1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
rmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 244. ze dne 4. září 1908.
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z amerlokého trhu železářského.
Z Nového Yorku, dne 2. září. Odborný list
„Iron Age“ píše: Náslodkem náhlého ukon-
čení stávky uhlokopů na jihu bude asi opětně
zahájena práce ve vysokých pecích. Západním
producentům suroviny železné povolují se vyšší
ceny, zvláště za železo kujné a litinové. Vý-
chodní busické železo znamená rovněž dráže,
od kupců lze však jen těžko dosici vyšších cen.
Zahraniční železo ferromanganové je chabější
nabízí se na pobřeží za 33 dolarů tuna. Situnce
na trhu s polotovary a hotovými výrobky se
lepší. Colková spotřeba železa a oceli jest větší,
než se soudí. United States Steel Corporation
pracuje s 59% své výrobní sehopnosti. Obchod
se stavebním materiálem je dosti čilý, a speci-
fikace platin docházejí uspokojivě. Poměry v ob-
chodě s drátem jsou dobré. Ceny za starý ma-
teriál jsou vyšší.
Nový York
Steel Corporation
Iron Age
7
article
Úsllední dobylčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 31. srpna do 3. září 1906)
Na hovězí lrh přihnáno proti minulému týdnu
o 68 kusů krného, 113 pastevního a 454 kusů sla-
bého dobytka více. Prímé dovozy byly o 76 kusů
menší než minulého týdne. Více dodaly Dolní Rakou-
sy o 63, Hlorní Rakousy o 153, Styrsko o 78, Halič
o 228, Bukovina o 35, Uhry a Sedmihradsko o 198,
Bosna o 2 kusy. Méně dodaly Solnohradsko o 4, Ko-
rutany o 6, Čechy o 14, Morava o 22, Chorval-
sko-Slavonsko o 76 kusů. Silné obeslání trhu ze
západních území lze vysvětliti přokážkou v exportu
ma mnichovský trh, který byl uzavřen pro slintavku
a kulhavku. Velské obeslání trhu způsobilo velmi
značné ochabnutí tendence a ve všech oborech ob-
chodu opět nastalo klesnutí, které zvláště bylo ci-
telné pro majitele lehčích druhů beztak už silně
pokleslých. V dobrých kvalitách byl odbyt při snl-
žených cenách ještě jakž takž dobrý, avšak lebčí
druhy, zepnéna pastevní dobytek, blíží se stadiu
aboolutní neprodejnosti. Býčí trh byl přeplněn, ná-
sleukem čohož byl prudký pokles cen. Několik set
kusů zůstalo neprodáno. Barevní voli nejprvnější ja-
kosti z českých, moravských a uherských továren
byli kvalitativně měně dobře zastoupení než minule
a klesli při chabém smýšlení o 2 K. Tolikéž ztratili
voli nepřednější jakosti uherského původuu. Ceny
barevných a uherských volů první jakosti byly hned
při začátku trhu o 2 K nižší než minulého týdnea
situnce se pro prodavače ještě zhoršila. Nabídka volo
střední jakosti byla opět velice veliká a musili býti
při velice vleklém trhu prodávání o 2—4 K levněji.
Marek
Solnohradsko
Čecho
Tolikéž
Halič
Bukovina
Uhry
Sedmihradsko
ko
Slavonsko
Hlorní Rakousy
8
article
Poptávka po slabších a lehčích krmných a pastevních
volech byla pro šptný stav trhu ve velké tržnici
velmi slabá a majitelé musili prodávatí o 3—4 K
levněji. Také z těchto druhů mnoho neprodáno. Býčí
trh byl následkem přáiš velké nabídky nanejvýš sla-
bý a ceny klesly o 4—6 K. Slabý dobytek ztratil 4 K.
Bůvoli opět značně klesli. Z příhonu, v němž bylo
z Čech 75, z Moravy 158 kusů bylo prodáno
pro Vídeň 3679, pro Dolní Rakousy 947, pro Čechy
82, pro Moravu 93, pro Švýcarsko 6 a neprodány
zůstaly 582 kusy.
Na trh s vepřovým dobytkem přihnáno proti
minulému týdnu o 333 kusů tučných více, naproti
tomu o 120 masných vepřů méně. Dovozy tučných
vepřů byly slabší z Chorvatska-Slavonska o 374.
z Uher a Sedmihradska o 209, z Haliče o 17 kusů.
silnější z Bosny o 143 kusy. Stále stoupající dovozy
tučných prasat z Uher, Sednihradska a Chorvatsko-
Slavonska souvisí, jak se zdá, s snahou taměj-
ších producentů, hoditi na vídeňský trh pokud možná
nejvíce vepřů před začátkem masného dovozu ze
Srbska. Nabídka tučných vepřů byla 8917 kusů (4259
těžkých a 4658 středních a lehkých tučných vepřů)
a převyšovala velmi značně potřebu. Za příčinou
silného příhonu výrobu sádla a špeku značně vzrost-
la a ceny těchto výrobků znovu poklesly přes do-
brou spotřebu.
