3
masthead
11. května 1904. Císlo 131
4
article
Řádné příjmy rozpočteny letos o
34,492.591 K výše, než loni. V mimořádných
příjmech nalezá se též položka 77,435.000 K,
které se mají opatřiti půjčkou na investice.
V Praze, 10. května. (Z polského
kola.) Dnešní odročení říšské rady zbavilo
polské kolo nepříjemného útoku, který se zdál
nevyhnutelným. Afféra posl. Walewského měla
se státi předmětem bouřlivého jednání na samém
sklonku jarního zasedání poslanecké sněmovny
a proto není vyloučena možnost, že polské kol
se přičinilo u dra. Körbra, aby sněmovnu od
ročil hned v úterý místo středy, jak se dosu
předpokládalo. »Glos Nar.«, jenž své čtenáře
připravoval na bouřné výjevy proti polskému
kolu, psal v pondělním čísle: »Neklamme sebe
ani jiných! Z šedesáti členů polského kola nej
méně palnáct má různé hodnosti v bankovníei
a akciových spoločnostech, které se musej
snažiti o udržování dobrých poměrů s vládou
aneb stále vyjednávají s vládou stran dodávek.
koncessí a jiných výhod. To stačí odpůrcům
polského kola, aby poházeli blátem i takov
poslance, kteří s čistým čelem, čistým svědomím
a dobrou věrou i vůli slouží národní věci. Prot
polskému kolu chystá se bouře, jaké v rakousk
sněmovně ještě nebylo ! Nechať se vůdcové pol-
ského kola rozhodnou, co jsou povinni učinit
v zájmu země i její representace. Pštrosí poli-
tika byla by v tomto případě nejhloupější.
Walewski
Glos
Praha
poslanecký sněmovna
5
article
Obavy »Gl. Nar.« však se nesplnily; dr. Körbe
věasným odročením sněmovny prokázal tedy
polskému kolu platnou službu
Ze Lvova, 8. května. (Domnělé ne-
pokoje v Žabím.) Telegraf roznesl zprávu
o nebezpečí, hrozícím Polákům a židům v pod-
karpatských městech Žabím, Kutě a Kosově
o tom, že na potlačení nepořádků vysláno ji
do Žabího vojsko. Jaké to bylo nebezpečí, do
čítáme se v korrespondenci »Galičanina«. J
tomu několik dní, co byl zatčen předseda ruské
»Siče« (tělocvičného a hasičského spolku) v Po-
lánce, Jiři Solomijčnk proto, že rozdával členům
spolku odznaky, které nebyly vládou schváleny.
Tamní Huculové chtěli Solomijčuka osvoboditi
ale nezdařilo se jim. Huculové byli tím podrá
žděni a jeden z nich se vyslovil, že v der
svátku Solomijčukova, na sv. Jiří, přijde 60
Huculů zatčeného vysvobodit. Tato hrozba roz
nesla se mezi místními židy, ti telegrafoval
ihned místodržiteli, že jim hrozí nebezpečí
na jich žádost vysláno do Žabího vojsko a se
síleno četnictvo. Vojsko vskutku přišlo, ale n
den sv. Jiří v Žabím se nic ani nehnulo.
Körbe
Polák
Sič
svatý . Jiří
Nara
Lvov
6
article
Ze Záhřeba, 5. května. (Finanční vy
rovnání. — Klerikální denník.)
Předseda chorvatské kralevinské deputaceŠ
Egersdorfer prohlašuje v časopisech proti
různým kolujícím pověstem, že kralevinská de-
putace neustoupíla se stanoviska, jež zaujala
r. 1899 svým nunciem a že trvá i nyní na tem,
aby způsob účtování mezi Chorvatskem a
Uhrami byl úplně vyjasněn. Poněvadž tento pro-
jev dán na veřejnost hned po bánově návratu
z Pešti, „Obzor“ soudi, že snahy bánovy, při-
měti Maďary ku povolnosti, minuly se cíle a že
Maďaři trvají na svém odmítavém stanovisku.
Proto žádá „Obzor“, aby chorvatská deputace
upustila na dobro od smlouvání s Maďary a po-
stavila se rozhodně na stanovisko finanční samo-
statnosti Chorvatska. — Nový klerikální denník
„Hrvatsko“ počal zde vycházeti 1. kvělna
pod vrchní redakcí poslance dra. Harambašiče.
Jako jiné klerikální listy staví i tento nový po-
mocník Říma ve svém programu zájmy církve
před zájmy národní. Teprve na druhém místě
slibuje, že bude hájiti státních práv chorvat-
ských, domáhati se sloučení Dalmacie s Chor-
vatskem; dále oznamuje, že v Chorvatsku
uznává jen jediný politický národ — chor-
vatský — pouze chorvatský prapor a chorvat-
skou úřadní řeč. Tyto zásady mají prý uznati
i Srbové, chtějí-li se dočkati opravdového smíru
s Chorvaty. Hlavním účelem nového listu má
býti boj s „obzoraši“, mezi nimiž se prý
uhnízdilo nnoho lidi indiferentních, nábožen-
ských nihilistů.
Maďar
Srba
Chorvat
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
Pešť
Řím
Dalmacie
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10 května.
Je Rusko stát evropský nebo asijský?
Rusko má těžké položení. Drahná léta, b
staleti, posíláno bylo svými evropskými protiv-
níky do Asie, tam že jest jeho místo; ale když
se tam zdvihá, zase jim to neni vhod. Nej-
raději by mu upřeli úkol v Asii i v Evropě,
tím právo na bytI. Ovšem, takové disputy jsou
docela jalové, neboť na skutečný chod události
nemají pražádného účinku.
