ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce5980c0-8f0a-11dd-bc83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 82, person 91, org 9, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 14. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo- 44.
4 article
Na ranní avečerni liaty předplácí se v Praze v adminístrac sa měslo. stvrt Teta . . . S K — ba dvaji donáškon na měsíc. . . . . ne čtvrt leta . . . . 7 K 62b ve filiálkachí ko a měse Poštoni da měste. a čtvrtista . . k an a dvoji zásilko mašsie na čtvrt lat K d
Praha
5 article Nvá válke na Balkáně,
Nvá válke na Balkáně, Mezí Rakouskem a Ruskem. Z Petrohradu, 14. února. (Spb. Ag.) Ku poslednímu článku „Fremdenblattu“ o posel- ství prince Hohenloha píše oficiosní „Ross- ja“: Vítáme tyto krásné myšlenky tím spíše, že byly vždycky podkladem našeho poměru k balkánským státům. Přejeme si upřímně. aby měly vůdčí úloby při rozhodování o poli- tických otázkách podmíněných nedávnými událostmi na Balkánském poloostrově. Poli- tický program Ruska rovněž tkví v hlubokém přesvědčení, že Balkánský poloostro musí býti ovládán balkánskými státy, jakož i v přesvědčení, že se všeobec- ným uznáním této zásady a s realním použi- tím ji při rozhodování vzniklých politických otázek samy odpadnou příčiny ke třenicím mezi Ruskema Rakou- sko-Uherskem. Za upřímnost, s jakou Rusko bude usilovati o uskutečnění tohoto programu, ručí neochvějné provádění jeh slavného hístorického poslání. —8 Z Paříže, 13. února. (K. k.) „Journal des Debats“ zabývá se s uspokojením článkem „Fremdenblatlu“ o poslání prince Hohenloha praví: Ukáže-li vídeňský kabinet za nynějšího vyjednávání téhož ducha, kterým jest pro- niknut zmíněný článek, bude řešení sporných otázek velmi ulehčeno. ele kolen
Hohenloha Balkán Rakousko Rusko Petrohrad Rosso Paříž Aga Ruskema RakaskýUhersko
6 article
Výsledek poslání prince Hohenloha k ruskému lne carovi. s dev Z Berlína, 14. února. V. dlouhém telegra- mu „Berliner Tageblattu“, z Petrohradu dato- vaném 10. t. m., vypravují se o poslání prince Hohenloha tyto podrobnosti: Princ Hohenlohe byl v Carském Sčlu neobyčejně milostivě při- jat. Přes to však v rozhovoru, který měl s ca- rem, vyšly na jevo v nejdůležit čj- ších věcechtak značnédiference, že oficiosní vídeňský projev tiskový, z něhož vyznívá z klamání, jest naprosto oprávně- ný. Těžisko situáce spočívá v al- bánské otázce. Rakousko-Uhersko pro- hlásilo přesně, pokud v těto záležitosti může povoliti ústupkyakde jeho životní zájmy oci- tají se na vážkách. Toto stanovisko po- važováno jest v Rusku za napro- sto neoprávněné a všeobecně se pro- hlašuje, že k autonomní Albanii mo- hou býti přičleněny jentakové o- kresy, kteréjsou úplně albánské. Vestejném stadiu ociti se také o- tázka o dzbrojeni čili demobilisace. Z rozhovorů, které měl princ Hohenlohe v Petro- hradě, vychází na jevo, že se tam klade větší váha na nutnost demobilisace na jižních hra- nicích rakousko-uherské monarchie, tedy na hranicích, sousedících se Srb- skem, než na nutnost demobilisa- cenahranicich rus ko-haličských. Rakousko-Uhersko by v principu ničeho proti tomu nenamítalo, aby své vojsko v Haliči po- sunulo více dovnitř země, kdyby Rusko před- cházelo dobrým příkladem. Avšak o demo- bilisaci na rakousko-srbských hranicích nechce Rakousko-U her- sko ničeho věděti. Tyto oba rozpory nasvědčují, že v Petrohradě stanovili docela určité podmínky, které jsou na- prosto protichůdné názorům ra- kousko-u herským
Hohenloha Hohenlohe Srb Berlín Petrohrad Rakousko Uhersko Rusko Albánie Petrahradit Halič Berliner Tageblatta
7 article
Celé poslání prince Hohenloha mělo sku- tečně pouze jediný potěšitelný výsledek: př-- svědčení prince, že car jest mírumilovný a že myslí na všechno, jenom ne na válku. Prino mohl mu dáti ujištění, že i Rakousko-Uhersko jest zrovna tak mírumilovné. Tento úspěch poslání prince Hohenloha jest sice yel n nepatrný, ale jest jediným poti- tivním výsledkem návštěvy v Pe- trohradě. Po názoru ruské diplomacie bylo by však přece možno dojiti na této basi ku příští dohodě, kdyby věc neměla jeden háček: totiž, že v Petrohradě žádají, aby Ra- kousko-Uhersko zahájilo demobilisaci a aby v albánské záležitosti se úplně uvedlo v sou- lad se slovanským přáním. Turecký návrh na vyjednávání o mír Anglií zamítnut. Z Caříhradu, 13. února. (K. k.) Autenticky se proslýchá, že iniciativní návrh tu- reckého velvyslance v Londýně Tevfika pašeustátního tajemníka Greye na znovuzahájení vyjedná- vání o mir ztroskotal. sobsv Hakki paša do Londýna,s ho sle Z Vídně, 14. února. (K. k.) Dle listů odeje Hakki paša včera večer do Londýna. Z Vídně, 14. února. Hakki paša měl včera odpoledne dlouhou poradu s mini- strem zahraničních záležitostí hr. Berchtoldem, potom se zdejším tureckým velevyslancem. O svém poslání zachovává nej- větší mlčelivost. Večer odjel do Berlína, odkud pojede do Paříže a Londýna. adan
