ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cdf2ebd0-738b-11dc-9fe2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 21, person 51, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
m sa tase
3 masthead
V Praze, v úterý 7. ledna 1908.
Praha
4 masthead
mutan el nosl u zi nts to ne tos nbo
5 masthead
tsz nntoa ndore ror birt
6 masthead
tme mě d
7 masthead
Číslo6.
8 article
Na ranní a odpol. lIst přvd plácí se v Praze v sdninistraei 2 K — na měníe na čtrrt leta . . . . 5 K —h s dvoji čonálke kei n čtnt lats . . . ve flsládh: aKno na měsíc . . . . . . Poštou:
Praha
9 article Ke
Ke a měsle na čtvrt leia s dvejí zisilken a si l . . : ki
10 article Politické schůze.
Politické schůze. Dr. Herold o proposicích česko- německého vyrovnání. Nedělní schůze Politického spolku pro okres vinohradský, konaná za předsednictví poslance p. dra. Herolda, byla očekávána se zájmem zvláště proto, jak se dr. Herold vysloví o hla- sech tisku na jeho proposice k česko-něme- ckému vyrovnání. Nejprve pojednal p. dr. Otakar Havel ka podrobně o novelle živnostenského řádu ap Karbus poukázal na hlavní výhodu novelly že se jí totiž docílí mohutné zákonné organi- sace živnostnictva, načež ujal se slova posla- nec p. dr. J. Herold. Praví, že následkem chu- ravosti promluví jen krátce o některých proje- vech vzhledem k jeho proposicím na řešení če- sko německého sporu. Opakuje zno vu, že to- co řekl, byly myšlenky soukromé a nečiní nárok, aby byly pokládány za mínění strany nebo do- konce celého národa. Chtěl jen, aby se o věci zahájila vážná diskuse ve veřejnosti. Byla uči- něna poznámka, že cesta, kterou navrhuji, není správná, ježto konference se neosvědčily, ty však jsem neměl na mysli, naopak zastával jsem názor, že celá otázka náleží na český sněm. (Výborně). Jistý český list pominul sice úplně obsa mých výkladů, ale prohlásil je prostě za kandi- dátní řeč. Na tento projev nelze vážně odpoví- dati, podotýkám jen, že návrh můj na změnu ústavy zemské je více jak rok starý a nebyí věru vypracován pro volby. Řekl jsem ovšem, že veřejnost česká zachovávala posud vůči pro- posicím Němců ponejvíce stanovisko negativní, ale poslanci naši již dávno obírali se českým problémem a vypracovali podrobné elaboráty.
doktor Herold Havel Karbus Němec
11 article
Listy německé zabývaly se otázkou z části i věcně. Německá strana pokroková nevyslovila se vlastně proti základní myšlence mé, aby právní poměr mezi oběma národy byl přesně určen, vyslovuje se jen proti tomu, aby se zá- ležitost ta slučovala s českou otázkou státo- právní. To však jsem nečinil. Německý tisks bouti, poněvadž chtěl, aby se jednalo jen o po- žadavcích Němců, ne však zároveň také o po- žadaveích českých. Z projevu německé strany sgrární jest ale patrno, že původcové projevu toho návrhy mé ani neznají. Němci chtějí aby byly vyřízeny jejich stesky a aby jazyková olázka byla řešena způsobem, který oni nazna- čují. Zásadou jejich jest, aby se jim nevnuce- vala češtína v krajích národně ohraničených, ale v krajích českých má přes to míti němčina platnost, ne jako němčina, nýbrž jako jazyk státní. Z toho jest viděti, že ti z Němců, kteř. národní autonomii hlásají, jí nechtějí, poněvadž musili by také druhým povoliti totéž, co žádají pro sebe. (Souhlas.) Jest patrno, že pod rouškou hesla národní antonomie chtějí Némci zjednati jen převahu něměině. Německé hlasy vyslovují dále požada- vek, aby každý národ hradil si sám své kulturní a školské potřeby. Náš národ by nemusil se toho věru bůti, ale kdyby k tomu mělo dojíti a bylo to možné, musíli bychom udělati především řádný účet a musili bychom spočítati, kolik bylo dáno za celá století českých peněz na pře- bytečné němocké kulturní účely a tolik by se
Němec
12 article
