1
article
více než čtvrt století budou moci učitelům na
těchto školách v Praze zvýšiti se platy, aby
byly takové, jako již dávno jsou v předmě-
stích. Obec pražská bude moci ku svému
příspěvku na školy pokračovací přičísti svůj
náklad na osvětlování, vytápění a čistění tříd
v budovách školních, které pokračovacímu učení
propůjčuje; následkem toho zvýší se opět a to
o dvojnásobek tohoto nákladu příspěvek ostat-
ních korporací a to o neskrovný počet tisíců
korun. Tím vznikne fond pro vystavení aspoň
dvou budov, pokračovacím školám výhrad ně
věnovaných a pro ně ve všem účelně zaří-
zených; beztoho nebude lze na dál četné, sta
a sta vyrostlých žáků čítající třídy pokračovací
připouštěti do budov veřejných českých
škol obecných a měšťanských (německé
jsou jich prosty !), které takovým stálým přetě-
žováním rozhodně musí scházeti a na nábytku
stále více chátrati.
Praha
2
article
V nových budovách bude moci nejen za-
vésti se vyučování v denní době — jedna
z podmínek lepšího úspěchu a lepší kázně učňův
— ale také budou se tam moci účelně vysta-
viti velmi bohaté, dnes ve skříních beze všeho
užitku natlačené sbírky pomůcek učebných, mo-
delův, odborných předloh, ukázek materiálu, po-
stupu techniky a vzorných výkonů, by učňové
měli ve škole dosti názorů; tam bude se
moci každá třída upraviti také pro jisté zá-
kladní demonstrace z oboru přírodních
věd, technik a uměn, by tímto způsobem mohlo
vyučování státi se bezprostřednější, životnější
důraznější a zajímavější, by nadále pokročilejší
učni pražských pokračovacích škol živnosten-
ských sami na své školy si nestýskali a hned
po odborných školách nevolali !
Rozumí se, že nebude těchto poměrů ihned
dosaženo a že tou dobou bude musiti praeovati
se na zlepšení trvajících vnitřních poměrů
pražských škol živnostenských, jež během dlouhé
doby v nejednom směru nepříznivě se vy
vinuly.
3
article
Do kázně na pokračovacích školách živ
nostenských nářek jest všeobecný. Všichni uči
telé — nevyjímajíc ani těch, kteří rádi svou
práci a své žáky růžově malují — ukazují na
individua, kterých žádným způsobem nelze při-
vésti k chování slušnému, která svou surovostí
a sprostým vystupováním proti učitelům jsou
ostatním druhům ve škole velmi zlým a — což
ještě hůře — pro mladé jejich mysli, které do-
mnívají se v surovosti viděti hrdinství, velmi
nakažlivým příkladem. Jestli učiteli s nasazením
veškeré energie a obratnosti paedagogické podaří
se udržeti většinu žákův alespoň po čas vyučo-
vání v mezích kázně školní, u takových neur-
valců je veškera námaha učitelova marna; při
úplném nedostatku kázeňských prostředků jest
jim učitel vydán na milost a nemilost. Jak může
učitel potrestati takového »žáka« pro hrubé po-
rušení kázně ve škole nebo pro klackovité cho-
vání na ulici? Jakým trestem může naň při-
stoupiti, když se prokázalo, že týž »žák« řeže
lavice, ničí nábytek, maže po stěnách světnic
chodeb školních, neslušné výkresy kreslí na vy-
věšené obrazy, mapy a diagramy.?
4
article
Na všechna podobná provinění zavedeny
jsou tyto tresty: neslušné chování poznamená
se na kontrolní lístek; pošle se mistrovi kárný
list; žák dostane špatnou, po případě nejhorší
známku z mravů. Samé i papírové tresty, které
— jak i nepaedagogům je známo — v jistém
věku účinku nemají. Kontrolní lístek s poznám-
kou se ztratí; následky kárného listu záležejí
pouze na dobré vůli mistrově, a špatnou
známku z mravů na zprávé nebo na vysvědčení
odnáší si ničema s úsměvem na rtech ze školy,
dobře věda, že mu nepřinese špatná známka
žádné škody. Ještě jeden trest existuje pro
krajní případy: vyloučení ze školy; leč ten jest
pro ničemu takovým trestem jako utopení pro
štiku ve známé bájce Krylově. Aby se zbavil
nenáviděné školy a tím zároveň školní kázně,
na to čeká.
