1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. května 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
přodplání sei
v Praze v admlnisfrani
a čtvt leta . . . . 5 K —
s dvojí čonáškou
na měsle
ns čvrt leta. . . . . 7 K 50 h
ve állalkách: „K 9oh
Ba něike .
Poštou:
na drr la . . . . 9 k o
s drojí zásilkos
na mšste
tvrt ta . . . k e
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
22. května t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
6
article
Dvě důležité otázky.
Dvě důležité otázky.
Tísnivý pocit vzmáhá se v myslích českých
při pohledu na váznoucí činnost parlamentní, na
nepořádky v Chorvatsku, na spletitost poměrů
v Uhrách, na nebezpečí, hrozící ze zmatků bal-
kánských. Ve všech těchto zjevech tuší veřej-
nost souvislost jakýchsi neznámých dosud cílů,
vidí dunivý krok vyvinujících se příštích udá-
My Čechové uznáváme, že jsou Chorvaté
v právu, domáhají-li se snesitelnější úpravy svého
finančního poměru k Uhrám, brání-li právo svého
jazyka na dráhách železničných, jejich územím
jdoucích, na poštách a telegrafních úřadech
u nich zřízených, staví-li se proti výlučně ma-
ďarským nápisům, proti maďarským státním od-
znakům, proti vztyčování uherských praporů na
úřadních budovách v Chorvatsku, my rádi za-
znamenáváme, jak v této polovině soustátí sym-
patie se kloní k Chorvatům, ale — porovnávati
se svými vlastními poměry, toho nějak se stra
níme.
A přece by toho bylo pro nás tím spíše
třoba, čím je pravděpodobnější, že dva milliony
Chorvatů se domohou vyřízení svých stížností,a
my Čechové že jsme dosud nedovedli si zjednati
ani zadostučinění za zrušení jazykových naří-
zení, ani domoci se provedení 19. čl. stát. zákl.
zákonů o rovnoprávnosti!
Čecho
Chorvat
Chorvatsko
Uhry
7
article
Činnost rady říšské vázne, ale to není snad
proto, že četní poslanci schůzí se vzdalují, jako
spíše proto, že postrádají opravdovou vůli na
radě říšské, chopiti se programové akce. Až ta
se dostaví, nebude třeba tam sháněti znechucené
poslance, přijdou zajisté sami.
Tedy nedostatek zcela jiný nutno zazname
nati, pokud se nás Čechů týče: stáváme se zne-
náhla pouhými diváky při událostech politických,
a nestavíce se vší rozhodností do popředl svých
vlastních zájmů, spokojujeme se více a více
podružnou prací za zájmy cizí a namnoze ne-
známé.
V otázce chorvatsko-maďarské velmi obratně
zůstali stranou křesťanští sociálové, ač dr. Lue-
ger náležel vždy k těm, kdož stavěli se proti Ma-
darům; ostatní Němci, zvláště Všeněmei však
nedovedou ani utajiti svou radost, a „Ostd.
Čecho
doktor
Lue
Němec
Ma
8
article
Rundschau“ jásavě volá: „Pociťují-li Ghorvatě n
Maďaři potřebu, práti se, jenom ať důkladně
do sebemlátí! Čím důkladněji se to s obou
stran děje, tím více se poslouží našim (něme-
ckým) zájmům. A zůstanou-li Chorvaté vítězi,
potom musí napřed osvědčiti své přátelství
k Němcům, než za nimi vkročíme na dráhu no-
vého tohoto přátelství!“
A opravdu, kdo by mohl míti větší radost
ze zmatků na Východě i v Uhrách a v Chorvatsku
než Němci, kteří od let veřejně hlásají postup
němectví na celou jihovýchodní Evropu a kteři
vidí, jak se tamní síly vzájemně oslabují a jim
plány jejich usnadňují?
Vždyť se stejným nadšením vítají nové stam-
bulovské ministerstvo v Bulharsku doufajíce, že
přiostří zmatky na Balkáně!
V této svízelné pro nás Čechy situaci tím
větší pozornosti zasluhují dvě veliké otázky.
o něž se v tomto okamžiku jedná mezi oběma
polovinami říše a při nichž jde i o naší kůži.