Hohenloha Grey Berchtold Rakousko Uhersko Petrohrad Anglie Londýn Vídeň Berlín Paříž RakouskýUhersko
8 article Sultán a německý císař. n
Sultán a německý císař. n Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Porta vy- vrací úřadně zprávy zahraničních časopisů, dle nichž se sultán obrátil k německému císaři s vlastnoručním listem, němž jejžádal ojeho sprostředko- ledl ao albthal Zmařená výprava Envera beje. s n Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Dle autentických zpráv nezdařily se po- kusy Envera beje vylodití vojsko. Asi 20.000 mužů bylo vyloděno mezi Rodostem a Šarkö- jem, narazíli však na větší nepřátelskou bran- nou moc, musili ustoupiti a odebrati se opět na lodi. Mají býti nyní vysláni do Gallipoli. je Zničená loď turecká, s Z Cařihradu, 13. únorá. (K. k.) Zde se proslýchů, že lod, která se potopila v Mramo- rovém moři u šarköje, jest parníkem č. 41. který patří paroplavební společnosti bospor- ské „Širket“. Byl prý zasažen Sulharskými střelami. Podařilo se však najeti s parnikem vání. na břeh a zachrániti všechno vojsko.
Port Enver Cařihrad
9 article
le llavon
10 article Jak je v Drinopoli. vnsoe
Jak je v Drinopoli. vnsoe N. Z Pařiže, 14. února. (Zvl. telegr. zpr „Nár. L.“) „Journal“ oznamuje ze Sofije, že přibyl tam pokladník velké evropské ban- ky, kterému se podařilo v noci z Drino- pole prchnoutí. Torecká hlídka po něm sice střílela, ale bezvýslodně. Odebral se pak ne- prodleně do Sofije. Dle jeho vypravování ne- jsou poměry drinopolské pevno- sti nikterak takovými, že by se mohlo čekati na brzké její vydání. Pokladník prohlásil, že osobně zná 5 něme- ckých důstojníků, kteří se v Drinopoli na po- čátku války nalézali. Mezi nimi byl plukov- ník pěchoty Raber, plukovník dělostřelecký Nehmann a nějaký Rogisten. Když chystalise
Pokladník Drina Pařiže
11 article
lnova ela
12 article
Bulhaři pevnost obklíčiti, tito tři důstojníci Drinopol opustili a zbyli pak v něm ještě dš- lostřelecký plukovník Thomas a poručik pě- choty Waguer. Pokladník vyprávěl dále, že drinopolský vrchní velitel Šukri paša umí vý- tečně držeti posádku v dobré náladě tím, že dává jí vyprávěti lživé zprávy o válečné si- tuaci, takže vojíni se domnívaji, že Turci vi- tězí a že Drinopol z obklíčeni Bulharů záhy juob vyprostí. Z Paříže, 14. února. „Journalu“ telegra- lují ze Sofije: Před 6 dny prchl z Drinopole pokladník velké evropské banky. Turecké hlídky v noci po něm střílely, ale nezasáhly ho. Podle jeho vyprávování nejsou poměry pevnosti tak neutěšeně, by se v brzku očeká- vala její kapitulace, Pokladník poznal v Dri- nopoli 5 německých důstojníků, kteří tam byli ještě na počátku války. Když počalo soustavné obléhání Drinopole, byli tam ještě dva, a síce jeden plukovník pěchoty a jeden plukovní dělostřelectva. Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) V novém telegramu z Drinopole prohlásil prý Šukr paša, žebude bojovati až do posled- ního náboje a bude-li nucen kapi- tulovati, že napřed město zapálí Otázka Evropanů v Drinopoli. N. Z Paříže, 14. února. (Zvl. telegr. zpr- „Nár. L.“) „Echo de Paris“ dovídá se ze So- fije, že bulharský generální štáb zabývá se nyní otázkou propuštění Evropan z Drinopole, proti němuž jsou stále vo- jenské důvody. Uvažuje se, zdali by se ne- měli Evropané přesídliti do předměstí Kara- gache, které by při bombardování bylo střel- by ušetřeno. „Matin“ útočí dnes na bulhar- skou vládu proto, že nerozřešila dosud otázku Evropanů v Drinopoli a že francouzská vláda neobdržela ještě odpověď na svou naléhavou výzvu. Svolání řeckých sněmoven. ceov
Bulhar Thomas Pokladník Evropan Drinopol Turec Paříž Cařihrad Kara echo jít Paris
13 article 7 Z Londýna, 14. února. (Zvl. telegr. zpr-
7 Z Londýna, 14. února. (Zvl. telegr. zpr- „Nár. L.) „New-York Heraldu“ telegrafuje se z Athén, že se vláda rozhodla, svolati sně- movnu příštího týdne. Ministr financí podá ji předlohu o válečném úvěru a vláda před- loží ji osnovu zákona v příčině uzavřen půjčky. Zasedání bude trvati jen několik dní, protože vláda nechce se za nynějšího sta- vu pustiti do debaty o zahraniční politice? li Z Říma, 14. února. (K. k.) Proti pové- stem, že se papež obrátil na vlády v Londýně, Berlíně a Vídni, zby zabránily annexi Skadu Černou Horou, prohlašuje „Osservatore Ro- mano“, že jest nepochopitelno, jak se nůže věřiti takovým zprávám. Byl by to zřejimý opak ke stanovisku Svaté Sto- lice, která vždycky hájí zásadu, že stojí nad národnostni.
