ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce2d7ac0-660c-11dc-970c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: org 5, place 42, person 25
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LINY
národní Lin
3 masthead
23 květná 1901
4 masthead
Číslo 141.
5 article
chává. A to zdá se mi býli nejslabší stránkou před- lohy vládní. Neboť novella k hornímu zá- konu ze dne 21. čeryna 1884 připoušt práci dětí od 12. roku počínaje, pokud pak se týče práce žen, praví, že ženy a divky každého stáří mohou býti při práci denní upo třebe v. Jaké následky degenerační mezi hornictvem toto zákonné ustanovení má, o tom se může pře- svědčiti každý, kdo raveny uhelných dolů navšlíví. Návrh Schoisswohlův jest jen jakousi variaci na návrh vládní a má asi za účel, učiniti pány navrho- vatele na všechny strany hezkými
6 article
Majorita sociálně politického výboru doporouč ve výborném jinak referátě dra. Kolischra návrh vládní a tu opět musím říci, že tento návrh nemůže a také nebude pro případ svého přijetí konečným slovem pro hornictvo v domahání se osmihodinné doby pracovní, nýbrž že právě na základě téhož zákona hornictvo všech dolů bez rozdílu, ony kruhy. které se dnes staví proti osmihodinné šichtě k pře svědčení přivede, že dělnictvo plným právem osmi hodinnou šichtu pro doly vůbec požaduje a že t aké ji dostati musí, poněvadž tak káže spra- vedlnost a prostý rozum lidský. V so- ciálně-politickém výboru nenalezl se nikdo skorem kdo by oprávněnost a nutnost zkrácení doby pra- covní popírati chtěl, a pánové, kteří tak přece uči- nili, činili tak jen se stanoviska velkoprůmyslníků, kteří do jisté míry vždy přece sláti budou proti po žadavkům dělnickým, což také jest přirozeno. Byly také činěny námitky proti zkrácení doby pracovní v dolech se stran rolnických, poněvadž prý by pak nastal ještě větší ůbytek pracovních sil na venku a konečně by prý i zemědělští dělníci žádali osmi- hodinnou dobu pracovní. Tyto obavy však nemohu sdíleti, jelikož odchod dělnictva zemědělského do středisek pirůmyslových a uhelných nepřestoupíi nikdy určité hranice a zavedení určitého času pracovního pro dělníky zemědělsk é, pokládám za nemožné tak dlouho, d o- kud rolník se svou pracía úroldou na libovůli počasí záviscti bude. A prot také poměry dělníků zemědělskýcih ne- mohou býti upravovány dle poměru dělníků průmyslových.iusolež orol
7 article
Proti osmihodinné době pracovní v dolech na- mítá se, že tim by se zmenšila kvantita práce, ná- sledkem toho že by zapotřebí bylo zařízení v doleci zlepšiti, aby se dobylo tolik uhlí jako dHíve, že by počet horníků musil býti zvětšen a že následken toho by bylo zapotřebí vélkého investičního kapitálu, čímž by opěl výtěžek tak klesl, že by se s cizozem ským uhlím nemohlo konkurovati. To jsou udávan hlavní příčiny majiteiů dolů proti zkráceníd doby pra- čovní v dolech, alé skütečné důvody jsou, že pánověti aní toho nejmenšího- ze svých velikých čistých výtěžků k pro- spěchu svěho dělnicitva věnovati nechtějl. ačkoliv vědí, jak úzce onii jich zisk s délnictvem spojen jest. Zde ledy ve veliké míče jde o přemožení lakoty, silné touhy po penězích, která nechce z té veliké hromady ani jediný baléř ztratiti. Jsou sice majitelé dolů, kteří s dělníky svými dobře smýšlejía dle toho také s nímí j dnají, ale jsou to, bohužel. jen výjimky. Pokud sa týče sahranične konkurence, o té nemůže býti opravd tak dloubo řeči, dokud z našich uhel ných revírů, zvláště do Německa ohromné množství uhlí našeho laci- něji se prodává, uežliu nás, nedalek od samých dolů uhelných se platit mu sí.
Německo
8 article
Zde se musejí páky nasadit, vbly jia k o u s vývozní daní ten vudliký výfěželk naš práce, toho bohalství naší země, který dnes plyne do ciziny, byl pro naše po- kladny, pro naše dělnictvo, zvlášt pak pro naše zkrachovaně finance zem- ské zachrámnčoi o,co se dues děje s dobýváníma vývozem uhlí, jest marnotratné hospo dářství s majetkem země, to jest ne- smyslné a zuěřvé vykořistování Bolmuté půdy české a Vo po protektorátem sla vné naší vlády. Sestrany naší a sice zvěčnělým drem. Juliem Grégrem byly svého času činěny návrhy proti tomuto hříšnému hospodářství směžující, ale návrhy ty směřovaly také v určité míře k sanování zemských financí a toto autonomi- stické slanovisko vlády rakouské zajisté vždy odstra- šovalo od účelné úpravy našeho vývozu uhlí. Jest však povinoostí vlady a sboru zákonodárného, ja- kousi pravidelnost, intensivní a racionální způsob v dobývání a prodeji uhlí zavásti a státi by se tak mohlo monopolisováním zemským dobývání uhlí a upravením cen při prodeji uhlí. Toho jest svrchovaná zotřeba a k takovémuto upravení těchto poměrů má laké vláda a zákonodárství vůbec plné právo. Dle 3 3. zákona horního z roku 1854 náleží dobývání uhlí ve výbradné právo zeměpána, který však toto právo přepustiti může jiným osobám s podmínkou že všechny předpisy horních zákonů vždy zachová- vati budou. (Pochvala u Čechiů.)
