ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 cb3618e0-681e-11dc-ac16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 12 celkem · entity: place 23, person 15, org 4, work 1
1 article
více než čtvrt století budou moci učitelům na těchto školách v Praze zvýšiti se platy, aby byly takové, jako již dávno jsou v předmě- stích. Obec pražská bude moci ku svému příspěvku na školy pokračovací přičísti svůj náklad na osvětlování, vytápění a čistění tříd v budovách školních, které pokračovacímu učení propůjčuje; následkem toho zvýší se opět a to o dvojnásobek tohoto nákladu příspěvek ostat- ních korporací a to o neskrovný počet tisíců korun. Tím vznikne fond pro vystavení aspoň dvou budov, pokračovacím školám výhrad ně věnovaných a pro ně ve všem účelně zaří- zených; beztoho nebude lze na dál četné, sta a sta vyrostlých žáků čítající třídy pokračovací připouštěti do budov veřejných českých škol obecných a měšťanských (německé jsou jich prosty !), které takovým stálým přetě- žováním rozhodně musí scházeti a na nábytku stále více chátrati.
Praha
2 article
V nových budovách bude moci nejen za- vésti se vyučování v denní době — jedna z podmínek lepšího úspěchu a lepší kázně učňův — ale také budou se tam moci účelně vysta- viti velmi bohaté, dnes ve skříních beze všeho užitku natlačené sbírky pomůcek učebných, mo- delův, odborných předloh, ukázek materiálu, po- stupu techniky a vzorných výkonů, by učňové měli ve škole dosti názorů; tam bude se moci každá třída upraviti také pro jisté zá- kladní demonstrace z oboru přírodních věd, technik a uměn, by tímto způsobem mohlo vyučování státi se bezprostřednější, životnější důraznější a zajímavější, by nadále pokročilejší učni pražských pokračovacích škol živnosten- ských sami na své školy si nestýskali a hned po odborných školách nevolali ! Rozumí se, že nebude těchto poměrů ihned dosaženo a že tou dobou bude musiti praeovati se na zlepšení trvajících vnitřních poměrů pražských škol živnostenských, jež během dlouhé doby v nejednom směru nepříznivě se vy vinuly.
3 article
Do kázně na pokračovacích školách živ nostenských nářek jest všeobecný. Všichni uči telé — nevyjímajíc ani těch, kteří rádi svou práci a své žáky růžově malují — ukazují na individua, kterých žádným způsobem nelze při- vésti k chování slušnému, která svou surovostí a sprostým vystupováním proti učitelům jsou ostatním druhům ve škole velmi zlým a — což ještě hůře — pro mladé jejich mysli, které do- mnívají se v surovosti viděti hrdinství, velmi nakažlivým příkladem. Jestli učiteli s nasazením veškeré energie a obratnosti paedagogické podaří se udržeti většinu žákův alespoň po čas vyučo- vání v mezích kázně školní, u takových neur- valců je veškera námaha učitelova marna; při úplném nedostatku kázeňských prostředků jest jim učitel vydán na milost a nemilost. Jak může učitel potrestati takového »žáka« pro hrubé po- rušení kázně ve škole nebo pro klackovité cho- vání na ulici? Jakým trestem může naň při- stoupiti, když se prokázalo, že týž »žák« řeže lavice, ničí nábytek, maže po stěnách světnic chodeb školních, neslušné výkresy kreslí na vy- věšené obrazy, mapy a diagramy.?
