1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 14. února 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerni liaty
předplácí se
v Praze v adminístrac
sa měslo.
stvrt Teta . . . S K —
ba dvaji donáškon
na měsíc. . . . .
ne čtvrt leta . . . . 7 K 62b
ve filiálkachí
ko
a měse
Poštoni
da měste.
a čtvrtista . . k an
a dvoji zásilko
mašsie
na čtvrt lat K d
Praha
5
article
Nvá válke na Balkáně,
Nvá válke na Balkáně,
Mezí Rakouskem a Ruskem.
Z Petrohradu, 14. února. (Spb. Ag.) Ku
poslednímu článku „Fremdenblattu“ o posel-
ství prince Hohenloha píše oficiosní „Ross-
ja“: Vítáme tyto krásné myšlenky tím spíše,
že byly vždycky podkladem našeho poměru
k balkánským státům. Přejeme si upřímně.
aby měly vůdčí úloby při rozhodování o poli-
tických otázkách podmíněných nedávnými
událostmi na Balkánském poloostrově. Poli-
tický program Ruska rovněž tkví v hlubokém
přesvědčení, že Balkánský poloostro
musí býti ovládán balkánskými
státy, jakož i v přesvědčení, že se všeobec-
ným uznáním této zásady a s realním použi-
tím ji při rozhodování vzniklých politických
otázek samy odpadnou příčiny ke
třenicím mezi Ruskema Rakou-
sko-Uherskem. Za upřímnost, s jakou
Rusko bude usilovati o uskutečnění tohoto
programu, ručí neochvějné provádění jeh
slavného hístorického poslání. —8
Z Paříže, 13. února. (K. k.) „Journal des
Debats“ zabývá se s uspokojením článkem
„Fremdenblatlu“ o poslání prince Hohenloha
praví: Ukáže-li vídeňský kabinet za nynějšího
vyjednávání téhož ducha, kterým jest pro-
niknut zmíněný článek, bude řešení sporných
otázek velmi ulehčeno. ele
kolen
Hohenloha
Balkán
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Rosso
Paříž
Aga
Ruskema RakaskýUhersko
6
article
Výsledek poslání prince Hohenloha k ruskému
lne
carovi.
s dev
Z Berlína, 14. února. V. dlouhém telegra-
mu „Berliner Tageblattu“, z Petrohradu dato-
vaném 10. t. m., vypravují se o poslání prince
Hohenloha tyto podrobnosti: Princ Hohenlohe
byl v Carském Sčlu neobyčejně milostivě při-
jat. Přes to však v rozhovoru, který měl s ca-
rem, vyšly na jevo v nejdůležit čj-
ších věcechtak značnédiference,
že oficiosní vídeňský projev tiskový, z něhož
vyznívá z klamání, jest naprosto oprávně-
ný. Těžisko situáce spočívá v al-
bánské otázce. Rakousko-Uhersko pro-
hlásilo přesně, pokud v těto záležitosti může
povoliti ústupkyakde jeho životní zájmy oci-
tají se na vážkách. Toto stanovisko po-
važováno jest v Rusku za napro-
sto neoprávněné a všeobecně se pro-
hlašuje, že k autonomní Albanii mo-
hou býti přičleněny jentakové o-
kresy, kteréjsou úplně albánské.
Vestejném stadiu ociti se také o-
tázka o dzbrojeni čili demobilisace. Z
rozhovorů, které měl princ Hohenlohe v Petro-
hradě, vychází na jevo, že se tam klade větší
váha na nutnost demobilisace na jižních hra-
nicích rakousko-uherské monarchie, tedy na
hranicích, sousedících se Srb-
skem, než na nutnost demobilisa-
cenahranicich rus ko-haličských.
Rakousko-Uhersko by v principu ničeho proti
tomu nenamítalo, aby své vojsko v Haliči po-
sunulo více dovnitř země, kdyby Rusko před-
cházelo dobrým příkladem. Avšak o demo-
bilisaci na rakousko-srbských
hranicích nechce Rakousko-U her-
sko ničeho věděti. Tyto oba rozpory
nasvědčují, že v Petrohradě stanovili docela
určité podmínky, které jsou na-
prosto protichůdné názorům ra-
kousko-u herským
Hohenloha
Hohenlohe
Srb
Berlín
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Rusko
Albánie
Petrahradit
Halič
Berliner Tageblatta
7
article
Celé poslání prince Hohenloha mělo sku-
tečně pouze jediný potěšitelný výsledek: př--
svědčení prince, že car jest mírumilovný a že
myslí na všechno, jenom ne na válku. Prino
mohl mu dáti ujištění, že i Rakousko-Uhersko
jest zrovna tak mírumilovné. Tento úspěch
poslání prince Hohenloha jest sice yel n
nepatrný, ale jest jediným poti-
tivním výsledkem návštěvy v Pe-
trohradě. Po názoru ruské diplomacie
bylo by však přece možno dojiti na této basi
ku příští dohodě, kdyby věc neměla jeden
háček: totiž, že v Petrohradě žádají, aby Ra-
kousko-Uhersko zahájilo demobilisaci a aby
v albánské záležitosti se úplně uvedlo v sou-
lad se slovanským přáním.