První jest otázka hospodářského vyrov-
nání a společného celního tarifu k obnově zahra-
ničných obchodních smluv, druhá pak otázka
armádní. Veřejnost česká tuší v těchto dvou
otázkách zárodek zeela nového vý-
vojepoměruobou polovin soustátí.
Ani otázka hospodářského vyrovnání s Uhra-
mi, ani otázka zvýšeného počtu branců nemůže
totiž nijak z místa. Ba zdá se, že odpor proti
branné předloze v Uhrách jest přímo v souvislo-
sti s otázkou — neobnoveného hospodářského
vyrovnání.
Vyložili jsme na tomto místě častěji, žev
Uhrách stanovili své hospodářské požadavky
Maďar
Chorvat
Němec
Čecho
Uhry
Chorvatsko
Evropa
Bulharsko
Balkán
Uher
10
article
s ohledem na německé snahy po středoevrop
11
article
ském těsnějším hospodářském sblížení, tledy
s obavou, aby nebyli touto středoevropskou poli-
tikou pohlceni, a kdyby se uskutečnila, aby měli
proti ní v rukou obranné prostředky. Nedojde-li
na vyrovnání rakousko-uherské, jest jen dvoji
možnost: buď postupovati bude středoevropská
politika hospodářská za svými cíli proti Ma-
darům, aneb jim vyhoví, což lze učiniti
tím, že připustí se hospodářská rozluka a na-
stane úplné hospodářské osamostatnění Uher.
Český mluvčí ve vyrovnacím výboru včer
navrhl, aby vzhledem k situaci v Uhrách, jež
nevylučuje změnu systému, a ježto
nové uherské ministerstvo by se nepokládalo za
zavázané úmluvami mezi Szellem a Körbrem
učiněnými — přerušily se porady
tohoto výboru . ..
Nuže, neuvedena-liž tím pro nás Čechy
přímo palčivá otázka na přetřes — a j a ká
opatření se stanou pro zabezpeče-
f hospodářských zájmů zemí ko-
runy české, když vyrovnání rakousko-uher-
ské uvázne?
Druhá otázka se týče branné předlohy, zá-
pas, proti níž v Uhrách dohnal věci až do stavu
mimozákonného (ex-lex).
V otázce této jsou znatelny dva proudy, je-
den starorakouský, centralistický, zvláště ostř
označený svého času v panské sněmovně v
Vídni a koncem dubna t. 1. opětně připomenutý
u nás členem této sněmovny, Janem hr. z Har
rachů, druhý nový, dnes již všemi téměř uher-
skými stranami uznávaný, aby i armáda se upra
vila ve smyslu dualismu. Pro nás Čechy není lá-
kavým ani ten, ani onen stav, a protože říšská
rada touto otázkou byla nejmírněji řečeno —
překvapena, nestalo se při urychlené rozpravě
na radě říšské vlastně nijaké opatření, jake
stanovisko k ní zaujme poselstv
českého národa?
Čecho
Jan
Ma
Uhry
Vídeň
Haro
panská sněmovna
12
article
Rokování o branné předloze, jež v Uhrách
trvá od konce ledna a dosud není ukončeno
uvedle na přetřes i četné okolnosti, jež se týkaj
nás Čechů. Byl to především hrabě Andrássy
jenž proti požadavkům maďarské opposice na
mítl, že by nastal ve vojště „babylonský zma
tek“, kdyby uherské pluky dostaly maďarské ve
lení. Na to odpověděla celá řada řečníků, že se
ta námitka nemůže týkati Uher, protože nároky
maďarské plynou ze zákona, a ani ohledně Ci
lajtánie že není na místě, protože, tak prvý vy
kládal posl. Holló, staří historičtí národové, Če
chové a Polácí plným právem mohou žádati, aby
jejich jazyk uveden byl u jejich pluků. Další řeč-
ník, historik Beöthy, uvedl pamětní spis prine
Evžena Savojského, jenž své doby doporučova
zřízení vojska německého, českého a uherského
Rovněž Eötvös Károly ve své řeči prohlásila
„A jaké pak veliké neštěstí by z toho vzniklo.
kdyby české pluky se vzdělávaly a vedly jazy
kem českým, polské polským atd.? České králov
ství má zajistě historickou minulost.
