ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cb3f0f90-661b-11dc-a45e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 85, place 39, org 6
1 masthead
Stsana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. září 1901
4 masthead
Číslo 258.
5 article
A vina tohoto tragického osudu, ierý b nemiml národ český, kdyby se vzdal boje o své nejdražší stntky, lpěla by na nás, po něvadž žijeme v době tohoto rozhodného boje a jsme v řadách bojovníků, ktoří mají tot nebezpečí odrazili. Řeklo by se právem: tim jsou vinni naši předkové, kteří za hmotné, ma- teriální prospěchy prodali národnost a neodvis- lost. (Souhlas.) Boj svěj na dlouho odslaviti nemůžeme jsst nejvyšší čas, abychom jej zase začali Nebude lze se tomu vyhnouti v příštím sněmu království českého, protože není možno, aby čeští poslanci opomenuli podati státoprávní adresu, čímž hodí se do něho první pochodeň O boj postaraji se též Všeněmci, kteří přijdou do sněmu snad ve většině mezi Němci a kteři ve svém volebním provolání praví: »Mí á me jenom jediný program: Buď s s námi Češi srovnájí, nebo je zgermanisujemo.« Všeněmci budou chiiti svůj program uskutečniti a nám nastane boj, kterého se však nebojíme a můžeme jej přijati s nadějí na konečné vílězství. Lepší dob války, nežli shnilý mír. (Výborně.) Ale eo jest k tomu zapotřebl, abychoms domohli vítězství? Především politické vzdéla- nosti českého lidu, aby každý Čech i v nejzastr čenější vesnici věděl, ně se jedná, by znal hlavní cíl a hlavní snahy českého národla, a politické uvědomělosti. Dále jest k tomu třeb nadšení našeho lidu pro ideální věci našeho národa.
Němec Čech Čechy
6 article
Lid náš musí býti proniknut duchem a pla- menem, který jest ochoten a hotov obětovati pro velké věci a zájmy národa vše, ať jest to v materialním neb jakémkoli ohledu, neboť bez nadšení nedodělal se ještě žádný národ ničeho velkého. Bez velkých obětí žádný národ na světě nikdy nevybudoval ještě své svobodya své neodvislosti. (Výborně! Potlesk.) Co zna- mená bojovati s nadšením za svobodu národa a vlasti, máme příklad na Burech. Abychom ve svém velkém a těžkém boji konečně dosáhli vítězství, jest zapotřebí, aby telý český národ byl svorným a sjednoceným v tom, co jsou jeho nejvyšší cíle, jichž chco dosáhnouti, aby tvořil jednu velkou ne rozbornou a neústupnou armádu která nemusí se však skládati z vojska stejn ého jedné zbraně a jednoho způsobu hoje, nýbrž sestávati může z většího počtu různých pluků a různých zbraní, ale která má před sebou je- diný eil, nikoli program jedné stra- ny, nýbrž celého národa. (Výborně Potlesk.) A jest taková jednota, taková svornost jednomyslnost v národě? Myslím, že níkoli. Vidíme, že celý národ jest dnes roztrhán, roz- rušen a rozdělen v celou řadu politiekých stran, které spolu zápasí, navzájem se potírají a osla- bují, ze nichž jedna druhou chce prolomiti zlomiti. To tedy je smutný a velice politován hodný obraz nesjednocenosti a nesvornosti. Avšak nechci pouštěti se do křitiky a do po- suzování jednotlivých našich politických stran. Vím, že není možno, aby všechny milliony lidu českého byly jedné mysle, jednoho přesvědčení, jedné stejné snahy; to nebylo a není nikde.
