1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v ponděli 10. května 1909.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracia
na měsic. . . . . . 2 K
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62k
ve filiálkácl
na měsic. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
nn měsle.
na čtvrt ieta : . . . 9 R 60
dvoji zásilko
na měsie
Ea čtvrt iota : . . 1 K doh
Praha
R 60
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Biliňského finanění předlohy budou změněny.
Z Vídně, 10. května. Ministr financí dr. Bi-
liňski již vystihl, že jeho finanční předlohya
jeho plán finanční, jak jej podal poslanecké
sněmovně, přijaty býti nemohou a nebudou.
Proto položena teď alternativa: bud osno v
ty podstatně změniti, nebo zkoncování
jejich parlamentem — vyjímaje daň lihovou —
odložiti až do podzima. Proto počítá se
s faktem, že bude třeba předlohy ostatní mimo
lihovu předělati. Jde teď jenom o věc dvojía
kdy a jak, zdali již nyní a hned či teprve do
kampaně podzimní. Otázka druhá, jakou měrou
mají býti elaboráty pozměněny, týká se vý-
hradně skoro předlohy o dani z piva. Navrže-
ná daň pivní má býti snížena, poněvadž však
podil pro země z výnosu daně lihové a pivní ne-
může býti zmenšen, naopak bude třeba tyto po-
dily zvýšiti, vzpírá se pochopitelně ministerstvo
financí proti snížení daně z piva, poněvadž by
pak výtěžek státu z daně lihové a pivní byl ještě
menší.
Japonský prine Našimoto v Pešti.
Z Vídně, 9. května. (K. k.) Dnes ráno
přibyl sem japonský prine Našimoto s chotí
po krátkém pobytu pokračoval v cestě do Pešti,
jen provázen vídeňským velevyslancem japon-
ským.
Z Pešti, 9. května. (K. k.) Japonský prino
Našimoto s chotí a četnou družinou přiby
sem dnes v poledne. Prine ubytoval se s dru-
žinou v Grand hotelu Hungaria. V 5 hodin od-
poledne přijel císař k hotelu Hungaria. Byl
uveden do princových komnat v prvním po-
schodi. Návštěva císařova u prince trvala 10
minut, načež se císař vrátil do dvorního hradu
Četné obecenstvo, jež se shromáždilo před hole-
lem, uspořádalo císaři bouřlivé ovace při při
jezdu i odjezdu. V 6 hodin jel princ Naši-
moto do dvorního hradu, kdež zanechal navstí-
venky u císaře a pana arcivévody Josefa.
doktor
Bi
Josef
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
Grand hotel Hungaria
Hungaria
6
article
Uherská krise.
Z Vídně, 10. května. Pošťská depeše „Sonn-
u. Monlagszigu.“ oznamuje: Situace jest ne-
ustále žalostna. Všechny plány k řešen
krise rozbily se odporem oné skupiny
strany neodvislosti, která chce, by nová vlá-
da byla vzata výhradně ze strany
neodvislosti. Neuskutečnitelným jest kro-
mě toho plán, založiti novou skupinu, k
které by se připojila také strana hr. Tiszy. Vy-
pravuje se, že císař byl rozhorlen pro
chování se presidenta Justha, poněvadž tento
podrobnosti svého slyšení uveřejnil. President
říšského sněmu Justh hrozí, že svolá
říšský sněm, na kterém bude zahá-
jena obstrukce.
„As Ujság“ vypravuje, že několik dam
maďarské šlechty učinilo pokus přiměti
dámu vysoce postavenou, aby na
místech nejvyšších intervenovala
ve prospěch koalice. Zamílavá odpo-
věď zněla: „Nemohu převzíli roli baronky
Schönbergerové (bar. Schönbergerová byla spro-
středkovatelkou mezi koalicí, jejím prvním mi-
nistrem spravedlnosti Gézou Polonyem a vídeň
skými kruhy).
Z Pešti, 9. května. (Uh. tel. kor. kanc.
Místopředseda posl.sněmovny Štěpán Ra-
kovszky byl přijat v 11 hod. v jednohodi-
novém slyšení. Ve 12 hodin dostavil se místo-
předseda Navay ke slyšení u císaře, jež trvalo
půl hodiny.
Monlagszig
Justh
Schönbergerová
Polony
Štěpán Ra
Vídeň
Pešť
7
article
Hrabě Apponyi vyvrací.
