2
masthead
NÁRODNÍ LINY
národní Lin
3
masthead
23 květná 1901
5
article
chává. A to zdá se mi býli nejslabší stránkou před-
lohy vládní. Neboť novella k hornímu zá-
konu ze dne 21. čeryna 1884 připoušt
práci dětí od 12. roku počínaje, pokud pak
se týče práce žen, praví, že ženy a divky
každého stáří mohou býti při práci denní upo
třebe v. Jaké následky degenerační mezi hornictvem
toto zákonné ustanovení má, o tom se může pře-
svědčiti každý, kdo raveny uhelných dolů navšlíví.
Návrh Schoisswohlův jest jen jakousi variaci na
návrh vládní a má asi za účel, učiniti pány navrho-
vatele na všechny strany hezkými
6
article
Majorita sociálně politického výboru doporouč
ve výborném jinak referátě dra. Kolischra návrh
vládní a tu opět musím říci, že tento návrh nemůže
a také nebude pro případ svého přijetí konečným
slovem pro hornictvo v domahání se osmihodinné
doby pracovní, nýbrž že právě na základě téhož
zákona hornictvo všech dolů bez rozdílu, ony kruhy.
které se dnes staví proti osmihodinné šichtě k pře
svědčení přivede, že dělnictvo plným právem osmi
hodinnou šichtu pro doly vůbec požaduje a že t aké
ji dostati musí, poněvadž tak káže spra-
vedlnost a prostý rozum lidský. V so-
ciálně-politickém výboru nenalezl se nikdo skorem
kdo by oprávněnost a nutnost zkrácení doby pra-
covní popírati chtěl, a pánové, kteří tak přece uči-
nili, činili tak jen se stanoviska velkoprůmyslníků,
kteří do jisté míry vždy přece sláti budou proti po
žadavkům dělnickým, což také jest přirozeno. Byly
také činěny námitky proti zkrácení doby pracovní
v dolech se stran rolnických, poněvadž prý by pak
nastal ještě větší ůbytek pracovních sil na venku a
konečně by prý i zemědělští dělníci žádali osmi-
hodinnou dobu pracovní. Tyto obavy však nemohu
sdíleti, jelikož odchod dělnictva zemědělského do
středisek pirůmyslových a uhelných nepřestoupíi nikdy
určité hranice a zavedení určitého času
pracovního pro dělníky zemědělsk é,
pokládám za nemožné tak dlouho, d o-
kud rolník se svou pracía úroldou na
libovůli počasí záviscti bude. A prot
také poměry dělníků zemědělskýcih ne-
mohou býti upravovány dle poměru
dělníků průmyslových.iusolež orol
7
article
Proti osmihodinné době pracovní v dolech na-
mítá se, že tim by se zmenšila kvantita práce, ná-
sledkem toho že by zapotřebí bylo zařízení v doleci
zlepšiti, aby se dobylo tolik uhlí jako dHíve, že by
počet horníků musil býti zvětšen a že následken
toho by bylo zapotřebí vélkého investičního kapitálu,
čímž by opěl výtěžek tak klesl, že by se s cizozem
ským uhlím nemohlo konkurovati. To jsou udávan
hlavní příčiny majiteiů dolů proti zkráceníd doby pra-
čovní v dolech, alé skütečné důvody jsou, že
pánověti aní toho nejmenšího- ze
svých velikých čistých výtěžků k pro-
spěchu svěho dělnicitva věnovati nechtějl.
ačkoliv vědí, jak úzce onii jich zisk s délnictvem
spojen jest. Zde ledy ve veliké míče jde o přemožení
lakoty, silné touhy po penězích, která nechce z té
veliké hromady ani jediný baléř ztratiti. Jsou sice
majitelé dolů, kteří s dělníky svými dobře smýšlejía
dle toho také s nímí j dnají, ale jsou to, bohužel.
jen výjimky. Pokud sa týče sahranične
konkurence, o té nemůže býti opravd
tak dloubo řeči, dokud z našich uhel
ných revírů, zvláště do Německa
ohromné množství uhlí našeho laci-
něji se prodává, uežliu nás, nedalek
od samých dolů uhelných se platit
mu sí.
Německo
8
article
Zde se musejí páky nasadit, vbly jia k o u s
vývozní daní ten vudliký výfěželk naš
práce, toho bohalství naší země, který
dnes plyne do ciziny, byl pro naše po-
kladny, pro naše dělnictvo, zvlášt
pak pro naše zkrachovaně finance zem-
ské zachrámnčoi
o,co se dues děje s dobýváníma
vývozem uhlí, jest marnotratné hospo
dářství s majetkem země, to jest ne-
smyslné a zuěřvé vykořistování Bolmuté
půdy české a Vo po protektorátem
sla vné naší vlády. Sestrany naší a sice
zvěčnělým drem. Juliem Grégrem byly svého času
činěny návrhy proti tomuto hříšnému hospodářství
směžující, ale návrhy ty směřovaly také v určité
míře k sanování zemských financí a toto autonomi-
stické slanovisko vlády rakouské zajisté vždy odstra-
šovalo od účelné úpravy našeho vývozu uhlí. Jest
však povinoostí vlady a sboru zákonodárného, ja-
kousi pravidelnost, intensivní a racionální způsob
v dobývání a prodeji uhlí zavásti a státi by se tak
mohlo monopolisováním zemským dobývání uhlí a
upravením cen při prodeji uhlí. Toho jest svrchovaná
zotřeba a k takovémuto upravení těchto poměrů má
laké vláda a zákonodárství vůbec plné právo. Dle
3 3. zákona horního z roku 1854 náleží dobývání
uhlí ve výbradné právo zeměpána, který však toto
právo přepustiti může jiným osobám s podmínkou
že všechny předpisy horních zákonů vždy zachová-
vati budou. (Pochvala u Čechiů.)
