5
article
A vina tohoto tragického osudu, ierý b
nemiml národ český, kdyby se vzdal boje
o své nejdražší stntky, lpěla by na nás, po
něvadž žijeme v době tohoto rozhodného boje
a jsme v řadách bojovníků, ktoří mají tot
nebezpečí odrazili. Řeklo by se právem: tim
jsou vinni naši předkové, kteří za hmotné, ma-
teriální prospěchy prodali národnost a neodvis-
lost. (Souhlas.)
Boj svěj na dlouho odslaviti nemůžeme
jsst nejvyšší čas, abychom jej zase začali
Nebude lze se tomu vyhnouti v příštím sněmu
království českého, protože není možno, aby
čeští poslanci opomenuli podati státoprávní
adresu, čímž hodí se do něho první pochodeň
O boj postaraji se též Všeněmci, kteří přijdou
do sněmu snad ve většině mezi Němci a kteři
ve svém volebním provolání praví: »Mí á me
jenom jediný program: Buď s
s námi Češi srovnájí, nebo je
zgermanisujemo.« Všeněmci budou chiiti
svůj program uskutečniti a nám nastane boj,
kterého se však nebojíme a můžeme jej přijati
s nadějí na konečné vílězství. Lepší dob
války, nežli shnilý mír. (Výborně.)
Ale eo jest k tomu zapotřebl, abychoms
domohli vítězství? Především politické vzdéla-
nosti českého lidu, aby každý Čech i v nejzastr
čenější vesnici věděl, ně se jedná, by znal
hlavní cíl a hlavní snahy českého národla, a
politické uvědomělosti. Dále jest k tomu třeb
nadšení našeho lidu pro ideální věci našeho
národa.
Němec
Čech
Čechy
6
article
Lid náš musí býti proniknut duchem a pla-
menem, který jest ochoten a hotov obětovati
pro velké věci a zájmy národa vše, ať jest to
v materialním neb jakémkoli ohledu, neboť bez
nadšení nedodělal se ještě žádný národ ničeho
velkého. Bez velkých obětí žádný národ na
světě nikdy nevybudoval ještě své svobodya
své neodvislosti. (Výborně! Potlesk.) Co zna-
mená bojovati s nadšením za svobodu národa
a vlasti, máme příklad na Burech.
Abychom ve svém velkém a těžkém boji
konečně dosáhli vítězství, jest zapotřebí, aby
telý český národ byl svorným a sjednoceným
v tom, co jsou jeho nejvyšší cíle, jichž chco
dosáhnouti, aby tvořil jednu velkou ne
rozbornou a neústupnou armádu
která nemusí se však skládati z vojska stejn ého
jedné zbraně a jednoho způsobu hoje, nýbrž
sestávati může z většího počtu různých pluků
a různých zbraní, ale která má před sebou je-
diný eil, nikoli program jedné stra-
ny, nýbrž celého národa. (Výborně
Potlesk.)
A jest taková jednota, taková svornost
jednomyslnost v národě? Myslím, že níkoli.
Vidíme, že celý národ jest dnes roztrhán, roz-
rušen a rozdělen v celou řadu politiekých stran,
které spolu zápasí, navzájem se potírají a osla-
bují, ze nichž jedna druhou chce prolomiti
zlomiti.
To tedy je smutný a velice politován
hodný obraz nesjednocenosti a nesvornosti.
Avšak nechci pouštěti se do křitiky a do po-
suzování jednotlivých našich politických stran.
Vím, že není možno, aby všechny milliony lidu
českého byly jedné mysle, jednoho přesvědčení,
jedné stejné snahy; to nebylo a není nikde.
Bure
7
article
Prohlašuji zcela upřímně a otevřeně, že
uznávám oprávněnost všech těchto stran — vy
jimaje ovšem stranu beznárodnostní.
Nebudu mluviti o různých stranách, ale
straně agrární musím pověděti několik slov
vždyť hlavní volební boj nynější je vlastně
zápas strany agrární se stranou mladočeskou o
sněmovní mandáty. Nepopírém žádné národní
straně její oprávněnost, nejměně pak straně
agrární, neboť nechee nic jiného nežli pomoni
klesajícímu rolnictvu, zachrániti je před úpad-
kem a povzněsti jeho blahobyt.
Nuže a tu bych se ptal, kdle je člověka
rozumného, vlasteneckého, lidumilného, který
by totéž nechtěl? Vždyť přece každé politicke
dítě ví, že jádro národa, že veliký a široký
základ jeho tvoří třídy pracovní, tedy v první
řadě zemědělci, živnostníci a dělníci. Každé
dítě ví, že bez těchto stavů nedá se myslit
žádný národ. (Výborně!)