Grégr
9 article
Řečník praví dále, že to se vždycky neděje, ji- nak by nemohly nikdy vypuknouti stávky takoxých rozměrů, jako byly poslední stávky kladenská a ostravská, které bylo použito k vyšroubování cen uhi do výše. Pánům uhloba onům se nestalo nie, přes to že jsou zákonem zavázáni uhlí bez přetržení dolovati a vykořisťování a vyssávání dělnictva v do- lech zaměstnaného v té míře, že jest nuce no u lo piti se stávky, nelze považovati za přípustný důvo ku přerušení dolování. Vláda byla a je povinna prol vlastním původcům stávky energicky zakročiti. Tehdy bylo však vystupováno bezohledně a brutálně prola dělnictvu. Vláda se sklonila pod úsilovným tlakem ústředního spolku majitelů dolů.
10 article
Majitelé dolův udávají vysoké ceny ublí za dů vod proti, zkrácení doby pracovní v dolecb, ačkol každý dobře ví, kdo to byl, kdo se všlm úsilím všemi možnými prostředky hleděl vyšroubovati ceny do výše. Po takových zkušenostech když přikročilo s k jisté změně, mají býti vzaty za základ zásady, aby bylo zamezeno další vyssávání horníkův a chrá- něno bylo obyvatelstvo před dalším okrádaním. Tomu však tato předloha nevyhovuje. Vláda měla se postaviti na cásadu osmihodinné šichty, kteráž jest dnes proveditelna, jelikož mnohé doly de facto již mají ji zavedenu. VAnglii byl přijat ve druhém člení zákon, v němž se praví: »Nikdo nesmí v jed- nom dni ve 24 hodinách v dole pod zemí býti zaměstnán déle než osm hodin« V Anglií to šlo, ale v Rakousku se bojí vláda učiniti krok ku předu, poněvadž lo někde jinde ještě zavedeno není. A je-lijiž někde něco dobrého zavedeno, tu se řekne, že naše dělnictvo nemůže být přirovnáváno k anglickému, poněvadž toto jest mno hem vytrvalojší, energičtější a vynalezavější. Za však toho příčinou jest dobré ochranné zákonodárstvía velká svoboda dělníka po stránce spolčovací, se za- mlčuje, poněvadž by se musilo přiznati, jak v Ra- kousku se právě proti odhorovým organizacím za- kročuje a jak se chikanují.a šbz vě
Anglie Rakousko
11 article
Dnes jedná se o rychlé projednání zákona o práci v dolech. Ustanovení živnostenského řádu, pokud se týká pracovní smlouvy, zakládá se na t. zv. svobodne smlouvě. Jak tato svdboda v praxi vypadá, toho jsme svědky denhě, neboť proti sobě stojí dva kompacis cenli, z nichž jeden jest mocný a silný, druhý chudý a slabý. Právě dnes na základě ohromného rozvoje průmyslu a obchodu přivoděného parou a stroji, jest zcela přirozeno, že se jeví potřeba ochrnny slabšího proti silnějšímu. To jest povinnost správy státní a sborů zákonodárných. Dnes poskytuje se sněmovně příležitost, zavedením 8hodinné doby pra- covní v dolech vykonati skutek spravedlnosti. - Po stránce věcné jest návrh poslance Cingr jediný, který odpovída snažení horníctva plnou mě- rou. Návrh vládní tohoto bodu nedosahuje. A přece jest povinností spravedlivé a dobré správy státní, sla- rati se zejmena o zlepšení postavent maléhon muže. jakož i o morálně a fysické pevznešení jeho. Rozumná správa státní stará se ze vseeh sil o zvýšení sociální a hospodářské úrovně všcch stavů tvořících tichou pilnou prací určitý základ silného státo, A ač právě bornictvo má velkou důležitost, přece nalezá se ví po. měrech nejhorších, nehledě k tomu, že práce hornika sama hluboko pod zemí bez paprsků slunečních jest stále otravující a nebezpečná. Pokládám zavedení Shodinné doby pracovní pro horuiky za příkaz nej- vyšší spravedlnosti a humanity a přál bych si z plnt srdce, aby i slavná sněmovna dosla k témuž pře svědčení. Hlučná pochvála a potiesk.) iod p
Cingr
12 article
Poslanec Lukseh se strany německo lidov líčí velmi zevrubně, velmi drasticky a stále jsa pře- rušován dílem sociálními demokraty, dílem křesťan- skými sociály, dílem německými pokrokovci, siluaci zemědělství, které nemůže poskytovati ve své tísni. při ustavičném znehodnocováním půdy, takové mzdy jakou nalezá dělnictvo v dolech, pročež radí tomuto, aby vzalo za vděk zkrácení doby pracovní na devět hodin. Poslanec Cinger se strany sociálně- demokra- tické prohlašuje se jako horník pro osmihodinnou dobu pracovní. Poslanoc prof. Roszkowskl ve smyslu svéh vota, podaného v kole polském, jest tolikéž pro osmihodinnou dobu pracovní, ale slante concluso by se spokojil také s devítihodinnou dobou pracovní. Poslanec dr. Gross učinil návrh na kone debaty. Návrh ten přijat. Generálními řečníky zvolení: pro předlohu posl Franko Stein, proti předloze posl. Choc Jednání potom o 12. hodině 30 mihuti v noc přerušeno. Schůze skončena o 12. hodině 35 miun v noci- Příští schůze koná se dnes ve čtvrtek o 11. hod dopoledne. Ve zprávě rozpočtového výbor podané dnes v poslanecké sněmovně, praví se, ž šestiměsiční lhůta, již vládní předloha žádá, k dal šímu vybírání daní a poplatků, jest přiměřena, po- něvadž říšská rada bude stěží s to schváliti v ča státní rozpočet na rok budoucí.