Grégr
9
article
Řečník praví dále, že to se vždycky neděje, ji-
nak by nemohly nikdy vypuknouti stávky takoxých
rozměrů, jako byly poslední stávky kladenská a
ostravská, které bylo použito k vyšroubování cen
uhi do výše. Pánům uhloba onům se nestalo nie,
přes to že jsou zákonem zavázáni uhlí bez přetržení
dolovati a vykořisťování a vyssávání dělnictva v do-
lech zaměstnaného v té míře, že jest nuce no u lo
piti se stávky, nelze považovati za přípustný důvo
ku přerušení dolování. Vláda byla a je povinna prol
vlastním původcům stávky energicky zakročiti. Tehdy
bylo však vystupováno bezohledně a brutálně prola
dělnictvu. Vláda se sklonila pod úsilovným tlakem
ústředního spolku majitelů dolů.
10
article
Majitelé dolův udávají vysoké ceny ublí za dů
vod proti, zkrácení doby pracovní v dolecb, ačkol
každý dobře ví, kdo to byl, kdo se všlm úsilím
všemi možnými prostředky hleděl vyšroubovati ceny
do výše.
Po takových zkušenostech když přikročilo s
k jisté změně, mají býti vzaty za základ zásady,
aby bylo zamezeno další vyssávání horníkův a chrá-
něno bylo obyvatelstvo před dalším okrádaním.
Tomu však tato předloha nevyhovuje. Vláda měla se
postaviti na cásadu osmihodinné šichty, kteráž jest
dnes proveditelna, jelikož mnohé doly de facto již
mají ji zavedenu. VAnglii byl přijat ve druhém člení
zákon, v němž se praví: »Nikdo nesmí v jed-
nom dni ve 24 hodinách v dole pod
zemí býti zaměstnán déle než osm
hodin« V Anglií to šlo, ale v Rakousku se bojí
vláda učiniti krok ku předu, poněvadž lo někde jinde
ještě zavedeno není. A je-lijiž někde něco dobrého
zavedeno, tu se řekne, že naše dělnictvo nemůže být
přirovnáváno k anglickému, poněvadž toto jest mno
hem vytrvalojší, energičtější a vynalezavější. Za však
toho příčinou jest dobré ochranné zákonodárstvía
velká svoboda dělníka po stránce spolčovací, se za-
mlčuje, poněvadž by se musilo přiznati, jak v Ra-
kousku se právě proti odhorovým organizacím za-
kročuje a jak se chikanují.a šbz vě
Anglie
Rakousko
11
article
Dnes jedná se o rychlé projednání zákona o práci
v dolech. Ustanovení živnostenského řádu, pokud se
týká pracovní smlouvy, zakládá se na t. zv. svobodne
smlouvě. Jak tato svdboda v praxi vypadá, toho jsme
svědky denhě, neboť proti sobě stojí dva kompacis
cenli, z nichž jeden jest mocný a silný, druhý
chudý a slabý. Právě dnes na základě ohromného
rozvoje průmyslu a obchodu přivoděného parou a
stroji, jest zcela přirozeno, že se jeví potřeba ochrnny
slabšího proti silnějšímu. To jest povinnost správy
státní a sborů zákonodárných. Dnes poskytuje se
sněmovně příležitost, zavedením 8hodinné doby pra-
covní v dolech vykonati skutek spravedlnosti. -
Po stránce věcné jest návrh poslance Cingr
jediný, který odpovída snažení horníctva plnou mě-
rou. Návrh vládní tohoto bodu nedosahuje. A přece
jest povinností spravedlivé a dobré správy státní, sla-
rati se zejmena o zlepšení postavent maléhon muže.
jakož i o morálně a fysické pevznešení jeho. Rozumná
správa státní stará se ze vseeh sil o zvýšení sociální
a hospodářské úrovně všcch stavů tvořících tichou
pilnou prací určitý základ silného státo, A ač právě
bornictvo má velkou důležitost, přece nalezá se ví po.
měrech nejhorších, nehledě k tomu, že práce hornika
sama hluboko pod zemí bez paprsků slunečních jest
stále otravující a nebezpečná. Pokládám zavedení
Shodinné doby pracovní pro horuiky za příkaz nej-
vyšší spravedlnosti a humanity a přál bych si z plnt
srdce, aby i slavná sněmovna dosla k témuž pře
svědčení. Hlučná pochvála a potiesk.) iod p
Cingr
12
article
Poslanec Lukseh se strany německo lidov
líčí velmi zevrubně, velmi drasticky a stále jsa pře-
rušován dílem sociálními demokraty, dílem křesťan-
skými sociály, dílem německými pokrokovci, siluaci
zemědělství, které nemůže poskytovati ve své tísni.
při ustavičném znehodnocováním půdy, takové mzdy
jakou nalezá dělnictvo v dolech, pročež radí tomuto,
aby vzalo za vděk zkrácení doby pracovní na devět
hodin.
Poslanec Cinger se strany sociálně- demokra-
tické prohlašuje se jako horník pro osmihodinnou
dobu pracovní.
Poslanoc prof. Roszkowskl ve smyslu svéh
vota, podaného v kole polském, jest tolikéž pro
osmihodinnou dobu pracovní, ale slante concluso by
se spokojil také s devítihodinnou dobou pracovní.
Poslanec dr. Gross učinil návrh na kone
debaty. Návrh ten přijat.
Generálními řečníky zvolení: pro předlohu posl
Franko Stein, proti předloze posl. Choc
Jednání potom o 12. hodině 30 mihuti v noc
přerušeno.
Schůze skončena o 12. hodině 35 miun
v noci-
Příští schůze koná se dnes ve čtvrtek o 11. hod
dopoledne.
Ve zprávě rozpočtového výbor
podané dnes v poslanecké sněmovně, praví se, ž
šestiměsiční lhůta, již vládní předloha žádá, k dal
šímu vybírání daní a poplatků, jest přiměřena, po-
něvadž říšská rada bude stěží s to schváliti v ča
státní rozpočet na rok budoucí.
Lukseh
Cinger
Roszkowskl
doktor
Gross
Franco Stein
poslanecký sněmovna
13
article
Pensijní pojišťování soukromého
nradnictva.