Na otázku, je-li Rusko státem evropským
nebo asijským, dočíláme se pravé ruské odpo-
vědi v »Moskevských Vědomostech«, jež píšoui
Pro každého vážného myslitele otázkata
jest úplně zbytečná. Rusko není státem
ani asijským, ani evropským, nýbrž
docela zvláštním, samobytný m,
státem ruským, k němuž nehodí se ani evrop
ské, ani asijské měřitko. Rusko jest a mocné
se rozvíji ne podle evropských, ani podle asij
ských šablon; samodržavná moc jeho carů jevi
se uskutečněním čistě pravoslavno-křesfanského
idealu, nemajícího ničeho společného ani s asij-
ským despotismem, ani s evropským feudalismem.
Ruska
Praha
10 květen
Rusko
Asie
Evropa
8
article
Logickým pochodem historie Rusko postupně se
rozvíjejíc rozšířilo se nyní od Severního, Balti
ckého a Černého moře ku břehům Tichého
okeanu. Kde v něm končí se Evrop
a začiná Asie, toho Rusko neví,
neboť všechno ohromné prostran-
ství, jím zaujímané, jeví se jedino
ruskou imperil. Životné zájmy tohoto státu
jsou velmi rozmanité, ale všechny jsou mu stejně
milé, jak na východě, tak na západě. Cel
Rusko tvoří živý organism, jehož každá čásť má
důležitý význam pro všechen celek a pro všechny
ostatní jeho části. Střídavě ta nebo druhá část
přivleká k sobě zvláštní pozornost ruské vlády
a národa, a na ten čas péče jich nesoustřeďuje
se se stejnou intensivnosti na ostatních částech
organismu, jež nacházejí se ve více nebo méně
normalných podminkách. Ale kdo v takových
případech může poraditi ruské vládě nebo ná-
rodu máchnouti rukou na kteroukoli čásť z toho
důvodu, že její místo jest na západě nebo na
východě, a že Rusko musí se zabývati výhradně
svými západními nebo východními úkoly a stát
se výlučně »asijským« nebo »evropským« státem
Proto na olázku: Kde je světový úkol Ruska.
zdaž v Evropě nebo v Asii, možno dáti pouze
jedinou odpověď: i v Evropě, i v Asii.
Rusko
Evropa
Asie
Černý moře
9
article
Hanotaux o mezinárodních smírčích soudech
a dohodě anglo-francouzské.
Již před delší dobou oznámili jsme, že o
mladého politika francouzského p. Gabriela Loui
Jaraye, který napsal též několik pěkných
studií o české otázce, vyjde obšírný spis: »Po-
litika francouzskoanglická a me-
zinárodní smírný soud.« Kniha vyšla
a vzbudila zaslouženou pozornost pro svou roz
vážnost i důkladnost. Zvláštní ceny dodáváji
předmluva Gabriela Hanotauxa, bývalého ministra
zahraničních záležitostí, budovatele alliance fran-
couzsko- ruské.
Hanotaux zmiňuje se nejdříve o mládeži
francouzské pracující a samostatné, a o »nové
škole politické a koloniální, kterou representuje
pan Jaray a pp. de Caix, Terrier, René
Pinou, René Henry, Darcy a j.« Bývalý
ministr zahraničních záležitostí, jenž po odstou-
pení z politického života vyvinul velkou činnost
literární a historickou, je potěšen touto novou
generací, která cestuje a studuje. Pro nás je
pak důležito, že v této skupině mladých politiků
a publicistů nalezáme nejupřímnější přátely
Čechů, kteří zejmena jako René Henry, Chéra-
dame, Pinou a Jaray stojí svou prací a vážnost
vysoko nad banálními úšklebky státníků a filo
sofů realistiekých, vtipkujících o stycích česko-
francouzských. Ať dotyční pánové, jejichž celý
obzor bohužel se omezuje na německou kulturu,
podniknou podobnou propagandu pro českou věe
v Anglii a získají mladé žurnalisty a poslance
anglické pro českou propagandu a bude to zá
služnější a realističtější práce nežli vtipkování
o připravovaných konferencích pražských pana
René Henryal
Gabriel Hanotaux promlouvá v předmluvě
o thematu knihy Jarayovy o politice francouz-
sko angtické a o mezinárodním smírčím soudu.
Hanotaux
Loui Jaray
Hanotauxa
Jaray
jít Caixa
Terrier
René Pina
René Henry
Darcy
Čecho
Chér
Henryal
Jarayův
Anglie
10
article
Válka rusko- japonská připravila nás — praví —
o krásné illuse míru, vzbuzené konferencí
Haagu. Národové chtějí především svá práva
tyto požadavky jejich nedají se rozluštit, bohu
žel, slovy a formulemi. Pan Jaray shrnul ve
své kníze úsudky autorit o mezinárodní arbi-
tráži a smlouvě anglo francouzské. Zajímavý je
zejmena projev p. Bontonya (autora knih o an
glickém právu a ředitele »Školy věd politických«
v Paříži). »Zájem Francie vyžaduje, aby ne
uzavírala s Anglií smlouvu permanentního smír
čího soudu. Cn. Benoist je proti jakékoliv arbi-
tráži s jakýmkoliv národem. Naproti tomu
d'Estournelles, de Constant, Anatola Leroy-
Beaulieu, Marcel Sembat jsou pro stálý smírč
soud s Anglií a Hanotaux se ptá: máme soudit,
že krásné hnutí všeobecného míru se strosko-
talo a že v konfliktech mezinárodních poslední
slovo více nežli kdy jindy bude patřit délům
»Ne!« odpovídá Hanotaux. Soudy smírčí po-
kládá za »nedostatečné, prostřední rozluštění«,
ale válku za ještě horší. Smírčí soudy nestačí
aby zamezily konflikt, ale snad přispějí k jejieh
urovnání a zakončení«. Hanotaux vidí v nyněj-
ším hnutí pro arbitráž pokrok a chce, aby se
s důvěrou a bez slabostí pracovalo dále v tom
směru, jenž věstí úspěch konečný.
