2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. června 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1ist
předpláeí ve
v Praze v sdninlstra
nrt le-
s dvejí donánken
v leta : :
ve silakaalí
sKe
»be . rislon
nanrr li.
v droji sálrloini
::ze
t nila
Praha
5
article
Žaloby a rady polsko-německé
Žaloby a rady polsko-německé
Časopisy parlamentního banku polsko-
německého, který ohlásil svou firmu ve vnitřn
politice rakouské dne 8. června pro vzájemné
pojišťování svých prospěchů, ale který už po
šesti hodinách, právě o půl noci, musil ohlá-
siti svůj bankrot, od oné chvíle nepřestávají
naplňovati své sloupce hlavně dvěma věcmi;
předně žalobami na národ český, za druhé
dobrými radami dru. Körbrovi, co má dělati,
aby nás zničil, když jim se to nepovedlo.
Za dvanáct dní právě minulých listy zban-
krotělého banku německo-polského v obojím
směru obdařily veřejnost spoustou projevů.
Pokud se týče žalob, kteréž vznášejí
proti národu českému, jest patrno, že si spo-
lečnou práci rozdělily. Se strany polské ne-
přestává se opakovati výčitka proti národu
českému, že parlamentní pravici a většinu
rozbil on. Se strany německé levice ozývá
se pak proti národu našemu stálé obviňování.
že odmítá všechno dorozumění a maří vše-
chno smíření s Němcí. Obě tyto žaloby, hlá-
sané proti národu českému, jasně dosvědčují
čím i Poláci iiNěmci se cítí vinny sami. Dě
jiny, které vypravují o rozbití parlamentní
většiny, pravice, jsou přede všemi lidmi
pěti zdravých smyslů rovněž jasně vyloženy
jako dějiny, které zaznamenávají, kdo všechny
posavadní pokusy o zjednání spravedlivého
míru česko-německého zmařil.
Na straně delegace polské pokládá se
tedy právě tou obžalobou, vznesenou proti
národu českému, rozbití pravice, nejmírněji
řečeno, za velikou politickou chybu. Však.
kdo tu chybu provedl, veškerým jednáním
svým, sahajícím zpět za 17. říjen m. r., do-
kázal vůdce polského klubu na radě říšské.
rytíř Jaworski. Nitky všech pletich, majících
za účel rozbití pravice, sbíhaly se v rukou
rytíře Jaworského, na něhož i německá levice.
i vlády tří ministerstev ve své politice proti
národu českému úplně se spolehly.
Polák
Jaworský
6
article
Až zimničný spěch, s kterým tento polský
rytíř zcela samovolně, nedorozuměv se před
tím ani s členy vlastního klubu a nepotázav
se ani s ostatními mimočeskými částmi parla-
mentní většiny, prohlásil pravici za rozbitou,
jasně dokázal, komu hlavně záleželo na tom,
aby tento, kdysi s takovými nadějemi v ce-
lém předlitavském Slovanstvu uvítaný parla-
mentní útvar vzal za své. A za tímto spě-
chem, s kterým pan rytíř Jaworski prohlásil
někdejší autonomistickou pravici parlamentní
za bývalou, následoval spěch druhý, s kte-
rým týž pan rytíř převedl celý klub polský
do spolku s někdejšími obstrukčníky něme-
ckými, kteří od 17. října minulého roku opět
si hrají na spasitele a nejvěrnější občany
Rakouska. Co v celém jednání rytíře Ja-
worského s německou levicí snad bylo ne-
vyjasněno, na to posvítil tlumočník jeho po-
litiky poslanec Abrahamowicz. Tento pán,
jehož i čest i život poslanci čeští na říšské
radě proti násilnostem a surovostem zběsilé
obstrukce německé bratrsky byli hájili, ve-
řejně strhl roušku s poslední záhady politiky
Jaworského, když pravil, že tento jeho přítel
už musil si pospíšiti vyvrátiti obvinění, ozý-
vající se na místech rozhodujících proti po-
litice klubu polského, jakoby se stavěla u
úplně do služeb věci české.
