ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cc616c70-75a6-11dc-87cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 43 celkem · entity: place 74, org 10, work 30, person 13
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emaědělství
3 masthead
rmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 244. ze dne 4. září 1908.
4 masthead
Obohod
5 masthead
Finaněnictví
6 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z amerlokého trhu železářského. Z Nového Yorku, dne 2. září. Odborný list „Iron Age“ píše: Náslodkem náhlého ukon- čení stávky uhlokopů na jihu bude asi opětně zahájena práce ve vysokých pecích. Západním producentům suroviny železné povolují se vyšší ceny, zvláště za železo kujné a litinové. Vý- chodní busické železo znamená rovněž dráže, od kupců lze však jen těžko dosici vyšších cen. Zahraniční železo ferromanganové je chabější nabízí se na pobřeží za 33 dolarů tuna. Situnce na trhu s polotovary a hotovými výrobky se lepší. Colková spotřeba železa a oceli jest větší, než se soudí. United States Steel Corporation pracuje s 59% své výrobní sehopnosti. Obchod se stavebním materiálem je dosti čilý, a speci- fikace platin docházejí uspokojivě. Poměry v ob- chodě s drátem jsou dobré. Ceny za starý ma- teriál jsou vyšší.
Nový York Steel Corporation Iron Age
7 article
Úsllední dobylčí trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 31. srpna do 3. září 1906) Na hovězí lrh přihnáno proti minulému týdnu o 68 kusů krného, 113 pastevního a 454 kusů sla- bého dobytka více. Prímé dovozy byly o 76 kusů menší než minulého týdne. Více dodaly Dolní Rakou- sy o 63, Hlorní Rakousy o 153, Styrsko o 78, Halič o 228, Bukovina o 35, Uhry a Sedmihradsko o 198, Bosna o 2 kusy. Méně dodaly Solnohradsko o 4, Ko- rutany o 6, Čechy o 14, Morava o 22, Chorval- sko-Slavonsko o 76 kusů. Silné obeslání trhu ze západních území lze vysvětliti přokážkou v exportu ma mnichovský trh, který byl uzavřen pro slintavku a kulhavku. Velské obeslání trhu způsobilo velmi značné ochabnutí tendence a ve všech oborech ob- chodu opět nastalo klesnutí, které zvláště bylo ci- telné pro majitele lehčích druhů beztak už silně pokleslých. V dobrých kvalitách byl odbyt při snl- žených cenách ještě jakž takž dobrý, avšak lebčí druhy, zepnéna pastevní dobytek, blíží se stadiu aboolutní neprodejnosti. Býčí trh byl přeplněn, ná- sleukem čohož byl prudký pokles cen. Několik set kusů zůstalo neprodáno. Barevní voli nejprvnější ja- kosti z českých, moravských a uherských továren byli kvalitativně měně dobře zastoupení než minule a klesli při chabém smýšlení o 2 K. Tolikéž ztratili voli nepřednější jakosti uherského původuu. Ceny barevných a uherských volů první jakosti byly hned při začátku trhu o 2 K nižší než minulého týdnea situnce se pro prodavače ještě zhoršila. Nabídka volo střední jakosti byla opět velice veliká a musili býti při velice vleklém trhu prodávání o 2—4 K levněji.
Marek Solnohradsko Čecho Tolikéž Halič Bukovina Uhry Sedmihradsko ko Slavonsko Hlorní Rakousy
8 article
Poptávka po slabších a lehčích krmných a pastevních volech byla pro šptný stav trhu ve velké tržnici velmi slabá a majitelé musili prodávatí o 3—4 K levněji. Také z těchto druhů mnoho neprodáno. Býčí trh byl následkem přáiš velké nabídky nanejvýš sla- bý a ceny klesly o 4—6 K. Slabý dobytek ztratil 4 K. Bůvoli opět značně klesli. Z příhonu, v němž bylo z Čech 75, z Moravy 158 kusů bylo prodáno pro Vídeň 3679, pro Dolní Rakousy 947, pro Čechy 82, pro Moravu 93, pro Švýcarsko 6 a neprodány zůstaly 582 kusy. Na trh s vepřovým dobytkem přihnáno proti minulému týdnu o 333 kusů tučných více, naproti tomu o 120 masných vepřů méně. Dovozy tučných vepřů byly slabší z Chorvatska-Slavonska o 374. z Uher a Sedmihradska o 209, z Haliče o 17 kusů. silnější z Bosny o 143 kusy. Stále stoupající dovozy tučných prasat z Uher, Sednihradska a Chorvatsko- Slavonska souvisí, jak se zdá, s snahou taměj- ších producentů, hoditi na vídeňský trh pokud možná nejvíce vepřů před začátkem masného dovozu ze Srbska. Nabídka tučných vepřů byla 8917 kusů (4259 těžkých a 4658 středních a lehkých tučných vepřů) a převyšovala velmi značně potřebu. Za příčinou silného příhonu výrobu sádla a špeku značně vzrost- la a ceny těchto výrobků znovu poklesly přes do- brou spotřebu.