Jaray
Benoist
jít Constanta
Leroy
Marcel Sembat
Hanotaux
Haag
Paříž
Francie
Anglie
Beaulieu
11
article
Vatikán proti Francii.
Ruská »Italie« přináší zajímavá některá
sdělení o vzniku vatikánského protestu proti ná-
vštévě Loubetově v Římě. Tvrdí, že protest ten
byl ujednán za porad papežových s nynějším
státním tajemníkem Mery del Valem a bývalým
státním tajemníkem Rampoilou. Zvláště Rampolla
prý se vyslovil pro rozhodný protest, jakož také
pro to, aby pojato bylo do vota výslovně, že ná
vštěva Loubetova v Římě je urážkou pro papeže
(Pařížský, zpravidla informovanější »Temps« n
povídá naopak, že vliv Rampollův směřoval prot
protestu takovému.) Státy, jimž Vatikán notu pro
testní dle zvyku doručil, přijaly ji prostě na
vědomi, kdežto Francie, jak známo, přijetí její
odmítla. Ve Vatikáně ostatně dle » Italies
očekávají brzké vypovězení kon
kordátu Franeil, chystají prý náležité in-
strukce pro franeouzské kněžstvo pro připad ten.
Co se obsahu noty protestní týče, dovědél se
»Temps«, že v ní líčí se celý vývoj otázky ná-
vštěvy Říma hlavami katolických státův po jeho
odnětí papeži i vykládá se, že návštéva taková
jest urážkou papeže, proto že uznává se jí anexe
Říma v r. 1870, proti kteréž papežská stolice
neustále protestuje. Protest však nezabývá prý
se výhradně a určitě návštěvou Loubetovou
a v textu výlučně na Francii se nevztahuje. Přee
to protest papežův tisk francouzský — tak
»Eelair« — pokládá za chybu. Jen »Gaulois«
ho schvaluje. »Journal des Débats« doufá ale
od Francie, že nebude ho bráti tragicky a že
tudiž neučiní z něho zvláštních důsledkův.
Temps
Eelair
Vatikán
Francie
Řím
mera del Val
Italia
12
article
Povstání hererské.
Ve vojenských kruzích německých soudí se,
že počet jízdy v africké osadě bude asi o tisíc
mužů rozmnožen.
Kornpce v americkém námořnictvu.
Vyšetřování v příčině nedávného neštěstí na
americké lodi válečné »Jova« vedlo k výsledku
sensačnímu. Zjistilo se, že ocelárny, jež dodaly
děla na loď tu, dosáhly úplatky ná
mořních důstojníků, kleří děla přijímali
že tito použili děl zeela vadné konstrukce.
Jov
13
article
Všestudeníská slavnost v květnu 1904
Všestudeníská slavnost v květnu 1904
Dnes ve středu dne 11. května koná se
o 5. hod. odpol. v místnostech „Zenského klubu če-
ského“ v Jungmannově tř. č. 7 schůze čestnéhoa
užšího damského výboru slavnostního, k níž nech
se dostaví všechny dámy, jichž jmény uveřejněno
bylo provolání v nedělních denních listech.
Zajímavých zkušeností nabývají obětavé dámy
při sbírkách a subskripci ve prospěch všestudentské
slavnosti. Je přirozeno, že na přečetných místech na-
lezly vřelého a laskavého přijetí i ochotných dárců
zvláště mezi obchodníky, kteří s nevšední šlědrost
subskribovali k tak význačnému účelu slavnosti, avšal
u některých rodin a jednotlivců poukazováno ostře
na beznárodní smýšlení jisté části studentstva a jeho
neochotu ke společné práci, jež staví se nad to proli
všemu, co nese na sobě signum vlastenectví, tak že
v těchto případech potkala se subskripce s neúspěchen
a dámy nad to byly účastny břitkých kritik proti oné
bohudík nečelné frakci studentské.
Zmiňujeme se však o tomto faktu pouze z toho
důvodu, abychom veřejně konstatovali, jak ona bez-
národní irakce studeniská rozumní práci ve prospěck
Jungmannův třída
14
article
svých vlastních podníků a této se chápe, neboť ani
jediný příslušník realistův a socialistů neúčastní se
práce a nezasedá v některém ze slavnostních odborů
V ověřená fakta lze nahlédnoutí jak v ústřední
kanceláři tak u damského výboru.
Tím dokázáno, že nejhorlivěji zúčastňuje se práce
slavnosti národní a pokrokové studentstvo české,
které též doufá, že snaha jeho bude veřejností plnou
měrou oceněna a že s potěšením bude moci sdělit-
skvělý finanční i morální úspěch léto veliké slavnosti
Stálé mluvení o jakési drobné práci a o snahách jedno-
tlivců jest u nás již překonaným stanoviskem. Při le-
tošní všestudentské slavnosti naskytá se nejlepší pří-
ležitost každému českému studentu ukázati svou obě
tavost, smysl pro práci. intensitu i vyspělost myšlenek
a konání. Při této slavnosti objovilo se pravé pocho
pení pro opravdovou akci, směrující ku provedení vel
kého díla, jehož výsledkem bude zajisté celé české
studentstvo spokojeno a jež přinese podpory těm
kteří jí plnou měrou zasluhují a kteří se také obětují
pro zdar věci studentské a národní.