Čecho
Andrássy
Beöthy
Evžen savojský
Eötvös
Uhry
Holló
Český králov
13
article
Tyto a podobné výroky při sněmovní roz-
pravě o branné předloze v Uhrách došly ohlasu
nejen v opposičním časopisectvu, připomíná
zvláště „Magyar Ország“, „Függ. Magyarország“
kterýžto poslednější záležitosti té věnoval
zvláštní článek, ale konečně se rozhovořil i nepo-
píratelný orgán vládní většiny „Budapesti Hir-
lap“, kterýž ve článku ze dne 17. t. m. „O ná-
rodnim duchu v armádě“ praví: „Vo-
jenské kruhy i tím se rády ohánějí, kdyby po-
volily požadavkům maďarským, že by Čechové
také se domáhali jazykových ústupků a potom
že by se vojenská jednota národnostně rozdělila.
Čechy se sice dosud nedomohly téhož postavení
jako Uhry, a tudiž tato námitka není tou pravou
příčinou odporu; ale i při tom odpovídáme, že
nemáme naprosto nic proti tomu, aby české
pluky českým, polské polským jazykem byly ve-
deny; jen když bude dostatek důstojníků, způso-
bilých veleti plukům mateřským jejich jazykem.
Z toho nebude nijaká nehoda. Jen důstojníci v
vzájemných stycích používejtož němčiny za ja-
zyk diplomatický. Tomu nechť se učí důstojníe
tak jako se úřadníci diplomacie učí frančině. Ale
ve svých plucích veltež mateřským jazykem.
V Uhrách může nastati změna systému,
pravil včera poslanec Maštálka.
Pro nás ze situace vyplývají dvě otázkyá
hospodářská a vojenská — jak jsme se na ně
přichystali?
Magyar Ország
Függ
Čecho
Maštálek
Uhry
Budapest Hir
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. května. (Hnutí v Cho
vatsku.) Hr. Khuen-Hederváry dává si prý
svými agenty zasílati ze všech větších měst ra-
kcusko-uherských výňatky z časopiseckých úvah
o událostech chorvatských. Informují-li agenti
bána správně, mohl by již nyní pochopiti, že jest
zhola nemožným na bánském stolci a že jest
svrchovaný čas, aby svým ustoupením zbavil ne-
šťastnou zemi hrůzovlády, která neslouží jemu
ke cti a Chorvatsko uvádí v hmotnou i duševní
záhubu. Vyjma několik vládních listů uherskýeh
není v celém soustátí rakousko-uherském jedi-
ného listu, který by dnes nesympatisoval s chor-
vatskou opposicí a který by schvaloval baši-
bozucké jednání bánových zřízenců. V té věei
stojí na straně Chorvatů i lisiy maďarské oppo-
sice. „Magyar-Orszag“ píše na př.: „Zákon
praví, že v Chorvatsku uřadiiím jazykem jest
chorvatština. Uherská vláda dala však přesto
na železniční budovy umístiti jen maďarské ná-
pisy. Tu se musíme tázati, senje to? Je to sebe-
vědomá národní politika? Zholá ne! To je Gess
lerův klobouk, nemající smyslu ani cíle. Je tam
jen proto, aby Chorvaty pobouřil a maďarský ja-
zyk a spolu s ním i důstojnost uherského státu
ponížil.
Býv. ministr za Chorvatsko, Geza Josipovič
dovozuje v obšírné rozmluvě s redaktorem „N
W. Journalu“, že platné dosud uhersko-chorvat
ské vyrovnání z r. 1868 mluví v odstaveích
56.— 59. o Chorvatsku výslovně jako o „zvlášt-
ním politickém území“, na némž je chorvatština
úřadním jazykem, tak že i podání z Chorvatska,
určená pro společnou vládu ve Vídni se píšou
chorvatsky a musejí se chorvatsky vyřizovati.
Khuen
Hedervára
Chorvat
Magyar
Orszag
Geza Josipovič
Praha
Hradec
Chorvatsko
Vídeň
15
article
Tvrdí-li se, že státní dráhy uherské nejsou
„státní ústav“, jest to omyl. I kdyby byly sou-
kromým podnikem, bylo by v jich zájmu, aby
úřadníci jednali s obecenstvem šetrně. Takto
však želozniční úřadníci nevykonávají v Chor-
vatsku nijakého ,národního poslání“, nýbrž na-
opak podkopávají autoritu státu.