Kvitujeme panu Abrahamowiczovi i ce-
lému klubu polskému na radě říšské zcela
dle pravdy, že toto obvinění nemělo důvodu
nikdy, ani v nejkrásnějších dobách, když
hrabě Dzieduszycki pro celou pravici vypra
Jaworský
Abrahamowicz
Dzieduszycký
Rakousko
7
article
coval adresu panovníkovi plnou zásad o ne-
zbytnosti samosprávy jednotlivých království
a zemí a plnou krásných slov o rovném
právu všech jazyků v této říši. Ale nejméně
bylo odůvodněno nařčení, jakoby politika
polského klubu na radě říšské úplně se sta-
věla do služeb věci české, od 17. října mi-
nulého roku až po 8. červen roku tohoto.
Přes to rytíř Jaworski už nemohl ani s
dočkati, aby politiku klubu, v němž jest ne-
obmezeným pánem, uvedl úplně do slu-
žeb věci německé! K tomuto konci
všechny tužby a činy jeho směřovaly déle
než po osm měsíců, a když konečně svůj
zámysl provedl, když totiž parlamentní pra-
vici a většinu rozbil a když honem za tepla
s celým klubem svým vrhl se do náručí ně-
mecké levice, a když tento jeho dávno chy-
staný skutek náhle skončil s neslýchanou
blamáží a s úplným bankrotem, časopisv
polské, které rády by jej zachránily od po-
litické smrti, neostýchají se bíti pravdu v tvár
a žalovati na poslance české, že pravici roz-
bili oni! —
Jaworský
8
article
Zpět na hlavý svých původců těžce do-
padá i žaloba, nyní stále šířená v časopi-
sech německé levice, že s národem českým
Němci nemohou se smířiti pro jeho pano-
vačnost a pro jeho stálé usilování o vyhu-
bení živlu německého v zemích koruny če-
ské. Toť již sám vrchol nejdrzejší lži, to
již nepředstižný vzor v překrucování pravdy,
zjevné celému světu. Ovšem, za cenu své
cti, svého práva a své budoucnosti nemů-
žeme se smířiti s německými krajany svými
nikdy, a oni nežádají na nás nic
jiného, než naši porobu na věčné
časy. Ba jejich požadavky v tomto směru
stupňují se každým dnem k projevům smě-
lejším a smělejším. Sám svatodušní pro-
gram jejich, národem českým naprosto ne-
přijatelný, již nedostačuje jim, ani návrh ja-
zykových zákonův, ministrem Körbrem jen
věrně opsaný z tohoto jejich programu, už
jim nevyhovuje, a úsilí jejich po úplném
zničení českého národa nemá žádných mezí.
Němec
9
article
Za takové nálady po straně německé nikdo
poctivý a rozumný na celém světě nebude
se diviti, že národ český pro nějaký smír
se svými škůdci a nepřátely nikterak není
nadšen, nýbrž že pevně a neohroženě trvaje
při svých právech jazykových, zemskýcha
státních, stojí na stráži svého ži-
vota se zbraní v rucel —
Ministerský předseda dr. Körber dostává
v listech polsko-německého parlamentárníh
banku a bankrotu den co den na vybranou
hojnost dobrých rad. Z těch hlavně vyni-
kají dvě, které v listech německých s důtkli-
vostí stále stupňovanou se mu předkládají.
Předně má vyloučiti Halič a Dalmacii ze
státního ústrojí předlitavského, aby zdejší
Němci nabyli v parlamentě vídeňském vět-
šiny nad národem českým a slovinským.
Až potud ta rada německá na vyloučení
Haliče a Dalmacie z Cislajtanie a hlavně
z jejího parlamentu jest zcela jasna. Ale
schází jí druhá polovice, totiž pokyn, co
z vyloučené Haliče a Dalmacie v monarchii
habsburské udělati by se mělo. A to jest
potřebí věděti dříve, než vyloučení by bylo
provedeno. Měly by snad Halič a Dalmacie
po svém vyloučení z posavadního předlítav-
ského svazku státního býti prohlášeny i za
vyhostěné části z Rakouska vůbec? Snad i za
republiky? Nebo chystají pro ně Němci
nějaký nový společný parlament a novou
vládu, nové zvláštní ministerstvo?
doktor
Körber
Němec
Halič
Dalmacie
Cislajtanie
Rakousko
10
article
K těmto otázkám a k důsledkům je
jich nenalézáme v dobrodružných návrzích
časopisův německo-nacionálních ani nejslabš
odpovědi. V nich zuří jen slepá vášeň, aby
Němci předlitavští nabyli v parlamentě ví
deňském číselné převahy nad námi a nad
Slovinci, a aby takto dostali nás úplně pod
sebe. A jako ani trvání říše rakouské jim
nedělá prážádných starostí při rozsekáván
a osekávání státního tělesa, tak jim nepůsob
ani nejmenších trampot celá nynější a příšt
ústavnost rakouská.