Lukseh Cinger Roszkowskl doktor Gross Franco Stein poslanecký sněmovna
13 article
Pensijní pojišťování soukromého nradnictva. Předloha zákona, kterou hodlá vláda upravit palčívou olázku pojištění soukromého úřgdnictva obsahuje tyto paragraly řte Pokudje kdo povinen dáti se pojistiti 8 1. Pojišlěním povinni jsou po dokonaněm 18. roce svého věku všechny osoby, zaměslnan v soukromé službě za plat měsíční neb roční, pokud mají u jednoho a téhož zaměstnavalela nejméně 600 K ročního platu, jakož i osoby, zaměstnané ve službách velejných, pokud nemají notmálníh nároku na invalidní a starobní pensi, vyjma zřízenee dvorní a slátní, nebo zřízence státního úslavu. Výminka platí pro muže a ženy, kleří teprve p dokonaném 50. a 40. roce obdrží postavení takové se klerým povinnost ke zmíněnému pojištění je spo- jeua, dále osoby podrobené čelednímu řádu neb ony, které konají buď výhradně nebo převahou služby čelední. Denní mzda, vyplácená měsíčně, není měsíčním platem dle 1. odstavce toholo paragrafu. Ministr vnitra má právo za souhlasu dolyčných ministrů osvoboditi od pojišťovací povinn sti tyč ony skupiny, na něž vztahuje se odslavec 1. uvede- ného paragralu. stož 8 2. Zákon tenio neplatí pro osohy, uveden v 1. odslavci L. paragrafa: 1. jsousli dle zvláštních předpisů o hornick ýeh bratrských pokladnách povinny pojištěním v rozsabu který určuje 8 10. odst. 1. zákona zo dne 28. červaa 1889 č. 127 ř. z.; 2. požívají-li za dřívější službu invalidní pensi provisi atd, pokud požitek tento nepřesahiuje nejnižš nárok, uvedený v tomto zákoně; 3. jsou-li trvale zaměstnány s ciaa židel doádkknkin dotnnb I. voduží n
14 article
Roztřídění osob pojištěním povinných 8 3. Osoby vI. odsl. 8 1.označené, rozvrženy jsou dle ročních svých příjmů ve tři třidy za to: 1. ve třídu I. s ročním platem do 1209 K 2. ve třídu II. s ročním platem přes 1200 Kaž do 2400 K, 3. ve třídu III. s ročním platem přes 2400 K. Do ročních příjmů počítá se také příbytečné. přídavky aktivní a funkční, jakož i všeliké požilky naturální. Naturální byt, není-li prokázána vyšší jebo hodnota, oceněn budiž 15 procenty hotového plalu, naturální byt a otopem a světiem 20 procenty, týi byt se stravou 331/2 procenta hotového platu. Jinak vypočtěna budiž hodnota naturálních požitků dle průměru místních cen. Je-li tento sporným, přísluší rozhodnouti o něm v I. stolici politickému úřadu okresnímu, v jehož obvodu nalezá se místo, kde je zaměstnána ta či ona osoba. (§ 75. posl. odstavec.) Tantiémy a jiné příjmy, které závisí na výnosu dolyčného závodu, jakož i odměny buďlež do příjmu pojaty jen tehda, činíli nejméně třetinu povného platu, nebo zaruči-li se na místě jich minimální ná- hrada, a sice v případě prvém třetina pevného platu, v případě druhém ve stejné výši, jaké dosahuje uve- dená minimální náhrada. Je-i osoba některá ve složbách několika zaměstnavatelů, podléhá pojišťo- vací povinnosti jen zhlavního zaměstnání, za jaké slouží považovati ono, které zaměstnanci vynáši nejvíce. n III. Načlze se pojisti ti. 8 4. Pojistiti se může pojištčnec: 1. na rentu; a) pro připad neschopnosti k výdělku (invalidn renta 8§ 6. až 9.) b) pro případ vyššího stáří 8§ 10. až 13.) 2. na podporu při nezaméstnanosti (§S 14 až 16.). Téchto příjmů požívati současně nelze, Pro pozůstalé: 3. na rentu pro vdovu (dle § 17. až 19.) 4. na příspěvky pro výchovu dětí (S 20. až 22.) 5. na odbytné pro vdovu nebo děti (§ 23. a 24..
15 article § 5. Lhůta pro nabyti pensijního
§ 5. Lhůta pro nabyti pensijního nároku. Nárok na příjmy, uvedené v 8 4. č. 1. lit. a), 2.. 3. a 4. nabude dotyčná osoba za 60, na příjmy dle č. 1 lit. b) (renta starobní), výjma případy uvedene v § 12., odst. 2. a B. lit. b) a to mužové za 480 ženy za 420 měsíců, za něž byly příspěvkyze praveny. va Výše požitku, doba nároku a ztráty jeho, jeho počátek a konec. Ranta invalidní. 8 6. Renla invalidní (§ 4., čís. 1 lit. a) o náší pro se I. třídu platu ročně 600 K, II.» 900 K, III. » » » 1200 K. Invalidní renta počíta se dle nejnižší třídy platu, do níž náležel pojištěnec průběhem 60 při- spěvkových měsíců až do doby, ve které stal se in- vulidním. 8 7. Invalidní renta náleží bez ohledu na stář pojištěnci, není li dalšího výdělku schopen (stane-li se invalidním) a nemůže li své povolaní vykonávati pro tělesnou nebo duševní vadu. Nároku na invalidní rentu nemá: e a) Kdo vydělá sobě zaměstnáním, které jeho pracovní síle je přiměřeno, více, než by jemu obná šela jeho renta b) Kdo zavínil neschopnost svoji k výdělku bud úmyslně nebo trestným zločinem. V tomto případě přiznána však budiž invalidní renta buď zcela nebo částečně členům jeho rodiny, pokud meškají v ob- vodu, pro nějž platí teuto zákon a pokud mají vůči pojištěnci nárok na zákonné přispěvky na výživu.
