ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce1ffa30-8f0a-11dd-b16d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 32, work 2, person 58, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
Praze, v pátek 14. února 1913.
Praha
3 masthead
oěmoncoešpenaciusoled, 95cn3 n ola o oloocted datedteonacénnh sčne
4 masthead
Čísle 44.
5 article
narenníavečerní list přodplácí se V Praze v administracii no měsic. . . . . . 2 K — ua čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškoui na měsic. . . . . . 2 K. 54. a čtvrt leta . . . . 7 K 6lh ve fliálkách na měsíc . . . . . 2 K 90 Poštoui za měsle. . . . . čtvrt iota : . . . 9 K 60 s dvojí zásílkou a něsíe vrt ieta . . . 11 K ao Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 1 stranách.
Praha K . 54
6 article Slovo má vláda.
Slovo má vláda. Příštímu týdnu vyhražen jest velmi rozhodující moment v dějinách dohody me- zi národy v Čechách a je-li ve hvězdách nad královstvím a v osúdu jeho národu psán její zdar, není vyloučeno, že může se dostaviti mimo všechno nadání dříve. Což ovšem závisí od podmínek neochvějné z nezměnítelné povahy, upiatých k nastávajícím a na příští týden připa- dajícím konferencím vlády s osmičlennými komitéty obou smluvných stran, českéi německé, jež dychtí seznati stanovisko vlády v otázkách nejvíce je interesujících: češi v otázce vnitřního úřadního jazyka Němci i Češi v otázce úřadnické. Jestliže na základě vládního výkladu k těmto otázkám seznají obě národní stra- ny, jedna i druhá, že se srovnává s jich zásadami, že mohou pokračovati v jednání, loňského července přerušeném, možno již dnes říci, že jednání o dohodu v Čechách bude konáno postupem poněkud rychlej- ším než loni, poněvadž krásných i méně krásných řečí o vyrovnání namluveno do tásoby už nadbytek a poněvadž konečně zbývá nejhlavnější, říci jasně k různým otázkám „ano!“ či „ne!“. Další průtahv jednání samém jest už vyloučen, poněvadž průtah ve vyrovnacím jednání vede nejspo- lehlivěji — mimo cíl. Stanovisko českých stran ke všem vyrovnacím otázkám jest známo a nezmě- nitelno a všecky i nejnovější povídačky odporného brněnského komedianta z mo- ravského vyrovnání jsou jako obyčejně prázdným tlachem. Čeští zástupci ve vy- rovnání nemají o věcech vyrovnání se tý- kajících žádných tajností i mluví zcela otavřeně, poněvadž nechtějí nic novéhoa nemají také proč by ustoupili od zásad požadavků, projednaných ve věcech vy- rovnání jakožto český jeho program.
Němec Čech Čechy
7 article
Češi budou žádati, aby volební refor- na zemská byla v prvním souboru vyříze- na. Požadavek tento nemůže se setkati pozor hodnými překážkami; zemské zří- zení st vlastně hotovo, naskytuje se tudíž časpvá možnost, projednání nového zemského práva volebního. Při dobré vůl nelze nahlédnouti nějaké nepřekonatelné potížesnového volebního řádu. Bude-li přijata reforma zemského zří- zení, nebudou míti Němci spravedlivé pří- čhy, aby si dále stěžovali do utlačování ařkoliv my Češi nic jiného bychom si ne- přáli, než abychom byli utlačováni jako Němci až dosud. Nové zemské zřízení zba- ví Němce všech vážných důvodů, aby se obávali o svou nacionální posici na sněmu českém před — německými sociálními demokraty. Uskuteční-li se tudíž všechny tyto předpoklady a dojde-li do opravdy k ob- nově dohody, bylo by nemoudré, zakrývati si ohromnou důležitost tohoto fakta. Poměry dostoupili takové kritičnosti, že nějakým způsobem řešeny býti musí. Ale despěle-li se k uznáni této nezbytnosti, není správno a zdrávo, nutí-li národové a jich zástupci někoho třetího, aby se o po- řádek postaral na místo nich samotných Až dosud pokládáno za nejrozumnější, po- starají-li se o to národy samotny.