Paragraf čtrnáctý ústavy prosincové
jímž ústavní zřízení vůbec možno zastaviti
ba i odstraniti, připadá jim nyní jako nej
cennější čast zdejších základních zákonův
státních. Zapomněliť, že právě těchto dnův
dobíhá rok, kdy proti užiti tohoto paragrafu
vzbouřili celé Rakousko, a kdy vládu, která
k vůli nezbytnostem statním k němu sáhla,
stihali jakožto rušitelku vší pravé ústav-
nosti a jakožto hrobaře všeho parlamentního
života. Než se sešel rok s rokem, tehdejší
obstrukčníci němečtí chytají se absolutismu,
skrytého v paragrafu čtrnáctém, jako jedi-
ného prostředku, který jim má pomoci k pro-
vedení národní jejich nadvlády nad národem
naším. Své vlastní nesmířliv o st
jsou ochotni obětovati nejen
ústavní zřízení, ale i trván
této říše.
Němec
Rakousko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. června. (Proti ně me-
ckému požadavku státní němčiny)
vystupuje dnešní »Arbeiterztg.« v opětné ostré
stati. V době, kdy stát se octnul v úzkých.
strana, jež zavinila toto choulostivé postaven
státu, fabrikuje jen nové programy, jimižs
mají zmatky ještě rozmnožiti a vyhledává jen
nové spory, aby každé dorozumění znemožnila
hned v zárodku. »Odkud odjinud« — táže s
»Arb.-Ztg.« — »vzal svůj původ požadavek ně-
mecké státní řeči, než z touhy, aby se rozmno-
žily sporné body a neněmečtí národové aby byl
provokováni? V otázkách národnostních nen
politiky, než ta, která počítá s danými poměry
V politických otázkách mohou se navrho-
vati dalekosáhlé programy, poněvadž agitační
síla má tu neobmezené pole a není objektivně
nijaké překážky, přesvědčiti všechny lidio
správnosti toho neb onoho politického názoru.
V otázkách národnostních má se však
věc jinak. Žádná agitace nezmění výkazy o počtu
obyvatelstva dle národnosti; národové neněmečt
nezmizí a nezmenší se jejich národní energie.
Praha
12
article
Němci nemají tedy ve vzhledě národním nija-
kého programu budoucnosti . . . V pravdě ná-
rodní politika musí byti reálná. Němci nemuji
se se svými požadavky obraceti k ,státu“, nýbrz
k Slovanům. Ale pro takovou politiku schází
jim nezbytný předpoklad: Němci nemohou býti
vůdci a nedovedou vládnouti. Umějí jen chodii
k dru. Körbrovi s prosbami a místo aby sami
poradili, co se má díti, aby se státu pomohlo
z nouze, píšou pamětní listy a navrhují pro-
gramy, o nichž vědí, že místo aby zjednaly mi.
rozdmychají válku ještě více.«
Ze Lvova, 19. června. (Nová politická
strana polská.) V neděli ustavil se ve Lvově
nový politický klub, jenž si dal jmeno »Klub re-
formy«. Ustavující scbůzi zahájil Bron. Laskovnický
jenž oznámil, že klub je politicky úplně samostatný
a jeho účelem je sloučiti všechny opposiční živly.
jež si přejí učiniti konec nynější oligarchii v Haliči.
Rečník inž. Libaňský kladl váhu na to, že všemi
nynějšími svízeli v zemi je vinen politický systém
proto je především třeba jej odstraniti. V Haličí musí
býti zlomena moc dosavadní šlechtické většíny, prot
Němec
Bron
Rečník
Ing
Lvov
Halič
13
article
níž nutno vstoupiti v otevřený boj. v támž smyal
mluvil i druhý řečník Starkel, jenž o konservativní
většině pravil přímo, že jest na pokraji bankrotu
Předsedou klubu zvolen pak inž. Čaplický, jeho ná-
městkem adv. Aškenadze.