Předloha zákona, kterou hodlá vláda upravit
palčívou olázku pojištění soukromého úřgdnictva
obsahuje tyto paragraly řte
Pokudje kdo povinen dáti se pojistiti
8 1. Pojišlěním povinni jsou po dokonaněm
18. roce svého věku všechny osoby, zaměslnan
v soukromé službě za plat měsíční neb roční, pokud
mají u jednoho a téhož zaměstnavalela nejméně
600 K ročního platu, jakož i osoby, zaměstnané ve
službách velejných, pokud nemají notmálníh
nároku na invalidní a starobní pensi, vyjma zřízenee
dvorní a slátní, nebo zřízence státního úslavu.
Výminka platí pro muže a ženy, kleří teprve p
dokonaném 50. a 40. roce obdrží postavení takové
se klerým povinnost ke zmíněnému pojištění je spo-
jeua, dále osoby podrobené čelednímu řádu neb
ony, které konají buď výhradně nebo převahou
služby čelední.
Denní mzda, vyplácená měsíčně, není měsíčním
platem dle 1. odstavce toholo paragrafu.
Ministr vnitra má právo za souhlasu dolyčných
ministrů osvoboditi od pojišťovací povinn sti tyč
ony skupiny, na něž vztahuje se odslavec 1. uvede-
ného paragralu. stož
8 2. Zákon tenio neplatí pro osohy, uveden
v 1. odslavci L. paragrafa:
1. jsousli dle zvláštních předpisů o hornick ýeh
bratrských pokladnách povinny pojištěním v rozsabu
který určuje 8 10. odst. 1. zákona zo dne 28. červaa
1889 č. 127 ř. z.;
2. požívají-li za dřívější službu invalidní pensi
provisi atd, pokud požitek tento nepřesahiuje nejnižš
nárok, uvedený v tomto zákoně;
3. jsou-li trvale zaměstnány s ciaa židel
doádkknkin
dotnnb I. voduží n
14
article
Roztřídění osob pojištěním povinných
8 3. Osoby vI. odsl. 8 1.označené, rozvrženy
jsou dle ročních svých příjmů ve tři třidy za to:
1. ve třídu I. s ročním platem do 1209 K
2. ve třídu II. s ročním platem přes 1200 Kaž
do 2400 K,
3. ve třídu III. s ročním platem přes 2400 K.
Do ročních příjmů počítá se také příbytečné.
přídavky aktivní a funkční, jakož i všeliké požilky
naturální. Naturální byt, není-li prokázána vyšší jebo
hodnota, oceněn budiž 15 procenty hotového plalu,
naturální byt a otopem a světiem 20 procenty, týi
byt se stravou 331/2 procenta hotového platu. Jinak
vypočtěna budiž hodnota naturálních požitků dle
průměru místních cen. Je-li tento sporným, přísluší
rozhodnouti o něm v I. stolici politickému úřadu
okresnímu, v jehož obvodu nalezá se místo, kde je
zaměstnána ta či ona osoba. (§ 75. posl. odstavec.)
Tantiémy a jiné příjmy, které závisí na výnosu
dolyčného závodu, jakož i odměny buďlež do příjmu
pojaty jen tehda, činíli nejméně třetinu povného
platu, nebo zaruči-li se na místě jich minimální ná-
hrada, a sice v případě prvém třetina pevného platu,
v případě druhém ve stejné výši, jaké dosahuje uve-
dená minimální náhrada. Je-i osoba některá ve
složbách několika zaměstnavatelů, podléhá pojišťo-
vací povinnosti jen zhlavního zaměstnání, za jaké
slouží považovati ono, které zaměstnanci vynáši
nejvíce. n
III.
Načlze se pojisti ti.
8 4. Pojistiti se může pojištčnec:
1. na rentu;
a) pro připad neschopnosti k výdělku (invalidn
renta 8§ 6. až 9.)
b) pro případ vyššího stáří 8§ 10. až 13.)
2. na podporu při nezaméstnanosti (§S 14
až 16.).
Téchto příjmů požívati současně nelze,
Pro pozůstalé:
3. na rentu pro vdovu (dle § 17. až 19.)
4. na příspěvky pro výchovu dětí (S 20. až 22.)
5. na odbytné pro vdovu nebo děti (§ 23. a 24..
15
article
§ 5. Lhůta pro nabyti pensijního
§ 5. Lhůta pro nabyti pensijního
nároku.
Nárok na příjmy, uvedené v 8 4. č. 1. lit. a), 2..
3. a 4. nabude dotyčná osoba za 60, na příjmy dle
č. 1 lit. b) (renta starobní), výjma případy uvedene
v § 12., odst. 2. a B. lit. b) a to mužové za 480
ženy za 420 měsíců, za něž byly příspěvkyze
praveny. va
Výše požitku, doba nároku a ztráty
jeho, jeho počátek a konec.
Ranta invalidní.
8 6. Renla invalidní (§ 4., čís. 1 lit. a) o
náší pro se
I. třídu platu ročně 600 K,
II.» 900 K,
III. » » » 1200 K.
Invalidní renta počíta se dle nejnižší třídy
platu, do níž náležel pojištěnec průběhem 60 při-
spěvkových měsíců až do doby, ve které stal se in-
vulidním.
8 7. Invalidní renta náleží bez ohledu na stář
pojištěnci, není li dalšího výdělku schopen (stane-li
se invalidním) a nemůže li své povolaní vykonávati
pro tělesnou nebo duševní vadu.
Nároku na invalidní rentu nemá:
e a) Kdo vydělá sobě zaměstnáním, které jeho
pracovní síle je přiměřeno, více, než by jemu obná
šela jeho renta
b) Kdo zavínil neschopnost svoji k výdělku bud
úmyslně nebo trestným zločinem. V tomto případě
přiznána však budiž invalidní renta buď zcela nebo
částečně členům jeho rodiny, pokud meškají v ob-
vodu, pro nějž platí teuto zákon a pokud mají vůči
pojištěnci nárok na zákonné přispěvky na výživu.
invalidní
16
article
8 8. Invalidní renta náleží pojištěnci prvním
dnem kalendářního měsíce po ztrátě schopnosti k vý-
dělku. Nelze-li den, kterým pojištěňec stal se inva-
lidním, přesně zjistiti, počíná placení renty dnem.
kdy neschopnosť k výdělku byla ohlášena. Má-li po-
jištěnec nárok na podporu z nemocenské, podpůrně
nebo bratrské pokladny, náležl mu renta teprve po
stanovené nemocenské době.
s 9. Invalidní renta přeslane se vypláceti:
1. zemčel-li pojištěnec;
2. stalli se opět schopným výdělku. V tomt
případě, vyděláli si pojištěnec, který renty požívá.
přiměřeným zaměsináním více, než činí renta. (§ 7
lit. a).