Turecký návrh na vyjednávání o mír Anglií
zamítnut.
Z Caříhradu, 13. února. (K. k.) Autenticky
se proslýchá, že iniciativní návrh tu-
reckého velvyslance v Londýně
Tevfika pašeustátního tajemníka
Greye na znovuzahájení vyjedná-
vání o mir ztroskotal.
sobsv Hakki paša do Londýna,s ho sle
Z Vídně, 14. února. (K. k.) Dle listů odeje
Hakki paša včera večer do Londýna.
Z Vídně, 14. února. Hakki paša měl včera
odpoledne dlouhou poradu s mini-
strem zahraničních záležitostí hr.
Berchtoldem, potom se zdejším tureckým
velevyslancem. O svém poslání zachovává nej-
větší mlčelivost. Večer odjel do Berlína, odkud
pojede do Paříže a Londýna.
adan
Hohenloha
Grey
Berchtold
Rakousko
Uhersko
Petrohrad
Anglie
Londýn
Vídeň
Berlín
Paříž
RakouskýUhersko
8
article
Sultán a německý císař. n
Sultán a německý císař. n
Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Porta vy-
vrací úřadně zprávy zahraničních časopisů, dle
nichž se sultán obrátil k německému
císaři s vlastnoručním listem,
němž jejžádal ojeho sprostředko-
ledl ao
albthal
Zmařená výprava Envera beje. s n
Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Dle
autentických zpráv nezdařily se po-
kusy Envera beje vylodití vojsko. Asi 20.000
mužů bylo vyloděno mezi Rodostem a Šarkö-
jem, narazíli však na větší nepřátelskou bran-
nou moc, musili ustoupiti a odebrati se opět
na lodi. Mají býti nyní vysláni do Gallipoli.
je
Zničená loď turecká, s
Z Cařihradu, 13. únorá. (K. k.) Zde se
proslýchů, že lod, která se potopila v Mramo-
rovém moři u šarköje, jest parníkem č. 41.
který patří paroplavební společnosti bospor-
ské „Širket“. Byl prý zasažen Sulharskými
střelami. Podařilo se však najeti s parnikem
vání.
na břeh a zachrániti všechno vojsko.
Port
Enver
Cařihrad
10
article
Jak je v Drinopoli. vnsoe
Jak je v Drinopoli. vnsoe
N. Z Pařiže, 14. února. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. L.“) „Journal“ oznamuje ze Sofije, že
přibyl tam pokladník velké evropské ban-
ky, kterému se podařilo v noci z Drino-
pole prchnoutí. Torecká hlídka po něm sice
střílela, ale bezvýslodně. Odebral se pak ne-
prodleně do Sofije. Dle jeho vypravování ne-
jsou poměry drinopolské pevno-
sti nikterak takovými, že by se
mohlo čekati na brzké její vydání.
Pokladník prohlásil, že osobně zná 5 něme-
ckých důstojníků, kteří se v Drinopoli na po-
čátku války nalézali. Mezi nimi byl plukov-
ník pěchoty Raber, plukovník dělostřelecký
Nehmann a nějaký Rogisten. Když chystalise
Pokladník
Drina
Pařiže
12
article
Bulhaři pevnost obklíčiti, tito tři důstojníci
Drinopol opustili a zbyli pak v něm ještě dš-
lostřelecký plukovník Thomas a poručik pě-
choty Waguer. Pokladník vyprávěl dále, že
drinopolský vrchní velitel Šukri paša umí vý-
tečně držeti posádku v dobré náladě tím, že
dává jí vyprávěti lživé zprávy o válečné si-
tuaci, takže vojíni se domnívaji, že Turci vi-
tězí a že Drinopol z obklíčeni Bulharů záhy
juob
vyprostí.
Z Paříže, 14. února. „Journalu“ telegra-
lují ze Sofije: Před 6 dny prchl z Drinopole
pokladník velké evropské banky. Turecké
hlídky v noci po něm střílely, ale nezasáhly
ho. Podle jeho vyprávování nejsou poměry
pevnosti tak neutěšeně, by se v brzku očeká-
vala její kapitulace, Pokladník poznal v Dri-
nopoli 5 německých důstojníků, kteří tam
byli ještě na počátku války. Když počalo
soustavné obléhání Drinopole, byli tam ještě
dva, a síce jeden plukovník pěchoty a jeden
plukovní dělostřelectva.
Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) V novém
telegramu z Drinopole prohlásil prý Šukr
paša, žebude bojovati až do posled-
ního náboje a bude-li nucen kapi-
tulovati, že napřed město zapálí
Otázka Evropanů v Drinopoli.
N. Z Paříže, 14. února. (Zvl. telegr. zpr-
„Nár. L.“) „Echo de Paris“ dovídá se ze So-
fije, že bulharský generální štáb zabývá se
nyní otázkou propuštění Evropan
z Drinopole, proti němuž jsou stále vo-
jenské důvody. Uvažuje se, zdali by se ne-
měli Evropané přesídliti do předměstí Kara-
gache, které by při bombardování bylo střel-
by ušetřeno. „Matin“ útočí dnes na bulhar-
skou vládu proto, že nerozřešila dosud otázku
Evropanů v Drinopoli a že francouzská vláda
neobdržela ještě odpověď na svou naléhavou
výzvu.
