1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 8. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. HIsty
vkelslací pen
* Praze v adminislraai
na dte lta . . . . 5 K —
s dvojí denáškoe
ní měsle
n etnt lata . . . . 7 K 50h
ve slisikách: „ K so
na nik-ít .
Poštout
na čtvrt leia . . . . 9 K 80k
s drojí zísilkoe
na zřet
t .. . Kei
Praha
5
article
Volby sněmovní a smiřovačky
Volby sněmovní a smiřovačky
Minulé dny sváteční přinesly záplavu
pozoruhodných projevů, těsně souvisícíei
s volební kampaní sněmovní a s otázkou
smíru národnostního. Promluvili oba ministři
krajané, křesťansko sociální ministr dr. Gess-
mann, předáci národního klubu dr. Herol
a dr. Kramář a rádi zaznamenáváme, že ze-
jména řečníci čeští svými všečeskými výklady
věc národní postavili na pevné základy vyš
šího společenství a pospolitosti české.
Shledáváme v tom nový důkaz, že česká
politika jest s to vyspěti k cílům nejvyšším,
stotožní-li se plně se zásadním chtěním všeho
národa a setrvá-li na této výši nejen pokud
jde o cíle volební, ale i ve chvílích, kdy zá
sady mají se uskutečniti v praxi.
Bylo rozhodně šťastnou myšlenkou po
staviti proti jednostranným požadavkům ně
meckých krajanů tihu potřeb českých, nebo
takto vytvořena byla operační základna, kteráž
opravdu objektivnímu a spravedlivému pro-
středkovateli, jakýmž nynější vláda a její
předseda prý býti chtějí, zjednává nejen ne
zbytný rozhled v oboru otázky česko německé
ale poskytuje jí i možnost zachovati onu po
třebnou rovnováhu, bez níž minulé vlády ve
svých pokusech se potácely ve spleti národ
nostních sporů, až se octly tváří v tvář ne
zbytnému fiasku.
doktor
Herol
Kramář
6
article
Není proto ani tentokráte vyloučeno, že
záměry předsedy ministerstva ne vykáží se
znatelným pokrokem, vždyť již nyní z tá-
bora německého ozývá se zřejmá nechuí
proti jakémukoliv logicky důslednémua
k oběma národům stejně spravedlivému po
stupu. Jedni, jako orgán křesťanských so-
ciálů, zakrývají nedostatek vlastní ochoty pří
pravami k volbám do sněmu, neboí prý »se
nedá zneuznati, že volební ruch v Čechách
vůbec nedá vzniknouti smiřovací náladěa
bude prý proto nutno vyčkati až výsledku
voleb, aby se zjistilo, zdali jest příznivé
ovzduší pro budování smíru česko-něme-
ckého.« Jiní pak pochybují o zdaru záměrů
vládních proto, že národové dosud nejsou
opatřeni takovou pronikavou organisací, kteráž
by mohla s náležitou kompetencí prověsti
ideu rovnoprávnosti v § 19. st. z. z. ob
saženou; třetí konečně uznávají pouze sebe
jako Němce za národ, jemuž se musí vy-
hověti tam, kde jest v menšině, kdežto pro
potřeby ostatních národů nemají nijakého
smyslu.
To vše dokazuje, jak správně soudil ne-
dávno polský list krakovské demokracie,
když konstatoval, že Němci drží ještě mnoho
nadpráví v rukou svých a nebudou přístupní
rozumnému smíru, dokud vývoj událostí ne
naučí je nutné střízlivosti.
Němec
Čechy
7
article
Za těchto výhrad přecházíme ku bližši
charakteristice projevů minulých dnů, předem
vzpomenutých. Ministr krajan Prášek snažil
se ne beze zdaru překlenouti minulost svou
jakožto předáka stavovské strany agrárn
k přítomnosti, totiž k nynějšímu svému po
stavení jakožto ministr krajan, v jehož ruce
uložena péče o zájmy všeho národa našeho
Chce dokázati, že agrárníci mají plné po
rozumění pro veškeré potřeby českého ná
roda; ve svém úřadě jako český ministr
krajan odloží veškeru strannickost, všecku
(stavovskou) předpojatost a dává se do služe
všech českých stran, i oposičních.