Čech Němec
8 article
Panuje-li na určité straně domněnka. že by pomohlo rozpuštění sněmu, je to přelud naprosto neodůvodněný. Bylo by to přímo hříšným zneuznáváním síly něme- ckého nacionalismu. Němci by byli nucení napnouti všechny síly, aby rozpuštěním sněmu nebyla zlomena síla jejich ob- strukce, a jestlíže tu a tam v německém táboře ozývají se hlasy proti obstrukci, na ráz byly by vystřídány naprosto jednotným heslem „vytrvat“ a jeho ohlas by v celém německém táboře se stal jednomyslným Tolik psychologického porozumění něme- cké duše měli by přece naši radikálové míti, zejména jsou-li radikály do opravdy Doufati, že by otázka učitelských pla- tů přivedla zemský sněm český k dělnosti. bylo by asi marno. Ovšem. že ústecká akce selhala a že naděj, že by se k podmíněné- mu usnesení líbereckému z minulé neděle přidalo osmdesát procent německých okre- sů v Čechách, také důkladně vybledla, ne- hledě ani k tomu, že rostou v německém učitelstvu po okresních jeho spolcích re- soluce, odmítající jinak také velmi zdrá- havou dobročinnost okresů německých co nejrozhodnějí. Ale tento fakt byť sebe pří- křejšího rozporu mezi německými poslanci a německými učiteli neposune vyjmutí úpravy učitelských platů ze souboru pal- čivých otázek naléhavé sněmovní agendy a projednání její mimo spor fakulta tiv- ným přerušením obstrukce ani o píď k do- hledu možností. Z resolucí německého učitelstva, posledních dnech v té příčině přija tých s povděkem za jedině rozumnou prohlásil dlužno resoluci kadaňskou, kterou naji- ném místě in merito zevrubně přinášíme.
Němec Čechy
9 article
Opravdu, jen sněm k práci uschopně- ný je s to, aby úpravu učitelských platu řešil úspěšně a trvale se všemi finančními a rozpočtovými důsledky a podmínkami,. bez nichž jest splnění spravedlivých po- žadavků učitelstva obou národností jenom bájkou, hodnou nejvýše jen dobrodružné demagogie. A kdyby i případné usnesení sněmovní bez úhrady nebylo skutečně než pouhým theoretickým těšínským jablkem pro učitelstvo, nikdo nemůže očekávati. že by čeští zástupci, ve vyrovnání stojí- cí, byli tak naivní a vytrhli Němcům tento trn z nohy, aby jim pomohli při posledním kole v běhu o závod, jak se sportovně v- jádřil posl. dr. Lehnert na divoké nedělní poradě okresních a obecních starostův Liberci, že by tak musili pod jinými pod- mínkami, než jaké sděleny českými zástup- ci ve známé společné konferenci s něme- ckými. A praví-li se z německé strany, že to znamená zřeknutí se obstrukce, není toto poznání ničím jiným, než závěr, k ně- muž dospěl učitelský okresní Verein v Ka- dani — ut supra. Lze doufati, že k tomu statečnému a jedině rozumnému, poněvadž jedině uskutečnitelnému stanovisku dopra- cuje se všechno učitelstvo v Čechách. obou národností, zejména pak učitelstvo české, od něhož tím spíše lze očekávati porozumění pro rozhodnutí českých po- slanců, jehož důstojné, čestné a důsledné dochování jest v zájmu celonárodním, pře- devším pak v praktickém zájmu učitelstva samého.