invalidní
16 article
8 8. Invalidní renta náleží pojištěnci prvním dnem kalendářního měsíce po ztrátě schopnosti k vý- dělku. Nelze-li den, kterým pojištěňec stal se inva- lidním, přesně zjistiti, počíná placení renty dnem. kdy neschopnosť k výdělku byla ohlášena. Má-li po- jištěnec nárok na podporu z nemocenské, podpůrně nebo bratrské pokladny, náležl mu renta teprve po stanovené nemocenské době. s 9. Invalidní renta přeslane se vypláceti: 1. zemčel-li pojištěnec; 2. stalli se opět schopným výdělku. V tomt případě, vyděláli si pojištěnec, který renty požívá. přiměřeným zaměsináním více, než činí renta. (§ 7 lit. a). Renta starobní. U§ 10. Renta starobní činí pro JI. třídu ročně 900 K, pro II. třídu 1350 K, pro III. třídu 1800 K. lMěl-li pojištěnec v době, kdy splácel příspěvkyo nestejně placená zaměstnání, budiž renta vyměřena
17 article
v Gnl v poměru dle doby, po kterou k dotyčným třídám náležel. Přispíval-li pojištěnec více než 480, event 420 měsíců (§ 1., odst. poslední), nebuďtež při vý měře požitku počítány ony přespočetní měsíce, kdy pojištěnec měl plat nejmenší. Starobní renta nesmí nikdy činiti více, než nej vyšší roční plat pojištěncův v době, kdy plati příspěvky. § 11. Nárok na starobní rentu mají, vyjímaje případy uvedené v § 12. odst. 3. lit. a). pojištěnei mužského pohlaví po dokonaném 65., pojištěnci žen- ského pohlaví po dokonaném 60. roku svého věku. Při tom nečiní se rozdílu, zůstanou-li i na dále ve služebném postavení čili nic. § 12. Příjem renty starobní počíná prvním dnem kalendářního měsíce, následujícího po dosažení věku v § 11. stanoveného. Neuplynula li však v tomto čase ješlě doba če- kací (8 5. odst. 3.), zkracuje se tato u mužů o 41e u žen o /2e nedostávajícího se zbytku a to do té míry, že příjem renty počíná prvním dnem kalen- dářního měsíce po uplynutí této zkrácené doby čekací.
18 article
Pojištěnec může požívatii ranty starobné: a) uplynula-li celá čekací doba (doba příspěvků před dosažením stáří v § 1I. stanoveného V tomto případě vyměřena bude starobní rent ve výši renty invalidní, jaká by náložela pojištěnci, kdyby byl v této době stal se práce nesehopným Může však, zřekne-li se nároku na okamžité vyplá cení těto zmenšené starobní penše, vyčkatí ná- roku na pensi normální ve věku vytčeném v § 11. v tomto případě neplatí však dalších příspěvků ani tehda, zůstalli i na dále v té či oné služběs b) pozbyl-li svého zaměstnání během tří let pře dovršením sláří, naznačeného v § 11. a před uply- nutím pravidelné, dle odst. 2. tohoto paragrafu zkrá- cené čekací doby proti své vůli a nevinně. Výse renty vypočitá se dle normální sazby pojišťoven, musí však obnášsti aspoň tolik, jako invalidní renta, jaká by náležela pojištěnci, kdyby stal se v této době k práci neschopným. § 13. Úmrtím zesnuřého přestává také výplata rentý starobní. Podpora vpřípadě nezaměstnanosti S 14. Podpora v případěnezaměstnanosti obnášt za každý měsíc dvanáctinu invalidní renty, kterou by býval dostával pojištěnec, kdyby stal se ne- schopným práce v dohě, kdy zaměstnání pozbyl. § 15. Nárok na tuto podporu má pojištěniecí 1. neztratil-li místo dobrovolným odchodem neb propuštěním, k němož zavdalo podnět hrubé poru- šení služebních povinnosti; 2. může li dokázati, že je zeela bez podpory; 3. nenajde li sobě v době tříměsíců po svém propuštění bez vlastní viny míšta nebo zaměstnání jiného, které by mu skýtalo, byť i prozatím, aspon tolik, kolik obnáší nejmenší invalidní renta.
19 article
§ 16. Nárok na podporu v nezaměstnanosti po- číná prvním dnem měsíce, následujícího po třímě- slční lhůtě (8 15. č. 3) a končílopětným vstupemo d stužby, nejpozději však palnáciým měsícem po tom, kdy pojišlěnec zaměstnání pozbyl. Byl-li kdo po 12 měsíců, byť i s přestávkami, podporován, nabude platí-li pojistné dále, práva na podporu teprve tehds. platil-li přispěvky další po šedesáb měsíců.l Renta vdovská. 8 17. Renta vdovská obnáší v I. třídě ročně 300 K sleetx is y lo0 Ká loli vIII.án 600 K Náležel li zesnulý maužel v době, kdy příspěvky platil, do různých tříd príjmových, vyměří se vdov ská renta v poměru k příslušnosti jeho do každé s p nék z dorýčných tříd. 18. Na vdovskou rentu má vdova po pojištěnci nárok:ilaieiz nl žinjžla taei 1. rok po uzavření sňatku; 2. byl-li sňatek uzavren před dokonaným 50 rokem pojištěnce; 3. nepožíval-li již zesnutý manžel v době, kdj se oženii, ihvalidní reniy, v tomto zákoně uvedené- 4. nebyla-li vdova v době úmrtí manželova svou vinou soudně od něho rozvedena. 5. nebylo-li vdově lozsudkem frestního soudu dokázáno, že úmýslně zavíhila nebo spoluzavinil smrt svého manžela. § 19. Vdově náleží renta prvním dnam měsíce následujícího po smrti manžela a pozbývá ho lehda provdala-li se nebo zemřela. Vdš-hi se vdova znova obdrží jako odbytné trojnásobnou svoji roční vdok vledlsžsd švon i ol Příspěvky na vychování.