Čechy Morava Vídeň Dolní Rakousy Švýcarsko Chorvatsko Slavonsko Uhry Sedmihradsko Halič Bosna Srbsko
9 article
Klesající ceny sádelných výroliků spolu s velkou nabídkou způsobily přirozeně značné ochabnutí smý- šlení a jak těžcí, tak také střední a lehcí vepři sel- ského chovu ztratili při vleklém obchodu 4 haléře na kilogramu. Kupci byli kleslými cenami povzbuzeni a proto koupeno pro vídeňskou pottebu 7172 kusů (proti 6794 min. týdne): přes to zůstalo 1146 tučných vepřů neprodáno, protože pro tak velké množství ne- bylo odbytu. Dovozy masných prasat poklesly z Dol- ních Rakous o 16. z Moravy o 111, z Haliče o 796. z Uher a Sodmihradska o 153 kusy. Stouply z Chor- vatsko-Slavonsku o 257, z Krajiny o 23, z Bukoviny o 33 kusů. Haličské dovozy se zmenšily opětně a zůstávají za stojným trhem minulého roku o 3500 kusů (4370 kusů proti 7864). Přes tento úbytek drží se dovozy na výši potřebě úplně hovící následkem trvale velkých dovozů ze Sedmihradska a Chorvat- sko-Slavonska. Vzhledem na dostatečnou nabídku zahájen trh při slabém smýšlení a majitelé byli nu- ceni sleviti v jakostech prvních o 4, v lehčích, zvlá- ště však slabších druzích o 4—6 h na 1 kg. Snížené ceny povzbudily koupěchtivost a vídeňští i čeští a jiní venkovští kupei hojně kupovali. Moravská masná prasata zvláště jemných druhů byla hledána a klesl také jen o 4 hal. na 1 kg. Pro vídeňskou potřebu koupene 5842 proti 4766 kusům minulého týdne. Z příhonu, v němz bylo z Moravy 219 kusů, pro- dáno pro Vídeň 13.014 (proti 11.560 min. týdne), pro Čechy 701 (proti 834), pro Moravu 126 pro Dolní Rakousy 341, pro Horní Rakousy 388 Neprodáno zůstalo 1795 kusů.
Chorvat Dolo Morava Halič Uhry Chor Slavonsko Bukovina Sedmihradsko Vídeň Čechy Dolní Rakousy Horní Rakousy kg
10 article
Na trhu s ovcemi byl přihon proti minulému týdnu o 700 kusů slabší. Trh navštíven českými kupci stejně a venkovskými řezníky lépe než mi- nule, avšek obchod byl toliko ve zboží první jakosti, kterého bylo málo, trochu živý při poněkud vyšších cenách, než minule. Poslední ceny slabších ovcí. kterých bylo velmi hojně, se stěží udržely při slab poplávce. Do Čech šlo asi 1100 kusů do Švýcar na- ložena asi malá partie. Na trh s telaty přihnáno o 20 kusů více než minule a prolí velké derutě na předběžném trhu na- stoupilo znatelné uklidnění. Příčinou toho jest tro- chu lepší potřeba za příčinou do týdne připadajícího svátku a okolnost, že zásoby ve velké tržnici jsou takořka vyčerpány. Kdežlo minule byla poplávka nanejvýš slahá, ukázala se tentokráte přece jakási koupěchtivost a ceny celkově stouply o 4 h na 1 kg Nejpolěšilelnější pro majitele bylo, že přestalo pro dávání za každou cenu, které bylo minule.
Čechy kg
11 article
Na trhu s poruženými vepři byla nabídka tro- chu větší než minule a poslední ceny se mohly udr- žeti jen z počásku. Později musily se přizpůsobiti poklesu živého zboží a ceny spadly o 2—4 h na 1 kg Na vedlejší trh živých prasat bylo přihnáno 2194 kusů masitých a 1434 kusů tučných prasat. Po ži- vých prasatech byla poptávka na základě cen z úter- ka. Živá prasala se málo prodávala a sotva udržela úterní ceny. Na vedlejší trh hovězí přihnáno 687 kusů (442 kusy krmného dobylka, 42 kusy z pastvy a 203 kusy slaběho). Z toho bylo 582 kusů, jež zůstaly v pondělí neprodány. Obchod byl velmi obtížný, poněvadž ne- četní kupci, kteří se dostavili, chtěli kupovati ještě laciněji nezli minule. Majitelům nezbude nic jiného, než povoliti nové slevy. Přes to zůstane většina pří- honu neprodána V poražených ovcích byl slabý obchod při s te ných cenách jako minulý týden Na jehněčím trhu byla nabídka příliš velká Borší jehňsta byla rychle prodána za sníženy cený Lehké zboží zůstalo nepovšimnuto.
kg
12 article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepšl jakosti, barevní 93—98, nejlepší jakostí uheršt 80—88, haličští I. 88—90, voli I. jakosti ba- revní 82—92, uherští voli 70—78, haličtí 80 g6. voli prostřední, barevní 70—80, uher. 62 —68, haličt 66—78, voli III. jakosti barevní 65—69, uherští až 60, haličtí 56, 64. Voli z pastvin 28—68, I. ja- kosti — až . bosenští voli od 40 až 54, I. jakosti —.—, býci od 44 do 64 I. jakosti 66 až 74 krávy 51--66, krávy I. jakosti 67—82, buvoli 20.-38 buvoli 1. jakosti 40— 48, drobný dobytek 28—48 vepři uherští I. jakosti 108—112, prostř. 102—107 lehči 96—-101, staří 96—102, podsvinčata haličská 88—109, I. jak. 110—120, podsvinčata mor. 112, 128 ovce živé 44 až 54, ovce živé I. jakosti 56 — 62. ovce poražené 76—92, ovce první jakosti. 94 104, lelata poražená 80—124, telata poražená I. jakosti 126—136, telata živá 60 až 104, telata živá I jakosti 106 až 112, vepři poražení 116—124. vepři poražení I. jakosti 126—136, selata 116—136, lehči 132 až 136, jehňata 20 36, nejlepší jakosti —.— korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 ke mimo daň potravní.