Bure
7 article
Prohlašuji zcela upřímně a otevřeně, že uznávám oprávněnost všech těchto stran — vy jimaje ovšem stranu beznárodnostní. Nebudu mluviti o různých stranách, ale straně agrární musím pověděti několik slov vždyť hlavní volební boj nynější je vlastně zápas strany agrární se stranou mladočeskou o sněmovní mandáty. Nepopírém žádné národní straně její oprávněnost, nejměně pak straně agrární, neboť nechee nic jiného nežli pomoni klesajícímu rolnictvu, zachrániti je před úpad- kem a povzněsti jeho blahobyt. Nuže a tu bych se ptal, kdle je člověka rozumného, vlasteneckého, lidumilného, který by totéž nechtěl? Vždyť přece každé politicke dítě ví, že jádro národa, že veliký a široký základ jeho tvoří třídy pracovní, tedy v první řadě zemědělci, živnostníci a dělníci. Každé dítě ví, že bez těchto stavů nedá se myslit žádný národ. (Výborně!) Mohu si myslit národ bez vojáků, ben úřadníků, bez advokátů, bez šlechty, ale ne mohu si mysliti žádného národa bez rolníků, bez řemeslníků, bez dělníků. (Výborně ?) A čím silnější, zámožnější, moenější jsou tyto stavy, um silnějším a mocnějsím je cely národ. A proto má a musí se každý politik sta- rati především o povznosení a sesílení téchto stavů jako části celku. Vytýká se straně mlado- české, že prý tak nečinila, že prý zanedbávala zájmy rolnické a živnostenské u proto prý se musí rolníci starati příště sami o sebe a od- trhnouti se od strany mladočeské. Nechci dělali advokáta žádné strany, an mladočeské, ačkoli jsem její členem.
8 article
Chyby se staly — snad velké chyby — ale kde je ve světé politická strana, která nikdy nechybovala? A co se týká výtky, že se strana mlado- česká nikdy nestarala o zájmy rolnické, tuse jí zajistě křivdí. Dobré vůle, podporovati zájmy rolnictva, straně mladočeské nikdy neschá- zelo, a kdykoliv se vyskytl nějaký návrh, ať ze strany jakékoliv, klerý směřoval ku prospěchu stavu rolnického nebo živnostenského, nebylo v straně mladočeskě nikoho, kdo by se prot němu postavil. Vždyť mladočešti poslanci stavu rolnického, a bylo jich asi 30, tvořili vlastn odbor a byli v něm také vůdcové agrárníků, Stastný a Prášek a kdykoli z ného nějaký akt přišel do klubu neb sněmovny, nebylo jediného poslance, který by ho nebyl potporoval. (Vý- borně!) Ze tyto snahy neměly vždy kýženěho vý- sledku, jest pravda, ale nespočívá to v ne- dostatku dobré vůle, nýbrž v celé velké radě poměrů, příčin a okolností, které nejsou v moci poslanců, ani českého sněmu, ba ani celého českého národa, poněvadž do poměrů rolnických zasahují i vlivy zahraniční a cizozemské. Nemohu se pouštěti do rozebírání všech faktorů, které poškozují naše zeměděl ství. ale jedno musím se vstm důrazěm vytknouti, poněvadž v tom dle mého nejhlubší h přesvědčení spočívá hlavní příčina všt naší hmotné národní a politické bídy: jest to nynější centralistická ústava. (Výborně !)
Stastný Prášek
9 article
Není snad naše vlasť tak obdařena při rodou, že by se v ni nemohl uživiti dobře věta. ještě počot obyvatelstva Jiné, menší země, na př. Belgie, Bavorsko- Sasko atd., nejsou tak požehnány a lidus v nich vede lépe. Je snad lid český lenivý, n schopný, nedbalý, marnotratný Vždyť jest český dělník, ať pracuje rukama ať hlarou, hledán ve všech sousedních zemích. V čem to tedy leží, že nemůžeme výše ale že klesámo? V tom, že výtěžek naší země že ovoce naší práce nezůstává nám, nýbržže si jej odnesou do Vídně, že ho kim zpotřebuj na potřeby celé říše a na podporu ná rodů jiných. Nám pak ponechávají jen tolik, aby chom neumřeli hla dy. Jsou rozličné cesty a prostředky, jakým by se zdvihl a rozmnožil výtěžek ze statků rol- niekých — ale co to bude platno? Čím více budele mít, tím více vám budou brát a vydělá- le-li dvakráte tolik, dvakrále tolik vám vezmou. (Výborně !) Z toho následuje, že musíme předesším snažiti se odstraniti tuto základní přičinu všeho zla, naší společné bidy a naší zkázy. Straně mladočeské vytýká se, že odložili rozhodný hoj proti ústavě, že nasloupila cestu opportunismu, vyjednávání a kompromisování. To jest výčitka, která jest s jisté strany oprávněna. Byl jsem proti tomu, ale ovšem bylo nás málo. Na druhé straně musí se však přece uva žovati, cp má tento krok ospravedlniti. Řeklo se: vedeme několik let ráznou opposici, až obstrukci, ale nedocházíme ani krok blíže k svému cíli a lid začíná býti netrpělivým. Co nyní uděláme? Máme pokračovati nebo zkusit cestu jinou? Zkusme to jednou po dobrém, vy- jednávejme á vládou, snad se tak něčeho