V Záhřebě se dnes opět zatýkalo. Byl
oslavován výroční den památky bána Jellačiče.
Lid shromážděný před památníkem bánovým,
dal se v zástupu směrem k nádraží a tu došlo
k demonstracím, za nichž zatčeno 35 osob. Cel-
kem pozatýkáno v Chorvatsku již přes 2000
osob. V Lublani připravuje se příští neděli pro-
tostní schůze, na níž promluví o chorvatských
událostech zástupci obou politických stran.
v Dalmacii svolává se na příšti neděli 20 pro-
testních schůzí.
Chor
Záhřeb
Chorvatsko
Lublaň
Dalmacie
16
article
Z Turč. sv. Martina,T8. kvťena. (No v
pokutování.) Pro známé uvítání redaktora
Pietora na martinském nádraží v červnu r. 1898
byli mimo jině odsouzení také advokáti Mudroň.
Dula a Halaša k trestu, jejž si odseděli v báňsko-
bystřickém vězení. Ale toho jednoho trestu bylo
patrně málo maďarské spravedlnosti. Vzpomněl
si po létech také komora advokátská, že by měla
zakročiti proti svým kollegům, kteří se nekoři
maďarskému Gesslerovu klobouku a odsoudila
dodatečně prvé dva na pokutu 200 K a Halašu na
100 K a sice proto, že na soudu jako obžalovaní
nechtěli mluviti maďarsky, ač jako advokáti ma-
darsky uměti musejí. Advokálnímu koncipientu
Vlad. Mudrovi prodloužena praxe o rok. —
Dne 15. t. m. stál před peštskou porotou Ant.
Novák, který se přiznal, že jest autorem čtyi
inkriminovaných článků v „Nár. Novinách“ a
„Hlásníku“, v nichž státní zastupitelstvo shle-
dalo přečin pobuřování proti maďar-
ské národnosti. Jednu obžalobu porota za-
mítla, ve třech případech však přisvědčila žalobe
a soud odsoudil Nováka na měsícdověze
a na 120 K pokuty
Martino
Pietor
Mudroň
Gesslerův
Vlad
Mudra
Antonín
Novák
T 8
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20 kvělna.
Politické rvačky v kostelích.
Slav nynější rozvášněnosti politiekých stran
ve Francii nejlépe karakterisuje, že boj byl pře-
nesen do kostelů. Kazatelna byla vždy politickou
tribunou klerikálů a zejmena francouzští kněž
dovedli využiti této moci. Nynější vláda republi-
kánská, mající program nejpokročilejší a nej-
radikálnější, sahá ke krajním prostředkům ve
svém boji proti bojovné církvi, neboť ta byla
vždy nebezpečnou pro republiku a největší na
Praha
Francie
18
article
dějí pro strany monarchistické. Proto Waldeck
Rousseau a Combes vystoupili tak energicky
proti řeholím, proto nynější předseda minister
stva vysílá ostré cirkuláře proti biskupům
kazatelům a zabraňuje jim propagandu kleri-
kálně - monarchistickou. Tlak ovšem vzbuzuje
protitlak, klerikálové brání se vášnivě a tak n
obou stranách je největší podrážděnost.
Vrcholu dostoupila ve výstředních výtržno
stech, jichž jevištěm byly kostely pařížské v po-
sledních dnech. Do kostela St. Jean Baptiste
ve 20. okresu pařížském a v jiných farnostec
vedrali se antiklerikální demonstranti a chtěl
umlčeti kazatele. Z toho vznikly rvačky, zbožní
a bezbožní bili se holemi, dámy odložily mo
dlicí knížky a deštníky a slunečníky hájily po
svátné místo proti rouhavým vetřelcům a po
mosaikových podlahách chrámů tekla i krev ..
»Le Temps« se ironicky ptá, zdali chtěj
antiklerikálové nyní tráviti své neděle v kostelích?