Němec doktor Lehnert Liberec Čechy
10 article
Není prostě jiné cesty k sjednání děl- nosti sněmovní, než poctivá celková doho- da. Dr. Lehnert ovšem prohlásil v Liberci že není jiného prostředku k dělnosti sně- movní, než dosíci účelu německé obstruk- ce a tím katastrofy veškeré zemské sprá- vy. Na to není jiné odpovědi, než že je to více než krutý omyl, domnívají-li se Němci, že by katastrofa zemského hospo- dářství přívedla Čechy k tomu, aby povo- lili i jen o čárku více, než jsou ochotní po- voliti v mužném a poctivém vzájemném dojednání. V tom případu dokážou, že zas oni nemají ponětí o psychologii české du- še. České plíce nedají se zahanbití něme- ckými, máme-li zůstat při rčení dra. Leh- nerta, jenž prohlásil, že vyhraje ten, kdo osvědčí lepší dech
doktor Lehnert Němec Liberec Čechy
11 article Pohroma národního školství
Pohroma národního školství vČecháca násiedkemobstrukce a neděmnosti sněmu, (Od znalce skolstyí v Čechách.) Po řadu letjiž trvající nedělnost sněmu králov- ství Českého přivodila ve všech oborech ve- řejné správy nezměrné škody, které ne- přímo zasahují bluboce i do soukromého života onro občanstva. Na tomto místě budié poukázáno jen ku sta- vu věci, jaký v oboru národního školstvi způsober byž obstrakcí a tedíž nedělnosti sněmovní. o Prýnt rána zasazena byla skolním obsim náhlým zaslavenim vyplácení subvencí na stav by škol v r. 1910 Tím způsobena byla škoda přede- vším oněm obcím, které spoléhajice na slíbenou zemskou subvenci pustily se do stavby nové bu- dovy školní, aby dítkám umožnily vyučování v místnostech zdravotním požadavkům odpovídají- cích. Závazky váči staviteli musili obce dodržeti avšak slíbená subvence ze zemských pro- středků (poněvadž slíbona byla jen s podmnínkou, že zemský rozpočet bude schválen), výplacen nebý!a. Následkem toho nuceny jsou obee sáhnouti větší měrou k prostředkům úvěrním za nynější doby neobyčejně zdraženým, čímž stouplo zadlužení obecního jmění na mnohých místech míře nemslé. Obcím skolaím vzešly jen na sab- veneích v dobé nedělností sněmovní škody př e milion korun. Otázka staveb nových budov skol ních jest i jinak pro skolní dítky následkem ne- činnosti sněmovní osudná.
Čechy pohroma národní školství
12 article
Ponévadž řádný rozpočet na sněmu královstv Českého se neprojednává, není prostře dke na povolování sil učitelských pro nové školy, kte- ré sice po zákonu nutnými se nejeví, jež však lilediska hospodářského a kulhurního pro místn činitele i školní dítky jeví se potřebou naléhavou. Jde tu zejména o zřizování nových škol místoch přiškolených ku vzdálenější škole, zvlášte když se jedná o stavbu nové budovy školni. Ne- jedna budova školní ze starších dob jest již vzhle- dem k počtu dítek a vzhledem k předpisům no- vých zákonů školských co do požadavků staveb- ních i zdravotních nedostafečna a provedení nové stavby jest již nalébavě nutno. Trvají-li školské úřady na uplatnění předpiso zákona a naléhají-li v zájmu školních ditek i jejich zdraví na neodkladné provedení nové stavby, stá- vá se tím vyškolení vzdálenějších obcí, přikéza- ných k dosavadní škole, nemožným, poněvadž ná- klad na nové síly učitelské a tudíž na druhou ško- lu vůbec za dosavadního kritického sťavu zem- ských financí při trvající nedělnosti sněmu povo- liti nelze. Kdyby bylo možno takové odlehlejší obci nebo obci s velikým počtem dítek zříditi si školur místě samém a se tedy vyškoliti od školy matei- ské, stala by se stavba školy mateřské se zřetelem k úbytku dítek méně nákladnou, po případě neby-
13 article
la by ani naléhavá, když by se následkem úbytku školních dítek adaptací dosavadní budovy mohlo nejnaléhavějším závadám odpomoci. Týmž nákladem, kterým dnes musí přispivat přiškolená obec vzdálenější ke stavbě školní bu- dovy v cizí obci, ke které jsou její dítky přikázá- ny, mohla by snadno s malým jen zvýšením ná kladu opatřiti si školu pro své dítky v místě, kdy- by ze zemských prostředků náklad na nové sílyu- čitelské mohl býti hrazen. Poněvadž to však za nynější finanční tisně zemské nedělností sněmu možno není, z maří s v případě, kde vyšší školské úřady za dnešní si- taace naléhají na stavby nových školních budov (třeba stavba taková byla již skutečně na nej- výše nutná), možnost dítkám přiškolených obci bý- ti účastnými školního vyučování ve vlastním do- mově; a náklad, kterým nucena je přispěti k stav- bě školní budovy přiškolená vzdálenější obec, ne- má pro tuto obec praktické ceny, poněvadi návštěva školy dítkám jejím i při tomto značněm vydání nikterak se neulehčí.