U vědomí úplné bezmocnosti vůči takovým
žákům učitelé musí ponechati jim plnou zvůli
a hledí jenom, aby stopy jejich činů v sínícha
a chodbách budov škol českých, kde jsou
hosty, byly zničeny; neboť když z některých
škol stížnosti na učně podávají se okresní školní
radě, ředitelství pokračovacích škol, místo aby
hledělo vypátrati vinníka a po zásluze jej
ztrestati (tím, že by škodu učiněnou musil na-
hraditi), viní učitele pokračovací školy z ne-
dostatečného dozoru, z toho, že je nezpůsobilý
udržeti kázeň. Což divu, že učitelé, chtějíce si
Krylův
5
article
ušetřiti nemilých výtek a častých inspekci, vše-
možně zakrývají a zamlčují, co se jen zakrýti
a zamlčeti dá. Prospívá-li toto maskování pra-
vého stavu věci škole a kázni školní, jest
otázka, na níž prostý člověk bez dlouhého pře-
mýšlent ihned odpoví. Jako jinde tak zejmena ve
všech oborech výchovy a učby napořád platí
věta: »Jenom pravda vysvobodí vás«; všeliké
vykrucování a na růžovo malování může sice
prospívati jednotlivcům v jejich kariéře, ale
bude vždycky a všude na škodu školea
mládeži.
Uvedli jsme případy krajní a přiznávám
že při obezřetnosti učitelův a spůsobilosti jejich
všeobecné k udržování kázně jsou řídkými aže
při veliké většině vystačí se školními tresty,
jak o tom svědčí statistika škol pražských po-
kračovacích za 1900 která uvádí 2260 žáků
s chováním zcela zákonným, 704 se zákonným,
109 s méně zákonným a jenom 15 s chováním
nezákonným.
6
article
Svědomitému učiteli však nestačí, je-i
chování žáků ve škole i mimo školu spořádané,
sedají-li zticha ve třídách a chodí-li mlčky po
chodbách; svědomitý učitel je si vědom, že
úspěch při vyučování nezáleží na takovém
vnějším pořádku a kázni na oko, ale že třeba
jest přivésti žáka ke kázni vnitřní, kázni
mysli a pozornosti, aby totiž v žákovi vzbuzena
byla snaha upřímná všem školním povinnostem
dostáti, a vědomí, že každou práci, kteráse
mu ve škole ukládá, koná jenom pro sebe, aby
ne jako z donucení, ale s chtivostí a láskou
k učení přistupoval. V této příčině je všeobecný
stesk učitelů na školách pokračovacích, že
při nynějším zařízení škol toho docíliti ne-
mohou, kdyby jakkoli se namáhali; že žáci
přicházejí do školy neradi, že pracují ve škole
nedbale a s nechutí, takže prospěch není
v žádném poměru s časem a prací, kterou
učitelé učení věnují. Z hubené statistiky vyroční
zprávy škol pražských dovídáme se, že prospělo
velmi dobře žáků 466, dobře 999, dostatečně
1045, nedostatečně 578, a to jistě při největší
shovívavosti klasifikujících. Že školy pokračovac
nenesou ovoce, jakého od nich živnostenstv
čekalo, toho příčinu shledáváme v jejich zřízení
nynějším.
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Poslanci proletáři. Všechna sociální ne-
spokojenost vyplývá z toho, že nikdo není za svou
práci tak placen, jak by chtěl, jak by dle svého ná-
hledu a dle svých potřeb zasluhoval. V řadách ne-
spokojenců s hmotným postavením poněkud divně
se vyjímají poslanci, neboť právě ve vlasti nejsilněj-
ších popudů hnutí sociálního, ve vlasti revolucía
převratů sociálních ve Francii, kde mají též nyní na
chvíli socialistu v ministerstvu, bylo pronešeno právě
podivně znějící slovo »poslanci proletáři«. A našlo
hned značný ohlas i souhlas. Nejen dělníci, úřadníci,
ale i representanti národa domáhají se větší odměny
za svou práci. Stávkou ovšem ještě nehrozí páni po-
slanci, ale věru osud mnohých, jak to právě líčí po-
slední sešit »Revue des revues« není záviděníhodný.