Z Pešti, 9. května. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. sdéluje: Ministr hr. Apponyi prohlásil, že
nepronesl přikládaný mu výrok o územníeh
aspiracích Italie a Ruska a že lituje, že takové
absurdnosti může se věřiti.
Vídeňská obecní rada na cestách.
Ze Šibeniku, 9. května. (K. k.) Včera ve
4 hod. odpol. pokračovali účastníci dalmatsko-
bosenské cesty vídeňské obecní rady v jízdě
z Rovigna do Pulje, kamž přibyli v 6 hodin
Po prohlidce amfiteatru a po projíždce po městě
vyhověli účastníci cesty pozvání a navšlívili ná-
mořní kasino. V 9 hodin pokračovalo se v jízdě
do Šibeniku, kam účastníci dorazili za nádher-
ného počasí v 7 hodin ráno.
Apponyi
Pešť
Rusko
Šibenik
Pulje
obecní rada
Italia
8
article
Pomník Nikolaje Gogola v Moskvě.
Z Moskvy, 9. května. (K. k.) Dnes by
zde odhalen pomník Nikolaje Go-
gola v přítomnosti zástupců cara, náčelník
úřadů, přes 180 deputací (mezi nimi byli zá-
slupci z Rakouska, Německa, Francie, Anglie,
Švědska a Hollandska) a několika tisíců obe-
censtva.
Berlínský officiosns o situaci v Malé Asii.
Z Berlína, 9. května. (K. k.) »Nord
deutsche Allg. Zig « píše v týdenním přehledu
Lze doufati, že otomanská vláda zjedná klid
pořádek v Malé Asii vlastní silou. Není žádného
podnětu k zakročení cizích mocností a zprávy,
jež ohlašují tuto intervenci, postrádají všeliké
podstaty. Situace v Malé Asii se skutečně zlep-
šila a lze důvodně doufati, že účinný postu
otomanské vlády bude míti další přiznivý
účinek.
Gogol
Švědska
Moskva
Rakousko
Německo
Francie
Anglie
Asie
Berlín
Nord deutsche Allgie
Nikolaj go
9
article
Stolypin a Německo.
Z Kolina n. R. 8. květoa. (K. k.) V ber
linském telegramu »Köln. Zig « se praví: Fran-
couzské listy přinášejí z Petrohradu tento tele-
gram: »V drplomatických kruzích se ujišťuje, že
výprava reakcionářů proti Sto-
lypinovi byla podnícena něme-
ekou diplomacil, která považuje
Stolypina za podporovatele proti
německé politiky a chová obavy. že
by Rusko definitivně dostal z německé zájmové
sféry. Tažení toto nemělo doposud úspěchu.
poněvadž většina dumy podporuje Stolypina
Dle zpráv z kruhů zasvěcených snaží se osno-
valelé této výpravy přiměti císaře Vilé ma,
aby před odjezdem cara Miku-
láše do Středozemniho moře
zaje! do Petrohradu a zjednal tam
opělně bývalou německou převahu.
Jest na blledni, že tento tlach nemůže pochá-
zeti z vážných kruhů diplomatických. V tčchto
kruzích jest velmi dobře známo, že Německo
nemá přičiny k žádné nepřátelské výpravě proti
Stolypinovi. Dle zpráv z kruhů směrodatných
nepomýšlí se na cestu clsaře do
Petrohradu. Klepům těmto nepřikládal by
se žádný význam, kdyby nebylo nápadno, že
je rozšifuje »Agence Havas«, poloúřadní fran-
couzská agentura telegrafieká.
Stolypin
Köln
Mika
Havas
Německo
Kolina můj
Petrohrad
Rusko
Středozemni
10
article
Anglický ministr obchodu promluvil.
Z Londýna, 9. května. (Reuter.) (K. k.)
Ministr obchodu Churehil pronesl řeč, v níž
se živě zastával svobodného obchodu. Porovná
val poměry v Anglii s poměry v Německu.
Francii a Spojených státech. O soutěži na moři
prohlásil, že poslední epocha nevyznačovala s
překotným, nýbrž stálým postupem ve stavbě
lodí. Jest k tomu třeba veliké mohoucnosti, ale
Anglie nebude první zemí, která s ní nebude.
Čím déle potrvá napjetí, tím více se ukáže pře-
vaha Anglie na moři.