Londýn Atény Řím Berlín Vídeň Černá Hora Osservatore Ro NewYork Herald
14 title
Papežské dementí.
15 article
V Cařlhradě. Zatýkání a vyvážení Řeků a Bulharů. Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Úřadník bulharského exarchátu Gelev, který byl včera zatčen, byl propuštěn s podmínkou, že dnes odjede. Četní zatčení Rekové a Bulhaři v Ma- kedonii byli dopraveni do Trapezuntu. Reditel řeckého gymnasia v Peře byl na intervenci pa- triarchátu propuštěn s podminkou, že opusti Cařihrad. Policie zatkla také dnes některé ře- cké státní příslušníky. Francoužské velvysla- nectví zakročilo v jejich prospěch.
Řek Bulhar Gelev Cařihrad Ma Trapezunt Pery
16 article
ámnog miněno nuoáílno
17 article
il-abud Salih paša. Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Tureckí mírový delegát Salih paša se sem vrátil. Cholera. Z Caříhradu, 13. února. (K. k.) V Kartalu na Mramorovém moři nedaleko Cařibradu vý- pukla cholera. Včera bylo konstatováno 2 případů onemocnění. tsi bnt olaod sahn *amojsl odnbodoo olago nodon vlem tavotal l olodo
Cařihrad Kartala
18 article Z bojiště.
Z bojiště. 12. února 1913. Bojiště bulharské zahaleno je mlhou nepro- niknutelnou i nejproziravějším zrakům válečných zpravodajů, již nucení jsou čekati v Sofiji a spoko- jovati se se skrovnými zprávami, přicházejícími Dimotiky, kdež je ubytován teď hlavní stan. Z těch sporých zpráv, jež se do veřejností dostávají, dá s nanejvýš souditi na ráz a povahu druhé periody balkánské války. Různě pak detally musí si jedno- tlivec doplňovati fantasií. Druhá fáse války značně se liší od první. Tur ci ni tehdy, ni teď neprojevují zvláštních schopno- stí ofensivních. V prvním období válečném byly aspoň veliké boje, při nichž měli turečtí generálové příležitost osvědčiti svou iniciativu, jako bítva l - zengradská, kumanovská, lule-burgasská a bitoli- ská. Dnes však válka omezuje se pouze na jaké i obléháni. Obléhány jsou Drinopol, Skadar, Janina Čataldža a konečně i Gallipoli Dle dosavadních známek byl a snad dosud je válečný plán turecký následující: vyloděním voj- ska na břehy Mramorového a Černého moře (v o- kolí Rodosta i Strandže) má býti odlákána hlavnt armáda Radka Dimitrieva od Čataldže. Osmdesáti- tisícová armáda turecká na gallipolském poloostro- vě má za úkol prorazití blokádu bulharskou vpadnouti v týl armádě, stojící před Čataldžou.