Z Turč. sv. Martina, 19. června. (Jo se
Kohuth +). Dne 16. t. m. zemřel v Dolním Kubín
děkan Josef Kohuth, známý spisovatel slovenský
Narozen r. 1828 v Ústí v Horní Oravě, byl r. 1851
vysvěcen na kněžství a od r. 1854 byl duchovním
správcem v Kubíně. Zde zabýval se hlavně studiemi
dějepisnými a místopisnými, později i literární historií.
zejmena dobou Bernolákovou. Slovenský národ ztráci
v něm jednoho ze svých nejoddanějších synů.
Z Pešti, 19. června. (Upravení kongruy.)
Ústřední výbor, zabývající se úpravou kněžských
platů, vypracoval přehled důchodů katolických a řecko-
sjednocených duchovních v Uhrách. Všech far na-
počítáno 5617. Z nich 916 katolických a 1873 sjedno-
cených má důchodů méně než 1600 K. Aby důchody
jejich dosáhly této minimální částky, je třeba
2.300.000 K. Z toho náboženský fond vezme na sebe
300.000 K a dva milliony -musejí dodati ostatní
bohatší církevni beneficia, zejmena 4 arcibiskupové-
20 biskupů, 27 kapitul a 18 bohatých klášterů.
Martino
Kohuth
Bernolákův
Dolní Kubín
Ústí
Horní Orava
Kubín
Pešť
Uhry
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
Ruská vědecká výprava do
Ruská vědecká výprava do
Makedonie.
V čís. 163. otiskli jsme ze »Slovanskéh
Věku« páně Vergunova zprávu, že Čech, prof
Škorpil, gymnasijní professor v Bulharsku, de-
nuncoval rakouské vládě, že se chystá ruská
vědecká výprava k bytovému, jazykovému
starožitnickému prozkoumání Makedonie, a ze
rakouskou vládu zároveň vybídl, aby předešla
ruský podnik vypravením vlastní expedice.
Nám šlo o to, abychom odmítli útok »Slo-
vanského Věku« na celý český národ, jenž tam
byl pro vinu, danou na vrub p. Škorpila, šma-
hem postaven na pranýř jako národ policajtů.
Proto nám nezbývalo, než vzíti ze »Slov. V.«
také to, z čeho své neslýchané a opovážlivé
tvrzení vyvodil. Pan prof. Škorpil je nám znám
jako vážný archaeologický badatel, avšak zdálo
se nám, že »Slov. Věk«, když chtěl potupiti
celý český národ, musel si být jist aspoň toho
jediného případu, jejž ukvapeně zevšeobecnil, —
že tedy prof. Škorpil dal se příliš unésti svou
zamilovanou vědou a dopustil se nerozvážného
kroku, který by se nikterak nesnášel s povahou
seriosného učence. Muselať by rakouská věde-
cká expedice, když by složena byla ze zasvě-
cených odborníkův a nikoli politiekých agentů
dospěti k týmž výsledkům, jako dospěje expe-
dice ruská.
Ale jak nám p. prof. Škorpil píše, nen
zpráva »Slov. Věku« o něm vůbe
pravdiva. On podniká své badán
společně s ruským učencem pro
Uspenským na útraty ruské vlády
Loni se jim podařilo objeviti nejstarší sídlo
Volzských Bulharů v okolí Šumly. Letos na
podzím budou v společné práci pokračovati.
Nyní se jeví denunciantem a policajtem
ten »ruský učenec«, jenž byl pramenem »Slo-
vanského Věku«. My bychom ovšem po zá-
sluze vyplatili každého, kdo by tento fako
osmělil se generalisovati po příkladě pana
pán
Škorpil
profesor
Bulhar
Makedonie
Čechy
Bulharsko
Šuml
16
article
Verguna.
Verguna.
Rusko a Čína.
Rusko, proti němuž roku 1878 spojilase
celá Evropa, aby mu dílem vyrvala ovoce jeho
vítězství nad Tureckem, jednak aby je před
jeho tváří rozšlapala, jeví nyní, když Evropa
octla se na Dálném Východě v nenadálé tísni,
čím dále tím méně chuti nasaditi tam zani
svou kůži a nastoupiti společně s ní nepřátelsky
proti Číně. Ovšem Rusko vede k takové politice
Rusko
Čína
Evropa
Turecko
17
article
v drobném prodejii
raaní číslo o sobě
sdpoledni.