Král Eduard zdráv.
Z Londýna, 9. května. (K. k.) Úřadněse
sděluje, že král Eduard těší se výtečnému zdrav
a že mu velmi dobře prospěla doba zotavenl.
Hakki bej zůstane.
Z Říma, 9. května. (K. k.) Podle »Gior
nale d'Italia« uvědomil nynější turecký velvy-
slanec u kvirinátu Hakki bej ministra zahranič
ních záležitostí Tittona, že zůstane na svén
dosavadním místě.
Alentát na moskevského policejního ředitele
v Paříži.
Z Pařiže, 9. května. (K. k.) O útoku
který podnikl včera ruský terorista ve zdejším
hotelu na policejního ředitele v Moskvě, plukov-
níka šl. Kottena, sděluje se na základě úřad-
ního setrení: Terorista Moska Rips, který by
pro politické rejdy vypovězen na Sibíř a pak
navázal styky s Kottenem pod záminkou, že
chce konati služby ruské tajné
policii, vypálil na Kottena, kdyz
jej navětivil v hotelu, čtyři rán
z revolveru, aniž jej však zasáhl. Rips
způsobil pak revolverem plukovníkovi dvě lehké
rány na hlavé. Rips, který se nechal zatknouti
bez odporu, prohlásil, že chtěl plukovník
usmrtiti, aby odhalil rejdy ruské policie.
Churehil
Eduard
Kotten
Moska Rips
Rips
Londýn
Anglie
Německo
Francie
spojený stát
Řím
Paříž
Pařiže
Moskva
Reuter
11
article
Po převratu v Turecku
Po převratu v Turecku
Sultán a mladoturecký výbor.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Šiří se různé po-
věsti, na př. o rozmíšce mezi sultánem
mladolureckým výborem a o stížnostec
sultána na vnucený mu dvůr, který si sultán chtě
sestaviti ze svých věrných přívrženců. Dále se pro
slýchá, že generalissimus Mahmud Šefket musil za
kročiti, ježto sultán hrozil jistými eventualitami
Z toho důvodu Mahmud Šefket uveřejnil oznámené
už prohlášení, že armáda přerušila všechn
styky s výborem Všechny tyto a podobné po
věsti lze těžko kontrolovati, ale zdají se býti pře
hnané.
Mahmud Šefket
Turecko
Cařihrad
12
article
Kiamil paša a sultán.
Z Catihradu, 9. května. (K. k.) »Courier d' Orient-
oznamuje z bezpečného pramene, že bývalý velký
vezír Kiamil paša byl přijat sultánem ve slyšení
že jej varoval před poslaneckou sněmovnou, která
chce obmeziti mocenskou sféru sultánovu. Na štěst
má prý sultán příliš upřímný smysl pro ústavu, než
aby byl přístupen takovým svodům.
Báchorky o nálezech v ildizském paláci.
Z Caříhradu, 9. května. (K k.) Všichni držitele
moci, jakož i ostatní informovaní činitelové civilní
vojenští prohlašují za bezdůvodnou zprávu, ž
v Iidizu byla nalezena korespondence me z
německým císařem a Abdulem Ham
de m.
Před slavnoslním opásáním sultána Mohameda v
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Od zejtřejší slav
nosti opásání mečem očekává se na turecké stran
změna smýšlení ve prospěch sultána také u oné čá-
sti mohamedánů, kteří byli rozladěni provedením
posledního převralu a chovali se zdrženlivě vůči no-
vému režimu. V ulicích Stambulu, jimiž sultán zejtra
pojede, budou učiněna patřičná opatření. Všechny
státní a soukromě ústavy, jakož i všechny banky
školy jsou zejtra zavřeny. Program, sdělený turecký-
mi listy, odpovídá celkem oficislnímu programu.
Napjatý stav věcí v Albánsku,
Ze Soluna, 9. kvělna. (K. k.) Situace v již-
ním Albánsku jest doposud silně na-
pjatá. Po nedávno oznámeném zavraždění dvou
důstojníků byli jiní mladoturečtí důstoj-
níci vypuzeni, Moc úřadů zda se být
ochromena. Z Prevesy odplula válečná l
s vojskem do Valony
Mohamed
Valon
Catihrad
Caříhrad
Abdul Ham jít m
Stambul
poslanecký sněmovna
Soluna
Courier d ' Orient
13
article
Pense Abdula Hamida.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Večerník »Servat
i-Fonun« sděluje, že Abdul Hamid, poněvadž jebo
jmění bylo zabaveno, dostane od státu pensi 100
liber měsíčně a tři jeho ženatí synové po 600 lib.