Vpády přívrženců vlády do kostelů jsou stále
častějšl, z počátku jejich demonstrace a povyl
způsobily zděšení, nyní však věřící se připravují
na útoky antiklerikálních Apachů — jak je
zovou — a mládež katolická tvoři čestnou strá
okolo ohrožených kazatelen. Blahu a síle Franci
neprospěje valně tato náboženská žabomyší vojna
Waldeck Rousseau
Combes
Stanislav . Jean Baptiste
Blaha
Franek
Le Temps
19
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Ze záložny s nucenou obmezenou činností v Ře-
tězové ulici na Starém městě pražském, kde dříve
žezlo vlády velikého a mocného peněžníka tříma
monsignore Drozd smutné nyní paměti, učinili jsme
návštěvu záložně „Důvěře“, která místnosti svě roz-
prostřela v prostorném paláci Na příkopě. Mnohos
naříká a lamentuje, že „Důvěra“ nekoná své povin-
rosti, k jichž splnění byla vlastně zařízena, je tedy
záhodno vědět, co je pravdy na těchto výtkách. Zá
stupce „Důvěry“ otvírá své nitro, jindy nepřístupnou
tajností zastřené a praví: „Důvěra“ činí vše, co či-
niti může. Ale její činnost nenabývá větších rozměr
preto, poněvadž členově sv. václavské záložny jejo
pomoci nevyhledávají. Z vládního vkladu v obnosu
3 mill. K Zemská banka nabídla „Důvěře“ 1 mill. k
pro repartice členské, avšak nabídka tato dosud ne-
mohla býti uskutečněna. Členově sv. -václavské zá-
ložny vyhýbají se prostě skládání repartice a obme-
zují se v konání svých povinností na to, že paušálně
obviňují „Důvěru“, že není dosti liberální. To je ovšem
velice snadné vyzouvání se z povinností, valnou hro-
madou záložny ustanovených. Ze 2 mill. K očekávané
repartice bylo dosud složeno všeho všudy 50.000
korun! Jest samozřejmo, že při poskytování půjče
musí se postupovali obezřetně. Členové záložny sv.
václavské za rukojmí nemohou býti přijímáni, po-
něvadž v případu konkursu této záložny ručí svým
jměním a tu by záložna „Důvěra“ ovšem nemohla
počítali na nějakou úhradu. Kdyby členové záložny
vykradeně byli rukojmími záložny „Důvěry“, pok
octla by se i „Důvěra“ na pokraji záhuby. Ale
z členů nikdo se nehlásí o výpůjčku na repartici! —
Do včerejška „Důvěra“ vyřídila žádostí za převzei
hypotek sv. václavské záložny v obnosu 850.000 K.
Členův
tězová ulice
svatý
20
article
Dále převzala směnek za 250.000 K a jsou mezi nimi
mnohé směnky velice pochybné ceny! „Důvěra“ čin
tedy co může, jen ať členové záložny sv.-václavsk
se o její pomoc ucházejil
Tentokráte důtklivý appell na členstvo vycház
také ze sv.-václavské záložny, která vyzývá členstv
ke skládání reparlice. V účinnější snaze členů budou
míti i vkladatelé zvětšenou ochotu ku předkládán
vkladních knížek.
Na záložru sv.-václavskou včera opět sedm exe
kucí bylo podáno. Číslice prožluklá, nevěstila mnoho
dobrého, ale pohroma konkursu opět šťastně byla o
vrácen. S velikou námahou, poněvadž není peněz
vse
svatý
21
article
Českým ženám a dívkám!
Českým ženám a dívkám!
Nad branou naší doby je psáno: Uplatni se
Heslo toto zaznívá k nám hlásným voláním
ze všech končin světa, odtud, kde Mys severu
u věčném mlčení hlídá tajemné, bílé hory sněhu
a ledu, i odtud, kde čisté evangelíum láskya
míru poslední dobou tak krutě bylo potřísněno,
z jihu Afriky, i ze žlutého Východu, kde světlo
civilisace zvolna proráží tmu ducha a barbarství
myšlenky, i z krajního západu za oceánem, kde
vítězný lidský duch vysoko mává pochodní vědy
a hmotné práce.
Afrika
23
article
Jako toužená píseň skřivana dotknula se
světová ta výzva i sluchu evropské ženy;
Uplatni se!
Žena vstává ze své ztrnulosti a nemohoue-
nosti: chce zkoumati myšlenky své doby, na-
slouchati jejímu hlasu, chce rozuměti vážnosti
práce ve všech kulturních oborech, přísnému
hledání pravdy, chce právo svoboaného myšlení
a neobmezovaných skutků, touží po všestran-
ném kulturním rozvoji své osobnosti.
