ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb96f180-70b9-11dc-84a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 47, person 51, org 6, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 138.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty přodplání sei v Praze v admlnisfrani a čtvt leta . . . . 5 K — s dvojí čonáškou na měsle ns čvrt leta. . . . . 7 K 50 h ve állalkách: „K 9oh Ba něike . Poštou: na drr la . . . . 9 k o s drojí zásilkos na mšste tvrt ta . . . k e
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 22. května t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Dvě důležité otázky.
Dvě důležité otázky. Tísnivý pocit vzmáhá se v myslích českých při pohledu na váznoucí činnost parlamentní, na nepořádky v Chorvatsku, na spletitost poměrů v Uhrách, na nebezpečí, hrozící ze zmatků bal- kánských. Ve všech těchto zjevech tuší veřej- nost souvislost jakýchsi neznámých dosud cílů, vidí dunivý krok vyvinujících se příštích udá- My Čechové uznáváme, že jsou Chorvaté v právu, domáhají-li se snesitelnější úpravy svého finančního poměru k Uhrám, brání-li právo svého jazyka na dráhách železničných, jejich územím jdoucích, na poštách a telegrafních úřadech u nich zřízených, staví-li se proti výlučně ma- ďarským nápisům, proti maďarským státním od- znakům, proti vztyčování uherských praporů na úřadních budovách v Chorvatsku, my rádi za- znamenáváme, jak v této polovině soustátí sym- patie se kloní k Chorvatům, ale — porovnávati se svými vlastními poměry, toho nějak se stra níme. A přece by toho bylo pro nás tím spíše třoba, čím je pravděpodobnější, že dva milliony Chorvatů se domohou vyřízení svých stížností,a my Čechové že jsme dosud nedovedli si zjednati ani zadostučinění za zrušení jazykových naří- zení, ani domoci se provedení 19. čl. stát. zákl. zákonů o rovnoprávnosti!
Čecho Chorvat Chorvatsko Uhry
7 article
Činnost rady říšské vázne, ale to není snad proto, že četní poslanci schůzí se vzdalují, jako spíše proto, že postrádají opravdovou vůli na radě říšské, chopiti se programové akce. Až ta se dostaví, nebude třeba tam sháněti znechucené poslance, přijdou zajisté sami. Tedy nedostatek zcela jiný nutno zazname nati, pokud se nás Čechů týče: stáváme se zne- náhla pouhými diváky při událostech politických, a nestavíce se vší rozhodností do popředl svých vlastních zájmů, spokojujeme se více a více podružnou prací za zájmy cizí a namnoze ne- známé. V otázce chorvatsko-maďarské velmi obratně zůstali stranou křesťanští sociálové, ač dr. Lue- ger náležel vždy k těm, kdož stavěli se proti Ma- darům; ostatní Němci, zvláště Všeněmei však nedovedou ani utajiti svou radost, a „Ostd.