Turecké vojsko do Tripolisu.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Proslýchá se, že
také Porta zamýšlí poslati vojenské posily do Tripo-
lisu, poněvadž Egypt vyslal na hranice Tripolisu
dva prapory a jedou balerii.
Nepokoje v turecké Asii
Z Čařihradu, 9. května. (K. k.) Úřadní list uve
řejňuje ze 7. t. m. poslanou depeší valia v Bagdadu
a prozatímného vojenského velitele, vrchního divi-
sionáře generála Fazila velkému vezírovi, v níž s
praví, že kmeny, shromáždivší se v Amerahu, byly
za svého posledního útoku ve velké síle. Nedávn
události předstihují všechny podobn
případy a měly ráz vnitřní války. P
dva měsíce byl ůplně zastaven vbcho
mezi Bagdadem a Basarahem. Pilčiněním
jednollivců, zvláště ovšem vojenskými operacemi.
byla vzpoura úplně potlačena a plavba na l igridu
Hamid
Port
Fazil
Cařihrad
Tripolis
Tripo
Egypt
Asie
Bagdád
14
article
zabezpečena. Aby byly ztomeny poslední síly vzbou-
řených kmenů a zajištěno provedení občanských re
forem, vytrhl ve středu nový vali basoražský Arif
bej se dvěma prapory a čtyřmi děly z Bagdadu do
Basorahu. V pátek poslal z Ali el Garbí telegram.
že povstalci jsou všude zastrašeni a vzdávají se. Ve
zprávě z Bagdadu se dodává, že v sobotu přibyl do
Amarahu, kde se asi zdrži delší dobu. Vyslovuje se
konečně uspokojení, že truchlivé události v Amarahu
jsou skončeny současně s akcí nového kabinelu.
Ministr m. sl. posl. dr. Pacák
o politické situaci.
V Čáslavi, 9. května.
doktor
Pacák
Bagdád
Basorah
Amarah
Čáslav
15
article
(Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Za účelem upevnění svých šiků v kraji
čáslavském svolala zdejší organisace národní
strany svobodomyslné na dnešek důvěrnou
schůzi příslušníků strany, ve které promlu-
vili ministr m. sl. posl. dr. Bedřich P a c ák
o politické situaci a posl. dr. Lad. Klumpa
o politické organisaci strany
V řeči přes půl druhé hodiny trvavší
shromážděním více než tři sta osob čitajicím o
počátku až do konce se stupňovaným zájmem
i pozorností sledované, pojednal posl. dr. Pa-
cák svým prostým a upřimným způsobem
aktuálních otázkách politických, hospodářských
i sociálních. Dr. Pacák vyslovil se též pro
schůzi zástupců všech stran k úradě o zjednání
společného základu práce za heslem; »Urov-
nati vzájemné poměry pro lepší budoucnos
národa«.
Radniční sál byl účastníky naplněn do po-
sledního místečka. Mezi přítomnými byli ze-
jména pp. okresní hejtman a místodržít. rada
Krejčí, purkmistr král. horního města Hory
Kutné Macháček a měst. radní Štěpá-
nek, členové měst. rady čáslavské Žatecký
Lobeč, Jeřábek a dr. Tesař, okresn
soudce Červený, zástupci veškerých živno-
stenských společenstev místních, členové měst
ských rad Golč. Jenikova a Žlebů, zástupcové
škol a úřadů atd.
Do předsednictva zvoleni byli pp. MUDr
Věšín, předseda politického klubu zdejšího
a zemský posl. dr. Zimmer, starosta král.
města Čáslavi.
doktor
Lada
Pacák
Macháček
Štěpý
Jeřábek
Tesař
Červená
Zimmer
Urov
horní město
Kutná
MUDr Věšín
Čáslav
čáslavský Žatecký Lobeč
Golč
16
article
Schůzí zahájil o 143. hod. odp. předsed
p. MUDr. Věšin, jenž srdečným a vzletným
proslovem uvital přitomné, jakož i zejména po
slance dra. Pacáka a dra. Klumpara.