Úplné osvobození ženy a rovno-
cenné postavení smužem je koneč-
ným cílem ženského hnutí.
Tak pojímá otázku ženskou i moderní žena
česká, tak ji pojímají i všichni duchové, kteře
sebepoznávání za první úkol přijali a kteří žen-
skou otázku řadí v celém jejím dosahu, v jejích
příčinách i následcích i v poměru k otázkám
mravním po bok nejdůležitějších otázek svě-
tových.
24
article
I nejnovější hnuti žen na Moravě, vyvolan
Jednotou učitelek moravských, nese
se tímto směrem a vrcholí v tom, aby žena měla
právo na vymoženostech kultury podílu bráti,
svých tělesných i duševních schopností rozvíjeti
a ku prospěchu svému a svého národa používati,
neboť je jisto, že tisícům žen není dnes možno
státi se manželkami a matkami a že tisíce žen
nenalezše velkou a pro celý život
rozhodnou lásku v hlubokém přesvěd-
čení pro zachování své individuality vedou život
osamělý. A konečně i žena v manželství počíná
zavrhovati mínění doby klassické, že jen taková
žena zaslouží chvály nejvyšší, o níž mimo dům
není ničeho, ani dobrého ani zlého slyšeti: Pe-
rioda tísně žen, a s tím souvisící sociálnía
psychologické nové utváření, skončí teprve ten-
kráte, až dosáhne žena vnitř i vně manželství
úplného, zákonného, rovného po-
stavení s mužem, až nastane takové pře-
tvoření společnosti, že nynější konkurence mezi
pohlavím pro obě šťastným způsobem bude skon-
čena. Neboť žena moderním vývinem strojním
a společnosti vůbec, domáenosti a rodinného ži-
vota odříkati se musí, a je tedy národa svatá
povinnost raziti jí novou dráhu činnosti.
Morava
25
article
Kdož by z nás neuznal, že národu přibude
síly, velikosti a rozkvětu, bude-li i ženám umož-
něno, aby schopnostem svým se mohly věnovati,
je vyvinouti a potom jimi vyniknouti, aby ne-
nadešla snad doba, že by ty nejnadanější musily
opouštěti vlast proto, aby hledaly svobody vzdě-
lání a svobody občanské u národů cizích, kteří
přes svoji mohutnost váží si pevné vůle a zdárné
práce ženiny. Všechna odvětví práce ať jsou ji
proto přístupna. Závodění s mužem však ať ne-
vztahuje se jen na práce a zaměstnání nižší, a l
i na povolání vyšší. Ženy žádají
býti připuštěny i ke studiu univer-
sitnímu. V jiných zemích je hnutí pro vyšší
vzdělání žen v plném proudu. Nejdřive to byly
Spojené státy severoamerické, jež ženám uni-
versitní brány otevřely. V Evropě přihlásilo se
první Švýcarsko, pak následovalo Švédsko, Ru-
sko, Anglie, r. 1876 Italie, pak Norsko, Belgie,
Francie, Německo, a konečně r. 1895 i Rakou-
sko. Dnes vykazuje universita česká již hezký
počet pilných a nadaných studentek, z nichž
mnohé zaujímají čestné postavení, některé z nich
jsou professorkami na Minervě, jiné na brněn-
ském lyceu a na městském ústavu učitelekv
Plzni. Doktorského diplomu na universitě praž-
ské dosáhly dosud tři dámy: Ph. Dr. Baborova,
Ph. Dr. Fabiánova a MUDr. Honzákova.
doktor
Baborův
fón
Fabiánův
Honzákův
spojený stát
Evropa
Švýcarsko
Švédsko
Anglie
Norsko
Belgie
Francie
Německo
ústav učitelekv Plzeň
Minerva
26
article
Jedna věc stojí zde však na pováženou: uni-
versitní studium je sice v Rakousku ženám pří-
stupno, však nemáme středních škol,
které by je pro universitu připravovaly. A bez
vzdělání středoškolského je studium univer-
sitní vlastně illusorní. V Rakousku přes prohláše-
neu volnost studijní nepodniká se ničeho, aby
vysoké studium bylo ženám umožněno. Nejen
že ženská gymnasia se nezřizují, ale nevyhovuje
se ani žádostem o sestátnění posud jediného če-
ského ženského gymnasia v Praze. Aby věcí
trochu se hnulo, pojala Jednota učitelek morav-
ských myšlenku dosáhnouti na vládě povolení
koedukace na některém moravském gymnasiu,
neboť moderní výchova uznává koedukací z
jediný správný způsob výchovný. Pro myšlenku
koedukace získala Jednota učitelek Kyjov, kde
jak v ředitelství gymnasia tak v obecním zastu-
pitelstvu nalezla myšlenka tato zvlášť připrave-
ncu půdu. Po vzájemném dohodnutí podána Jed-
Rakousko
Praha
Kyjov
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 19. kvělna.