Svolání řeckých sněmoven. ceov
Bulhar
Thomas
Pokladník
Evropan
Drinopol
Turec
Paříž
Cařihrad
Kara
echo jít Paris
13
article
7 Z Londýna, 14. února. (Zvl. telegr. zpr-
7 Z Londýna, 14. února. (Zvl. telegr. zpr-
„Nár. L.) „New-York Heraldu“ telegrafuje se
z Athén, že se vláda rozhodla, svolati sně-
movnu příštího týdne. Ministr financí podá
ji předlohu o válečném úvěru a vláda před-
loží ji osnovu zákona v příčině uzavřen
půjčky. Zasedání bude trvati jen několik
dní, protože vláda nechce se za nynějšího sta-
vu pustiti do debaty o zahraniční politice?
li
Z Říma, 14. února. (K. k.) Proti pové-
stem, že se papež obrátil na vlády v Londýně,
Berlíně a Vídni, zby zabránily annexi Skadu
Černou Horou, prohlašuje „Osservatore Ro-
mano“, že jest nepochopitelno, jak se nůže
věřiti takovým zprávám. Byl by to zřejimý
opak ke stanovisku Svaté Sto-
lice, která vždycky hájí zásadu, že stojí nad
národnostni.
Londýn
Atény
Řím
Berlín
Vídeň
Černá Hora
Osservatore Ro
NewYork Herald
14
title
Papežské dementí.
15
article
V Cařlhradě.
Zatýkání a vyvážení Řeků a Bulharů.
Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Úřadník
bulharského exarchátu Gelev, který byl včera
zatčen, byl propuštěn s podmínkou, že dnes
odjede. Četní zatčení Rekové a Bulhaři v Ma-
kedonii byli dopraveni do Trapezuntu. Reditel
řeckého gymnasia v Peře byl na intervenci pa-
triarchátu propuštěn s podminkou, že opusti
Cařihrad. Policie zatkla také dnes některé ře-
cké státní příslušníky. Francoužské velvysla-
nectví zakročilo v jejich prospěch.
Řek
Bulhar
Gelev
Cařihrad
Ma
Trapezunt
Pery
16
article
ámnog miněno nuoáílno
17
article
il-abud
Salih paša.
Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Tureckí
mírový delegát Salih paša se sem vrátil.
Cholera.
Z Caříhradu, 13. února. (K. k.) V Kartalu
na Mramorovém moři nedaleko Cařibradu vý-
pukla cholera. Včera bylo konstatováno 2
případů onemocnění.
tsi bnt olaod sahn
*amojsl odnbodoo
olago nodon
vlem
tavotal
l olodo
Cařihrad
Kartala
18
article
Z bojiště.
Z bojiště.
12. února 1913.
Bojiště bulharské zahaleno je mlhou nepro-
niknutelnou i nejproziravějším zrakům válečných
zpravodajů, již nucení jsou čekati v Sofiji a spoko-
jovati se se skrovnými zprávami, přicházejícími
Dimotiky, kdež je ubytován teď hlavní stan. Z těch
sporých zpráv, jež se do veřejností dostávají, dá s
nanejvýš souditi na ráz a povahu druhé periody
balkánské války. Různě pak detally musí si jedno-
tlivec doplňovati fantasií.
Druhá fáse války značně se liší od první. Tur
ci ni tehdy, ni teď neprojevují zvláštních schopno-
stí ofensivních. V prvním období válečném byly
aspoň veliké boje, při nichž měli turečtí generálové
příležitost osvědčiti svou iniciativu, jako bítva l -
zengradská, kumanovská, lule-burgasská a bitoli-
ská. Dnes však válka omezuje se pouze na jaké i
obléháni. Obléhány jsou Drinopol, Skadar, Janina
Čataldža a konečně i Gallipoli
Dle dosavadních známek byl a snad dosud je
válečný plán turecký následující: vyloděním voj-
ska na břehy Mramorového a Černého moře (v o-
kolí Rodosta i Strandže) má býti odlákána hlavnt
armáda Radka Dimitrieva od Čataldže. Osmdesáti-
tisícová armáda turecká na gallipolském poloostro-
vě má za úkol prorazití blokádu bulharskou
vpadnouti v týl armádě, stojící před Čataldžou.
Čataldža
Dimitriev
Sofija
Drinopol
Skadar
Černý moře
19
article
Současně pak drinopolská posádka má se pokusiti
o velký výpad, jenž by uvedl ve zmatek obléhatele.
Dosavadní pokusy turecké v tomto směru se-
lhaly. Tak především gallipolská armáda bulhar-
ské blokády nejen že neprorazila, nýbrž naopak.
byla, třebas že silnější, zatlačena do vnitrozemía
dnes Bulhaři zaměřují již přes bulairské pahorky
k pevnosti Gallipolské, aby rozsekli mečem uzel
dardanelský. Veliká porážka hulairská a před tím
kavakská dokazují, že ni svěží armáda gallipolská
není s to klásti vážný odpor vítězným plukům bul-
harským.