:. . n sk
Ve slialkách na veskově
renní číslo.
sápol.dnl
1nserat,
plati so hotově vppřea
dplasrni terty pjtmá ap lsl-
nseházejí se ten reěske
tiskárna a szpedice , Národnieh Lista
Bekepiy s serne
Národnieh List
18
article
ne tak žádosť odvety, jež u Slovanů vždycky
byla slabá, jako vědomí, že prve musí obhájiti
zájmy vlastní, než bude hájiti zájmy Evropy
Evropa, kdyby mořem žlutého lidu byla vržena
od čínských břehů, prostě se sebere a vrátí se
domů; avšak Rusko, jež sousedí s Činou hranící
4000 verst dlouhou, nemohlo by zmizeti a je-
viště a musilo by samojediné vydržeti ne-
přátelství 400millionové řiše středu. Čína b
zajistě Rusku neodolala na bojišti, avšak plody
ruského víltězství neklidilo by ono, nýbrž Evropa,
již by se hned zas dostavila k čínskému po-
břeží, aby »se dělila«. Rusko, jež od Číny přá-
telsky dosáhlo toho, čeho nutně potřebovalo, t.
j. nezamrzajícího přístavu, nemohlo by po pře-
možení Číny žádat od ní žádné náhrady. Nového
územi nepotřebuje, máť samo zemí více, nežl
za sto let při stálém rozvoji bude moci zalidniti,
a kdyby zabralo část Číny, tím, že by žlutí
lidé stali se jeho poddanými, samo by zdvihlo
stavidla, zdržující mongolské plemeno v dosa-
vadních hranicích, a nemohlo by pak zbraňovati,
aby se nerozlévalo dále po prostorách ruského
mocnářství.
Evropa
Rusko
Čína
Slovan
19
article
Kdyby žlutá povodeň navalila se na Rusko
nepřátelsky, Rusko by bylo vydáno v šanc nové
pohromě mongolské a zatím, co by s ní zá-
polilo na východě, pronevěrní sousedé západní,
bodali by je zákeřnými dýkami z týla. Evropa
se již o to postarala, aby žádný Rus nemohl
býti v pochybnostech, že by se tak stalo. Jsou
tedy Rusové všemi okolnostmi nuceni zachová-
vati s Čínou mír potud, pokud ji samě bude
libo. Jednání své ovšem zařídí tak, aby Číně
bylo jasno, že Rusko naproti ní projevuje
přátelskou neutralitu, nikoli však slabost.
Rusko bylo tolikrát mravně vyvrhováno
z Evropy, že není divu, přivyklo-li tomu a chce-li
hrát úlohu samostatného celku »šestého dílu
světa«, úlohu svou vlastní.
Jest úplně pochopitelno, že Rusko se ne-
rozčiluje na komando Angličanův a Němců.
Rus
Angličanův
Němec
Rusko
Evropa
Čína
20
article
V Praze, 20. června.
Praha
21
article
Španělsko.
Španělsko.
V pondělí dne 18. t. m. konala se v krá-
lovském paláci dvorní slavnost zahradní, které
použil Sagasta k delší rozmluvě s královnou
vladařkou o vnitřních poměrech. Prohlásil, že-
jest šílenstvím, pohližeti na snahy národní Uni
s opovržením, a že kdyby dostal vládu do-
svých rukou, provedl by velkou řadu reform
národní Unií žádaných. Nynější stav dle do-
nněnky Sagastovy nebude dlouho trvati, protoze
většina jest rozdvojena. Dle náhledu Sagastova
jsou dny nynější vlády již téměř sečteny.
O jejím trvání jiný náhled má M a r ti nez
Campo s, který se domnívá, že konservattvci
udrží ji až do října.
Včera přijala královna vladařka deputaci
spolku obchodníků, která podala jí adressu,
v níž se žádá, že obchodníci by konečně již
rádi viděli, by reformní program se již usku-
tečnil. Nelze-li toho provésti s nynější vládou,
ať stane se tak s jinou, jež jevila by větši
ochotu plniti přání země, neboť jen tímto způ-
sobem může vnitřní klid býti zachován.
Královna vladařka slibila, že se za přání
v příčině žádaných reform u vlády vřele při-
mluví.