Mohu si myslit národ bez vojáků, ben
úřadníků, bez advokátů, bez šlechty, ale ne
mohu si mysliti žádného národa bez rolníků,
bez řemeslníků, bez dělníků. (Výborně ?)
A čím silnější, zámožnější, moenější jsou
tyto stavy, um silnějším a mocnějsím je cely
národ.
A proto má a musí se každý politik sta-
rati především o povznosení a sesílení téchto
stavů jako části celku. Vytýká se straně mlado-
české, že prý tak nečinila, že prý zanedbávala
zájmy rolnické a živnostenské u proto prý se
musí rolníci starati příště sami o sebe a od-
trhnouti se od strany mladočeské.
Nechci dělali advokáta žádné strany, an
mladočeské, ačkoli jsem její členem.
8
article
Chyby se staly — snad velké chyby —
ale kde je ve světé politická strana, která nikdy
nechybovala?
A co se týká výtky, že se strana mlado-
česká nikdy nestarala o zájmy rolnické, tuse
jí zajistě křivdí. Dobré vůle, podporovati zájmy
rolnictva, straně mladočeské nikdy neschá-
zelo, a kdykoliv se vyskytl nějaký návrh, ať ze
strany jakékoliv, klerý směřoval ku prospěchu
stavu rolnického nebo živnostenského, nebylo v
straně mladočeskě nikoho, kdo by se prot
němu postavil. Vždyť mladočešti poslanci stavu
rolnického, a bylo jich asi 30, tvořili vlastn
odbor a byli v něm také vůdcové agrárníků,
Stastný a Prášek a kdykoli z ného nějaký akt
přišel do klubu neb sněmovny, nebylo jediného
poslance, který by ho nebyl potporoval. (Vý-
borně!)
Ze tyto snahy neměly vždy kýženěho vý-
sledku, jest pravda, ale nespočívá to v ne-
dostatku dobré vůle, nýbrž v celé velké radě
poměrů, příčin a okolností, které nejsou v moci
poslanců, ani českého sněmu, ba ani celého
českého národa, poněvadž do poměrů rolnických
zasahují i vlivy zahraniční a cizozemské.
Nemohu se pouštěti do rozebírání všech
faktorů, které poškozují naše zeměděl ství.
ale jedno musím se vstm důrazěm vytknouti,
poněvadž v tom dle mého nejhlubší h
přesvědčení spočívá hlavní příčina všt
naší hmotné národní a politické bídy: jest to
nynější centralistická ústava. (Výborně !)
Stastný
Prášek
9
article
Není snad naše vlasť tak obdařena při
rodou, že by se v ni nemohl uživiti dobře věta.
ještě počot obyvatelstva
Jiné, menší země, na př. Belgie, Bavorsko-
Sasko atd., nejsou tak požehnány a lidus
v nich vede lépe.
Je snad lid český lenivý, n
schopný, nedbalý, marnotratný
Vždyť jest český dělník, ať pracuje rukama
ať hlarou, hledán ve všech sousedních zemích.
V čem to tedy leží, že nemůžeme výše
ale že klesámo? V tom, že výtěžek naší země
že ovoce naší práce nezůstává nám, nýbržže
si jej odnesou do Vídně, že ho kim zpotřebuj
na potřeby celé říše a na podporu ná
rodů jiných.
Nám pak ponechávají jen tolik, aby
chom neumřeli hla dy.
Jsou rozličné cesty a prostředky, jakým
by se zdvihl a rozmnožil výtěžek ze statků rol-
niekých — ale co to bude platno? Čím více
budele mít, tím více vám budou brát a vydělá-
le-li dvakráte tolik, dvakrále tolik vám vezmou.
(Výborně !)
Z toho následuje, že musíme předesším
snažiti se odstraniti tuto základní přičinu všeho
zla, naší společné bidy a naší zkázy.
Straně mladočeské vytýká se, že odložili
rozhodný hoj proti ústavě, že nasloupila cestu
opportunismu, vyjednávání a kompromisování.
To jest výčitka, která jest s jisté strany
oprávněna. Byl jsem proti tomu, ale ovšem
bylo nás málo.
Na druhé straně musí se však přece uva
žovati, cp má tento krok ospravedlniti. Řeklo
se: vedeme několik let ráznou opposici, až
obstrukci, ale nedocházíme ani krok blíže k
svému cíli a lid začíná býti netrpělivým. Co
nyní uděláme? Máme pokračovati nebo zkusit
cestu jinou? Zkusme to jednou po dobrém, vy-
jednávejme á vládou, snad se tak něčeho
Belgie
Bavorsko
Sasko
Vídeň
10
article
Vyjednávalo se a mělo to značný úspěch.