Čataldža Dimitriev Sofija Drinopol Skadar Černý moře
19 article
Současně pak drinopolská posádka má se pokusiti o velký výpad, jenž by uvedl ve zmatek obléhatele. Dosavadní pokusy turecké v tomto směru se- lhaly. Tak především gallipolská armáda bulhar- ské blokády nejen že neprorazila, nýbrž naopak. byla, třebas že silnější, zatlačena do vnitrozemía dnes Bulhaři zaměřují již přes bulairské pahorky k pevnosti Gallipolské, aby rozsekli mečem uzel dardanelský. Veliká porážka hulairská a před tím kavakská dokazují, že ni svěží armáda gallipolská není s to klásti vážný odpor vítězným plukům bul- harským. Marně se také pokouzeli Turcin vyloditi vojsko na břehy ztraceného území. Byly učiněny dva po- kusy: u Řodosta a u Strandže. Ale v obou případech kontra-útoky bulharské zmařily pokusy turecké je- ště v zárodéích. Ostatně Turci, i kdyby se jim po- dařilo vyloditi několik tisíc mužů, ničeho by, tím nedocilili. Při ubohé jejich organisaci zásobovaci vyloděné vojsko odsouzeno bylo by k smrti hla- dem, ježto ve zpustošených krajích by se nedalo už nic rekvírovati, jak jsou Turci zvyklí. K samému pak Rodostu rovněžje po moří přístup nemožný ježto Bulhaři v příměři moře zavčas minovali. Bul- haři jsou také na desauty turecké připravenív a celé pobřeží černomořské i mramorové obsazeno je sil- nými oddíly pěchoty i artillerin: Budou tédy Turci na konec přinuceni spoko- jiti se opet jen s dejensivou. Nelze očekávati ni u čataldže velkých bojů, poněvadž hlavní armáda Radka Dimitrleva sama couvla až na patnáci kilo- metrě. Předvoje vzdáleny jsou od tureckých posicí šest kilometrů. Mezi oběma nepřátelskými strana- mi prostírá se obrovské jezero bláta, jež znemož- ňuje jakékoli operace dělostřelectvu i větším oddí- lům pěchoty. Bulhaří tu ustoupili snad proto, aby vylákali. Turky z pevnůstek čataldžských. Ti však si sotva dají říci. ol
Bulhar Turek Dimitrlev Turec
20 article
A o výpad, aby se pokusíla posádka drinopol- ská? Ti vyhladověli vojáci, jimž granáty bulharské nedají ni chvilku spáti? Bylo učiněno už dřive do- sti výpadů. Ale s jakým výsledkem? S tím. že ze stodvacetitisicové posádky zbylo už jen asi 70.00 mužá. Je-li v Drinopoli ještě někdo, komu zbyla odvaha i energie, pak je to pouze velitel pevnosti Šukri paša a hrstka německých důstojníků, jež by Turci tak rádi tajně chtěli expedovati z Drinopole. aby se nedostali do rukou vítězů. Není znám ovšem ni bulharský plán. Jen do- byti Drinopole je samozřejmé. Těžko však říci, co znamenají operace u Gallipole. Otevření Dardanelí Zdá se spíše, že tím Bulhaři vlastně jen nasazuj Portě nůž na prsa, aby podepsala mir, jenž ji bude tentokráte na bojisti diktován, dříve ještě než pro- nikne v popředí ctázka dardanelská.
Bulhar Turec Drinopol Šukri paša Gallipola
21 article
dlete d
22 article
V drobném prodeje ranna člslo a 4aně eal a vašarn za s k Ve sliálkách na venkově ranní člslo . . . . . 10n večernl lnserát plati se hotově napřea Předplacení a tnserty přijima sdministrase v Marinnské ul.s e Tam nacháneí se ces redakne, tlskárns a sxpedštos „Národnicb Listů Eukopiny se navrnasji
Marinnský ulice
23 article
ovtzlom šves liveleor olinontec táe
24 article
šnss ě
25 article
Druhá perioda balkánské války nemile překva- pila veřejnost evropskou. Nejistota, vzdušné kom- binace, důkladně sestříhané censurami zprávy i do- hadování z dálky — jen to je k disposici tisku a publiku. Avšak právě proto budí dnešní válka svou tajemností ještě větsí interes než v periodě vdel i první.el V. Ses Revoluce v Mexiku a chystané zakročení Spojenýca států. Z Washingtonu, 13. února. (K. k.) Včera konala se společná schůze vojenského a námořního úřadu. Předmětem porady byl případ, který se stal včera Akapulku a vzbudil v úřadních ke usz í ch obavy o bezpečnost Američanů. Na ulici v Akapulku byli totiž dva dů stoinici křižáku „Denyern přepade- ni a potupeniluzou, při čemž bylileh- cezraněni. Podařilo se jim zachránítí se na lod. Útok ten dá se pouze vysvětliti záští k Ameri- čenům. Z Mesika, 13, dnora. (K. k.) Dnes v 8 hod. ráno zahájilo spolkové voisko palbuy z děl na povstalce, kteří kladou tuhý od- por. Spolkové vojsko použivalo těž- kých kusů s velkou účinností. Madero vysloví nadějí, že Prinut Diaze ještě do večara ke kapi- tulaci. Obyvatelstvo dalo se na útěk z nebo s skrývá v domech Z Lareda (Texas), 13. února. (K. k.) Cestující, přibyvší z města Mexika, sděluje, že mnoho ci- zincjúMexikuje bezpeaězponěva dž banky jsou od soboty zavřeny. Malozt z ních jsou bez přístřeši a nemají co jísži. Železniční úřadníci namáhají se ze všech sil, sbyopatřili přístřeší aspoň pro ženy a děti. i M. Z Kolina nad Rýnem, 14. února. (Zvl. telegr.