4 article
Na všechna podobná provinění zavedeny jsou tyto tresty: neslušné chování poznamená se na kontrolní lístek; pošle se mistrovi kárný list; žák dostane špatnou, po případě nejhorší známku z mravů. Samé i papírové tresty, které — jak i nepaedagogům je známo — v jistém věku účinku nemají. Kontrolní lístek s poznám- kou se ztratí; následky kárného listu záležejí pouze na dobré vůli mistrově, a špatnou známku z mravů na zprávé nebo na vysvědčení odnáší si ničema s úsměvem na rtech ze školy, dobře věda, že mu nepřinese špatná známka žádné škody. Ještě jeden trest existuje pro krajní případy: vyloučení ze školy; leč ten jest pro ničemu takovým trestem jako utopení pro štiku ve známé bájce Krylově. Aby se zbavil nenáviděné školy a tím zároveň školní kázně, na to čeká. U vědomí úplné bezmocnosti vůči takovým žákům učitelé musí ponechati jim plnou zvůli a hledí jenom, aby stopy jejich činů v sínícha a chodbách budov škol českých, kde jsou hosty, byly zničeny; neboť když z některých škol stížnosti na učně podávají se okresní školní radě, ředitelství pokračovacích škol, místo aby hledělo vypátrati vinníka a po zásluze jej ztrestati (tím, že by škodu učiněnou musil na- hraditi), viní učitele pokračovací školy z ne- dostatečného dozoru, z toho, že je nezpůsobilý udržeti kázeň. Což divu, že učitelé, chtějíce si
Krylův
5 article
ušetřiti nemilých výtek a častých inspekci, vše- možně zakrývají a zamlčují, co se jen zakrýti a zamlčeti dá. Prospívá-li toto maskování pra- vého stavu věci škole a kázni školní, jest otázka, na níž prostý člověk bez dlouhého pře- mýšlent ihned odpoví. Jako jinde tak zejmena ve všech oborech výchovy a učby napořád platí věta: »Jenom pravda vysvobodí vás«; všeliké vykrucování a na růžovo malování může sice prospívati jednotlivcům v jejich kariéře, ale bude vždycky a všude na škodu školea mládeži. Uvedli jsme případy krajní a přiznávám že při obezřetnosti učitelův a spůsobilosti jejich všeobecné k udržování kázně jsou řídkými aže při veliké většině vystačí se školními tresty, jak o tom svědčí statistika škol pražských po- kračovacích za 1900 která uvádí 2260 žáků s chováním zcela zákonným, 704 se zákonným, 109 s méně zákonným a jenom 15 s chováním nezákonným.
6 article
Svědomitému učiteli však nestačí, je-i chování žáků ve škole i mimo školu spořádané, sedají-li zticha ve třídách a chodí-li mlčky po chodbách; svědomitý učitel je si vědom, že úspěch při vyučování nezáleží na takovém vnějším pořádku a kázni na oko, ale že třeba jest přivésti žáka ke kázni vnitřní, kázni mysli a pozornosti, aby totiž v žákovi vzbuzena byla snaha upřímná všem školním povinnostem dostáti, a vědomí, že každou práci, kteráse mu ve škole ukládá, koná jenom pro sebe, aby ne jako z donucení, ale s chtivostí a láskou k učení přistupoval. V této příčině je všeobecný stesk učitelů na školách pokračovacích, že při nynějším zařízení škol toho docíliti ne- mohou, kdyby jakkoli se namáhali; že žáci přicházejí do školy neradi, že pracují ve škole nedbale a s nechutí, takže prospěch není v žádném poměru s časem a prací, kterou učitelé učení věnují. Z hubené statistiky vyroční zprávy škol pražských dovídáme se, že prospělo velmi dobře žáků 466, dobře 999, dostatečně 1045, nedostatečně 578, a to jistě při největší shovívavosti klasifikujících. Že školy pokračovac nenesou ovoce, jakého od nich živnostenstv čekalo, toho příčinu shledáváme v jejich zřízení nynějším.
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Poslanci proletáři. Všechna sociální ne- spokojenost vyplývá z toho, že nikdo není za svou práci tak placen, jak by chtěl, jak by dle svého ná- hledu a dle svých potřeb zasluhoval. V řadách ne- spokojenců s hmotným postavením poněkud divně se vyjímají poslanci, neboť právě ve vlasti nejsilněj- ších popudů hnutí sociálního, ve vlasti revolucía převratů sociálních ve Francii, kde mají též nyní na chvíli socialistu v ministerstvu, bylo pronešeno právě podivně znějící slovo »poslanci proletáři«. A našlo hned značný ohlas i souhlas. Nejen dělníci, úřadníci, ale i representanti národa domáhají se větší odměny za svou práci. Stávkou ovšem ještě nehrozí páni po- slanci, ale věru osud mnohých, jak to právě líčí po- slední sešit »Revue des revues« není záviděníhodný. Velká část poslanců francouzských jsou lidé nebohatí. méně zámožní, pracovníci ze středních tříd, kteří musí své zaměstnání denní zanedbávati pro politické práce. Poměr podobný je i u nás. Francouzský po- slanec dostává 25 franků denně, z této diety musí odpočítati náklad volební, jenž se páčí ve Francii a na 15.000 franků, tak že po dobu periody poslanco- vání omezuje se dieta poslancova na 345 fr. měsíčně. Je to nevalné pro lidi, kteří musí žíti slušně v Paříži.