Renta starobní.
U§ 10. Renta starobní činí pro JI. třídu ročně
900 K, pro II. třídu 1350 K, pro III. třídu 1800 K.
lMěl-li pojištěnec v době, kdy splácel příspěvkyo
nestejně placená zaměstnání, budiž renta vyměřena
17
article
v Gnl
v poměru dle doby, po kterou k dotyčným třídám
náležel. Přispíval-li pojištěnec více než 480, event
420 měsíců (§ 1., odst. poslední), nebuďtež při vý
měře požitku počítány ony přespočetní měsíce, kdy
pojištěnec měl plat nejmenší.
Starobní renta nesmí nikdy činiti více, než nej
vyšší roční plat pojištěncův v době, kdy plati
příspěvky.
§ 11. Nárok na starobní rentu mají, vyjímaje
případy uvedené v § 12. odst. 3. lit. a). pojištěnei
mužského pohlaví po dokonaném 65., pojištěnci žen-
ského pohlaví po dokonaném 60. roku svého věku.
Při tom nečiní se rozdílu, zůstanou-li i na dále ve
služebném postavení čili nic.
§ 12. Příjem renty starobní počíná prvním dnem
kalendářního měsíce, následujícího po dosažení věku
v § 11. stanoveného.
Neuplynula li však v tomto čase ješlě doba če-
kací (8 5. odst. 3.), zkracuje se tato u mužů o 41e
u žen o /2e nedostávajícího se zbytku a to do té
míry, že příjem renty počíná prvním dnem kalen-
dářního měsíce po uplynutí této zkrácené doby
čekací.
18
article
Pojištěnec může požívatii ranty starobné:
a) uplynula-li celá čekací doba (doba příspěvků
před dosažením stáří v § 1I. stanoveného
V tomto případě vyměřena bude starobní rent
ve výši renty invalidní, jaká by náložela pojištěnci,
kdyby byl v této době stal se práce nesehopným
Může však, zřekne-li se nároku na okamžité vyplá
cení těto zmenšené starobní penše, vyčkatí ná-
roku na pensi normální ve věku vytčeném v § 11.
v tomto případě neplatí však dalších příspěvků ani
tehda, zůstalli i na dále v té či oné služběs
b) pozbyl-li svého zaměstnání během tří let pře
dovršením sláří, naznačeného v § 11. a před uply-
nutím pravidelné, dle odst. 2. tohoto paragrafu zkrá-
cené čekací doby proti své vůli a nevinně. Výse
renty vypočitá se dle normální sazby pojišťoven,
musí však obnášsti aspoň tolik, jako invalidní renta,
jaká by náležela pojištěnci, kdyby stal se v této době
k práci neschopným.
§ 13. Úmrtím zesnuřého přestává také výplata
rentý starobní.
Podpora vpřípadě nezaměstnanosti
S 14. Podpora v případěnezaměstnanosti obnášt
za každý měsíc dvanáctinu invalidní renty, kterou
by býval dostával pojištěnec, kdyby stal se ne-
schopným práce v dohě, kdy zaměstnání pozbyl.
§ 15. Nárok na tuto podporu má pojištěniecí
1. neztratil-li místo dobrovolným odchodem neb
propuštěním, k němož zavdalo podnět hrubé poru-
šení služebních povinnosti;
2. může li dokázati, že je zeela bez podpory;
3. nenajde li sobě v době tříměsíců po svém
propuštění bez vlastní viny míšta nebo zaměstnání
jiného, které by mu skýtalo, byť i prozatím, aspon
tolik, kolik obnáší nejmenší invalidní renta.
19
article
§ 16. Nárok na podporu v nezaměstnanosti po-
číná prvním dnem měsíce, následujícího po třímě-
slční lhůtě (8 15. č. 3) a končílopětným vstupemo d
stužby, nejpozději však palnáciým měsícem po tom,
kdy pojišlěnec zaměstnání pozbyl. Byl-li kdo po
12 měsíců, byť i s přestávkami, podporován, nabude
platí-li pojistné dále, práva na podporu teprve tehds.
platil-li přispěvky další po šedesáb měsíců.l
Renta vdovská.
8 17. Renta vdovská obnáší
v I. třídě ročně 300 K
sleetx is y lo0 Ká loli
vIII.án 600 K
Náležel li zesnulý maužel v době, kdy příspěvky
platil, do různých tříd príjmových, vyměří se vdov
ská renta v poměru k příslušnosti jeho do každé
s p
nék
z dorýčných tříd.
18. Na vdovskou rentu má vdova po pojištěnci
nárok:ilaieiz nl
žinjžla taei
1. rok po uzavření sňatku;
2. byl-li sňatek uzavren před dokonaným 50
rokem pojištěnce;
3. nepožíval-li již zesnutý manžel v době, kdj
se oženii, ihvalidní reniy, v tomto zákoně uvedené-
4. nebyla-li vdova v době úmrtí manželova svou
vinou soudně od něho rozvedena.
5. nebylo-li vdově lozsudkem frestního soudu
dokázáno, že úmýslně zavíhila nebo spoluzavinil
smrt svého manžela.
§ 19. Vdově náleží renta prvním dnam měsíce
následujícího po smrti manžela a pozbývá ho lehda
provdala-li se nebo zemřela. Vdš-hi se vdova znova
obdrží jako odbytné trojnásobnou svoji roční vdok
vledlsžsd švon
i ol Příspěvky na vychování.