Američan Prinut Diaz Malozt Mexiko Washington Na ulice Akapulka Laredo Texas Kolina nad Rýn
26 article
„N. L.“) Krevoluci v Mexiku telegrafuje se „Kol- nische Zeitungu“ z Washingtonu: Zítran odplujou čtyří bitevni lodi, jež dosud před Veracru- zem na kotvách stály, pod kontreadmirálem Flet- cherem a dvě pod kontreadmirálem Usherem, jež dosud před Acapulcem čekaly, dále pak pět kři- žáků a dělových lodí ke břehům střední Ameriky. Na seslení této lodni výpravy bude poholovo deset bílevních lodí z námořní stanice ostrovz Kuby. — Na pozemní straně je na pochod připraveno 35.000 mužů seve- roamerickéhovojsk a.— Voitřní část měsital Mexika je v rozvalináclh. Sírach před hladem roste, ježto je město vžeho spojen zbaveno. — Drancování již začalo. Ne- větší strach působí slech, že chce Diaz propustit 3000 vězňů. To bylo by jiskrovdo sudu s prachem vrženou a způsobilo by ne- pochybně krutéhvýtržnosti proti ci- zincům. Vážné ohrození cizinců pak, zejména se- verních Američanů, mělo by zcela nepochybně z následek branné zukročení Spojených státěa potom— snadkonec samostat- nosti Mexikaivi svee Z Lareda (Tezas), 13. února. (K. k.) Dosud není žádných zpráv o osobním vlaku, který v úter večer odeiel z města Mexika směrem k severu. Jest obava o bezpečnost cestujících, poněvadž téhož dne bylo na vlak, jedoucí odlud jižním směrem podniknuto přepadení, ovšem bezvýsladně. Nělsolil nákladních vozů bylo vydrancováno a zapáleno. Z Mexika, 13. února. (K. k.) Dnošní něko- likahodiuný boj byl hlavně dělostře- leckým soubojem. Jen občas rozvin u se prudký bojpuškami. 7000 mužů spol- kového vojska bombardovalo posice Diazovy, které byly obsazeny 3000 mužů. Střel- ba byla prudší než v minulých dnoch. Šrapnely dopadaly opet do střede města. Při to
Usher Diaz Američan Diazův Mexiko Washington střední Amerika Kuba Laredo Flet
27 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V ČeskáRevu"(1913, č. 5) pokračuj dr. Ant. Boháč ve své statistické studii„Slez- sko. Pozoruje národní pchyb po ledhoilivých obcích, které jsou dějištěm národnostního zápasu. A dospívá tu misty k drobným poznatkům, které jsou svrchovaně příznačny pro boj českoněmecký. Tak na př. statislika mu ukazuje, jak značný vlie má na národnostní poměry škola a to nejen poku ide o generace budoucí, vystavené bezprostřední- mu jejímu vlivu, nýbrž i co do vrstev obyvatelstva v době založení německé školy již dospělého: J Jal nebezpečně působí německá škola, ukazuje Dvo- řisko... náležející ku politické obci štítině. V těto ryze české osadě, v níž r. 1890 nebyl napočítán jediný Němec, otevřena byla před několika málo roky působením místního jednoho německého úřad- níka německá škola — a r. 1910 bylo v ní napo- čítáno 43.9% Němců proti 3.8 před desíti lety. Jací jsou to „Němci“, o tom nemůže arcí býti po- chyby, ale to jest právě smutné, že takováto po- měry jsou lu vůbec ještě možny.“ — „Česká Ře- vue“ mimo to obsahuje: Univ. prof. dr. A. Halban O politických a hospodářských poměrech v Haliči. V. Joachim. Úkoly české samosprávy. — V. J. Hauner. Dnešní loď bitevní, její typy a vý- voj. — Hlídky: politická — středostavovaká finanění a národohospodářská — ženská — tech- nlcká. — Výchova a školství. — O knihách. — Di- vadle. — Drobnost.