nám musilo zaplatiti jako praecipuum. Po staletí byl český kulturní život zanedbáván. Naproti to- mu zřizovány byly pro Němce university, školy. akademie, rovněž z českých peněz. Uměleck akademie pražská na příklad byla dotována če- ským mecenášem, ale Němci na ní požívají rovnoprávnosti. Také pět německých universit je vydržováno z peněz státních, tudíž i českých. Na německé střední školství přispěl národ český ohromnými obnosy a nyní bychom měli vydržo- vati si všechno ze svého? Zdá se, že Němci tento svůj požadavek vyslovili jen k vůli cizině, aby u ní vzbudili zdání, že si počínají spravedlivě; vědí dobře, že není splnitelný. Zajímavo jest, že na straně německé pomíjí se mlčením jedna ze zásadních myšlenek mého projektu, totiž zákonná ochrana národníeh menšin. Němci, jsouce menšinou v zemi, žádají sice určitou ochranu před majorisováním na sněmu zemském, národními kuriemi atd. Mají-li ale menšiny míti právo na určitou národní ochra- nu, musí každá menšina míti toto právo stejné ba čím je slabší, tím větší potřebuje zákonné ochrany. Při volební opravě žádali Němei za- stoupení pro své menšiny v Praze, Plzní a jinde, ale ani se jim nezdálo o tom, aby připustili stej- nou ochranu pro menšiny české.
Němec Praha Uměleck akademie
13 article
V některých německých listech způsob zdánlivé pohoršení projekt zodpovědnosti zem- ské vlády sněmu, zřízení správního soudu zem- ského pro řešení správních otázek země a pro- posice zákonné ochrany zemského znaku a zem ských barev. Nápadno jest, že Němci si stěžují že jsou zemskou vládou utiskování. Mělo by jim tedy záležeti na tom, aby zemská vláda byla sněmu zodpovědna. Co se týče správního soudu zemského proponoval jej už dr. Koerber, z če- hož lze souditi, že zřízení instituce té nepoklá- dal za nebezpečné pro Němce. Zajisté na věei nic nezmění, jestliže týž soud bude příslušno záležitosti vyřizovati nikoliv ve Vídni, nýbrž v Praze. Pokud jde o ochranu zemských znaků a barev, jest zařízení to zákonem chráněno v kaž- dém spořádaném státě. Zemský znak je přímo státním emblémem, poněvadž jest obsažen v znaku říšském a císař i král musí při všech za hraničních smlouvách vystupovati také jako král český. Ano jest to smutné, že u nás potřeba ta se jeví proto, že prapor zemských barev se násilně odstraňuje často i za součinnosti úřad- níka politické správy. (Pollesk.)
Němec Koerber Vídeň Praha
14 article
Namítá se také se strany německé, že k ře- šení olázky jazykové stačí čl. 19. stát. základ- ních zákonů. Kdyby Němci uznávali tento člá- nek za positivní zákon, který musí býti plněn bez zřetele na poměry zemské, snad by nebylo potřeba bližších ustanovení o užívání jazyků; avšak Němci tvrdí, že čl. 19. stát. zákl. zák. znamená pouze všeobecnou zásadu a ta že must býti řešena „dle potřeby“. Kdyby všeobecně byla uznávána plná platnost čl. 19., musily by míti všechny jazyky a tedy i čeština rovné právo v celé říši. To však Němci zamítají. tvrdíce na př., že v Dolních Rakousích Čechov nemají jazykových práv žádných. Naproti tomu my prohlašujeme, že rovná platnost jazyka če- ského nevylučuje němčinu z úřadu, ale že ne- chceme vylučování češtiny nikde v celé zemi
Němec Čechov Dolní Rakousy
15 article
My prostě nikdy neuznáme, aby v království če- ském z jakéhokoli důvodu měl národ německý více práv než český. (Potlesk.) Té doby chebský soud odpírá právo a spra- vedlnost v tom případě, když bylo u něho uči- něno podání v jazyku českém, Zdá se, že kdy- koli ve veřejném životě nastane chvíle, jež jevi se vhodnou k uspořádání národních záležitostí v naší zemi, na straně německé vystoupíi se s po- dobnými případy jako chebský. Němci si stěžují, že v posledním čase via facti zavádí se vnitřní čeština. Není to sice povšechné, záleží to víee na odvaze jednotlivých úřadníků. Němci vidí, že proti vnitřní češtině nemohou ničeho zákonného namítnouti, ale chtějí, abychom jim za zave- dení vnitřní češtiny pořádně zaplatili a proto zase vylučují na některých místech český jazyk z jednání se stranami, aby si takto zjednali kom- pensační objekt. Mimo to spekulují na podráždě- ní českých myslí a na slabost vlády, která nemá odvahu, aby proti nim vystoupila a takto na zmar poměrů vhodných pro řešení sporu česko- německého. Doporučuji, aby se na straně české nepodléhalo rozčilení, Němci úmyslně a dle plánu rozněcovanému, poněvadž jsem přesvěd- čen, že agitace německých úřadníků a Volksratu nebude míti výsledků Němci očekávaných. Po- slanci čeští učiní zajisté vše, co se bude srovná vati s právem a ctí českého národa. (Potlesk.
