1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
neložsoe- lběl
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. února 1913.
Praha
4
masthead
soměMíoninotně ded
aoližplhz a le
5
masthead
z hšvožtbrvo uožj n
7
article
Naranni a večerní liaty
přadpláci sei
V Praze v administra cti
a měste
rit . . sK-
s dvoji denáškoua
la město.
e riea: . . kee
ve millálká
aa měsle
sK n
Pošton
i.. kei
a dveji zásilko
ca měsie,
a vrt is. . k ek
Praha
8
article
Nová válko no Balkáně.
Nová válko no Balkáně.
Válečná situace dle úřadní zprávy bulharské
Ze Sofíje, 12. února. (K. k.) „Bulh. tel.
agent.“ sděluje: Bombardování Drinopole
trvá. Pokusy Turků o výpady dne 10. a 11.
t. m. byly odraženy s velkými ztrátami, které
činily více než 1000 mužů. Před Čataldžía
Bulajrem jest situace nezměněna. Celé po-
břeží Mramorového moře od Sílivrí až k Bu-
lajru jest v rukou Bulharů. Na této čáře ne-
přítel včera ničeho nepodnikl. Bulharské voj-
sko rázně hájí svých posic.
Z Dimotiky, 13. února. [K. k.) Bulharský
hlavní stan uveřejňuje tuto zprávu: Na-
prosto nepravdivy jsou všechny zprávy z Ca-
řihradu o vojenských operacích v druhém vá-
lečném období, v nichž mluví se o domnělých
vítězstvích turecké armády nad Bulhary.
Zprávy tyto byly tureckými úřady rozšířeny
proto, aby veřejné mínění v Evropě bylo
oklamáno.
Ve skutečnosti měly tyto operace od
opětného zahájení bojů tento průběh: Dne
4. února porazílo bulharské vojsko tureckou
armádu na Gallipoli na jihu řeky Kavaku.
Turek
Bulhar
Balkán
Drinopol
Ca
Evropa
Gallipoli
Kavako
9
article
Turci uprchli v naprostém nepořádku za po-
sice bulajrské, zanechavše na bojišti četné
mrtvé a zrančné a byli Bulhary energicky
pronásledováni. Dne 8. února podniklo 6 tu-
reckých divisí útok na naše vojsko, jež se
opevnilo v posicích, ležících asi pět kilometrů
severně od Bulajru. Buihaři odrazili Turky
a přešlí potom sami k tak prudkému bodáko-
vému útoku, že nepřítel ustrašeně prchala
zanechal na bojišti některé trofeje. Ztráty
Turků v této bitvě byly velmi značné. Bul-
haři pochovali dosud asi 6000 padlých Tur-
ků, jež našli na bojišti před frontou bulhar-
slné posice, avšak též v další prostoře až
k Bulajru jest půda poseta mrtvolami ture-
ckých vojáků. Pokusy o vylodění tureckého
vojska na pobřeží Černého a Mramorového
moře byly na všech místech zmařeny, a Turci
utrpěli značné ztráty. Rovněž pokusy o vy-
lodění vojska u Podimy byly ihned z počátku
zmařeny bulharským vojskem, které způso-
bilo Turkům ztrátu 100 mrtvých a zraněných
a rovněž tolik mužů zajalo. Při vyloďování
vojska, jež Turci podnikli dne 8. a 9. t. m.u
Sarköje, byli Turci, jichž počet činil tři divise,
zahnáni Bulhary v bodákovém boji na své lodi.
Turek
Bulhar
Černý
Sarköj
Turec
10
article
Turci měli při tom přes 1000 mrtvých a zra-
něných. Dalších 400 až 500 mužů, jímž se ne-
podařilo dostati se na lodí, se rozprchlo, aneb
bylo zajato. Po těchto úspěších jest celé se-
verní pobřeží Mramorového moře s veške-
rými přístavy a obydlenými místy až k Bu-
lajru úplně v moci Bulharů. Naprosto ne-
pravdivy jsou zprávy, že prý se Turci poku-
sili vyloditi vejsko u Rodosta, Silivri, Myrio-
lita a Midie. Na těchto místech nebyl učiněn
žádný podobný pokus. lav nr
Pokud jde o ústup předních bulharských
stráží z první čáry u Čataldže, nejde zdeo
nic jiného, než o zevrubné provedení
dřive již usneseného plánu.
V obléhání Drinopole se úspěšně pokra-
čuje. Bulharské vojsko postupuje soustavně
k čáře opevňovací a nepřitele vždy více ob-
kličuje. )
te
Turek
Bulhar
Myrio
Turec
Drinopol
11
article
Turecké zprávy z bojíště.