Uni
Španělsko
nezávislý Campo s
22
article
Maroko,
Maroko,
Zmínili jsme se včera o dotazu poslance
Hazella v anglické dolní sněmovně, v němz
uváděl, že vůdčí kruhy v Maroku přejí si,
aby některý evropský stát zaručil obyvatelstvu
marockého sultanátu právní stav. Parlamentní
tajemník Brodrick odvětil, že nedošla žádná
Brodrick
Maroko
dolní sněmovna
24
article
V Praze, 20. června.
Praha
25
article
6— (Kronika.) O svatodušních svátcíe
obživla zvláštní staťáží promenáda kolem ná-
břežních hotelů lucernských. Hned ráno se zla-
tými paprsky letnicového slunka řinčely vám
do oken hotelu zvuky pochodové hudby ne
právě velkoměstské. S ranními vlaky přibyly do
hlavního města kantonu čety výletníků z ven-
kova s prapory a odznaky. Ty tváře osmahlé,
široké spolkové klobouky, postavy hrubozrné,
ne tuze pružné a úhledné, tak nějak po do-
mácku se vám zamlouvají. Chodí to o svátcíeh
ve Švýcarsku patrně jako u nás v Čecháchl
Málem byste pro novou stafáži zapomenu
na svůj parník. Už jich tu po hladině přístavu
několik netrpělivě syčí a dýmá. Mají zcela ná-
mořské rozměry. Na »Schweizerlandu« je už
plná paluba. Co nevidět pustí se parník klikem
hákem po jezeře od přístavu ke přístavu všech
čtyř kantonů. Po třihodinně ceslě dorazí k nejzad-
nější stanici Flüelen jezera Urnerského, kde
čeká na výletníky několik společenských povozů
k dopravě do Altorffu. V lidovém divadle, na
způsob oberammergavských pašijí, provozují tam
domáci občané představení »Viléma Tella« pod
širým nebem. Ale výlet do Flüelen, se zastávkou
u Tellova kamene pod Rütli, odbyli jste si už
včera. Snad tedy s druhým parníkem do Alp-
nachu k ozubené dráze na Pilata? Či s jiným
do Vitznavy ku dráze na Rigi s proslulým pa-
noramatem alpských ledoveů? Anebo do Küss-
nachu, kde užaslému cizinci ukazují pověstný
Gesslerův »hluboký ouvoz« — »durch diese
hohle Gasse muss er kommen!« Výbér nesko-
nalý! Jízdní řád parníků je čilý. Denně
řada odjezdů i příjezdů všemi směry. Čtyři dny
pobytu na jezeře stačí tak právě k obhlédnut
rámce velkolepé přírody jezera
Na palubách je šumno. Krásná pohod
červnová včaruje rychle jasnou náladu do obrázku
Tell
Tellův
Pilatus
Gesslerův
Výbér
Flüelen
Alpy
Küss
Schweizerland
Urnerský
lidový divadlo
26
article
Společnost převahou cizinecká. Z typů vynikají
párky německých novomanželů, francouzských
samotárů s modrými deskami »Guide Joanne-
na klíně a fotografující Angličanky. To je nej
zadnější cípek fin de siěclu. Angličanky jinak
necestují než s fotografickým apparátem. Mladé,
staré, ošklivé, hezké, všecky mají skřínku s citli-
vou deskou přichystánu. A když se blíží oče-
kávaný objekt, nějaký přírodní div na břehu,
alpský prospekt, hotel na skále, přístavní scéna
nebo něco z historie, hrne se všecko k zábradl
paluby, objektivy se zaměřují, přístroje cvakaji
K večeru, po návratu z vrcholu Rigi, je
hlučno na nábřeží kolem exotického parku
Schweizerhofu. Zvuky sborového zpěvu vám
dolehly ke sluchu. Spolek venkovanů s odznaky
dal si slovo, ať jednou ti cizinci a měšťáci ko
lem taky něco uslyší! Nezpívají zle ty lidičky.
Nastavujete blíže ucho.
Wach anf! Wach aull
Mein theures Vaterland,
Mein Schweizerland,
Wach anr
Výborně, hoši ! Výborně
Spěcháte dovnitř města. Kam večer? Vdi
vadle v kursaale vlaská operní společnost opa
kuje dnes Carmen, od níž dva akty dopřáli jste
si už včera. Ve Stadthofu koncertuje kapel
3. pluku dragounů prince Karla badenského
Tedy do Stadthof u
Najednou za vámi hlasl
— Ist das nicht herrlich ?