Čecho doktor Lue Němec Ma
8 article
Rundschau“ jásavě volá: „Pociťují-li Ghorvatě n Maďaři potřebu, práti se, jenom ať důkladně do sebemlátí! Čím důkladněji se to s obou stran děje, tím více se poslouží našim (něme- ckým) zájmům. A zůstanou-li Chorvaté vítězi, potom musí napřed osvědčiti své přátelství k Němcům, než za nimi vkročíme na dráhu no- vého tohoto přátelství!“ A opravdu, kdo by mohl míti větší radost ze zmatků na Východě i v Uhrách a v Chorvatsku než Němci, kteří od let veřejně hlásají postup němectví na celou jihovýchodní Evropu a kteři vidí, jak se tamní síly vzájemně oslabují a jim plány jejich usnadňují? Vždyť se stejným nadšením vítají nové stam- bulovské ministerstvo v Bulharsku doufajíce, že přiostří zmatky na Balkáně! V této svízelné pro nás Čechy situaci tím větší pozornosti zasluhují dvě veliké otázky. o něž se v tomto okamžiku jedná mezi oběma polovinami říše a při nichž jde i o naší kůži. První jest otázka hospodářského vyrov- nání a společného celního tarifu k obnově zahra- ničných obchodních smluv, druhá pak otázka armádní. Veřejnost česká tuší v těchto dvou otázkách zárodek zeela nového vý- vojepoměruobou polovin soustátí. Ani otázka hospodářského vyrovnání s Uhra- mi, ani otázka zvýšeného počtu branců nemůže totiž nijak z místa. Ba zdá se, že odpor proti branné předloze v Uhrách jest přímo v souvislo- sti s otázkou — neobnoveného hospodářského vyrovnání. Vyložili jsme na tomto místě častěji, žev Uhrách stanovili své hospodářské požadavky
Maďar Chorvat Němec Čecho Uhry Chorvatsko Evropa Bulharsko Balkán Uher
10 article
s ohledem na německé snahy po středoevrop
11 article
ském těsnějším hospodářském sblížení, tledy s obavou, aby nebyli touto středoevropskou poli- tikou pohlceni, a kdyby se uskutečnila, aby měli proti ní v rukou obranné prostředky. Nedojde-li na vyrovnání rakousko-uherské, jest jen dvoji možnost: buď postupovati bude středoevropská politika hospodářská za svými cíli proti Ma- darům, aneb jim vyhoví, což lze učiniti tím, že připustí se hospodářská rozluka a na- stane úplné hospodářské osamostatnění Uher. Český mluvčí ve vyrovnacím výboru včer navrhl, aby vzhledem k situaci v Uhrách, jež nevylučuje změnu systému, a ježto nové uherské ministerstvo by se nepokládalo za zavázané úmluvami mezi Szellem a Körbrem učiněnými — přerušily se porady tohoto výboru . .. Nuže, neuvedena-liž tím pro nás Čechy přímo palčivá otázka na přetřes — a j a ká opatření se stanou pro zabezpeče- f hospodářských zájmů zemí ko- runy české, když vyrovnání rakousko-uher- ské uvázne? Druhá otázka se týče branné předlohy, zá- pas, proti níž v Uhrách dohnal věci až do stavu mimozákonného (ex-lex). V otázce této jsou znatelny dva proudy, je- den starorakouský, centralistický, zvláště ostř označený svého času v panské sněmovně v Vídni a koncem dubna t. 1. opětně připomenutý u nás členem této sněmovny, Janem hr. z Har rachů, druhý nový, dnes již všemi téměř uher- skými stranami uznávaný, aby i armáda se upra vila ve smyslu dualismu. Pro nás Čechy není lá- kavým ani ten, ani onen stav, a protože říšská rada touto otázkou byla nejmírněji řečeno — překvapena, nestalo se při urychlené rozpravě na radě říšské vlastně nijaké opatření, jake stanovisko k ní zaujme poselstv českého národa?
Čecho Jan Ma Uhry Vídeň Haro panská sněmovna
12 article
Rokování o branné předloze, jež v Uhrách trvá od konce ledna a dosud není ukončeno uvedle na přetřes i četné okolnosti, jež se týkaj nás Čechů. Byl to především hrabě Andrássy jenž proti požadavkům maďarské opposice na mítl, že by nastal ve vojště „babylonský zma tek“, kdyby uherské pluky dostaly maďarské ve lení. Na to odpověděla celá řada řečníků, že se ta námitka nemůže týkati Uher, protože nároky maďarské plynou ze zákona, a ani ohledně Ci lajtánie že není na místě, protože, tak prvý vy kládal posl. Holló, staří historičtí národové, Če chové a Polácí plným právem mohou žádati, aby jejich jazyk uveden byl u jejich pluků. Další řeč- ník, historik Beöthy, uvedl pamětní spis prine Evžena Savojského, jenž své doby doporučova zřízení vojska německého, českého a uherského Rovněž Eötvös Károly ve své řeči prohlásila „A jaké pak veliké neštěstí by z toho vzniklo. kdyby české pluky se vzdělávaly a vedly jazy kem českým, polské polským atd.? České králov ství má zajistě historickou minulost.