Z Cuřihradu, 12. února. (K. k.) V soukro-
mých zprávách se sděluje, že s bulharského
aeroplanu byla hozena puma, jež padla do
jedné zahrady v Drinopoli, ale nikoho nera-
nila. V noci a dnes ráno došlo k vážný m
bojům mezi Turky a Bulharyl u Bu-
lajru; výsledek bojů těchto není ještě znám.
Proslýchá se, že Turci obsadíli Sinekli.
Z Cařihradu, 12. února. (K. k.) „Alem-
dar sděluje ve večernímvydání, že ture-
cké vojsko v Janině udořilo na
průsmyk Zavroko. Po tříhodin-
ném boji byli prý Řekově potřeni
Z celého pluku zachránílo prý se
pouze 8 muž. z nichž 6 bylo raněno.
Turci ukořistili 13 děl a mnoho střeliva.
Dle zpráv došlých včera večer ze Ska-
dru nemohou již Černohorci vésti další válku
a neodvažují se již k útoku. Srbové odepřeli
Černohorcům podporu. e
Turci zahnali v Silivri Bulha-
ry na útěk a způsobili jim velké ztráty
Turci měli jen málo raněných,
Boje kolem Čataldže a u Mramorového
moře.
Řekův
Turek
Černohorec
Srba
Cuřihrad
Turec
Cařihrad
Alo
Silivri Bulh
12
article
N. Z Paříže, 13. února. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. L.“) „Excelsioru“ sděluje se z Cařihra-
du, že se sboru, čítajícímu 60.000 mužů všecl
druhů zbraní, jemuž velí Enver bej, po-
dařilo přistáti u Erekli. Přistání pro-
vedeno za ochranné střelby z děl válečných
lodí. Erekli je na Mramorovém moři jihozá-
padně od Čorlu. Zdá se, že Bulhaři vzda-
li se linie u Erkese a vše nasvěd-
čuje tomu, že nyní zuří všeobecný bol-
K Čataldži odešlo čerstvé turecké vojsko. Ně-
kolik set Čerkesů přistálo v Midii. V Paříži
meškající Mladoturci tváří se od několika dn
důvěřivými a počínají si, jakoby Turecko vá-
lečnou nynější výpravu mělo již vyhranou.
Odražený výpad z Drínopole.
Ze Sofije, 13. února. Včera odpoledne
pokusila se posádka, uzavřená v Drinopoli,
o výpad na jihovýchodní stranu. Také za vče-
rejší kanonády přiblížil se silný turecký od-
díl až na 100 kroků k Bulharům, Bulhaři do-
nutili útokem na bodáky Turky, aby se
vrátili do pevnosti.
Odchod cizinců z Drinopole.
Z Paříže, 13. února. (K. k.) Dle zprávy ze
Sofije považuje se za velmi pravděpodobno,
že bulharská vláda dá Evropanům v Drinopoli
povolení, aby opustili obléhané město. Při tom
se na bulharské straně upozorňuje, že různí
zástupcové Bulharska v cizině nadhodili tuto
otázku už za příměří a bulharská vláda odpo-
věděla, že chce Evropanům v Drinopoli dát
povolení k odchodu z Drinopole, projeví-l
mocnosti takové přání před znovuzahájením
nepřátelství. To se však nestalo.
Bulharsko vyžádalo si další pomoc Srbska.
Z. Z Londýna, 13. února. (Zvl. telcgr. zpr.
„Nár. L. „Daily Mail“ oznamuje z Bělehra-
du: „Ze spolehlivého pramene se proslýchá.
že Bulharsko požádalo Srbsko, aby
ihned vyslalo dvě další divise, v
celku 27.000 mužů, ke Drinopoli.
Srbsko slíbilo, že tuto žádanou vojenskou po-
silu neprodleně ke Drinopoli vypraví.
Excelsior
Enver
Bulhar
Čerkes
Turek
Evropan
Paříž
Turecko
Drinopol
Bulharsko
Londýn
Srbsko
Sofijá
Drinopoli
13
article
Turecké posily z Malé Asíe.
Z. Z Londýna, 13. února. (Zvl. telegr. zpr-
„Nár. L.“) Z Oděsy sděluje se časopisu „Daí-
ly Mail“, že ruský parník, který včera přibyl
do Bosporu, oznamuje, že cestou potkal
turecké dopravní lodi naplněné tureckými vo-
jíny, plující z Malé Asie po Černém moř
k bulharskému pobřeží.
Zkáza dvou tureckých lodi.
Z Cařihradu, 12. února. (K. k.) (9 hodin
večer.) Vlečné parníky, které byly odtud vy-
slány na pobřeží Mramorového moře, pracují
prý za pomoci obrněnce „Mesudžie“ na
uvolnění uváznuvšího obrněnce
„A ssar-i-T evfik“, jehožlo poškození jest
neznámo. Dle pověstí dosud autenticky něpo-
tvrzených potopilse na pobřeží Mra-
morového moře malý turecký do-
pravní parník, který narazil na pod-
mořskou minu. Jest neznámo, kolik vo-
jáků utonulo.