doktor Antonín Boháč Němec profesor A Halban Joachim V J Hauner Jal Halič University
28 article
V „časopise češkých matemaliků XIII., č. 2) líčí dr. Arnošt Dittrich „J a Kepler objevil své zákony“. Stať je za- jimava i pro laika, jemuž spřístupňuje pochopitel- ne a vysvětluje na jednom případě postup vědecké práce astronomické. Ale je zajímava i pro sám postup Keplerův, který dospěl k svému zákoru o elipsovité dráze plane! z počtů, kterými chtěl pů- vodně dokázati, že dráhy planet Jsou kruhově: Koperník sám bez váhání a pochybností ještě pře- jimal dožma helénské astronomie, že pohyby na nebi se skládaji z rovnoměrných pohýbů kruho- vých. Kepler však již se snažil myšlenku tu po- kusem na dráze Marta potvrdití. Na celém zalo- zení důvtipného geometrického experlmentu vi- jíme, že potvrzení očekával. Vždyť předpokládal. že dráhou Země je kružnice. Kdo to čini, očekává. že též dráha Marta bude kružnicí: vždyť je přece planeta jako planeta. Skutečně nalezl si Keplen omocí své geometrické fantasie cestu k obledán dráhy Marta, která by byla stačila, kdyby planety v kruzích hnaly se kol Slunce, jak minil Koperník. Ale dospěl k výsledku negativnímu: počty jeho
doktor Dittrich Kepler Keplerův Koperník Mars
29 article
mu prokázaly, že dráha Martova najisto kružnicí není. Odtud teprve přeše! Kepler k hledání, jak je dráha planet, k bádání v jehož průběhu sta- novil zvě známé tři zákony (že plocha, opzaná prů- vodičem Země, je úměrna času, jemuž přísluší, že dráhou planet jest elipsa, v jejímž jednom ohinisku stojí Slunce: a pokud jde o vztah od planety ku planetě, že čtvercové doby oběhu maji se k sobě jako krychle poloosl. — V ostatním obsahu „Ča- sopisu“ je: J. Sobotka. Václav Řehořovský. — V. Jarolímek. Nakteré konstrukce ploch druhého stupně. — Dr. A. Pleskot. Vzdálenost průsečíká orihogonální trajektorie s površkou jednoploché- ho hyperboloidu. — Dr. V. Simandl, O určitém ko- noídu stupně pátého. — B. Hostinský. Poznámky o geodelických čárách na rotačních plochách. — L Selfert. Poznánka o prostorové kollineaci. — Dr. V. V. Heinrich. Přispěvek k theorii Darwvino- vých oseillujících satellitů. — Dr. K. Vodička, O geometrických a fysikálních melhodäch k určení Parallaxy sloneční. — V. Láska O nomografii. — V. Jeřábel,Geometrické dákazy parumetrické vlastnosti kuželoseček. — J. Klima, Geometrické místo vrcholů a chnísek rotačních parabololdů, ob- sabniicích danou olipou. — Dr. J. Kounovský. Zá- kladové projektivní geometrie. — F. Pietsch. Ak- kumulátory a jich použití. — J. Svoboda, Astro- nomická zpráva na březen, duben, květen 1913. — Věstník fiterární, — Úlchy. e. esja lesbo
Martův Kepler Čo Václav řehořovský V Jarolímek doktor A Pleskot V Simandl L Selfert Heinrich K Vodička V Jeřábel J Klim J Kounovský F Pietsch J Svoboda Astra Sobotka Ak
30 article
V Kráse Nušeho Domova“ IIX., č. 1) počíná uveřejhovati inž. St. Špaček úvahu o „Vlivu úpravy řek na krajinu — ledv c otázce, o které revue ta jiz mnohov a způsobemn vyčerpávajícím psala. Stať Špačkova vžak přes to zasluhuje pozoru, neboť ji jde o to, ukázati pod- mínky hospodářské a meze možnosťi zachování původního rázu. Článek jcho je novém dokladem. že snuhy o ochranu domoviny, jak je tlemočí a hájí právě „Krása Našeho Domova“ nejsou maro- tou jednotlivců, nepočítajících s danými poměrv, nedbajících hospodářských a technických potřeh doby. Stačí luluvénti základní měřítlio, které autor klade pro snahy ochranné v úvedě své úvahy, kidyž připomíná: „Při úpravě řek přicházime zdánlivě k rozporům mezi účelnosti a krásou krajiny, k dvěma protilehlým zájmům, ktoré aa zdánlivěv jednolně řešení nadaji dobře spolit zapomináme však, že krásně je tčž účelné, pravdi- vá a přírozeně a že diroké koryto řeky s po- trhanými břehy údolí sem lam brázdící, neni ani krásné, lim měně přirozcné, a účelné.“ Mnozi pou- ze zaměňuji nobo nlotožňuji 1. v. romaníiku kra- jiny s krajinnou krásou. krésně vidí v nezvyklem neuspořádaněm. rozháraném, ač to jsou přivlastky které krásu nijak nepodmiňují. — Číslo dále podš- vá Jos. Dobiáš, Pelhřimov. — Jan Emlen. O ochra- ně přírodních památek. — G. Daněk, Několik po- známek k osudu naší květeny. — J. S. Procházka, Ochrana přírody ve Švédsku. — Fr. Pražák, Slez- sko. Krása přírody a kultura lidu. — Přehledy: Níčení a ochrana přírody. — Zalesňování. —— Zprá- vy ze spolků okrašlovacích.