Němec
16 article
Vzhledem k nastávajícím volbám do sněmu mluvil jsem pro společný postup na základě spo- lečného programu pro řešení otázky české. Ne- činím tak jako kandidát, nýbrž z hlubokého poli tického svého přesvědčení, že touto cestou lze využiti příznivé doby pro realisování českých požadavků. Z boje, který se povede ne o zásady ale jen o osoby, nevzejde národu prospěch. Jde o to, aby byli zvoleni nejlepší mužové. Hlásá se také, že do sněmovních voleb by se mělo jíti ve znamení boje proti smiřovačkám. Negativn heslo toto však nestačí, musí se vystoupiti s posi- tivními požadavky a na těch se mohou shodnout všechny strany. (Výborně! Hlučný pollesk.) Na konec promluvil ještě p. Karbu s. Do- vozoval, že k vůlí volebnímu úspěchu jest třeb uspořádání poměru strany k žurnalistice, v níž se projevuje různé mínění a navrhl, aby před sednictvo klubu bylo zmocněno ve smyslu tom jednati s výkonným výborem strany. Návrh byl přijat, načež schůze skončena,
Karba
17 article
Sehůze voličů ve Slaném. (Od zvláštního zpravodaje »Nápodních Listů«. ) »Politický spolek pro okres slanský« uspo- řádal včera odpoledne ve Slaném schůzi voličů města Slaného. Do schůze lé, jež konala se za velikého účastenství voličstva, přišli říšští po- slanci národní strany svobodomyslné Lad. Čech. dr. Kramář a Kratochvíl, z akčního výboru pal jako kandidát zemského poslanectví advokát dr. Ed. K örner. Po zahájení schůze předsedou spolku drem H. Hohlwegem promluvil potleskem uvítaný dr. Kramář, aby, jak pravil, upřímně a ole- vřeně pojednal o české politice a o odstranění spousty neblahých nedorozumění, kterými ve řejný život český jest otráven. V tomto smyslu rozvinul pak dr. Kramát řadu svých myšlenek, některé z nich jsou známy již z dřivějších jeho projevů v nynějším polit- ckém obdobl. Důsledky sociálního rozvrstvení českéh lidu a organisací na základě tom utvořených se- slabily národní stranu svobodomyslnou, která však právě proto má tím větší povinnost, hájit
Kramář Kratochvíl doktor Ed Hohlweg Kramát Slaný Čechy svobodomyslný Lada spolek doktor H
18 article
třeba jako jediná všečeský program občanský V lůně jejím však nyní trvá rozpor, kterýj hrožuje více nežli její odpůrci. Hledaje příčiny těchto rožporů a uznav po- třebu jich vyřízení, pojednal dr. Kramář na prvním místě o positivní politice. Spor o ni však považuje za rozhodnutý lonským valným sjezdem strany, který se jednomyslně vyslovil pro posi- tivní politiku. Proti myšlence positivní politiky nečinily námitek ani »Národní Listy«, hlavní orgán naší strany. »Národní Listy« souhlasily se směrem na sjezdu prohlášeným, který také schválil dr. Ed. Grégr, představilel nejradikál- nějšího směru v národní straně svobodomyslné Dle toho by se tedy spor neměl vésti o samy základy politiky positivní.. ol a Jako protiklad politiky positivní postavil tu dr. Kramář politiku negativní, v ten smysl hlá- sanou, že se při ni má trvati, dokud nebude splněno vše, co národ český potřebuje a žádá. S takovou negativní politikou dr. Kramář ne- souhlasí proto, že z dějin je známo, že s neosvědčila. e Při svých úvabách o politice positivní vy chází dr. Kramář od posledního sjezdu; dri vější usnesení příslušných činitelů strany po suzuje jako opatření taklická, vyměřená pro dočasné poměry a tudíž změnou poměrů vy řízená a měnitelná, nemá-li strana zkameněti.