Čecho Andrássy Beöthy Evžen savojský Eötvös Uhry Holló Český králov
13 article
Tyto a podobné výroky při sněmovní roz- pravě o branné předloze v Uhrách došly ohlasu nejen v opposičním časopisectvu, připomíná zvláště „Magyar Ország“, „Függ. Magyarország“ kterýžto poslednější záležitosti té věnoval zvláštní článek, ale konečně se rozhovořil i nepo- píratelný orgán vládní většiny „Budapesti Hir- lap“, kterýž ve článku ze dne 17. t. m. „O ná- rodnim duchu v armádě“ praví: „Vo- jenské kruhy i tím se rády ohánějí, kdyby po- volily požadavkům maďarským, že by Čechové také se domáhali jazykových ústupků a potom že by se vojenská jednota národnostně rozdělila. Čechy se sice dosud nedomohly téhož postavení jako Uhry, a tudiž tato námitka není tou pravou příčinou odporu; ale i při tom odpovídáme, že nemáme naprosto nic proti tomu, aby české pluky českým, polské polským jazykem byly ve- deny; jen když bude dostatek důstojníků, způso- bilých veleti plukům mateřským jejich jazykem. Z toho nebude nijaká nehoda. Jen důstojníci v vzájemných stycích používejtož němčiny za ja- zyk diplomatický. Tomu nechť se učí důstojníe tak jako se úřadníci diplomacie učí frančině. Ale ve svých plucích veltež mateřským jazykem. V Uhrách může nastati změna systému, pravil včera poslanec Maštálka. Pro nás ze situace vyplývají dvě otázkyá hospodářská a vojenská — jak jsme se na ně přichystali?
Magyar Ország Függ Čecho Maštálek Uhry Budapest Hir
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. května. (Hnutí v Cho vatsku.) Hr. Khuen-Hederváry dává si prý svými agenty zasílati ze všech větších měst ra- kcusko-uherských výňatky z časopiseckých úvah o událostech chorvatských. Informují-li agenti bána správně, mohl by již nyní pochopiti, že jest zhola nemožným na bánském stolci a že jest svrchovaný čas, aby svým ustoupením zbavil ne- šťastnou zemi hrůzovlády, která neslouží jemu ke cti a Chorvatsko uvádí v hmotnou i duševní záhubu. Vyjma několik vládních listů uherskýeh není v celém soustátí rakousko-uherském jedi- ného listu, který by dnes nesympatisoval s chor- vatskou opposicí a který by schvaloval baši- bozucké jednání bánových zřízenců. V té věei stojí na straně Chorvatů i lisiy maďarské oppo- sice. „Magyar-Orszag“ píše na př.: „Zákon praví, že v Chorvatsku uřadiiím jazykem jest chorvatština. Uherská vláda dala však přesto na železniční budovy umístiti jen maďarské ná- pisy. Tu se musíme tázati, senje to? Je to sebe- vědomá národní politika? Zholá ne! To je Gess lerův klobouk, nemající smyslu ani cíle. Je tam jen proto, aby Chorvaty pobouřil a maďarský ja- zyk a spolu s ním i důstojnost uherského státu ponížil. Býv. ministr za Chorvatsko, Geza Josipovič dovozuje v obšírné rozmluvě s redaktorem „N W. Journalu“, že platné dosud uhersko-chorvat ské vyrovnání z r. 1868 mluví v odstaveích 56.— 59. o Chorvatsku výslovně jako o „zvlášt- ním politickém území“, na némž je chorvatština úřadním jazykem, tak že i podání z Chorvatska, určená pro společnou vládu ve Vídni se píšou chorvatsky a musejí se chorvatsky vyřizovati.
Khuen Hedervára Chorvat Magyar Orszag Geza Josipovič Praha Hradec Chorvatsko Vídeň
15 article
Tvrdí-li se, že státní dráhy uherské nejsou „státní ústav“, jest to omyl. I kdyby byly sou- kromým podnikem, bylo by v jich zájmu, aby úřadníci jednali s obecenstvem šetrně. Takto však želozniční úřadníci nevykonávají v Chor- vatsku nijakého ,národního poslání“, nýbrž na- opak podkopávají autoritu státu. V Záhřebě se dnes opět zatýkalo. Byl oslavován výroční den památky bána Jellačiče. Lid shromážděný před památníkem bánovým, dal se v zástupu směrem k nádraží a tu došlo k demonstracím, za nichž zatčeno 35 osob. Cel- kem pozatýkáno v Chorvatsku již přes 2000 osob. V Lublani připravuje se příští neděli pro- tostní schůze, na níž promluví o chorvatských událostech zástupci obou politických stran. v Dalmacii svolává se na příšti neděli 20 pro- testních schůzí.