V době, kdy k rozruchu národnímu dru
žila se jako milenka k milenci myšlenka svo-
body politické, kdy nestyděli se jistí páni za
Husa jako mučedníka za svobodu svědomí, kdy
ani ve snu jim nenapadlo z něho dělati veli-
kého vlasteneckého filologa, v době, kdy mládež
naše byla ještě tak zanedbána, že na místě cy-
lindru nosila červené jako krev poděbradky
s bílým pštrosím půrem a kdy mužové oháněl
se důkladnými žižkovkami a nikoli socessionisti-
cky zkroucenými proutky — v té době vznikla
myšlenka depossedovati svatého Jana Nepomu-
ckého a na jeho místo dosaditi mučednik
kostnického.
Leč záhy jsme z toho vystřízlivěli a zre-
dukovali smělou tuto ideu na projekt, zasvětii
den 16. května všemu národu a učiniti ze dne
toho velkolepý všelidový svátek, takový asi, jaký
každý čtvrtý rok slavil se na Isthmu a k ně-
muž se všech stran hrnul se nadšený lid řecký.
Hus
svatý Jan Nepom
Praha
28
article
Myšlenka ta zdálo se že nalezne ohlasu
a že dojde na její uskutečnění, však jako
mnohé jiné zemřela také záhy in statu nascen i.
Zatím minula desítiletí — a pan Hájek
mladší pořádal letos v předvečer 16. května
zrovna tak na Střeleckém ostrově ohňostroj jako
před třiceti léty pan Hájek starší, na Karlově
mostě rušil sv. Jan po celý týden zrovna tak
kommunikaci jako kdykoli před tím a pod Rade-
ckého pomníkem prodávala letos bába kysel
okuřky jako před deklarací, ba tvrdil bych, že
je to tatáž bába a že jsou to tyléž okurky.
A přece by bylo dobře, dostaviti se ko
nečně s něčím jiným, novým; s něčím veselým
Mám návrh takový v kapse, ale nevytasíms
s ním. V době strannických půtek, kdy dělník
závidí učiteli, kněz úřadníku a úřadník k
ždému, kdo má o něco víc, není radno přichá
zeti s reformami a velikými plány. Sběhli by
se zase ti, kteří nepřestávají dokazovati, že ne
bude nám lépe, dokud důkladně svou duševní
podstatu neprohloubíme. A ti přáteli zábav
veselosti nejsou. Aspoň se tak tváří.
Hájek
Jan
Karlov most
29
article
Poznáte to na první pohled. Procházejí
českým světem jakoby měli stále citron v ústech
a odkazují nás na velké muže z doby česko-
bratrské.
Zapomínají při tom, takové že nelze an
ze země vydupat ani vychovat, ty že rodí doba
a odchovávají poměry.
A hodili by se snad bratři nám a v naš
dobu?
Přemýšlejme o tom.
Co kázali mezi jiným? Po hrozných útra-
pách českého Sionu oddati se v železné diktáty
osudu, s klidnou resignací očekávati posledn
okamzik, v naději na radostné chvíle na onom
světě.
Kam bychom dospěli my ubozi s takovou
filosoflí? Kde bychom byli za málo let, kdy
bychom za své přijali, co káže křesťanská po-
kora slovy: »Obdržíš-li políček na jednu tvář
nastav druhou.«
Dělali jsme to beztoho průběhem dlouhých
dvou století, dělali jsmo to tak dlouho, jakov
Pratru vyepaný onen balík, jenž dá se od lid
tak dlouho fackovat a který zvědavým tak dlouho
ukazuje, jak důkladný dostal políček, až mu
praskne na tváři šev a stroj se v něm zastaví.