Boje okolo Skadru.
—ý. Gruda, 5. února 1913. Král Nikol
včera odpoledne s následníkem a dru-
žinou přibyl do hlavního tábora
Grudě, kde byl od voiska, v jehož čele se na-
lézali kníže Petr a generálové Vukotič a Konstan-
tinovič, nadšeně přivitán. V hlavním táboře i mez
vojskem panuje výborná nálada. Mezi důstojni-
ctvem nachází se také několik srbských důstojníků
kteří mají na starosti nový dělostřelecký materiál.
Černý
Gruda
Nikol
Petr
Vukotič
Londýn
Bospor
Cařihrad
mramorový moře
Gruda
14
article
jsou všude vítáni s bratrskou láskou. Král, ná-
sledník i kníže Petr projevují všude velikou sta-
rostlivost. Strávili mezi černohorskými vojenskými
náčelníky a srbskými důstojníky celou noc na po-
radách.
Dne 6. února 1913 král Nikola příjal veliký
počet Malisorů, kteří se svými barjaktary přišli
ho pozdraviti. Děkoval jim za jejich přispěni a za
jejich práci o připojení Malesie k Černé Hoře. Pře-
dáci albánšti ujistili krále o oddanosti Malisorů,
kteří jsou vždy hotoví s Černou Horou děliti dobré
i zlé, Pravili, že nikdo z nich od černé Hory ne-
ustoupí, byť i za hranicemi proti tomu se agito-
valo, prohlásíli, že Černá Hora je jejich vlastí a
jedině král Nikola jejich vladařem. Konečně po-
žádali, aby jim dovoleno bylo vyslati oddíl 3000
mužů ke všeobecnému útoku na Skadar.
Dne 7. února 1913 již od časného rána slyšena
byla palba děl z jihovýchodní strany Skadru. Zprá-
vy došlé ohlašovaly, že srbský vojenský oddíl po-
číná nastupovati proti Bušatí, jehož nejzažší konec
nejblíže se nalézá k Brdici, kterou bombarduje
srbské dělostřelectvo. Turci neodpovídali. Bltva
s přestávkami irvá po celý den. Generál Janko
Vukotič se štábem odebral se ráno na Kir, odkud
bude řídíti válečné operace. uh.
Na jižní frontě počala kanonáda dnez
února o 10. hod. dopolední ze všech posic černo-
horských, počínajíc od Siročské hory do Grudy.
Král
Petr
Turek
Janko Vukotič
Nikola
Černá hoře
Skadar
Kir
Siročský hora
Gruda
15
article
Boksi, Bardaňolu, Bušati a Obliky i z Muričan-
ských kopců. Nádherné divadlo. Hřmění děl pro-
ráželo nebesa, na dvě stě děl tureckých a černo-
horských pálí oheň. S vrcholku Siročské hory vidí
se malé oblaky dýmu, počínajíc od lučin na bře-
zích řeky Kira, na Bardaňolu a Bušati, které bom-
bardovány jsou šrapnelem. S Širočské hory, Mu-
ričanských výšin a Obliky veškeré černohorské
dělostřelectvo bombarduje vrchol Taraboše a tu-
recké přední posíce. Turecké monitory na Ska-
derském jezeru po půlhodinném boji daly se na
útěk. Jeden z nich byl ihned potopen, druhý sotva
unikl do Skadru. Turecké náspy počínají se srov-
návati se zemí. Zdá se, že Bardaňol padl, poněvadž
vidny výbuchy šrapnelů již na druhé straně Bar-
daňolu. Srbské pomocné sbory stojí před Bušatí
Akce tureckého dělostřelectva seslábla.
Dnes telegrafoval král Nikola královně na Ce-
tyni: „Zitra jest rozhodný den pro Černou Horu-
Vřecky turecké posice budou napadeny a padne
mnoho Černohorců. Bez ztrát ale není vítězství.
Bušat
Oblika
Siročský
Kir
Taraboš
Bardaňol
Černohorec
Muričany
Širočský hora
Černá Hora
král Nikola královna
16
article
Buď bez obavy a modli se k bohu, aby nám do-
přál staré štěstí.
O 10. hod. černohorské baterie počaly palbu
Hlavní útok černohorský vede se proti Bardaňolu.
kde o 10.14 hod. černohorský granát udeřil do-
prostřed turecké baterie na Muselimové glavici
a druhý rozbil tureckou baterii pod kopcem. O
1411, hod. slyšeti silnou palbu z ručnic. Černo-
horské kolony nastupují od Mesi. O 11. hod. do-
chází zpráva, ze Muselimova plavíca byla dobyta.