Badeni vydal jazyková nařízení a slíbeno mnoho
věcí, které by byly v ohledu hospodářském ná
rodu velice prospěly. Zdlálo se, že cesta oppor
tunistická povede spíše k clli.
A lid český — a páni a grár níe
s ním — měli z toho radost a schvalovali to
Tu však uhodil blesk z čista jasna s výše
kam náš vliv nesahá a Badeni padl.
Přišel Thun s Kaizlem a vyjednávalo s
dále, neboť byli to naši lidé, Thun padl a vzal
nám jazyková nařízení.
Přišel Körber — žádali jsme satisfakci
poněvadž nám jí nedávali — vstoupili jsme
opět do opposice a stupňovali ji až k muzie
dne 8. června.
Lid český jásal a ríšská rada byla rozpu
štěna.
A tu nastal obrat, že upustilo se od ob-
strukční opposice proti vládě za slibené hospo-
dářské vymoženosti. Pracovalo se v ohledu
hospodářském tiše a klidně a parlament byl
tím postaven zase na své nohy. Nesouhlasil
jsem s tímto obralem, neboť tušil jsem, že to
bude míti následky nejen pro stranu, ale i pro
národ. Hlasoval jsem proti obratu a se mnou
ještě 7 poslanců, ale většina se rozhodla pro
opportunistickou politiku.
Lid český se proti tomuto obratu nikteral
nebránil a mlčky to jaksi schvaloval. Mýli
jsem se v ohledu tom; očekával jsem, že ná-
rod český vzplane velkou indignaci, ale lic
sám dal této politice svou sankci a teprve po-
zdějí strany, jež byly proti mladočeské straně.
začaly brojiti proti ní.
Baden
Thun
Kaizl
Körber
11
article
To tedy je v krátkosti průběh událost
poslodní doby, z nichž se vyvinuly proudy
straně mladočeské nepřátelské a mezi nim
zvláště strana agrární, která vede zápas o man-
dáty se stranou mladočeskou.
Co vytýká nám strana agrární a co žádí
od svého kandidáta? O tom rokovali a usná-
šeli se důvěrníci tohoto okresu dne 8. t. m
v tomto sále.
Že Mladočeší podporovali milifarismus, toho
jsem nikdy nepozoroval, ba naopak.
Páni agrárníci ode mne žádají, bych podáva
ročně účty ze své činnosti, což učiním s ra-
dostí; bych hájil program agrární, což je mojt
porinnosti, pokud neodporuje programu celéh
národa, totiž: státnímu právu, národní rovno-
právnosti, občanské svobodě, t. j. nestaví-li
prospěch strany nad prespěch celéh
národa. (Výborně!)
Táží se dále, chci-li ve prospěch rolníke
pracovat? Pravou ruku dal bych do ohné.
kdybych za to mohl prospěti našemu rolnictvu
Žádaji, abych vystoupil ze strany mladočeské
vstoupil do strany agrární. To rozhodně od-
mítám a sice z těchto důvodů:
Ze strany politické se vystupuje tenkráte.
když přesvědčení se neshoduje více s pro
gramem strany. Ale nikdo nemůže tvrdiňí, že
strana mladočeská změnila program. Jeto
pořád starý program: státní právo, rovno-
právnosť národů, politická svoboda, program.
kterého se drží též strana agrární.
S taktikou ladočeské strany nesouhlasít
a žádáte opět ráznou, opposiční. V tom s vámi
souhlasím. Ale taktika se měnívá dle okolnost
a mám za to, že po smutných zkušenostech,
kterých strana mladočeská nabyla s taktikou
opportunistickou, přistoupí opět k taktice oppo
siční a v tom bude pak snad s agrárníky za
jedno.
Mladočešit
12
article
Vůbec by to bylo předčasné a přenáhlené,
již nyni, před sejitím se sněmu, vystupovati ze
strany. Vždyť dnes nikdo nemůže věděti, jaký
sněm bude a jak se strany ustaví. Jisto je, že
bude poskytovati zeela jiný obraz, než minulý.
Každý rozvážný poslanec počká tedy se svým
vozhodnutím, až jak dopadnou volby a jak se
vytváří poměry na sněmu.
Jen jedno slibuji. Znáte nyní moje zá-
sady a moje názory o naší potitice.
Buďle ubezpečení, že náležeti budu jen k
straně, která též takovými říditi se bude.
A kdybych pozoroval, že se jednání strany
mladočeské příčí měmu přesvědčení, svolal hrek
své vuliče, vyložii jim věc, jak já na to hledím
a jednal bych pak buď v souhlase a dle přán
vašeho anebo vám vrátím mandát a řeknu
Proti měmu přesvědčení jednat
není andi poctivé ani počestn
(Výborně 1 Potlesk.)