Chor Záhřeb Chorvatsko Lublaň Dalmacie
16 article
Z Turč. sv. Martina,T8. kvťena. (No v pokutování.) Pro známé uvítání redaktora Pietora na martinském nádraží v červnu r. 1898 byli mimo jině odsouzení také advokáti Mudroň. Dula a Halaša k trestu, jejž si odseděli v báňsko- bystřickém vězení. Ale toho jednoho trestu bylo patrně málo maďarské spravedlnosti. Vzpomněl si po létech také komora advokátská, že by měla zakročiti proti svým kollegům, kteří se nekoři maďarskému Gesslerovu klobouku a odsoudila dodatečně prvé dva na pokutu 200 K a Halašu na 100 K a sice proto, že na soudu jako obžalovaní nechtěli mluviti maďarsky, ač jako advokáti ma- darsky uměti musejí. Advokálnímu koncipientu Vlad. Mudrovi prodloužena praxe o rok. — Dne 15. t. m. stál před peštskou porotou Ant. Novák, který se přiznal, že jest autorem čtyi inkriminovaných článků v „Nár. Novinách“ a „Hlásníku“, v nichž státní zastupitelstvo shle- dalo přečin pobuřování proti maďar- ské národnosti. Jednu obžalobu porota za- mítla, ve třech případech však přisvědčila žalobe a soud odsoudil Nováka na měsícdověze a na 120 K pokuty
Martino Pietor Mudroň Gesslerův Vlad Mudra Antonín Novák T 8
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20 kvělna. Politické rvačky v kostelích. Slav nynější rozvášněnosti politiekých stran ve Francii nejlépe karakterisuje, že boj byl pře- nesen do kostelů. Kazatelna byla vždy politickou tribunou klerikálů a zejmena francouzští kněž dovedli využiti této moci. Nynější vláda republi- kánská, mající program nejpokročilejší a nej- radikálnější, sahá ke krajním prostředkům ve svém boji proti bojovné církvi, neboť ta byla vždy nebezpečnou pro republiku a největší na
Praha Francie
18 article
dějí pro strany monarchistické. Proto Waldeck Rousseau a Combes vystoupili tak energicky proti řeholím, proto nynější předseda minister stva vysílá ostré cirkuláře proti biskupům kazatelům a zabraňuje jim propagandu kleri- kálně - monarchistickou. Tlak ovšem vzbuzuje protitlak, klerikálové brání se vášnivě a tak n obou stranách je největší podrážděnost. Vrcholu dostoupila ve výstředních výtržno stech, jichž jevištěm byly kostely pařížské v po- sledních dnech. Do kostela St. Jean Baptiste ve 20. okresu pařížském a v jiných farnostec vedrali se antiklerikální demonstranti a chtěl umlčeti kazatele. Z toho vznikly rvačky, zbožní a bezbožní bili se holemi, dámy odložily mo dlicí knížky a deštníky a slunečníky hájily po svátné místo proti rouhavým vetřelcům a po mosaikových podlahách chrámů tekla i krev .. »Le Temps« se ironicky ptá, zdali chtěj antiklerikálové nyní tráviti své neděle v kostelích? Vpády přívrženců vlády do kostelů jsou stále častějšl, z počátku jejich demonstrace a povyl způsobily zděšení, nyní však věřící se připravují na útoky antiklerikálních Apachů — jak je zovou — a mládež katolická tvoři čestnou strá okolo ohrožených kazatelen. Blahu a síle Franci neprospěje valně tato náboženská žabomyší vojna
Waldeck Rousseau Combes Stanislav . Jean Baptiste Blaha Franek Le Temps