Čtvrt hodiny později telefonuje generál Martinovič
z Muričan, že černohorské dělostřelectvo potopil
turecký monitor pod Širočskou horou. O 11. hod.
kolony divísa vojvody Djura Petroviče útoči od
Neriunie proti Bardaňolu. O 1212. hod. kolona voj-
vody Petroviče zaujala tak zvanou Šumatu gl a-
vicu, a přešla k útohém proti Velikému Barda-
ňolu. O polednách ohlašuje generál Vukotič, že
turecké bataliony pospíchají přes řeku Kir na
pomoc Bardaňolu. O 20 minut pozdějí dochází
zpráva od vojvody Díura Petroviče, že byl vzat
útokem strmý kopec Gajtany.
Kralevič Danilo naclvží se od rána za řekou
Kirem na posici massy. Chef generálního štábu ge-
nerál Vukotič dli v šildiji. Na turecké posici Bar-
daňolu jsou silná opevnění, drátěné přehrady a
osazen jest děly. Nejvyšší jeho bod dominuje nad
Skadrem. Král Nikola nachází se v Grufemiru, od-
kud řídí boj. Srbská kolona pod plukovníkem Dam-
janem Popovičem dobyla včera Bušatí, jižně o
Skadru a připravuje útok na Brdlicu. Král Nikola
stále nalézá se u polního teleionu.
bůh
Bardaňol
Černo
Martinovič
Djura Petrovič
Neriunie
Petrovič
Vukotič
Díura Petrovič
Kralevič
Dam
Popovič
Bušatit
Širočska hora
17
article
Zal-ti turečtí vojáci sdělují, že se Esad paša
nacházi ve Stoji, v rovině před Skadrem a Hasan
Riza, že byl zabit. Tvrz Rušati dobyta byla o po-
lednách srbským vojskem a černohorským pravým
křídlem. Danilo a kníže Petr odesli do předních
řad. Tento poslední do vesnice Kodralisi, 11% hod.
za řekou Kirem.
O 8. hod. ranní král s generálem Konstanti-
novičem a družinou vyjel na vrch u Grujomíra
odkudž je přehled celého bojiště a okoli. Na vrchu
Taraboše vystupují oblaky dýmu od melinitových
granátů. Všeobecný útok na posice počíná o 10.
hod. Král povstává, křižuje se. Vojenská hudba
hraje hymnu. Celá družina snímá kapice s hlavy.
všichni jsou v nervovém napětí. Ve velkém polo-
kruhu vystupuje dým z dělové palby na posicích
černohorských i srbských, na Taraboši a citadele
skaderské, nejvíce však na Bardaňolu, který se
vůbec nerozeznává, jsa všecek pokryt dýmem. Tu-
recký monitor na jezeru potopen byl černohor-
skou baterií na Zogaji. Sbory generála Martinoviče
přibližily se na vzdálenost 300 m ke drátovému
ohražení Taraboše. O 5. hod. odpolední na vrcholu
Bardaňolu postaveny byly již černohorské rychlo-
palné baterie. Boj trvá.
bnobe
Hasan Riza
Danila
Petr
Kir
Konstanti
Martinovič
Zala
Kodralisi
Taraboš
19
article
Porta usíluje o mír, ale jenom na základě své
odpovědní noty.
Z Cařihradu, 12. února. (K. k.) Na dotaz
co jest pravdy na londýnských zprávách, že
bezprostředně bude zase zahájeno jednánío
mír, prohlásil velký vezír, že tyto zprávy ne-
jsou nepravdivy. Znovuzahájení mírového jed-
nání, po případě další úradys velmocemi —
pravil velký vezír — jsou něčím zcela přiro-
zeným. Jednání mohlobyse opět za-
hájiti na podkladě odpovědmí no-
ty Porty. Nepřevzal jsem samozřejmě vel-
kovezirät jedině proto, abych pokračoval ve
válce, nýbrž také za tím účelem, abych ze
všech sil pracoval k uzavření m-
ru za podmínek, které co možná nejvíce
hájí zájmy země. Vláda bude tak dlo u-
ho pokračovat ve válce, dokud to
prospěšno bude vytčenému cíli.
Vyvíjená nyní vojenská činnost svědčí o
energii, s jakou jest vláda odhodlána hájiti
zemi. Než na druhé straně jest její povinností
vyvíjeti diplomatickou činnost ve smyslu mí-
ru. Vládu zaměstnává tudíž výhradně osud
její odpovědní noty velmocem. Bude usilo-
vati o to, aby uzavřen byl mír na podkladech
označených v této notě.
