2
masthead
V Praze, dne 8. října 1900.
Praha
4
article
Redakeo, adminžotrucea
oxpediee
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I
Mofrankevané dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
novracejí
oxapočetěné reklumace
jasu porta prosty.
hserty účtujeme levně
a při žastější inserci po-
skytujeme výhody
Vycháxojí denně o žesté
hodině ranní.
V pendělío svátk
Praha
Pštrossův ulice
5
article
KAl
KAl
n p
dině pplední
Jednotivé čísle za 8 h.
Telefen redakce š. 1i2e.
Kala
7
article
Praku
Přydplatné pro
a donáškou de
domu
2.80
zěsíčně . . . ..
čtyrtlotně . .
K a8.60
celoročně . ..
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně ... K 9.—
poloročně. ... 86.—
Předplatné de cixezem-
ska: Hěmecka a Srbska:
čtvrtletně . ..
9eloročné. . .. K 48.—
Předplatné do Ameriky,
Prancie, Svýcarska, Ita-
o, Bolgie a Anglie:
3.20
vrtletně . ..
eloročně
K 52.80
Telsl, administrace 1126.
jít dom 2.80
Ito
Srbsko
Amerika
Anglie
Hěmecko
8
article
6 hodin 12 minut ráno.
Slunce vychází
Slunce zapadá v 5 hodin 23 minuty večer.
9
article
Pondělí:
Sv. Briglty, vdovy.
Pondělí:
Sv. Briglty, vdovy.
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u Všech Svatých na hradě od 4.—8. t. m.
Páně
svazek . Briglt
10
article
Světová velmoc v rukou židovských.
Světová velmoc v rukou židovských.
Důležitost veřejného tisku, zvaného ne noprávem
zedmou světovou volmocí, nikdo tak bystře nevystihl,
jako právě židé. A proto také záhy snažili se o to,
aby podmanivše si tisk, ovládali takto celý svět.
Když si židé roku 1860 zřizovali v Paříži mezi-
národní sdružení židovstva »Alliauce israélite«, pravili
v provolání ku zřízoní tohoto, dnes tak ohromně rok-
větveného spolku mimo jiné: »Chopme se všech pro-
středků! Naše moc jest veliká, naučme se ji ovládati.
Není dalek den, kdy všecko bohatství světa patřit
bude výhradně židům.«
Pokud se tato chlubná slova do dneška osvěd-
čila, ukazuje přítomnost.
Že veřejný tisk, noviny, jsou význačným elemen-
tem moci té které strany, neupře nikdo. A proto tako
židé snažili se o to, získati do svých služeb světové
noviny a poněvadž k vydávání takovýchto novin je
potřebí mnoho paněs, vldíma nejčetnější noviny
v rukou židovských
Pomocí ohromného hohatství, jež nemá v celých
dějinách lidstva cosi podobného, zmocnili se tiskua
pomocí tohoto svého tisku stanoví běh světa.
Zakladatel židovské internacionály, Disrzeli, dal
židům povel, aby se zmocnili tisku, novln, řka: »Ti-
skem můžeme udělati právo neprávem, hanbu ctí, ti-
skem můžeme otřásati trůny a rozváděti rodiny. Mů
žema pochovati všechnu víru v to, čeho sl dosud
nepřátelé vážili; můžeme zničiti úvěr a rozpoutati
vášně, způsobiti válku a mír slavným učiniti i zha-
nobiti. Kdo má tisk, má ucho národa!«
Tomu povelu židé na celém světě dobře poroz-
uměli a okkupujíce největší světové noviny, nepohrdl
ani týdenníky a měsíčníky, které jim v uzších kru-
zích výtečné prokazovaly služby.
Paříž
národní sdružený židovstvo
11
article
Abychom si mohli učiniti správný úsudek o roz-
voji židovského tisku, uvedemo tuto některá stati-
stická data.
Akclový kapitál vídeňské »Noue Frele Presses
činí 3,200.000 kor. Ve správní radě vedou hlavní
slovo židé Werthner, Bacher, Benedikt a Stein. Z
r. 1895 vynesla »N. Fr. Pr.« čistého užitku 694.142
korun. Hrubý příjem činil asi 2.5 mil. kor. V re-
dakci sedělo tehdy 18 hlavních redaktorů židů (nyní
jest jich více), mimo to má list množství dobře pla-
cených židovských dopisovatelů po celém světě.