Vdš
20
article
§ 20. Příspévek na vychování (8 4., d. 4.) ob
náší pro každé dítě pojištěncovo 10 proc., pro každé
dvakrát osiřelě dítě 20 proc. ivalitlní renty, které
požíval pojištěný a zemřelý z rodičů neho na jakou
byl by měl nárok, kdyby v době, kdy zemřel nebe
kdy starobní reply dosáhl, byl stal se invalidním.
Úhrn příspěvků na dětí po zemřelém otci — po živá li
vdova ještě renty vdovské — nesiní býti vělší ne
25 proe, a nenílijí, 75 proc. svrchu zmíněné reniy
invalidní. Výchovné příspěvky na děti po zemřelé a
pojištěné maice — je-li otec na živě — nesmějí či-
niti dohromady více než 20, jinak 75 proc. uvedené
invahidní renty. Dvakráte osiřelé ditky, jejichž oba
rodičové byli pojtštěni, obdrží příspěvky jen jedno-
duché dle invalidní renty onoho zemřelého jejich ro
diče, který měl nárok na podporu vyšší.
§ 21. Na příspěvky výchbvně mují nárok man
želské nebo legitimováně dítkypojištěnce, nentli da
vodu, ze kterého by vdovská renta dle § 18., č. 1 až
odpadla.
§ 22. Příspěvky výchovné vypláceny budou prv
ním dnem měsíce, který následuje po úmrti toho
kterého rodiče a výplata jejich přestane po dokona-
ném 14. roku nebo dřívější smrti dítěte.
Odbytné.
8. 23. Odbytné, a to jednou pro vždy, činí 5
procent ročního obnosu invalidní renty, která patřila
zemřelěmu pojištěnci.
§ 24. Nárok na odbytné mají vdovy nebo po-
zůstalé dítky pojištěncovy, zemřel-li tento dříve, než
pense se dočkal, pokud ovšem nenastane případ, na
značený v § 18., po případě 21. a vylučující vdov
skou rentu.
(Pokračování.)
skou rentu.
22
article
Z Vídně, 22. května. (C.-B.)
Z Vídně, 22. května. (C.-B.)
Vzahrantčním výboru uherské dele
gace měl ministr zahraničních záležitosti hr. Go
luchowski tuto řeč
»Velectění pánové! Události, k nimž došlo po
posledním shromáždění našem a které upoutaly hlavní
pozornost všech velmocí, odehrály se na území v
ohledu politickém i hospodářsky dosti vzdáleném
neměla tedy říše naše příčiny ve věci té vystoupiti
otevřeně. Po bouřích v Číně, které byly hrozivěj.
šími, bylo velmi záhy nutno zaujati nim stano-
visko a po vzájemné dohodě odhodlaly se velmnoci
poměry na dálném Východě urovnati. Pokud nás se
týče, hleděli jsme se sice vyvarovati všeho, co by
nás svedlo ke zbylečným dobrodružstvím, nemohl.
jsme se však vyhnouti akci, klerá měla za účel ci
telně potrestati Činu za bezpráví, spáchané na právu
mezinárodním a zjednati si pro budoucnost záruku,
že cos podobného již se nestane. Vyslali jsme proto
hned po první zprávě o povstání boxerů v provinci
čilské, které ohrožovalo také vyslance našeho, oddíl
loďstva do Taku jednak k ochrané vyslanectva na-
šeho, jednak na důkaz naší účasti na společném za-
kročení velmocí, nikoli proto, bychom získali nové
osady. Krok takový vyžadoval by — hledě k čín-
ským poměrům — nadobyčejného napjetí našich si
vojenských i finančních a nevyvážil by je prospěch
jehož bychom po připadě dociliti mohli.
Vídeň
Čína
23
article
Chovali jsme se proto ve věcí této co nejopa-
trněji. Hned, jak vynořila se činská otázka, ozvhly
se sice různé hlasy, které přály gobě rozhodného za-
kročení našeho a mély vládě za zlé, že se k němu
neodhodlala. Doufám, že zkušenosti, jichž nabyli
jsme v době poslední, zplna odůvodňují naše ne-
stranné chování v této věci a že nevybočili jsme
z mezí, které kázala nám zachovati nutnost, zajustiti
říši naší hlas v koncertu velmocí. Jinak byli bychom
ociUi se v nesnázích, které by pro příště volnost na-
šeho postupu v Cíně byly znemožnily.
Pochváliv statečnest rakouského námořnictvaa
vzorné jeho chování na bojišti, praví ministr, že
účelem zakročení v Číně bylo potrestati zhoubce
cizozemského majelku a životů, zahezpečili cizinecké
Čína
25
article
osady proti zvůli nepřátalské, vymocí náhradu škod
a výloh, které výprava čínská velmocem způsobil
a zjednati mezinárodnímu obchodu bezpečný a za-
ručený vývoj. Byť i vyjednávání nebylo dosud ještě
u konce — praví řečník — jsem přesvědčen, že za-
kročení velmocí ponese zdárné ovoce a že i ostatní
požadavky jejich dojdou splnění v době nedaleké.
Náhrada námi žádaná odpovídá výlohám a ztrátám
naší výpravy.
Část území tjencinského zabrali jsme proto, ž
bylo třeba vhodného místa ke zřízení nového kon-
sulátu a nového obchodního střediska. Území t
hodí se pro naše potřeby úplně a kdybychom se ho
nebyli zmocnili my, byli by tak učinili jiní. Tlm
ovšem čínská država — zaplatí-li Čína náhradu —
újmy neutrpí. Na čilosti a podnikavosti obchodu ra-
kouského nyní jest, aby výhod jemu poskytnutých
vhodně využil.