Belgie Bavorsko Sasko Vídeň
10 article
Vyjednávalo se a mělo to značný úspěch. Badeni vydal jazyková nařízení a slíbeno mnoho věcí, které by byly v ohledu hospodářském ná rodu velice prospěly. Zdlálo se, že cesta oppor tunistická povede spíše k clli. A lid český — a páni a grár níe s ním — měli z toho radost a schvalovali to Tu však uhodil blesk z čista jasna s výše kam náš vliv nesahá a Badeni padl. Přišel Thun s Kaizlem a vyjednávalo s dále, neboť byli to naši lidé, Thun padl a vzal nám jazyková nařízení. Přišel Körber — žádali jsme satisfakci poněvadž nám jí nedávali — vstoupili jsme opět do opposice a stupňovali ji až k muzie dne 8. června. Lid český jásal a ríšská rada byla rozpu štěna. A tu nastal obrat, že upustilo se od ob- strukční opposice proti vládě za slibené hospo- dářské vymoženosti. Pracovalo se v ohledu hospodářském tiše a klidně a parlament byl tím postaven zase na své nohy. Nesouhlasil jsem s tímto obralem, neboť tušil jsem, že to bude míti následky nejen pro stranu, ale i pro národ. Hlasoval jsem proti obratu a se mnou ještě 7 poslanců, ale většina se rozhodla pro opportunistickou politiku. Lid český se proti tomuto obratu nikteral nebránil a mlčky to jaksi schvaloval. Mýli jsem se v ohledu tom; očekával jsem, že ná- rod český vzplane velkou indignaci, ale lic sám dal této politice svou sankci a teprve po- zdějí strany, jež byly proti mladočeské straně. začaly brojiti proti ní.
Baden Thun Kaizl Körber
11 article
To tedy je v krátkosti průběh událost poslodní doby, z nichž se vyvinuly proudy straně mladočeské nepřátelské a mezi nim zvláště strana agrární, která vede zápas o man- dáty se stranou mladočeskou. Co vytýká nám strana agrární a co žádí od svého kandidáta? O tom rokovali a usná- šeli se důvěrníci tohoto okresu dne 8. t. m v tomto sále. Že Mladočeší podporovali milifarismus, toho jsem nikdy nepozoroval, ba naopak. Páni agrárníci ode mne žádají, bych podáva ročně účty ze své činnosti, což učiním s ra- dostí; bych hájil program agrární, což je mojt porinnosti, pokud neodporuje programu celéh národa, totiž: státnímu právu, národní rovno- právnosti, občanské svobodě, t. j. nestaví-li prospěch strany nad prespěch celéh národa. (Výborně!) Táží se dále, chci-li ve prospěch rolníke pracovat? Pravou ruku dal bych do ohné. kdybych za to mohl prospěti našemu rolnictvu Žádaji, abych vystoupil ze strany mladočeské vstoupil do strany agrární. To rozhodně od- mítám a sice z těchto důvodů: Ze strany politické se vystupuje tenkráte. když přesvědčení se neshoduje více s pro gramem strany. Ale nikdo nemůže tvrdiňí, že strana mladočeská změnila program. Jeto pořád starý program: státní právo, rovno- právnosť národů, politická svoboda, program. kterého se drží též strana agrární. S taktikou ladočeské strany nesouhlasít a žádáte opět ráznou, opposiční. V tom s vámi souhlasím. Ale taktika se měnívá dle okolnost a mám za to, že po smutných zkušenostech, kterých strana mladočeská nabyla s taktikou opportunistickou, přistoupí opět k taktice oppo siční a v tom bude pak snad s agrárníky za jedno.
Mladočešit
12 article
Vůbec by to bylo předčasné a přenáhlené, již nyni, před sejitím se sněmu, vystupovati ze strany. Vždyť dnes nikdo nemůže věděti, jaký sněm bude a jak se strany ustaví. Jisto je, že bude poskytovati zeela jiný obraz, než minulý. Každý rozvážný poslanec počká tedy se svým vozhodnutím, až jak dopadnou volby a jak se vytváří poměry na sněmu. Jen jedno slibuji. Znáte nyní moje zá- sady a moje názory o naší potitice. Buďle ubezpečení, že náležeti budu jen k straně, která též takovými říditi se bude. A kdybych pozoroval, že se jednání strany mladočeské příčí měmu přesvědčení, svolal hrek své vuliče, vyložii jim věc, jak já na to hledím a jednal bych pak buď v souhlase a dle přán vašeho anebo vám vrátím mandát a řeknu Proti měmu přesvědčení jednat není andi poctivé ani počestn (Výborně 1 Potlesk.)