14
article
Předseda pan starosta Cejp sděluje,že
došly telegramy z Luže: »Jmenem města Luže
projevujeme dru. Grégrovi úplnou důvěru. St
rosta Bulíček.« dšlis dru. Grégrovi náš
projev hluboké úety a nezlomně důvěry. Z
klub: Jelínek, dr. Hamza.« — »Namohouces
zúčastniti, vyslovujeme poslanci Grégrovi nenb-
mezenou důvěru. Jmenem stejně smýslejících
rolníků: Kafka.«
Pan Paďour z Vraelavi praví, žev
schůzi dne 8. t. m. žádáno nebylo, by pan dr
Grégr vystoupil z mladočeské strany. Ve schůz
léto vyslovil se čečník pro kandidaturu p. dra.
Grégra s podmínkou, zaváželli se čestným
slovem, že bude snahy agrárníků podparovati,
že v otázkách hhospodářských půjda vždycky se
zástupci agrárníků, kdežto v otázkách národ-
ních a politických se mu ponechává volnost.
Poslanec p. dr. Edv. Gkrégr: Mobu dát
nejsvědomitější a nejslavnější slib ve směru
tom. Z mé řeči vysvítá, že byl bych nejšťast-
nějším člověkem, kdybych mohl prospžti nejen
rolnietvu, ale lidu našemu vůbec a poněvadž
jsem zástupeem rolnictva, tedy především tomuto-
Žádaný slib mohu dáti, ale že se doeflí, čeho
si rolnictvo přeje, slibiti nemohu, poněvudž není
to v mé moci. Řeěník žádá, by byl voliči o je-
jieh přání informován.
Cejp
Grégr
Bulíček
Jelínek
doktor
Hamza
Kafka
Paďour
Edv
Luže
15
article
Pan Držmíšek navrhl
Pan Držmíšek navrhl
resoluci:
»My na veřejné schůzi ve Vysokém Mýt
dne 15. září 1901 shromáždéní voličové, v
slechnuvše řeč dosavadního zemského poslance
za venkovské obee zdejšího okresu pan
MUDra. Ed. Grégra o významu nastávají
eích voleb do sněmu království českého, pro
hlašujeme jednomyslně toto:
Vděčně oceňujeme horlivou a osvědčenou
činnost veřejnou pana poslance dra. Grégra.
jenž již od počátku ústavní éry skupinu zdejší
na sněmu království českého zastupuje av
uznání těchto zásluh hotovi jsme př
volbě dne 8. října 1901 poslan cem
svým znovu svorně jej voliti
když pan kandidát ochoten bude zájmů země-
dělských vždy co nejúčinněji se uujímati
jako opravdový zástupce venkovských obe
nynější neblahé postavení rolnictra stále bude
míti na zřeleli a o jeho zlepšení ze všech si
se přičiní.«
Pan Paďour souhlasí s navrženou reso-
lucl, ale zdá se mu, že zakončení její jest ne-
dostalačné. Proto navrhuje k ni dodatek:
»Vzhledem k jednomyslnému přání ven-
kovského voličstva okresu vysoko mýtského
zavazuji se pro připad, že budu zvolen po-
slancem na sněm království českého za vo
lební skupinu Vysoké Mýto-Skuě- Hlinsko, v
všech otázkách národo-hospodářských vůbe
a českých agrárních zvlášť svorně spolupůso
biti se zástupci české strany agrární na sněm
zemském, jejížto program za spravedlivý
uznávám.«
Poslanec pan dr. Ed. Grégr prohlašuje, že
nemůže s dodatkem tímto souhlasiti. Praví li se
v něm: »ve všech otázkách národohospodářských
vůbec a českých agrárních zvlášís, musil by
je napřed všechny znáti. (Výborně.!) Vždy
mohly by to býti otázky, které by byly ke
škodě jiným stavům.
Držmíšek
Mudra
Grégr
Paďour
doktor
Ed
Vysoký Mýto
Hlinsko
Vysoký Mýto
Sku
16
article
Klub agrárníků nebude se starati jedině
otázky a věci hospodářské a zemědělské, nýbrž
také o jiné, národní, kulturní a politické. Při
tomní vědí, že se proslýchá, že v politickém
ohledu má u agrárníků vliv prine Bedřich
Schwarzenberg, ale od starého liberála, kolegy
Sladkovského, Baráka a dra. Julia Grégra ne-
může se žádati, aby podrobil se v politických
otázkách konservativně-klorikálnímu princi.