Vdš
20 article
§ 20. Příspévek na vychování (8 4., d. 4.) ob náší pro každé dítě pojištěncovo 10 proc., pro každé dvakrát osiřelě dítě 20 proc. ivalitlní renty, které požíval pojištěný a zemřelý z rodičů neho na jakou byl by měl nárok, kdyby v době, kdy zemřel nebe kdy starobní reply dosáhl, byl stal se invalidním. Úhrn příspěvků na dětí po zemřelém otci — po živá li vdova ještě renty vdovské — nesiní býti vělší ne 25 proe, a nenílijí, 75 proc. svrchu zmíněné reniy invalidní. Výchovné příspěvky na děti po zemřelé a pojištěné maice — je-li otec na živě — nesmějí či- niti dohromady více než 20, jinak 75 proc. uvedené invahidní renty. Dvakráte osiřelé ditky, jejichž oba rodičové byli pojtštěni, obdrží příspěvky jen jedno- duché dle invalidní renty onoho zemřelého jejich ro diče, který měl nárok na podporu vyšší. § 21. Na příspěvky výchbvně mují nárok man želské nebo legitimováně dítkypojištěnce, nentli da vodu, ze kterého by vdovská renta dle § 18., č. 1 až odpadla. § 22. Příspěvky výchovné vypláceny budou prv ním dnem měsíce, který následuje po úmrti toho kterého rodiče a výplata jejich přestane po dokona- ném 14. roku nebo dřívější smrti dítěte. Odbytné. 8. 23. Odbytné, a to jednou pro vždy, činí 5 procent ročního obnosu invalidní renty, která patřila zemřelěmu pojištěnci. § 24. Nárok na odbytné mají vdovy nebo po- zůstalé dítky pojištěncovy, zemřel-li tento dříve, než pense se dočkal, pokud ovšem nenastane případ, na značený v § 18., po případě 21. a vylučující vdov skou rentu. (Pokračování.) skou rentu.
21 title
Delegace.
22 article Z Vídně, 22. května. (C.-B.)
Z Vídně, 22. května. (C.-B.) Vzahrantčním výboru uherské dele gace měl ministr zahraničních záležitosti hr. Go luchowski tuto řeč »Velectění pánové! Události, k nimž došlo po posledním shromáždění našem a které upoutaly hlavní pozornost všech velmocí, odehrály se na území v ohledu politickém i hospodářsky dosti vzdáleném neměla tedy říše naše příčiny ve věci té vystoupiti otevřeně. Po bouřích v Číně, které byly hrozivěj. šími, bylo velmi záhy nutno zaujati nim stano- visko a po vzájemné dohodě odhodlaly se velmnoci poměry na dálném Východě urovnati. Pokud nás se týče, hleděli jsme se sice vyvarovati všeho, co by nás svedlo ke zbylečným dobrodružstvím, nemohl. jsme se však vyhnouti akci, klerá měla za účel ci telně potrestati Činu za bezpráví, spáchané na právu mezinárodním a zjednati si pro budoucnost záruku, že cos podobného již se nestane. Vyslali jsme proto hned po první zprávě o povstání boxerů v provinci čilské, které ohrožovalo také vyslance našeho, oddíl loďstva do Taku jednak k ochrané vyslanectva na- šeho, jednak na důkaz naší účasti na společném za- kročení velmocí, nikoli proto, bychom získali nové osady. Krok takový vyžadoval by — hledě k čín- ským poměrům — nadobyčejného napjetí našich si vojenských i finančních a nevyvážil by je prospěch jehož bychom po připadě dociliti mohli.
Vídeň Čína
23 article
Chovali jsme se proto ve věcí této co nejopa- trněji. Hned, jak vynořila se činská otázka, ozvhly se sice různé hlasy, které přály gobě rozhodného za- kročení našeho a mély vládě za zlé, že se k němu neodhodlala. Doufám, že zkušenosti, jichž nabyli jsme v době poslední, zplna odůvodňují naše ne- stranné chování v této věci a že nevybočili jsme z mezí, které kázala nám zachovati nutnost, zajustiti říši naší hlas v koncertu velmocí. Jinak byli bychom ociUi se v nesnázích, které by pro příště volnost na- šeho postupu v Cíně byly znemožnily. Pochváliv statečnest rakouského námořnictvaa vzorné jeho chování na bojišti, praví ministr, že účelem zakročení v Číně bylo potrestati zhoubce cizozemského majelku a životů, zahezpečili cizinecké
Čína
25 article
osady proti zvůli nepřátalské, vymocí náhradu škod a výloh, které výprava čínská velmocem způsobil a zjednati mezinárodnímu obchodu bezpečný a za- ručený vývoj. Byť i vyjednávání nebylo dosud ještě u konce — praví řečník — jsem přesvědčen, že za- kročení velmocí ponese zdárné ovoce a že i ostatní požadavky jejich dojdou splnění v době nedaleké. Náhrada námi žádaná odpovídá výlohám a ztrátám naší výpravy. Část území tjencinského zabrali jsme proto, ž bylo třeba vhodného místa ke zřízení nového kon- sulátu a nového obchodního střediska. Území t hodí se pro naše potřeby úplně a kdybychom se ho nebyli zmocnili my, byli by tak učinili jiní. Tlm ovšem čínská država — zaplatí-li Čína náhradu — újmy neutrpí. Na čilosti a podnikavosti obchodu ra- kouského nyní jest, aby výhod jemu poskytnutých vhodně využil.