14 article
Předseda pan starosta Cejp sděluje,že došly telegramy z Luže: »Jmenem města Luže projevujeme dru. Grégrovi úplnou důvěru. St rosta Bulíček.« dšlis dru. Grégrovi náš projev hluboké úety a nezlomně důvěry. Z klub: Jelínek, dr. Hamza.« — »Namohouces zúčastniti, vyslovujeme poslanci Grégrovi nenb- mezenou důvěru. Jmenem stejně smýslejících rolníků: Kafka.« Pan Paďour z Vraelavi praví, žev schůzi dne 8. t. m. žádáno nebylo, by pan dr Grégr vystoupil z mladočeské strany. Ve schůz léto vyslovil se čečník pro kandidaturu p. dra. Grégra s podmínkou, zaváželli se čestným slovem, že bude snahy agrárníků podparovati, že v otázkách hhospodářských půjda vždycky se zástupci agrárníků, kdežto v otázkách národ- ních a politických se mu ponechává volnost. Poslanec p. dr. Edv. Gkrégr: Mobu dát nejsvědomitější a nejslavnější slib ve směru tom. Z mé řeči vysvítá, že byl bych nejšťast- nějším člověkem, kdybych mohl prospžti nejen rolnietvu, ale lidu našemu vůbec a poněvadž jsem zástupeem rolnictva, tedy především tomuto- Žádaný slib mohu dáti, ale že se doeflí, čeho si rolnictvo přeje, slibiti nemohu, poněvudž není to v mé moci. Řeěník žádá, by byl voliči o je- jieh přání informován.
Cejp Grégr Bulíček Jelínek doktor Hamza Kafka Paďour Edv Luže
15 article Pan Držmíšek navrhl
Pan Držmíšek navrhl resoluci: »My na veřejné schůzi ve Vysokém Mýt dne 15. září 1901 shromáždéní voličové, v slechnuvše řeč dosavadního zemského poslance za venkovské obee zdejšího okresu pan MUDra. Ed. Grégra o významu nastávají eích voleb do sněmu království českého, pro hlašujeme jednomyslně toto: Vděčně oceňujeme horlivou a osvědčenou činnost veřejnou pana poslance dra. Grégra. jenž již od počátku ústavní éry skupinu zdejší na sněmu království českého zastupuje av uznání těchto zásluh hotovi jsme př volbě dne 8. října 1901 poslan cem svým znovu svorně jej voliti když pan kandidát ochoten bude zájmů země- dělských vždy co nejúčinněji se uujímati jako opravdový zástupce venkovských obe nynější neblahé postavení rolnictra stále bude míti na zřeleli a o jeho zlepšení ze všech si se přičiní.« Pan Paďour souhlasí s navrženou reso- lucl, ale zdá se mu, že zakončení její jest ne- dostalačné. Proto navrhuje k ni dodatek: »Vzhledem k jednomyslnému přání ven- kovského voličstva okresu vysoko mýtského zavazuji se pro připad, že budu zvolen po- slancem na sněm království českého za vo lební skupinu Vysoké Mýto-Skuě- Hlinsko, v všech otázkách národo-hospodářských vůbe a českých agrárních zvlášť svorně spolupůso biti se zástupci české strany agrární na sněm zemském, jejížto program za spravedlivý uznávám.« Poslanec pan dr. Ed. Grégr prohlašuje, že nemůže s dodatkem tímto souhlasiti. Praví li se v něm: »ve všech otázkách národohospodářských vůbec a českých agrárních zvlášís, musil by je napřed všechny znáti. (Výborně.!) Vždy mohly by to býti otázky, které by byly ke škodě jiným stavům.