Ohlédnete se. Němečtí turisté s ruksaky
na zádech, obráceni k jezeru, rozplývají se u vy
tržení. A mají proč!
Slunce zapadá ! Ohnivými reflexy hraje p
vrcholeích a stěnách ledovců naproti za jeze
rem. Jaká umíněnost barev ! Vzácná, podívaná-
A málem byli byste přehlédli. Člověk tak zne
všímaví v té štvanici cestovní. Už nahoře n
Rigi přálo vám štěstí. Vzduch byl jako křištál,
pohled tak vele . . . vele.
Joanne
Angličanka
Carmen
Karel
Ted
Stadthof
Rigi
SF Schweizerland
27
article
Koncert německých dragounů v zahrad
Stadthofu je sváteční attrakce. Domácí kapela
také prý nehraje zle, ale s německou vojen-
skou nedá se měřit. Ostatně koncertují dragon
ve fraku a cylindru. Na půdě republiky ani by
se neslušelo hrát na výdělek — v císařské ně
mecké uniforně.
Návštěva je skvělá. Ke svému stolu do-
stali jste společnost. Mladá dáma v průvodě
dvou šviháků. Důstojník a civilista. Černá uni-
forma, rudě vyložená, dobře zvučí k saisonnímu
úboru dámy, zářivě bílé od kloboučku do špi
ček. O místo u stolu požádal rytířský prů-
vodce vysokou němčinou. Dále baví se nyí
vaši sousedé u stolu svým domácím způsobem.
Švýcarská němčina. Jakoby vás nebylo. Ně-
jaké dolnoněmecké podřečí. Kdyby vás krájel,
nerozumíte slova. A to jste si na své pro-
hnanosti německou dialektologil chtěli zakládati
Už v Ženevě v divadle a na parníku do-
léhaly vám ke sluchu ty libozvuky. Měli jste
to za angličinu. Ale zde dál na sever je t
trošičku nápadně. Kraj německý, město něme-
cké — obchodně, v úřadech, v hotelích pa-
nuje frančina — Angličanů sice aost, alez
deseti lidiček nebude přece osm Angličanů ? A
později jste vyzráli na ten galimatiáš. Padne-
v dialogu po každém třetím slově »yes«, jeto
angličina. Bez »yesů« zdejší němčina.
U stolu je napjatý poměr. Znáte to. Švý-
carská uniforma, až na francouzský kašket,
připomíná německou. Také držení se shoduje.
Angličan
Ženeva
28
article
Zapnuto na poslední knoflik vůči neznámému
filistrovi! Podívejme se! Republikánská milice
Obě strany u stolu na oko nádherně sebou
opovrhují. Ale pozorují se. Na druhé mrknut
odhadli jste poměr zajímavého sousedství. Pa-
nička to není. Sestra v průvodě bratra to bude.
Druhý švihák asi krájí slečince kůru. Tret
mrknutí! Žádná kůra se nekrájí! Dva bratři
to jsou a sestra ! Máte zatím plné právo s nej-
větším klidem věnovati se své večeři. Ale t
je skutečný výkon. Zcela po pařížsku. Den má
všude cizinec tu rozdělený na tři velevý-
znamné momenty: dejeůner, diner, souper.
Každé o několika podnosech. A v restaurantech
je už postaráno, aby této povinnosti mohl jak
náleží dostáti. Jen tak na posilněnou, něco na
talíř a do úst se nepodává. Třeba se podvo-
lití panujícímu řádu. Že volite raději a l
carte? Jak je libo. Ale pod šest franků o
stolu se nedostanete. To už je tak vtipně za-
tizeno ...
Náhoda konečně, prolomila u stolu ledy
A hle, hle! Z ježatých dříve republikánů vy
loupli se nejvlídnější společníci. To tak bývál
Obratem se rozvazuje sdílnost. Panstvo, rozumí
se, ovládá vysokou němčinu. Ale jen tak ze
školy, zcela chladně, pro zevnější potřebu. Štipee
německého převědomí se nehlásí. Naopak! Vzdě-
laná německá dáma, vám Neněmei omlouvá ne-
dostatečnost své vysokoněmecké konversace. Ganz
allerliebst! Mladší pán je právník, Corpsstudent
Semestr si odbyl v Berlíně. Teď studuje v Bernu.