Nejmocnějším pánem byl ještě před krátkým
časem žid redaktor Benedikt, který poroučel i finan-
čním ministrům. Čelá akce na zavedení zlaté měny
pocházsla u nás od Rothschilda a komandantem byl
redaktor »N. Fr. Pr.« žid Banedikt.
V. »Fremdenblattu« sedí 14 židovských redak-
torů, v »Presse« 15, v »Extrablatiu« 16, v »Neuos
Wiener Tagblattu« 20, ve »Wiener Tagblattu« 12a
v »Deutscho Zeitungu« 6 židů. Ostatní světové no-
viny patří vesměs žldům. »Barlinor Tagblatt«, »Frank-
furter Zeltung«, »Figaro«, »Journal de Debats«a
»Times«.
Taktéž světové korrespondenění kanceláře, ktaré
zásobují veškeré listy zprávami telegrafickými (za drahé
peníze ovšem), jsou majetkamžidů, jako: »Agence
Havas«, »Daily Telegraf«, »Reuterova kancslář«,
jejichž majitslé jsou ohromnými millionáři.
Korrespondonční kancelář ve Vídni jest obsa-
zena valnou částí židy. Tato kaneslář vynáší ročně
160.000 K.
Werthner
Bacher
Benedikt
Stein
Rothschild
Banediktoria
Fremdenblatta
Frank
Figaro
Debats
Havas
Reuterův
Francie
Vídeň
Noue Frel PresSES
Presse
Neuos Wiener Tagblatt
Deutscho Zeitung
Times
Wiener Tagblatt
Barlinor Tagblatt
12
article
Majitelem mezinárodní kanceláře lnsertní je bar-
línský žid Rudolť Mosse, zároveň majitel »Barliner
Tagblattu«.
U nás v Prazo jsou výhradně židovské lísty
»Prager Tagblatt«, »Bohemia«, »Montagsblatt«.
Schmelkesův »Deutsches Abendblatt« a last, not
least — »Právo Lidu« a také »Čas«.
Jak přátelsky se k nám dotčený tisk chová, jest
s dostatek známo. »Neue Frsle Presse« vychrlí za
jedlný rok na slovanský lid více zášti než celý talmud.
Poněvadž Německo je nám nejblíže a také odtud
hojně časopisů k nám do Rakouska vůbec a do Čech
rozesílá, uvádíme tuto čelnější noviny v Berlíně, jež
jsou majetkem židů, Jsou to: »Barl. Börsencourler«,
»Barl. Tagblatt a Zeitung«, »Vossische Ztg.«, »Noueste
Nachrichten«, »Noue Börsenztg.«, »Das kleine Jour-
nal«, »National Ztg.«, »Norddeutscho allgem. Ztg.«,
»Berl. Volksztg.«, »Montagsblatt«, »Frcisinige Ztg.«,
»Reichsfreund«, »Reichsblatt«, »Berl. Prasse«, »Volks-
blatt«, »Kladeradatsch«, »Bazar«, »Post«, »Tägliche
Rundschau«. Tyto berlínské listy jsou úplně židovské
a počet výtisků jejich činí každodenně statisíce.
Vedle toho jsou následující přední listy německé
v rukou židů, jako: »Frankfurter Ztg.«, »Reform«
v Hamburku, »Breslauer Ztg.«, »Kasseler Tagblatt«,
»Münchener Neueste Nachrichten«, »Frankfurter Bar-
senztg.« a celá řada ještě jiných listů menších.
V poslední době zakoupilí židé mnoho listů ve
Francli.
Jak to vypadá s vídeňskými lísty, dovedo po-
souditi každý poněkud věci znalý a soudný čtenář
z našich kaváren.
Prager
Schmelkesův
Berl
Reichsblatt
Německo
Rakousko
Čechy
Berlín
Hamburk
Rudolť Moss
Barliner Tagblatt
Bohemia
Zeitung
Vossische Ztg
Noueste Nachrichten
Noue Börsenztg
National Ztg
Frcisinige Ztg
Tägliche Rundschau
Frankfurter Ztg
Breslauer Ztg
Kasseler Tagblatt
Münchener Neueste Nachrichten
Frankfurter Bara
Deutsches Abendblatt
Neue Frsla Presse
13
title
Zprávy politické.
14
article
V Praze, 8. října
Praha
15
article
Společné ministerské konferemee. Před-
seda uherského ministerstva přijel včera ráno z Pešti
do Vídně, načež dopoledne konána byla společná
Pešť
Vídeň
16
article
konferonce, kteréž předsodal ministr zahraničních zá-
ležitostí hr. Goluchowski. Proslýchá se, že hlavním
předmětem konferenčních rokování byla otázka, týka-
jící se bosenské železnice. V zásadních hlavních otáz-
kách bylo docíleno již mezi oběma vládami dohodnutí,
ale spadající sem technické otázky vyjednávání vy-
hraženy byly oběma ministrům obchodu a oběma mi-
nistrům železničním.