Čína
26
article
A teď přejdu ke všeobscným politickým pomě-
růmevropským. Mohu s uspokojením konstatovati,
že navzdor všem vážným překážkám a obtížím po-
dařilo se i v minulém roče klidný průběh událost
zajistiti. Snad — a to připouštím — přispěly k tomu
podstatně věci východoasijské, ježtol velmoci na-
vzájem snažily se jakémukoli sporu zabrániti, přes
to však faktum samo tvoří polěšitelnou položku
v naší roční bilanci. Pokud lze z toho příznívě sou-
diti také pro budoucnost, nedá se dnes — vzhledem
na nejisté poměry na východě — s určitostí říci
Zápalné látky, jež tam stále jsou
nahromaděny, skrývají mnohá nebez-
pečí, jež stále zavdávají podnět k váž.
ným obavám a jimž ani — nal šťěst
trvající — dohoda mezi námi a Ruskem
nemůže účinně čeliti. Byť i potěšitelno bylo
konstatovati, že dohoda ta prokázala již mnohou
užnání hodnou službu v zájmu pokojného vývoje
věcí, bylo by to přece neomluvitelné líčení do růžova,
kdyby tento společný postup vydáván byl za pro-
středek zázračný, jenž je s to, odvrátiti všechna pře
kvapení, jimiž Balkán bývá, jak známo, tak bohat.
Rusko
Balkán
27
article
To byl by mylny pojem, před nímž dlužno vážně
varovati
Die své podstaty skýtá sice dorozumění z roku
1897 velmi cenné záruky oproli škodlivému účink
události bálkánských na naše vzájem n
styky, vyvozovati z toho ále, že může se jím
zadtžeti“ každý výbuch na tamní půdě, bylo by
tolik, jako provozovati politiku pštrosí, jež by musila
vésti ku zklamání. Z důvodu toho nesmějí býti ne-
milé příznaky, jež od nějaké doby četněji se tam
vyskytují, podeeňovány. Napomínají nás naopak
k větší bdělosti, poněvadž bychom jinak mohli býti
překvapeni událostmi a ociinouti se jednoho dne
před situací, jakouž bychom jen tak zhola nemohl
přijati.
Nikoli proto, že bychom sami hledafi territoriál-
ních výhod na úkor jiného. Vyjadřil jsem se v te
příčině již častěji tak jasné, že nemůže býti o tom
pochybnosli; přičitají li se nám nicméně ale opětně
úmysly, jež náleží v obor kombinací planých a ten-
denčních výmyslů, nelze viděti v opělném přefřásáni
těchto nechutných legend nic jiného, nežlě snahu ji-
stých živlův, v prosiředcích nevatně vyběravých,
aby veřejné mínění bylo proti nám mobilisováno, by
tím vlastní pletky a cíle bylý krytv.
28
article
Ale byt Bychom i nemělí chuti k dobrodružstvím
neb k rozšiření naší državy, nemohli bychom
nicméně přípustiti takové úklad
proti trvajícímu politickému pořádku
aneb takové přesunutí poměrův, jež by znamenalo
poškození našich životních zájmův aneb. dokon
ohrožení našeho velmocenského postavení státního
do budoucnosti.
Tyto zájmy neporušeny zachovati, zůstane
vždy hlavní věcí v naší výchollní politice a proto
neváhali bychom nikdy aní nač olka
mžik vystoupiti s celou rozhoidpost
prlotikaždému pokusu, jenžby b y
způsohilým přispívatí k utvoření s
takové konalellace.
O tom nesmí býti pochybnosti: k povážlivým
zjevům na Balkáně, jež zvláště upoutaly nan se po-
zornost, palřís nyníregilace v Bulharsku souvisíc
s makedonskou otázkou, nejen pro nebezpečí, jimiž
ohrožuje pokojný útvar poměrů této země k suve
renní moci, ale také pro osudný vliv na poměry
jež jsou nám bližší. Dosavadní rejdy rovolučníci
výborů způsobiiy velké napjelí mezi bukureštským
a sofijským kabinetem a rozmnožily znepokojení
ostatních sousedních zemích, takže nebylo třeba pro
rockého ducha, aby předvídal následky tohoto akut
ního konfliktu pro všeobečně poměry na Balkáně
Proto mocnosti napomínaly důtklivé v Sofiji. Knížee
vládě mohlo se vyčítati, že svou shovívavostí způso
bila neblabou situaci, avšak rovněž uznati se musí
že dbajíc daných rad, učinila opatření, jež svědůí, z
ehce dohoniti, co zameškala a udělati přitrž rejdůn
makotonských výbore.
Bylo by žádoucím, aby nyní kor ektní chováno
se Bulharska bylo doplněno lepší správou makodon
ských krajů, neboť rapressivná opatření, jež tam tu-
recká vláda učinila, neslači k úplnému k vymýtění
zla. Trvalé upokojení nastane, až stane se příslušná
náprava.
Balkán
Bulharsko
29
article
Avšak tamější poměry vyžadovaly by bohuže
ještě mnoho napravováí a jsou zdrejem stál ého ne-
betpečí. Avšak povolnost Buiharska je potěšným
skutkem a jsme knížectví radou, aby vytrvalo na
cestě nastoupené, neboť jen pokud Bulharsko bud
elementem míru a pořádku, může spolehatí na ne-
zkrácenou přízeň, jíž požívá u evropských mocností
od svého počátku a jejíž cenu poznalo nejednouv
různých fázíck svého národního a státního Vývoje
V Srbsku doufají, že nová ústava ustáli poli
tické poměry více než dosud, a snaží se všemožně
aby napravili, co bylo postiženo tak těžkými krisemi
Přejeme jim zdaru, troufajice, že držitelé srbské moe
vynasnaži se a vyhnou se všemu co hy mohlo poru-
šovati dobrou vůli s naší říší a způsobilo ochlazení
vzůjemného poměru.
Obchodní a konsulátní smlouva turecko-řecká
o níž jednalo se od ukončení řecke-turecké vojny
a jež zavdala podněl tolika rozkladům a sporům, byla
řešena rozhodčím nálezem cařihradských vyslaneu
pro obě strany uspokojivě, spěje k upevnění přá-
telských poměrů mezi oběma státy a ustálení
míru.
Všeobecný směri naší zahraniční politiky bere s
bezpečnými dtáhami již po dvě 10letí s trojspolkem.
Mimo to pečuje se o důvěrný poměr k ostatním moc-
nostem, zvláště sousední ruské říši. Je stálou nat
snahou zachovati tento se stanoviště všeobecných mí
rových zájmů osvědčený základ adouláme, že nezměn
se ani v budoucnosti.