Dr. Bedřich Pacák promluvil asi takto
Stará zkušenost nás učí, že zahraniční poli
tika rakouská ovládá vždycky politiku vnitřní
To jsme viděli v letech 1870, nejlépe pak po
letech 1870 a také nyní. Co se poslední dobou
uvnitř říše stalo, to vše stalo se vlivem politiky
zahraniční.
Všecko se točilo okolo Němců. Vlivy velm
mocné působily ke změně situace ve prospěch
Němců, rovněž tak rychlé zavolání ministerstva
německého a ministrů nám nepřiznivých způso
beno vlivy těmi.
Rakousko, domnívajíc se býti v bosensko-
hercegovské záležitosti úplně opuštěným a do
mnívajíc se, že může spolehati jen na Německo
oddalo se plně německému proudu a až bude
jednou psána úplná a pravdivá historie tél
doby, uvidl se s úžasem, kdo a kde tento směn
podporoval.
Tyto poměry byly tak silné, že proti nim
všecky kroky ve vnitřní politice byly marny.
A domýšlí-li se někdo, že hlasování proti re
krutům by bylo na tu dobu na vnitřní politiee
něco změnilo, velice se mýlí. Miní-li, že hlaso-
váním tím na Bienerlhově postavení by se bylo
něco změnilo, je rovněž na omylu. Vím t
z nejlepších pramenů, že by se ani o prst ne
bylo situací hnulo. Takové byly tehdá poměry.
Proudy vnitřní politiky v tu dobu nic ne
rozhodovaly. Což nepozorovali jste, jak Madat
po dobu nebezpečí prapor své banky svinov
a teprve, když nebezpečí minulo, jej zase roz
vinule?
MUDr
Věšin
Pacák
Klumpar
doktor
Němec
Rakousko
Německo
Miní
Madat
17
article
Teď napjetí zahraniční většinou přestalo,
neboť turecký převrat urovná se bez vlivu na
nás — a my musíme se nyní rozhlédnouti, co
nyní a co dále?
Rakousko nemůže v tomto stavu, v jakém
se nalézá, na dlouho setrvati, neboť říše, jež
má velkou většinu slovanskou, nemůže provo-
zovati na dlouho politiku protislovanskou. Což
neodpudilo si národy slovanské na Balkáně touto
protislovanskou politikou? A nebyly nedávné ne-
příjemnosti na Balkáně přímo následek takovéto
protislovanské politiky ?
Poslanec Šusteršič měl onehdy pravdu,
když pravil, že Rakousko není samo zavázáno
Německu, že také vice versa jest Německo za-
vázáno Rakousku, poněvadž by jinak v kon-
certě evropském bylo úplně isolováno.
A také nezakládá se na pravdě tvrzení, že
Německo má největší zásluhu o nás. Tu zá-
sluhu má obyvatelstvo této říše, tudíž též náš
národ, neboť obyvatelstvo v dobách těžkých
přímo vzorně se chovalo, tak že mocnář sám
viděl se nucena, veškeré obyvatelstvo říše po-
chváliti.
Němci čeští jsou nyní na koni, jakoby oni
byli v bosensko-hercegovské věci spasili Ra-
kousko.
Největší zpupnost vidíme v jejich posta-
vení ke snému. Spoléhají, že nás donutí ku po-
volnosti. Lehkomyslně rozbili sněm a přes t
zůstali mazánky, což ovšem zase děkují z nej-
větší části poměrům zahraničním.
Kdybychom my to byli učinili, tu by nej-
horších prostředků, jež by byly možné, se prot
nám bylo použilo.
Oni doufají, že v roce 1910 musíme po-
voliti, poněvadž tu přestanou příspěvky státní
z osobní daně z příjmů, lihu atd. k našim
zemským vydáním. Velice se mýli ! Zapomlnajít.
Šusteršič
Němec
Rakousko
Balkán
Německo
18
article
že mají tolik potřeb na sněmu, že ho potřebuj
více než my a že my máme svůj zemský výbor.
My dopouštíme se ohledně sněmu chyby
— nedočkavostí. Čím více tato se jeví, tím
zpurnějšími se stávají Němci.
Tu je nejlepší politikou: vyčkati. Ti
snad nejlépe se zlomi odpor.
Ale mimo to nynější návrh vládní na sa-
nování financí zemských, vlastně návrh na zvý-
šení daně pivní i z lihu k účelům státních f-
nancí vládu samu donucuje ukázati Němcům
neudržitelnost jejich trucu.