Ganz
Berlín
Bern
29
article
Přijel na svátky. Páni rodiče šli do kursaalu
mládeži lépe se hodil zahradní koncer
A co vy představujete? Jste cizinec. Bez-
pochyby — Francouz?
— Ne, Čech.
— Čechoněmec ? .
— Ne, Čech . .. oposice . . . obstrukce ..
— Z těch, co volají »zde !«
— Z těch!
Nepokrytý zájem zajiskřil sousedům kolem
očí. Jako když se vám naskýtne zcela nový
brouk, dosud nevídaný. Slyšeli něco o tom
druhu, ale tak blízko vedle sebe ho ještě ne-
dostali. To dráždí chuť! Budí to, pohiladit ho
po krovkách! Ale konečně, kdo ví — ne-
kouše- li
Máme přece jen svoji pověsť ve světe
Páni sousedé ukájejí znenáhla, pozorně svoj
zvědavost. Zvlášť uniforma jeví značnou zběh
lost v zahraničních záležitostech. O Prazeví
jak prý tam známe s Němci od podlahy za-
táčet. Nesmějí ani pípnoutl
— V tom ohledu má Praha špatnou po-
věsť, pravdal
— Nu a co byste řekli? Je to klep.
Zkuste to, přijeďte se přesvědčit
— Proč ne? Každý rok si někam za
jedu. Ovšem v zimě, kdy máme v kasárnách
více volného času
— Dobrá, v zimě jako v létě shledáte
co je na pověsti-
Tak se dělají známosti. Návštěva je smlu-
vena. Váš nový známý dostojí jistě slovu.
Francouz
Čo
Čechoněmec
Němec
Dobrá
Praha
30
article
Uzlík důvěry je rozvázán. Otázky prší
Jaké jsou naše okolnosti, tv a tv. Kam směru
jeme? Čeho chicemo docíliti ? Na ja ké prostřodky
spoléháme ?
Pak je řada na vás.
V Bernu vám onehdy mimochodem padlo
do oka cvičení švýcarské milice ! Ku podivu
z ostra to chodilo v řadách! V pravo toč,
v levo toč, na rámě zbraň, k noze zbranj
Ráz na ráz, jen tak cvakaly podpatky a chře-
stila zbroj. Jako u nás na dejvické pláni ! A byli
to nováčkové lidového vojska! Vzdycky jste
slýchali, že je milice hračka, páté kolo u vozu
takové republiky! A tady v Lucernu se na-
potkáváte vojáčků a oficirků, jako někde v gar-
nisoné militaristického státu. Dáváte výraz svému
podivení.
— A to byste se teprve nadivili, jakou
dřinu prodělá u nás branec za sedm neděl
svého výcviku! vysvětluje Švýcar. Žádají se
totiž výsledky za sedm neděl jako v Německu
za dvě leta presenční služby. Je to šilenství.
Ale Německo je v módě. Slepě po něm všecko
napodobl
— Také u vás?
Švýcar
Bern
Německo
31
article
— Modloslužba úspěchu! Bylo by třeb
přihlížeti více k vlastním poměrům a daným
okolnostem. Ale to by vyžadovalo samostatné
hlavy. A těch, pohřichu, není
I hleďme, jaké náladyl
Muž má neobyčejný rozhled. Sloužilu
všech zbraní, obhlédl si německou i rakouskou
školu, je. instrukčním důstojníkem a velitelem
setniny. Vykládá velmi řízně. Málem nezapomí-
náte na galantní povinnost ku přítomné u stolu
dámě. Ale ta je hrda na svého bratra. Hled
tak moudře svým velkým, hlubokým okem, tak
způsobně sleduje nit rozmluvy
— A u nás všeobecně platí, že vy svo-
bodní Švýcaři, s vojančinou si hlavy tuze ne-
polámete
— To je tak! on na to, ve vojenských
státech je přirozená reakce proti tlaku milita-
rismu, u nás je zase patrná tendence, nahra-
diti, co přílišnou uvolněnosti bylo opomenuto.
Snad časem docílí se prostřední formy, a ta
pak bude přijata ve všech moderních státech.
Nedávno jednalo se u nás o rozšíření vojenské
povinnosti. Lid o všem hlasuje. Zamitl návrh.