Kramář Ed Grégr doktor
19 article
Při tomto svém nazírání považuje dr. Kramá vnitřní spory strany svobodomyslné rozřešeným na posledním sjezdě; otázkou vlastně tedy je byla-li činnost poslaneckého sboru strany srov- nalá s usnesením sjezdu. V této osnově úvah obíral se dr. Kramá na prvním místě hlasováním svobodomyslnýcl poslanců pro vyrovnání a dokazoval, že hlaso váním tím, ačkoli i z něho povstal ve straně spor, se poslanci nedopustili nesprávnosti. Vzhle- dem k tomu, že »Národní Listy« toto hlasován ostře poslancům vytýkaly, pravil dr. Kramář, že »Národním Listům« stejně jako všem stou pencům a činitelům národní strany svobodo myslné musí velice záležeti na tom, aby národn strana svobodomyslná byla zachována, poněvadž je pro národ nezbytna.
doktor Kramá
20 article
Z kruhu poslanců svobodomyslných byl řečeno, že při rakousko-uherském vyrovnán vedou hlavní bitvu s vládou. Tento výrok mě svou platnost za dra. Körbra a vůči jeho vy rovnání, které bylo špatné; nynější vyrovnán však je dobré, nová sněmovna jeho parlament- ním vyřízením chtěla prokázati svoji schopnost k životu a nebyla by tedy připustila zmar vy- rovnacích osnov obstrukci. I nebylo nyní možne prováděti obstrukci. Většinu pro vyrovnání mě baron Beck i bez hlasů českých; na nich tedy osud vyrovnání nezávisel. »Prodati« české hlasy pro vyrovnání také nebylo možno, poněvadž transakce taková byla by měla pro vládu za následek ztrátu 160 hlasů německých; tak tedy — jak dr. Kramář řekl — »by pod kuratelu musili dát ministerského předsedu, kdyby děla takový obchod.« Proto dr. Kramář neuznává za důvodnou výtku »Národních Listů«, že poslane svobodomyslní hlasovali pro vyrovnání zadarmo. Jaký byl politický poměr poslanců »Národ- ního klubu« k vyrovnání, vyslovil dr. Kramár takto: »Naší povinností bylo, poněvadž naši ministři vstoupili do vlády se závazkem naš strany, že bude hlasovati pro vyrovnání, učiniti bo vo sžl e
Beck doktor Kramář
21 article
V drobném prodelit raaní číslo o sobě . . odpelední. . . . za 2h Ve flislkách na venkově rasní čala. . . . . . . . 10 k vdpolední . . . . . . . . 4k Inseráty pliti se hotově napře Předplacaní a inserty přijímá zdmini strage v Marianské ulici č. B. Tam nacházejí se t4l redakce Hskárna a sapudicu „Nárednich Lista“ Bukopisy se nevrapsjí- tak; a tentokráte, když změnila se situace proti dřivějšku, kdy naši ministři byli na svou pěst v kabinetu a naše strana nebyla vázána, jednalo se nám o to, abychom si zajistili, jakou cestou chce vláda vésti svou politiku, chce-li ji věsti takovou cestou, jakou nám předepsal výkonný výbor, t. j. chce-li vládnouti spravedlivě, takže budou krok za krokem vyplňovány naše poža- davky politické, národní a hospodářské.« Dr. Kramář dodal, že výkonný výbor vstup českých poslanců do vlády schválil.