Ostatně já nepochopuji, proč se jich vláda
stále ptá, svoli-li ke svolání sněmu nebo ne
Ptá se nás někdo, svolíme-li ke svolání
říšské rady nebo ne? Tím se jim činí obstrukce
velice snadnou. Řeknou jednoduše ne a sněm
se nesvolá a mají po práci.
Vláda je povinna sněm svolati, aniž by se
ptala toho neb onoho. Němci nechť jsou posta-
veni před hotovou událost; ať ukáží, zdaž jsou
takoví násilníci, že sněm bezdůvodně rozbijí
Čteme-li řeči německých spolukrajanů, sly-
šíme fráze o jejich mírumilovnosti — jak t
nedávno jejich nejbojovnější kohout, poslanen
Bachmann, vykládal.
Němec
Bachmann
19
article
Když nynější ministerský předseda zval
zástupce obou národů před vydáním zákonů k
společné poradě, tu odmítli Němci se dostaviti
Tehdy mně řekl jeden velmi závažný činitel
v parlamentním životě rakouském, že stydí se
před ostatními národy a zejmena před socialními
demokraty vykládati své naprosto hegemonick
zásady.
Nyní, když vládou předloženy byly zákony
jazykové a rozdělovací, jež hovi jen jejich zá-
sadám a jež jsou pro nás naprosto nepřijatelny
tlačí Němci vší silou, aby tyto návrhy se co
nejrychlejí projednaly, ač na oko tvrdi, aby
oklamali svět, že také pro ně jsou nepřijatelny.
To může míti jen dvojí účel: buď aby ná
vehnali do situace, ve které nás chtějí míti.
snad do obstrukce, aneb aby návrhy ty rychle
projednány byly nyní, v době pro nás politicky
nejhorší.
Němec
20
article
Jak zachovat se máme my? — Řekl jsem
v Chrudimi, že nasadíme všecky páky,
aby návrhy Bienerthovy — tak jak
nám byly předloženy — nestaly n
zákonem a při tom trvá m.
Ale tu nestačí jen toto rčení. My zamezení
těchto předloh máme v rukou parlamentné, m
se však také musime snažit zame
ziti, aby se předlohy nestaly skutkem
cestou ueparlamentní. A proto vyžaduje
náš postup nejen rozhodnosti, ale i opatrnosti.
A přece musím poclivě a upřímně říci, že
jako my všichni mám i já vřelé přání po na-
rovnání našeho sporu s Němci neb tolikje
jisto, že ten spor nejen nás oba, ale i ríši po-
škozuje a že my oba národové vedeme spory.
jež prospívají jen třetím. Smír však musil by
býti spravedlivým k oběma stranám; terroriso
vati však se našimi německými spolukrajany
nedáme!
Smír se nedá národům hodit na hlavu, jak
se zamýsli umto zákonem; lze ho docfliti jen
dohodou národů. — Přiklad vidíme nyní v Dal-
macii mezi Chorvaty a Vlachy.
Bienerthův
Němec
Chorvat
Vlach
Chrudim
Dal
21
article
Po této dohodě dvojí je vyvráceno:
1. že smir mezi národy by se mohl stát
bez společného jednání zúčastněných národů
2. že se musí státi jen zakonem.
Vždyť Němci i nařizení mají za zákonná,
ovšem jen, když jim prospivají (nařízení Cl
ryovo, Matajovo o poštách).
Proto mám za to, že dříve musí
se sejíti a dohovořiti zástupco vé
národů, než se může mluviti o ně-
jakém smíru.
Jen zástupcům obou těchto národů přísluši
se rozhodnouti a není věcí všech ostatních ná-
rodů Rakouska, rozhodovati a souditi nad nimi
Když v Dalmacii to ponecháno oběma ná-
rodům — což se to nesmí státi v tak důležite
zemi jako jsou Čechy?
Nepřijdou-li Němci do porad opět, ukážou
že jim nezáleží na smíru, ale na z ná s l
nění. Když trval boj tolik let, je nyní ješte
možno vyčkati, až zástupcové národů se sejdou,
ovšem je-li právě nyní doba vhodná
je otázkou. A proto bude dobř
vyčkati až nastane doba klid-
nějsl.