Čechy
Morava
Vídeň
Dolní Rakousy
Švýcarsko
Chorvatsko
Slavonsko
Uhry
Sedmihradsko
Halič
Bosna
Srbsko
9
article
Klesající ceny sádelných výroliků spolu s velkou
nabídkou způsobily přirozeně značné ochabnutí smý-
šlení a jak těžcí, tak také střední a lehcí vepři sel-
ského chovu ztratili při vleklém obchodu 4 haléře
na kilogramu. Kupci byli kleslými cenami povzbuzeni
a proto koupeno pro vídeňskou pottebu 7172 kusů
(proti 6794 min. týdne): přes to zůstalo 1146 tučných
vepřů neprodáno, protože pro tak velké množství ne-
bylo odbytu. Dovozy masných prasat poklesly z Dol-
ních Rakous o 16. z Moravy o 111, z Haliče o 796.
z Uher a Sodmihradska o 153 kusy. Stouply z Chor-
vatsko-Slavonsku o 257, z Krajiny o 23, z Bukoviny
o 33 kusů. Haličské dovozy se zmenšily opětně a
zůstávají za stojným trhem minulého roku o 3500
kusů (4370 kusů proti 7864). Přes tento úbytek drží
se dovozy na výši potřebě úplně hovící následkem
trvale velkých dovozů ze Sedmihradska a Chorvat-
sko-Slavonska. Vzhledem na dostatečnou nabídku
zahájen trh při slabém smýšlení a majitelé byli nu-
ceni sleviti v jakostech prvních o 4, v lehčích, zvlá-
ště však slabších druzích o 4—6 h na 1 kg. Snížené
ceny povzbudily koupěchtivost a vídeňští i čeští a jiní
venkovští kupei hojně kupovali. Moravská masná
prasata zvláště jemných druhů byla hledána a klesl
také jen o 4 hal. na 1 kg. Pro vídeňskou potřebu
koupene 5842 proti 4766 kusům minulého týdne.
Z příhonu, v němz bylo z Moravy 219 kusů, pro-
dáno pro Vídeň 13.014 (proti 11.560 min. týdne),
pro Čechy 701 (proti 834), pro Moravu 126
pro Dolní Rakousy 341, pro Horní Rakousy 388
Neprodáno zůstalo 1795 kusů.
Chorvat
Dolo
Morava
Halič
Uhry
Chor
Slavonsko
Bukovina
Sedmihradsko
Vídeň
Čechy
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
kg
10
article
Na trhu s ovcemi byl přihon proti minulému
týdnu o 700 kusů slabší. Trh navštíven českými
kupci stejně a venkovskými řezníky lépe než mi-
nule, avšek obchod byl toliko ve zboží první jakosti,
kterého bylo málo, trochu živý při poněkud vyšších
cenách, než minule. Poslední ceny slabších ovcí.
kterých bylo velmi hojně, se stěží udržely při slab
poplávce. Do Čech šlo asi 1100 kusů do Švýcar na-
ložena asi malá partie.
Na trh s telaty přihnáno o 20 kusů více než
minule a prolí velké derutě na předběžném trhu na-
stoupilo znatelné uklidnění. Příčinou toho jest tro-
chu lepší potřeba za příčinou do týdne připadajícího
svátku a okolnost, že zásoby ve velké tržnici jsou
takořka vyčerpány. Kdežlo minule byla poplávka
nanejvýš slahá, ukázala se tentokráte přece jakási
koupěchtivost a ceny celkově stouply o 4 h na 1 kg
Nejpolěšilelnější pro majitele bylo, že přestalo pro
dávání za každou cenu, které bylo minule.
Čechy
kg
11
article
Na trhu s poruženými vepři byla nabídka tro-
chu větší než minule a poslední ceny se mohly udr-
žeti jen z počásku. Později musily se přizpůsobiti
poklesu živého zboží a ceny spadly o 2—4 h na 1 kg
Na vedlejší trh živých prasat bylo přihnáno 2194
kusů masitých a 1434 kusů tučných prasat. Po ži-
vých prasatech byla poptávka na základě cen z úter-
ka. Živá prasala se málo prodávala a sotva udržela
úterní ceny.
Na vedlejší trh hovězí přihnáno 687 kusů (442
kusy krmného dobylka, 42 kusy z pastvy a 203 kusy
slaběho). Z toho bylo 582 kusů, jež zůstaly v pondělí
neprodány. Obchod byl velmi obtížný, poněvadž ne-
četní kupci, kteří se dostavili, chtěli kupovati ještě
laciněji nezli minule. Majitelům nezbude nic jiného,
než povoliti nové slevy. Přes to zůstane většina pří-
honu neprodána
V poražených ovcích byl slabý obchod při s te
ných cenách jako minulý týden
Na jehněčím trhu byla nabídka příliš velká
Borší jehňsta byla rychle prodána za sníženy cený
Lehké zboží zůstalo nepovšimnuto.
kg
12
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepšl
jakosti, barevní 93—98, nejlepší jakostí uheršt
80—88, haličští I. 88—90, voli I. jakosti ba-
revní 82—92, uherští voli 70—78, haličtí 80 g6.
voli prostřední, barevní 70—80, uher. 62 —68, haličt
66—78, voli III. jakosti barevní 65—69, uherští
až 60, haličtí 56, 64. Voli z pastvin 28—68, I. ja-
kosti — až . bosenští voli od 40 až 54, I. jakosti
—.—, býci od 44 do 64 I. jakosti 66 až 74
krávy 51--66, krávy I. jakosti 67—82, buvoli 20.-38
buvoli 1. jakosti 40— 48, drobný dobytek 28—48
vepři uherští I. jakosti 108—112, prostř. 102—107
lehči 96—-101, staří 96—102, podsvinčata haličská
88—109, I. jak. 110—120, podsvinčata mor. 112, 128
ovce živé 44 až 54, ovce živé I. jakosti 56 — 62.
ovce poražené 76—92, ovce první jakosti. 94
104, lelata poražená 80—124, telata poražená
I. jakosti 126—136, telata živá 60 až 104, telata živá
I jakosti 106 až 112, vepři poražení 116—124. vepři
poražení I. jakosti 126—136, selata 116—136, lehči
132 až 136, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 ke
mimo daň potravní.
