ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 cbc376b0-71e0-11dc-bac9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 146, place 99, org 23, work 3
1 masthead
11. srpna 1904.
2 masthead
Císlo 221.
3 masthead
NÁRODNI LISTY
4 masthead
Strana8.
5 article
stála a nás houževnatě chránila. (Výborně, Bouřlivý souhlas a potlesk.) Starosta V. Rašín konstatuje, že cele shromaždění do jednoho souhlasi s tímto prohláše- ním. což dáno na jevo povstáním. Na to pan J. Čermák, řed. učitel z Vlněvsiu Mělnika, referuje o učitelském domě a přijat návrb, aby se v akci té pokračovalo. Zdařilý referát měl pan J. Kožíšek ze Záp o stavbě učit. domků, jemuž uloženo dálev práci té pokračovati. Po vyčerpání návrhů starosta V. Rašín děkuje přítomným za vřelou účasť a trpělivost, kterou rokování věnovalí a prohlašuje za povznešené nálady o 3. hod. odpolední schůzi za skončenou. R+r.
V Rašín J Čermák J Kožíšek Zápy Vlněvsio Mělnik učitelský dům R + r
6 article Denni zprávy.
Denni zprávy. »Zeit« o Umělecko-průmyslové škole v Praze. Vídeňská »Zeit«, kteráž tak mileráda Čechům záplatu přišije, kde jen může, přinesla pod záhlavím »Konec jedně utrakvistické školy« včera z Prahy dopis o »osudu bývalé pražské zlatnické, později pražské umělecko průmyslové školy«, na důkaz prý, kterak utrakvisování školy znamená vlastně její slavisování. Způsobem stran- nickým a nanejvýše rabulistickým vyličuje setu domnělé proměnění odborné školy zlatnické v Praze, založené r. 1873 a řízené drážďan ským sochafem Ottou Menzelem, v utrakvistickou Umělecko průmyslovou školu. Založení —- a ni koli přeměnění! — Umělecko průmyslové školy v Praze nazývá pisatel brutálním aktem mini- sterstva Taaffova, jež prý hořce Němcům dalo eítiti, co očekávati mohou od »utrakvi so vání« nějakého ústavu. A v tomto tonu vyznívá dále »machberot« »Zeitu« nad praž- skou Umělecko průmyslovou školou, spějíe prý přesazením professora Helmessena, »po- sledního jejího německého učitele« do Ty- rol, letos ke svému úplnému počeštění. Křivý úsudek pražského dopisovatele »Zeitu«, který dějinami pražské Umělecko průmyslové školy dokázati chce, že utrakvisování ústavu znamená jeho počeštění, ovšem založen je na zcela falešném předvětí. Rád by namluvil světu, že založení utrakvistické Umělecko průmyslové školy pražské bylo utrakvisováním Mentzelovy odborné zlatnické školy, čemuž ovšem tak není.
Čecho Menzel Taaffův Němec Helmessen Mentzelův Praha průmyslový škola v Praga umělecký průmyslový škola
7 article
Jedinou kardinální chybou, kteráž se stala při založení Umělecko-průmyslové školy pražské, dnes vítězně s vídeňskou na světové výstavě ve St. Louisu konkurující, bylo, že vůbec byla zřízena jako obojjazyčná. Praviť »Zeit« doslovně: »Ačkoliv Umělecko-průmyslová škola v Praze není v úřadní státní příruční knize vý. slovně vedena jako česká, přece může býti právem a dle pravdy označena dnes jako čistě česká. S německými učiteli opustili také ně- mečtí žáci ústav.« Jestliže tedy na místo »po- sledního německého učitele« ústavu povolán bude podle neklamného proroetví »Zeitu« Čech, čemuž voláme z nejhlubšího srdce hřímavé »Dejž bůh!«, bude to úplně v pořádku. Pak zbude jenom ještě, aby odstraněn byl i zevnější znak konvencionální i officiální lži, tvrdící, že škola je obojjazyčná. Obojjazyčnou co do učitelů a žactva nikdy, ba ani při založení svém ne- byla, a stala se prostě nemravnost a neslušnost, že za takovou na venek byla upravena. Řádný
Čo bůh St . Louis uměleckýprůmyslový škola v Praga
8 article
Čech, řádný český umělec pociťuje vůbec i ten zdánlivý utrakvismus uměleckých škol pražských cosi jako zbytek německého »jus primae noctis« — umění nemá se mu dostati čisté a neposkvrněné šlakou německého chtíče, přitiskujícího také svou impotentní firmu na ústav, v němž se česká mládež vyučuje něčemu tak katexochen národ- nímu, jako jest uměni! Pedagogie umělecká vedle řemeslné stránky umění, jeho techniky, vychovává především srdce a ducha kterak vpraviti má českému chovanci v umění svéráz ducha národního učitel, který ani jeho jazyku nerozumí! To jsou poměry neudržitelné a důkazem toho jest také neudržitelnost utra- kvismu obou uměleckých učilišť pražských. Tu vězl taj zázraku, »Zeitu« nepochopitelného. Škola prof. Thiela na Akademii zřízena jenom proto, aby škandál stal se jenom škandálnější z konec konců nemůže býti jinaký, leč že přes všechnu českou trpnost musí se jednou dostati Čechům čistých, i té poslední německé příhany prostých učelišť uměleckých!
profesor Thiel Čecho Čechy duch národní učitel
9 article
— Německý karakter města Těšína z 18. stol. O praněmectví zprušáčtělého dnes Těšína podává V. Hájek ve feuilletonu »Op. Týd. « po titulem »Frane Demel, klidný občan, dobrý fojt a vzorný cechmistr« skvostné doklady z tě- šinské knihy rozsudků. Frane Demel býval vý- tržnikem nadobyčej prudké povahy, která mu vynesla za různá »protiprávná ubití« nemalé opletání s právem městským, takže »purkmister a radda knížecího města Těšína« začasté nuceni byli vypověděti nad ním rozsudek, podle kte- réhož bylo unáhlenému fojtovi začasté »arrest v zdejším rathouzu městským tyrpěti, škody a útraty pak osmima florenami v čtrnácti dnech vynahraditi.« Tak, šlo-li o »protiprávné prove- dení ubití (zbiti) Josefa Jakobemla, žida zdej- šího,« Ale neposedný předměštěnín těšínský. Demel, nejen se židy ale i s osobami stavu ry- tiřského v půtky vcházel. »V tej při s panem Frydrychem Václavem Reysvicem z Radeřína«, jemuž dostalo se od Demla v příbytku měště- nína Jana Jiřího z Mentele »vylitejch verbálních iajaril,« vyneseno nad vinníkem, »že ve své leči se unáhlil a vědouc, že pan původ staro- žitného a dobře zachovalého stavu rytířská osoba jesl, neuctivýma slovy od scalirování pozderžeti se měl.« Pan Demel sice již před soudem oustně i písemně zaraženou tu osobu rytířskou odprosil.