Nárednich List Bukopisa doktor Kramář
22 article
. Správnost postupu svobodomyslných po- slanců českých dokládal pak dr. Kramář známým projevem ministerského předsedy bar. Becka, který se otevřeně vyslovil pro vnitřní úřadní češtinu, v níž vidí přímý důsledek rovnopráv- nosti jazykové. Poslanci jiných stran chovají s k otázce vnitřní úřadní češtiny volnějí a méně rozhodně; proto se dr. Kramář divil, že s všecky útoky soustřeďují proti poslancům svo- bodomyslným, a proč také jiným se nečiní výtky. Vyskytl-li se spor uvnitř strany, není ještě třeba rozrývati stranu. Spory takové lze vyřiditi přátelsky, aby strana netrpěla, a to tím spíše, poněvadž také »Národní Listy« podřizují své stanovisko od připadu k případu tak, jak je uznávají správným. Nyní se »Národních Listů« dovolávají odpůrci národní strany svobodomyslné na její neprospěch. Ovšem, dr. Kramář nemíní »Národním Listům« předpisovati, aby hájily postup poslanců; zároveň uznává, že » Národní Listy« učinily pro stranu velice mnoho. Nedo- volává se ani kázně, která výtečně prospívá agrárníkům a sociálním demokratům; žádá však přátelskou výměnu názorů, která ve veřejnosti posilní vážné přemýšlení o otázkách politických, a uznání platných usnesení přislušných orgánů strany.
Kramář Beck doktor
23 article
Konečně žádal, aby se vzal zřetel ke sku tečnosti, že svobodomyslní poslanci tvoří malou menšinu ve sboru všech poslanců českých. Po slance svobodomyslné nelze tedy viniti ze všeho, co vůbec poselstvo české podníká. Svobodomy- slní poslanci čeští jednají dle usnesení výkon- ného výboru, což je jejich povinností. Proto dr. Kramář doufá, nechtěje zapominati na zásluhy »Národních Listů« o národní stranu svobodomyslnou, že spor s nimi se vyřídí tak jak toho životní program strany zasluhuje, a že všichni zase budou společně hájit, co obhájeno býti musí, aby svobodomyslná myšlenka česká nevzala škodu. Po tomto výkladu pojednal dr. Kramář tak zv. otázce chebské a o spojování otázky této s positivní politikou zvláště. Positivní poli- tika neznamená podporu vlády za každou cenu, jen proto, abychom byli ve vládě, nýbrž zna mená dobývání politické moci podporou vlády spravedlivě; kdyby se tedy vláda odvážila sá- hnouti na základní zásady české politiky, tu právě positivní politika dovede zasáhnouti nej- rozhodněji. A odpor a oposice strany, která do- kázala již svou umírněnost, bude účinnější než oposice strany, která by vůči všemu a napořád hlásala odpor zásadní. Odpor a změna posta- vení poslanců svobodomyslných zasáhly by vý značněji do situace právě proto, že poslanci svobodomyslní prospěli státu svým spolupůsobe- ním při rakousko-uherském vyrovnání. Chebská záležitost je jedním z nejošklivěj- ších zjevů nynější doby. Je to taktieký pro-
Kramář
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mnta Gtautaenay z Napsal dr. Jaro Flašner. Ujmeno Park, 10. dubna 1907. Družko milá, květe třešňový ! Ve vašich toiletách barev světle růžovýe a falových nadechnutých odstínů vždy jste zdála se mi být sestrou květů třešňových. Viděla jste sama, že vkus náš se kloní k tonům sytým zhuštěným, jichž vy Evropané jste dosud nedo cilili. Přicházíváte k nám, abyste jich tajemstv zvěděli, ať je to zářívá čerň laku či jásavá čer- veň čerstvé krve tapenné. Pravda, mnoho se o nás nedovíte, nemilujeme vás cizineů, ač se od vás učíme. Zdí — odpusťte staré metafoře — činskou neprobornou jsou mysli naše obdány na stráži, a snad jedinou výjimkou pro mne byla jste vy, motýlku zvědavý, květný kalichu olevřený, modrá obloho jarní! Vidíte, jak jsem přilnula k vám. Chtěla bych vám tolik citového říci v mateřštině, která jest obraznou, životnosti se třpytici; takto jest nám se spokojit s angli- činou, pod níž mi tok citů se stává strnulým. Tolik snad víte, že jste mne odcizila Gauta- movi — nemyslím theologicky . . . Což! Ale v civilisaci cítění.