Držmíšek Mudra Grégr Paďour doktor Ed Vysoký Mýto Hlinsko Vysoký Mýto Sku
16 article
Klub agrárníků nebude se starati jedině otázky a věci hospodářské a zemědělské, nýbrž také o jiné, národní, kulturní a politické. Při tomní vědí, že se proslýchá, že v politickém ohledu má u agrárníků vliv prine Bedřich Schwarzenberg, ale od starého liberála, kolegy Sladkovského, Baráka a dra. Julia Grégra ne- může se žádati, aby podrobil se v politických otázkách konservativně-klorikálnímu princi. Pan Padour předčítá zásady programu agrárníků, o nichž praví, že budou teprve vy- pracovány a vypilovány. Poslanec p. dr. Ed. Grégr: Nemám práva mluviti jmenem strany, ale znám 4o, že kdyby program, přečtený panem Paďourem, předložil se mladočeské straně, schválila by jej. To ne jsou věci, které se zrodily v hlavě nynějšíel agrárníků, to jsou věci, kterýchž my sami p celou řadu let jsme se domáhali a jsem pře- svědčen, že na základě tohoto programu mohli by agrárníci velmi dobře vstoupiti do našeho klubu a v něm hájiti své zájmy a my bychom je podporovali.
Schwarzenberg Sladkovský Barák Grégr Padour doktor Ed
17 article
Pan Paďour sám praví, že se teď program teprve vypracuje a počkám tedy, až bude do podrohna vypracován a čistě vyprán a pak na něj budu přísahati. Radikální pokrokář p. dr. Kříž činil ně které výtky proti taktice svobodomyslné delegace na říšské radě a po výměně slov s předsedou navrhl, aby p. dr. Ed. Grégr ustanoven byl kan- didátem s podmínkou, kdyby mladočeská strana provozovala opportunní politiku dále, že z ní okamžitě vystoupl. Posl. p. dr. Ed. Grégr: Taktika řídí s podle poměrův a p. dr. Kříž nebude popírat možnost, že nastanou poměry, že by sám by proti daktice, pro kterou jest dnes. (Výborněl Pan Sochor, rolník ze Štěnce, jenž bude prý kandidátem agrárníků proti p. dru. Edvardu Grěgrovi, zasazuje se, by rolníci volili poslan- cem rolníka. Po poznámce p. Drůžka v příčině mili tarismu přikročeno k hlasování. Resoluce p. Držmíška schvále n 14 hlasy proti 12 a dodatek p. Paďoura přija 13 hlasy, načež schůze skončena.
Paďour doktor Ed Grégr Posl Sochor Držmíšek Štěnec
18 article Volební ruch.
Volební ruch. Politický klub okresu opočenského svolal na den 15. t. m. schůzi voličů venkov- ské skupiny novoměstsko-náchodské, ke kteréž dostavili se zástupci z 25 obci počtem přes 100 osob. Předsedou schůze byl pan A. Wolf, sta- rosta města Opočna, jenž po zahájení schůze zástupcem polit. klubu p. drem. Pohlem ujal se jejího řízení. Po délší debatě, kteréž zúčastnili se pp. Klika z Hronova, Malec z Opočna, Frane z Bolehoště, Černý z Opočna a m. j., přijata po odchodu asi 8 agrárníků jednomyslně reso- luce na prospěch kandidatury pana MUDra. Jana Dvoráka, dosav. zemského poslance v Opočně, jehož zásluhy a nejlepší způsobilost pro zastupování všech vrstev voličstva byly uznány. Schůze měla průběh veskrze vážný důstojný. Z Tábora. Ve schůzi důvěrníků národní strany svobodomyslné za město Tábor, konané dne 14. záři t. r., byl posavadní zástupce mě sta pan Josef Brdlík, továrník v Žirovnici opětně za kandidáta poslanectví za městskou skupinu táhorskou jednohlasně na v žen. Toto usnesení bylo mu neprodleně sdě leno. Taktěž městská rada těborská uenaslat s kandidovati osvědčeného přitele města p. Josef Brdlíka. Z Blatné. Při schůzi důvěrníků a zástupeů okresů blatenského, březnického, mirovického dne 15. t. m. v Blatné konsné, přijat bylz kundidála pro volbu poslance p. Václa v Se- hnal, říšský poslanec a statkář ve Velké v na Karlínsku. Z Litomyšle. V dnešní schůzi obecníc starostů a důvěrníků z okresů litomyšlskéhoa poličského navržen byl za kandidáta poslaneclv na sněm královštví českého za venkovské obc naší skupiny pan František Dostal, rl ník z Morašic.