Za poslední doby proskakovaly různé pověsti se
zjevným účelem oblomiti víru v pevnost trospolku
Tendence je tuze zřejmá a dle toho ji sluší posuze
vati. Známí živlové přidružili se k snahám jiných
kruhů, jež by rády uvedly v souvislost polilické
spolky s uzavřením příznivých obchodních smluv.
Této poslední akci chci věnovati několik slov
aby ocila se v pravém světle.
Bulharsko
Srbsko
30
article
Nelze popírati, že za naší doby, kde hospodářské
otázky stojí v popředí a nabývají každým dnem
většího významu, není možná hájiti (hesí, že oprav
dový boj na poli hospodářském může snášeti se zcela
dobře s úzkýmí politickými styky. Proto jest jisto
že v zájmu intimity těchto poměrů sluší vyhlednti
modus vivendí, aby hospodářské poměry zmírnily
vyrovnaty se. Doufám, že v nastávajícím vyjednávání
obchodních smluv s Německem a Italil podaříse
urovnati případné neshody.
Avšak politické spolky, jež mají vyšší cíle, ne
smějí se činiti závislými na obehodně- politickýci
otázkách a tak podřizovati požadavky státní resony
ohledům hmotným. Výhody trojspolku, jenž je míru
milovné povahy a rozvrhuje stejnoměrně práva i po-
vinnosti svých členů, nelze tak snadno zadat. Bylo by
na pováženou, aby souhlasným štvaním a zaváděním
širokých vrstevlidu vznikly proudy, jež by byly
vhod jen živiům, jimž je proti mysli nynější útvar
evropských věcí. Politický spolek nesmí býti prostým
kompensačním objektem, protože spolky neuzavírnjí
se ze zdvořilosti, ale proto, že hoví vyšší potřebě
a zabezpečují navzájem stejné zájmy.
Německo
Italit
31
article
Jako pevny jsou spolkové poměry, tak přátelsk
jsou styky se všemi ostatními kabinety, s nimiž vy
nasnažujeme se o zachování pokoje. Proto nepůsobily
škodně činské zmatky a je naděje, že osvědčí se
systém včasnýchrozkladů a slušného šetření vzá-
jemných interesů.
Přecházeje k svému rozpočtu ospravedlňuje zvý
šený požadavek 700.000 K obnovením diplomat
ckého spojení s Mexikem, zřízením tamějšího důvěr-
nického úřadu a zdokonalením konsulátu. Úpravou
poměrů k mexické vládě výňovuje se přání tamních
politických a hospodářských kruhů, jež teprve nyni
po odstranění nesnází a nedůtklivostí mohlo se
splniti. Troufá, že delegace schváli tento nový po-
krok v rozšířování a podporování našich hospodář-
ských styků s cizinou.
Mexiko
32
article
Další požadavky týkají se přeměny některých
čestných konzulátů v odborné a zřízení konsuiatu
v Tjencině, o němž se již zmínil.
Zmáhající se obchod s Australií a vystěhova-
lectví do Kanady, kde jest již několik tisíc rakou-
ských příslušníků, vyžaduje vydatnější ochrany těchto
občanů. Ostatně vyhovuje se tím také dávnému
přání delegace.
Ministr jest ochoten podati nyní všeliká objan-
nění, jež by delegáti žádali.
O1 Z Pešti, 22. května. (Č. - B.)
Referent delegát Falk povážuje za uspokojivý
moment mezinárodní politiky v stručnosti a prostoté
trůnní řeči, činí k ministrovi různé dolazy a na-
vrhuje schválení rozpoětu. Souhlasí se zahramiční po-
litikou říše a činí projev uzvání jejímu správci.
Ministrův výklad byl přijat a pochvalou, zvláště
odstavec, kde ministr vyvrátil tvrzení o sobeckých
tendencích říše na Balkáně. Rovněž úvahy o troj-
spolku a odstavec, kde ministr odporuje theorii, jako
by politické spolky směly se činiti závislými na
obchodně politických otázkach.
Del. Gjurkovič uvádí, že přesvědčivá a sebe-
vědomá mimistrova řeč přispěje k zachování míru na
Balkáně. Vzácná shoda mocností za poštovního sporu
sfureckem a opatijská schůze krále řeckého s ru-
munským může vykládati se ve smyslu zachování
míru. Vyslovuje ministrovi důvěru.
Delegát Holč vytýkal, že neodvislost Uherska
v organismu státního zastoupení nebyla náležitě vy-
tčenn, což patří na vrub liknavosti delegálů. Vyslo-
vuje se proti rozpočtu a vyslovuje ministroví ne-
důvěru.
Falk
Gjurkovič
Holč
Austrálie
Kanada
Balkán
Z Pešť
odvislost Uhersko
33
article
Delegát Rakovszky schvaluje rozpočet a čin
různé dotazy.
Ministr hr. Goluchowski praví, že nepocho-
puje vznik poštovního konfliktu v Turecku. Byl zby-
tečný. Cizí poštovní úřady v Cařihradě nemají pod-
klad zákonný, ale zvyklost. S Ruskem upraven po-
štovní poměr v r. 1783 a hlavní pravidla platila po-
tom také pro jiné mocnosti. Ministr vylíčil konflskt,
jimž Turecko doufalo rozvaditi mocnosti, avšak
marně.
Červená kniha předkládala se jen krátký čas.
Delegáti přesvědčili se, že mohou vydávati se jen li-
stiny podřízené a proto svolili, aby se tato kniha
nevydávala.
Stran úmluv s Ruskem poukazuje na opětná svá
prohlášení, že za petrohradských rozmlov sbledalo
se, že mezi Rakousko-Uherskem al Ruském není
neshod, jež hy se při dobré vůli nemohly urovnat
po dobrém k obapolné spokojenosti.
Proto ujednáno, hlodati shodu při každé záleži-
tosti, aby vyhovovaly všem oprávněným zájmům
a nepůsobily zhoubně na poměr rusko-rakou
ský. O formální amlouvě nebylo nikdy řeči. Minist
vyslovil se při každé příležitosti proli tak zv. rozdě-
lení slery interesů, protože by způsobílo jen třenice.