V Hájek Fran Demel Jakobeml Demel Frydrych Reysvic Deml Jan Jiří Těšín Mentel Radeřín
10 article
»Nic však měněji« nalezli purkmistr i radda, že, když pan původ tou deklarací contentirovati se nechtěl, obžalovaný Demel za to své uná- hlení a rytířské osoby shanění povinen jest k panu původovi se dostaviti a jemu křesťanský edpros, však ale sobě neškodný učiniti, do měst- ského vězení se dostaviti, tam skrz tři dni po- zůstávati... »Jenž se stalo na rathouzu kníže- elho města Těšína dne 9. Julii 1728 léta.« Přede dvěma sty léty vedeno a pronášeno tedy i zapisováno právo na těšinské radnici a to vý- hradně po česku, velice vyvinutým kamerál- ním stylem, svědčícím dlouhému užívání a pě- sténí. A dnešní purkmister a radda knížecího města Těšína ? — Slesk Čechů v Krňově. Píše se nám: Na den 5. srpna byla sem svolána německá protestní schůze proti slovan- ským parallelkám na něm. paedagogiích ve Slezsku, na kteréžto schůzi řečnili p. Tür a p. Rochovanský z Opavy. Schůze zahájen byle asi o 7. hodině a skončila o 10. hodině.
Demel Julie Čecho Rochovanský Těšín Slezsko Opava
11 article
Potom vyhrnulo se několik set rozjařených a snad také alkoholem rozpařených germánskýeh reků na ulici a tu zahájeny teprv ty pravé pro- jevy. Hrdinové rozháněli se holemi a pěstmi. hulákali jako vypuštěný zvěřinec a provoláva- jíce: „Nieder mit den Čechen! — Schlagt jeden böhmischen Hund nieder! — Böhmisches Ge- sindel“ atd., tvářili se, jakoby chtěli každého Čecha, který jim do cesty přijde, při nejmenším rozsápat. „Průvod“ tento, maje v čele pány po- slance slezské, starostu města Krňova a mnoho, jak se říká, „vážených měšťanů“ z Krňova a okoli, odebral se ku pomníku císaře Josefa II. a zde měl kdosi fanaticky štváčskou řeč proti našemu národu. Po této řeči vyřítil se „průvod“ (slušelo by se spíše říci: vyřítilo se to stádo) za ohlušujícího řevu a stálých nadávek Čechům k místnosti Českoslovanského vzdělávacího spol- ku „Svornost“, v hostinci p. Raura, a zde vy- tloukli rozjaření synové matky Germanie okna a snažili se vypá- čiti dvéře, aby českému spolku vše na ulici vyházeli, což se jim ale nepodařilo. Vrata byla totiž na jejich zmožené svaly příliš silná. Nejlepší při tom bylo, že sta- rosta města Krňova a členové městské rady. kteří jakožto vůdcové výpravy přítomni byli, lid nikterak nenapominali, aby cizího majetku ne- ničil, naopak: oni jej svým chováním sami k tomu ještě podněcovali! Dvacet obecních strážníků stálo v zadu a koukalo se klidně, jak účastníci „průvodu“ okna vytloukají a hostinec demolovati chtějí. Hostinský, na jehož závod útočeno bylo, je měšťan krňovský a Němec.
Schlagt Hund Böhmisches Čecho Josef II Němec Krňov
12 article
který ani slova českého nezná, a přece zchladila si krňovská intelligence na něm žáhu proto, že poskytuje útulek českému spolku, který si vždy až příliš tiše a skromně vedl a nikdy k žádným stížnostem podnětu nezavdal. Je zde ny ní vůbec těžko Čechu žítl. Není dne, aby nebyl některý Čech napadena ztýrán a pomoci sni ochrany prot tomu není žádné. Krňov má 16.000 oby- vatelů a z těch je nejméně 2000 Čechů a Po- láků. Děti těchto Čechů a Poláků propadaj násilné germanisaci. Na nás si nikdo v Čechách ani nevzpomene. Náš spolek má, bohu- žel, jenom 70 členů, mohl by jich míti několik set, ale našinci bojí se kněmu při- stupovat, aby nepřišli o svoj! exi stenci. To by se však napravilo, jenom kdy- bychom měli svoji vlastní místnost a nebyli od- kázáni na německé hostince! Po demon- straci ze dne 5. srpna nám hostin ský ihned místnosti vypověděl. Kam se spolek náš uchýlí, nevíme; nikdo nás nechce vzíti. Kéž by se nás ujal naši bratři v Čechách! Rádi bychom uhájili svých dětí před poněmčením, ale jsme chudí a zapomenuti. Obrátili jsme se již několi- kráte na českou veřejnost, ale dosud nepřispělo se nám ničím, ani žádných knih se nám nedo- stalo, ač jsme o ně žádali. Voláme tedy znovu a důtklivě: bratří v Čechách, pomozte nám! Nedejte zhynouti zdejší če- ské haluzil Cokoli by se věnovalo, necht zašle se na adresu: Českoslovanský spolek „Svornost“ v Krňově ve Slezsku.
Čech Čo Čecho Polák Čechy Slezsko Boby
13 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva karlínského zvolený pan JUDr. Antonín Pavlíček advokát v Karlíně, byl od císaře potvrzen. — Po- chvalné uznání uděleno bylo cís. král. okr. školní radou v Hoře Kutné p. Václavu Černovskému, řídícímu učiteli v Miskovicích. — Velící generál polní podmaršálek ryl. Czibulka odjel včera odpoledned Jindřichova Hradce — Zprávy rodinné. Pan Ferdinand Krejčí úřadník pojišťovny »Praha« a sl. Betty Paulo vá z Král. Vinobradů slavili v úzkém kruhu rodinném své zasnoubení. — Úmrti. Zde zemřel pan František Kočí vrátný král. čes. zemského ústavu pro choromyslné na Slupi v Praze v. v. v úterý dne 9. srpna 71. roce věku svého. Pohřeb koná se ve čtvrtel dne 11. srpna o 4. hod. odpolední z chrámu u sv Štěpána na hřbitov vyšehradský. — V Bubenči ze mřel předevčírem pan Václav Outěřick ý, stavitel v 49. roce věku svého. — Národní kolek. Z pražských spolků, které se přihlásily v poslední době k zavádění kolků, jmeno- vatí dlužno spolek vysloužilců »Radecký«, spolek baráčníků na starých hradbách u Karlova, Sokola žižkovského, kde zaveden národní kolek na členské legitimace. Rovněž na slavnostech spolků venkov ských dochází národní kolek hojného rozšíření Vzhledem k četným přihláškám, které docházejí na rozprodej kolku, jest třeba ohlásiti, že veřejné pro- dejny, které v nejbližší době budou zřízeny, podle- hati budou usnesením finančního odboru a jest v zájmu těch, kteří hodlají prodej kolků převzíti aby v nejkratším čase sami se přihlásili. Zároven dlužno připomenouti, že kolky po 2, 4, 6, 8, 10 20 hal. se toliko prozatímně prodávají v úřadovné Národní rady v Praze—II., Měšťanská beseda, II. p.- klub národní strany svobodomyslně.