28 — 68
13
article
Z Vídně, 3. září. (Jateční trh) Přivezene
4316 lelat, 3628 živých prasal, 1195 zabitých prasal
3691 živých ovcí, 330 zabitých ovcí a 314 jehňat.
Na telecím trhu byl přívoz stejně velký jako minulý
týden, ale zatím domáci spotřela poněkud stoupla
a poněvadž byly činěny objodnávky také vzhledem
k svátku, připadajícímu na příšti úterek, udržely
se ceny a namnoze se ještě zlepšily o 4 haléře. Živá
prasata prodávána za snižené ceny předvčerejš ího
hlavního trhu a dle toho byla zabitá prasála o 4
haléře levnější než před osmi dny. Na ovčí trh bylo
přivezeno o 732 kusů méně než minulý týden a ten-
dence byla proto poněkud příznivější, zvlášlě poku
se týče lepších jakostí, jež byly poměrně slabě za-
stoupeny a laké dobře udržely cenu.
Znamenaly: Telata živá 60 h až K 1.12 a zabilá
70 h až K 1.32, živá tučná prasata 98 h až K 1.12,
živá podsvinčata 88 h až K 1.16, poražená tučná
prasata K 1.16 až 1.28, poražená podsvinčala K 1.14
až 1.36, mimořádně až K 1.40, živé ovce 52—62 h,
partie vybraných 66 h a brak 42—48 h, poražené
ovce 72 h až K 1.08 vše za kilogram; jehňata
K 15—36 za pár.
Vídeň
14
article
Vzájemný obchod mezi Rakouskem
Vzájemný obchod mezi Rakouskem
a Uhrami v r. 1907.
Statistický úřad v c. k. ministerstvu obchodu
uveřejnil před krátkem definitivní výsledky »Stati-
stiky vzájemného obchodu mezi Rakouskem a
Uhrami v r. 1907.« Publikace tato obsahuje znázor-
nění dovozu i vývozu z Uher a do Uher dle jedno
tlivých druhů zboží, jakož i výkaz dovozu a vývozu
dle systematického seskupení zboží. Současně prove-
dena také specialisace obchodu dle dopravních pro
středků.
Číselné doklady jsou instroktivně vysvětleny při-
pojenými gršfickými tabelami, jež znázorňují rozsal
a obsah obchodu s Uhrami.
Obchod vzájemný mezi Rakouskem a Uhrami
ukazuje v letech 1900—7 tento vývoj (s výlukou
drahých kovů a minci):
dovoz
vývoz
mnořství
v milionech metr. centů
50.9 22 1
47. 6
23.1
47.9
22 .3
47 1
22 9
45 5
23.9
47.8
26.2
51 5
29 6
33.4
Rakousko
Uhry
47.9
47.8
15
article
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
16
article
51.8.
Hodnota v mil. K
921.6 8852
. . . . . 901.6 873 8
1902 . . . . . 944.5
8738
1903 . . . . . 945.0 9032
1904 . . . . . 993.3 974.4
1905 . . . . . 988.8 1003.2
1906 . . . . . 1082-2 1190 .8
1907 . . . . . 1204.1 1263.0
Obchodní bilance Rakouska oproti Uhrám byla
tedy v letech 1900—1904 passivní, a sice:
v roce 1900 obnosem 36.4 mil. korun
27.8 »
» » 1901 »
» » 1902 » 70.7 » »
» » 1903 »
41.8 » »
„ „ 1904 » 18. 9 „
v letech 1905—1907 naproti tomu aktivní a sice
v roce 1905 obnosem 144 mil. korun
„ » 1906 » 1086 » »
„ „ 1907 » 58.9 » ,
Toto aktivum obchodní bilance Rakouska dle
definitivního stanovení obchodních hodnot za 190
oproti Uhrám obnosem 58.9 mil. kor. vykázané jest
tedy o 23.2 mil. kor. větší než provisorní číslo, ply-
noucí z předběžného vypočítání obchodní bílance
uveřejněného počátkem tohoto roku,
Obchodní bilance byla vypočiena na základě ob
chodních hodnot c. k. permanentní komisí pro stali-
stiku vzájemného obchodu pro r. 1907 nově vyšetře-
ných. Jako v předešlých letech, nebylo lze ani pro
r. 1907 docíliti úplné sbody mezi těmito bodnotam
a obchodními hodnotami vyšetřenými král. uherskou
permanentní komisí pro statistiku obchodu Uhe
s Rakouskem, nýbrž při jistém počtu (23 položkách)
zboží liší se více méně hodnoty na obou stranách.
Rakousko
Uhry
17
article
— Dle uherských hodnot jest dovoz z Uher o 0
mil. kor., vývoz do Uher o 11.5 mil, kor. vyšší, než
jak vykázáno jest v rakouské publikaci, tak že
zde vyplývá jiný obraz obchodní bilance a aktivum
Rakouska jeví se ještě asi o 11.3 mil. kor. vyšším.
Číselné srovnání s definitivními výsledky uber
ské statistiky nemohlo býti tentokráte podáno, ježtc
dotyčná data nejsou ještě po ruce.
Z rakouské publikace lze upozorniti na tato nej
důležitější data:
Systematické seskupení zboží ukazuje tento obran
obchodu v letech 1907 a 1906.
s) dle surovin, polotovarů a hotovýeh
tovarů:
v r. 1907
v r. 19 6
v mil. K v proc. v mil. K v proc.