28 — 68
13 article
Z Vídně, 3. září. (Jateční trh) Přivezene 4316 lelat, 3628 živých prasal, 1195 zabitých prasal 3691 živých ovcí, 330 zabitých ovcí a 314 jehňat. Na telecím trhu byl přívoz stejně velký jako minulý týden, ale zatím domáci spotřela poněkud stoupla a poněvadž byly činěny objodnávky také vzhledem k svátku, připadajícímu na příšti úterek, udržely se ceny a namnoze se ještě zlepšily o 4 haléře. Živá prasata prodávána za snižené ceny předvčerejš ího hlavního trhu a dle toho byla zabitá prasála o 4 haléře levnější než před osmi dny. Na ovčí trh bylo přivezeno o 732 kusů méně než minulý týden a ten- dence byla proto poněkud příznivější, zvlášlě poku se týče lepších jakostí, jež byly poměrně slabě za- stoupeny a laké dobře udržely cenu. Znamenaly: Telata živá 60 h až K 1.12 a zabilá 70 h až K 1.32, živá tučná prasata 98 h až K 1.12, živá podsvinčata 88 h až K 1.16, poražená tučná prasata K 1.16 až 1.28, poražená podsvinčala K 1.14 až 1.36, mimořádně až K 1.40, živé ovce 52—62 h, partie vybraných 66 h a brak 42—48 h, poražené ovce 72 h až K 1.08 vše za kilogram; jehňata K 15—36 za pár.
Vídeň
14 article Vzájemný obchod mezi Rakouskem
Vzájemný obchod mezi Rakouskem a Uhrami v r. 1907. Statistický úřad v c. k. ministerstvu obchodu uveřejnil před krátkem definitivní výsledky »Stati- stiky vzájemného obchodu mezi Rakouskem a Uhrami v r. 1907.« Publikace tato obsahuje znázor- nění dovozu i vývozu z Uher a do Uher dle jedno tlivých druhů zboží, jakož i výkaz dovozu a vývozu dle systematického seskupení zboží. Současně prove- dena také specialisace obchodu dle dopravních pro středků. Číselné doklady jsou instroktivně vysvětleny při- pojenými gršfickými tabelami, jež znázorňují rozsal a obsah obchodu s Uhrami. Obchod vzájemný mezi Rakouskem a Uhrami ukazuje v letech 1900—7 tento vývoj (s výlukou drahých kovů a minci): dovoz vývoz mnořství v milionech metr. centů 50.9 22 1 47. 6 23.1 47.9 22 .3 47 1 22 9 45 5 23.9 47.8 26.2 51 5 29 6 33.4
Rakousko Uhry 47.9 47.8
15 article
1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906
16 article
51.8. Hodnota v mil. K 921.6 8852 . . . . . 901.6 873 8 1902 . . . . . 944.5 8738 1903 . . . . . 945.0 9032 1904 . . . . . 993.3 974.4 1905 . . . . . 988.8 1003.2 1906 . . . . . 1082-2 1190 .8 1907 . . . . . 1204.1 1263.0 Obchodní bilance Rakouska oproti Uhrám byla tedy v letech 1900—1904 passivní, a sice: v roce 1900 obnosem 36.4 mil. korun 27.8 » » » 1901 » » » 1902 » 70.7 » » » » 1903 » 41.8 » » „ „ 1904 » 18. 9 „ v letech 1905—1907 naproti tomu aktivní a sice v roce 1905 obnosem 144 mil. korun „ » 1906 » 1086 » » „ „ 1907 » 58.9 » , Toto aktivum obchodní bilance Rakouska dle definitivního stanovení obchodních hodnot za 190 oproti Uhrám obnosem 58.9 mil. kor. vykázané jest tedy o 23.2 mil. kor. větší než provisorní číslo, ply- noucí z předběžného vypočítání obchodní bílance uveřejněného počátkem tohoto roku, Obchodní bilance byla vypočiena na základě ob chodních hodnot c. k. permanentní komisí pro stali- stiku vzájemného obchodu pro r. 1907 nově vyšetře- ných. Jako v předešlých letech, nebylo lze ani pro r. 1907 docíliti úplné sbody mezi těmito bodnotam a obchodními hodnotami vyšetřenými král. uherskou permanentní komisí pro statistiku obchodu Uhe s Rakouskem, nýbrž při jistém počtu (23 položkách) zboží liší se více méně hodnoty na obou stranách.