JUDr Pavlíček Černovský Czibulka Krejčí Betty Paula Král Kočí Štěpán Outěřick Radecká Karlín Kutná p Miskovice Jindřichov Hradec Praha Bubeneč u Karlov Sokol žižkovský spolek venkov ský II klub národní strana
14 article
— Sjezd řemeslnictva a živnostnictva českého Zemské jednoty řemeslnických a živnostenských spo- lečenstev v král. českém v Praze docházejí ze všech končin království českého četné přihlášky ke sjezdu řemeslnictva a živnostnictva českého, jenž u příleži- tosti všeřemeslnické slavnosti v Praze dne 14. t. m o 9. hod. dopol. ve velké dvoraně ostrova Žofínského konati se bude, takže již dnes možno konstatovati, že sjezd velmi hojně bude navštíven. Na pořad položeno jest jednání: I. O významu českého živnost- nictva v národě českém; II. o jeho cílec a povinnostech a III. o povinnostech au- tonomie k živnostnictvu. — Z kanceláře slavnosti řemeslnicko-živno stenské v Praze. Dnes ve čtvrtek koná se velká schůze všech delegátů společenstev a živnostenských korporací, ja- kož i celého odboru damského, na níž konečné dispo- sice pro akademii a slavnost probrány budou a k po- daným ev. návrhům, pokud bude lze, vzat bude zřetel. Schůze koná se o 7. hod. večerní v místnostech řeme- slnické besedy v Praze. Vzhledem k tomu, že jest to poslední schůze před slavností, vyzývají se všichni by do schůze té určitě se dostavili. Zejtra pak v pátek koná se schůze všech odborů na výslavišti za příči- nou rozvržení místa pro jednotlivé podniky slavnostní Páni účastníci sejdětež se přesně o 6. hod. odpol. před průmyslovým palácem — Schůze abiturientů učitelů, kteří v r. 1879 ab solvovali pražské paedagogium, konala se dne 9. t. m v restaurantu Brejškově. Ročník tehdejší měl dvě od- dělení, jež těchto dnů poprvé se sešla po 25 létec ve značném počtu v restaurantu Brejškově. Po ně- kolikadenních přátelských stycích usjednotlili se, že po 5 létech opětně se sejdou. Průběh schůzky byl velmi srdočný
Brejškův Praha
15 article
Absolventi ústavu učitelského z roku 188 v Českých Budějovicích sejdou se 6. září 1904 o 4. hodině odpoledne v Praze „u Choděrů“ v zahradě pod verandou. Přejeme si toužebně, aby nikdo z nás ne scházel, zvláště ti, kteří před dvěma léty se nedostavili Přihlášky přijímá kollega Josef Klička, nyní v Praze na Poříčí č. 8. Za ostatní: Tomáš Pražák, Dama Muchka, Antonín Cvrk, Tomáš Šobr — Přátelská schůze soudruhů z c. k. vyš. realné školy pražské, kteří v roce 1879 maturovali, neb tímto ročníkem studovali, koná se již v sobotu dne 13. t. m. o 7. hodině večerní v Měšťanské be- sedě pražské — Valná hromada Jednoly českosl. ředitelů kůrů, kapelníků, varhaníků a majitelů hudeb. škol dne 9. t. m. v Dašičích konaná, byla obrazem čilého ži- vota hudeb. intelligence našeho národa. Přítomn byli: p. posl. Udržal, zástupcové města, duchovní správy a učitelstvo. Hlav. bodem pořadu byla reorgani sace jednoty. Valná hromada usnesla se pensijní fond odděliti a pro členstvo, které na zaopatření pen- sijní nereflektuje, stanoviti mírný příspěvek 2 zlate ročně. Pro většinu členstva, které zajisté v pensijní fond pojato bude, zůstává posavadní příspěvek ne- změněn. Tím umožní se, aby finanční síla spolku seslabena nebyla, aby význam jeho neutrpěl a spolu aby umožněno bylo i nejširším kruhům hudební in telligence do svazku organisace vstoupiti. Celá de- bata vyzněla ve dvě resoluce, z nichž první žádá.