14 article
S druhé strany tam, kde školské úřady z ohle- dupna tyto hospodářské i humánní důvody nena- léhají na provedení nových slaveb školnich. eít následky toho stavu věcí dvojnásob školní dítky které vyučovány býti musí v budovách a místno- stech zdravotně i stavebně závadných; nehledě k tomu, že ani v takovém případě nemůže býti řeči o ctázce ulchčoní docházky školní zřízením druhé školy ve vzdálenčjší přiškolené obci, ba ani zři- zením expositury, poněvadž by tím vznikl větší náklad na sily učitelské z prostředků zemských. Ještě smutnější jsou případy takové, kde bylo již povoleno za souhlasu zemského výboru vy- školení před tím, než neblahý stav zemských fnanci nastal, a kde obce v naději, že podařilo s jim, školním dítkám umožniti dobrodiní školníh vyučování ve vlastnim domě, s napětím veškerých sil provedly stavbu nové školní budovy.
15 article
Budova ta stojí nyní prázdná, nepoužívána, dítky musí docházeti do dřivější vzdálené, snad hygiencky závadné a prostorem nedostatečné školn budovy, musí tísniti se zvláště v zimě v malých místnostech, ač doma již budova školní stojí při- pravena. Otevření školy nové povoliti nelze pro nedo- statek zemských prostředků na nové síly učitelsk a obec, která si postavila novou školní budovu musí spláceti draze získaný úvěr na úrocích amortisačních kvotách, aniž by ditky z obětavosti občanstva měly prospěchu. Následkem toho, že po delší dob nepovolovaly se žádné zatímní třídy, ani přespočetná místa učitelská, aní nové školy obecné a měšťanské, vznikají nedozirnéškody i pre stav učitelský, Především stal se tím obtížným postup uči- telů II. třídy na školách obecných na místa uči- telská prvé třídy, postup učitelů škol obecných se způsobilostí pro školy měšťanské na tyto školya postup starších sil učitelských na místa řídící n školách obecných, po případě na místa učitelů škol měšťanských. Při tomto stavu věci znemožňuje se zatím- nim silám dosažení definitivy a silám které jako sily výpomocné působí, dosažení aspoň ustanovení zatímního. Po řadu let množství abeplventů paedagogi čeká na místa a je nuceno činiti nárok na výživu z rukou svých nemajetných rodičů. Také v jiném směru poškozováno jest uči- telstvo v ohledu kulturním i hmotném. Tak na př. nevyplácí se dotace ze zemských prostředků, určená k placení zástupců za učitele. kteří za účelem vzdělání se pro úřad učitelský na školách průmyslových navštěvují kursy při školách těchto zřízené. Pouze ten, kdo zástupee může hraditi ze svých prostředků, může dnes zu- s0 ale v
16 article
V drobném prodejie rariní čislo o sohě . . za sh vederni . . . zn 4 h Ve miliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10h vsčerni .. . . . . . 5 h lnseráty platí se hotové napřod. Předplacení a inserty přijims sdnonistrace v Marianské ul., Tam nacházejí se táž redakce. tiskárna a expediee „Národnich Listů“ Rukopisy se nevrace
17 article