Z Caříhradu, 13. února. (K. k.) Proslýchá
se, že Porta zaslala svým velevyslancům v ci-
zině okružní list, v němž se praví: Po-
něvadž poslední odpovědni nota
Porty byla uznána za způsobilou
aby byla podkladem pro další vy-
jednávání, nechť velevyslanc
informují se v tom smyslu u vel-
mocí. Oběžník odpovidá obsahem povšech-
ně obsahu dnešního prohlášení velkovezírova.
si
Port
Cařihrad
20
article
liborsn
Z Cařihradu, 12. února. (K. k.) Schůze
bankéřů a obchodníků, jež se měla vysloviti
bylo-li by příročí účelným, byla odročena na
zítřek. Obchodníci z vilajetu smyrenského
požádali vládu telegraficky, aby nevyhlásila
příročí, protože by se situace vilajetu mohla
zhoršiti.
Krise v mlnisterstvu.
Z Cuřihradu, 12. února. (K. k.) Proslýchá
se, že ministr vnitra, který po tři dny nepřiše
do ministerstva vnitra, chce podati demisi
poněvadž se s velkovezirem nepo-
hodl o otázce míru. Sejk ul Islams
předseda státní rady Saíd paša jsou prý za
jedne s velkým vezírem.
Nahodilý výstřel z ruské lodi škody neučinil.
Z Caříhradu, 12. února. (K. k.) Bylo zi-
štěno, že včerejším dělovým výstřelem z ru-
ského obrněnce „Rostislava nikomu se nic
nestalo. Náboj, který byl malého kalibru, za-
sáhl nejen nábřeží, nýbrž také jednu mešitu
v Tofaně, nezpůsobil však zyláštní škody
Sejk
Islams
Saíd
paša
Rostislav
Cařihrad
Cuřihrad
Tofana
21
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Vládní výklad o poselství prínce Hohenloha
a jeho účinku.
pes
Z Vídně, 13. dnora. (K. k.) Pojednávaje o posel.
ství prince Hohenloha, připomíná „Fremdenblatt
neobyčejně přátelské, zvlášť roztomilé, vřelé
trdečné uvítání, jehož se dostalo princi carem
carskou rodinou. Poselství prince bylo všude po-
važováno za příznak míru a mělo také
skutečně za účel zabrániti, aby poli-
tické neshody přenesly se na poměr
mezi oběma dvory. List konstatuje s uspoko-
jenim, že poselství prince Hohenloh
splnilo tento účel, podavší důkaz, že přá-
telský poměr mezi oběma dvory nikterak nebyl
zkalen. Vlastnoruční listy obou mocnářů i celý prů-
běh princovy návštěvy na ruském dvoře byly toho
nesporným svědectvim. Pokud však ide o po-
litické otázky, které sey posledních měsícíc
Hohenloha
Hohenloh
Vídeň
22
article
V drobném prodejta
ranní číslo v sebě
večerni
Ve filiálkáchi nai venkovš
eanní čisle
večern
kve
(naeráts
plati se hotova nápřeas
Předplapemí a tnssrty příjtma
kdministraoe v Marianské ul.. k
Tam ascháséjí ae o
rodakce, tiskárna a sorpediee
„Národniah Lalsrů“.
Rukopiav ve navrantsí
Národniah Lalsr
23
article
oibre
vyskytly mezí vládami Rakousko-Uherska a Ruska,
nejde při nevyrovnaných dosud neshodách vlastně
už o reální zájmové protivy, nýbrž spíše o zby-
tek z bývalých časů, o nerozřešené
dosudzásady zminulosti, které byly před-
stiženy dějinným vývojem posledních měsíců. Nebat
válečné události překonaly staré rivality na Bal-
káně. Balkán náleží neodvislým balkánským ná-
rodům, balkánšti národové jsou svobodni a, stojí
na vlastních nohách.sb
Tím jsou vřák také navždy kahta-
zeny někdejší zdroje sporu mezi Vid-
nia Petnohradem. Balkánský program
Rakous ko-U hersk aj sledovaný po desítiletí,
byl dějlnným vývojem přiblížen již vvému uskuteč-
nění a účinné součinností Rakousko-Uherska sluší
v prvéřadě přičísti, spěje-li zásada, že Bal ká
má býtiovládán neodviskými balkánn-
skými nánody, nacelé čáře s proyš ech-
ny národy poloostrova ksvému pro-
vedení. V plné neodvislosti a bez nepřirezených
překážek budou se moci věnovati svěmuv vývoji
svým zájmům. Tento přírozený poměr bude rož-
hodujícím také pro jejich poměr k ostatním stálům.