19 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Ze záložny s nucenou obmezenou činností v Ře- tězové ulici na Starém městě pražském, kde dříve žezlo vlády velikého a mocného peněžníka tříma monsignore Drozd smutné nyní paměti, učinili jsme návštěvu záložně „Důvěře“, která místnosti svě roz- prostřela v prostorném paláci Na příkopě. Mnohos naříká a lamentuje, že „Důvěra“ nekoná své povin- rosti, k jichž splnění byla vlastně zařízena, je tedy záhodno vědět, co je pravdy na těchto výtkách. Zá stupce „Důvěry“ otvírá své nitro, jindy nepřístupnou tajností zastřené a praví: „Důvěra“ činí vše, co či- niti může. Ale její činnost nenabývá větších rozměr preto, poněvadž členově sv. václavské záložny jejo pomoci nevyhledávají. Z vládního vkladu v obnosu 3 mill. K Zemská banka nabídla „Důvěře“ 1 mill. k pro repartice členské, avšak nabídka tato dosud ne- mohla býti uskutečněna. Členově sv. -václavské zá- ložny vyhýbají se prostě skládání repartice a obme- zují se v konání svých povinností na to, že paušálně obviňují „Důvěru“, že není dosti liberální. To je ovšem velice snadné vyzouvání se z povinností, valnou hro- madou záložny ustanovených. Ze 2 mill. K očekávané repartice bylo dosud složeno všeho všudy 50.000 korun! Jest samozřejmo, že při poskytování půjče musí se postupovali obezřetně. Členové záložny sv. václavské za rukojmí nemohou býti přijímáni, po- něvadž v případu konkursu této záložny ručí svým jměním a tu by záložna „Důvěra“ ovšem nemohla počítali na nějakou úhradu. Kdyby členové záložny vykradeně byli rukojmími záložny „Důvěry“, pok octla by se i „Důvěra“ na pokraji záhuby. Ale z členů nikdo se nehlásí o výpůjčku na repartici! — Do včerejška „Důvěra“ vyřídila žádostí za převzei hypotek sv. václavské záložny v obnosu 850.000 K.
Členův tězová ulice svatý
20 article
Dále převzala směnek za 250.000 K a jsou mezi nimi mnohé směnky velice pochybné ceny! „Důvěra“ čin tedy co může, jen ať členové záložny sv.-václavsk se o její pomoc ucházejil Tentokráte důtklivý appell na členstvo vycház také ze sv.-václavské záložny, která vyzývá členstv ke skládání reparlice. V účinnější snaze členů budou míti i vkladatelé zvětšenou ochotu ku předkládán vkladních knížek. Na záložru sv.-václavskou včera opět sedm exe kucí bylo podáno. Číslice prožluklá, nevěstila mnoho dobrého, ale pohroma konkursu opět šťastně byla o vrácen. S velikou námahou, poněvadž není peněz vse
svatý
21 article Českým ženám a dívkám!
Českým ženám a dívkám! Nad branou naší doby je psáno: Uplatni se Heslo toto zaznívá k nám hlásným voláním ze všech končin světa, odtud, kde Mys severu u věčném mlčení hlídá tajemné, bílé hory sněhu a ledu, i odtud, kde čisté evangelíum láskya míru poslední dobou tak krutě bylo potřísněno, z jihu Afriky, i ze žlutého Východu, kde světlo civilisace zvolna proráží tmu ducha a barbarství myšlenky, i z krajního západu za oceánem, kde vítězný lidský duch vysoko mává pochodní vědy a hmotné práce.
Afrika
23 article
Jako toužená píseň skřivana dotknula se světová ta výzva i sluchu evropské ženy; Uplatni se! Žena vstává ze své ztrnulosti a nemohoue- nosti: chce zkoumati myšlenky své doby, na- slouchati jejímu hlasu, chce rozuměti vážnosti práce ve všech kulturních oborech, přísnému hledání pravdy, chce právo svoboaného myšlení a neobmezovaných skutků, touží po všestran- ném kulturním rozvoji své osobnosti. Úplné osvobození ženy a rovno- cenné postavení smužem je koneč- ným cílem ženského hnutí. Tak pojímá otázku ženskou i moderní žena česká, tak ji pojímají i všichni duchové, kteře sebepoznávání za první úkol přijali a kteří žen- skou otázku řadí v celém jejím dosahu, v jejích příčinách i následcích i v poměru k otázkám mravním po bok nejdůležitějších otázek svě- tových.