Marně se také pokouzeli Turcin vyloditi vojsko
na břehy ztraceného území. Byly učiněny dva po-
kusy: u Řodosta a u Strandže. Ale v obou případech
kontra-útoky bulharské zmařily pokusy turecké je-
ště v zárodéích. Ostatně Turci, i kdyby se jim po-
dařilo vyloditi několik tisíc mužů, ničeho by, tím
nedocilili. Při ubohé jejich organisaci zásobovaci
vyloděné vojsko odsouzeno bylo by k smrti hla-
dem, ježto ve zpustošených krajích by se nedalo
už nic rekvírovati, jak jsou Turci zvyklí. K samému
pak Rodostu rovněžje po moří přístup nemožný
ježto Bulhaři v příměři moře zavčas minovali. Bul-
haři jsou také na desauty turecké připravenív a celé
pobřeží černomořské i mramorové obsazeno je sil-
nými oddíly pěchoty i artillerin:
Budou tédy Turci na konec přinuceni spoko-
jiti se opet jen s dejensivou. Nelze očekávati ni u
čataldže velkých bojů, poněvadž hlavní armáda
Radka Dimitrleva sama couvla až na patnáci kilo-
metrě. Předvoje vzdáleny jsou od tureckých posicí
šest kilometrů. Mezi oběma nepřátelskými strana-
mi prostírá se obrovské jezero bláta, jež znemož-
ňuje jakékoli operace dělostřelectvu i větším oddí-
lům pěchoty. Bulhaří tu ustoupili snad proto, aby
vylákali. Turky z pevnůstek čataldžských. Ti však
si sotva dají říci.
ol
Bulhar
Turek
Dimitrlev
Turec
20
article
A o výpad, aby se pokusíla posádka drinopol-
ská? Ti vyhladověli vojáci, jimž granáty bulharské
nedají ni chvilku spáti? Bylo učiněno už dřive do-
sti výpadů. Ale s jakým výsledkem? S tím. že ze
stodvacetitisicové posádky zbylo už jen asi 70.00
mužá. Je-li v Drinopoli ještě někdo, komu zbyla
odvaha i energie, pak je to pouze velitel pevnosti
Šukri paša a hrstka německých důstojníků, jež by
Turci tak rádi tajně chtěli expedovati z Drinopole.
aby se nedostali do rukou vítězů.
Není znám ovšem ni bulharský plán. Jen do-
byti Drinopole je samozřejmé. Těžko však říci, co
znamenají operace u Gallipole. Otevření Dardanelí
Zdá se spíše, že tím Bulhaři vlastně jen nasazuj
Portě nůž na prsa, aby podepsala mir, jenž ji bude
tentokráte na bojisti diktován, dříve ještě než pro-
nikne v popředí ctázka dardanelská.
Bulhar
Turec
Drinopol
Šukri paša
Gallipola
22
article
V drobném prodeje
ranna člslo a 4aně eal a
vašarn
za s k
Ve sliálkách na venkově
ranní člslo . . . . . 10n
večernl
lnserát
plati se hotově napřea
Předplacení a tnserty přijima
sdministrase v Marinnské ul.s e
Tam nacháneí se ces
redakne, tlskárns a sxpedštos
„Národnicb Listů
Eukopiny se navrnasji
Marinnský ulice
23
article
ovtzlom šves liveleor
olinontec
táe
25
article
Druhá perioda balkánské války nemile překva-
pila veřejnost evropskou. Nejistota, vzdušné kom-
binace, důkladně sestříhané censurami zprávy i do-
hadování z dálky — jen to je k disposici tisku a
publiku. Avšak právě proto budí dnešní válka
svou tajemností ještě větsí interes než v periodě
vdel i
první.el
V. Ses
Revoluce v Mexiku a chystané
zakročení Spojenýca států.
Z Washingtonu, 13. února. (K. k.) Včera konala
se společná schůze vojenského a námořního úřadu.
Předmětem porady byl případ, který se stal včera
Akapulku a vzbudil v úřadních ke usz í ch
obavy o bezpečnost Američanů. Na
ulici v Akapulku byli totiž dva dů
stoinici křižáku „Denyern přepade-
ni a potupeniluzou, při čemž bylileh-
cezraněni. Podařilo se jim zachránítí se na lod.
Útok ten dá se pouze vysvětliti záští k Ameri-
čenům.
Z Mesika, 13, dnora. (K. k.) Dnes v 8 hod. ráno
zahájilo spolkové voisko palbuy z děl
na povstalce, kteří kladou tuhý od-
por. Spolkové vojsko použivalo těž-
kých kusů s velkou účinností. Madero vysloví
nadějí, že Prinut Diaze ještě do večara ke kapi-
tulaci. Obyvatelstvo dalo se na útěk z nebo s
skrývá v domech
Z Lareda (Texas), 13. února. (K. k.) Cestující,
přibyvší z města Mexika, sděluje, že mnoho ci-
zincjúMexikuje bezpeaězponěva dž
banky jsou od soboty zavřeny. Malozt
z ních jsou bez přístřeši a nemají co
jísži. Železniční úřadníci namáhají se ze všech
sil, sbyopatřili přístřeší aspoň pro ženy a děti.
i M. Z Kolina nad Rýnem, 14. února. (Zvl. telegr.