Důvěrníci německé radikální strany
na Moravě konali včera v Olomoucí poradu, jíž
účastnil se také posl. Wolf. Výsladek byl, že dů-
věrníci dohodli se o kandidátech, jež postaví německá
radikální strana na Moravě o nastávajících volbách
říšských.
Šach v Pešti. Perský šach přijel véera odpo-
ledne Incognito z Bělehradu do Pešti. Na nádraží do-
stavil se se strany uherských státních drah a se
strany policie vrchní městský hejtman Raduay. Sach
odjede odtud v pátek přes Rusko do svého domova.
Srbští královští manželé budou nyní trvale
sídleti v Bělehradě. Při sobotní slavnostní hostině
vyměnilí král Alexander a perský šach přípitky.
Šach připil v perské řeči blahu a štěstí srbských
královských manželů. Přenocovav v srbském dvorním
vlaku, šach včera ráno odjel.
Goluchowský
Wolf
Sach
Alexander
Morava
Olomouc
Pešť
Bělehrad
Rusko
17
article
Rumunský král Karel příjal včera v po-
ledne na zámku Poleši italské zvláštní poselstvo, kte-
réž mu oznámilo úředně, že král Viktor Emanuel do-
sedl na trůn. Po slyšení konána byla slavnostní ho-
stina, při kteréž král připil na zdraví a blaho krále
ifalského a královské rodiny, jakož také za zdar ital-
ského národa.
Černohorská vláda, jdouc za přáním, aby
udržány byly pořádek a dobré sousedské poměry
s Tureckem, jmenovala generála Matinoviče vrchním
komisařem se sídlem v Kološíně.
Ruský ministr osvěty považuje za nutné,
aby zavedona byla ruská vyučovací řeč pro všecky
předměty učebné s výminkou vyučování nábožen-
ského ve všech arménských církevních školách. Za-
vedení ruského vyučovacího jazyka má býti pozne-
náhla provedeno během dvou roků.
Francouzský ministr obchodu Mílle-
rand přijel včera v poledne do Arrasu na prohlídku
tamní uhelné pánve. Ministr byl vítán od obecenstva
voláním: »Sláva republice! Ať žije Millerand! At
žije socialismus!«
Ovace v Bruselu. Včera kolem druhé hodiny
odpolední opustili princ Albert a jeho choť v prů-
vodu krále Leopolda zámek a jeli pak za veli-
kých ovací, přinášených jim od velikých zástupů lidu,
do radnice, kdež je uvítal purkmistr. Odtud odebralo
se panstvo do bursy, kdež pak před ním defilovaly
Karel
Viktor Emanuel
Matinovič
Millerand
Albert
Leopold
Turecko
Kološín
Arras
Sláva republika
Ata
Brusel
18
article
Ze světa.
Ze světa.
** Znamení doby. Dolnorakouský zemský
soud odsoudil na delší dobu do káznice mladíky Leo-
polda Svobodu a Tašnera pro spáchaná četná násilná
smilstva. Zločiny ty mezi mládeží neustále se množí.
To by mělo pobádat naše liberální učitelstvo, aby
uvažovalo, kam nynější liberální školství vede. Bes
náboženství nutně každý člověk zvrhne se v bestii.
** Diveký konkurenění boj židovských
velkobazarů v Berlíně. Jak jsmo již v našem
listě oznámili, otevřal žid Tietz v Borlíně v Lipské
ulici obrovský bazar, ve které je zaměstnáno 250 pro-
davačů obého pohlaví. Hned vedle jest jiný obrovský
bazar žida Wertheima. Tento žid, chtěje svého soupeře
udolati, ohlásil veliký výprodej za báječně levné ceny.
Na to odpověděl žid Tietz nalepenými obrovskými
pestrými plakáty, že on bude dále prodávati za ta-
kové ceny, jaké dává bazar wertheimský ve výprodeji.
Žid Wertheim přikoupil si na rychlo sousední dům za
půl milionu marek, aby mobl sklady své rozšířitia
s Tletzem konkurovati. V téže Lipské třídě je třetí
obrovský židovský bazar firmy Jendorf a spol. Dosud
bylo zvykem, že obchodníci kupovali zboží od velko-
obchodníků. Bazary však kupují přímo z továren a
to hned ohromné masy. Zároveň mají tyto bazary
vlastní továrny. Budou-li tyto bazary dále růsti, pak
musí v Berlíně během několika let každý obchodník
zavříti obchod a přihlásiti se do služby jako příručí
do těchto bazarů.