24 article
I nejnovější hnuti žen na Moravě, vyvolan Jednotou učitelek moravských, nese se tímto směrem a vrcholí v tom, aby žena měla právo na vymoženostech kultury podílu bráti, svých tělesných i duševních schopností rozvíjeti a ku prospěchu svému a svého národa používati, neboť je jisto, že tisícům žen není dnes možno státi se manželkami a matkami a že tisíce žen nenalezše velkou a pro celý život rozhodnou lásku v hlubokém přesvěd- čení pro zachování své individuality vedou život osamělý. A konečně i žena v manželství počíná zavrhovati mínění doby klassické, že jen taková žena zaslouží chvály nejvyšší, o níž mimo dům není ničeho, ani dobrého ani zlého slyšeti: Pe- rioda tísně žen, a s tím souvisící sociálnía psychologické nové utváření, skončí teprve ten- kráte, až dosáhne žena vnitř i vně manželství úplného, zákonného, rovného po- stavení s mužem, až nastane takové pře- tvoření společnosti, že nynější konkurence mezi pohlavím pro obě šťastným způsobem bude skon- čena. Neboť žena moderním vývinem strojním a společnosti vůbec, domáenosti a rodinného ži- vota odříkati se musí, a je tedy národa svatá povinnost raziti jí novou dráhu činnosti.
Morava
25 article
Kdož by z nás neuznal, že národu přibude síly, velikosti a rozkvětu, bude-li i ženám umož- něno, aby schopnostem svým se mohly věnovati, je vyvinouti a potom jimi vyniknouti, aby ne- nadešla snad doba, že by ty nejnadanější musily opouštěti vlast proto, aby hledaly svobody vzdě- lání a svobody občanské u národů cizích, kteří přes svoji mohutnost váží si pevné vůle a zdárné práce ženiny. Všechna odvětví práce ať jsou ji proto přístupna. Závodění s mužem však ať ne- vztahuje se jen na práce a zaměstnání nižší, a l i na povolání vyšší. Ženy žádají býti připuštěny i ke studiu univer- sitnímu. V jiných zemích je hnutí pro vyšší vzdělání žen v plném proudu. Nejdřive to byly Spojené státy severoamerické, jež ženám uni- versitní brány otevřely. V Evropě přihlásilo se první Švýcarsko, pak následovalo Švédsko, Ru- sko, Anglie, r. 1876 Italie, pak Norsko, Belgie, Francie, Německo, a konečně r. 1895 i Rakou- sko. Dnes vykazuje universita česká již hezký počet pilných a nadaných studentek, z nichž mnohé zaujímají čestné postavení, některé z nich jsou professorkami na Minervě, jiné na brněn- ském lyceu a na městském ústavu učitelekv Plzni. Doktorského diplomu na universitě praž- ské dosáhly dosud tři dámy: Ph. Dr. Baborova, Ph. Dr. Fabiánova a MUDr. Honzákova.