Dovoz z Úher
Uhry
Rakousko
18
article
1907
1900
1901
19
article
suroviny . . 682.7 56.7
622.2
8.3 96 3
polotovary . 100 0
hotové tovary 421.3 350 363.7 336
Vývoz do Uher;
9.4 1108 9
suroviny . . 1191
13.5 158.2 13.3
polotovary . 169.9
77 1
9218
hotové tovary 974.0
77.4
Z tohoto srovnání je zřejmo, že v dovozu z Uher
převládají suroviny, ve vývozu do Uher tovary, Při
dovozu hotových tovarů nutno zdůrazniti, že na něm
účastní se jen mouka v r. 1907 asi 213 mil. K
(oproti asi 171 mil. K před rokem), t. j. více než polo-
vicí celkové bodnoty z Uher dovezených výrobků.
b) Dle odborů výrobní ch:
v r. 1907
v r. 1906
v mil. K v proc. v mil. K v proe
Uhry
polotovar
21
article
Dovoz z Uher:
výrobky země-
dělské a lesní 712 3.
výrobky horni-
cké a hutní . 21 3
výrobky prů-
myslové . . 470.
Vývoz do Uher
výrobky země-
dělské a lesní 941
výrobky horni-
cké a hutní . 54.5
výrobky prů-
Uhry
výrobek země
lesní 712
23
article
myslové . . 11144
24
article
Ze surovin připada lo:
v milionech korun
v dovozn ve vývoz
1907 1906 1907 190
na potraviny a požívatiny
na suroviny pro zeměděl-
423 8 366 9 85.2 80-
ství a průmysl . ..
Z polotovarů p
padalo
16.0 12.2 35.9 31.
na vaty a přízi . . . .
19.0 188 46.8 51.
na kůži. . . . ..
na polotovary dřevařského
průmyslu a průmyslu
21.1 22.8 21.6 19.7
kostečného zboží . .
12.1 12.3 21. 4 15.
na polotovary ze železa.
Zhotových výr
bků připada lo:
na potraviny a požívatiny
na výrobky textilního prd-
myslu
5.5 88 2 82.
na konfekční zboží . .
na výrobky papírnické .
3.5 33 30.0 29-
na výrob. kožařského prů-
5.2 4.3 33.2 27.
myslu . . . . ..
na výrobky dřevařského
průmyslu a průmyslu
9.4 8.3 37.4 34.0
Poštěného zboží . . .
9.1 7.6 10.9 10
na chemické výrobky . .
na železné zboží . . . 12.5 11.6 60.7 57.
na stroje, přístroje, do-
pravní prostředky . . 106 11.6 60.5 57-
na nástroje, hodiny . . 1.7 1.9 15.8 17
Vajmou-li se z úhrnných výkazů o surovinách
polotovarech a hotových výrobeích všechny potraviný
a požívatiny ve zvláštní skupinu, vyplývá z toh
jejich podil na dovozu v r. 1907 obnosem 563.6 mil
korun (46 83e) oproti 503.6 mil. K (46.694.) pře
rokem, a na vývozu obnosem 112.3 mil. K (8.9 e
oproli 101.2 mil. K (8.56) před rokem. Jednotlivé
vykazuje obchod v nejdůležilějších skupinách zbot
tyto výsledkyá
I. Dovoz z Uher:
1907
1906
hodnota v milionech koru
tabák surový . . . . 12.0
11.9
2413
obilí . . . . . . . 2982
z teho:
pšenice . . . . . . 114.1
žito . . . . . . . . 54.2
ječmen. . . . . . . 38.4
oves . . . . . . . 36-4
kukuřice . . . . . . 54.0
mouka . . . . . . . 212.8
rýže . . . . . . .
12.0
ovoce . . . . . . .
semena . . . . . .
z toho;
jetelové semeno . . .
jatečný a tažný doby tek
173.2
z toho
97.7
hovězí dobytek. . . .
Zhotový
Uhry
35.9
22.8
kostečný zboží
12.3
4.3
ovoce
25
article
62.2
prasata . . . . . .
koně . . . . . . .
drůbež . . . . . ..
mléko . . . . . ..
16.4
vejce . . . . . . .
kůže a kožešiny . ..
máslo . . . . . ..
11.9
vepřové sádlo . . . .
slanina . . . . ..
pálené líhové nápoje
B09
víno . . . . . . .
čerstvé maso . . . .
uzenice . . . ..
stavební a užitkové dříví
železná ruda . . . .
11.7
baviněna příze . . . .
bavlněné zboží . .
17 1
vina . . . . . ..
vlněné zboží . . . .
kůže . . . . . . .
železné pruty, plechy a
platy . . . . . . 10.5
železné zboží . . . . 125
chemické pomocné látky
a výrobky . . . . 163
Z toho:
škrob . . . . . . . 5.2
II. Vývoz do Uher.
hodnořa v milionech korur
r. 1907 r. 1906
káva . . . . . . . 11.4 98
cukr . . . . . . . 129
kůže a kožešiny . . . 12.8
pálené lihové nápoje . 8 4
víno . .
11.7
stavební a užitk. dříví . 21.6
19.9
kamenné uhlí . . . . 15.4
koka . . . . . . . 88
minerální oleje . . . 12.5
17.0
bavlněná příze . . . . 348
30.5
bavlněné zboží. . . . 226.5
2156
lněné tkaniny . . . . 16.4
17.3
pytle jutové . . . . . 11.
vlněné zboží . . . . 130.9
1235
hedvábné zboží . . . 387
36.4
klobouky . . . . . .