častniti se kursů těch, které mu umožní udíleti vy- učování na pokračovacích školách průmyslovýcha tím rozmnožiti služební příjmy důstojným vedlej- ším zaměstnáním. Stejné škody trpí učitelé, kvalifiko- vaní pro vyučování nepovinným předmětům, ze- jména češtině, němčině a frančině. Vy- učování nepovinným předmětům na školách, na kterých dosud zavedeno nebylo, se pro nedo- statek zemských prostředků nezavádí, rovněž tak se nerozšiřuje počet oddělení na školách, kde vy- učování to již jest zavedeno, třeba by počet dítek, jež na vyučování tom podíl berou, byl značně stoupl a rozšíření vyučování dle stávající praxe odůvodňoval. Otázka úpravy vyučování nepo- vinným předmětům, o sobě zdánlivě nepa- trná, má veliký význam v zájmu sblížení se obou národnosti. Zavedením vyučování druhému zem- skému jazyku jako nepovinnému předmětu na ško- lách národních, zvláště v krajích národnostně smí- šených, čelí se jednak návštěvě škol druhé národ- nosti se strany dítek s jiným jazykem mateřským, jednak přiapívá se ke sblížení obou kmenů národ- nostních zvláště na hranici jazykové, když přísluš- níci jedné i druhé národnosti ovládají oba zemské jazyky a tím možnost vzájemného dorozumění jest usnadněna. Neblahý tento stav v království Českém, který znemožňuje prováděti nové stavby školní a ktery učitelstvo připravuje o výhody, jichž za normál- ních poměrů se mu dostává, tísní také ostatní vrstvy společenské. Nedostatkem provádění no- vých staveb školních omezují se v celé zemi zdroje výdělku živnostníků, kteří svoji existenci mají zaji- štěnou v živnostech stavebních. Tím ubývá jim na poplatní síle a schopnosti úvěrové.
18 article
Učitelstvo jest nuceno omeziti svoje výdaje na nejmenší míru, čímž trpí živnostnictvo, které z odbytu předmětů spotřebních má svoji výživu. Tak ubývá ponenáhlu poplatní síly v našem království. Mohlo by se sice zdáti, že omezením výdajů na školství národní ubývá zemi výdajůa tím že se menší břemeno poplatnictva. Avšak jest tomu právě naopak. Zastavením pivní dávky ztráci zemský fond roční důchod nej- méně 12 milionů korun, kterýžto důchod za všech okolností sehnati se musí, poněvadž nejnutnější. po zákonu samém zemi tižicí náklad na škol- ství národní z prostředků zemských a tedy z prostředků poplatnictva musí býti uhražen. Náklad tento nelze za vyličených poměrů uhra- diti jinak, než půjčkou, která za nynější situace na trhu peněžním zúročuje a umořuje se za velm těžkých podmínek, takže touto finanční operae vznikající náklad na opatření zemského úvěru jae do milionů a jeví se jako nové, nákladem na škol- ství národní samo nijak neodůvodněné břemeno na bedrách poplatnictva, které i po spořádání zem- ských finančních poměrů veškeré poplatní síly bude tížiti. To jsou jen v hrubých rysech a pouze v obor národního školství vylíčené důsledky, vyplývající z nedělnosti sněmu, přivoděné obstrukcí na sněmu království Českého. Z parlamentních výborů. Z finančního výboru. Z Vídně, 13. února. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Vednešní schůzi finančního výboru při- jaty byly beze změny a jedno- myslně veškeré návrhy, jež na- šimi poslanci drem. Funkema drem. Rašínem na novou úpravu ukládacího řízení byly podány.