Pan Padour předčítá zásady programu
agrárníků, o nichž praví, že budou teprve vy-
pracovány a vypilovány.
Poslanec p. dr. Ed. Grégr: Nemám práva
mluviti jmenem strany, ale znám 4o, že kdyby
program, přečtený panem Paďourem, předložil
se mladočeské straně, schválila by jej. To ne
jsou věci, které se zrodily v hlavě nynějšíel
agrárníků, to jsou věci, kterýchž my sami p
celou řadu let jsme se domáhali a jsem pře-
svědčen, že na základě tohoto programu mohli
by agrárníci velmi dobře vstoupiti do našeho
klubu a v něm hájiti své zájmy a my bychom
je podporovali.
Schwarzenberg
Sladkovský
Barák
Grégr
Padour
doktor
Ed
17
article
Pan Paďour sám praví, že se teď program
teprve vypracuje a počkám tedy, až bude do
podrohna vypracován a čistě vyprán a pak na
něj budu přísahati.
Radikální pokrokář p. dr. Kříž činil ně
které výtky proti taktice svobodomyslné delegace
na říšské radě a po výměně slov s předsedou
navrhl, aby p. dr. Ed. Grégr ustanoven byl kan-
didátem s podmínkou, kdyby mladočeská
strana provozovala opportunní politiku dále, že
z ní okamžitě vystoupl.
Posl. p. dr. Ed. Grégr: Taktika řídí s
podle poměrův a p. dr. Kříž nebude popírat
možnost, že nastanou poměry, že by sám by
proti daktice, pro kterou jest dnes. (Výborněl
Pan Sochor, rolník ze Štěnce, jenž bude
prý kandidátem agrárníků proti p. dru. Edvardu
Grěgrovi, zasazuje se, by rolníci volili poslan-
cem rolníka.
Po poznámce p. Drůžka v příčině mili
tarismu přikročeno k hlasování.
Resoluce p. Držmíška schvále n
14 hlasy proti 12 a dodatek p. Paďoura přija
13 hlasy, načež schůze skončena.
Paďour
doktor
Ed
Grégr
Posl
Sochor
Držmíšek
Štěnec
18
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Politický klub okresu opočenského
svolal na den 15. t. m. schůzi voličů venkov-
ské skupiny novoměstsko-náchodské, ke kteréž
dostavili se zástupci z 25 obci počtem přes 100
osob. Předsedou schůze byl pan A. Wolf, sta-
rosta města Opočna, jenž po zahájení schůze
zástupcem polit. klubu p. drem. Pohlem ujal se
jejího řízení. Po délší debatě, kteréž zúčastnili
se pp. Klika z Hronova, Malec z Opočna, Frane
z Bolehoště, Černý z Opočna a m. j., přijata
po odchodu asi 8 agrárníků jednomyslně reso-
luce na prospěch kandidatury pana MUDra.
Jana Dvoráka, dosav. zemského poslance
v Opočně, jehož zásluhy a nejlepší způsobilost
pro zastupování všech vrstev voličstva byly
uznány. Schůze měla průběh veskrze vážný
důstojný.
Z Tábora. Ve schůzi důvěrníků národní
strany svobodomyslné za město Tábor, konané
dne 14. záři t. r., byl posavadní zástupce mě
sta pan Josef Brdlík, továrník v Žirovnici
opětně za kandidáta poslanectví za městskou
skupinu táhorskou jednohlasně na v
žen. Toto usnesení bylo mu neprodleně sdě
leno. Taktěž městská rada těborská uenaslat s
kandidovati osvědčeného přitele města p. Josef
Brdlíka.
Z Blatné. Při schůzi důvěrníků a zástupeů
okresů blatenského, březnického, mirovického
dne 15. t. m. v Blatné konsné, přijat bylz
kundidála pro volbu poslance p. Václa v Se-
hnal, říšský poslanec a statkář ve Velké v
na Karlínsku.
Z Litomyšle. V dnešní schůzi obecníc
starostů a důvěrníků z okresů litomyšlskéhoa
poličského navržen byl za kandidáta poslaneclv
na sněm královštví českého za venkovské obc
naší skupiny pan František Dostal, rl
ník z Morašic.
A Wolf
Pohl
Klik
Malec
Fran
Černá
Mudra
Dvorák
Brdlík
Václ
Dostal
Opočno
Hronov
Bolehošť
Opočeň
Tábor
Žirovnice
Blatná
Litomyšl
Morašice
19
article
Smrt Mac Einleyova
Smrt Mac Einleyova
Příčiny smrti.
Autopsií mrtvoly Mac Kinleyovy seznalo se
že bozprostřední příčinou smrti bylo snětivěn
rány, kuli způsobené. Kule nebyla na-
lezena.