A Wolf Pohl Klik Malec Fran Černá Mudra Dvorák Brdlík Václ Dostal Opočno Hronov Bolehošť Opočeň Tábor Žirovnice Blatná Litomyšl Morašice
19 article Smrt Mac Einleyova
Smrt Mac Einleyova Příčiny smrti. Autopsií mrtvoly Mac Kinleyovy seznalo se že bozprostřední příčinou smrti bylo snětivěn rány, kuli způsobené. Kule nebyla na- lezena. Soukromé zprávy podávají tyto zajímav podrobnosti o zhoršení se stavu presidentova trapné výživě jeho z posledních dnův: Až do čtvrtka živen byl Mac Kinley klistýry, ale vstři- kování výživných látok tímto způsobem nesta- čilo, mimo to zpozorováno, že vznikal tak zánět. Přikročilo se tudíž k podávání pokrmu ústy. ale tu ukázal se opět žaludek příliš slabým by trávil. Použito pak purgativních prostředků k od- stranění zbytků jidla, jimiž ale organism ještě více seslaben byl. Londýnští lékaři ale poklá- dají za hlavní příčinu zhoršení, že ve čtvrtel ráno podána Mac Kinleyovi číška kávy s po- lévkou z kuřat a s opečeným chlebem a to dle amerického zvyku, že při každém jídle i káva se podává. Kárá se také ostře, že chirurgové v Buffalu nepřivolali ihned lékařův. Chirurgoré brání se tím, že rána na břiše hojila se jen velmi pomalu (oficiální bulletiny, jož tvrdily opak, tedy lhuly !), že velmi bolela a že čast nových obvazův vyžadovala.
Mac Einleyův Mac Kinleyův Mac Kinley Kula Buffalo
20 article
Hmolnější potrava musila prý pak nemoe- nému podána býti, poněvadž výživa vstřikováním šťáv nestačila. Když pak nastal zánět, přivolán byli prý do Buffala ihned proslulí specialiste pro nemoci srduční Jonoway a Johnson. Srdee — toť byla nejehoulostivější stránka ve stave presidentově. Týž byl ode dávna uvyklým kou- řiti nejlepší doutníky a proto již v mladšíck letech objevily se příznaky tak zv. » kuřáckého srdce«. Ve čtvrtek večer pozorovali lékaři, že po trava, již Mac Kinley ráno dostal, zůstala ne ztrávena. Ke 2. hodiné ráno tep slábl, nemoený rychle pozbýval sil, konec zdál se býti blizkým V zoufaiství svém sáhli lékaři k drastickým pro- středkům dráždivým. Užito strychninu, podán digitalis. Jako poslední prostředek vstřiknut mu roztok selny do zil, Mae Kinley vžpamatoval s a tázal se doktora, co mu podává.
Johnson Mac Kinley Buffalo zil Mae Kinley
21 article
Lékař odvětil: »Stimulující prostředek pro srdce.« »Jest to velmi naléhavo?« tázal se Ma Kinley. »Ano, pane presidente, jste jistě velm- čacký, ale jste velmi, velmi nemocen !« »Vím to, ale nechci se vzdáti budu bojovati a modliti se až do konc e.s Za zbytku noci opakovaly se mdlloby zase chvílemi síly oživovaly. Když den rozbřeskl, žádal president, aby otevřeli okna. Pravil »Chei vidět stromy — jsou tak krásny ...« Poslední scéna. Z okoli presidentova so vypravuje: V pá tek odpoledne o 5 hod. 40 minut pozbyl pre- sident vědomí a nepoznal nikoho až po 6.40 hod odpol. opět vědomí nabyl, díky použití kyslíku Žádal ihned, aby zavolali ženu jeho a rozloučiv se s ní se slovy už sdělenými (»Žijío blaz všichni, žijte blaze, jest to vůle Páně, staniž se jeho vůle), prosil lékaře, aby zanechali pro- středkův srdce vzpružujících a aby ho nechal zemřiti. Lékaři ustali tedy kysliku použivat. Slyšeti bylo ještě presidenta zašeptnouti: »Nea- rer my God to thee . .. « (»Blíže k tobě, bože .. .«). To byla nepochybně poslední slova jeho. Krafičko před 2. hod. ráno zpozoroval dr. Rixey neklamné známky nastávajícího roz- kladn. Přivoláni přátelé umírajícího Pani Mac Kinleyová, jež byla s dříve již s manželem rozloučila, té chvíle spala i rozhodnuto neprobouzeti jí. Komnata umírajícího plnila se rychle postavami, příbuz- nými a přátely. Dr. Rixey, jenž častějí se na- klonil k prsoum předsedovým, aby nasloucha tlukolu srdce, náhle ve 2 hod. 15 minut ky nul mlčky rukou, naslouchal znovu — nadarmo již — tluče-li srdce a děl pak zdržuje slzy »President jest mrtev.«