Rakousko Uhry
17 article
— Dle uherských hodnot jest dovoz z Uher o 0 mil. kor., vývoz do Uher o 11.5 mil, kor. vyšší, než jak vykázáno jest v rakouské publikaci, tak že zde vyplývá jiný obraz obchodní bilance a aktivum Rakouska jeví se ještě asi o 11.3 mil. kor. vyšším. Číselné srovnání s definitivními výsledky uber ské statistiky nemohlo býti tentokráte podáno, ježtc dotyčná data nejsou ještě po ruce. Z rakouské publikace lze upozorniti na tato nej důležitější data: Systematické seskupení zboží ukazuje tento obran obchodu v letech 1907 a 1906. s) dle surovin, polotovarů a hotovýeh tovarů: v r. 1907 v r. 19 6 v mil. K v proc. v mil. K v proc. Dovoz z Úher
Uhry Rakousko
18 article
1907 1900 1901
19 article
suroviny . . 682.7 56.7 622.2 8.3 96 3 polotovary . 100 0 hotové tovary 421.3 350 363.7 336 Vývoz do Uher; 9.4 1108 9 suroviny . . 1191 13.5 158.2 13.3 polotovary . 169.9 77 1 9218 hotové tovary 974.0 77.4 Z tohoto srovnání je zřejmo, že v dovozu z Uher převládají suroviny, ve vývozu do Uher tovary, Při dovozu hotových tovarů nutno zdůrazniti, že na něm účastní se jen mouka v r. 1907 asi 213 mil. K (oproti asi 171 mil. K před rokem), t. j. více než polo- vicí celkové bodnoty z Uher dovezených výrobků. b) Dle odborů výrobní ch: v r. 1907 v r. 1906 v mil. K v proc. v mil. K v proe
Uhry polotovar
20 title
591 644.3 59.5
21 article
Dovoz z Uher: výrobky země- dělské a lesní 712 3. výrobky horni- cké a hutní . 21 3 výrobky prů- myslové . . 470. Vývoz do Uher výrobky země- dělské a lesní 941 výrobky horni- cké a hutní . 54.5 výrobky prů-
Uhry výrobek země lesní 712
23 article
myslové . . 11144
24 article
Ze surovin připada lo: v milionech korun v dovozn ve vývoz 1907 1906 1907 190 na potraviny a požívatiny na suroviny pro zeměděl- 423 8 366 9 85.2 80- ství a průmysl . .. Z polotovarů p padalo 16.0 12.2 35.9 31. na vaty a přízi . . . . 19.0 188 46.8 51. na kůži. . . . .. na polotovary dřevařského průmyslu a průmyslu 21.1 22.8 21.6 19.7 kostečného zboží . . 12.1 12.3 21. 4 15. na polotovary ze železa. Zhotových výr bků připada lo: na potraviny a požívatiny na výrobky textilního prd- myslu 5.5 88 2 82. na konfekční zboží . . na výrobky papírnické . 3.5 33 30.0 29- na výrob. kožařského prů- 5.2 4.3 33.2 27. myslu . . . . .. na výrobky dřevařského průmyslu a průmyslu 9.4 8.3 37.4 34.0 Poštěného zboží . . . 9.1 7.6 10.9 10 na chemické výrobky . . na železné zboží . . . 12.5 11.6 60.7 57. na stroje, přístroje, do- pravní prostředky . . 106 11.6 60.5 57- na nástroje, hodiny . . 1.7 1.9 15.8 17 Vajmou-li se z úhrnných výkazů o surovinách polotovarech a hotových výrobeích všechny potraviný a požívatiny ve zvláštní skupinu, vyplývá z toh jejich podil na dovozu v r. 1907 obnosem 563.6 mil korun (46 83e) oproti 503.6 mil. K (46.694.) pře rokem, a na vývozu obnosem 112.3 mil. K (8.9 e oproli 101.2 mil. K (8.56) před rokem. Jednotlivé vykazuje obchod v nejdůležilějších skupinách zbot tyto výsledkyá I. Dovoz z Uher: 1907 1906 hodnota v milionech koru tabák surový . . . . 12.0 11.9 2413 obilí . . . . . . . 2982 z teho: pšenice . . . . . . 114.1 žito . . . . . . . . 54.2 ječmen. . . . . . . 38.4 oves . . . . . . . 36-4 kukuřice . . . . . . 54.0 mouka . . . . . . . 212.8 rýže . . . . . . . 12.0 ovoce . . . . . . . semena . . . . . . z toho; jetelové semeno . . . jatečný a tažný doby tek 173.2 z toho 97.7 hovězí dobytek. . . .
Zhotový Uhry 35.9 22.8 kostečný zboží 12.3 4.3 ovoce
25 article
62.2 prasata . . . . . . koně . . . . . . . drůbež . . . . . .. mléko . . . . . .. 16.4 vejce . . . . . . . kůže a kožešiny . .. máslo . . . . . .. 11.9 vepřové sádlo . . . . slanina . . . . .. pálené líhové nápoje B09 víno . . . . . . . čerstvé maso . . . . uzenice . . . .. stavební a užitkové dříví železná ruda . . . . 11.7 baviněna příze . . . . bavlněné zboží . . 17 1 vina . . . . . .. vlněné zboží . . . . kůže . . . . . . . železné pruty, plechy a platy . . . . . . 10.5 železné zboží . . . . 125 chemické pomocné látky a výrobky . . . . 163 Z toho: škrob . . . . . . . 5.2 II. Vývoz do Uher. hodnořa v milionech korur r. 1907 r. 1906 káva . . . . . . . 11.4 98 cukr . . . . . . . 129 kůže a kožešiny . . . 12.8 pálené lihové nápoje . 8 4 víno . . 11.7 stavební a užitk. dříví . 21.6 19.9 kamenné uhlí . . . . 15.4 koka . . . . . . . 88 minerální oleje . . . 12.5 17.0 bavlněná příze . . . . 348 30.5 bavlněné zboží. . . . 226.5 2156 lněné tkaniny . . . . 16.4 17.3 pytle jutové . . . . . 11. vlněné zboží . . . . 130.9 1235 hedvábné zboží . . . 387 36.4 klobouky . . . . . . 13.2 13.1 37.3 34.2 šatstvo. . . . . . 21 6 20.1 prádlo . . . . . . . 17.1 papír . . . . . . . 10-6 papírové zboží . . . . 10.2 kaučukové zboží . . . 51.5 kůže . . . . . . . 33.2 27.7 kožené zboží . . . . 18.8 dřevěný nabytek . . . sklo a skleněné zboží . 14.0 porculánové zboží . . železné pruty, plechy a 13.4 pláty . . . . . . 60.7 železné zboží . . .. zboží z nedrahých kovů 16.7 (vyjma železo) . . stroje (vyjma elektrické) elektrické stroje a elek- trické potřeby . . . hodiny . . . . . .. chemické pomecné látky a výrobky. . . . . mýdla . . . . . . .