Soukromé zprávy podávají tyto zajímav
podrobnosti o zhoršení se stavu presidentova
trapné výživě jeho z posledních dnův: Až do
čtvrtka živen byl Mac Kinley klistýry, ale vstři-
kování výživných látok tímto způsobem nesta-
čilo, mimo to zpozorováno, že vznikal tak zánět.
Přikročilo se tudíž k podávání pokrmu ústy.
ale tu ukázal se opět žaludek příliš slabým by
trávil. Použito pak purgativních prostředků k od-
stranění zbytků jidla, jimiž ale organism ještě
více seslaben byl. Londýnští lékaři ale poklá-
dají za hlavní příčinu zhoršení, že ve čtvrtel
ráno podána Mac Kinleyovi číška kávy s po-
lévkou z kuřat a s opečeným chlebem a to dle
amerického zvyku, že při každém jídle i káva
se podává. Kárá se také ostře, že chirurgové
v Buffalu nepřivolali ihned lékařův. Chirurgoré
brání se tím, že rána na břiše hojila se jen
velmi pomalu (oficiální bulletiny, jož tvrdily
opak, tedy lhuly !), že velmi bolela a že čast
nových obvazův vyžadovala.
Mac Einleyův
Mac Kinleyův
Mac Kinley
Kula
Buffalo
20
article
Hmolnější potrava musila prý pak nemoe-
nému podána býti, poněvadž výživa vstřikováním
šťáv nestačila. Když pak nastal zánět, přivolán
byli prý do Buffala ihned proslulí specialiste
pro nemoci srduční Jonoway a Johnson. Srdee
— toť byla nejehoulostivější stránka ve stave
presidentově. Týž byl ode dávna uvyklým kou-
řiti nejlepší doutníky a proto již v mladšíck
letech objevily se příznaky tak zv. » kuřáckého
srdce«.
Ve čtvrtek večer pozorovali lékaři, že po
trava, již Mac Kinley ráno dostal, zůstala ne
ztrávena. Ke 2. hodiné ráno tep slábl, nemoený
rychle pozbýval sil, konec zdál se býti blizkým
V zoufaiství svém sáhli lékaři k drastickým pro-
středkům dráždivým. Užito strychninu, podán
digitalis. Jako poslední prostředek vstřiknut mu
roztok selny do zil, Mae Kinley vžpamatoval s
a tázal se doktora, co mu podává.
Johnson
Mac Kinley
Buffalo
zil
Mae Kinley
21
article
Lékař odvětil:
»Stimulující prostředek pro srdce.«
»Jest to velmi naléhavo?« tázal se Ma
Kinley.
»Ano, pane presidente, jste jistě velm-
čacký, ale jste velmi, velmi nemocen !«
»Vím to, ale nechci se vzdáti
budu bojovati a modliti se až do
konc e.s
Za zbytku noci opakovaly se mdlloby
zase chvílemi síly oživovaly. Když den rozbřeskl,
žádal president, aby otevřeli okna. Pravil
»Chei vidět stromy — jsou tak krásny ...«
Poslední scéna.
Z okoli presidentova so vypravuje: V pá
tek odpoledne o 5 hod. 40 minut pozbyl pre-
sident vědomí a nepoznal nikoho až po 6.40 hod
odpol. opět vědomí nabyl, díky použití kyslíku
Žádal ihned, aby zavolali ženu jeho a rozloučiv
se s ní se slovy už sdělenými (»Žijío blaz
všichni, žijte blaze, jest to vůle Páně, staniž
se jeho vůle), prosil lékaře, aby zanechali pro-
středkův srdce vzpružujících a aby ho nechal
zemřiti. Lékaři ustali tedy kysliku použivat.
Slyšeti bylo ještě presidenta zašeptnouti: »Nea-
rer my God to thee . .. « (»Blíže k tobě,
bože .. .«). To byla nepochybně poslední slova
jeho. Krafičko před 2. hod. ráno zpozoroval
dr. Rixey neklamné známky nastávajícího roz-
kladn. Přivoláni přátelé umírajícího
Pani Mac Kinleyová, jež byla s
dříve již s manželem rozloučila, té chvíle
spala i rozhodnuto neprobouzeti jí. Komnata
umírajícího plnila se rychle postavami, příbuz-
nými a přátely. Dr. Rixey, jenž častějí se na-
klonil k prsoum předsedovým, aby nasloucha
tlukolu srdce, náhle ve 2 hod. 15 minut ky
nul mlčky rukou, naslouchal znovu — nadarmo
již — tluče-li srdce a děl pak zdržuje slzy
»President jest mrtev.«
ma Kinley
Rixey
Pan Mac
doktor
Nea
23
article
Mrtvola Mac Kinleyova bude dnes v pon-
dělí vložena do vozu železničního, dopraven
do Washingtonu a bude do středy veřejně vy
stavena. Potom má býti převezena do rodného
města nebožtíkova a tam ve čtvrtek pohřbena
Nastoupení nového presidenta.