Francie Paříž
8 article
Avšak poslanci nejvíce musí přispívati na různé dobročinné, spolkové, vlastenecké podníky a někteří tvrdí, že své diety rozdají tímto způsobem. V tomto ohledu mají poslanci všude asi podobné povinnosti, k nim, kteří stojí v popředí veřejného života, vzta- huje se nejvíce prosebných rukou a jejich adresy nejvíce vyhledávají všelijací výboři spolkoví, plesoví atd. Proto jsou francouzští poslanci nespokojeni se svými dietami. A zejmena ti, kterým věřitelé exekvují diety. Asi 130 poslanců v Paříži má své diety částečně neb úplně skonfiskovány. Jistý poslanec. zasedající po tři období v parlamentě, musil věnovati věřitelům všechny své diety a vzdal se konečně mandátu, poněvadž nechtěl déle zastupovati lid pouze ve prospěch svých věřitelů. Proto též někteř poslanci navrhují, aby diety jen částečně podlehaly exekuci jako služné. Anketa »Revue des revues« při- náší projevy celé řady poslanců. Ale pro zvýšení diet nejsou všichni. Ano posl. Boyer se vyslovil pro snížení. Někteří jsou proti zvýšení jen z opatrnosti. bojí se, že by tímto novým uvalením břemene na poplatníky utrpěli na své populárnosti a ohrozili své mandáty. Jiný poslanec chce věc rozluštit prakticky tím. že diety se sice zvýší, ale zmenší se počet poslanců Bývalí ministři Ribot a Poincaré jsou pro zvýšení a žádají též zkrácení doby schůzí sněmovních, aby poslanci mohli si vydělávati svůj vezdejší chléb svým zvláštním zaměstnáním. Zásada diety je ovšem správná. V demokratickém státě je nutno, aby po- slanci dostávali náhrady za své sněmovní práce. Ve Francii zástupci národa ve sněmech, ve starých »všeobecných radách« již ve století šestnáctém do- stávali diety. Členové zákonodárného sboru za velké revoluce dostávali 18 liber denně. Později byl příjem poslanců zvýšen na 15.000 franků ročně. Senátoř
Boyer Ribot Poincaré Paříž Francie
9 article
měli ještě vyšší služné, jež se páčilo na 20—25.000 franků ročně, jež byly vypláceny z národních statků. Později nastaly různé změny a r. 1848 již ustano- veny diety 25frankové, jež se do dnes udržují. Pre- sident sněmovny má služné 72.000 franků a kvestoři 7000 franků kromě diet. V Anglii členové parlamentu nedostávají diet. V Italii, ve Španělsku, v Německu mají poslanci právo pouze na bezplatnou jízdu že- lezniční. Všude jinde je však zaveden systém dietní. Největší příjmy mají senátoři a poslanci severoame- ričtí, kteří dostávají 25.000 franků ročně. = Záhadné drama odehrálo se onehdy ráno na parníku »Princesse Clémentine«, jenž obstarává pravidelnou dopravu osob mezi Doverem a Osten- dem. Na parníku, jenž vyplul v noci po 12. hodině z Doveru, nalezal se mimo jiné pán as 50letý v prů- vodu mladé dámy. Ráno ke 3. hodině, když se ob- jevilo pobřeží ostendské, vyběhl pán pojednou na palubu a nepromluviv slova, vrhl se do moře. Ka- pitán dal ihned zastavit a spustit záchranný člun, ale veškeré pátrání po sebevrahu bylo marné. Sebe- vrah zmizel a nemohl býti nalezen a po čtvrtho- dinné zastávce plula loď dále do Ostende. Zatím oznámeno průvodkyni starého pána, co se přihodilo a mladá dáma byla tím tak vzrušena, že se rovněž chtěla vrhnouti do moře, takže kapitán byl nucen zamknouti ji do kabiny a postaviti přede dvéře plavce jako stráž. V Ostende se mladá dáma konečně tak dalece upokojila, že mohla udat, že utonulý byl její strýc, šlechtic W. z Německa a že s ním cesto- vala do Brusselu. Měl prý při sobě přes 5000 fr. na hotových penězích, ona sama pak nemá prý při sobě jediného centimu. Spolucestující půjčili zoufalé slečně několik franků, aby mohla telegrafovati své rodině o peníze. O příčině tajemné sebevraždy nebylo dosud možno zjistit nic určitého.
Pre Anglie Španělsko Německo Dover Osten Ka Ostende Brusel Princess Clémentine
10 article
= O pěkné odpovědi herečky Rosy Chériovy podal Alexander Dumas mladší zprávu ve svých poznámkách ke svým sebraným divadelním kusům. Umělkyně spojovala s mnohými vynikajícími vlast- nostmi a schopnostmi neobyčejnou uměleckou svě- domitosť. Jednoho večera, dva neb tři roky po prv- ním provedení komédie »Demimonde« hrála as po dvěstěpadesáté roli baronky D'Ange, již hrála od samého počátku před nesčetným nedělním obecen- stvem. Básník sedě samoten v pozadí lože v parterru přišel se zase jednou podívat na představení svého kusu. Po představení odebral se do garderoby k uměl- kyni, aby jí poděkoval. »Byla jste nedostižná«, pravil jí; »hrála jste s ohněm, s oddaností k roli, jakoby to bylo první představení.« »Dlužno vždycky hráti, jakoby to bylo první představení«, odpověděla, »a lhostejno, před jakýmkoli obecenstvem. Vždycky jest v obecenstvu aspoň jedna osoba, k vůli níž stojí za to, namáhat se. Dnes byl jste přítomen vy.« — «A kdybych nebyl býval přítomen?« namítal Dumas.- »Pak byla bych tu bývala já« odpověděla umělkyně. = K velké bankovní krádeži v New Yorku se oznamuje: Bankovní pokladník Alvord, jenž okradl První národní banku v New Yorku o 700.000 dollarů, byl zatčen v Bostonu a dopraven nazpět do New Yorku. Oddal se s velkým klidem svému osudu.