Uhry vejce železný zboží II 98 cukr kamenný uhlí koka bavlněný příze pytel 13.1 prádlo papír dřevěný nabytek
26 article Z trhu hnědouhelného.
Z trhu hnědouhelného. Situnce na trzích uhelných není všeobecně tal příznivou, jak se ještě v období jarním dalo očeká- vati. Ve všech revírech uhclných pocituje se ochab- nutí činnosti průmyslové a tím podmíněná menš potřeba uhlí u závodů průmyslových. Vodle toho sklady uhelně mají už začátkem období podzimního takřka všude značnější zásoby. Vlivem těchto poměro také obchod hnědouhelný v srpnu nebyl tal čilým, jako v letech předchozích. U oněch odběratelů jež hradí svou potřebu hnědouhel, drahou, všude mož- no nalézli větší zásoby, ať se jedná o palivo pro do- mácnost nebo o uhlí průmyslové a následkem toho snaha obchodníků a překupníků, ze starých závěrek jež dnem 31. srpna končí, dle možnosti zmenšiti či- lými odobírkami značná množství neodebraná, ne- měla větsího úspěchu. Prokázalo se, že zejména ob chodníci i překupníci, zajišťujíce si svoji spotřebu uhelnou na období 1907-8, zakupovali množství da- leko nad efektivní potřebu a vesměs s odebírkam
27 article 38.5
38.5 ma tyto závěrky zůstali pozadu, Rovněz i závod průmyslově, zejména v Německu, jež oslabením ho- spodářské konjunkcury postiženy citelněji než závod- domácí, nedisponovaly plně na zakoupená množství Těmito nodostatečnými odebírkami ovšem znesnad- něno dolům a jich komisionářům, dodržeti plně těžbu na základě předprodejů rozpočtenou a technickým vyřizením dolů a novými závody připravenou. P těchto zkušenostech obnovovány uzávěrky s obchod- níky na množství monší, jež se přibližují zmenšené polfelé. Také odebírky labských odbčratelů nevybo- vují uzávěrkám; jednak značnou soutěží německého
Německo
28 article 258.9 255.3 33.9 299
258.9 255.3 33.9 299 i anglického uhlí, jednak trvale nízkou splavností labskou poptávka po uhlí hnědém byla v letošní období dosti chabou. Oživením labského vývozu hnědouhclného, jež pro nejbližší období při nynějšim rázu počasí lze s určitostí čekati, nastane kýžené zlepšení odbytu. Jost význačno, že v prvé poloviei měsíce srpna ještě celá řadu dolů stála s těžbou2 až 3 dny. A tak hladký odbyt těžby uhelné nelz ještě bezprostředně očekávati, zejměna dokud labský vývoz značně nestoupne. Také okolnost, že ceny no- vých uzávěrek s obchodníky zůstaly nezměněny, ne- byla na slabší odbyt srpnový bez vlivu. Vzhiledem k této situace možno doufatí, že le- tešní doprava uhelná v období podzimním nedozná obvyklých políží nouzí o vozy a že obchod pod- zimní bude klidným a normálním.
Jost
29 title
299.4 244.5 77.7 710
30 title
35.3 31.2 441.9 419
31 article Hospodářské zprávy z Moravy.
Hospodářské zprávy z Moravy. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Ovoce. Jako jsme doporučili odbytu Mor Ostravu, mežno doporučíti nákupu kraje valašské. kde je obrovská úroda kvality dobré, zvláště jadrni- čky valašské, římská jabika atd. Také koženky, par mény i jiné výborné druhy nalezneme skoro v každe vsi na Valašsku. Již dlouho není pamětníka takove úrody. Německá ústředna ovocnářská pro německ pěstitele ovoce 1 Brně, která sprostredkuje vývo i odbyt, libuje si, jak prosperuje, ježlo položení trho- vé a výborný úrodný rok dává ji k tomu podmínky Proto by bylo hříchem, promeškati tak výborný mo- ment národně-hospodářský a nelečností nákupní za- viniti, aby úrody chudých jinak mor. krajů valaš- ských uchvátili Němci, kteříž by je puk vnucovali opět trhům českých měst. Na Moravě není nějake positivnější organisace v télo příčině. Až doposud se jen stále a stále povzbuzuje inspektory Zemědělské rady k vysazování stromoví, což na mnohých m- stech, kde pořádány kursy štěpařské i ovocnické, po několika dnech přineslo svůj účinek. Také slavností stromkkových tu několik bylo a tím zájem poněku zvýšen. Leč s tím, co už máme, není počítáno a bo- haté úrody avocné tu i tam obyčejně sezvou Němco nebo drobné dodavatele měst a cen nedocílí se vypja- tých, naopak klesají. Snad budoucí ovocnářská škola. která zřízena má býti — jak můžeme sděliti — ve Vyzovicích, přinese nám nově věci do světa ovocnického a její absolventi při zdokonalení ovocno otázky sami přikročí i k organisaci prodeje. Pěstile český v malých případech sám obesílá trh a mluví- me-li o Valašsku, tam toprve se čeká, kdo přijde sem řidit nákup. Prote kruhy, jež nákupem se zabývají, upozorňujeme, aby se bliže informovaly o úrodách na Valašsku v jedotlivých obvodech a nedaly se předejíti Němci. Byla by to škoda.