Mistopresident Roosevelt musil se, jakmil
zprávu o úmrtí presidenta obdržel, v témže
městě, kde právě dli, odebrati k soudcia
podati tak zv. deklaraci, to jest soudce o smrii
presidenta vyrozuměti a složiti přísa hu
a sice dle své vůle buď na bibli, neb prostým
pozdvižením ruky. Jak jeden telegram ozna-
muje, přibyl Roosevelt ještě v sobotu do Buffala
a složil také již přísahu. Poněvadž náleží k téže
straně jako Mac Kinley, neočekávají se v diplo-
matickém zastoupení republiky valné změny.
V politických kruzích platí Roosevelt za
imperialistu, ve světě finančníků ale za od-
půrce trustův průmyslových. Inte-
resenti těchto doufají ale, že okolí Rooseveltov
odvrátí jej od všeliké ostřejší akce proti těmto
vyssávačským sdružením. Jinak jest Rooseveli
jako Mac Kinley stoupencem zlaté měny. Jak
pojímá známou Monroovu doktrinu Ame
rika Američanům, vyjádřil se Roosevelt v ne-
dávné své řeči v Minnoapoli. Pravil
v ní: »Nezamýšlíme doktrinou tou schvalovati
agressivnost amerického státu něklerého na
úkor druhého. Co se obchodní stránky doktriny
té týče, přejeme si jen, co jest právem a spra-
vedlností a nikoli výsadou. Budeme-li ale chytři
budeme energicky na tom trvati.
aby žádný evropský stát a to pod žád-
nou, ať jakoukoliv záminkou — nerozmno-
žil država svou na americké půdě
zeela bez ohledu, jakou by formu
toto rozmnožení mělo.« Německo, jež
neustále dychti usaditi se i v Novém světě,
třeba jen zatím získáním nějaké uhelné stanice,
ví nyní, na čem s panem Roosevoltem jest.
Roosevelt
Mac Kinley
Američan
Roosevolt
Washington
nebožtíkův
Buffalo
Německo
Inte
24
article
První úklad?
První úklad?
Americký senátor Ellsworth tvrdí, že už
na jaře bylo v Pattersonu usnešeno, Mac Ki-
leye zabiti. Ilal Michal Amungi byl prý vyloso-
ván, aby útok provedl, padl ale v San Franciscu
policii »náhodou« do rukou. Nebyl prý al
z ohledu na těžce nemocnou paní Mac Kin-
leyovou pohnán před soud pro pokus vraždy,
nýbrž byl prý pouze pro tuláctví dodán na osm
měsíců do pracovny. Ovšem už pro tuto justiční
absurditu nejeví se zpráva ta věrohodnou, ne-
hledě k tomu, že mohl lháti tulák Amung
právě tak, jako senátor Elsworth.
Jan Host.
Známý vůdce anarchistický Most zatčen byl
pro článek, jenž byl v jeho listu »Freiheite
otištěn, když už Čolgoš byl po presidentu střelil.
Most zúčastnil se 6. t. m. anarchistického vý-
letu, pročež bylo mu prý nemožno napsati člá-
nek pro nejbližší číslo »Freihoitu«. Otiskl tudíz
článek, kterýž Karel Heinzen napsal již v roce
1848 za tehdejších bouří. Ve článku vyzývá
se všeobecně ke vzpouře, i končí slovy: »A my
díme, povražděte vrahy a zachraňte humanitu
krví, ocelem a jedem.« Most prohlásil před
soudem, že nahodilé uvořojnění článku toho prý
jej mrzí, že nežije v přátelství s Emmou Gold-
mannovou, že ale ani on, ani ona, ane
anarchisté v Unii i v Evropě ne
schvalují zločinu Čolgošova.
Ellsworth
Patterson
Mac ki
Amungi
Elsworth
Jan
Karel Heindit
Gold
Čolgošův
San Francisko
Most
Evropa
Mac kino
25
article
Sondce Lynch.
V Chicagu zavládlo na zvěst o zhoršeni
stavu Míue Kinleyova takové rozčilení, že na-
lepována byla po celém Chicagu tato tištěná pro-
klamace: »Zemře-li president Mae Kialey před
10. hod. v neděli ráno, přejeme si, aby se shro-
máždilo kol nás na stotisic dobrých amerických
občanův nedaleko vězení krajského, by nám
pomohlo každého anarchistu ve vězení držaného,
včetně Emmy Goldmannové, pověsiti. Podepsaní
Charles Weinland, John Pierces, Edvard Hofers.«
Goldmannová byla z opatrnosti na to dopraven
na bezpečné tajené místo.