Mnt Gtautaenay Flašner Evropan Ujmit park
25 article
Měla jsem řadu vzrušených noci snyo zlých přihodách parníku »Ikoto Maru«, na němž jste odplula z Yokohamy. Proto tím opravdo- věji děkuji za Váš brzký dopis ze Slati-Nan — (správně tak?) — kde vás příroda upomínáv mnohém na moji domovinu. Krutost mořské ne- moci Vás trýznila, hlavně srdce bylo znepoko- jeno, rozumím-li dobře, ale ne zeela jasno m popsané vyléčení těch útrap. Znáte bratra mého, lékaře na admirální lodi Togově. Pomohl by mi ... Hle, píšete: — ».... a nejhůře bylo od So- kotry k zálivu adenskému. Zmocnila se mne taká úzkost srdeční, že viděla jsem nejhorší před sebou. Mým štěstím byl mladý, ale energický lodní lékař. Ač konal jen tu jedinou cestu, js odborníkem usídleným v Meraně, zvítězil spíše jemnou intuicí než vědou nad mým utrpením. A lék, za nějž budu mu po život vděčna ? . .. Nabídl mi svou ruku — a jakoby okovy ze srdce stisněného jimi rázem spadly. Ostatek cesty byl jedinou zářivou minutou . . .«
Mar Yokohama Merana
26 article
»Nabídl mi svou ruku! Je to snad nové léčebná methoda? Jsem jista, že nejedná se tu o massáž neb jiný mechanický výkon. Spíše snad cos ze sugesce a hypnózy. Či dokonce je to spřízněno s moderním »vibration psychi- que« záchvěvů gyroskopu na aluminiovou desku dle maga-lékaře Hypolita Baraduca z Paříže. anebo vynález vizionářů-neurologů bostonských Prosím, popište mi podrobně, jak na to reago valy části těla. Zda se jaly paže rozvírat, rety chvít, oči v slzách tonout atd., aspoň míní tak můj bratr, že snad nastal spasmus celého or- ganismu. Rovněž ráda bych vás viděla při »soire dansant« vám uspořádaného na oslavu návratu U nás vám nebylo dopřáno této zábavy. My Asiaté pokládáme tanec samotný za exaltaci, nejmírněji řečeno za těloevik zajímavější. Sem a tam si zatančíme my ženy, vime-li, že jsme naprosto nepozorovány. Ale svrchovaně »shoe- king« by bylo, dát se do kolotání ve veřejnosti v objetí cizího muže. Je to asi zděděný pocit jsa sdílen i ve třídách nižších mravů drsnějších. právě jako neshledáváme závadným obnažen těla, třebas úplné, v přítomnosti druhého po- hlaví. Tážete se, zda u nás se změny udály. Ana taji atašija, mám vás velmi ráda a proto se- prozrazuji, že jedna z nich je významnou pro mé byti budoucí. Vrátil se ze San Francisk můj snoubenec, či lépe řečeno mladý muž »spo- lečnosti«, který před třemi roky mne prosil, abych při volbě manžela s ním čítala. Odešel do ciziny vydělat tolik, aby měl dostatečné věno a mohl nabídnouti mým rodičům obnos, který mají právo vzhledem k svému postavení poža- dovat. U vás, jak jate mi k mému zděšení vy- právěla, je běžným, že nevěsta zaplatí muži obnos jím požadovaný, chce-li se státi jeho choti. Nemohu si představit vás, vzdušná vážko jak platíte ženichu za lásku zlatem. O vím, vy budete si počínat jinak l
Hypolita Baraduca Paříž Sana Francisk
27 article