Američan
Prinut Diaz
Malozt
Mexiko
Washington
Na ulice
Akapulka
Laredo
Texas
Kolina nad Rýn
26
article
„N. L.“) Krevoluci v Mexiku telegrafuje se „Kol-
nische Zeitungu“ z Washingtonu: Zítran odplujou
čtyří bitevni lodi, jež dosud před Veracru-
zem na kotvách stály, pod kontreadmirálem Flet-
cherem a dvě pod kontreadmirálem Usherem, jež
dosud před Acapulcem čekaly, dále pak pět kři-
žáků a dělových lodí ke břehům střední Ameriky.
Na seslení této lodni výpravy bude poholovo
deset bílevních lodí z námořní stanice
ostrovz Kuby. — Na pozemní straně je na
pochod připraveno 35.000 mužů seve-
roamerickéhovojsk a.— Voitřní část
měsital Mexika je v rozvalináclh. Sírach
před hladem roste, ježto je město vžeho spojen
zbaveno. — Drancování již začalo. Ne-
větší strach působí slech, že chce Diaz propustit
3000 vězňů. To bylo by jiskrovdo sudu
s prachem vrženou a způsobilo by ne-
pochybně krutéhvýtržnosti proti ci-
zincům. Vážné ohrození cizinců pak, zejména se-
verních Američanů, mělo by zcela nepochybně z
následek branné zukročení Spojených
státěa potom— snadkonec samostat-
nosti Mexikaivi svee
Z Lareda (Tezas), 13. února. (K. k.) Dosud není
žádných zpráv o osobním vlaku, který v úter
večer odeiel z města Mexika směrem k severu. Jest
obava o bezpečnost cestujících, poněvadž téhož
dne bylo na vlak, jedoucí odlud jižním směrem
podniknuto přepadení, ovšem bezvýsladně. Nělsolil
nákladních vozů bylo vydrancováno a zapáleno.
Z Mexika, 13. února. (K. k.) Dnošní něko-
likahodiuný boj byl hlavně dělostře-
leckým soubojem. Jen občas rozvin u
se prudký bojpuškami. 7000 mužů spol-
kového vojska bombardovalo posice
Diazovy, které byly obsazeny 3000 mužů. Střel-
ba byla prudší než v minulých dnoch. Šrapnely
dopadaly opet do střede města. Při to
Usher
Diaz
Američan
Diazův
Mexiko
Washington
střední Amerika
Kuba
Laredo
Flet
27
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V ČeskáRevu"(1913, č. 5) pokračuj
dr. Ant. Boháč ve své statistické studii„Slez-
sko. Pozoruje národní pchyb po ledhoilivých
obcích, které jsou dějištěm národnostního zápasu.
A dospívá tu misty k drobným poznatkům, které
jsou svrchovaně příznačny pro boj českoněmecký.
Tak na př. statislika mu ukazuje, jak značný vlie
má na národnostní poměry škola a to nejen poku
ide o generace budoucí, vystavené bezprostřední-
mu jejímu vlivu, nýbrž i co do vrstev obyvatelstva
v době založení německé školy již dospělého: J Jal
nebezpečně působí německá škola, ukazuje Dvo-
řisko... náležející ku politické obci štítině. V těto
ryze české osadě, v níž r. 1890 nebyl napočítán
jediný Němec, otevřena byla před několika málo
roky působením místního jednoho německého úřad-
níka německá škola — a r. 1910 bylo v ní napo-
čítáno 43.9% Němců proti 3.8 před desíti lety.
Jací jsou to „Němci“, o tom nemůže arcí býti po-
chyby, ale to jest právě smutné, že takováto po-
měry jsou lu vůbec ještě možny.“ — „Česká Ře-
vue“ mimo to obsahuje: Univ. prof. dr. A. Halban
O politických a hospodářských poměrech v Haliči.
V. Joachim. Úkoly české samosprávy. —
V. J. Hauner. Dnešní loď bitevní, její typy a vý-
voj. — Hlídky: politická — středostavovaká
finanění a národohospodářská — ženská — tech-
nlcká. — Výchova a školství. — O knihách. — Di-
vadle. — Drobnost.
doktor
Antonín
Boháč
Němec
profesor
A Halban
Joachim
V J Hauner
Jal
Halič
University
28
article
V „časopise češkých matemaliků
XIII., č. 2) líčí dr. Arnošt Dittrich „J a
Kepler objevil své zákony“. Stať je za-
jimava i pro laika, jemuž spřístupňuje pochopitel-
ne a vysvětluje na jednom případě postup vědecké
práce astronomické. Ale je zajímava i pro sám
postup Keplerův, který dospěl k svému zákoru
o elipsovité dráze plane! z počtů, kterými chtěl pů-
vodně dokázati, že dráhy planet Jsou kruhově:
Koperník sám bez váhání a pochybností ještě pře-
jimal dožma helénské astronomie, že pohyby na
nebi se skládaji z rovnoměrných pohýbů kruho-
vých. Kepler však již se snažil myšlenku tu po-
kusem na dráze Marta potvrdití. Na celém zalo-
zení důvtipného geometrického experlmentu vi-
jíme, že potvrzení očekával. Vždyť předpokládal.
že dráhou Země je kružnice. Kdo to čini, očekává.