Svoboda
Tašner
Bes
Diveký
Tietz
Wertheim
Žid
Leo
Berlín
Jendorf
19
article
Než byl závod otevřen, sezval
žid Tietz celou řadu obecních starších Berlína, pak
poslance, řiditele bank a členy obchodní komory k sou-
kromé prohlídce závodu, spojené s velikou tabulí. Pan-
stvo prohlídku závodu odložilo až po tabulí. Jaksi
páni při obědě počínall, popisuje odborný list »Dr
Confestlonär«. List píša: »Při této hestlně mohl Zola
konati nejlepší studie. Dva páni chopili se celého
pouzdrs, naplněného drahými havanah a vschovali po-
díly v kabátě. Jiní hosté pili šampaňské z pivních
sklenic a schovávali láhva plné šampaňského do ka-
bátu. Jeden pán pustil se do celé krabice kaviáru,
vážící půl třetí libry, snědl ji a nevěděl, co jedl. Jiný
popadl celého bažanta a zabalil si jej do ubrousku.
Za krátko byl celý bufot, který stál prý na 60 tisíc
marek jako vymoten. Dvorní dodavatel Hofler pravil:
»Ti páni si vedou zde, jakoby nebyli 2 měsíce jedli.«
To je věru znamenitá fotografie nynější nóbl spole-
čnosti. A pak nemají židovští milionáři pohrdati kře-
sťanskými otroky.
* Berlínská polisie proti židovským
hrám. Do Berlína přišla jistá herecká společnost ze
Lvova a počala tu k obveselení berlínských Hebrojců
hráti kusy v židovském jargonu, takže jim nikdo jiný
nerozuměl, než ten, kdo jest židovského maušlování
mocen. Berlínská policie zakázala hebrejským těmto
umělcům hráti kus »Žertva Israsle«
* Výstava korrespendenčních lístků.
Těchto dnů koná se právě výstava korrespondenčních
Tietz
Confestlonär
Zola
Žertvy Israsla
Berlín
Hofler
Lvov
20
article
lístků v Paříži, kde jest vystaveno 150.000 rozlič-
ných druhů z celého světa. Z Evropy bylo zasláno
tam na 35.000 lístků. Od zavedení jich Německo
vydalo 88 mil. lístků, což vyneslo užitku na 7,500.000
franků, Rakousko-Uhersko 31 mil. lístků s čistým
užitkem vládě 1,250.000 fr., osoby soukromé vyzí-
skaly 1,800.000 franků. Z Vlach vypraveno bylo
27 mil. lístků, které přinesly vládě 3,200.000 f.
Švýcarsko 22 mil. lístků s 2,300.000 fr. získu, An-
glie 14 mil. s 1,250.000 fr. získu pro erár, 1,400.000
franků pro kupce, Belgie 12 mil. lístků, získ eráru
1,500.000 fr., kupců 1,400.000 fr., Rusko 12 mil.,
zisk oráru 1.2 mil. fr., kůpců 1,800.000 fr., Franci
pouze 8 mil., zisk eráru 800.000 fr., kupců 680.000
franků.
*Dar Stenkiewiezovi. Do 25. září zebralo
se na darech 70.315 rublů za příčlnou jubilea slav-
ného spisovatele Sienklewicze, jak na schůzi výborové
ve Varšavě za přsdsednictví knížete biskupa Ruszkie-
wiczo oznámeno bylo. Z toho vydáno bylo dosud
51.249 rublů na zakoupení velkostatku Oblagorky
** žena rabínem. Peštský »Lloyd« ozna-
muje, že židovská náboženská obec v San Francisku
zvolila si za rabína ženu Rachel Frankovu.
* Čínská osobní jména. Zajímava jsou
jména osobní u Číňanů. Do 4. roku dítky vůbec ne-
mají jména. Ve 4. roce pak dostane číslo, kterým se
od ostatních liší. Když jde v 6. roce do školy, ob-
drží druhé jméno, jako: Černý inkoust, krasopis, atd.
Vlach
Franek
Sienklewicz
Lloyd
Ráchel Frankův
Číňan
Paříž
Evropa
Německo
RakouskoUhersko
Švýcarsko
Belgie
Rusko
Varšava
Ruszkie
San Francisko