Můj ženich se v Americe pokazil. Nevyrostl americkou civilisaci. Není Američanem a není Japoncem. Ztratil víru otců, nevěři ve svět spiritualný, tím více v materialný. A zase nemá oné jemnocitné úcty k ženám mužů, bojujících tak často brutálně ve Wall Strest anebo v pra- leslch na svých »bronco«. Nosí kníry střižené jako kartáček zubní, pije před jídlem cocktaily, po jídle whisky a má svou voifurettu. Bojím se, že jsme se odeizili sobě, že manželatví nás zklame a jedině poslušnost dcery mne váže .. V naší nové továrně na sukna, a to hlavně vojenská, je ředitelem Hans Schrack, jejž otee jako znalce povolal z Německa. Je to třicetiletý plavovlasý Sas, ramenatý a svalnatý, jenž k nám dochází do rodiny a braje si na estéta. Ondyno postřehl váš cenný dárek, džbán a sklenice tovar umělecký ze skláren harrachovských, jak jste mi sdělila, tak bohatě kolorovaný. Jakmil podrobil předmět důkladné prohlídce, spustil nadšenou chválu a odhadl jej za výrobek z Osaky. »Ano, ty barvy, ty barvy prozrazují suverenní původ japonský« zvolal. A právě barvy — nu, víte. Řekli jsme mu mnoho poklon o jeho vkusu a znalosti věci.
Američan Japonec Hans Schrack Sas Wall Strest Německo Osaka
28 article
Neví o mém zasnoubení a jsa přes vš japonské nadšen, nečiní u mne výjimky. Dvoří se, aniž flirtuje. Jak pomýšlet ale na věc vážně Před zákonem země jeho byl by sňalek bez platnosti — a pak . . . ? Jaký to lyrický skok Nedivte se! Brzy nám snad opětně mládež odejde a vykrvácí někde v cizině ! Je to hrozné a vidíte, můj otec je blavním agitátorem strany válečné. To mezi námi, drahé dítě, neb se teprve jen šepce veřejně o možnosti války Nipponu se Státy. Ale bezprávl, páchána na mých krajanech za mořem, prý jsou příliš velká ! Co jste odjela, nejsem »vlašťovkou« více jak jste mne zvala. Jakoby v křídlech byl olovo . . Pište mi, prosím, hodně! Nezapomeňte žá dané vysvětlení. Pište mi brzy, útěcho má i ve vzpomínkách. Sata. Vaše
29 article
Tokio, 2. června 1907. lo Přítelkyně šťastná Jeden z ruských zajatých, již se zachránil z křižáku našinci potopeného, vyprávěl své dojmy, kdy bombardovaná loď se chýlila ve zkázu. Byl to inženýr lodní, muž vzdělanýa sensitivní a vzpomínám právě nyní jeho slov »Byl čarokrásný den, moře modré, jedva zvlněno vzduch průhledný a na obloze bez mráčku slunce zářilo. A kolem mne požár, chroptěn umírajících, zoufalé pobihání slabých a citlivých zkáza a ponížení. Ale slunce zářilo klidně dále a moře plné rellexů . . A tak stojím já v ložnici domu našeho. otevřenými okny zpívá a voní jaro a u mých nohou na rohožee mrtev leží můj bratr, lékal admirální lodi Togovy. Před týdnem došel váš dopis z Meranu Jak upřimně jsem se smála své nevtipnosti jak šťastna jsem byla vaším mladým stěstlm manželským. Umístila jsem váš dopis do širo kého ebenového prostého rámu, symbolu ladné jednoduché elegance vaší mluvy. Podložen je hedvábím barvy křídel holubičích. V rozíel motýlci azuroví se žbavými rudými pruhy zlatýma očima. Sem a tam malé perleťové mušky a hmyz z perliček — zobrazující vás drobný smíeh a vtipné nápady- Chystala jsem se k dlouhé odpovědi, par frázi Vašeho listu. A tu jako cyklói se přivalilo Fatum. Zdá se, že veliké tragedie vznikají z pří čin směšných, nízkých. V poslední době můj snoubenec častěji s stýkal s Američany zde žijíeími. Dech jeho prozrazoval cocktaily a whísky. Včera pře dvanáctou vzal s sebou mého bratra. Nebylo lze odříci pozvání. Uvedl jej v kruh svých zná mých, kteří se nad míru oň zajímali a připitky jej zasypávali. Ač opatrný a střídmý přece pi více, mnohem více než byl zvyklý, když v tom okamžiku byl zavolán rychle do nemocnice.