Rakousko-Uhersko jest jedinou velmoci, která bez-
prostředně hraničís balkánskými státy, ba m ole-
nářství jest samo částečně balkan-
ským státem, poněvadž přece, vzato zeměpis-
ně, skorodevitinacjejí rozlohy leží na balkánském
poloostrově. Následkem nedávného vývoje posunuly
se hraníce mezi východem a západem ještě více
celý balkánský polostrov vstupuje v obvod rodiny
západoevropských národů. Sousední Rakolu-
sko-Uhersko bude kulturní požadav-
ky těchto uzemí a národů je obývají-
cích sledovati a podporovati se
zvláštovželým zájmem. S novými po-
měry mizí ponenáhlu třecí plochy
mezi Rakouskem a Ruskem. Přátelský po-
měr mezi oběma dvory, projevený poselstvím Ho-
henlohovým, bude zajisté vykonávati v podstatě
podpůrný účinek vtomto smyslu,bavdíolss
Bala
RakouskoUhersko
Rusko
Bala
Balkán
Rakousy
Rakousko
Uhersko
východ
západ
25
article
do
da pemnělé obsah carovy odpovědí.
sol
s Z Petrohradu, 13. února. Odpověď cara
císaři Františku Josefovi byla sepsána, jak
se v Petrohradě proslýchá, za-přítomnosti čtyř
členú říšské rady a ministra zahraničních zá-
ležitostí Sazonova. Odpověď prohlašuje, že
Rusko netrvá na demobilisaci Rakouska, po-
něvadž jest přesvědčeno o jeho mírumilovnosti.
V albánské záležitosti odpovídá prý růský car,
že Rusko neprovozuje žádnou zištnou politiku
a že totéž očekává od Rakousko-Uherska.
Nové výdaje na vojsko a jinanční operace .
doaljvsT pro ně.
Pa
Z Vídně, 13. února. „Zeit" oznamuje k
společné ministerské konferenci, jež bude se
tu konati v neděli 16. t. m., že bude se roko-
vati o nových výdajích k účelům
vojenským a že obě vlády budou musit
připráviti se na operacie úvěrní, cel-
kem 400 míliomů korun. Dovoli-li po-
měry peněžní, budou v obou státech vydány
renty 41/2% zúročené. Jednání se skupinami
finančními má se státi však teprve, až finanč-
ní situace stane se poněkud příznivější.
av
Jazyková otázka bosenské.bu sje
Ze Sarajeva, 13. února. Deputace všech-
klubů zemského sněmu, záležející ze12 členů,
vydá seodo Pešli a Vídně v pondělí. Zároveň
odebere se předsednictvo zemského sněmu
do obou hlavních měst. Dříve však deputace
ta podá požadavky svoje v příčině otázky ja-
zykové zemskému chefovi.
Ze Sarajeva, 13. února. (K. k.) Strany,
na zemském sněmu zastoupené neučinily, po-
kud jde o jejich stanovisko k jazykové před-
loze, žádné definitivní usnesení, nýbrž se za-
tím jen usnesly, že společně s předsednictvem
vyšlous deputaci, obeslanou všemi kluby, která
máunáčelníka zemské vlády, společného mi-
nistra financí a u obou vlád intervenovati ve
prospěch vnitřní srbsko-chorvatské úřadní
resphvyučovací řeči též na drohách, resp. na
František Josef
Sazonov
Petrohrad
Rusko
Rakousko
RakouskoUhersko
Vídeň
Sarajevo
27
article
Různe zprávy.
Různe zprávy.
Denník tragicky zhynuvšího polárního
badatele Scotta.
Jak sdělují londýnské „Central News
našla výprava lodního lékaře Atkinsona, jež
koncem února loňského roku vydala se hle-
dati Scotta, dne 12. listopadu stan a v něm
mrtvoly Scottovu, Wilsonovu a Bowerovu.
U mrtvol ležel Scottův denník, který obsahu-
je skoro celou historii nešťasiné výpravy s
téměř do posledních chvil účastniků. Poddů-
stojník Evans zemřel na úpatí Beardmorského
ledovce vysílením a otřesením mozku, jež
utrpěl při jízdě po hrubém ledě. O kapitánu
Oatesovi píše Scott: „Jeho ruce i nohy byly
pokryty velkými omrzlinami a ač hrdinsky
zápasil, viděli jeho soudruzi dne 16. března.
že jeho konec je blízký. Po týdny snášel ne-
smírná muka beze slova stížnosti a do po-
slední chvíle nevzdával se nadčje. Byl udatná
duše. Usínal v noci, doufaje, že se neprobudí.
ale ráno se probudil... Byla prudká sněhová
vánice. Oates řekl: „Vyjdu si a zůstanu chvili
venku!“ šel do vánice a už jsme ho nespa-
fřili... Věděli jsme, že Oates jde smrti vstříc.
ale přes to, že jsme ho přemlouvali, byli jsme
si vědomi, že je to čin udatného muže a an-
glického gentlemana.