13.2
13.1
37.3
34.2
šatstvo. . . . . .
21 6
20.1
prádlo . . . . . . .
17.1
papír . . . . . . .
10-6
papírové zboží . . . .
10.2
kaučukové zboží . . .
51.5
kůže . . . . . . .
33.2
27.7
kožené zboží . . . .
18.8
dřevěný nabytek . . .
sklo a skleněné zboží .
14.0
porculánové zboží . .
železné pruty, plechy a
13.4
pláty . . . . . .
60.7
železné zboží . . ..
zboží z nedrahých kovů
16.7
(vyjma železo) . .
stroje (vyjma elektrické)
elektrické stroje a elek-
trické potřeby . . .
hodiny . . . . . ..
chemické pomecné látky
a výrobky. . . . .
mýdla . . . . . . .
Uhry
vejce
železný zboží
II
98 cukr
kamenný uhlí
koka
bavlněný příze
pytel
13.1
prádlo
papír
dřevěný nabytek
26
article
Z trhu hnědouhelného.
Z trhu hnědouhelného.
Situnce na trzích uhelných není všeobecně tal
příznivou, jak se ještě v období jarním dalo očeká-
vati. Ve všech revírech uhclných pocituje se ochab-
nutí činnosti průmyslové a tím podmíněná menš
potřeba uhlí u závodů průmyslových. Vodle toho
sklady uhelně mají už začátkem období podzimního
takřka všude značnější zásoby. Vlivem těchto poměro
také obchod hnědouhelný v srpnu nebyl tal
čilým, jako v letech předchozích. U oněch odběratelů
jež hradí svou potřebu hnědouhel, drahou, všude mož-
no nalézli větší zásoby, ať se jedná o palivo pro do-
mácnost nebo o uhlí průmyslové a následkem toho
snaha obchodníků a překupníků, ze starých závěrek
jež dnem 31. srpna končí, dle možnosti zmenšiti či-
lými odobírkami značná množství neodebraná, ne-
měla větsího úspěchu. Prokázalo se, že zejména ob
chodníci i překupníci, zajišťujíce si svoji spotřebu
uhelnou na období 1907-8, zakupovali množství da-
leko nad efektivní potřebu a vesměs s odebírkam
27
article
38.5
38.5
ma tyto závěrky zůstali pozadu, Rovněz i závod
průmyslově, zejména v Německu, jež oslabením ho-
spodářské konjunkcury postiženy citelněji než závod-
domácí, nedisponovaly plně na zakoupená množství
Těmito nodostatečnými odebírkami ovšem znesnad-
něno dolům a jich komisionářům, dodržeti plně těžbu
na základě předprodejů rozpočtenou a technickým
vyřizením dolů a novými závody připravenou. P
těchto zkušenostech obnovovány uzávěrky s obchod-
níky na množství monší, jež se přibližují zmenšené
polfelé.
Také odebírky labských odbčratelů nevybo-
vují uzávěrkám; jednak značnou soutěží německého
Německo
28
article
258.9 255.3 33.9 299
258.9 255.3 33.9 299
i anglického uhlí, jednak trvale nízkou splavností
labskou poptávka po uhlí hnědém byla v letošní
období dosti chabou. Oživením labského vývozu
hnědouhclného, jež pro nejbližší období při nynějšim
rázu počasí lze s určitostí čekati, nastane kýžené
zlepšení odbytu. Jost význačno, že v prvé poloviei
měsíce srpna ještě celá řadu dolů stála s těžbou2
až 3 dny. A tak hladký odbyt těžby uhelné nelz
ještě bezprostředně očekávati, zejměna dokud labský
vývoz značně nestoupne. Také okolnost, že ceny no-
vých uzávěrek s obchodníky zůstaly nezměněny, ne-
byla na slabší odbyt srpnový bez vlivu.
Vzhiledem k této situace možno doufatí, že le-
tešní doprava uhelná v období podzimním nedozná
obvyklých políží nouzí o vozy a že obchod pod-
zimní bude klidným a normálním.
Jost
29
title
299.4 244.5 77.7 710
30
title
35.3 31.2 441.9 419
31
article
Hospodářské zprávy z Moravy.
Hospodářské zprávy z Moravy.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Ovoce. Jako jsme doporučili odbytu Mor
Ostravu, mežno doporučíti nákupu kraje valašské.
kde je obrovská úroda kvality dobré, zvláště jadrni-
čky valašské, římská jabika atd. Také koženky, par
mény i jiné výborné druhy nalezneme skoro v každe
vsi na Valašsku. Již dlouho není pamětníka takove
úrody. Německá ústředna ovocnářská pro německ
pěstitele ovoce 1 Brně, která sprostredkuje vývo
i odbyt, libuje si, jak prosperuje, ježlo položení trho-
vé a výborný úrodný rok dává ji k tomu podmínky
Proto by bylo hříchem, promeškati tak výborný mo-
ment národně-hospodářský a nelečností nákupní za-
viniti, aby úrody chudých jinak mor. krajů valaš-
ských uchvátili Němci, kteříž by je puk vnucovali
opět trhům českých měst. Na Moravě není nějake
positivnější organisace v télo příčině. Až doposud se
jen stále a stále povzbuzuje inspektory Zemědělské
rady k vysazování stromoví, což na mnohých m-
stech, kde pořádány kursy štěpařské i ovocnické, po
několika dnech přineslo svůj účinek. Také slavností
stromkkových tu několik bylo a tím zájem poněku
zvýšen. Leč s tím, co už máme, není počítáno a bo-
haté úrody avocné tu i tam obyčejně sezvou Němco
nebo drobné dodavatele měst a cen nedocílí se vypja-
tých, naopak klesají. Snad budoucí ovocnářská škola.