doktor Funke Rašín Vídeň
19 article
sj oo
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Havlíčkova satira moskevská. Je povědomo, kterak na mladého Karla Havlička působila necelá dvě léta, strávená na Rusi. Z původních mlhavých ideálů svých vystřízlivěl, duševně prohlédi, povahou zmu- žněl. Vzdělával se na českého spisovatele, domů do Čech se vrátil s životním cílem tak jasným a sebevědomím tak pevným, jako málokterý z jeho vrstevníků. Ještě než v létě 1844 opustil Moskvu, n- psal příteli Zapovi slova často uváděná: „Až jí jen tam“, to jest v Praze, „budu, uvidíte, ie zavedu docela nový stil v našich vla- síeneckých spisech a záležitostech.“ K če- nuž, jsa již na cestě, ve Varšavě dodává: Mám obzvláštní zalíbení v polemice, bude ze mne časem dobrá metla boží. Proroctví to se vyplnilo v celém rozsahu. Co v Moskvě rozšířilo a prohloubilo Ha- vlíčkův názor, byly vedle studia života a ve- dle přímých zkušeností osobních hlavně stu- de nové ruské poesie a belletrie, zejména Puškina, Lermontova a nade všecko Gogola sudie ruské poesie lidové, zejména ukrajin- skě, měkké, zádumčivě, vtipné, bohatého fon- du citového; studie slovanských jazyků, lite- ratur a dějin: a studie cizích epigramatiků. především Lessinga a Logaua. Literatuře naší prospělo nejvíce, že Ha- viíček teprve v Rusku uvědomil si svou schop- nost belletristickou, své nadání satírické a svou sílu kritickou. To jej tehdy postavilov popředí mladé generace spisovatelské u nás a učinilo jej přímým předchůdcem Neru- dovým. Přiteli Klejzarovi, bohoslovci v Hradci Králové a později evangelickému faráři v Pru- ském Slezsku, Havlíček píše z Moskvy hned 1. 1843: „Ještě se vám musím s něčím pochlu- biti.. totiž: že se u mne provalila bás- nická žíla. Vždy to bylo mé jediné starání,
Havliček Zap Puškin Lermontov Gogol Lessing Logau Klejzar Havlíčkův Rus Čechy Moskva Praha Varšava Rusko Ner Hradec Králové Pr Slezsko
21 article
státi se básníkem, a nyní po cestě a ještě více po přibytí do Moskvy hrnuly se mi básnické myšlenky do hlavy jako draví ptáci, a pře- svědčil jsem se, že dosti dobré.“ Své pokusy prý Havlíček předkládal Bodjanskému na po- souzení jako výtvory cizí (Vocelovy, Jablon- ského a jiných), censurou domácí nepropu- štěné, a ten s verši prý byl nadmíru spoko- jen. Nyní jde prý už jen o vítězství nad for- mou, a k zápasu tomu si Havlíček klade lhůtu pětiletou. V Moskvě tedy především oživliti „draví ptáci“ — oživla Havlíčkova s atira. Z prosince r. 1843 máme od něho paro- dii známé společenské písně Čelakovského „Tys bratr náš“ („Za dnů mladosti kdo ra- dostné“). Posilaje verše ty Zapovi, nazývá je „telátkem své nekřesané musy“ a radí je čístí jen s Čelakovského originálem v ruce, tak jako prý se jídá okurkový salát s pečení Z druhé a třetí strofy básně Havlíčkovy zřej- mě vysvítá, kam posměváček mířil. Kdo na hrobech praotců slavných kalamajku tancuješ a ve čtyřech slovanských hlavních nářečích brebencuješ, kdo piješ kvas a slivovici a chodíš v kozácké čepici sk ltys bratr nášl.) věří nadělí ti Mikuláš. lrttvnt Kdo věren Bohu, církvi, králi, co pravý Čech a vlastenee, Schuhmachermeistra v peci spáln la nad krám píše: »Já jsem švece kdo každý pátek, každou středu m novou vymejalš abecedu Istys bratr náší:] de tys vlastenecký Goliás!