Němec
Rakousko
Dalmacie
Čechy
22
article
Není pravda, že ty porady jsou bezúčelné
Já byl mnohým poradám přitomen, kde věcně
a klidně jednáno bylo a i z Körbrových porad vyšlý
zákon jazykový v autonomních úřadech blizel
byl dohodnuti.
My pravíme: předlohy Bienerthovy jsou pr
nás nepřijatelny. Němci praví totéž; nuže, se-
jděme se k poradě, jako to udělali v Dalmaci
a dohodněme se o nových základech, jež by
byly přijatelny. Dohodovací jednání musí před
cházet. Kdybychom se dohodli — pak na formě
věru nezáleží.
Dalmacie tvoři nyní veliký prejudic, který
se nedá ignorovati. Je nepřípustno říci: v Čechách
musí býti zákon bez jednání, v Dalmacii na
řízení s dohodou stran-
Stát nyní, chce-li být spravedlivým, mus
usilovati, aby jako v Dalmacii mezi timto a pod-
zimním zasedáním zástupcové obou národů se
sešli, porokovali a zjednali základ pro dohodu
Pravil jsem, že zahraniční politika má nyn
rozhodný vliv na vnitřní politiku. Ta i on
jde proti nám. Nebyly však, pánové, již
doby, kdy vnitřní politika šla proti nám a kdy
jsme ji přece překonali, aniž nás zlomila
K čemu tedy strach. — Jen se vzmužme, ne-
oddávejme se rosignaci a počněme plnou silou
pracovat. Roztříštěnost, kterou místo společné
práce všude vídíme, vede tak daleko, že —
iak isem olyšel — v rozhodných kruzích s nám
V drobném prodejin
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za t h
Ve filiálkách na venkovi
ranni čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
ndministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se těs
redakca, tiskárna a sxpodice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracsjí.
Körbrový
Bienerthův
Němec
Dalmac
Dalmacie
Čechy
23
article
se už nepočítá. Pánové, naučme je zase po-
čitati s námi. A to se stane, když nejen roz-
hodně, ale i rozumně budeme postupovati.
Dobře jsme rozpoznali, že jen velké jed-
notky mají význam a proto jsme založili Slo-
vanskou jednotu. Divy jsme od ní ovšem ne-
očekávali a nebyli jsme tak lehkomyslnými,
abychom ji hned odsuzovali, když při prvním
kroku »Jednoty«, tělesa to, v němž jsou tak
různorodé elementy, všecko hned nešlo jako n
drátku. Slovanská jednota je s námi silnější
než my sami. Kdo u nás v Čechách ji hned
házel přes palubu, vidi nyní její úsilovnou práci.
Já ve Slovanskou jednotu mám naději —
ovšem ne přehnanou. Sklameme-li se, nebude to
sklamání první; zůstaneme sami a musíme pak
spoléhati ve vlastní sílu. Nyní i potom bude
však nutným společný postup v národ-
ních věcech, neboť víc než kdy jindy
může se nyní říci: »Vlast je v nebez-
pečí«.
Zdali se to u nás nahlédne, nevím, nebot
teď už u nás jde strannictví nad zájem celkový.
Stanovisko naše proti vládě Bienerthové
jest známo; jest to oposice, jež se —- bude-li
potřebí — žádných zbraní neodříká.
Jak vzešlo ministerstvo Bienerthovo?
Žádná strana ať si nedělá ani zásluhy n
pádu vlády Beckovy, ani ať neuvaluje na sebe
nebo jiné vinu toho pádu. Beck padl následkem
mocných vlivů zdejších a zahraničních.
První období ministerstva Bienerthova ne-
bylo přímo proti nám. Bylo to ministerstvo pře-
chodní s příkazem utvořiti ministerstvo parla-
mentní. Já sám jsem v klubu řekl, že je mně
toto ministerstvo úřadnické jako přechodní mi-
lejší, než nějak slátané ministerstvo parla mentní.
Seděli v něm výteční a co do češství nepo-
chybní lidé: Kaněra, Pop a náš Žáček.
Bienerth
Bienerthův
Beck
Kaněra
Čechy
Beckov
24
article
Teprve když nebezpečí války se zjevilo,
úřadník Bienerth z mocného nařizení, aby získal
úplně Němce, vydal proti nám známý Matajův
poštovní výnos a předložil pro nás nepřijatelné
předlohy jazykové a rozdělovací a povolal za
tři dny nám nepřátelské pány do ministerstev
justice a vyučování. Tu objevilo se ministerstvo
jeho v plné síle proti nám.