která zřízena má býti — jak můžeme sděliti — ve
Vyzovicích, přinese nám nově věci do světa
ovocnického a její absolventi při zdokonalení ovocno
otázky sami přikročí i k organisaci prodeje. Pěstile
český v malých případech sám obesílá trh a mluví-
me-li o Valašsku, tam toprve se čeká, kdo přijde sem
řidit nákup. Prote kruhy, jež nákupem se zabývají,
upozorňujeme, aby se bliže informovaly o úrodách
na Valašsku v jedotlivých obvodech a nedaly se
předejíti Němci. Byla by to škoda.
Němec
Prot kruh
Morava
Ostrava
Valašsko
Vyzovice
1 Brno
32
article
Před likvidací německého cukro-
varu. Německý cukrovar v Mohelnici na se-
verní Moravě stojí před bankrolem. V kraji panuí
vážné obavy, že v podzimní kampaní řepné, kteráv
blízkých týdnech započne, nebude schopným uzá-
věrky řepné zaplatiti. Z té příčiny řepaři požadovat
budou i za menši kvantum okamžité vyplacení.
Regulativy cen masa Městská rada olo-
moucká vylává pro každý měsíc regulntiv cen masa
pro trh drobný (tržnice). Tím se má čeliti neváza-
nosti řezníků ve vyhánění cen. Pro měsíc říjen urče-
ny ceny za přední hovězí (za kg) 1 e
adhmu ho-
vězí 1.30, za zadní telecí 1.30 K. telee koslí 1.70
kor., vepřové pečeňové 1.70, běžné 1.50, skopov
zední 1.25 K, přední 1.— K.
Zdražení piva. Dlo zabezpečených zpráv
chystají se pivovary zvýšiti ceny piva o 1.20 na hl
(sudy), o 2 K na hl (láhve). Z té příčiny také orgán
kartelu pivovarského, pojednávaje o slavu pivovarů
v oblasti obchodní komory olomoucké, horlivě vyzý-
val tylo, předesílaje úpadek rentability podníků pi-
vovarských, ke společnému seskuponí se v otázc
tak důležitě (!), jakou je zdražení piva. Za jeden dn-
vod ožnačeny i ceny ječmene, kteréž však nedosáhly
cen extremních, nýbrž vrostě dávno již existujících
Podražemí piva již dnes znamená mobilisaci konsu-
mentů, kterouž zvláště poslední boykoty na Moravě
značně vzbuzují.
Mohelnice
Morava
33
article
Nouze o síly pracovní na Moravě(v
zemědělství na jednollivých okresích je veliká. Je-
ště velkosintky uchvátí svou potřebu, střední země-
dělci s velkým úspěchem zaváději všude do oblasti
stroje, ba tyto i družstevně pořizují. Velikou část sil
zemědělslví odejmul průmysl sítkovací, který se z-
hostil na venkov, zvláště honký. Na Prosičjovskuv
11 obcích se nedostává 96 čeledínů, 111 služek
379 zemědělských dělníků, na Plumlovsku v 6 obcích
49 čeledínů, 60 služek, 173 dělníků. Také Brněnsko
má málo sil — pohyb čeledi z drahanské vysočiny
na Brněnsko hasne úplně. Ba v jindy neohrožených
okresích vzmáhá se rovněž nouze, ale žádné pro-
středky se nečiní. Na mnohých místech jsou nuceni
zemědělci poskylovati dílce půdy dělníkům, jako
i bytty. V takových oblastech se drží. Z toho plyno
že pouze vlastnění rozloh určitých, síla vědomí, m ti
něce, sláti na půdě, jest velkou složkou otázky ze-
mědělského dělnictva, a útěku od půdy k centrům
průmyskovým.
Morava
Brněnsko
34
article
99.0
39.5
28.4
171.3
183.1
109-1
10-9
15.1
12.3
26.2
12.8
25.3
17 0
18.8
19.2
25.3
35
article
17.4
46.4
46.4
36
article
Z brhů peněžních. (3. září) Slav Rakousko
uherské banky z 31. srpna stvrzuje vývody
generálního sekretáře o tom, že hospodářský živol
nepoklesl u nás tak značně oproti vysoké konjunktuře
předešlého roku. Všude se jeví rostoucí potřebya
s nimi i rostoucí potřeba peněz. Absolutní výše
eskontu, jenž v posledním týdnu sloupl na 585.847
mil. K, nedosahuje ovšem loňské výše, jsouco
181.802 mil, menší. Přes to stoupnutí potřeby k ulti-
mu jest téměř slejné jako v r. 1907; portefeuille
etoupl lelos o 98.170, loni okrouhle o 100 mil. K
Kovový poklad vzrostl o 5.264 na. 1519.492 mil. K
(o 82.848 více než před rokem); ovšem většina po-
sledních dovozů zlala bude obsažena leprve v příštím
výkazu. Následkem toho je při vzrůstu oběhu ban-
kovek o 112.213 na 1955.613 mil. K (o 29.992 více
než loni), zhoršení stavu letos menší než před rokem;
daňová povinnost činí, jak očekáváno 36.120 mil. k
o 55.363 mil. měně než před rokem. Na vídeňském
trhu nastalo jakési ulehčení. — Německá říšská
banka zaznamenává letos zhoršení slavu pouze
o 144 mil. mk oproti 191 mil. před rokem. Kovový
poklad činící 1127 mil. mk. jest značně vyšší než
loni (861) mil.). Porlefouille, lombard a effekty vzrost-
ly o 85 na 1111 mil. (oproti 1224 mil. v r. 1907). Pri
oběhu bankovek 1493.817 mil. vykazuje banka letos
duně prostou reservu 180 mil. mk. oproti daňové po-
vinnosti 19 mil. před rokem. Soukromý diskont v Ber-
líně stoupl o 14 na 27/2 0.