Choděra Klička Tomáš Pražák Dam Muchka Cvrk Šobr Udržal Český Budějovice Praha
16 article
aby vláda, episkopát a sbory zákonodárné provedly zákonitou úpravu poměrů uměleů hudebních. Tak zejmena, aby předně ředitelům kůrů zákonem slanoven byl minimální plat a zřízen byl fond pensijní, 2. aby kapely povolovány byly místodržitelstvími na základě řádného průkazu způ sobilosti, nejvýše pro 10.000 obyvatel jedna, 3. aby školy hudební, jako ústavy vzdělávací povolováný byly zemskou školní radou jenom na základě řád- ných vysvědčení a pro 5000 obyv. na venku, v hlav ních městech pro 10.000 obyv. jedna. Druhá re- soluce týče se nalehavé reformy výchovy dorostu stavovského a žádá, aby učivo škol varhanických pokud tak již není, zreformováno bylo, aby více hle- děno bylo k praktické způsobilosti než dosud a vedle obvyklých předmětů aby zavedeny byly paedagogika, liturgika, počátky latiny, hra klavírní a houslová.O způsobu této reformy vydán bude jednotou pa- mětní spis. Za člena čestného zvolen zasloužilý bojovník za práva stavu prof. Julius Böhm, c. k. dv kapelník z Vídně, rodák moravský. Při volbách žádné podstatné změny se nestaly, než že za předsedu zvolen koll. Heřman z Praby. Na počest hostí z všech končin české vlasti hojně přítomných, konce tovala místní městská hudba za řízení kollegyJ Vejdy, začež mu předsednictvem vzdán zasloužený dik. V pěkné městské dvoraně vystavil pan R. Pajkr z Hradce Králové skvostné pedálové harmonium amer. soustavy a pan F. Boček ze Schönbachu ná- stroje smyčcově,
profesor Julius Böhm Heřman R Pajkr F Boček Vídeň Praba Hradec Králové Schönbach
17 article
— Vo prospěch Ústřední Matice školské jsou ote- vřeny přírodovědecké sbírky p. Artuše hrab. z Aichel- burgu (Praha, Jungmannova tř. č. 9) též v době letn vždy ve středu a v sobotu dopoledne i odpoledne. Při- hlásiti se možno u domovníka — Ve prospěch pohořelých ve Vimperce dále přispěli: p. Č. Stros, beneficiant v Lyse n. L. 2 K pí. Anna Kučerová na Smíchově 2 K, p. Bob. Dattel továrník na Smíchově 20 K, p. A. Budinský, c.k professor v Litomyšli 2 K, Hynek Kameníček v Zá- břehu 2 K. Jan Kašpárek, sklepmistr zám. pivovaru Vlčice u Trutnova 5 K, Jul. Kubíček, podnikatel sta- veb v Karl. Varech 5 K, dr. K. Mattuš, vrch, ředitel zem, banky v Praze 20 K, od Podvalů z Chrástu K 1.20, Marie Kopecká, choť advokála v Čáslavi 3 k. A. H. na Král. Vinohradech 4 K, M. Řiha, c. k. okr komisař v N. Městě na Moravě 12 K, dr. Václav Hyman, advokát v Dobříši 20 K, MÚDr. E. Malý v Pardubicích 10 K, Fr. Zdeborský, kupec v Něm. Brodě 5 K, Fr. Dvorský, c. k. nadporučík 102 pěš. pluku v Mníšku 5 K, Marie Günerová, vdova po c. k. dvor. radovi a p. Jindř. Tesánek. lékárnik v Praze-II. 10 K. Fr. Dejmek, učitel v Řevnicích 10 K, společnost »Akademie Šule—víno« v Praze 20 K, inž. C. K. Neumann v Praze 5 K, dr. Jindřich Záhoř, fysikus praž, t. č. ve Volyni, Ant Lindacken ve Vídni—II. 1 K, Okresní výbor v Karlíně 50 K společnost Akademie v pokojíčku »u Fleků« 20 k Kateřina Krbcová v Lounech 6 K. Peněžité příspěvky. jakož i věcné dary, jako obnošené šatstvo, prádlo pod. pro nešťastné oběti hrozného požáru ve Vim- perku přijímá denně kancelář Národní jednoty pošu- mavské v Praze, nároží Vodičkovy a Školské ulic č. 36 v domě Národní kavárny.
Artuš Stros Kučerová Bob A Budinská Kameníček Kubíček K Mattuš Kopecká Král M Řiha doktor Hyman Zdeborský Dvorská Günerová Jindřichův Tesánek Dejmek Ing Jindřich Záhoř Krbcová Vodičkův Praha Jungmannův třída Vimperk Smíchov Litomyšl Zá pivovar Vlčice Trutnov Praha 20 Chrást Čáslav Morava Dobříš Francie Německo . Brod Mníšek 5 K Řevnice 10 K Praha 5 Volyň Vídeň Karlín Louny školský ulice Vary 5 K Vinohrady 4 K akademie Anta Lindacken okresní výbor dům národní kavárna Aichelburgr
18 article
— Z feriálních osad. Z Cerekvice, 7. srpna. Na sklonku pobytu dívčí kolonie v Cerekvici, kladesi správa za povinnost dáti vědomosl ct. veřejnosti, jal vedlo se po celou lu dobu dětem, kterým umožnil přátelé spolku utužiti jim zdraví na českém venkově Dítky užily lelošního roku boží přírody hojnou měrou Stále jen dlely v těch krásných, plízkých lesích, v kterých — ač bylo nesmírné horko — bylo přece tak krásně. Právě tak sloužilo jim ke zdraví koupání v řece Bystřici u mlýna p. J. Kadečky, který dovolil koupati se v jeho zvláště upraveném koupadle. Časté koupání sesilovalo jejich slabá tělička a sloužilo k dobrému trávení. Rovněž přispívaly ke zdraví dítek krásné, vzdušné místnosti, rozsáhlý park kolem zámku, v něm jim pobyt propůjčuje J. V. císař a král již 18. rokem Za zvláštní výhody a přizeň, kolonii věnovanou, dluž- no vzdáti nejsrdečnější díky p. J. Zeltmayerovi, vrch hosp. radovi cís. panství ve Smiřicích. Dále pakp V. Loosovi, hosp. správci s chotí, p. R. Hackrovi, les- nímu správci, taktéž s chotí, kteří zvláště přeochotně přicházeli kolonii vstříc a vyplňovali každé projeven přání. Však nezdržovaly se dítky jenom v místě, bylo jim dopřáno podivati se také do okolí a to přispěním tamějších vzácných příznivců. Jest to velký příznivee tělem i duší p. MUDr. A. Machek s chotí, který nejen všude kolonii provázel, ale i častoval. Zásluhu o osadu mají také dp. F. Zajíček, kaplan v Cerekvici a veldp
J Kadečka císař J Zeltmayer V Loos R Hackr MUDr A Machek F Zajíček Cerekvice Bystřice Smiřice
19 article
V. Kalaš, farář i vikář v Hněvčovsi. Dlužno též podě- kovati pánům učitelům J. Tvrzkému a Holečkovi, kte s nevšední ochotou všude kolonii provázeli a vše dít- kám vysvětlovali. Výlet na Chlum zajisté nevymiz dítkám nikdy z paměti. Prohlédnuto každé místečko každý pomník padlých vojínů v památné bitvě z roku 1866. Tam pohostěny byly vzácným dobrodincem správcem ze Světy p. Jos. Varmůžem. Rovněž vy- dařil se výlet do Hořic. Přičiněním p. řed. J. Černého byly dítky občanstvem hořickým hojně pohostěny k čemuž ještě přispěli msg. B. Hakl, prelát, dp. Melich, kaplan, továrník p. J. Tuček a p. dr. Machek Sbor učitelský provázel kolonii a památky města vysvětloval. A tak uběhl rychle pobyt v Cerekvici, tak že již ve čtvrtek navrátí se dítky do náručí svých rodičů. Na cestě do Prahy budou dívky v Hradcí Král laskavostí firmy Schulz a Bromovský pohostěny, co zásluhou je ředitele jmenované firmy p. K. Voleníka Kolonistky vrátí se do Prahy posilněny na těle i na duchu, povzneseny památkami celého okolí a krásami přirodními, ve čtvrtek dne 11. t. m. o 7. hod. več Rodiče očekávejte dítky své na severozápadním ná- draží na Poříčí.