Velký všestudentský průvod v neděli dne 29
května bude pak přehlídkou organisovaného student-
stva, jež zajisté dostaví se do jednoho, aby dokázal
svým imposantním počtem a svým důstojným, váž-
ným vystupováním, že má smyslu pro věc svou i ná-
rodní a že dovede skulečně imponovali všem, kteří
snad o tom pochybovali.
15
article
Netřeha snad ani připomínati, že pak zachová
důstojný klid a imponující rozvahu třeba při nepřátel-
ské provokaci a že dovede seriósně bojovati pro po
stuláty svého národa, jichž splnění bude zároveň vítěz-
stvím spravedlivé věci české
Slavné správy velkostalků a panstvi
žádá ústřední výbor všestudentské slavnosti co nej-
zdvořileji, aby laskavě darovaly jehličnaté stromky
nejméně metr vysoké. Výbor doufá, že prosba jeh
nezůstane oslyšena a vyprošuje si uctivě bizzkou
zprávu.
Materialie a Barvy darovali: pp. Ema-
muel Binovec na Poříčí, K. Chmátal v Kozí ulici
Praha—I., Felkl a Dvořák v Rybní ul., Praha—I.,v
Kozák, v Heřmanově ul., Praha—VII., F. Materna na
Havlíčkově nám., Tůma a Holub na Florenci, Praha—II
Stětce: V. Schmidt, továrna na kartáče, Pra-
ha—I. — Pan Mikulanda dal k disposici na dvě odpo-
ledne fiakr, aby usnadněna byla subskripce.
„Oxfordští studenti a divadlo“, zají-
mavá data o představení „J. Husa“ v Novoměstském
divadle r. 1866, o Dvořákově „Husitské“, o divadel-
ních předslaveních býv. A. Č. S. atd., přinese „Mezi-
aktí“, jež vyjde k slavnostnímu představení Tylova
dramatu „lan Hus
Ústřední výbor všestudentské slav-
nosti žádá, aby všechny zprávy odborů a jedna telů
ve stručném výtahu byly denně zasílány do ústřední
kanceláře „u Choděrů“ a deponovány v oddělení pro
reklamní a novinářský odbor.
Binovec
K Chmátal
Felkl
Dvořák
F Matern
Tůma
Holub
V Schmidt
Mikulanda
J Hus
Dvořákův
A Č
Tylův
Choděra
kozí ulice
Praha
Kozák
Heřmanův
Havlíčkův já
Florenc
II Stětka
novoměstský divadlo
16
article
Ke všestudeniské slavnosti dále při-
spěli: Po 20 K: rada města Třeboně, Společná továrna
na cukr ve Velvarech, Okresní záložna hospodářská
v Mladé Boleslavi; okres Uhl. Janovice 15 K; po 10 K
Spořitelna král. města Plzně, okresní výbor ve Voti-
cích, okresní výbor v Kouřimi a okresní výbor v Žiž-
Účastníky příznivci stali se dále pp.: B
Bondy, továrník, složením 50 K: Gustav Adámek, posl
20 K; po 10 K: Nikol. Stepaniscev. JUDr. Jul. Nejedlý
ryt. z Vysoké, V. Nekvasil, stav. rada, J. Nedoma, prof.
MUDr. Chudoba, J. Neff, továrník, dr. Jaromír Nečas
univ. prof. Hanel, ředitel rak.-uh. státní dráhy Ruth
odborný přednosta rak-uh. stát. dráhy Velišský, odb
před. rak-uh. slát. dráhy Buda, uzenář Hruška, Petro
vický, továrník Klubal, dr. K. Motejl, J. Milde, JUDr
Navrátil. — Jan Novotný, stavitel, dr. Gruber, městský
lékař, dr. Ketýnek, mag. úřadník Jan Sklenář, inž
zeměd. rady V. Grůnwald.
Plenární schůze zábavního odboru koná
se ve čtvrtek 12. května o 10. hod. dopoledne v Kle-
mentinu č. I.-II
kově.
Uhl
Adámek
Nikol
JUDr
Jula
Nejedlá
V Nekvasil
J Nedoma
profesor
MUDr
Chudoba
J Neff
doktor
Nečas
Hanel
Ruth
Hruška
Klubal
K Motejl
J Mild
Navrátil
Novotná
Gruber
Ketýnek
Sklenář
zeměd
V Grůnwald
Třeboň
Velvary
Mladá Boleslav
Plzeň
Vot
Kouřim
Žiž
Buda
kla
K spořitelna
B Bond
17
article
Dobrovolná korunová dai
ve prospěch českého školství
Dobrovolná korunová dai
ve prospěch českého školství
ve Wídni.
Z usnesení valně hromady spolku „Komenského
ze dne 28. února 1904 přistupuje výbor řečeného
spolku k provedení svého úkolu, aby vyzval všechen
národ k složení dobrovolné všeobecne
daně korunové ve prospěch českéhe
školství ve Vídni, již ukládá především a zvláštn
Čechům vídeňským. Slovy ncivýš tklivými, vypsáním
strastiplné dosavadní historie českého školství v
Vídni, vylíčením jeho potřeb a hmotných nedostatků.
prukázáním na zcela mimořádně neblaně finanční
postavení učitelstva „Komenského“, kteréž při na
prosté nezaopatřenosti ve stáří nepožívů ani exi-
stenčního minima, obrací se „Komenský“ k Čechům
o dárek jediného krejcaru týdně n
uhražení všech dosavadních a budoucích potřeb če-
ského školství ve Vídni až do zákonného odčinění
křivdy konané Vídní, zemí i státem na 50.000 če-
ských dělech, hynoucích každoročně v německých
školách vídeňských oproti 1000 dělí, zachraňovaných
v sedmitřídní obecné škole pro hochy a dívky, dvou
opalrovnách a čtyřech školách jazyka českého.