Velká část poslanců francouzských jsou lidé nebohatí.
méně zámožní, pracovníci ze středních tříd, kteří
musí své zaměstnání denní zanedbávati pro politické
práce. Poměr podobný je i u nás. Francouzský po-
slanec dostává 25 franků denně, z této diety musí
odpočítati náklad volební, jenž se páčí ve Francii a
na 15.000 franků, tak že po dobu periody poslanco-
vání omezuje se dieta poslancova na 345 fr. měsíčně.
Je to nevalné pro lidi, kteří musí žíti slušně v Paříži.
Francie
Paříž
8
article
Avšak poslanci nejvíce musí přispívati na různé
dobročinné, spolkové, vlastenecké podníky a někteří
tvrdí, že své diety rozdají tímto způsobem. V tomto
ohledu mají poslanci všude asi podobné povinnosti,
k nim, kteří stojí v popředí veřejného života, vzta-
huje se nejvíce prosebných rukou a jejich adresy
nejvíce vyhledávají všelijací výboři spolkoví, plesoví
atd. Proto jsou francouzští poslanci nespokojeni se
svými dietami. A zejmena ti, kterým věřitelé exekvují
diety. Asi 130 poslanců v Paříži má své diety
částečně neb úplně skonfiskovány. Jistý poslanec.
zasedající po tři období v parlamentě, musil věnovati
věřitelům všechny své diety a vzdal se konečně
mandátu, poněvadž nechtěl déle zastupovati lid
pouze ve prospěch svých věřitelů. Proto též někteř
poslanci navrhují, aby diety jen částečně podlehaly
exekuci jako služné. Anketa »Revue des revues« při-
náší projevy celé řady poslanců. Ale pro zvýšení
diet nejsou všichni. Ano posl. Boyer se vyslovil pro
snížení. Někteří jsou proti zvýšení jen z opatrnosti.
bojí se, že by tímto novým uvalením břemene na
poplatníky utrpěli na své populárnosti a ohrozili své
mandáty. Jiný poslanec chce věc rozluštit prakticky tím.
že diety se sice zvýší, ale zmenší se počet poslanců
Bývalí ministři Ribot a Poincaré jsou pro zvýšení
a žádají též zkrácení doby schůzí sněmovních, aby
poslanci mohli si vydělávati svůj vezdejší chléb
svým zvláštním zaměstnáním. Zásada diety je ovšem
správná. V demokratickém státě je nutno, aby po-
slanci dostávali náhrady za své sněmovní práce. Ve
Francii zástupci národa ve sněmech, ve starých
»všeobecných radách« již ve století šestnáctém do-
stávali diety. Členové zákonodárného sboru za velké
revoluce dostávali 18 liber denně. Později byl příjem
poslanců zvýšen na 15.000 franků ročně. Senátoř
Boyer
Ribot
Poincaré
Paříž
Francie
9
article
měli ještě vyšší služné, jež se páčilo na 20—25.000
franků ročně, jež byly vypláceny z národních statků.
Později nastaly různé změny a r. 1848 již ustano-
veny diety 25frankové, jež se do dnes udržují. Pre-
sident sněmovny má služné 72.000 franků a kvestoři
7000 franků kromě diet. V Anglii členové parlamentu
nedostávají diet. V Italii, ve Španělsku, v Německu
mají poslanci právo pouze na bezplatnou jízdu že-
lezniční. Všude jinde je však zaveden systém dietní.
Největší příjmy mají senátoři a poslanci severoame-
ričtí, kteří dostávají 25.000 franků ročně.