že též dráha Marta bude kružnicí: vždyť je přece
planeta jako planeta. Skutečně nalezl si Keplen
omocí své geometrické fantasie cestu k obledán
dráhy Marta, která by byla stačila, kdyby planety
v kruzích hnaly se kol Slunce, jak minil Koperník.
Ale dospěl k výsledku negativnímu: počty jeho
doktor
Dittrich
Kepler
Keplerův
Koperník
Mars
29
article
mu prokázaly, že dráha Martova najisto kružnicí
není. Odtud teprve přeše! Kepler k hledání, jak
je dráha planet, k bádání
v jehož průběhu sta-
novil zvě známé tři zákony (že plocha, opzaná prů-
vodičem Země, je úměrna času, jemuž přísluší, že
dráhou planet jest elipsa, v jejímž jednom ohinisku
stojí Slunce: a pokud jde o vztah od planety ku
planetě, že čtvercové doby oběhu maji se k sobě
jako krychle poloosl. — V ostatním obsahu „Ča-
sopisu“ je: J. Sobotka. Václav Řehořovský. — V.
Jarolímek. Nakteré konstrukce ploch druhého
stupně. — Dr. A. Pleskot. Vzdálenost průsečíká
orihogonální trajektorie s površkou jednoploché-
ho hyperboloidu. — Dr. V. Simandl, O určitém ko-
noídu stupně pátého. — B. Hostinský. Poznámky
o geodelických čárách na rotačních plochách. —
L Selfert. Poznánka o prostorové kollineaci. —
Dr. V. V. Heinrich. Přispěvek k theorii Darwvino-
vých oseillujících satellitů. — Dr. K. Vodička, O
geometrických a fysikálních melhodäch k určení
Parallaxy sloneční. — V. Láska O nomografii. —
V. Jeřábel,Geometrické dákazy parumetrické
vlastnosti kuželoseček. — J. Klima, Geometrické
místo vrcholů a chnísek rotačních parabololdů, ob-
sabniicích danou olipou. — Dr. J. Kounovský. Zá-
kladové projektivní geometrie. — F. Pietsch. Ak-
kumulátory a jich použití. — J. Svoboda, Astro-
nomická zpráva na březen, duben, květen 1913. —
Věstník fiterární, — Úlchy.
e. esja lesbo
Martův
Kepler
Čo
Václav řehořovský
V Jarolímek
doktor
A Pleskot
V Simandl
L Selfert
Heinrich
K Vodička
V Jeřábel
J Klim
J Kounovský
F Pietsch
J Svoboda
Astra
Sobotka
Ak
30
article
V Kráse Nušeho Domova“ IIX., č. 1)
počíná uveřejhovati inž. St. Špaček úvahu o
„Vlivu úpravy řek na krajinu — ledv
c otázce, o které revue ta jiz mnohov a způsobemn
vyčerpávajícím psala. Stať Špačkova vžak přes to
zasluhuje pozoru, neboť ji jde o to, ukázati pod-
mínky hospodářské a meze možnosťi zachování
původního rázu. Článek jcho je novém dokladem.
že snuhy o ochranu domoviny, jak je tlemočí a
hájí právě „Krása Našeho Domova“ nejsou maro-
tou jednotlivců, nepočítajících s danými poměrv,
nedbajících hospodářských a technických potřeh
doby. Stačí luluvénti základní měřítlio, které autor
klade pro snahy ochranné v úvedě své úvahy, kidyž
připomíná: „Při úpravě řek přicházime zdánlivě
k rozporům mezi účelnosti a krásou krajiny, k
dvěma protilehlým zájmům, ktoré aa zdánlivěv
jednolně řešení nadaji dobře spolit zapomináme
však, že krásně je tčž účelné, pravdi-
vá a přírozeně a že diroké koryto řeky s po-
trhanými břehy údolí sem lam brázdící, neni ani
krásné, lim měně přirozcné, a účelné.“ Mnozi pou-
ze zaměňuji nobo nlotožňuji 1. v. romaníiku kra-
jiny s krajinnou krásou. krésně vidí v nezvyklem
neuspořádaněm. rozháraném, ač to jsou přivlastky
které krásu nijak nepodmiňují. — Číslo dále podš-
vá Jos. Dobiáš, Pelhřimov. — Jan Emlen. O ochra-
ně přírodních památek. — G. Daněk, Několik po-
známek k osudu naší květeny. — J. S. Procházka,
Ochrana přírody ve Švédsku. — Fr. Pražák, Slez-
sko. Krása přírody a kultura lidu. — Přehledy:
Níčení a ochrana přírody. — Zalesňování. —— Zprá-
vy ze spolků okrašlovacích.