Jestliže kdy, jest zajisté nyní doba vhodnou
k takové žádosti před tváří národa přednesené pečo-
vateli o českou školu, nejdražší, co v sídelním městů
říše národ má, k prosbě o prostředek k zastaven
strašného krvoloku z otevřené vídeňské tepny české
z níž každoročně prchá tolik vzácné české krve. Pouh
vzpomínka na strašnou ztrátu tu měla by srdce k
ždého Čecha rozželeti k lítosti nad národem a ote
vříti jeho dlaň pro pokladnu národního daru neméní
důstojnou jako sama Ústřední Matice školská, pro
pokladnu „Komenského“
V provolání výborem „Komenského“ vydaném
praví se;
Komenský
Čecho
Pouh
Vídeň
18
article
Drazí krajané! Kdyby k Vám přišel žebráček
prosil Vás o darování 1 kr. (2 h) a byť by prosbu
tu každým týdnem jednou opakoval, neodehnali byste
ho a krejcarovou onu almužnu mu věnovali. Míste
jediného prosebníka přichází k Vám spolek „Komen-
ský“ jménem tisíců nemajetných a slabých dítek če-
ských, které se nalézají nejen v bídě hmotné, ale což
hroznějšího jest, ve strádání duševním. Jim nedosláví
se toho nejdůležitějšího prostředku vzdělávacíh
české školy obecné. Okázale a mnohdy se
značným nákladem peněžním oslavujeme svého svě
tového arciučitele Komenského, na nějž by byl každý
národ hrdým jako my, ale jeho zásadu „každé díte
budiž vyučováno ve své mateřské řeči“ dosud ne-
máme všude provedenu. Proto prosíme Vás co nej-
srdečněji: oslavte Komenského skutke
a darujte — 1 krejcar týdně na kullumní po
třeby svého národa a stanete se tak účastníky ko-
runové národní daně a obdržíte z úřadovny „Komen-
ského“ III., Messenhausergasse č. 2 umělecky pra-
vedený diplomek jako legitimaci, že jste nejnalena-
vější povinnosti své národní zadost učiniti. Buďte dále
apoštolem této myšlénky, neboť jen tenkráte, když
všichni se spojíme, bude nám lze cíle dosíci, jina
celý podnik by vyzněl na prázdno. „Nilka k nitce
chudý má košilku,“ praví české pořekadlo, a my
k tomu dodáváme: koruna ke koruně a český lid ve
Komenský
Komen
spolek „ Komen
krejcar
19
article
Vídni bude míti své národní školství z vlastní síly do
té doby, až mu bude dle zákona dáno, co mu náleží
Nic nás neodvrátí, bychom neúnavně nechránili če-
ských dítek, bychom nehájili jejich vzdělávání v ja-
zyce mateřském. Právem jich hájíme! Kdyby nějakým
dopuštěním osudu najednou zhynulo přes 50.000 dítek
jaká by z toho pojala hrůza celý svět! Nám všal
sudbou neblahou dán údčl ještě horší: přes 50 tisío
českých dětí ztráci se ješte rok za rokem v něme
ckých školách našenu národu a nejenom se ztrácí, ale
vychovává se za nepřátele vlastního národa, z něhož
vyšly.
Zda bychom nebyli bídnými otroky jména če-
ského nehodnými, kdybychom se zavčas tomu ne
bránili? Bráníme se ze všech sil. Založili jsmes
na vzdělání českých dílek i ochranu národnosti spolek
„Komenský“, který již po třicet tři léta zachraňuje.
co zachrániti lze, podle prostředků, jež národ náš mu
věnuje.
Založil a vydržuje sedmitřídní obecnou chlape
ckou a dívčí školu, dvě opatrovny a čtyři školy j
zyka českého. Z ústavů tčch vyšlo již na tisíce dítek
které nám již jako ženy a muži pod praporem rudo
bílým v boji nerovném po boku stojí.
Komenský
Vídeň
20
article
Přes 50.000 českých dělí jest ještě ve školách
německých — ve školách „Komenským“ zřízených
jest jich pouze něco přes 1000. Nelze tudíž jinak
musíme ještě usilovněji nežli dosud podporovati „Ko-
menského“, aby nižádné české dítě ve škole nečesk
nepřišlo na zmar.
To na paměti majíce smíme zajisté prositi i dou-
Iati, že všichni věrní Čechové pomáhat
budou zachovávati české dítky svému
národu a podají jim pomocné ruky, aby se mohly
v jazyce mateřském vzdělávati.
Nechť všechny spolky a združení, nechť české
rodiny, nechť každý jednotlivec, jenž se k české ná-
rodnosti hlásí, za svou národní povinnost prohlásí.
účastniti se radou, skutkem i penízem, sbíráním
„Dobrovolné národní korunové dan
ve prespěch českého školství vídeňského.
Ukažme štědrou podporou „Komenského“, že jsme
i ve Vídni národem vyspělým, jenž odhodlán jest ne-
jenom plamennými slovy, ale i ráznými činy a neocha-
bující obětavostí připravovati si šťastnější budoucnost
Dle usnesení valné hromady spolku „Komen-
ského“ ve Vídni prosíme proto každého jednotlivce
aby přispěl jednou korunou ročně na české školstv
ve Vídni.
Ve Vídni, v den narozenin Jana Amosa Ko-
menského r. 1904.
Výbor spolku „Komenského“.