O akci smiřovací, již pokládá za jeden
z nejdůležitějších, nejtěžších a nejchoulosti-
vějších úkolů, prohlásil, že se týká zejména
zdemokratisování volebního řádu do
sněmu, zmodernisování zřízení zem-
ského a jiných otázek rázu politickéhoa
nacionálního s oněmi souvisících. Smír ná-
rodnostní jest mu vítaný jakožto smír po-
ctivý mezi rovnocennými a rovnoprávnými
činiteli. Nejsouce utiskovateli, nemáme my
Čechové, z čeho bychom slevovali. Pokud
německý ministr krajan Peschka prohlásil,
že německý lid chce býti souzen německými
soudci a aby německé úřadnictvo všudea
ve všem bylo percentuálně zastoupeno, ne-
nachází se s ním v rozporu, když se i če-
skému člověku v celém království dostane
práva v mateřském jazyku a to přímo
s vyloučením všeho tlumočení. Ovšem by
percentuální zastoupení české musilo se pro-
vésti rovněž ve všech oborech veřejné správy
až do ústředních úřadů ve Vídni; zde tedy
v poměru ku počtu obyvatelstva státu nej
méně jednou pětinou úřadnictva.
Prášek
Čecho
Peschek
Vídeň
8
article
Předeslali jsme již, že důsledně prove
dená zásada jest to, nač Němci nechtějí při
stoupiti a jest zajímavo, že jeden z víden
ských listů ihned obmezuje smiřovačky pouze
na obvod království českého a nechce o »ex-
portu« českých úřadníků do ústředních in-
stancí nic slyšeti. Ale této bolesti dá se od-
pomoci: Nechť se tedy prostě agenda ústřed-
ních úřadů, pokud se týká zemí če-
ských, přeloži z Vídně k nám.
Dokud se tak nestane, budou Něme
volky nevolky nuceni spokojiti se, když ná
rod český bude pokládati všecky ústředn
orgány za společné a domáhati se v nich
mist synům jeho náležitých.
Z námitek vídeňského listu zároveň jes
patrno, jak zabedněné jsou dosud německé
názory o moderním státu a o součinnosti
všech národů v něm žijících!
Dr. Herold ve své řeči v politickém
spolku pro okres vinohradský zabývalse
zvláště námitkami, kteréž se ozvaly v kru
zích německých proti jeho proposicím, jimiž
tak zdatně zasáhl do jednostranné »smířli-
vosti« německé, a znemožnil takto akci
čv zlot en
Němec
doktor
Herold
Vídeň
9
article
pouze o požadavcích Němců. Dnes ani před
seda ministerstva bar. Beck nemůže nevi-
děti, že nelze dospěti k nijakému smíru, ne-
stane-li se zadost českým potřebám; nemůže
neviděti, že uspokojení českého národa jes
první, eminentní otázkou státní.
Pádně přibil dr. Herold nedůslednos
německého stanoviska, kteréž zneužívá i my
šlénky národní autonomie k sobeckým, stran-
nickým choutkám.
Zvláště běžný jest německý úskok pro
hlašovati při každé příležitosti, aby si ostatn
národové sami na svůj náklad obstarával
své kulturní potřeby. Němci, kteří po stalet
používali státních prostředků pro se be,
kteří i svůj průmysl budovali pomocí vydat-
ných příspěvků státních, počínaje stoletím
osmnáctým — oni nyní, jsouce vším záso
beni a opatřeni, náhle chtějí měšec státn
uzavříti kulturním potřebám druhých ná
rodů, jež soustavně macešsky zanedbávali.
Ano, připomenul dr. Herold, my bychom se
věru nebáli hraditi své kulturní potřeby sami
když se provede především řádný účet za
doby minulé a vrátí se nám, co z našich
peněz stát věnoval na kulturní zájmy ně
mecké.
Podobně se chovají Němci, jde-lio
ochranu jinonárodních menšin; zkrátka oni
ani nyní ještě nepropracovali se k vyššímu,
všelidskému stanovisku, oni ani nyní ještě
nevystihli, že uvědomělí národové nedají
sebou nakládati jako nemyslící brav, oni
ještě ani nyní nechápou, že stát mnohoná-
rodní nemůže sloužiti za podnož pouze jim
a jen a jedině jim.