Fatum Američan Tokio Merano
30 article
Náhlá nutná operace, tuším zauzlení střev u vyš šího důstojníka námořního. Vyšed na vzduel cítil bratr těžkou hlavu a nejasnost myšlenek sdělil tak aspoň operatérovi. Nebylo tu druhého byl přes to nucen narkotisovat. Výpary chloro formu a éteru mu dodaly. Tvrdi se, že mě polozavřené oči, když operalér náhle vzhléd k němu s výkřikem: »tepny nestříkají«. Ne mocný byl přechloroformován. Neopatrnost uvolnila se zátka lahvičky a chloroform se roz tékal blíže nozder operovaného. Smrt v narkose! A to u vyššího důstoj níka a při tom zjištěno, že narkotisatér přiše od baru! A tak hledím přes bílou blánu papíru n rohož, kde spočívá hrdá hlava čestného hocha po hara-kiri . . .. Zvala jste mne mírnou a usmívavou. M tvář asi měla jiný výraz, když se objevil přede mnou potom můj ženich. Neřekla jsem mnoho ale vyhnala jsem ho z domu, vyhnala a nikdy nikdy nechci spatřit jeho žlutou lIc zardělou cock-lnily a port-winy. Hans Schrack zamyšlený, beze slova zby- tečného jen pohledy a ruky stisknutím mi dal poznati, jak se mnou eítí a jak vroucí je odda- nost jeho. Zdálo se mi, že mi chce ještě více říci. Konečně, jako s námahou vypravil z sebe: »Šetřte se, máte klidu zapotřebí !« Bojímn se, že bouře nad naší střechou roz- poutaná není u konce . Nechci dále psát. Mlhy a těžký vzduch okoli nasycuje moje řádky a k čemu vám do čisté, jásavé atmosféry vaší je posílati. Sweet honey moonl
Hans Schrack Sweet
31 article
Vaše nezapomínající Sata
32 article
Negasaki, 10. října 1907. Nemám práva vtírati se do společnosti žen čestných, tím méně v jich přátelství. Tyto řádky jsou mým posledním zalkáním nad tro- skami, které chci, aby bylo slyšeno šlechetnou ženou, jejímž přátelstvím jsem kdysi byla štastna. Je to ošklivá zvěst zištnosti, bezohledného egoismu a peněžních pletek Můj bývalý ženích odmrštěn vzal z otcova velkého podníku svůj kapitál zpět. Podnik sám, fabrikace suken pro vojsko, byl vyhnán do výše spokulací budoucí války. Poslední dob rozhodla pro trvalý mír. Podnik otcův se zřítil a pod zřiceninami je celé naše jmění a štěstí domácí. Před měsícem, kdy to začalo kolísat, Hans Schraek nabídl otci větší obnos. Slibil, že ujme se závodu, že jej udrží a prosil otce, by mohl založiti si s ním svou domácnost a v té do mácnosti bych já byla paní. Ze sympatie vděčnosti jsem svolila, otec, jenž ztrácel hlavu a nikdy by byl nesvolil, nebránil více, inve- stoval Schrackův kapitál a — dal mně zat Evropanovi za ... hospodyni. Pro podnik nebylo však spásy. Mír byl stále jistější a Schrack náhle poznal svůj blud. Před třemi dny odejel do Nagasaki, pod záminkou ob- chodní, že promluví s admirálem. Když se ne- vracel, jela jsem dnes za ním. Po marném dlou- hém pátrání jsem vešla do úřadovny Nord deut- scher Lloydu a tam mi v bureau cestovním byla dána poslední rána. Schrack odejel pře 48 hodinami na »Princessin Irene« s lístkem I. třídy platícím do Brém. Je tak ztýrána duše má a tak zbilo srdce mé, že už skoro necitím dalších úderů. Osud
Schraek Evropan Lloyd Negasaki Nagasaki Nord Brémy Princessin Irene