Komenský
Čecho
Jan
Ámos
ko
Vídeň
spolek „ Komenský
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Realisttcké řešení parlamentních pro-
blémů. Ze schůze politického klubu české
strany »lidové«, dne 7. května konané, uveřej
ňuje bývalý úřadní orgán strany této ve vče
rejším čísle několik aforistických citátů z jedno
tlivých řečí na místě referátu. Po jich přečten
je člověku, jakoby pohlédl do noci bludů-
mátoh náhle prozářené několika elektrickým
reflektory neobmezené svítivosti, z nichž nej
mohutnějším posloužil pan učitel Beneš. Pro-
mluvil k »rozbité koalici a koncentraci stran«
Projednav s lapidární stručností a plastikou po
hnutky a historii koalice českých stran na radě
říšské přikročil k »nápravě poměrů na říšské
radě«. Tať prý možná jen tehdy, až pokrokové
strany přes hranice národnostní po
dají si ruku a společně budou provozova
pokrokovou politiku proti stranám zpátečnickým
jež dnes přes národnostní rozdíly jsou si bližší
Škoda, že ústa realistického řečníka zavřela s
po této vynikající moudrosti nejinak, než jakoby
pronesl největší nesmysl. A přece z jeho slov
zrovna zvučně vyznělo cvaknutí pouchu Kolum-
bova vejce Pikanterie dvojsmyslu v jeho výroku
zbylá požitek jen zvyšuje. Neví se totiž zřetelně.
zdali pokrokové strany přerostou přes hranice
národnostní, aby si ruce mohly podat, aneb
zdali si budou moci ruce podat, až se národ-
nostní hranice zřídí ve smyslu německých »po
krokových stran«, rozdělením země v Čechách
a smiřovačkovým obehnáním německé državy
na Moravě. Podle připojovacích mohutnostía
snah strany páně Benešovy jest možným prvn
výklad, předpokládající přezírání národnosti vy
pjatým a myslivým nazíráním na pokrok, avšuk
podle národnostní autonomie, i realisty adopto-
vané, také výklad druhý. Názor páně Benešův
jest tedy na rub i lic bytelný. Correferent páne
Beneš
Benešův
Čechy
Morava
pán Benešov
22
article
Benešův p. Jiřík rozvinoval pak metaforu o po
dání rukou přes hradby, nyní tak oblíbenou
ve příčině pokrokových stran českých na ven
kově. Neobyčejným bystroumem pochlubil se
pan dr. V. Bouček, obrav si za předmět »bez-
hlavost a nevtivnost strany mladočeské«, že
nezabránila křiklavým nespravedlivostem Körbro-
vým při posledním jmenování soudeovských
úřadníků. Jakým způsobem strana mladočeská
měla přiměti šl. Körbra ke konání spravedlnosti
oproti českým auskultantům, to si p. dr. Boučel
ponechal pro sebe na tu dobu, až jeho vedením
strana realistická nabude hlavy a vlivu na jme
nování soudního úřadnietva. Vzhledem k tomu.
že si pan dr. Bouček přeje od mladočeské
strany co nejdůslednější obstrukci za součnsné
vlivnosti strany mladočeské na jmenování úřad
níků, musí býti jeho recept opravdu geniální
Na »lidové« schůzi konečně promluvil také par
Klimt z Třebíče o zjednodušení stran a osvělné
činnosti, ale výklady jeho dály se prý »způ
sobem v klubu neobvyklým a došly také u shro-
máždění upřímné a zasloužené veselosti«. Věčná
škoda, že je realistický denník nesděluje, nebo
mluvil-li pan Klimt ještě veseleji než pánové
Beneš a Bouček, mohlo býti »zasloužené vese
losti« po celém národě ažaž. To nejlepší nechsl
si klub realistiekých egoistů pro sebe.
Benešův
Jiřík
doktor
V Bouček
Boučel
Bouček
Klimt
Beneš
Třebíč
23
article
— Půtka mezi rakouskými turnéry a »Ně
meckým Turnersehaflem« pro tak zv. arijský
paragraf přiostřuje se každým dnem blížícího s
rozhodnuti o tom, má-li XV. rakouský Turner
kreis na dále zústati ve všecbecném svazu »Tur
nerschaftu«. K rozhodujícímu vídeňskému sjezdu
rakouských turnérů na den 29. května polože-
nému pilně chystaji se župní resoluce a nastává
mezi jednotlivými župami zcela zřejmé třídění
z něhož vychází na jevo, že se bez roztržky na
jisto neobejde. K novému »Bundu«, jehož sta
novy jsou již zadány, připojí se nepochybně
všechno turnéřstvo alpských zemí a z ostatníeh
valná většína »vereinů«. I ty spolky, kteréž se
usnášejí zůstati v XV. okruhu všeobecného tur
néřstva, činí tak s protestem proti nálezu berlín
ského turnéřského sněmu, jímž povolen německo
židovským turnvereinům zvláštní rakouský okruh
K radikálním, nesmiřitelným župám turnéřským
v Čechách připojila se nejnověji také župa úpsko
labská co nejostřejší resolucí a prohtášením, ž
bude ve Vídni hlasovati pro okamžité vy
stoupení z »Německého Turnerschaftu«. Neoby
čejně vášnivé znění těchto resolucí, hotových to
kleleb, svědčí o horoucí nenávisti německé mlá-
deže k židovstvu v řadách německých stojícímu
a všechny síly zejmena pak hospodářstvu svou
Turner
všecbecný svaz
Čechy
Vídeň
24
article
potenci protislovanskému germanisačnímu bj
v oběť přinášejícímu. Antisemitská zášť nacionál
jde tak daleko, že přenáší se přímo nesmířileln
na celý říšsko-německý »Turnerschaft«, Libere.
cká »Deutsches Volks-Zlg.«, kteráž vede severe
českou opposici turnéřskou, píše o tom: »Kdo
byl v Berlíně, viděl, jak neochotně zanášels
sjezd »Turnerschaftu« záležitostí ne úplně ter
néřskou, jak zástupci sjezdoví jen s odpor
sledovali vývody o tom, jak jim velice záležel.
na tom, aby »měli pokoj a klid v těchto věcích
Kdyby XV. okruh v »Německém Turnerschafn
zůstal a odvážil se ještě jednou s otázkou tout
na sjezd turněřský, domníváme se, že by turni
rakouští byli vyhozeni. Zaujati bojovné stan
visko, jak se to namnoze žádá, by neprospělo —
co tedy chtějí ještě německo-lidoví turnéři rakou
v »Německém Turnerschaftu«.