Ing
Krása
Dobiáš
Emlen
G Daněk
Procházka
St
Pelhřimov
Švédsko
Francie
Mnozi pa
31
article
Architektonieký Obzor
Architektonieký Obzor
orgán
Spolku architektů a inženýrů (XII., č. 1) pojed-
nává o „Zodpovědnostinizalregulačni
plány Malé strany“. která byla svalována
na oficiálné kruhy technické i českou vysokou
školu technickou. „Obzor“ zřejmě tu povidá, že
kruhy technické, za ním stojící, nesouhlasí se způ-
sobem, jakým je prováděno moderní dobudováni
Prahy. Dále připomíná, že do příslušných odbor-
ných anket nebyli přibíráni zástupci vysokého uče-
ní technického, ač šlo o řešení technických úkolt
velmi vážných, v místech pro Prahu nejdůležitěj-
ších a nejzodpovědnějších. Spolu oživuje tu „Ob-
zor“ návrhy, jež byly podány ohci pražeké z ú-
středí inteligence umělecké, historické a literární
za orgenisováním širší a užší komise pro úpravu
Praha
Ob
spolek architekt a inženýr
32
article
Prahy a pro řešeni otázek, týkajících se rozvoje
příští Prahy a jež vyšly z kruhu techniků českých.
kteří tím naznačili, kterak sobě představují jak
organisaci pro Prahu důležitých praci úpravných.
ielii zodpovědnosí za tyto práco. Ač doposud ne-
naznačeny pro řešení zodpovědných a obci důle-
žitých úpravných prací jiné vhodnější cesty, jiné.
přihodnější organisování práce, nedošlo přece aní
ku pokusu o zřizení pračské obci tak důležitáho
poradního odborného sboru, jakým měly býti ony
dpravní komise..Jediným výsledkem úsilovné
činnosti bylo, že došlo k součinnosti umělců-lech-
niků při regulačních plánech Prahy. K žádoucí
oráanisaci práce, pří níž by odborné kruhy tech-
nické, historické, právnické a hospodářské vzalv
na se rodpovědnost za úpravu a dobudování Pra-
my, k té nedošlo a nedochází, a nezmění-li se
náhledy a poměry se vyviouvší, dlouho ještě ke
škodé Prahy nedojde. Proto v ráježitosiech dale-
kosáhiých a na staleti závazných lo neblahé kolí-
ráni, la nejistota a vedůvěral Úsilovná práce ied-
noilivců a tachniků městských není opřena sou-
činnoslí a dsudkem povolané komise užší a širší
která by byla obci rádcem v dálezitých otázkách.
Praha
33
article
Tím naznačeno — s peminutim všeho polemického
zabroceni citované úvahy — kde oficiáčné kruhy
techninké hledalí příčinu dogavadního pochybeně-
bo postupu i kde vidí cestu k nápravě. — „Arch
Obzor mimo to přináší: Jos. Sakař. Nové kalá-
štorní hudovy rylížského řádu Křizovníků s čer-
venou hvězdau v Praze, (Se 4 tabulemi.) — Šrámel
a Krist K. Soutěžný návrh měšťanské školy
v Plzenci (s 2 tab.]. — Různé zprávy.
st v
odl e
vbinží vraj
šdlosoy cole 2l—0t u
pns
le
olřoar šos vláleji ee
Sakař
Šrámel
Praha
Plzenec
34
article
„Jihočeském Kraji“ (1912, č. 9.) při-
mlouvá se v článku „Naše stará věznice
Historicko-kulturní vvpravován
proti modernímu barbarstvi“ dr. K. Po-
lesný, aby byla zachována budova bývalé měst-
ské věznice v Pelhřimově. Uvádí proti plánům sbou-
rati starou věznici, na níž není zvláštních archl-
tektonických krás: „Kolíbka (rovněž věznice) sbu-
řena, radnice opuštěna, vězení vyprázdněna — jen
mrtvé budovy přípamstují nám život bývalý. Na
zevnějšek nepěkná a pochmurná je naše stará věz-
nice, ale splývá se starou radniel v celek. tvořt
joji ovzduší a hájí důležitou funkci v ohledu esthe-
lickém pro celé okolí. Nikomu nepřekáží. Nabpal
vidoucí oko znalcovo, pochopení starožitnického
nadšence, vnímavý pohled jemněji citicího oby-
vatele rády zastaví se v tomto zajímavém zákoníi
zakončeném a týčícím se giganticky vypistou věží
k ocelovéms nebi. Doufejme, že nebude bez milo-
srdenství. Uvedená stať je dokladem, jak již i záš
venkov je citiivý pro achranu sřého rázu. A pr
tom způsob, jakým se pokouší dr. Polesný zalntere-
sovati obyvatele Pelhřimova pro starou památku
města, zasluhuje povšimnulí: místo mnohomluvných
protestů ličí v zajímavém kulturně historickém
obrázku živoj ohrožené památky a sbližuje ji tín
způsobení s našimi dny. — Osfntní obssh „Krafe“
Mistralan Hius. — Z Palackého dějin. —. Dr. P
Kropsbaucr. Horažďovice jako letní sídlo a staniee
turistická. — Jan Nechutný-Horouíský. Hudebnt
výchova jižních Čech. — Mistopis jihočeský.
Hlídky: Studentská. — Agrárnt. — Rozmanitosti.
eec
doktor
Polesná
Mistralan Hius
Palacký
Nechutná
Horouíský
jihočeský
jihočeský kraj
Pelhřimov
Horažďovice
Čechy
P Kropsbaucr
35
article
„Průdy“. revne mladého Slovenska (IV. č. 3.)
sležují si v lčově úvane „Slovenskývonko
a slovenská mládež: Ač slovenský lid žiie
vlastné jen na venkově — ve městech, ba většinou
ve městečkách Slováci prý již boj svůj prohráí
— „predsa prevažné čiastka našcí inleligenciet
naši akademici ažtna malé výminky nevenuj von-
kovu pozornosí ale celý spůsob ich žitia a pri aka-
demikoch i vzdelávania sa je náteru meštskéhoo
Venuji pozornost olázkam ktoré sti viazané k
meslu a naši akademici vzdelávajú sa dlla tohoto.