Čína
26 article
A teď přejdu ke všeobscným politickým pomě- růmevropským. Mohu s uspokojením konstatovati, že navzdor všem vážným překážkám a obtížím po- dařilo se i v minulém roče klidný průběh událost zajistiti. Snad — a to připouštím — přispěly k tomu podstatně věci východoasijské, ježtol velmoci na- vzájem snažily se jakémukoli sporu zabrániti, přes to však faktum samo tvoří polěšitelnou položku v naší roční bilanci. Pokud lze z toho příznívě sou- diti také pro budoucnost, nedá se dnes — vzhledem na nejisté poměry na východě — s určitostí říci Zápalné látky, jež tam stále jsou nahromaděny, skrývají mnohá nebez- pečí, jež stále zavdávají podnět k váž. ným obavám a jimž ani — nal šťěst trvající — dohoda mezi námi a Ruskem nemůže účinně čeliti. Byť i potěšitelno bylo konstatovati, že dohoda ta prokázala již mnohou užnání hodnou službu v zájmu pokojného vývoje věcí, bylo by to přece neomluvitelné líčení do růžova, kdyby tento společný postup vydáván byl za pro- středek zázračný, jenž je s to, odvrátiti všechna pře kvapení, jimiž Balkán bývá, jak známo, tak bohat.
Rusko Balkán
27 article
To byl by mylny pojem, před nímž dlužno vážně varovati Die své podstaty skýtá sice dorozumění z roku 1897 velmi cenné záruky oproli škodlivému účink události bálkánských na naše vzájem n styky, vyvozovati z toho ále, že může se jím zadtžeti“ každý výbuch na tamní půdě, bylo by tolik, jako provozovati politiku pštrosí, jež by musila vésti ku zklamání. Z důvodu toho nesmějí býti ne- milé příznaky, jež od nějaké doby četněji se tam vyskytují, podeeňovány. Napomínají nás naopak k větší bdělosti, poněvadž bychom jinak mohli býti překvapeni událostmi a ociinouti se jednoho dne před situací, jakouž bychom jen tak zhola nemohl přijati. Nikoli proto, že bychom sami hledafi territoriál- ních výhod na úkor jiného. Vyjadřil jsem se v te příčině již častěji tak jasné, že nemůže býti o tom pochybnosli; přičitají li se nám nicméně ale opětně úmysly, jež náleží v obor kombinací planých a ten- denčních výmyslů, nelze viděti v opělném přefřásáni těchto nechutných legend nic jiného, nežlě snahu ji- stých živlův, v prosiředcích nevatně vyběravých, aby veřejné mínění bylo proti nám mobilisováno, by tím vlastní pletky a cíle bylý krytv.
28 article
Ale byt Bychom i nemělí chuti k dobrodružstvím neb k rozšiření naší državy, nemohli bychom nicméně přípustiti takové úklad proti trvajícímu politickému pořádku aneb takové přesunutí poměrův, jež by znamenalo poškození našich životních zájmův aneb. dokon ohrožení našeho velmocenského postavení státního do budoucnosti. Tyto zájmy neporušeny zachovati, zůstane vždy hlavní věcí v naší výchollní politice a proto neváhali bychom nikdy aní nač olka mžik vystoupiti s celou rozhoidpost prlotikaždému pokusu, jenžby b y způsohilým přispívatí k utvoření s takové konalellace. O tom nesmí býti pochybnosti: k povážlivým zjevům na Balkáně, jež zvláště upoutaly nan se po- zornost, palřís nyníregilace v Bulharsku souvisíc s makedonskou otázkou, nejen pro nebezpečí, jimiž ohrožuje pokojný útvar poměrů této země k suve renní moci, ale také pro osudný vliv na poměry jež jsou nám bližší. Dosavadní rejdy rovolučníci výborů způsobiiy velké napjelí mezi bukureštským a sofijským kabinetem a rozmnožily znepokojení ostatních sousedních zemích, takže nebylo třeba pro rockého ducha, aby předvídal následky tohoto akut ního konfliktu pro všeobečně poměry na Balkáně Proto mocnosti napomínaly důtklivé v Sofiji. Knížee vládě mohlo se vyčítati, že svou shovívavostí způso bila neblabou situaci, avšak rovněž uznati se musí že dbajíc daných rad, učinila opatření, jež svědůí, z ehce dohoniti, co zameškala a udělati přitrž rejdůn makotonských výbore. Bylo by žádoucím, aby nyní kor ektní chováno se Bulharska bylo doplněno lepší správou makodon ských krajů, neboť rapressivná opatření, jež tam tu- recká vláda učinila, neslači k úplnému k vymýtění zla. Trvalé upokojení nastane, až stane se příslušná náprava.
Balkán Bulharsko
29 article
Avšak tamější poměry vyžadovaly by bohuže ještě mnoho napravováí a jsou zdrejem stál ého ne- betpečí. Avšak povolnost Buiharska je potěšným skutkem a jsme knížectví radou, aby vytrvalo na cestě nastoupené, neboť jen pokud Bulharsko bud elementem míru a pořádku, může spolehatí na ne- zkrácenou přízeň, jíž požívá u evropských mocností od svého počátku a jejíž cenu poznalo nejednouv různých fázíck svého národního a státního Vývoje V Srbsku doufají, že nová ústava ustáli poli tické poměry více než dosud, a snaží se všemožně aby napravili, co bylo postiženo tak těžkými krisemi Přejeme jim zdaru, troufajice, že držitelé srbské moe vynasnaži se a vyhnou se všemu co hy mohlo poru- šovati dobrou vůli s naší říší a způsobilo ochlazení vzůjemného poměru. Obchodní a konsulátní smlouva turecko-řecká o níž jednalo se od ukončení řecke-turecké vojny a jež zavdala podněl tolika rozkladům a sporům, byla řešena rozhodčím nálezem cařihradských vyslaneu pro obě strany uspokojivě, spěje k upevnění přá- telských poměrů mezi oběma státy a ustálení míru. Všeobecný směri naší zahraniční politiky bere s bezpečnými dtáhami již po dvě 10letí s trojspolkem. Mimo to pečuje se o důvěrný poměr k ostatním moc- nostem, zvláště sousední ruské říši. Je stálou nat snahou zachovati tento se stanoviště všeobecných mí rových zájmů osvědčený základ adouláme, že nezměn se ani v budoucnosti. Za poslední doby proskakovaly různé pověsti se zjevným účelem oblomiti víru v pevnost trospolku Tendence je tuze zřejmá a dle toho ji sluší posuze vati. Známí živlové přidružili se k snahám jiných kruhů, jež by rády uvedly v souvislost polilické spolky s uzavřením příznivých obchodních smluv. Této poslední akci chci věnovati několik slov aby ocila se v pravém světle.