Berlín
Deutsches Volk
25
article
— Proli zákazu sokolského výletu do Fn
chatic usneslo se předsednictvo sokolské žey
Husovy na schůzi dne 9. t. m. konané poda
rekurs k místodržitelství a zároveň telegrafiek
požádati poslance p. Jos. Brdlíka, aby v té
záležitosti podal v poslanecké sněmovně inler
pellaci na ministerského předsedu dra. Körtn
— Rodinné zprávy. Zasnoubení slaviti buden
dne 23. května t. r. v nejužším kruhu rodinném
slečna Amalie Kraupnerova, dcera obchodníka
a majitele domu v Jevičku a pan Arnošt Schreler
berní adjunkt, t. č. v Dačících.
— Úmrtí. V Praze zemřel pan Otakar Bil
lékárník v 53. roce věku svého. Tělesná schránk
zesnulého bude ve středu dne 11. května t. n.o
3. hodině odpolední v chrámu u sv. Jana na Skalce
(Karlovo náměstí) vykropena a pak na břbitov
olšanském do rodinné hrobky uložena. —. Ve Pebe-
rách zemřel pan Jan Červený, ředitel školv
stáří 60 roků. Pohřeb koná se ve středu dne
11. května t. r. o 11. hodině dopolední z dome
smutku.
— Pocta. Sbor samostatně obecně dívčí školy
v Bubnech rozloučí se s velezasloužilým svým řídích
učitelem panem Jos. Baborem ve čtvrtek dne 1
května domácí slavností, jež zahájí se o 1/410. bo
ve chlapecké škole ve Vinařské ulici. V sobotu dn
14. o 7. hod. več. pořádá se hostina na počest oslave
ce v Král. Oboře „u Bukovských“. Kuvert za osohu
2 K. Přihlášky přijímá správa samostatné obec. dive
školy v Bubnech nebo v den slavnosti řídící učitelka
sl. B. Hykešova.
Husův
Brdlík
doktor
Kraupnerův
Schreler
Bil
Jan
Červená
Jos
Babor
Král
B Hykešův
Praha
Karlův náměstí
Olšanský
Bubno
vinařský ulice
26
article
— K úmrtí dra. Ant. Dvořáka. Soustrastné pr-
jevy zaslali naší redakci dále: Z Mělníka. Obenn
zastupitelstvo královského věnného města Mělník
n. L. projevuje hlubokou lítost nad úmrtím největšíh
hudebníka naší doby, dra. Dvořáka, kterým klesl ča
hrobu nenahraditelrý mistr český. Slarosta Srenker.—
Z Hořic. Bolestně rozechvění truchlivou zvěstíe
skonu mistra a genia Antonína Dvořáka vyjadřujem
projev nejhlubší soustrasti. Hořické pěvecko-hudebni
spolky „Vesna“, „Ratibor“ a „Dalibor“. — Teleg-
fický projev soustrasti zaslal také zpěvácký spolel
v Bělohradě.
— Přovezení ostatků Jana Kollára z Vídně d
Prahy. Ve včerejší schůzi městské rady bylo sdělene.
že ředitelství Národního divadla slíbilo k žádosti rady
městské uspořádati v předvečer převezení ostalk
Kollárových slavnostní představení, při němž bud
provedena Smetanova „Libuše“. Proslovení o poli-
tickém významu Kollárově převzal ochotně poslaneo
p. dr. Herold. O řeč, oceňující literární význam, po-
žádán byl p. prof. Jakubec, jenž však omluvil se chc-
ravostí, znemožňující mu veřejné vystupování a usne
seno o slavnostní proslovení požádali p. dra. Pastrnka
— Deputace městské rady, která bude přítomna er-
humaci tělesných ostatků Kollárových ve Vídni
ostatky při převezení bude doprovázeli do Prahy, dnes
o 1/22. hod. odpol. odjede do Vídně. Členy deputace
jsou pánové: náměstek dr. Groš, administrátor po-
travní daně F. Mellan, F. Hubáček, L. Čupr, vrchn
ředitel chudinského ústavu Brož a m. r. dr. Štych
Dvořák
Slarosta Srenker
Ratibor
Dalibor
Kollár
Kollárův
Smetanův
Libuše
doktor
Herold
profesor
Jakubec
Pastrnek
Groš
F Mellan
F Hubáček
L Čupr
Štych
Mělník
Hořice
Bělohrad
Vídeň
Praha
národní divadlo
chudinský ústav Brož a m . r . doktor
27
article
Deputace přiveze ostatky Kollárovy v neděli o 18.
hod. večerní do nádraží v Hybernské ulici
— Ze zemského výboru království českéhio. v
schůzi, konané dne 4. t. m. za předsednictví nejvyš-
šího maršálka zemského Jiřího kníž. Lobkovice, usne-
seno objednati pro pantheon musea království českého
u akad. sochaře Šalouna poprsí zemřelého dra. Ant-
Dvořáka. Záslupcem zem. výboru ve výboru řemes!