Otázky vonkova st dpine ignorované, alebo len
povrchne povšimnuté. A predsa celá našu činnost
je viazané ku vonkovu. Odtial' pějde náš chicbíčeki
a tam povedlome náš národný boj A heď snte pre-
hrali mestá, vonkoy námě musí zostat. Preto prl-
praviť musime sa na tento boj. Proko přeje si l6e
aby slovenští akademici, kteří jistě 5092 isouz
venkova, věnovali své vzdělávání a síly venkovu
aby na venkově nalezli své zájmy, sblížili sens li-
dem venkovským a přilnuli k němu. A naděje se
všeho toho. dojde-lina organisaci slovenského
agrárního dorostu. Pro poměry slovenské, kde
oa s mkáatsžlší n
Průda
Slovák
Slovensko
36
article
baovdoh svhnos slrd acšní
37
article
opravdu národní vrstvy městské téměř není, jen to
popud jistě dobrý. — V „Prádech“ mimo to je:
L. Goldiš, Niekolko slov k politike nemaďarských
národov Uherska. — Dr. B. Ch., Alkoholizmusči
abstinencie? — Naý Z našej francázskej literatuíry.
— A. Sova, Mladým dobývatelům. — Obzor literál-
ny a umelécký. Obzor mládeže. — školský
kultárny. — Sociálny a hospodárský. — Obzor ča-
sopisov. Kroníka,
ool ečerv
no
Be
ndn
řvvy
L Goldiš
Ch
A Sova
národov Uhersko
38
article
VeZvo nu“ XIII. č. 21.) otlskuje. V. v.
Skorpil daiš úryvky z dopisů Nerudových pod
titelem .Jana Nerudy korespondeac
Vysokomýtská“. Dopisy jsou z posledních lei
sedmdesátých (as mezi r. 1876—1880j, kdy Neruda
měl za sebou iiž dvacet let zdárne literární práce.
kdy vyšla již jeho nejkrásačjší díla prornícká, kdy
osvěděnl již vice než plně svůj lví spár ve fedillo-
tenu „Národních Listů“ které ovšem tehdy samry
esistenené zápasily. A dopisy 2 doby tě jsdu pliy
otesků do tísně hmnotné i do neuznání llierárniho.
Tak píše Neruda K. V. Šemberovi. „Dlouho jsem
Ti nepsal. To učinila činže. Nevěděi jem. z Fterčho
kouta svéta ji sehnat. konečné ji dnes mám, znpla-
til jsem a jsem rád. Ale bude-li s každou činží ls-
ková starost, vim najisto, že nebudu bydlle!. Darmo
zi lámu blavu, odkud nějaký výdělek, ale v tom
ehledu jsem naprosto neplodný. S Daílem (pakla-
datelem] jsem se rozkmotřil na dobro. Byi už ně-
kolikráh tak nevlidným, ano tak bezohledné hru-
bým ke mně, že jsem uznal potřebu, zutarasit mu
další čestu. Vykázal jsem svému životu kdys volnou
dráhu, jen abych nebyl otrokem velkých pánů, tím
méně chci být otrokem malých. Peněžitě mne ten
rozpor zajisté jen prospěje. A jivo své musí na
listé prolongace přece dát, teba pošlu k němu ien
slahu.“ A v jiném dopisu „Ovšem stojím jfoak co
do uznání, než jsem stával, vynutil jsen si pěeo —
ale nepřáželství je přece pořádo proti mně, i nej-
bližší přátelé jakoby měli zrovna smrtelnou úzkost
před tím, abych jen nepřerost přiliá daleko. Člověk
by neřek“ že je na př. nástedující možno. O Mal.
novidkách“ nemluvilo se nikdel Neiobšírněiší re-
feršty.— as dvacetiřádkové přínesly Rip°. „Pr
Nerudův
Neruda
K V Šembera
39
article
Denník a Moravac“. .I. Sládek odmítl (nabídl
se mu Arbesl dát něco do Lumíra. Mělé dam ovšem
nedlouho před tím chválu mých feuilictonů — a j
mu psycholegicky rozuměl — ženýroval se dát zas
novou chválu spisovateli, jenž je přece jen všeobec-
ně nenáviděn. — M ostatním obsahus B. Frída,
Mladá léta Jar. Vrchlického. — G. R. Opočenský.
Z nových básní. — F. X. Svoboda, Trbající se břehv.
Fr. župan, Kontracht velkého dědečka. — K.
Červinka, Jeseň. — Liloratura. — Týden,
lovondodl itil
mal
sed slám diml ob hunběldea nmálunbidne
lnojlden pmono olajslalatasha řatel Hlscsii
sra dsvocšv ostulb olad httvrv batu la onoi
Frída
Vrchlický
G R Opočenský
Svoboda
František
K Červinka
Liloratura
Lumír