V Kalaš J Tvrzký Holeček J Černý B Hakl Melich J Tuček doktor Machek Schulz Bromovský K Voleník Chlum Hořice Cerekvice Praha Hradce
20 article
— Bezplatné zprostledkování práce, služby a učenl v Praze. Dle vydaného právě výkazu Ústavu práce král hlav. města Prahy přijato bylo v měsíci červenci na- bídek zaměstnavatelů 2006 (1083 pražských a 923 venkovských), poptávek zaměstnávaných 2109 (1019 pražských a 1090 venkovských) a míst zprostředkováno 1177 (670 v Praze a 507 mimo Prahu a to 592 ucha- zečům a uchazečkám domácím a 585 venkovským) Pořadem sestupně bylo umístěno služek pro domácnost 330, obuvníků 116, truhlářů 89, nádenníků 87, krejč 76, služek pro hostince 65, posluhovaček 51, pekařo 42, kadeřníků 42, učňů 42, dělníků továrních 32, zá- mečníků 21 atd. Trh pracovní ve dvojím směru uchy- loval se od postupu normálního: kdežto v odboru tru- hlářském stále nepříznivě působily neshody mezi za- městnavateli a dělníky, v odboru kovodělném pozo rovati bylo trvalý obrat k lepšímu. Celkem konstato- vati možno vůči témuž období loňskému značný vzrůs agendy ústavní. U příležitosti této opětně appellujeme na zaměstnavatele, aby hradili potřebu veškerých si dělných, služebních a učednických výhradně v Ústav práce král. hlav. města Prahy, jenž nejen bezplatně nýbrž i — výsledně s to jest přihlášky jejich vyřídit Oddělení dělnické a učednické nachází se na Linhart- ském nám. č. 131—I. Oddělení ženské rozvrženo jes na 5 filiálek a sice: Rytířská ul. č. 404—I., Náplavní ul. č. 256—II., Malostranské nám. č. 518—III., Biskup ská ul. č. 1065—II. a Veverkova ul. č. 688—VII. Jes na zaměstnavatelích, aby hojnými nabídkami mís vstříc vycházeli lidu dělnému a služebnému, jená různými soukromými kancelářemi zprostředkovacím jest vykořisťován a namnoze připravován o posledn nastřádaný groš.
Linhart Praha ský já malostranský já Veverkův
21 article
— Konec sucha. Pan L. Učík nám píše: Zho tovil jsem před více než desíti lety pohodoměr svo zvláštní soustavy a zapisují každodenní jeho úkazy Dle těchto již v dubnu t. r bylo mi známo, že bude všeobecné, trvalé sucho a dle těchto úkazů oznamuj nyní, že sucho skončí dnem 18. neb 19. srpna t.r a nastane počasí s přeprškami a v září časté deště — Následkem veder a panujícího sucha zdražuje se nákup surovin a jednotlivým předmětům prodejným tak na ceně přibylo, že by to pro dobu nejbliže příšt mělo význam katastrofální, kdyby se dnešní ceny měly udržeti po delší čas na nynější své výši. Sta rosta společenstva pražských pekařů, p. Jan Jelínek, svolává na dnešní odpoledne ke 4. hod. do Reme- slnicko-živnostenské besedy (Bellevue, Nábřeží) schůz společenstevních členů i má býti na schůzi té vý hradně pojednáváno „O reformě řemesla pekařského? Při rokování, jež o časové otázce zdražení šurovin
L Učík Jelínek slnickoživnostenský beseda Remus Bellevue nábřeží
22 article
bude velmi zajímavým, má býti pražským pekařstvem v úvahu vzata myšlenka — zrušení nádavku a krejca- rového pečival. — Přehled nakažlivých nemocí v Praze a v před městích. V týdnu od 31. července do 6. srpna onemoc- nělo nakažlivými nemocemi celkem 42 osob. Na Starém městě 4, na Novém městě hořejším 5, na Novém městě dolejším 1, na Malé straně 7, na Hradčanec 3, v Josefově 1, na král. Vyšehradě 5, v Holešovicích Bubnech 13, ve Slaré Libni 3, z toho bylo osm pří padů tyíu břišního, planých neštovic 2, spalniček7 spály 4, kašle dusivého 7, záškrtu 4, nemoci Weilovy 3, růže 4, tuberkulosy plic 3 případy. — Změny držebností. Mistr zednický pan Rudol Hora koupil od majetníka továrny na výrobu čokolády a cukrovinek pana Jana Kluge stavební pozemel č. kat. 62/1 na Smíchově za 13.800 K a vystaví tam třípatrový činžovní dům. — Páni manželé Václav a Julie Hortlikovi a pan Jan Mikolášek koupili spo- lečně od statkáře pana Morice Schlöchty šl. z Heraltic a od pana Lva Welzla dílec pozemku č. kat. 165 1 v Bubenči za 17.260 K — Exekuční dražby domů. U okresního soudu na Smíchově konala se včera exekuční dražba domů č. 725 v Poděbradově třídě na Smíchově, koupili jej pp manželé František a Terezie Motalíkovi za 55.500 Odhadní cena obnášela 71.225 K. Vadium složilo šest kupců. U téhož soudu konala se exekuční dražba domu č. 856 na Smíchově; koupili jej pp. manžele Josef a Anna Erbenovi za 42.750 K. Odhadní cena obnášela 49.616 K. Dále konala se u téhož soudu exekuční dražba dílce domu č. 22. 29, 42 na Zlíchově. koupil jej prokurista pan Rudolf Grab za 7001 K. O hadní cena obnášela 10.220 K. Vadium složili dva kupci.