Němec Prot kruh Morava Ostrava Valašsko Vyzovice 1 Brno
32 article
Před likvidací německého cukro- varu. Německý cukrovar v Mohelnici na se- verní Moravě stojí před bankrolem. V kraji panuí vážné obavy, že v podzimní kampaní řepné, kteráv blízkých týdnech započne, nebude schopným uzá- věrky řepné zaplatiti. Z té příčiny řepaři požadovat budou i za menši kvantum okamžité vyplacení. Regulativy cen masa Městská rada olo- moucká vylává pro každý měsíc regulntiv cen masa pro trh drobný (tržnice). Tím se má čeliti neváza- nosti řezníků ve vyhánění cen. Pro měsíc říjen urče- ny ceny za přední hovězí (za kg) 1 e adhmu ho- vězí 1.30, za zadní telecí 1.30 K. telee koslí 1.70 kor., vepřové pečeňové 1.70, běžné 1.50, skopov zední 1.25 K, přední 1.— K. Zdražení piva. Dlo zabezpečených zpráv chystají se pivovary zvýšiti ceny piva o 1.20 na hl (sudy), o 2 K na hl (láhve). Z té příčiny také orgán kartelu pivovarského, pojednávaje o slavu pivovarů v oblasti obchodní komory olomoucké, horlivě vyzý- val tylo, předesílaje úpadek rentability podníků pi- vovarských, ke společnému seskuponí se v otázc tak důležitě (!), jakou je zdražení piva. Za jeden dn- vod ožnačeny i ceny ječmene, kteréž však nedosáhly cen extremních, nýbrž vrostě dávno již existujících Podražemí piva již dnes znamená mobilisaci konsu- mentů, kterouž zvláště poslední boykoty na Moravě značně vzbuzují.
Mohelnice Morava
33 article
Nouze o síly pracovní na Moravě(v zemědělství na jednollivých okresích je veliká. Je- ště velkosintky uchvátí svou potřebu, střední země- dělci s velkým úspěchem zaváději všude do oblasti stroje, ba tyto i družstevně pořizují. Velikou část sil zemědělslví odejmul průmysl sítkovací, který se z- hostil na venkov, zvláště honký. Na Prosičjovskuv 11 obcích se nedostává 96 čeledínů, 111 služek 379 zemědělských dělníků, na Plumlovsku v 6 obcích 49 čeledínů, 60 služek, 173 dělníků. Také Brněnsko má málo sil — pohyb čeledi z drahanské vysočiny na Brněnsko hasne úplně. Ba v jindy neohrožených okresích vzmáhá se rovněž nouze, ale žádné pro- středky se nečiní. Na mnohých místech jsou nuceni zemědělci poskylovati dílce půdy dělníkům, jako i bytty. V takových oblastech se drží. Z toho plyno že pouze vlastnění rozloh určitých, síla vědomí, m ti něce, sláti na půdě, jest velkou složkou otázky ze- mědělského dělnictva, a útěku od půdy k centrům průmyskovým.
Morava Brněnsko
34 article
99.0 39.5 28.4 171.3 183.1 109-1 10-9 15.1 12.3 26.2 12.8 25.3 17 0 18.8 19.2
25.3
35 article
17.4 46.4
46.4
36 article
Z brhů peněžních. (3. září) Slav Rakousko uherské banky z 31. srpna stvrzuje vývody generálního sekretáře o tom, že hospodářský živol nepoklesl u nás tak značně oproti vysoké konjunktuře předešlého roku. Všude se jeví rostoucí potřebya s nimi i rostoucí potřeba peněz. Absolutní výše eskontu, jenž v posledním týdnu sloupl na 585.847 mil. K, nedosahuje ovšem loňské výše, jsouco 181.802 mil, menší. Přes to stoupnutí potřeby k ulti- mu jest téměř slejné jako v r. 1907; portefeuille etoupl lelos o 98.170, loni okrouhle o 100 mil. K Kovový poklad vzrostl o 5.264 na. 1519.492 mil. K (o 82.848 více než před rokem); ovšem většina po- sledních dovozů zlala bude obsažena leprve v příštím výkazu. Následkem toho je při vzrůstu oběhu ban- kovek o 112.213 na 1955.613 mil. K (o 29.992 více než loni), zhoršení stavu letos menší než před rokem; daňová povinnost činí, jak očekáváno 36.120 mil. k o 55.363 mil. měně než před rokem. Na vídeňském trhu nastalo jakési ulehčení. — Německá říšská banka zaznamenává letos zhoršení slavu pouze o 144 mil. mk oproti 191 mil. před rokem. Kovový poklad činící 1127 mil. mk. jest značně vyšší než loni (861) mil.). Porlefouille, lombard a effekty vzrost- ly o 85 na 1111 mil. (oproti 1224 mil. v r. 1907). Pri oběhu bankovek 1493.817 mil. vykazuje banka letos duně prostou reservu 180 mil. mk. oproti daňové po- vinnosti 19 mil. před rokem. Soukromý diskont v Ber- líně stoupl o 14 na 27/2 0. Praha. Na dnešní burse nedošlo opělně k žád- ným závěrkám a podáváno pouze za akcie: První české továry orient, cukrovinek K 250.—, „Mer- kuru“, směnárenské akc. společnosti, K 594.—, První pražské zastavárny K 465.—. První české akc, poj
Rakousko Praha
38 article
(Pův. zpráva »Nár. Lislů«.)