doktor Baborův fón Fabiánův Honzákův spojený stát Evropa Švýcarsko Švédsko Anglie Norsko Belgie Francie Německo ústav učitelekv Plzeň Minerva
26 article
Jedna věc stojí zde však na pováženou: uni- versitní studium je sice v Rakousku ženám pří- stupno, však nemáme středních škol, které by je pro universitu připravovaly. A bez vzdělání středoškolského je studium univer- sitní vlastně illusorní. V Rakousku přes prohláše- neu volnost studijní nepodniká se ničeho, aby vysoké studium bylo ženám umožněno. Nejen že ženská gymnasia se nezřizují, ale nevyhovuje se ani žádostem o sestátnění posud jediného če- ského ženského gymnasia v Praze. Aby věcí trochu se hnulo, pojala Jednota učitelek morav- ských myšlenku dosáhnouti na vládě povolení koedukace na některém moravském gymnasiu, neboť moderní výchova uznává koedukací z jediný správný způsob výchovný. Pro myšlenku koedukace získala Jednota učitelek Kyjov, kde jak v ředitelství gymnasia tak v obecním zastu- pitelstvu nalezla myšlenka tato zvlášť připrave- ncu půdu. Po vzájemném dohodnutí podána Jed-
Rakousko Praha Kyjov
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 19. kvělna. V době, kdy k rozruchu národnímu dru žila se jako milenka k milenci myšlenka svo- body politické, kdy nestyděli se jistí páni za Husa jako mučedníka za svobodu svědomí, kdy ani ve snu jim nenapadlo z něho dělati veli- kého vlasteneckého filologa, v době, kdy mládež naše byla ještě tak zanedbána, že na místě cy- lindru nosila červené jako krev poděbradky s bílým pštrosím půrem a kdy mužové oháněl se důkladnými žižkovkami a nikoli socessionisti- cky zkroucenými proutky — v té době vznikla myšlenka depossedovati svatého Jana Nepomu- ckého a na jeho místo dosaditi mučednik kostnického. Leč záhy jsme z toho vystřízlivěli a zre- dukovali smělou tuto ideu na projekt, zasvětii den 16. května všemu národu a učiniti ze dne toho velkolepý všelidový svátek, takový asi, jaký každý čtvrtý rok slavil se na Isthmu a k ně- muž se všech stran hrnul se nadšený lid řecký.
Hus svatý Jan Nepom Praha
28 article
Myšlenka ta zdálo se že nalezne ohlasu a že dojde na její uskutečnění, však jako mnohé jiné zemřela také záhy in statu nascen i. Zatím minula desítiletí — a pan Hájek mladší pořádal letos v předvečer 16. května zrovna tak na Střeleckém ostrově ohňostroj jako před třiceti léty pan Hájek starší, na Karlově mostě rušil sv. Jan po celý týden zrovna tak kommunikaci jako kdykoli před tím a pod Rade- ckého pomníkem prodávala letos bába kysel okuřky jako před deklarací, ba tvrdil bych, že je to tatáž bába a že jsou to tyléž okurky. A přece by bylo dobře, dostaviti se ko nečně s něčím jiným, novým; s něčím veselým Mám návrh takový v kapse, ale nevytasíms s ním. V době strannických půtek, kdy dělník závidí učiteli, kněz úřadníku a úřadník k ždému, kdo má o něco víc, není radno přichá zeti s reformami a velikými plány. Sběhli by se zase ti, kteří nepřestávají dokazovati, že ne bude nám lépe, dokud důkladně svou duševní podstatu neprohloubíme. A ti přáteli zábav veselosti nejsou. Aspoň se tak tváří.
Hájek Jan Karlov most
29 article
Poznáte to na první pohled. Procházejí českým světem jakoby měli stále citron v ústech a odkazují nás na velké muže z doby česko- bratrské. Zapomínají při tom, takové že nelze an ze země vydupat ani vychovat, ty že rodí doba a odchovávají poměry. A hodili by se snad bratři nám a v naš dobu? Přemýšlejme o tom. Co kázali mezi jiným? Po hrozných útra- pách českého Sionu oddati se v železné diktáty osudu, s klidnou resignací očekávati posledn okamzik, v naději na radostné chvíle na onom světě. Kam bychom dospěli my ubozi s takovou filosoflí? Kde bychom byli za málo let, kdy bychom za své přijali, co káže křesťanská po- kora slovy: »Obdržíš-li políček na jednu tvář nastav druhou.« Dělali jsme to beztoho průběhem dlouhých dvou století, dělali jsmo to tak dlouho, jakov Pratru vyepaný onen balík, jenž dá se od lid tak dlouho fackovat a který zvědavým tak dlouho ukazuje, jak důkladný dostal políček, až mu praskne na tváři šev a stroj se v něm zastaví. Nám by svědčilo naopak učení, které by každé naše mávnutí měnilo v ránu hromu a jež by nás. způsobiíými činilo zoufale se bránit ne v jiném, nýbrž v tom našem českém světě hledati všechno své štěstí a svůj ráj.