Rudol Kluge Václav Hortlik Mikolášek Schlöchta Poděbradův František Motalík Josef Erben Grab Praha dolejší 1 Hradčanec Josefov Vyšehrad Holešovice Bubno Weilův Smíchov Heraltice Bubeneč Zlíchov Slarý Libeň
23 article
— Konsc produkci „hadího“ muže. Není tom tak dlouho a v dobré dojista je paměti, jak objevily se za jedné zimní sezony na nárožích pražských pla- kály divadla „Varičté“, na nichž v pestrých barvách vymalován v různých krkolomných a neuvěřitelných posicích „hadí muž“, stejně krkolomného a bizarrního jména, jež mohlo býti stejně anglické jako hottentot ské. Nikdo neměl tušení, že tento záhadný a tajemný muž není žádným cizincem, nýbrž plnokrevným Če- chem. Ovšem okolí ani on sám se tím nechlubili jelikož — jak už tomu u nás je — co je z ciziny jest vždy lepší a dokonalejší než domácí. I „hadí mužové“1 „Hadi“ muž má zajímavé curriculum vitae jež zaslouží, aby nyní, kdy kariéra jeho akrobatická je skončena, sděleno bylo i se širší veřejností. Za- čněme od Adama: Otec „hadího muže“ byl váženým úřadníkem na venkově a dal deseliletého synka, který jevil značnou čilost, na studie do Prahy. A sice do reálky, aby jednou měl z něho inženýra. Již po prvé konferenci ukázalo se, žo synáček je slabý témě ve všech předmětech, jež počínaji rubrikou nábo- ženství. Za to však jednu výbornou známku měl hned od vkročení do ústavu a to z tělocviku. V tomto předmětě vynikal k nemalé závisti svých spolužáků a k chvále učitelově. Jeho kousky na hrazdě a brad- lech až překvapovaly, ale u otce, jenž censurou byl upozorněn, že v ostatních předmětech nejeví takově schopnosti, vzbudily pramalé potěšení. Zavítal do
Adam Praha
24 article
Prahy a s klukem důkladně si promluvil, kázání jeho pak končilo proroctvím, že bude-li takhle pokračovati ve studiích, nebude z něho nic jiného než světo- běžník a komediant. Hoch se po domluvě otřepal, ale tím se jeho neůspěchy v mathematice a měřictví ne- zlepšily. Když přinesl tatínkovi vysvědčení, začínalo a pokračovalo samými „peckami“ a jen z tělocviku byla známka výborná. Co s ním? Otec viděl, že ze studií už asi nebude nic a proto po prázdninách za- vezl hocha do učení ke známému materialistovi, jehož požádal, aby držel nad hochem ochrannou rukua zvláště ho upozornil na tu jeho náklonnost ke kome- dianiství. Ukázalo se záhy, že tělocvik příliš hluboko vnikl do bytosti mladého učně. Nebyla jediná bedna na dvoře, aby přes m byl nepřeskočil, nebylo jedné tyče, aby po ní byl nelezl. Když chél nebyl v krámě. „špacíroval“ se po pultě po rukou a ne půdě se učil dělat kotrmelce ve vzduchu. Misto činkami tužil své tělo zdviháním závaží a pytlů. Zkrátka, když pe půl roce tatík dopsal materialistovi, jak se jeho syn tuží. dostal zprávy, jež ho neuvedly nikterak v nadšení
Praha
25 article
Takte hodný prý je, ale pořád že by dělal tatrmany a komedie. K učení že prý mnoho chuti nejevi a že ještě dlouho bude trvat, než naučí se rozeznávat heř- mánek od rebarbory. Otec rozhodl se, že důtklivě musí synkovi vyčiniti. Sebral se a odjel do Prahy, aby ho tu vyhledal, šel přímo ke kvartýrské, ale ta mu sdělila, že mladý pán není doma a že nejspíše bude v „Sokole“, kam chodí pilně cvičit. Tatínka to sice nepotěšilo, ale protože chtěl se synem ještě večer mluvit, až ze „Sokola“ půjde, zašel si pro ukrácení chvíle do „Orlea“. Venku na plakátech vyvěšených četl barnumskou reklamu, že vystupuje tan, akrobat. který provádí sensační kousky; neodolal a vešel. Zá- bava byla v plném proudu a starému pánu zname- nitě se tu líbilo; ale když přišel na repertoir „hadi muž“ stával se jaksí neklidpým a konečně, proraziv řadami židlí, skočil na jeviště a „hadího muže“ za- táhl za kulisy, odkudž za nedlouho ozývaly se duniv rány, jakoby do zad. Netřeba podotýkati, kdo „hadím mužem“ byl. Starý pán byl nad hanbou, kterou mu syn udělal, celý pryč. Hned druhého dne musil hoch spakovat a jeti domů, kde teprve byla rodinná konfe- rence co s ním dělat. Ale než stalo se rozhodnutí, mladíček z domova zmizel. Nikdo nevěděl kam, ale všichni se dohadovali, že se dal ke komediantům. Ve vážené rodině byl nad tím nemalý zármutek. Takovou ostudu! Všichni lidé v celém okolí to věděli a starý pán hanbou mohl shořeti. Sem tam došly z některého kraje zprávy, že v tom či onom cirku vystoupil, ale tím bylo pro „hadího muže“ hůř. Otec nechtěl o něm ani slyšeti a celá rodina se ho zřekla, jako nezda- řeného syna. Slovem, raději by ho byli v rakvi viděli, než v maněži zdravého dělat ekvilibristické kousky
Praha Sokol
26 article
Zatím však „hadí muž“ věnoval se a celou vervou svému povolání a klidil na téte dráze úspěch za úspěchem. Z cirků dostal se do divadel rozmanitostí a pak do ensemblů větších divadel a Variétě. 1 mezi artisty získal si zvučného jména. Noviny začaly o jeho produkcích psáti, některé ze světových podniků se o něho tahaly, zkrálka „hadí muž“ získal si jména světového a s jménem také krásných příjmů. Je dojista v živé paměti, jak vyslupoval v nádhernéma bohatém kostýmu, při skvostných dekoracích a všeli- jakých světelných effektech v divadle Variété. Pr svých úspěších však nezapomínal na svého olce
Variété
27 article
Jednoho dne byl tento nemálo překvapen, když ob- držel od svého syna „hadího muže“ dopis s výstřižky z nejrůznějších novin, v nichž psány velmi pěkné po- sudky o jeho umění. A co hlavního, „hadí muž“ po- slal svému otci 12.000 K darem ze svých úspor. Tím arci rázem byly odstraněny všechny překážky k do- ke nalému smíření, zejmena, když otec zvěděl, že syn zcela čestným způsobem si svůj chlebíček denní vy- dělává. Od té doby bylo spojení „hadího muže“ s jeho rodinou zcela již utvrzeno a naopak, otec s potěšením čítal zasílané mu dopisy synovy s recensemi jeho umění. Konecně však i produkce „hadího muže“ měly svůj konec. Nedávno dostal otec od něho dopis od- někud z Ruska. Syn mu sděloval, že jest rozhodnu zanechati svého povolání, jelikož vydělal si již toli peněz, ze může klidně žíti a pak, že jest i nucen tak učiniti, jelikož — tloustne. Jeho „hadí pružnost“ byla ta tam Rozhodl se věnovati se ekonomii a zakoupi si skutečně v jižních Čechách před nedávnem statek, na němž snad již hospodaří a ohlíží se po nevěstě To jest konec historie „hadího muže“, jenž skonči tedy uměleckou dráhu jinak, než jak mu byl ote prorokoval — Proč nebyla uvázána? Každé chvíle to čtem v novinách, že služka při cídění oken spadla. Nebyla uvázána, ačkoliv pas měla na okně. Proč ale nebyla Amalie K., sloužící u jisté partaje na Komenského náměstí na Kr. Vinohradech uvázána, o tom vypráví veselá historka, která se předvčírem odpoledne sběhla.