Bulharsko Srbsko
30 article
Nelze popírati, že za naší doby, kde hospodářské otázky stojí v popředí a nabývají každým dnem většího významu, není možná hájiti (hesí, že oprav dový boj na poli hospodářském může snášeti se zcela dobře s úzkýmí politickými styky. Proto jest jisto že v zájmu intimity těchto poměrů sluší vyhlednti modus vivendí, aby hospodářské poměry zmírnily vyrovnaty se. Doufám, že v nastávajícím vyjednávání obchodních smluv s Německem a Italil podaříse urovnati případné neshody. Avšak politické spolky, jež mají vyšší cíle, ne smějí se činiti závislými na obehodně- politickýci otázkách a tak podřizovati požadavky státní resony ohledům hmotným. Výhody trojspolku, jenž je míru milovné povahy a rozvrhuje stejnoměrně práva i po- vinnosti svých členů, nelze tak snadno zadat. Bylo by na pováženou, aby souhlasným štvaním a zaváděním širokých vrstevlidu vznikly proudy, jež by byly vhod jen živiům, jimž je proti mysli nynější útvar evropských věcí. Politický spolek nesmí býti prostým kompensačním objektem, protože spolky neuzavírnjí se ze zdvořilosti, ale proto, že hoví vyšší potřebě a zabezpečují navzájem stejné zájmy.
Německo Italit
31 article
Jako pevny jsou spolkové poměry, tak přátelsk jsou styky se všemi ostatními kabinety, s nimiž vy nasnažujeme se o zachování pokoje. Proto nepůsobily škodně činské zmatky a je naděje, že osvědčí se systém včasnýchrozkladů a slušného šetření vzá- jemných interesů. Přecházeje k svému rozpočtu ospravedlňuje zvý šený požadavek 700.000 K obnovením diplomat ckého spojení s Mexikem, zřízením tamějšího důvěr- nického úřadu a zdokonalením konsulátu. Úpravou poměrů k mexické vládě výňovuje se přání tamních politických a hospodářských kruhů, jež teprve nyni po odstranění nesnází a nedůtklivostí mohlo se splniti. Troufá, že delegace schváli tento nový po- krok v rozšířování a podporování našich hospodář- ských styků s cizinou.
Mexiko
32 article
Další požadavky týkají se přeměny některých čestných konzulátů v odborné a zřízení konsuiatu v Tjencině, o němž se již zmínil. Zmáhající se obchod s Australií a vystěhova- lectví do Kanady, kde jest již několik tisíc rakou- ských příslušníků, vyžaduje vydatnější ochrany těchto občanů. Ostatně vyhovuje se tím také dávnému přání delegace. Ministr jest ochoten podati nyní všeliká objan- nění, jež by delegáti žádali. O1 Z Pešti, 22. května. (Č. - B.) Referent delegát Falk povážuje za uspokojivý moment mezinárodní politiky v stručnosti a prostoté trůnní řeči, činí k ministrovi různé dolazy a na- vrhuje schválení rozpoětu. Souhlasí se zahramiční po- litikou říše a činí projev uzvání jejímu správci. Ministrův výklad byl přijat a pochvalou, zvláště odstavec, kde ministr vyvrátil tvrzení o sobeckých tendencích říše na Balkáně. Rovněž úvahy o troj- spolku a odstavec, kde ministr odporuje theorii, jako by politické spolky směly se činiti závislými na obchodně politických otázkach. Del. Gjurkovič uvádí, že přesvědčivá a sebe- vědomá mimistrova řeč přispěje k zachování míru na Balkáně. Vzácná shoda mocností za poštovního sporu sfureckem a opatijská schůze krále řeckého s ru- munským může vykládati se ve smyslu zachování míru. Vyslovuje ministrovi důvěru. Delegát Holč vytýkal, že neodvislost Uherska v organismu státního zastoupení nebyla náležitě vy- tčenn, což patří na vrub liknavosti delegálů. Vyslo- vuje se proti rozpočtu a vyslovuje ministroví ne- důvěru.
Falk Gjurkovič Holč Austrálie Kanada Balkán Z Pešť odvislost Uhersko
33 article
Delegát Rakovszky schvaluje rozpočet a čin různé dotazy. Ministr hr. Goluchowski praví, že nepocho- puje vznik poštovního konfliktu v Turecku. Byl zby- tečný. Cizí poštovní úřady v Cařihradě nemají pod- klad zákonný, ale zvyklost. S Ruskem upraven po- štovní poměr v r. 1783 a hlavní pravidla platila po- tom také pro jiné mocnosti. Ministr vylíčil konflskt, jimž Turecko doufalo rozvaditi mocnosti, avšak marně. Červená kniha předkládala se jen krátký čas. Delegáti přesvědčili se, že mohou vydávati se jen li- stiny podřízené a proto svolili, aby se tato kniha nevydávala. Stran úmluv s Ruskem poukazuje na opětná svá prohlášení, že za petrohradských rozmlov sbledalo se, že mezi Rakousko-Uherskem al Ruském není neshod, jež hy se při dobré vůli nemohly urovnat po dobrém k obapolné spokojenosti. Proto ujednáno, hlodati shodu při každé záleži- tosti, aby vyhovovaly všem oprávněným zájmům a nepůsobily zhoubně na poměr rusko-rakou ský. O formální amlouvě nebylo nikdy řeči. Minist vyslovil se při každé příležitosti proli tak zv. rozdě- lení slery interesů, protože by způsobílo jen třenice. Obě mocnosti snaží se o zachováni samostatnost balkánských států, zůstavbjíce jim samým pořádání jich vlastních záležitostí. Diví se, že delegát Rakovazky pohřešoval ve výkladu zmínku o franko italské schůzi v Toulonu. Byla by důminkou, kdyby o nf rakousko-uherský ministr uvažoval. Považuje trojspolek za nezvratny základ své politiky, ale jeho dopiňkem je co možna dobrá vůle jeho účastníků s jinými mocnostmi. Na poměr k Rusku za poslední doby stal se zvlášt příznivým.Bude-li tak mezi Francií a lialif, přispěje nie to k upokojení. O mákedonské otázcé vyjádřil se ve svém vý- kladu.