Nám by svědčilo naopak učení, které by
každé naše mávnutí měnilo v ránu hromu a jež
by nás. způsobiíými činilo zoufale se bránit
ne v jiném, nýbrž v tom našem českém světě
hledati všechno své štěstí a svůj ráj.
30
article
Tak jako se skláníme před vznešeností a veli-
kostí ostatních myšlének českobratrských předků
svých, jako žasneme před hloubkou, s jakou již
tehdy soudili o záhadách sociálních, o poměru
lidí mezi sebou a o poměru k vrchnosti,
touže rozhodnosti bychom odmítli filosofii resig
nace, kterouž hlásali oni.
Je pravda. křesťanství vůbec není nábo
ženstvím boje a máme-li v každém století ně-
kolik velikých válek, v nichž každé na sta tisíe
lidí se pobije, zmrzačí a ožebračí —. jest to
strašný doklad k tomu, jak od původního prin
cipu křesťanství se vzdalujeme.
31
article
Zákon lásky je prý v křesťanstvu nejvyšším.
Jaký je to ale zákon, který, když má osvědči
svou sílu, z pravidla selže! Anebo se podařil
kdy křesťanstvu zažehnat hromadné vraždění
žhářství, jež nazýváme válkou? Ani nevíme, že
by bylo kdy učinilo v ohledu tom pokus. Na
opak, křesťanství žehná zbraním, jež mají životy
ničit. Kdyby žehnalo aspoň zbraním, jež taseny
jsou proto, aby hájily svobodu a jiné vznešen
statky lidstva. Vždyť ale víme, proč většina
válek se vede.
Titíž, kteří třikráte denně ve svých modlit
bách přísahají, že říditi se chtějí ve všem krás
ným příkazem, jenž káže milovati bližního
svého jako sebe samého, ani dost málo nebrán
se tomu, když o to jde, prachem černým i bez
dýmným hájiti — právo. A práva toho nejvíe
dobude, kdo ze řad odpůrce svého pobije nej
více lidí.
Na konec pokropi křesťanství hromadn
smíšené hroby, dá absoluci pobitým a poton
spustí slavné: Te Deum laudamus
Jsou ovšem filosofově, kteři Vám dokazo
vat budou, že život vlastně ničím jiným an
není, než nekonečným bojem, neb chcete-li říe-
násilným vyměňováním jedněch druhými. Tím
okamžikem, kdy by proces vyměňovací přestal.
ztuhl, ztrnul by svět a zeměkoule naše stala
by se »hvězdou mrtvou«, jakých prý koluje v uni-
versu mnoho. Po otci nastupuje syn, po něm
vnuk. Chemická sloučenína rozpadává se a opě
T Deum
32
article
slučuje v jiné látky docela různé podstaty,
jedna myšlenka vychází, druhá zapadá a v oka-
mžiku, kdy jedno kvítko setlelé tlačí se větrem
zlomeno do prachu, klíčí v něm semínko na
květinu jinou, mnohem krásnější. Však to děje
se po věčném zákonu přírody a bez násílí.
Je ale nezbytně nutno, aby pavouk chytal
mouchy do sítě své a v ní je trápil? Je zapo-
třebí nezbytně, aby člověk, má-li hlad, srnu
usmrtil a nebohé putičce krk podřezal? Velí
také to snad zákon nekonečné obnovy, jímž
podmíněn je život náš?
Buďme vegetariány
Ne, ne! volají na vás milliony. A kdybyst.
jim dokazovali sebe důkladněji a předváděli jím
vegelariány, již vypadají jako řípa, tak snadno
je na víru svou nepřevedete. Nežijí jen proto,
aby žili; tak jako se životem spojeny jsou jisté
těžké povinnosti, právě tak má život nároky na
jisté příjemnosti. Tak jako duševně nežije člo-
věk jen stravou ethiekou, nýbrž i esthet ickou.
nežije tělesný člověk pouze chlebem a vodou,
nýbrž má začasté potřebu na něčem jiném si
pochutnati. Vždyť i naši ekonomové rozpozn-
vají ve svém názvoslovi potraviny od poživatin,
či lépe řečeno od pochoutek.
Kdyby budhismus, který dnes v jistých
kruzích, zejmena ve francouzských, nabývá půdy,
neměl ve své věrouce vegetarianství, věru, že
by se mnohem rychleji šířil.