nické školy v Jaroměři jmenován byl p. Frant. Čeněk
továrník v Jaroměři. Potvrzeno bylo jmenováníp
MUDra. Vlad. Musila def. sekund. lékařem všeob. ve
nemocnice v Rychnově n. Kn. a opětné ustanovení
MUDra. Alex. Bondyho prvním sekund. lékařem israel
všeob. nemocnice v Praze. Rozmnožení ošetřovatel-
ského personálu ve všeob. veř. nemocnici ve Vrchlalí
na osm řádových ošetřovatelek bylo na čas nezbytné
potřeby schváleno. Rozklad okr. výboru v Uhl. Jano-
vicích proti výnosu zem. výboru, povolujícímu městu
Uhl. Janovicím konstituovati se jako samostatná zdr-
votní obec, byl zamítrrat. Zařadění všeob. veř. nemo
nice v Hořicích do I. třídy platů bylo schváleno. Sti
nosti severozáp. dráhy v příčině převzetí části příjezdn
silnice u nádraží v Ostroměři ve správu okresu hoh
ckého bylo částečně vyhověno.
Kollárův
Jiří kníž
Lobkovic
Šaloun
Dvořák
František
Čeněk továrník
Mudra
Vlad
Musil
Alex
Bondy
Uhl
Jana
hybernský ulice
Jaroměř
Rychnov můj
Praha
Janovice
Hořice
Ostroměř
všeobecný . nemocnice
28
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý ddne
10. května.) Jménem pozůstalých dra. Ant. Dvořáka
vyslovili zeť zesnulého p. Josef Suk a syn p. Ant. Dro-
řák starostovi p. dru. Srbovi díky za pocty, zesnu
lému umělci při pohřbu prokázané. Díky byly sl
Jeny měst. radě. — Vyhověno bylo žádosti výboru Úst
Matice školské, aby staroměstská radnice byla dne
16. května odpoledne obecenstvu přístupna za mírn
vstupné ve prospěch Ústřední Matice školské. — Vy-
hověno bylo 69 žádostem ze přiznání práva domov-
ského ve smyslu zákona z roku 1896; 30 žádostí téhoh
druhu bylo zamítnulo.
— Návrhy na změnn názvu ulic pražských, v
včerejší schůzi městské rady pražské bylo podáno
několik návrhů na změnu názvu některých ulic prnž-
ských. Tak p. Kasalický doporučoval, aby Přikop by
nazván třídou Pařížskou a Josefské náměstí Petro-
hradským. Pan Portík doporučoval, aby toto náměst
nazváno bylo Pařížským. Pan Čupr vyslovil přánl.
aby ulice Žitná přezvána byla Dvořákovou, ježto zvě-
nělý místr dr. Ant. Dvořák bydlel tam přes 30 le
Pan Patočka navrhoval, aby ulice Ječná byla na-
zvána třídou Jiříka z Poděbrad. Pan dr. Baštýř při-
mlouval se za označení ulice Žitné jménem Dvožáko-
vým, nebude-li přijata zásada, aby starobylé názvy
ulic nebyly měněny. Veškeré tyto návrhy byly ol-
kázány komisi pro pojmenování ulic se žádostí a
brzké projednání,
— Kluby oběaniské, Valná hromada m a lostran
ského- Občanského klubu konána bylav
středu dne 4. května v hostinci „u Křízků“ na Mal
straně. Zahájil ji starosta pan dr. Pinkas za hojnt
účasti obecních starších a členů městské rady i ví-
noval vzpomínku zesnulému měst, radovi panu Joseh
Hudlovi. Jednatel p. Alois Hubáček přednesl pečliv
sestavenou zprávu o činnosti klubu v roce minulém.
Dvořák
Suk
Srba
Portík
Čupr
Žitná
Dvořákův
doktor
Antonín
Patočka
Jiřík
Baštýř
Pinkas
Joseh
Hubáček
Jena
josefský náměstí
Poděbrady
29
article
Výbor konal 14 schůzí, svolal 1 valnou hromadu
4 schůze členské; na těchto projednány záležilost
běžné. Své delegáty vyslal klub do různých schů
pořádaných klubem národní strany svobodomysin
uspořádal schůzi s rokováním o politické siluaci
které promluvili pp. inž. Kaftan a Václ. Březnovský
říšští poslanci. Městské radě podány rozmanité návrhy
a stížnosti, jež se týkaly obecního hospodářství. O ve-
by do sboru obecních starších staral se klub a uzavie
ním dohody způsobil, že poměr ve prospěch naší strany
proti roku 1902 o jednoho člena sboru bez bojese
zlepšil. Mimo to jmenoval klub i kandidály do komi
berních, kteří byli také velikými většinami zvolen
Jednatel přál na konec osvěžené činnosti klubov
nejlepšího zdaru, který nechť je dokumentován brzkým
postavením mostu u Rudolfina. (Výborně a pollesk.
Zpráva jednatelská jednomyslně schválena. Rovni
zpráva pokladní, kterou přednesl p. Němec i zpráv
živnostenské komise, již podal p. Fr. J. Prochizk.
Pan ředitel Bláha vytkl výboru, že se nestaral
zřízení čílárny a knihovny na Malé straně, o přiznivé
vyřízení žádosti obci podané za odstranění velejnčli
záchodku z Radeckého náměstí a vykřičené místnosi
z Lužické ulice. Městský rada pan Hubáček vysvělli
proč městská rada, kde zasedají jen tři zástupci Mísl
strany tyto záležitosti dosud nevyřídila a připomenul.
že veřejná knihovna bude v krátké době na Mal
straně zřízena. Pan Máslo zádá, aby koleje elektrick
Ing
Kaftan
Václ
Němec
J Prochizk
Bláha
Hubáček
Máslo
Francie
Radecký náměstí
lužický ulice
Rudolfinum
živnostenský komise