ma Kinley Rixey Pan Mac doktor Nea
23 article
Mrtvola Mac Kinleyova bude dnes v pon- dělí vložena do vozu železničního, dopraven do Washingtonu a bude do středy veřejně vy stavena. Potom má býti převezena do rodného města nebožtíkova a tam ve čtvrtek pohřbena Nastoupení nového presidenta. Mistopresident Roosevelt musil se, jakmil zprávu o úmrtí presidenta obdržel, v témže městě, kde právě dli, odebrati k soudcia podati tak zv. deklaraci, to jest soudce o smrii presidenta vyrozuměti a složiti přísa hu a sice dle své vůle buď na bibli, neb prostým pozdvižením ruky. Jak jeden telegram ozna- muje, přibyl Roosevelt ještě v sobotu do Buffala a složil také již přísahu. Poněvadž náleží k téže straně jako Mac Kinley, neočekávají se v diplo- matickém zastoupení republiky valné změny. V politických kruzích platí Roosevelt za imperialistu, ve světě finančníků ale za od- půrce trustův průmyslových. Inte- resenti těchto doufají ale, že okolí Rooseveltov odvrátí jej od všeliké ostřejší akce proti těmto vyssávačským sdružením. Jinak jest Rooseveli jako Mac Kinley stoupencem zlaté měny. Jak pojímá známou Monroovu doktrinu Ame rika Američanům, vyjádřil se Roosevelt v ne- dávné své řeči v Minnoapoli. Pravil v ní: »Nezamýšlíme doktrinou tou schvalovati agressivnost amerického státu něklerého na úkor druhého. Co se obchodní stránky doktriny té týče, přejeme si jen, co jest právem a spra- vedlností a nikoli výsadou. Budeme-li ale chytři budeme energicky na tom trvati. aby žádný evropský stát a to pod žád- nou, ať jakoukoliv záminkou — nerozmno- žil država svou na americké půdě zeela bez ohledu, jakou by formu toto rozmnožení mělo.« Německo, jež neustále dychti usaditi se i v Novém světě, třeba jen zatím získáním nějaké uhelné stanice, ví nyní, na čem s panem Roosevoltem jest.
Roosevelt Mac Kinley Američan Roosevolt Washington nebožtíkův Buffalo Německo Inte
24 article První úklad?
První úklad? Americký senátor Ellsworth tvrdí, že už na jaře bylo v Pattersonu usnešeno, Mac Ki- leye zabiti. Ilal Michal Amungi byl prý vyloso- ván, aby útok provedl, padl ale v San Franciscu policii »náhodou« do rukou. Nebyl prý al z ohledu na těžce nemocnou paní Mac Kin- leyovou pohnán před soud pro pokus vraždy, nýbrž byl prý pouze pro tuláctví dodán na osm měsíců do pracovny. Ovšem už pro tuto justiční absurditu nejeví se zpráva ta věrohodnou, ne- hledě k tomu, že mohl lháti tulák Amung právě tak, jako senátor Elsworth. Jan Host. Známý vůdce anarchistický Most zatčen byl pro článek, jenž byl v jeho listu »Freiheite otištěn, když už Čolgoš byl po presidentu střelil. Most zúčastnil se 6. t. m. anarchistického vý- letu, pročež bylo mu prý nemožno napsati člá- nek pro nejbližší číslo »Freihoitu«. Otiskl tudíz článek, kterýž Karel Heinzen napsal již v roce 1848 za tehdejších bouří. Ve článku vyzývá se všeobecně ke vzpouře, i končí slovy: »A my díme, povražděte vrahy a zachraňte humanitu krví, ocelem a jedem.« Most prohlásil před soudem, že nahodilé uvořojnění článku toho prý jej mrzí, že nežije v přátelství s Emmou Gold- mannovou, že ale ani on, ani ona, ane anarchisté v Unii i v Evropě ne schvalují zločinu Čolgošova.