Ve hlavní sporné otázce prohlásil dr-
Herold: My prostě nikdy neuznáme, aby
v království českém národ německý měl
z jakéhokoliv důvodu více práv než národ
český; nedáme vyloučiti češtinu nikde v celé
zemi. Práva jazyka českého v celém ob-
vodu království českého nejsou a nebudou
předmětem žádného dalšího výkupu.
Němec
Beck
doktor
Herold
10
article
Dr. Kramář ve Slaném věnoval značnou
část řeči obraně své politiky a jest přesvěd-
čen, že posavadní spolupůsobení zejmena při
vyrovnání rakousko-uherském zavázalo vládu,
a kdyby se vláda odvážila dotknouti se zá-
kladních zásad politiky české, že by odpor
český byl účinnější z oněch stran, ježsi
vedly umírněně. Chebský případ zavdal
dru. Kramářovi příležitost, aby užil silných
tónů proti politice německé. Za vnitřní úřadní
češtinu nezaplatí Němcům ničím, ježto jsme
se tu my Čechové ocitli u hranice, kterou
nesmí překročiti nikdo. Případ chebský po
kládá za úpadek soudnictví Němci zaviněný
Žádná česká delegace by nemohla podporo-
vati vládu, která by nedovedla odstraniti
anarchii v chebském soudnictví, a kapitulo
vala před ní.
Jakožto projevy českého sebevědom
zaznamenali jsme tato prohlášení, jež poklá
dati chceme za více než za pouhé volební
prostředky, a proto také ve smyslu jejich
budeme oceňovati další postup politiky če
ské, nadějíce se, že činy její budou na
stejné výši.
Proti straně anebo pro stranu?
Na nedělní schůzi Politického spolku pr
okres vinohradský i na schůzi voličů ve Slaném
konané v pondělí, zmínili se někteří řečníci o ny
nějším poměru »Národních Listů« k národní
straně svobodomyslné. Na schůzi vinohradské
učinil tak p. Karbus, na schůzi slánské pojednal
o našem stanovisku p. dr. Kramář. Schůze po-
slední skončila přijetím resoluce, v níž se pravl.
»Mimo to z plna srdce přejeme si, aby útoky
»Národních Listů« proti straně, která byla spolu
zakladatelem »Národních Listů« a »Národní L' sty«
zase oproti tomu zakladatelem strany, skončen
byll-
V téže schůzi vyslovil pan poslanec Lad
Čech přání, „aby „Nár. Listy“ ustaly ve svém
bojí proti straně
Posuzuje se tedy stanovisko, jež „Národn
Listy“ v poslední době zaujaly, jakožto bo
proti straně.
doktor
Kramář
Němec
Čecho
Karbus
Čo
Slaný
národní L ' sto
11
article
List náš jest však dálek toho, aby bojova
proti straně, jejíž byl zakladatelem. Nemá také
příčiny k podobnému boji. Národní strana svo-
bodomyslná chová ve svém středu přívržence
dvojího odstínu. Jedni prodělali boje strany proti
Staročechům a pamatují slavné doby mlado-
české strany v létech devadesátých, vždy hlásili
se k zásadám dra. Julia a Eduarda Grégra —ti
tvoři snad většinu přívrženců naší strany. Druzí
stali se příslušníky národní strany svobodomysl.
né po chybách politiky staročeské, anebo v po-
sledních létech a v době nedávné ke straně při-
stoupili, ti stali se stoupenci politiky, kterou
v naší straně zahájil dr. Kaizl a jejíž nejhorli-
vějším obhájcem jest pan dr. Kramář, politiky
valně se lišící od programu našeho z let 90týeh
i od taktiky, jíž doporučoval dr. Julius Grég.
Akční výbor i širší výkonný výbor naší stra-
ny politiku tu schválily — jest však otázkou
nerozhodnutou, zdali s politikou touto souhlas
většina přívrženců národní strany svobodo-
myslné.
ež e
Na posledním sjezdu strany, na jaře letoš-
ního roku konaném, byl sice schválen program
obsahující ustanovení o politice posi
tivní, ale za určitých předpoklad
a stěžejních zásad.