Čolgoš sám bude nyní, když oběť jeho
zemřela, dle amerických zákonův k smrti od-
souzen a při náladě převládající, dostane se mu
ovšem stěží milosti.
Lynch
Mae
Kialey
Goldmann
Weinland
John Pierce
Hofers
Goldmannová
Čolgoš
Chicago
26
article
Německo v čele . ..
Podle ohlášení »Köln. Ztg.« nepochybně
z Berlína inspirovaného, budou od nynějška za-
kázány všechny anarehistické schůze a všechn
anarchistické kluby mají býti rovněž potlačeny.
Nepřekvapilo by tudíž evropskou veřejnost, kdyby
po Americe došlo v Německu na nějaký vý-
střelek anarchistický, neboť, jak známo, k vý-
buchům dochází ještě spíše tam, kde se od-
straňuje bezpečnostní ventil: svoboda projevu
veřejnost,
Zase nové spiknutí?
Také v Cařihradě objeveno bylo prý nově
spiknutí — arménské. Mělo prý za účel vy-
hoditi palác sultánův do povětří. Za-
tčeno hojně Arménův. Mimo jiné i jedn
žena, připluvší ze Syry, u níž prý při vatupu
z lodi na břeh nalezeno v bedničce na bonbony
sedm kilogramů dynamitu. Žena tvrdí, že pr
v Syře obdržela bedničku od muže, jenž řek
jí, by ji odevzdala v Cařihradě na nábřeží tomu,
kdo se po ní ptáti bude. Dva vyšší úřadníci
tureckého ministerstva zahraničných věcí byli
zatčeni. Další osud jich jest neznám. Policejní
prefekt ve Smyrně uprehl.
Možno ostatně, že zprávy o armánském
spiknutí vyhlašují se, aby Turci měli k pro-
následování Arménův o záminku vícel
Köln
Arménův
Německo
Berlín
Cařihrad
Syrus
Smyrna
Turec
27
article
Telegramy.
Z Buffala, 14. záři. (C.-B.) Ve zprávě lá-
kařů, vydané o dnešní autopsii mrtvoly M a
Kinleye, se praví: Koule, jež zranila pre-
sidenta na hrudní kosti, neprorazila kůži a způ-
sobila jen nepatrné zranění. Druhá koule pro-
razila však obě žaludeční stény. Obě díry byly
sice úplně zašity, ale tkáň byla kolem obou
zanícena. Koule projela žaludkem, narazila n
zadní stěnu dutiny břišní a zranila horní část
ledviny. Koule nebyla dosud nalezena. Nebyl
známek zánětu pobřišnice nebo onemocnění
jiných orgánů. Smrť nastala následkem sněti,
způsobené koulí v žaludku. Smrti nedalo se ni-
kterak zabrániti ani chirurgiekým ani medi-
cinským léčením. Byla přímým následkem ran,
způsobených koull
Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Po vyko-
naných bohoslužbách bude mrtvola M a
Kinleye vystavena v městské síni, kdež zů-
stane až do pondělka.
Buffalo
28
article
Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Dnešnímu sklá-
dání přísahy Roosevelta byli přítomni mi-
nistři i jiné osobnosti. Ministr války Ront
oznámil se slzami v očích Roosevelto vi,
že ministerstvo se usneslo z důležitých ohledů
vládních vyžádati si od něho ihned složení pří-
sahy. Roosevelt odpověděl: »Po Vašem
přání složím ihned přísuhu a prohlásím v této
hodině hlubokého smutku, kdy národ želí tak
těžké ztráty, že bude mým eílem nezměněně
pokračovati v politice zahájené Mac Kinloyem
k míru, zdaru a cti naší milované zomě.« Soudce
přijal pak od Roosevelta přísahu. Roo-
sevelt vyslovil pak přání, aby se mohl pora-
diti osamotě s členy kabinetu a na této konfe-
renci je vyzval, aby své portefeuilly aspoňv
tomto okamžiku podrželi, eož všichni ministři
přislibili. Na konec sdělil Roosevelt, že
se kongres nesejde k mimořádnému zase-
dání, poněvadž toho není třeba.
Z Vídně, 15. září. (C.-B.) Čotní členov
diplomatického sboru zapsali se na soustrastné
listiny, vyložené na americkém vyslaneciva.
Roosevelt
Roa
Buffalo
Vídeň