Ing Krása Dobiáš Emlen G Daněk Procházka St Pelhřimov Švédsko Francie Mnozi pa
31 article Architektonieký Obzor
Architektonieký Obzor orgán Spolku architektů a inženýrů (XII., č. 1) pojed- nává o „Zodpovědnostinizalregulačni plány Malé strany“. která byla svalována na oficiálné kruhy technické i českou vysokou školu technickou. „Obzor“ zřejmě tu povidá, že kruhy technické, za ním stojící, nesouhlasí se způ- sobem, jakým je prováděno moderní dobudováni Prahy. Dále připomíná, že do příslušných odbor- ných anket nebyli přibíráni zástupci vysokého uče- ní technického, ač šlo o řešení technických úkolt velmi vážných, v místech pro Prahu nejdůležitěj- ších a nejzodpovědnějších. Spolu oživuje tu „Ob- zor“ návrhy, jež byly podány ohci pražeké z ú- středí inteligence umělecké, historické a literární za orgenisováním širší a užší komise pro úpravu
Praha Ob spolek architekt a inženýr
32 article
Prahy a pro řešeni otázek, týkajících se rozvoje příští Prahy a jež vyšly z kruhu techniků českých. kteří tím naznačili, kterak sobě představují jak organisaci pro Prahu důležitých praci úpravných. ielii zodpovědnosí za tyto práco. Ač doposud ne- naznačeny pro řešení zodpovědných a obci důle- žitých úpravných prací jiné vhodnější cesty, jiné. přihodnější organisování práce, nedošlo přece aní ku pokusu o zřizení pračské obci tak důležitáho poradního odborného sboru, jakým měly býti ony dpravní komise..Jediným výsledkem úsilovné činnosti bylo, že došlo k součinnosti umělců-lech- niků při regulačních plánech Prahy. K žádoucí oráanisaci práce, pří níž by odborné kruhy tech- nické, historické, právnické a hospodářské vzalv na se rodpovědnost za úpravu a dobudování Pra- my, k té nedošlo a nedochází, a nezmění-li se náhledy a poměry se vyviouvší, dlouho ještě ke škodé Prahy nedojde. Proto v ráježitosiech dale- kosáhiých a na staleti závazných lo neblahé kolí- ráni, la nejistota a vedůvěral Úsilovná práce ied- noilivců a tachniků městských není opřena sou- činnoslí a dsudkem povolané komise užší a širší která by byla obci rádcem v dálezitých otázkách.
Praha
33 article
Tím naznačeno — s peminutim všeho polemického zabroceni citované úvahy — kde oficiáčné kruhy techninké hledalí příčinu dogavadního pochybeně- bo postupu i kde vidí cestu k nápravě. — „Arch Obzor mimo to přináší: Jos. Sakař. Nové kalá- štorní hudovy rylížského řádu Křizovníků s čer- venou hvězdau v Praze, (Se 4 tabulemi.) — Šrámel a Krist K. Soutěžný návrh měšťanské školy v Plzenci (s 2 tab.]. — Různé zprávy. st v odl e vbinží vraj šdlosoy cole 2l—0t u pns le olřoar šos vláleji ee
Sakař Šrámel Praha Plzenec
34 article
„Jihočeském Kraji“ (1912, č. 9.) při- mlouvá se v článku „Naše stará věznice Historicko-kulturní vvpravován proti modernímu barbarstvi“ dr. K. Po- lesný, aby byla zachována budova bývalé měst- ské věznice v Pelhřimově. Uvádí proti plánům sbou- rati starou věznici, na níž není zvláštních archl- tektonických krás: „Kolíbka (rovněž věznice) sbu- řena, radnice opuštěna, vězení vyprázdněna — jen mrtvé budovy přípamstují nám život bývalý. Na zevnějšek nepěkná a pochmurná je naše stará věz- nice, ale splývá se starou radniel v celek. tvořt joji ovzduší a hájí důležitou funkci v ohledu esthe- lickém pro celé okolí. Nikomu nepřekáží. Nabpal vidoucí oko znalcovo, pochopení starožitnického nadšence, vnímavý pohled jemněji citicího oby- vatele rády zastaví se v tomto zajímavém zákoníi zakončeném a týčícím se giganticky vypistou věží k ocelovéms nebi. Doufejme, že nebude bez milo- srdenství. Uvedená stať je dokladem, jak již i záš venkov je citiivý pro achranu sřého rázu. A pr tom způsob, jakým se pokouší dr. Polesný zalntere- sovati obyvatele Pelhřimova pro starou památku města, zasluhuje povšimnulí: místo mnohomluvných protestů ličí v zajímavém kulturně historickém obrázku živoj ohrožené památky a sbližuje ji tín způsobení s našimi dny. — Osfntní obssh „Krafe“ Mistralan Hius. — Z Palackého dějin. —. Dr. P Kropsbaucr. Horažďovice jako letní sídlo a staniee turistická. — Jan Nechutný-Horouíský. Hudebnt výchova jižních Čech. — Mistopis jihočeský. Hlídky: Studentská. — Agrárnt. — Rozmanitosti. eec