Obě mocnosti snaží se o zachováni samostatnost
balkánských států, zůstavbjíce jim samým pořádání
jich vlastních záležitostí.
Diví se, že delegát Rakovazky pohřešoval ve
výkladu zmínku o franko italské schůzi v Toulonu.
Byla by důminkou, kdyby o nf rakousko-uherský
ministr uvažoval. Považuje trojspolek za nezvratny
základ své politiky, ale jeho dopiňkem je co možna
dobrá vůle jeho účastníků s jinými mocnostmi. Na
poměr k Rusku za poslední doby stal se zvlášt
příznivým.Bude-li tak mezi Francií a lialif, přispěje
nie
to k upokojení.
O mákedonské otázcé vyjádřil se ve svém vý-
kladu.
Rakovszky
Goluchowský
Rakovazky
Turecko
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Uhersko
Toulon
Francie
34
article
Nerozumí olázce, může-li se bezpečiti na Srbsko
jako před 11/2 rokém. Mezi oběma zeměmi je pří-
znivý poměr doposud. Rakousko-Uhersko vynasna-
žuje se, aby nestala se žádná změna, tak že zacho-
vání tohoto poměru v budoucnosti je také v zajmu
Srbska. Avšak za postavení států ve všech možných
případech ministr zaručovati se némůže. Budeme za-
chovávati dobrou vůli se všemi jinými mocnostmi,
ale běhati nebudume za nikým
Odb. předseda hr. Szeczen podal různá ob-
jasnění o zastoupení Uher v konsulátním sboru a vy-
stéhovalectví.
Del. Ugron vyslovil se proti rozpočta. o
Del. hr. Apponyi souhlasí z většího díl
s ministrovými vývody a praví, že hospodářské po-
měry neměly by určovat úplně poměry politické,
avšak nesmí se zapomínati, že hospodářské poměry ne-
smějí býti i v úplném odporu s politick ými.
Většina výboru po referentově návrhu vyslovila
souhlas s politikou zahraničního úřadu a ministrovi
důvěru, načež rozpočet ministerstva zahraničních
věcí byl přijat v povšechné i zevrubné debatě.
Zpráva bude autentisována 2. června.
Námořnický výbar konal dnes dopoledne
schůzi, v níž jednalo se o rozpočtu ministerstva na-
možnictva na rok 1902.
Zpravodaj del. Teleky odůvodňoval větší po-
třebu a doporučil rozpočet k schválení. Řečník bla-
hopřál posléze námořní správě k úspěchům rakou-
sko-uherských lodí v Číně.
Del. Thoroczkay pravil, že rozpočet ná-
mořnictva roste v postedních letech tak, že se to
nesrovnává ani a naší zeměpisnou polohou ani
s finanční silou říse.
Del. Rosenberg a Bolgar poukazovali na
vzrůstající námořní rozpočet a tázali se, jsou li pro
stavby lodi loďstevné plány.
Uher
Telek
Rosenberg
Bolgar
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Čína
35
article
Nám. velitel bar. Spaun odvětil, že do r. 1884
stavěla se jediná bitevní loď. Za poslední léta žádal
se úvěr na více lodí. Na rozmnožení loďstva po způ-
sobu jiných států nepomýšlí se. Dbá se pouze o po-
břežní obranu, jež vyžadovala některé nákladné no-
voty. V příští době bude třeba vystavěti ještě jednu
bitevní loď (třetí), jež s druhými bude tvořiti techni-
ckou jednotku. Mimo to bude třeba menších lod
a mimonosek a lodí zvědných. Bellevilleské kotly
osvědčují se. Stavby podmořských lodí v cizině sle-
dují se bedlivě, ale jejich užitečnost není ještě do-
kázána.
Někteří řečníci soudili, že Spaunovy vývody
uspokojují, avšak del. Rosenberg přál sl, by
náklad na stavbu 3 bitevní lodi rozvehl se v tak
uby na ni stačily uvolněné úvěry.
Nám. velital bar. Spaun odpovídá, že námořní
správa nemůže si vázati ruce, protože stavba lodi
trvá 4 leta a zdržovala by se.
M. p. Szeli praví, že takové usnešení by odpo-
rovalo tradicím delegace a bylo by zásadně na-
správné.
Rozpočet schválen polom v celku.
V zevrubném rokování bar. Spaun podal
různá objasnění, zvlášť účtování náhradních staveh.
Dovozoval nutnost plovoucích doků, neboť nynější
nestačí pro vojenské lodi. Objednávky zadávají s
dle možnosti do Uher, avšak tam se nevyrábí vše
co se potřebuje v námořnictvu. Konstatuje, že mer
námořními důstojníky je 25% Uhrův a zasluhuje
politování, že mnoho jich opouští službu předčasně.
80% aspírantův složili loni přijímací zkoušku.
Výbor schválil celý námořní rozpočet i změněné
použítí povoleného dvěru a vyslovil námořnímu
veliteli za jeho výklady dík a za jeho zdárnou či-
nost uznání a důvěru.
Spaunův
Rosenberg
Szel
Uhrův
Uhry
36
article
Z parlamentních výbori.
Z parlamentních výbori.
Z Vídně, 22. května (C.-B)
Poplatkový výbor přijal vládní předloky,
jimiž ústavům provozujícím úvěrní obchod pod do-
zorem státní správy a samosprávných zemských
úřadů povoluje se poplatková svoboda pro jejich dilč
dluhopisy a jim přiložené kupony, pokud dluhopisy
jsou hraženy půjčkami státu, zemít, okresům, obcím,
melioračním a vodním družstvům, silničným výborům
a vůbec všem konkurentům oprávněným k vybírání
přirážek.
Dále schválena vládní předloha o kolkové
poplatkové svobodě pro půjčky království čoského,
měst Prahy, Lublaně, Mor Ostravy. Warnsdorfu,
Bolzana, Merano, Krakova, Kladna, Vitkovic, Celovee,
Lvova, Nov. Města atd. a silničního výboru moravsko-
ostravského.
Vitkův
Celovee
Vídeň
Praha
Lublaň
Ostrava
Warnsdorf
Bolzano
Merano
Krakov
Kladno
Lvov
moravskýostravský