Bez zřetele k těmto předpokladům a zása-
dám vstoupila národní strana svobodomyslná
jako část Národního klubu do vládní většiny
O tomto kroku neměli přívrženci strany
naší dosud příležitost se vysloviti.
Političtí přátelé naši, staří přívrženci naš
strany téměř denně nepokrytě vyslovují nám
Julio
Grégr
Kaizl
doktor
Kramář
Julius Grég
národní strana svoboda
e Na poslední sjezd strana
12
article
své obavy, že strana naše odhodláním slou-
žit vládě jen proto, abychom měli účast ve vládě,
těžce bude poškozena. Čím více pak se bude
blížit den voleb a čím bude zřejmější, že
vláda za služby Národním klubem jí pro-
kázané nejen ničeho neučinila, ale laké ničeho
učinit ani v budouenosti nechce, že poli ti ka
positivní ve zhoršeném vydání je
pro národ náš neplodnou, tím víc
poroste počet nespokojenců v na s
straně, tim silnější bude směr těch,
kdož žádají, by strana vrátila s
k základům české politiky, jak j e
stanovili nejlepšl bojov níe
strany.
Právem obávají se četní přívrženci naš
strany, že strana při volbách bude poražena.
a že strana po léta seslabovaná neňspěchy svě
politiky, strana, za níž šel před léty celý
národ, při posledních volbách do rady říšsko
však zvolil pouze 14 poslanců z její středu
spěje vstříc nové porážce, jež pro ni bude
osudnou. Stejné obavy chová i list náš a ne
pokrytě v řadě článků dal jím též výraz.
Bojuje-li list náš proti politice vedení strany
nečiní „úloky proli straně“, nýbrž usiluje o to, by
vedení strany vrátilo se na cesty správné české po-
litiky a zachránilo tak stranu před zkázou, usiluje
o to, by vedení strany dělalo politiku v pravdě ml-
dočeskou, odpovídající poslání naší strany.
Máme-li dělat politiku, jakou provozovali Staro
češi po řadu let, pak věru nebylo třeba s takovým
úsilím porážet tuto stranu — ale pak také práce dra
Julia a Eduarda Grégra, dra. Sladkovského, Jos. Baráka
a jiných a jiných jest ztracena. Marnými byly životy
těchto mužů, obětované národní straně svobodomy
Julio
Grégr
Sladkovský
Jos
Barák
13
article
A k temu, by se tak nestalo, čelí náš Boj, vedeny
proti vládní polilice Národniho klubu. Chceme z
chrániti stianu, nikoliv ji poškoditi.
Vrátili jsme se k minulosti straany a uveřejnil
některé slavné projevy strany naší proto, abychon
ukázali přívržencům její i celé velejnosti české,ž
to, co vedení strany dnes chce, jest jiným, než-
co strana vždy dříve hájila.
Posítivní politiku, jakou dělá Národní klub, dělal
také Staročeši a snad s větší oprávněností, nebo
byli ve vládní vělšině pravice a mohli doufal, že
jejich požadavky pravice bude podporovat. Národí
klub však je ve většině s Němci a ti nepřipustí, jal
se dá předpokládati, žádný úspěch jejich „positivn
politice“
O tom, zdaž beze změny systému se dá prová
dět politika účasti ve vládě, uvažovali zajisté vůd
cové naší strany vdobě „positivní politiky“ Staro
čechů! A měli dosti zkušeností z dlouholetí
účasti télo strany ve vláde — a k jským náhledům
dospěli?
Němec
14
article
»Kdo zná dějiny Rakouska
uzná, že žádný národ, žádná stran
nepochodily tu ústupnost! a po
volnost!.« „Tato slova pronesl jako zkušený
politik dr. Julius Grégr.*) On dobře znal ten
systém, jímž v tomto soustátí se vládne, jednou
pomocí persekuce, po druhé pomocí krásnýel
slov a slibů, nikdy nesplněných.
Boj jeho a jeho politických přátel prot
tomuto systému byl příčinou, že národní strana
svobodomyslná rostla a zvítězila proti těm, kdož
v boji ochabovali.