Havlíček Vocelův Jablon Havlíčkův Čelakovský Zap Mikuláš bůh Istys Moskva Čechy
22 article
el vde lne vp Tedy: ve verších těch ozývá se stará ne- chuť Havličkova k t. ř. Českým bálům, jež provozují potomci husitští; k theoretickému panslavismu Kollárovu, který přestává na znalosti čtyř hlavních jazykův slovanských knih v nich sepsaných, nepronikaje k poznání slovanského života z vlastní přímé zkušeno- sti; nechuť ke slovanství čepice, kokardy nápisu, tudíž pouhého vnějšku; a posléze ve verších těch hlásí se Havlíčkova nechuť ke konservativním heslům mechanicky, bez du- cha opakovaným, a vedle nich nechuť ku pře- vratnému pravopisnému hračkářství, které, jak povědomo, v první polovině XIX. věku zejména zásluhou Hankovou rozbujelo u nás více, než literatuře naší bylo zdrávo. Tedy vše to, co Havlíček shrnoval v pojmu planého „vlastenčení“ a proti čemu tak pronikavě vy- stoupil prósou v pozdějším posudku Tylova „Posledního Čecha“.
Kollárův Hankův Havlíček Tylův Čecho Havlíčkův
23 article
Je na snadě, že Havlíček Čelakovskéh báseň za předlohu nezvolil si z opposice proti autoru (byliť si navzájem velmi sympatičtí). nýbrž jen pro typičnost a obecnou oblibu těch veršů. (Tiskem vyšla parodie Havlíčkova až v satirickém „Sotku“ 1849, do té doby mladá generace šířila ji pouze rukopisně, tak jako většinu Havlíčkových veršů, které z ja- kýchkoliv příčin tehdy vytištěny býti ne- mohly.) Touže asi dobou Havlíček napsal i známé štiplavé verše: Špaček, básník a osel pod lipú. V poli totiž stojí lípa, v jejím kmeni hnízdí žvatlavý špaček a listí její okusuje spokojený osel. Jakmile však dostaví se bás- ník a chopí se lyry, špaček se vyklídí, ose uteče od šťavnatého listí »a lípa se hořem rmiútí, tocre že se nesmí z místa hnúti.« ssv Havlíček adresáta, jemuž věnoval toto poslání, nejmenuje — ale bezpochyby jen proto, poněvadž takoví kandidáti nesmrtelno- sti za doby jeho u nás bývali již zjevy velmi obvyklými.
Havlíček Havlíčkův Sotek špaček
24 article
Týž rok 1843 a zejména 1844 je rokem Havlíčkových nejhojnějších epigramů. Prostudovav theorií i praxí Lessingovu příklady Logauovy a Puškinovy, Havlíček jd za jejich vzorem, ale v pojímání svém záhy uzrává. Přátelům Zapovi do Lvova a Klejza- rovi do Hradce Králové posílá občas tyt básničky po skupinách, jak je právě dodělal. průběhem těch dvou let dostoupily plného sta. S počátku netroufá si posílati je v dopi- sech; „nedají se,“ píše o nich Klejzarovi r. 1843, „jsou tuze něžné, zvadly by na hra- nici.“ Ale již v dubnu 1844 přídává jich, jak praví, „několik tuctů“ k listu poslanému Za- povi, nepřeje si však, aby byly otištěny, ježto by vady národní povahy české, které tam jsou mrskány, před renegáty nebo protivníky ná- rodnost českou mohly zlehčiti vůbec. Také z epigramů, zasílaných pozdějí, některé Ha- vličkovi se zdály „trochu nezdvořilé“, aby mohly býti otištěny. Nieméně vrátiv se domů.