Rakovszky Goluchowský Rakovazky Turecko Cařihrad Rusko Rakousko Uhersko Toulon Francie
34 article
Nerozumí olázce, může-li se bezpečiti na Srbsko jako před 11/2 rokém. Mezi oběma zeměmi je pří- znivý poměr doposud. Rakousko-Uhersko vynasna- žuje se, aby nestala se žádná změna, tak že zacho- vání tohoto poměru v budoucnosti je také v zajmu Srbska. Avšak za postavení států ve všech možných případech ministr zaručovati se némůže. Budeme za- chovávati dobrou vůli se všemi jinými mocnostmi, ale běhati nebudume za nikým Odb. předseda hr. Szeczen podal různá ob- jasnění o zastoupení Uher v konsulátním sboru a vy- stéhovalectví. Del. Ugron vyslovil se proti rozpočta. o Del. hr. Apponyi souhlasí z většího díl s ministrovými vývody a praví, že hospodářské po- měry neměly by určovat úplně poměry politické, avšak nesmí se zapomínati, že hospodářské poměry ne- smějí býti i v úplném odporu s politick ými. Většina výboru po referentově návrhu vyslovila souhlas s politikou zahraničního úřadu a ministrovi důvěru, načež rozpočet ministerstva zahraničních věcí byl přijat v povšechné i zevrubné debatě. Zpráva bude autentisována 2. června. Námořnický výbar konal dnes dopoledne schůzi, v níž jednalo se o rozpočtu ministerstva na- možnictva na rok 1902. Zpravodaj del. Teleky odůvodňoval větší po- třebu a doporučil rozpočet k schválení. Řečník bla- hopřál posléze námořní správě k úspěchům rakou- sko-uherských lodí v Číně. Del. Thoroczkay pravil, že rozpočet ná- mořnictva roste v postedních letech tak, že se to nesrovnává ani a naší zeměpisnou polohou ani s finanční silou říse. Del. Rosenberg a Bolgar poukazovali na vzrůstající námořní rozpočet a tázali se, jsou li pro stavby lodi loďstevné plány.
Uher Telek Rosenberg Bolgar Srbsko Rakousko Uhersko Čína
35 article
Nám. velitel bar. Spaun odvětil, že do r. 1884 stavěla se jediná bitevní loď. Za poslední léta žádal se úvěr na více lodí. Na rozmnožení loďstva po způ- sobu jiných států nepomýšlí se. Dbá se pouze o po- břežní obranu, jež vyžadovala některé nákladné no- voty. V příští době bude třeba vystavěti ještě jednu bitevní loď (třetí), jež s druhými bude tvořiti techni- ckou jednotku. Mimo to bude třeba menších lod a mimonosek a lodí zvědných. Bellevilleské kotly osvědčují se. Stavby podmořských lodí v cizině sle- dují se bedlivě, ale jejich užitečnost není ještě do- kázána. Někteří řečníci soudili, že Spaunovy vývody uspokojují, avšak del. Rosenberg přál sl, by náklad na stavbu 3 bitevní lodi rozvehl se v tak uby na ni stačily uvolněné úvěry. Nám. velital bar. Spaun odpovídá, že námořní správa nemůže si vázati ruce, protože stavba lodi trvá 4 leta a zdržovala by se. M. p. Szeli praví, že takové usnešení by odpo- rovalo tradicím delegace a bylo by zásadně na- správné. Rozpočet schválen polom v celku. V zevrubném rokování bar. Spaun podal různá objasnění, zvlášť účtování náhradních staveh. Dovozoval nutnost plovoucích doků, neboť nynější nestačí pro vojenské lodi. Objednávky zadávají s dle možnosti do Uher, avšak tam se nevyrábí vše co se potřebuje v námořnictvu. Konstatuje, že mer námořními důstojníky je 25% Uhrův a zasluhuje politování, že mnoho jich opouští službu předčasně. 80% aspírantův složili loni přijímací zkoušku. Výbor schválil celý námořní rozpočet i změněné použítí povoleného dvěru a vyslovil námořnímu veliteli za jeho výklady dík a za jeho zdárnou či- nost uznání a důvěru.
Spaunův Rosenberg Szel Uhrův Uhry
36 article Z parlamentních výbori.
Z parlamentních výbori. Z Vídně, 22. května (C.-B) Poplatkový výbor přijal vládní předloky, jimiž ústavům provozujícím úvěrní obchod pod do- zorem státní správy a samosprávných zemských úřadů povoluje se poplatková svoboda pro jejich dilč dluhopisy a jim přiložené kupony, pokud dluhopisy jsou hraženy půjčkami státu, zemít, okresům, obcím, melioračním a vodním družstvům, silničným výborům a vůbec všem konkurentům oprávněným k vybírání přirážek. Dále schválena vládní předloha o kolkové poplatkové svobodě pro půjčky království čoského, měst Prahy, Lublaně, Mor Ostravy. Warnsdorfu, Bolzana, Merano, Krakova, Kladna, Vitkovic, Celovee, Lvova, Nov. Města atd. a silničního výboru moravsko- ostravského.
Vitkův Celovee Vídeň Praha Lublaň Ostrava Warnsdorf Bolzano Merano Krakov Kladno Lvov moravskýostravský