Dva řádky, jež připojil poručík Evans,
potomní vůdce nešťastné výpravy, vrhají ostre
světlo na smrt hrdinského důstojníka, který
z amerických bojů přinesl si mnohé vyzname-
nání a ukazují, že Oates vědomě svou smr
urychlil. Evans nápsal: „Zdá se, že Oates by
Scott
Atkinson
Scottův
Wilsonův
Bowerův
Scottův denník
Evans
Oates
Central News
28
article
16. března skutečně neschopen pokračovat
v cestě. Ostatní nemohli ho opustit.“ rel
Po hrdinské smrti Oatesově pronikli
Scott, Wilson a Bower dále k severu, poku
tomu špatné počasí dovolovalo. Ale dne 21.
března byli přinuceni rozbíti stan. Následkem
velké sněhové vánice, jež dle jejich záznamů
trvala 9 dní, nemohli dosáhnouti 11 milo vzdá-
leného skladiště One Tossu, kde byly velké
zásoby a v té době jim právě došly potraviny
i palivo. V denníku Scottově je o tom za-
znamenáno toto: „Příčiny této katastrofy ne-
lze přičísti nedostatečné organisaci, nýbrž ne-
štěstí, jež jsme měli při všem, čeho jsme se
musili odvážiti. Za prvé ztráta koníků v břez-
nu 1911 mne přinulila jiti dále, nežli jsem za-
mýšlel, a přinutila k omezení zásob, jež jsme
s sebou vezli; za druhé počasí, když jsme vy-
jeli a zvláště dlouho trvající bouřka pod 83
nás zdržela; za třetí měkký sníh na nižších
výškách ledovce zmírnil opět naše tempo.
Bojovali jsme proti těmto příhodám s pevnou
vůlí a zvítězili jsme, ale zakousávaly se příliš
do našich zásob potravin. Každá podrobnost
našich zásob potravin a žatů, jež jsme uložili
cestou na vnitřní ledové pláně 700 mil od
polu a zpět se dokonale osvědčila. Byli by-
chom se vrátili k ledovci v dobrém stavu a
ještě se zásobami potravin, nebýti ohromu-
jiciho odporu jednoho muže, od ně-
hož bychom byli odporu nejméně očekávali.
Oatesův
Scott
Wilson
Bower
Scottův
one Toss
29
article
Poslední řádky, jež de Scott do denníku na-
psal, znějí: „Přišli jsme až na 11 mil k našo-
mu starému One Ton Campu s palivemi na
teplý oběd a s potravinami na dva dni. Čtyř
dni jsme nemohli opustiti stan, tak řádíla ko-
lem nás vichřice. Jsme slabí, psaní působí ob-
tíže, ale pokud se mne týče, nelituji této ce-
sty, jež ukázala, že Angličané snášejí odří-
káni, pomáhají si a dovedou jiti vstříc smrt
právě tak udatně, jako v minulosti. Riskoval
jsme, víme, že jsme riskovali, okolnosti byly
proti nám a proto nemáme příčiny stěžovat
si, nýbrž skláníme se před vůlí prozřetelno-
sti, odhodlání učiniti, co jen můžeme. Avšak
byli-li jsme ochotni dáti život za tento pod-
nik, který je ke cti naši vlasti, apeluji na naše
krajany, aby dohlédli, aby bylo dostatečně
postaráno o ty, již od nás závisí. Kdyby-
chom byli zůstali na živu, byl bych vyprávěl
o neohroženosti, vytrvalosti a odvaze svých
soudruhů celé dějiny, jež by byly zrychlily
tlukot srdce každého Angličana. Tyto spo-
répoznámky a našemrtvá těla mu-
sejí vyprávěti celou historii, ale
jistě velká a bohatá země, jako je naše, po-
stará se o ty, kteří od nás závisí. Napsa
dr. Scott.
Scott
Angličan
doktor
one Ton Campo
30
article
Mezi předměty, jež byly ve stanu nale-
zeny, je také dopis Amundsenův norskému
králi, který našel Scott na jižním polu, a 35
liber vzorků různých kamenů, které Scottova
výprava po cestě nasbírala. Sbírka prý ma
velkou vědeckou cenu.
Z Christchurchu (Nový Zeland), 12.
února. (Renter.) „Terra Nova“ přivezla všecky
písemné poznámky Scottovy výpravy i sou-
kromé denníky. Tyto budou odevzdány pozů-
stalým po zahynulých. Denník Scottův jest ve-
den do 24. března. Bylo možno také přivézti
mrtvoly, ale záchranná výprava rozhodla se
iednomyslně nechati je v jejich ledovém hrobu.