Vrácení se k zá sadám dra. Julia Grégra
znamená život národní strany svobodomyslné.
pokračování v dnešní politice však její s m rt
Potírajíce bezúspěšnou politiku Národníh
klubu a delegace naší strany v něm zastoupeně
nebojujeme »proti straně«, nýbrž v souhlase
s velkou části přivrženců strany pro dals
jeji život, pro její bu doucno st.
V tomto smyslu jest třeba opravit názory
pronesené na voličských schůzích posledníeh
dnův.
doktor
Julius Grégr
Grégr
Rakousko
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. ledna. (Ještě polsk, hla
o smiřovačkách.) Lvovský orgán konserva-
tivné strany polské „Dzien. Pol.“ má také vážné
pochybnosti, že pokus bar. Becka o smír česko-
německý může přivésti k cili. Otisknuv obsal
nedávného projevu posl. Prada o smíru, praví-
Pěkné vyhlídky; ještě se neobjevil ani obrys
chystané smířovael akce a již padla hrozba ob-
strukcí z úst muže, jenž do nedávna zasedal
v radě korunní. Jest třeba mnoho optimismu,
aby se po takové předehře předpovídal úspěch
smiřovací akei. Ovšem nyní, když je vyrov-
nání s Uherskem hotovo, poměr mezi vládou
parlamentem se změnil na prospěch vlády. Do-
savadní pokusy o dohodu česko-německou byly
více prostředkem, než cílem. Předchůdcům bar
Becka šlo zvláště o vyrovnání s Uhry; dohoda
česko-německá měla býti prostředkem, vedoucím
k onomu cíli a sbíráním hlasů pro uherské vy-
rovnání. Dnes parlament, schváliv vyrovnání,
ztratil nejsilnější trumf a obstrukce mohla by
sice způsobiti mnoho nepříjemností národům,
nikoli však státu, poněvadž na vyřízení roz-
počtu, rekrutských zákonů a pod. vláda má stále
ještě pohotově proslulý § 14. a vždy se najde
úřadnický kabinet, který se nebude štítiti para-
grafu toho použiti. Hrozba obstrukcí není tedy
dnes už tak strašna, jako bývala. Přes to však
— dovozuje „Dz. Pol.“ dále — bar. Beek dobře
dříve uváží, jaké vyhlídky má započatá jím akce
a raději se ji zřekne, než by vydal v nebezpečí
pokoj ve sněmovně. I to sluší uvážiti, že baron
Beck potřebuje vydatné pomoci ministrů krajan
Práška a Peschky, má-li jeho akce vésti k cíli
osobní vliv obou těchto ministrů není však dost
silný. Vzhledem ke všem těm a takovým okol
nostem pisatel soudí, že slib smířevací akce ne-
týká se nejbližší budoucnosti a jeho účelem bylo
*) V klubu národní strany svobodomyslné
z. 188.
Pol
Beck
Prášek
Peschek
Praha
Uhersko
Uhry
17
article
spíše vyzkoumati půdu na jedné i druhé straně
Výsledek zkoumání neslibuje zatím nic dobrého.
V Praze, 7. ledna. (Změna ve vlá de
chorvatské.) Vlastnoruční listy, jimiž bude
propuštěn dr. Rakodezay a bar. Rauch bude
jmenován chorvatským bánem, očekávají se dne
9. t. m. Současně mají býti obsazena místa chor-
vatských odborných přednostů, uprázdněná již
od leta po demisi členů vlády koaličné. Baron
Rauch prý navrhl za přednostu vnitra a bánova
zástupce Nikolu Černkoviče, král. notáře
v Záhřebě, jenž býval kdysi přivržencem hraběte
Khuena-Hedervára, ale později spolu s baronem
Rauchem od něho odpadl. Přednostou spravedl-
nosti bude prý dr. Nikolič, advokát v Ze-
muně, přednostou osvěty velkostatkář Miks ič.
„Obzor“ se dovídá, že mezi předloham.
jež uherská vláda po vánočních prázdninách
podá sněmovně, bude také nová železni-
ční pragmatika. Některé maďarské listy
útočí na základě télo pověsli na uherskou vládu.
vidouce v novém vládním návrhu úsněch chor-
vatské oposice.