Rusko Čechy Komenský náměstí Králové . Vinohrady
28 article
Strážník, konající tu službu, zvolna se klátil parčíkem a koukal z dlouhé chvíle po oknech ve čtverci četných domů, odkud každé chvíle kynul mu vstříc pozdrav některé Andulky, Pepíčky nebo Barušky, jež žehlily u okna prádlo. Strážce veřejného pokoje vlídně dě- koval, ale pojednou se vážně zakabonil. Pocvičen oko jeho spatřilo, jak jedna služka v prvém poschodí cídila okna a nebyla uvázána. Co pak to může býtr Capími kroky zaměřil strážník do domu a bral čtyř schody najednou, až slanul přede dveřmi. Ve své hor- livosti zapomněl, že moderní domy mají mezanin který je vlastně ve výši prvého poschodí. Zazvonil a přišla mu otevřít služka, umáchaná s lavičníkem v ruce, jak odešla od dřezu. Která pak služka po olědě nepřijde otevřít s lavičníkem? Strážce bez- pečnosti s přísnou tváří na ni zhurta spustil: „Pro pak nejste uvázána?“ Otázka tato ovšem nemálo služku zarazila. Nač by byla uvázána? „Co pak jsem náký pes?“ odvětila dost prudce. „To vám nikdo ne- říká, ale podle předpisů máte býtl uvázána. Jak se jmenujete? Amalie K. řekla mu své jméno. „A jak se jmenují páni?“ „Tak a tak.“ Strážník si všechno dobře zapsal a odcházeje ještě dodal: „Oni vám to zejtra na komisařství řeknou, proč máte být uvázána a vaší paní také.“ Také řekli. Ale dostalo se jim od- povědi, že toho dne služka okna vůbec necidlilaa že je na to deset svědků. Když pak strážník trval na tom, že viděl děvče v prvém poschodí cídit okna, teprve pak se na omyl přišlo ke všeobecné spokoje- nosti partaje v mezzaninu
Andulka Pepíček Baruška
29 article
— Smrt při návralu do vlasti. Z Podmokel s nám píše: Vzrušující výjev udál se dne 8. t. m v úřadovně c. k. hlavního celního úřadu v Podmo- klech. Rychlovlakem saské státní dráhy o 12 hod. 3 min. v poledne přibyl také cestující, který nacháze se právě v úřadovně za příčinou vyclení 50 kusů doutníků. Když mu celní assistent p. Raifanda oznámil obnos, který má platiti, vytáhl cestující z náprsní kapsy tobolku, chtěje zaplatiti, ale v tom okamžiku, chytiv se za levou stranu prsou, skácel se s výkřikem k zemi. Srdeční mrtvice přivodila náhlý jeho skon. Dle prohlednutých jeho papírů jest cestujíci ten totožný s p. Janem Horákem z Nového Yorku a přijížděl z Hamburku do své vlasti. Po konstatování smrti lé- kařem, který rychlíkem vídeňským dále odjížděl, byl u přítomnosti úřadujícího vrchního celního officiála p. Lamla a zúčastněných osob zjištěn stav jmění ze- mřelého cestujícího. Nalezeny byly u něho: v ameri- ckých penězích obnos přes 1900 zl. dále chek Živno- stenské banky pro král. české na 2500 korun a ne- vyplněná cheková knížka jiného peněžního ústavu Věci zemřelého jakož i obnosy peněžní převzal poli- cejní úřad města Podmokel. Mrtvola zesnulého pak převezena v rakvi do kostnice na hřbitov rosonický O úmrtí našeho krajana byl vyrozuměn telegraficky bratr zesnulého, bydlící v Kolíně nad Labem, který se postaral o převezení zesnulého do rodné jeho půdy.
Horák Podmokly Podmo Nový York Hamburk Kolín nad Labe
30 article
— Jak si podomek zahrál na pána. V jistém praž- ském zájezdním hostinci, kde pronajímají se též po- koje pro hosty, zejmena v noci z nedalekého nádraží přibyvší, byl v ponděli od 4. hodiny ranní nemalý shon. Příčinu k němu zavdaly — boly. Docela hezké, z brusu nové boty a nota bene lakýrky, v nichž přijel v sobotu na večer jeden lepší host. Když šel spát dest záhy, postavil lakýrky přede dvéře a více se o ně nestaral, jsa si jist, že ráno budou na témž místě očistěny, jak se to sluší a patří. Ale člověk míní a podomek mění. Když Alois V., podomek v ho- stinci, sbíral na chodbě přede dveřmi rozestavené boty, padly mu lakýrky do oka, rospektive v krátké chvíli na to na nohu, jako by je byl pro něho švec ušil. Shoda okolností tomu chtěla, že z nedalekého jiného hostince dolétaly k uchu podomka božské zvuky hudby, která právě zanotovala .O Emane“. Jak Alois tuhle duchaplnou notu slyší, je jako divý.
Eman Alois
31 article
Sekl s kartáčem do kouta, sebou pak do svátečních šatů a vystřelil k muzice. V cizích lakýrkách vesele se mu to roztáčelo. Ani nepozoroval, jak odbila čtvrtá a nadešla pátá. Zatím host, ranní pláče z venkova, o čtvrté vyskočil. umyl se, oblékl a šel za dvéře pro boty. Nebyly tan. Zazvonil na panskou a když po hodné době přišla, zjištěno, že podomek není doma a že boty v jeho pokojíčku z poloviny ještě neuzřely leštidlo a kartáč. Když pak host se přesvědčil, že jeho krásné lakýrky v kupě bot se nenalezají, spustil kraval, to že je pěkný pořádek atd. Jak to dopálení hosté dovedou. Vzbuzen i majitel hostince, ale ani ten nemohl říci, kde je podomek a tím. méně kde jsou boty. Teprve o půl šesté se situace vyjasnila. Pan Alois důkladně rozjařený se přihnal od muzikya příšel zrovna do křížového ohně. Se tří stran na něho útočeno: hostinským, který skončil své kázání tim, že mu dal služební knížku a mzdu, aby si šel hledati službu jinde, hostem, který ho chtěl dát okamžitě zatknout a panskou, která si to, než přišel, také „vy- pila“. Tak byly lakýrky pryč a služba pryč. Čer aby byl podomkem — Ke tragickému románu na Smíchově. Za ve- likého účastenství, jmenovitě žen, konal se včera o 2 hedině odpolední z kaple českého pathologického ústavu v ulici U Karlova pohřeb nešťastné Anny Sko- řepovy, jež v noci na neděli skočila s mostu Pala- ckého do Vllavy, stavši se před tím obětí choutek židovského agenta Richarda Steina. Pohřeb byl velice tklivý a dojemný. Za prostým vozem, který jel zvolna k olšanským hřbitovům, ubíral se zdrcený otec, jenž usedavě plakal a mladší svojí dcerou. Většina žen slzela a živě celý případ opětně přetřásán.