30 article
Tak jako se skláníme před vznešeností a veli- kostí ostatních myšlének českobratrských předků svých, jako žasneme před hloubkou, s jakou již tehdy soudili o záhadách sociálních, o poměru lidí mezi sebou a o poměru k vrchnosti, touže rozhodnosti bychom odmítli filosofii resig nace, kterouž hlásali oni. Je pravda. křesťanství vůbec není nábo ženstvím boje a máme-li v každém století ně- kolik velikých válek, v nichž každé na sta tisíe lidí se pobije, zmrzačí a ožebračí —. jest to strašný doklad k tomu, jak od původního prin cipu křesťanství se vzdalujeme.
31 article
Zákon lásky je prý v křesťanstvu nejvyšším. Jaký je to ale zákon, který, když má osvědči svou sílu, z pravidla selže! Anebo se podařil kdy křesťanstvu zažehnat hromadné vraždění žhářství, jež nazýváme válkou? Ani nevíme, že by bylo kdy učinilo v ohledu tom pokus. Na opak, křesťanství žehná zbraním, jež mají životy ničit. Kdyby žehnalo aspoň zbraním, jež taseny jsou proto, aby hájily svobodu a jiné vznešen statky lidstva. Vždyť ale víme, proč většina válek se vede. Titíž, kteří třikráte denně ve svých modlit bách přísahají, že říditi se chtějí ve všem krás ným příkazem, jenž káže milovati bližního svého jako sebe samého, ani dost málo nebrán se tomu, když o to jde, prachem černým i bez dýmným hájiti — právo. A práva toho nejvíe dobude, kdo ze řad odpůrce svého pobije nej více lidí. Na konec pokropi křesťanství hromadn smíšené hroby, dá absoluci pobitým a poton spustí slavné: Te Deum laudamus Jsou ovšem filosofově, kteři Vám dokazo vat budou, že život vlastně ničím jiným an není, než nekonečným bojem, neb chcete-li říe- násilným vyměňováním jedněch druhými. Tím okamžikem, kdy by proces vyměňovací přestal. ztuhl, ztrnul by svět a zeměkoule naše stala by se »hvězdou mrtvou«, jakých prý koluje v uni- versu mnoho. Po otci nastupuje syn, po něm vnuk. Chemická sloučenína rozpadává se a opě
T Deum
32 article
slučuje v jiné látky docela různé podstaty, jedna myšlenka vychází, druhá zapadá a v oka- mžiku, kdy jedno kvítko setlelé tlačí se větrem zlomeno do prachu, klíčí v něm semínko na květinu jinou, mnohem krásnější. Však to děje se po věčném zákonu přírody a bez násílí. Je ale nezbytně nutno, aby pavouk chytal mouchy do sítě své a v ní je trápil? Je zapo- třebí nezbytně, aby člověk, má-li hlad, srnu usmrtil a nebohé putičce krk podřezal? Velí také to snad zákon nekonečné obnovy, jímž podmíněn je život náš? Buďme vegetariány Ne, ne! volají na vás milliony. A kdybyst. jim dokazovali sebe důkladněji a předváděli jím vegelariány, již vypadají jako řípa, tak snadno je na víru svou nepřevedete. Nežijí jen proto, aby žili; tak jako se životem spojeny jsou jisté těžké povinnosti, právě tak má život nároky na jisté příjemnosti. Tak jako duševně nežije člo- věk jen stravou ethiekou, nýbrž i esthet ickou. nežije tělesný člověk pouze chlebem a vodou, nýbrž má začasté potřebu na něčem jiném si pochutnati. Vždyť i naši ekonomové rozpozn- vají ve svém názvoslovi potraviny od poživatin, či lépe řečeno od pochoutek. Kdyby budhismus, který dnes v jistých kruzích, zejmena ve francouzských, nabývá půdy, neměl ve své věrouce vegetarianství, věru, že by se mnohem rychleji šířil.