Rakodezay
Rauch
Baron Rauch
Černkovič
Nikolič
Praha
Záhřeb
KhuenHedervár
18
article
V Praze, 7. ledna. (Příští bán, bar
Pavel Rauch) narodil se 10. února 1865
jako syn tehdejšího bána Levina Raucha. Rodina
Rauchů pochází ze Sedmihrad, je však v Chor
vatsku usedlá již od r. 1560. Bar. Pavel Rauch
studoval v Záhřebě, v Pešti a ve Vídni a dosáhl
stupně doktora práv. V mladších lelech pokusil
se s úspěchem též na poli lyriky a hudby. Nyní
zabýval se zvláště správou svého velkostatku ve
stolici varaždinské a chválí se jeho pokročilý
způsob hospodářství. Na sněmě chorvatském vy-
stoupil jako virilista poprvé r. 1895, přiznávaje
se ku přátelům unie s Uherskem, ale odsuzuje
režím khusnovský. R. 1897 nyl zvolen za po-
slance, ale brzy složil mandát. Teprve r. 1905
objevil se opět ve sněmovně a odsoudil malo-
močné jednání tehdejší národní strany, která při
nejbližsích volbách r. 1906 také podlehla. Po
lonských volbách šel zprva s chorvalsko- srbskou
koalicí a byl od ní vyslán také do sněmu pešt-
ského. Za dva měsíce však se vzdal mandátu,
poněvadž prý nesouhlasil s koaliční politikou
chorvatskou. Současně rozešel se také s tehdej-
ším bánem hr. Pejačevičem. K Rakollezayov
nepřilnul nikdy.
Ze Záhřeba, 5. ledna. (Před nový m
volbami.) Volební výbor chorvatské koalice
měl před Novým rokem celodenní schůzi, v niž
došlo na úplnou dohodu všech stran, sdruženýci
v koalici. Chorvatská strana práva, chorvatská
strana pokroková, srbská samostatná strana
Pavel Rauch
Levin Rauch
Rauch
Pejačevič
Praha
Záhřeb
Pešť
Vídeň
Uhersko
tehdejší národní strana
19
article
Kulmerův samostatný klub postaví za vzájem-
ného derozumění své kandidáty těměř ve všeck
volebních okresích. Všechny naděje, skládane
chorvatskou i uberskou vládou na nesvornos
mezí koaličnými stranami, rozpadly se, neb
koalované strany se zavázaly, podporovati na-
vzájem své kandidáty a v těch několika okre
sích, v nichž nebude kandidátů koaličných, pod
porovati onoho kandidáta, který bude odpůrcem
kandidáta vládního, zvláště kandidáta Radičovy
selské strany-
Podle informací „Obzoru“ chorvat sko
strana práva bude kandidovati všechny své
bývalé poslance (18) a mimo to vystoupí asi
s 15 kandidáty v nových okresích, takže obsad
asi 33 okresy; chorv. pokroková strana
jež měla dosud 2 poslance, bude kandidovat
vo 14 okresích; srbská samostatn
strana, jež měla dosud 6 poslanců, postav
nyní 19 kandidátů; konečně Kulmero v
samostatná strana staví 12 kandidátů
Celkom bude tedy koalice kandidovati asi v 8e
okresích, kdežto všech volebních okresů (mim
dva rěcké) jest 88.
Kulmerův
Radičův
20
article
Pokud jde o ostatní politické strany, oče
kává se, že čistá strana práv a bude mit
asi 50 kandidátů, Tomašičova skupí n
bývalé maďaronské národní strany asi 30. Radi-
čova selská strana má naději, že s pomun
koaličních hlasů dobude tří mandátů. Kre-
sťanští sociálové mohou s pomocí sta-
čevičovců zvítěziti ve dvou okresích. Také s -
cialisté budou míti své kandidáty v četných
okresích, nemají však zatím naděje na úspěch.
Srbští radikálové, kteří vystoupili z ko-
alice, mají vyhlídky pouze ve čtyřech okresíeh
srěmských.
Jakkoli by bylo předčasno už nyní předpo
vídati výsledek voleb, jež prý se budou konat
koneem února, jest dle nálady, panující v cel
zemi i po vyhlášení bánova programu a vystou
pení Tomašičova, oprávněna naděje, že všichni
kdo jsou proniknuti láskou k zemi a národu
se sdruží, aby odrazili Wekerlův pokus, vpašo-
vati do Chorvatska maďarský státní jazyk.