Alois Sko Pala Stein Smíchov U Karlov pohřeb Vllava
32 article
— Nehody při práci. V podskalské ohradě Pickovy firmy sparlo včera několik prken na 50letého kočího Jana Šitnera a prerazilo mu pravou nohu. Šitner byl přijat do ošetřování ve všeobecné nemocnici. — Na novostavbě v assanaci spadl včera se žebříku 39letý truhlář Fr. Frajrazl s výše prvního poschodí a zlomil si dvě žebrr. Na záchranné stanici poskytl mu pří- padné pomoci dr. Měsíček. — Zlámal si nohu. V dělnické kolonii „Na Mrá- zovce“ skotačil včera odpoledne 11letý synek kováře Josef Pejša z č. 347. Dostal se ke sráznému místu, s něhož spadl a zlomil levou nohu. Přivolaný lékal p dr. Musil poskytl mu pomoci a ponechal jej v do- nácím ošetřování — Ukousl nos manželce. Z Lovosic se sděluje, že v Něm. Mlikojadech obuvník Knotek ukousl v rvačce, vzniklé ze zářlivosti, manželce své, matc čtyř dítek, nos. Žena odebrala se do litoměřické ne- mocnice, manžel dodán byl litoměřickému soudu. — V pražské loterii tažena byla včera následu- jící čísla: 4, 5, 83, 2, 85.
Pickův Šitner Frajrazl doktor Měsíček Zlámal Pejša Musil Mlikojady Knotek Francie Lovosice Německo
33 article
— Z Karlova Týna. Ke včerejšímu dopisu zasíl nám zástupce majitelů mostu toto vysvětlení: Je sic pravda, že na mostě vybírá se poplatek 4 hal. z přechod, ale vybírání takového poplatku není ojedi- nělé, neboť na př. na Zbraslavi-Závisti a v Dobři- chovicích platí se týž obnos. Co se návštěvy škol- ních dítek týká, dlužno podotknouti, že počet 8000 je silně přehnán a pak že většina dětí má nejméně polovici slevenu a majitelé vždy slevu povolí, když o to pp. učitelé požádají. Most vystavěl sice Němec p. Wagenknecht nákladem přes 80 tisíc zlatých — ale pro koho, to pan dopisovatel včerejšího dopisu ne- uvedl. Zvláště pro občany budňanské, kteří jsou vesměs Češi a žádného mostného neplatí. Na to pak pan pisatel též zapomněl, že opravy mostu a služné mostného musí někdo platit a že v zimních měsících, vlastně i v podzimních a jarních, nevybere se na mostě ani tolik, čeho správky a služné mostného vyžadují. A kdyby byla nějaká velká nehoda na mostě, vyžadující tisíce zlatých nákladu, tu zajisté ani obec platiti nebude, na tu vůbec nikdo ničeho nepřidá majitelům, kteří most již několikrále nabízeli obci, okresu i zemi ke koupi a to za cenu poměrně malou. Nikdo přece nemůže od nynějších majitelů žádali, aby snad ještě na zděděný objekt dopláceli. Když nebožtík Wagenknecht vystavěl most, kterého tam nutně bylo potřebí, byl nazýván dobrodincem jeho dědicové divné odplaty docházejí za to, že most udržují. Tolik jen na vysvětlenou ke včerejšímu dopisu.
Němec Čech Wagenknecht Karlov Týn Zbraslav Most
34 article
— Z Chotovin u Tábora do Sudomělic. Nedovo- lávaje se dobrodiní zákona, ale pouhé spravedlnosti, jež žádá „audiatur ct altera pars“, prosím slavnou redakci „Nár. Listů“ za blahovolné uveřejnění těchto několika řádků, jako opravy k dopisu „Ze Sudoměřic na dráze Fr. Jos.“ ze dne 6. srpna t. r. v čís. 216.
Nedův Chotoviny u Tábor Sudoměřice Francie Jos
35 article
těchže „Nár. Listů“: Syn p. J. Čápa, majitele villy v Sudoměřicích, vyjednal se mnou pohřeb své babičky, ani slovem se nezmíniv, že si p. řídicího učitele zdej- šího, jenž zastává u nás zároveň službu ředitele choru a varhaníka, vůbec nepřeje. Když přijel pro mne v den pohřbu povoz a já již k odjezdu se chystal, přišel ke mně náš p. řídící učitel a s trpkostí si mi stěžoval, že o svou službu při zmíněném pohřbu jako ředitel kůru požádán nebyl. Uváživše věc, vykládali jsme si to oba, že to nebylo zúmyslným opomenutím a vzkázali jsme po kočím do Sudoměřic, že přejí-li si příbuzní zesnulé paní i p. řídícího učitele, oba ibned k pohřbu tam odjedeme, jinak že bych bez něho pohřbu konati nesměl. Nedostalo se však k na- šemu vzkazu žádné odpovědi a pohřeb byl zřízenci táborského pohřebního ústavu „Piety“ bez nás z domu smutku vypraven. Když jsem se dověděl, že se po- hřeb k Chotovinám blíží, poslal jsem mu naproti ko- stelníka, aby ještě jednou sdělil p. J. Čápovi, že jest přítomnost p. řídícího učitele při pohřbu nutna. Jak za to zdvořilé upozornění pochodil, mohl by nejlépe pověděti kostelník sám. U chrámu Páně očekávaje v obřadném rouchu pohřební průvod, sám osobně jsem p. J. Čápa snažně prosil, aby k uvarování po- horšení k obradu p. řídícího učitele přizval, vysvětliv mu, že p. řídící učitel jako reditel kůru při každém pobřbu býti musí, že jest to jeho právo, o které ho já připravovati nesmím, jinak že by se mi ze služby chrámové jako ředitel kůru a varhaník poděkoval. ko
J Čáp Páně Sudoměřice Chotoviny