Poručík Evans, který nyní velí výpravě, od-
mítl vysloviti se o tragickém skonu Scottově.
a uložil také ostatním členům výpravy mlčeti
Motorové saně namnoze vypověděly službu
takže byla výprava ráda, když poslední z nich
staly se k nepotřebě. Poručik Evans dokonč
pojednání kapitána Scotia o výpravě, jež pak
bude uveřejněno knižně. Veškeré mužstvo na
„Terra Nova jest v dobrém stavu a není na
něm viděti stopy námah a odřikání, jež prožilo
sln vabon Aponsl eo
mes boro
Amundsenův
Scott
Scottův
Evans
Poručik Evans
Scotia
Terra Nova
Christchurch
32
article
nii
Kníže, jenž rozuměl žertu, byl. Leopold II.
poslední velkověvoda Toskánský. Když jednoho
dne přijímal v Palazzo Pitti hosty, ptal se jiste
dámy, jež mu byla představena „Kolik větí máte?“
„Tři Výsosti. zněla odpověd. Za nějakou chvii
setkal se s touže dámou a nepoznav jí. plal se iá
opět ze zvyku! „Kolik dětí máte?“ „Stále ješt
tři, královská Výsosti. Neměla jsem dosud čaau
dáti život čtvrtému.“ Otázka i odpověď způsobilv
tehdy mnoho smíchu. Při tom byl Leopold II. sám
také žertovný i duchaplný. Když slavný francouz-
ský kritik Jules Janin posílal z Florencie „Jour-
nalu des Débats“ dopisy, v nichž vyprávěl o životě
a historii hlavního města Toskány, po kterém se
sotva byl rozhlédl, nejnesmyslnější věci, dostálo
se mu od velkovévody dobromyslného výsměchu
Janin myslil, že je zvláště duchaplný, řekl-li, ž
Francouz je tak chytrý, aby seznal celou historií
Florencie za tři dni. „O. stačí dva dni.“ přerusíí
ho Leopold, „třetího dne už se může o ní psát. Jindy
stěžoval si ruský vyslanec na to, že jeho kočí byl
vojákem, konajícím stráž, udeřen pažbou pušky
proto, že řekl něco jako „canaille“ bylo prý to
však jen ruské slovo, znějící jako „eanalile“, ale
mající zcela nevinný význam. „Tady je jen jedna
pomoc,“ odpověděl velkovévoda, a slce ta, že
dokud toskánské stráže nebudou rozuměti rusky.
bude dobře, nebudou-li ruští kočí užívati onoho
slova, jež zní jako „canaílle o .1— z
Leopold II
Jules
Francouz
Leopold
Palazzo Pitti
Florencie
Jour
33
article
Profesor dr. Mečnikov, známý ruský ba-
datel, jenž proslul v poslední, době hlavně svým
studiem o stárnkí, byl — jak se z Petrohradu sdě-
luje Berl. Tagblattu povoléní aby řídil curský
ústav pro pokusné lékařství. Prof. Mečníkov stojí
nyní v čele Pasteurova ústavu v Pařiži; dosud prý
se nerozhodl pro přijetí léto významné nabidky,
ale předpokládá se v zasvěcených kruzích, že tak
uěiní.q miotssl
O štrasburském alarmu přinášeji říšsko-ně-
mecké listy ještě některé zajímnavé humoristicke
podrobnosti. Náhie proslulý účetní poddůstciník
Wolter vybral si pro svůj kousek právě don, kdy
císařský místodržitel elsasko-lotrinský hr. Medel
slavil 71. narozeniny. Ubohý místodržitel musil ne-
chati snídaně a rychle jeti na cvičiště. Prine
Joachim Pruský měl právě právnickou přednášku,
když zazněl poplašný slgnál. Opustil profesoraa
vsedl na kůň. Policejní president uháněl městem
ve skvostných bílých spodkách. S věží ctihodného
hlavního chrámu a se všech veřejných budov vlály
ihned černo-bílo-červené prapory, a celý Neudorí,
čtvrt meí Štrasburkem aNojenským evičištěm,
byla lesem praporů. Ženy pádily do spořitelen, ab
zabezpečily své vklady, nebo činily velké nákupy
rýže, mouky, kávy a jiných potravin. Zástupy zá-
ložníků objevily se na velitelství s otázkou, kam
se mají „k vůli mobilisování“ dostaviti. Měštská
dráha, drožkáři a šoféři mělí skvělé obchody a jisté
budou dlouho vzpomínati na letošní popelec.
doktor
Mečnikov
Berl
Wolter
Joachim pruský
Petrohrad
Pařiž
Štrasburk
Pasteurův ústav
34
article
Neštésti aufomobilové. Z Karlsruhe, 12.
února. (K. k) Slavnosti v Karisruhe byly dnes ve-
čer pohříchu zakončeny truchlivým pří-
pedem, který se stal krátce po 7. hodině v ulici
Akademie. Autonobil prince Arnošta Augusta
Brunšvicko-Lyneburského, ve kterém seděl sám
prine, přejel téletěho učedníka Lud-
víka Gacngera, který za hry se soudruhy
slepě vběbl automobilu do cěsty. Hoch byl zřejmé
vážně raněn a byl dopraven do nempenice. Prine
příspěl sám při dopravě do nemocnice, načežv
automobilu prince Maxe Badenského pokračoval
v cestě k nádraží.
se
Augusta
Max badenský
Karlsruhe
Karisruhe
36
article
Evžnholovu begdll j