Praha. Na dnešní burse nedošlo opělně k žád-
ným závěrkám a podáváno pouze za akcie: První
české továry orient, cukrovinek K 250.—, „Mer-
kuru“, směnárenské akc. společnosti, K 594.—, První
pražské zastavárny K 465.—. První české akc, poj
Rakousko
Praha
38
article
(Pův. zpráva »Nár. Lislů«.)
39
article
šťovny na Život K 270.—; Kolínské továrny kávo
vých náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějo-
vicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, České
banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 170—, strojírny Daňkovy K 428. —
Škodových závodů K 282.—, Iospodářské úvěrí
banky K 388.25, České průmyslové banky K 415.—
Podolské cementárny K 203.—, Zajišťovací banky
K 199.—, Akciové továrny na vyrábění umělých
hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko-moravské slro-
jírny K 850.—, Královéhradockého úvěrního ústavu
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě
a Labi K 600.—, První české rafmnerie v Modranech
K 300.— poníze.
Videň. Na dnežní začáteční burse byly obavy
v příčině silnějšího vlivu otázky marocké na zahra-
niční trhy a mělo to v zápětí realisace, kterými byly
kursy stísněny, a k tomu přistoupily tské následky
aféry s dodávkou rour cizí společnosti. Silněji po-
klesly toliko pražské železářské, kdežto jinak byla
tato reskce jenom malá. Zbrojovky stouply. Na po-
lední burse byla všeobecná nechuť, protože všechny
cizozemské bursy oznamovaly slabší tendenci. Spe-
kulace prodávala a na konec bylo na burse smýšlení
sestabené. Na bonkovním trhu zejmnéna kreditky s
poněkud seslabily. Acie státní dráhy upovněny
nlpinky a pražské železářské poklesly, huti Poldlin
se zolavily. Mosteckouhelné klesly o 7 K. závado-
české uhelně slouply. Trh k ukládání slabší, 33/2.
Na cskomptním trhu peníze lehčí, 3°/2 0.
Daňkův
Škodův
Kolín
Vltava
živnostenský banka
Český banka
Český společnost
Český průmyslový banka
Královéhradocký úvěrní
40
article
Berlin. V průběhu dnešní bursy nabyly opět
realisace převahy. Bursovní kruhy byly rozladčny
zprávami, týkajícími se otázky marocké. Též poslední
bulotiny z bursy novovorské nemohly animovati. Ci-
telněji zasáhly prodeje, jedině kurs hodnot železář-
ských a uhelnodolných. Trh kasovní byl rovněž slabí
mimo hodnoty elektrické, které dále zpevnily. Akclo
domácích bank zlaciněly nepotrně. Čilejší zájem ob-
jovil se pro akcie ruských bank, jichž kurs mírně
zvýšen. Americké dráhy na podnět londýnský oslab-
ny. Titry rakouské rovněž slabší. Na trhu rent ru-
ské papíry pevny, říšské půjčky zlevnily. Soukromý
diskont setrval na 27/s. Denní peníze 3
K povznesení hodvábniciví v Čechách. Z Čes.
Třebové se nám píše: Zdejší měslská rada, přistou-
pivší na návrh pí. Anděly Doubravové, hodlá zříditi
městskou bourcovnu při měst. chudobincii
k tomu potřebný morušový sad a výtěžek věnovati
místní chudině. Vzácný tento příklad první městské
bourcovny v Čechách zasluhuje všeobecného násle-
dování. Tím by se rychle povzneslo hedváhnictví
v Čechách a zlepšily se hospodářské výdělkové po-
měry. Kde by potřehných rad žádali, jsme ochotní
bližší údaje zprostředkovati.
Anděl Doubrava
Berlín
Čechy
Čes . Třebová
41
article
Siluace petrolejového průmyslu. Na základ
smlouvy o dodávání surové nafly pro státní dráhy
vypisuje se u ředitelství státních drah ve Lvově ve-
řejně ofertní řízení na slavbu závodu k odbenzinění
petroleje v Drohobyczi, jenž má býti zařízen na zpra-
cování 1000 tun surového petroleje denně a obsubo-
vati destilační zařízení, petrolejovou rafinaci s vý-
konností nejméně 130 t. denně, rektifikační zařízení
s denní výkonností 65 t., reservoiry, pumpové za-
řízení na tlak a jiná potřebná zařízení, jakož i elek-
trárnu pro světlo i pohon. Uskulečňováním tohoto
projektu stává se opět aktuálním otázka utvoření
kartelu rafinerií, jimž konkurence stá tního závodu
bude nepříjemnější než soutěž ciziny; dosud ovšem
neprekročeno sladium všeobecného vyjednávání, př
čemž vzat za základ opět slarší kontingentační pro-
jekt s dvojím kontingentem pro nadvýrobu surového
petroleje i pro klesnutí jeho těžby; spolu se jedná
o ústřední prodejnu bez omezení výroby. — Trvající
nadvýroba a nízké ceny přiměly někleré malé továrny
haličské, jež diive zastavily výrobu, k opětnému za-
hájení rafinace. Mimo to dle došlých zpráv zažádala
petrolejní společnost s obm. ruč., loni od velkých
francouzských rafinérů s kapitálem 4 mil. K zalo-
žoná a ralinerii v Limanově vystavěvší, o povolent
ke zřízení druhé velké rafinerie v Haliči.