Bienerth mluvil v posledních sezeních na
radě říšské různá omluvná slova, jež nás
měla upokojiti. Já řekl v Kutné Hoře a opakuji
to: Pro nás slova nejsou ničím, jen činy by
nám musily dokázati opak.
Co budeme činiti v říšské radě? Pravím
otevřeně, že budeme činiti vše, a by-
chom odstranili nám nepřátel-
skou vládu; jak a kterými prostředky, jest
věcí usnosení Klubu, Svazu a Slovanské jednoty.
Tolik ale vím, že cokoli učiníme, bude podle
našeho poctivého úsudku směřovati jen k dobru
našeho národa.
Velectění pánové! Docházejí stížnosti, že
jsme špatně zastoupeni v centrálních úřadech
v úřadnictvu nejvyšším. Je to pravda. Ale ne-
jsme tím také částečně sami vinni? V minulých
desetiletích byl u nás přímo odpor proti vstu-
pování do státních služeb. Nedávno řekl mně
jeden vynikající státní úřadník: Když jsem
vstoupil do státní služby, psali mně přibuzní
z Čech psaní plná výčitek a dokládali : »To
jsi neměl dělat, tu pomáháš kroutiti na nás
provazy.« Slovo »Hofrat« bylo v Čechách po-
hromou. A přece, pánové, bohužel musím t
říci, může nám takový český hofrat více po-
moci, než celý mandel radikálních řečí.
Bienerth
Němec
Matajův
Čo
Kutná hoře
Čechy
25
article
Co byl následek nevstupování naší mládeže
do státních služeb? Že ve vysoké úřadní hier-
archii byli zastoupeni Poláci a Němci, ale ne
Čechové. Tu, pánové, je nutno vší silou s
domáhati nápravy. Když jsme přišli do Vídně,
shledali jsme, že máme sice zastoupení ve
všech úřadech, pokud se týče sluhů (amts-
dýnrů), pokud se týče vyšších míst, však ni-
koli. To byl následek demagogické politiky. Nej-
více ji pociťuje český ministr. Jakmile Čech
oblékl ministerský kabát, už byl zrádcem ná-
roda a nepomohlo mu nic, že byl upřímným
synem národa a že měl nejlepší vůli svému
národu prospěti.
U nás se jevil a jeví silný duch negace.
Je ale, pánové, účelem naší politiky jen negace
Neníl
Negace má sloužiti k zamezení nepřátelské
politiky. Ale účelem naší politiky má a musí
býti, aby náš národ dostal se k moci a části
takové moci jest rozhodně také český ministr.
Polák
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
26
article
Pánové, praví se, že se naši lidé derou d
ministerstva. A přece jste viděli, že ministři
Fořt a Pacák i Fiedler a Prášek sami žádali
za propuštěnou, zdali ve vhodnou neb nevhodnou,
jak se jim vyčílá, dobu, o tom jednou rozhodne
historie. Viděli jste, že by se to bylo stalou
německých ministrů? Podivejte se na strany
německé. Poslanec Gross řekl v Jihlavě, »žeje
u Němců přímo horečka po ministerských porte-
feuillech«. A co historie, jak se dr. Schreiner
stal ministrem? Ta přímo křiči.
Četl jsem v jistém listu, že při poslední
rekonstrukci ministerstva Pergelt už byl ustano-
ven ministrem. Dr. Schreiner, který mermomoel
chtěl ministrem býti, nebe i peklo dal v pohyb,
aby se stal ministrem on. Vypravují se historie
různých telegramů, působících na Bienertha
s různých stran a konečně od předsedy Syl-
vestra, aby ministrem se stal dr. Schreiner. A
když přišel Pergelt, bylo mu řečeno, že telegra-
ficky byla vyslovena přání, aby ministrem byl
dr. Schreiner.
Co by náš lid řekl, kdyby na české straně
se něco podobného dálo? Bohudíky tomu tak
Tento týden pozorovali jsme boj na Vyše-
hradě, který ze strany radikální byl veden ná-
silným a urputným způsobem. Tento způsob boje
nenl.
Fořt
Pacák
Fiedler
Prášek
Gross
Němec
doktor
Schreiner
Pergelt
Jihlava
Sylvestra
Vyšhradit