doktor Polesná Mistralan Hius Palacký Nechutná Horouíský jihočeský jihočeský kraj Pelhřimov Horažďovice Čechy P Kropsbaucr
35 article
„Průdy“. revne mladého Slovenska (IV. č. 3.) sležují si v lčově úvane „Slovenskývonko a slovenská mládež: Ač slovenský lid žiie vlastné jen na venkově — ve městech, ba většinou ve městečkách Slováci prý již boj svůj prohráí — „predsa prevažné čiastka našcí inleligenciet naši akademici ažtna malé výminky nevenuj von- kovu pozornosí ale celý spůsob ich žitia a pri aka- demikoch i vzdelávania sa je náteru meštskéhoo Venuji pozornost olázkam ktoré sti viazané k meslu a naši akademici vzdelávajú sa dlla tohoto. Otázky vonkova st dpine ignorované, alebo len povrchne povšimnuté. A predsa celá našu činnost je viazané ku vonkovu. Odtial' pějde náš chicbíčeki a tam povedlome náš národný boj A heď snte pre- hrali mestá, vonkoy námě musí zostat. Preto prl- praviť musime sa na tento boj. Proko přeje si l6e aby slovenští akademici, kteří jistě 5092 isouz venkova, věnovali své vzdělávání a síly venkovu aby na venkově nalezli své zájmy, sblížili sens li- dem venkovským a přilnuli k němu. A naděje se všeho toho. dojde-lina organisaci slovenského agrárního dorostu. Pro poměry slovenské, kde oa s mkáatsžlší n
Průda Slovák Slovensko
36 article
baovdoh svhnos slrd acšní
37 article
opravdu národní vrstvy městské téměř není, jen to popud jistě dobrý. — V „Prádech“ mimo to je: L. Goldiš, Niekolko slov k politike nemaďarských národov Uherska. — Dr. B. Ch., Alkoholizmusči abstinencie? — Naý Z našej francázskej literatuíry. — A. Sova, Mladým dobývatelům. — Obzor literál- ny a umelécký. Obzor mládeže. — školský kultárny. — Sociálny a hospodárský. — Obzor ča- sopisov. Kroníka, ool ečerv no Be ndn řvvy
L Goldiš Ch A Sova národov Uhersko
38 article
VeZvo nu“ XIII. č. 21.) otlskuje. V. v. Skorpil daiš úryvky z dopisů Nerudových pod titelem .Jana Nerudy korespondeac Vysokomýtská“. Dopisy jsou z posledních lei sedmdesátých (as mezi r. 1876—1880j, kdy Neruda měl za sebou iiž dvacet let zdárne literární práce. kdy vyšla již jeho nejkrásačjší díla prornícká, kdy osvěděnl již vice než plně svůj lví spár ve fedillo- tenu „Národních Listů“ které ovšem tehdy samry esistenené zápasily. A dopisy 2 doby tě jsdu pliy otesků do tísně hmnotné i do neuznání llierárniho. Tak píše Neruda K. V. Šemberovi. „Dlouho jsem Ti nepsal. To učinila činže. Nevěděi jem. z Fterčho kouta svéta ji sehnat. konečné ji dnes mám, znpla- til jsem a jsem rád. Ale bude-li s každou činží ls- ková starost, vim najisto, že nebudu bydlle!. Darmo zi lámu blavu, odkud nějaký výdělek, ale v tom ehledu jsem naprosto neplodný. S Daílem (pakla- datelem] jsem se rozkmotřil na dobro. Byi už ně- kolikráh tak nevlidným, ano tak bezohledné hru- bým ke mně, že jsem uznal potřebu, zutarasit mu další čestu. Vykázal jsem svému životu kdys volnou dráhu, jen abych nebyl otrokem velkých pánů, tím méně chci být otrokem malých. Peněžitě mne ten rozpor zajisté jen prospěje. A jivo své musí na listé prolongace přece dát, teba pošlu k němu ien slahu.“ A v jiném dopisu „Ovšem stojím jfoak co do uznání, než jsem stával, vynutil jsen si pěeo — ale nepřáželství je přece pořádo proti mně, i nej- bližší přátelé jakoby měli zrovna smrtelnou úzkost před tím, abych jen nepřerost přiliá daleko. Člověk by neřek“ že je na př. nástedující možno. O Mal. novidkách“ nemluvilo se nikdel Neiobšírněiší re- feršty.— as dvacetiřádkové přínesly Rip°. „Pr
Nerudův Neruda K V Šembera
39 article
Denník a Moravac“. .I. Sládek odmítl (nabídl se mu Arbesl dát něco do Lumíra. Mělé dam ovšem nedlouho před tím chválu mých feuilictonů — a j mu psycholegicky rozuměl — ženýroval se dát zas novou chválu spisovateli, jenž je přece jen všeobec- ně nenáviděn. — M ostatním obsahus B. Frída, Mladá léta Jar. Vrchlického. — G. R. Opočenský. Z nových básní. — F. X. Svoboda, Trbající se břehv. Fr. župan, Kontracht velkého dědečka. — K. Červinka, Jeseň. — Liloratura. — Týden, lovondodl itil mal sed slám diml ob hunběldea nmálunbidne lnojlden pmono olajslalatasha řatel Hlscsii sra dsvocšv ostulb olad httvrv batu la onoi
Frída Vrchlický G R Opočenský Svoboda František K Červinka Liloratura Lumír