Ústřední jatky a lrh dobytčí král. hlav. města
Prahy. Zimní obdobl v ústředních jatkácha
trhu dobytčím král. hlav města Prahy počne ve
středu dne 16. září t r. V zimním ohdobí otevřeny
jsou ústřední jatky a trh dobytčí ve všední dny a
ve dny sváleční od 1/6. hod. ráno do 6 hod.
večer, v neděli od 6 hodin ráno. Ústav se
ucavírá ve všední dny o 6 hod., v nedělí
a ve dny sváteční o 5. hod. večer. Trhy na
maso počinají v období zimním o 1/212. hodine do-
poledne.
Limanův
Lvov
Drohobycz
Halič
Praha
42
article
Proč zvoleno pro zbudování české sirkárny ne
Moravě měvto Lipník? Nejtěžší úlohia, zařizujíchinu
družstvu sirkárny připadající — určení místa, jez
pro zdárný vývoj a prosperitu závodu má nemslou
důležitost — štastně rozřešena tím způsobem, ze
veškeré výhody, nabízené různými městy, jež seo
továrnu ucházela, byly velmi podrobně prozkoumnány
a na základě toho rozhodnuto. Vzaty v úvanu ze-
jiéna ceny surovin, rozdíl tarifů pri dovozu suro-
viny cizí, zejména dřeva osykového (jehož se používá
pro výrobu švédských zápalok), dostalok pracovních
sil, blízká hojnoel domácích druhů dřeva k výrobě
upotřebitelného, výhody dopravní zboží hotového.
Důkladným osobním prozkoumáním všech výhod a
nevýhod zjištěno, že nejvýhodnějším mistem pro po-
slavení Kupecké akciové sirkárny moravské jest mě-
sto Lipnik. V zápětí tohoto rozhodnuli podařilo se
zajistiti místo, ležící těsně u dráhy v bezprosířední
blízkosti skladiště nádražního. To přináší pak dulší
výhodu, totiž dovoz od dráhy a ke dráze jest ne-
obyčejně snadný a laciný.
Svaz českých lnářů pro Čechy, Moravu a Sler-
sko. Schůze výboru svazu bude se konati dne 11.
září 1908 o 10. hodině dopoledne v Jihlavě v míst-
nostech Besedního domu.
Dražba koží v Plzni. Prodejní dru žstvo
řezníků a uzenárů v Plzni, zapsané spole-
čenstvo s ručením obmezeným (kancelář: Komen-
ského ulice č. 928), koná XXIV. dražbu na hověrí
kůže a teletiny ve čivrtek dne 10. září 1908 o 11
hod. odpol. v malé dvoraně hotelu Waláckovav
Plzni. K vydražení přijde: 1080 českých volovica
jalovin, 532 kravin, 565 býkovic, 4 uherské kůže,7
bůvolovic, 2029 telelin, 515 skopovic, 167 jehněčin,
41 kozin, 14 kozlečin a 10 srnčin. Prohlídka zboží
dovoluje se v den dražby od 8. do 12. hod. dopol.
Morava
Lipník
Čechy
Jihlava
Plzeň
svaz český lnář
Waláckovav Plzeň
43
article
Skladště nalézají a na jatkách král. města Plzně.
Přiští dražba bude ve čivrtek dne 12. listopadu
Těžba zlata a stříbra v Rakousku. Dle statistiky.
uveřejněně min. veřej. praci, bylo v Rakousku vytě-
ženo v r. 1907 307.109 q zlatě rudy v hodnot
615.926 K pě průměrné ceně 2.01 K za 1 q (o 23.216
q. resp. 59.928 K méně, než v r. 1906) Sulíbrné rudy
bylo vytěženo 133.804 q (— 85.638) v hodnolě
2,798 149 K (— 946.693) při průměrné ceně 20.91 K
za metr. cent; z loho připadá 133.791 q (— 85 617
na stát. Těžba zlata činila celkem 142.2937 kg (-
16.3864 kg) v hodnotě 455.522 K (+ 44.675), z če-
hož připadalo na Čechy 99.87%, na Saleburk 0.139%;
těžba zlata nalézala se výlučně v rukou soukromých
podniků. Stříbra, jehož těžba nalézala se úplněv
rukou státu, vytěženo bylo 38.742.270 kg (— 197 500)
v hodnotě 4,131.009 K (— 96.571), z čehož připadalo
na Čechy 99.37%, na Tyroly 0.632%. Průměrná cena
1 kg činila u zlata 3201.28 K (— 61.81) a u stříbra
106.63 K (— 1.94 K). Při těžbě zlaté rudy a výrobě
zlata zaměstnáno bylo 452 mužů a 5 mladistvých
delníků, při těžbě stříbrné rudy 2891 mužů, 10 zen
a 123 mladistv. dělníků a při výr. stříbra 449 muzů
a 14 žen.
Brunelská cukerní kofívence. Dne 1. t. m. vstou-
pila v platnosí nová bruselská cukerní konvence,
aniž by událost ta prozatím projevila nějaký účinek
na clkerní trhy. V Hiamburku a Štětíně leží již delší
1908
dohu množstyí ruského cukru, očekávajícího dobu
Plzeň
Rakousko
Čechy
Tyroly
Štětín
kg