Tomašičův
Wekerlův
Chorvatsko
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. ledna.
Opět zmařen atentát na cara a Stolypina.
Dne 3. t. m. byly odhaleny přípravy k no
vému atentátu na cara a Stolypina. V bytě
premierově nalezen pekelný stroj s hodinovým
mechanismem. V okolí Carského sela nalezeny
přichystané pumy. Veškeré policii stoličného
města rozkázána třídenní hotovost. Dějí se hro-
madné policejní prohlídky bytů podezřelýeh
osob. Po carskoselské silnici a taktéž po trat
od Gatčiny do Carského sela sesílena žandarmská
ochrana.
V Petrohradě v domě č. 36 na Jaroslav
ském prospektu policie při prohlídce neobýva
ného křídla nalezla velký sklad třaskavin, pušek
revolverů, nábojů a pod. Ale kdo by byl maj
telem těchto zásob, není známo.
Všeruský pravoslavný svaz.
V Rusku organisuje se nový politický spolek
jenž se bude nazývati »Všeruským pravoslavným
svazem« (sojozem). O cílech nové organisace
V drobném prodejl:
ranní čáslo o zobě . . . za 9
odpoledni
. . . . za 2h
Ve šlialkách na venkově-
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově napře
Předplaeení a lnserty přijímá sdralní-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházalí se též redakce
Uskárna a szpadize „ Národnich Listů“
Blukopisy se nevraceji
Stolypin
ský
Praha
Petrohrad
Rusko
22
article
mluvil na sjezdu strany monarchistů v Moskvě
saratovský biskup Hermogen. Pravil, že účelem
jeho musí býti sjednocení všech pravoslavných
Rusů před nadeházejíeím svoláním eírkevního
sněmu; neboť eírkevní sněm nepřinesl by oče-
kávaného prospěchu, naopak vedl by ještě
k většímu vzájemnému sobě nerozumění, hádek
a rozstrků, kdyby mysli národa ruského naň
připraveny nebyly. Pravoslavný svaz pokryje
svými filialkami všechny pravoslavné končiny
Ruska. Každá pravoslavná gubernie utvoří článek,
filislku, jejímž čestným předsedou bude místný
biskup. Hlavní předseda bude v Moskvě.
Jemu budou dáni za pomocníky dva náměstkové,
jeden se sídlem v Moskvě, druhý v Petrohradě.
Hlavní výbor skládati se bude z dvanácti členů
a dvanácti náhradníků; z nich šest bude voliti
Moskva a šest Petrohrad. Sedění hlavního vý-
boru konati se budou střídavě v Moskvě
Petrohradě.
Pravoslavný svaz rozvine v prvé řadě čin-
nost kulturnou zakládáním škol, knihoven, čítáren,
nemocnie, pořádáním, přednášek a pod. Bude
studovati život sedláků, dělníků, řemeslníků atd.
a pomáhati, aby potřebám jejich bylo vyhověno
a položení zlepšeno pak v příčině hmotné, tak
duchovné.
Polská odveta Prusku.
Rozsáhlá organisace v Ruském Polsku, jež
má četné agenty i v polských krajinách pru-
ských, stará se nyní úsilně o to, aby tisice
tisíce dělníků, kteří vždy rok jak rok se ubírají
na polní práce do Pruska, neposkytovalo již
této pomoci německým hospodářům v Prusku,
kteří bez pracovních sil těch naprosto se obejiti
nemohou. Polšti dělníci ti mají býti dirigováni
do krajů dánských i jihoněmeckých na práce
V Prusku jest z této odvety veliké poboufení
a — strach.
Rus
Moskva
Rusko
Petrohrad
Prusko
Polsko
23
article
Nová Panama.