Chériův Alexander Dumas D Ange Dumas New York Boston Alvord
11 article
Peněz prý již nemá, neboť kdo jako on spotřeboval každoročně nejméně 50.000 dollarů, mohl protočit za několik let 700.000 dollarů. V obecenstvu přetřásá se otázka, kterak bylo možno, že Alvord, jenž měl roční služné 3500 dollarů, mohl po pět let žít jako kníže, aniž vzbudil podezření bankovních ředitelů. Svoje zpronověření dovedl jzakrývati tak obratně falešnými položkami, že unikl pozornosti nejschytra- lejších bankovních revisorů. Všeobecně se předpo- kládá, že Alvord má dosud největší čásť ukradených peněz někde ukrytou. Na mimosoudní narovnání se zlodějem, aby získala opět zbývající ještě peníze, nemůže se banka tak vynikající a bohatá jako První národní banka spouštět. Menší banky americké zpra- vidla raději se po dobrém vyrovnají se zlodějskými úřadníky, mohouli při tom ještě něčeho zachránit ze ztracených peněz. Nejlepší advokáti neodpírají sprostředkovati takovéto mimosoudní vyrovnání. Krá- dež Alvordova připomíná pěkný kousek proslaveného advokáta a politika gen. Benjamina F. Butlera. K Bu- tlerovi přišel pokladník jakés banky a oznámil mu, že ukradl 40.000 dollarů a že se obává brzkého odha- lení. »Kolik ještě můžete ukradnout?« tázal se Bu- tler. — »Snad ještě 60.000 dollarů,« odpovědě! po- kladník, načež mu advokát poradil, aby tuto summu ukradl a přinesl mu ji. Kasír uposlechl této rady.
Alvord F Butler národní banka
12 article
odevzdal advokátovi 60.000 dollarů a odjel do Ka- nady. Na to nabídl Butler okradené bance vyrovnání na 50.000 dollarů, upustí-li od soudního stíhání po- kladníka. Banka na to přistoupila, vzala 50.000 dol- larů Butler sebral za svoje namáhání 10.000 dol- larů a defraudant z toho, co mu zbylo z první krá- deže, započal v Kanadě obchod. S Alvordem to tak nepůjde. »První národní banka« již proti němu soudně zakročila. Ostře vytýká se ředitelstvu banky, že úřadník, jehož rukama šly každodenně ohromné summy a jenž měl plnou zodpovědnost, dostával služné dle amerických poměrů směšně nepatrné a to v bance, jejíž roční čistý výtěžek páčí se na 5—7 millionů dollarů. Jakožto nejlepší záruka bezpečnosti peněz v bance považuje se též v Americe placení vysokého služného zodpovědným úřadníkům a mimo to třeba vybírat jen takové osoby, jež nemají nijaké náklonnosti ke hře na burse anebo k nákladnému způsobu života. = Vražda objevena po několika měsí- cích. Ze Saavedry v Argentině se oznamuje: Hrabě Arnošt Medem z Kurouska stal se zde obětí zločinu. Hrabě žil mimo město ve své ville. Po delší dobu bylo již nápadno, že si nepřicházel pro svoje peníze do banky, s níž byl v obchodním spojení, osobně, nýbrž že pro ně posílal sluhu. Když jednoho dne sluha v Buenos Ayres vstoupil na loď, plující do Evropy, oznámil, že jej hrabě bude následovati na nejbližší lodi. Poněvadž však se to nestalo a hrabě Medem nebyl spatřen ani v bance, aniž jinde, po- čala policie pátrat. Villa nalezena prázdna a mrtvola hraběte zahrabaná v zahradě. Rána na hlavě do- svědčovala, že hrabě byl zavražděn. Vražda byla spáchána několik měsíců před tím, než byla ob- jevena.
Butler Alvord Med Hrabě Villa Ka Kanada Amerika Argentina Kurousko Buenos Ayres Evropa první národní banka dol