Havlíčkův Lessingův Logauův Puškinův Havlíček Zap Lvov Klejza Hradec Králové
25 article
Havlíček 1845 sám pořádá epigramatickou sbírku, rozvrhuje ji v patero oddilů podle lát- ky, chystaje se illustrovanou vydati ji tiskem. k čemuž však za života jeho nedošlo. Jen asi čtvrtina, jak povědomo (něco přes 50 — všech pozůstalých epigramů Havlíčkových je něco přes 200) vyšla v „České Včele“ a v „Šotku“ 1844—49. Do této Havlíčkem chystané sbírky epl gramů nebyl však přijat hned jeden z prvnicl cyklů jeho moskevských plodů. Havlíček v Moskvě stopoval také pří- stupné tam nové publikace české. Mezi jinými se mu dostala do rukou na př. i něžná, ozdobná knížečka, nadepsaná Pomněnky na rok 1843', památka na třetí pražský společenský bál český, jehož Havlíček, jak víme, nebyl přílišným ctitelem. Hlavní novinka pak při této drobné knížce byla ta, že kdežto předchozí dvě verší napl- nili básníci, tuto třetí vesměs vyplnily české básnířky. „Osmnáctero paní i panen,“ jásá ga- lantní kritik „Pomněnek“ v příloze ke „Kvě- tům“ r. 1843, č. 4., str. 15., Karel Štorch, „po- dává zde dary své na oltář vlasti, a Musa, ctí spanilost i vlastenectví jejich, neměla k nim věru ruku skoupou... Celek opravdu mus na našince mocí divotvornou a překvapujíc působiti, jako bohyně olympické, zjevivší se
Havlíček Havlíčkův Štorch Moskva Český včela Musa
26 article
pojednou před užaslým Paridem, nad něhož nám nesnadněji jest určiti, kteréž se zlaté ja- blko krásy aneb ratolest vítězství přiřknouti má“ . . Havlička však básničky tyto, třeba i prof. Ševyrev jimi byl nadšen, přivedly, jak praví, „do satirického ducha“; „měl jsem pak celý večer chuť některú z nich travestovat, ale přemohl jsem se,“ dokládá. Když však „Květy“ nepřestávaly také veršem oslavovati mladé básnířky české, a zejména když v č. 58. téhož roku 1843 obje- víla se „Kytka“ od veršovce Ivana Čecha, která v deviti dvojverších opěvala jednotlivé poetky „Pomněnek“, jmenujíc je křestníni jmény — Havlíček dále již se nepřemáhal. Zcela touže formou složil odpověď s názvem: „Jehelníček Ludmily Češky. Dárek za Kytku Ivana Čecha“, a poslal příteli do Prahy, aby epigramy ty, zdánlivě sepsané dá- mou, vpašoval do „Květů“. Havlíčkova od- veta ovšem byla nepřímá: oslavované paní a panny české zůstavil na pokoji, za to však se pustil do našich spisovatelských předáků mužských. „Nevím,“ píše příteli v dubnu 1844, „jak to půjde těm pánům pod nos, ale jest potřebí, aby je časem někdo zbodnui, aby si již tak brzy na vavřínové věnce nesedali.
Paris Kytka Čecho Havlíček Češka Ivan Praha Havlíčkův oslavovaný paní a pannus
27 article
Pospíšil, vydavatel „Květů“, „Jeheiniček ovšem otisknouti si netroufal. A tak tento první cyklus Havlíčkových epigramů jenv přepisech byl znám až téměř do vydání Qui- sova z r. 1898. Ačkoliv pak nový vydavatel řadí „Jehel- níček“ k Havlíčkovým veršům slabším, přece plod ten není bez charakteristické pro autora žíravosti, s jakou vždy se mu dařilo odhaliti slabou nebo směšnou stránku svého protiv- níka. Amerlinga, filologického dilettanta školy šírovy, velebí jménem české kuchyně, že nám vyložil jméno slanečka ve všech jazycích; Ka- liny se ptá, proč od doby, kdy vydal „Kšaft“ (jak povědomo, balladu ve vkusu lidovém, r. 1842 vytištěnou švabachem jako leták, jehož davy pražské šmahem rozebraly přes 10,000
Pospíšil Havlíčkův Amerling Havlíčkův verš Ka