Některé pařížské listy, jak jsme již zazna-
menali, ohlašují velký finanční skandál, sensační
podvody, udavší se při likvidaci jmění kongre-
gacl. Je prý mnoho vynikajicích osobností zkom-
promitováno a mluví se o nové Panamě. Tak
zlé to snad ještě není, ale jisto je, že není vše
v pořádku. Výsledek likvidace jmění eírkevního
— mluvilo se o miliardě kongregae!! — je
nápadně nepatrný. Pověsť o milardě patří roz-
hodně do říše fanlasie. Oposiční listy, zejména
klerikální podezřivají, že byly spáchány velké
podvody při této likvidaci a obvinění je naml-
řeno na vládní osobnosti, jež provedly rozluku
eírkve od státu. Aby čelil těmto obžalobám, na-
vrhl Combes, nejnenáviděnější politik u kleri-
kálů, jejž tito mají především na mušce, aby
bla dosazena komise, jež by vyšetřila záleži-
tosti likvidační. Senát dal svolení. Combes
sám doznal vůči zpravodaji »Echo de Paris«,
že při likvidaci udály se velmi kuriosní věci.
Combes
Paris
Panama
24
article
Likvidátoři dostali ze státní pokladny 8 milionů
franků zálohy a splatili zpět pouze 850.000 fr.
Na likvidaci jmění Marianistů v Pařiži vyplatila
vláda 485.000 fr. Likvidátoři přijali 985.000 f
zaplatili depositní pokladně 137.358 fr., ale
státní pokladně pranie! 320 000 fr. bylo zane-
šeno za hypoléky, ale 527.000 fr. bylo uve-
deno jako »ostalní« výlohy! Při této likvidaci
počítali likvidátoři 93.522 fr. pro své zřízence,
27.000 fr. za cesty a korespondenci, 16 000
fr. pro advokáty atd Pro kapuciny de la Santé
byla dána zálcha 208.000 fr. Z toho si na-
počítal likvidátor pro sebe 13.000 fr., na vý-
lohy 15.000 fr. a pro advokáta 20 000. Pri
likvidaci Františkánů počital si likvidálor 52 747
fr., svým zřízencům dal 40 000 fr. a na výlohy
cestovní a korespondenci věnoval 43 000 fr.
Combes prohlašuje, že se při likvidaei
církevních statků událo »neslydalé vykořisťování«
a on se háji proti tomu, aby byl jakkoli činěn
zodpovědným za tyto události
jít le Santé
25
article
Události v Marokku.
Nový velitel, nástupce Drudův, guvernér
d'Amade přijel 5. t. m. ráno do Casa
blanky a ujal se velitelství okupačního sboru
Den na to telegrafoval vládě své, že části kmenů
Uled Zaidů a Uled Nazijů přijaly podmlnky
stanovené pro jejich podrobení.
Z Tetuanu se oznamuje do Madridu,
že město Tetuan je ohroženo kmeny Benidů
Nadrasů. Španělská osada je hojně zásobena
zbraněmi i potravinami. Město se opevňuje. Vo-
jenským úřadům v Centě a Algecirasu bylo
nařízeno, aby měly připraveno vojsko k odeslání
do Teluanu.
Sultán a velmoci.
Jak »Frankí. Zig.« sděluje z Cařihradu,
prohlásila Porta vyslancům v olázce obnovení
mandátů macedonských finančních delegátů, že
se sultán rozhodl mandáty vůbec již neprodlou-
žiti. Zdráhání toto vyslance velmi překvapilo
podali o něm zprávu svým vládám
Jak viděti, chápe se tu sultán staré své
methody, dociliti průtuhu a po případě neshody
mezi velmocemi a to se bude opakovati stále.
pokud se velmoci neodhodlají k ráznému roz-
řešení makedonské olázky
Japonci v Auskralii.
Japonská záplava rozlévá se již i do angli-
ckých kolonif. „Sydney Morning Herald“ zmi-
ňuje se o otázce japonského přistěhovalectví,
uznává, že otázka tato způsobí nesnáze a roz-
paky říšské vládě a připojuje: Je třeba, aby se
v Anglii jednou pro vždy pochopilo, že Australie
jest pevně odhodlána zachovati stůj co stůj ideál
bílého plemene.
Kdyby jí mateřská vlast odňala svou ochra-
nu, Australie, ať je nebo není s to se ubrániti,
Drudův
d ' Amade
Nadras
Port
Japonec
Maroko
Casa
Madrid
Tetuany
Centa
Algeciras
Cařihrad
Anglie
Austrálie
Uled Zaid
Uled Nazij
Sydney Morning Herald