39 article
šťovny na Život K 270.—; Kolínské továrny kávo vých náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějo- vicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, České banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro prů- mysl cukerní K 170—, strojírny Daňkovy K 428. — Škodových závodů K 282.—, Iospodářské úvěrí banky K 388.25, České průmyslové banky K 415.— Podolské cementárny K 203.—, Zajišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko-moravské slro- jírny K 850.—, Královéhradockého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, První české rafmnerie v Modranech K 300.— poníze. Videň. Na dnežní začáteční burse byly obavy v příčině silnějšího vlivu otázky marocké na zahra- niční trhy a mělo to v zápětí realisace, kterými byly kursy stísněny, a k tomu přistoupily tské následky aféry s dodávkou rour cizí společnosti. Silněji po- klesly toliko pražské železářské, kdežto jinak byla tato reskce jenom malá. Zbrojovky stouply. Na po- lední burse byla všeobecná nechuť, protože všechny cizozemské bursy oznamovaly slabší tendenci. Spe- kulace prodávala a na konec bylo na burse smýšlení sestabené. Na bonkovním trhu zejmnéna kreditky s poněkud seslabily. Acie státní dráhy upovněny nlpinky a pražské železářské poklesly, huti Poldlin se zolavily. Mosteckouhelné klesly o 7 K. závado- české uhelně slouply. Trh k ukládání slabší, 33/2. Na cskomptním trhu peníze lehčí, 3°/2 0.
Daňkův Škodův Kolín Vltava živnostenský banka Český banka Český společnost Český průmyslový banka Královéhradocký úvěrní
40 article
Berlin. V průběhu dnešní bursy nabyly opět realisace převahy. Bursovní kruhy byly rozladčny zprávami, týkajícími se otázky marocké. Též poslední bulotiny z bursy novovorské nemohly animovati. Ci- telněji zasáhly prodeje, jedině kurs hodnot železář- ských a uhelnodolných. Trh kasovní byl rovněž slabí mimo hodnoty elektrické, které dále zpevnily. Akclo domácích bank zlaciněly nepotrně. Čilejší zájem ob- jovil se pro akcie ruských bank, jichž kurs mírně zvýšen. Americké dráhy na podnět londýnský oslab- ny. Titry rakouské rovněž slabší. Na trhu rent ru- ské papíry pevny, říšské půjčky zlevnily. Soukromý diskont setrval na 27/s. Denní peníze 3 K povznesení hodvábniciví v Čechách. Z Čes. Třebové se nám píše: Zdejší měslská rada, přistou- pivší na návrh pí. Anděly Doubravové, hodlá zříditi městskou bourcovnu při měst. chudobincii k tomu potřebný morušový sad a výtěžek věnovati místní chudině. Vzácný tento příklad první městské bourcovny v Čechách zasluhuje všeobecného násle- dování. Tím by se rychle povzneslo hedváhnictví v Čechách a zlepšily se hospodářské výdělkové po- měry. Kde by potřehných rad žádali, jsme ochotní bližší údaje zprostředkovati.
Anděl Doubrava Berlín Čechy Čes . Třebová
41 article
Siluace petrolejového průmyslu. Na základ smlouvy o dodávání surové nafly pro státní dráhy vypisuje se u ředitelství státních drah ve Lvově ve- řejně ofertní řízení na slavbu závodu k odbenzinění petroleje v Drohobyczi, jenž má býti zařízen na zpra- cování 1000 tun surového petroleje denně a obsubo- vati destilační zařízení, petrolejovou rafinaci s vý- konností nejméně 130 t. denně, rektifikační zařízení s denní výkonností 65 t., reservoiry, pumpové za- řízení na tlak a jiná potřebná zařízení, jakož i elek- trárnu pro světlo i pohon. Uskulečňováním tohoto projektu stává se opět aktuálním otázka utvoření kartelu rafinerií, jimž konkurence stá tního závodu bude nepříjemnější než soutěž ciziny; dosud ovšem neprekročeno sladium všeobecného vyjednávání, př čemž vzat za základ opět slarší kontingentační pro- jekt s dvojím kontingentem pro nadvýrobu surového petroleje i pro klesnutí jeho těžby; spolu se jedná o ústřední prodejnu bez omezení výroby. — Trvající nadvýroba a nízké ceny přiměly někleré malé továrny haličské, jež diive zastavily výrobu, k opětnému za- hájení rafinace. Mimo to dle došlých zpráv zažádala petrolejní společnost s obm. ruč., loni od velkých francouzských rafinérů s kapitálem 4 mil. K zalo- žoná a ralinerii v Limanově vystavěvší, o povolent ke zřízení druhé velké rafinerie v Haliči. Ústřední jatky a lrh dobytčí král. hlav. města Prahy. Zimní obdobl v ústředních jatkácha trhu dobytčím král. hlav města Prahy počne ve středu dne 16. září t r. V zimním ohdobí otevřeny jsou ústřední jatky a trh dobytčí ve všední dny a ve dny sváleční od 1/6. hod. ráno do 6 hod. večer, v neděli od 6 hodin ráno. Ústav se ucavírá ve všední dny o 6 hod., v nedělí a ve dny sváteční o 5. hod. večer. Trhy na maso počinají v období zimním o 1/212. hodine do- poledne.