Ellsworth Patterson Mac ki Amungi Elsworth Jan Karel Heindit Gold Čolgošův San Francisko Most Evropa Mac kino
25 article
Sondce Lynch. V Chicagu zavládlo na zvěst o zhoršeni stavu Míue Kinleyova takové rozčilení, že na- lepována byla po celém Chicagu tato tištěná pro- klamace: »Zemře-li president Mae Kialey před 10. hod. v neděli ráno, přejeme si, aby se shro- máždilo kol nás na stotisic dobrých amerických občanův nedaleko vězení krajského, by nám pomohlo každého anarchistu ve vězení držaného, včetně Emmy Goldmannové, pověsiti. Podepsaní Charles Weinland, John Pierces, Edvard Hofers.« Goldmannová byla z opatrnosti na to dopraven na bezpečné tajené místo. Čolgoš sám bude nyní, když oběť jeho zemřela, dle amerických zákonův k smrti od- souzen a při náladě převládající, dostane se mu ovšem stěží milosti.
Lynch Mae Kialey Goldmann Weinland John Pierce Hofers Goldmannová Čolgoš Chicago
26 article
Německo v čele . .. Podle ohlášení »Köln. Ztg.« nepochybně z Berlína inspirovaného, budou od nynějška za- kázány všechny anarehistické schůze a všechn anarchistické kluby mají býti rovněž potlačeny. Nepřekvapilo by tudíž evropskou veřejnost, kdyby po Americe došlo v Německu na nějaký vý- střelek anarchistický, neboť, jak známo, k vý- buchům dochází ještě spíše tam, kde se od- straňuje bezpečnostní ventil: svoboda projevu veřejnost, Zase nové spiknutí? Také v Cařihradě objeveno bylo prý nově spiknutí — arménské. Mělo prý za účel vy- hoditi palác sultánův do povětří. Za- tčeno hojně Arménův. Mimo jiné i jedn žena, připluvší ze Syry, u níž prý při vatupu z lodi na břeh nalezeno v bedničce na bonbony sedm kilogramů dynamitu. Žena tvrdí, že pr v Syře obdržela bedničku od muže, jenž řek jí, by ji odevzdala v Cařihradě na nábřeží tomu, kdo se po ní ptáti bude. Dva vyšší úřadníci tureckého ministerstva zahraničných věcí byli zatčeni. Další osud jich jest neznám. Policejní prefekt ve Smyrně uprehl. Možno ostatně, že zprávy o armánském spiknutí vyhlašují se, aby Turci měli k pro- následování Arménův o záminku vícel
Köln Arménův Německo Berlín Cařihrad Syrus Smyrna Turec
27 article
Telegramy. Z Buffala, 14. záři. (C.-B.) Ve zprávě lá- kařů, vydané o dnešní autopsii mrtvoly M a Kinleye, se praví: Koule, jež zranila pre- sidenta na hrudní kosti, neprorazila kůži a způ- sobila jen nepatrné zranění. Druhá koule pro- razila však obě žaludeční stény. Obě díry byly sice úplně zašity, ale tkáň byla kolem obou zanícena. Koule projela žaludkem, narazila n zadní stěnu dutiny břišní a zranila horní část ledviny. Koule nebyla dosud nalezena. Nebyl známek zánětu pobřišnice nebo onemocnění jiných orgánů. Smrť nastala následkem sněti, způsobené koulí v žaludku. Smrti nedalo se ni- kterak zabrániti ani chirurgiekým ani medi- cinským léčením. Byla přímým následkem ran, způsobených koull Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Po vyko- naných bohoslužbách bude mrtvola M a Kinleye vystavena v městské síni, kdež zů- stane až do pondělka.
Buffalo
28 article
Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Dnešnímu sklá- dání přísahy Roosevelta byli přítomni mi- nistři i jiné osobnosti. Ministr války Ront oznámil se slzami v očích Roosevelto vi, že ministerstvo se usneslo z důležitých ohledů vládních vyžádati si od něho ihned složení pří- sahy. Roosevelt odpověděl: »Po Vašem přání složím ihned přísuhu a prohlásím v této hodině hlubokého smutku, kdy národ želí tak těžké ztráty, že bude mým eílem nezměněně pokračovati v politice zahájené Mac Kinloyem k míru, zdaru a cti naší milované zomě.« Soudce přijal pak od Roosevelta přísahu. Roo- sevelt vyslovil pak přání, aby se mohl pora- diti osamotě s členy kabinetu a na této konfe- renci je vyzval, aby své portefeuilly aspoňv tomto okamžiku podrželi, eož všichni ministři přislibili. Na konec sdělil Roosevelt, že se kongres nesejde k mimořádnému zase- dání, poněvadž toho není třeba. Z Vídně, 15. září. (C.-B.) Čotní členov diplomatického sboru zapsali se na soustrastné listiny, vyložené na americkém vyslaneciva.
Roosevelt Roa Buffalo Vídeň