Limanův Lvov Drohobycz Halič Praha
42 article
Proč zvoleno pro zbudování české sirkárny ne Moravě měvto Lipník? Nejtěžší úlohia, zařizujíchinu družstvu sirkárny připadající — určení místa, jez pro zdárný vývoj a prosperitu závodu má nemslou důležitost — štastně rozřešena tím způsobem, ze veškeré výhody, nabízené různými městy, jež seo továrnu ucházela, byly velmi podrobně prozkoumnány a na základě toho rozhodnuto. Vzaty v úvanu ze- jiéna ceny surovin, rozdíl tarifů pri dovozu suro- viny cizí, zejména dřeva osykového (jehož se používá pro výrobu švédských zápalok), dostalok pracovních sil, blízká hojnoel domácích druhů dřeva k výrobě upotřebitelného, výhody dopravní zboží hotového. Důkladným osobním prozkoumáním všech výhod a nevýhod zjištěno, že nejvýhodnějším mistem pro po- slavení Kupecké akciové sirkárny moravské jest mě- sto Lipnik. V zápětí tohoto rozhodnuli podařilo se zajistiti místo, ležící těsně u dráhy v bezprosířední blízkosti skladiště nádražního. To přináší pak dulší výhodu, totiž dovoz od dráhy a ke dráze jest ne- obyčejně snadný a laciný. Svaz českých lnářů pro Čechy, Moravu a Sler- sko. Schůze výboru svazu bude se konati dne 11. září 1908 o 10. hodině dopoledne v Jihlavě v míst- nostech Besedního domu. Dražba koží v Plzni. Prodejní dru žstvo řezníků a uzenárů v Plzni, zapsané spole- čenstvo s ručením obmezeným (kancelář: Komen- ského ulice č. 928), koná XXIV. dražbu na hověrí kůže a teletiny ve čivrtek dne 10. září 1908 o 11 hod. odpol. v malé dvoraně hotelu Waláckovav Plzni. K vydražení přijde: 1080 českých volovica jalovin, 532 kravin, 565 býkovic, 4 uherské kůže,7 bůvolovic, 2029 telelin, 515 skopovic, 167 jehněčin, 41 kozin, 14 kozlečin a 10 srnčin. Prohlídka zboží dovoluje se v den dražby od 8. do 12. hod. dopol.
Morava Lipník Čechy Jihlava Plzeň svaz český lnář Waláckovav Plzeň
43 article
Skladště nalézají a na jatkách král. města Plzně. Přiští dražba bude ve čivrtek dne 12. listopadu Těžba zlata a stříbra v Rakousku. Dle statistiky. uveřejněně min. veřej. praci, bylo v Rakousku vytě- ženo v r. 1907 307.109 q zlatě rudy v hodnot 615.926 K pě průměrné ceně 2.01 K za 1 q (o 23.216 q. resp. 59.928 K méně, než v r. 1906) Sulíbrné rudy bylo vytěženo 133.804 q (— 85.638) v hodnolě 2,798 149 K (— 946.693) při průměrné ceně 20.91 K za metr. cent; z loho připadá 133.791 q (— 85 617 na stát. Těžba zlata činila celkem 142.2937 kg (- 16.3864 kg) v hodnotě 455.522 K (+ 44.675), z če- hož připadalo na Čechy 99.87%, na Saleburk 0.139%; těžba zlata nalézala se výlučně v rukou soukromých podniků. Stříbra, jehož těžba nalézala se úplněv rukou státu, vytěženo bylo 38.742.270 kg (— 197 500) v hodnotě 4,131.009 K (— 96.571), z čehož připadalo na Čechy 99.37%, na Tyroly 0.632%. Průměrná cena 1 kg činila u zlata 3201.28 K (— 61.81) a u stříbra 106.63 K (— 1.94 K). Při těžbě zlaté rudy a výrobě zlata zaměstnáno bylo 452 mužů a 5 mladistvých delníků, při těžbě stříbrné rudy 2891 mužů, 10 zen a 123 mladistv. dělníků a při výr. stříbra 449 muzů a 14 žen. Brunelská cukerní kofívence. Dne 1. t. m. vstou- pila v platnosí nová bruselská cukerní konvence, aniž by událost ta prozatím projevila nějaký účinek na clkerní trhy. V Hiamburku a Štětíně leží již delší 1908 dohu množstyí ruského cukru, očekávajícího dobu
Plzeň Rakousko Čechy Tyroly Štětín kg