= Záhadné drama odehrálo se onehdy ráno
na parníku »Princesse Clémentine«, jenž obstarává
pravidelnou dopravu osob mezi Doverem a Osten-
dem. Na parníku, jenž vyplul v noci po 12. hodině
z Doveru, nalezal se mimo jiné pán as 50letý v prů-
vodu mladé dámy. Ráno ke 3. hodině, když se ob-
jevilo pobřeží ostendské, vyběhl pán pojednou na
palubu a nepromluviv slova, vrhl se do moře. Ka-
pitán dal ihned zastavit a spustit záchranný člun,
ale veškeré pátrání po sebevrahu bylo marné. Sebe-
vrah zmizel a nemohl býti nalezen a po čtvrtho-
dinné zastávce plula loď dále do Ostende. Zatím
oznámeno průvodkyni starého pána, co se přihodilo
a mladá dáma byla tím tak vzrušena, že se rovněž
chtěla vrhnouti do moře, takže kapitán byl nucen
zamknouti ji do kabiny a postaviti přede dvéře
plavce jako stráž. V Ostende se mladá dáma konečně
tak dalece upokojila, že mohla udat, že utonulý byl
její strýc, šlechtic W. z Německa a že s ním cesto-
vala do Brusselu. Měl prý při sobě přes 5000 fr. na
hotových penězích, ona sama pak nemá prý při sobě
jediného centimu. Spolucestující půjčili zoufalé slečně
několik franků, aby mohla telegrafovati své rodině
o peníze. O příčině tajemné sebevraždy nebylo dosud
možno zjistit nic určitého.
Pre
Anglie
Španělsko
Německo
Dover
Osten
Ka
Ostende
Brusel
Princess Clémentine
10
article
= O pěkné odpovědi herečky Rosy Chériovy
podal Alexander Dumas mladší zprávu ve svých
poznámkách ke svým sebraným divadelním kusům.
Umělkyně spojovala s mnohými vynikajícími vlast-
nostmi a schopnostmi neobyčejnou uměleckou svě-
domitosť. Jednoho večera, dva neb tři roky po prv-
ním provedení komédie »Demimonde« hrála as po
dvěstěpadesáté roli baronky D'Ange, již hrála od
samého počátku před nesčetným nedělním obecen-
stvem. Básník sedě samoten v pozadí lože v parterru
přišel se zase jednou podívat na představení svého
kusu. Po představení odebral se do garderoby k uměl-
kyni, aby jí poděkoval. »Byla jste nedostižná«,
pravil jí; »hrála jste s ohněm, s oddaností k roli,
jakoby to bylo první představení.« »Dlužno vždycky
hráti, jakoby to bylo první představení«, odpověděla,
»a lhostejno, před jakýmkoli obecenstvem. Vždycky
jest v obecenstvu aspoň jedna osoba, k vůli níž stojí
za to, namáhat se. Dnes byl jste přítomen vy.« — «A
kdybych nebyl býval přítomen?« namítal Dumas.-
»Pak byla bych tu bývala já« odpověděla umělkyně.
= K velké bankovní krádeži v New Yorku
se oznamuje: Bankovní pokladník Alvord, jenž okradl
První národní banku v New Yorku o 700.000 dollarů,
byl zatčen v Bostonu a dopraven nazpět do New
Yorku. Oddal se s velkým klidem svému osudu.
Chériův
Alexander Dumas
D Ange
Dumas
New York
Boston
Alvord
11
article
Peněz prý již nemá, neboť kdo jako on spotřeboval
každoročně nejméně 50.000 dollarů, mohl protočit
za několik let 700.000 dollarů. V obecenstvu přetřásá
se otázka, kterak bylo možno, že Alvord, jenž měl
roční služné 3500 dollarů, mohl po pět let žít jako
kníže, aniž vzbudil podezření bankovních ředitelů.
Svoje zpronověření dovedl jzakrývati tak obratně
falešnými položkami, že unikl pozornosti nejschytra-
lejších bankovních revisorů. Všeobecně se předpo-
kládá, že Alvord má dosud největší čásť ukradených
peněz někde ukrytou. Na mimosoudní narovnání se
zlodějem, aby získala opět zbývající ještě peníze,
nemůže se banka tak vynikající a bohatá jako První
národní banka spouštět. Menší banky americké zpra-
vidla raději se po dobrém vyrovnají se zlodějskými
úřadníky, mohouli při tom ještě něčeho zachránit
ze ztracených peněz. Nejlepší advokáti neodpírají
sprostředkovati takovéto mimosoudní vyrovnání. Krá-
dež Alvordova připomíná pěkný kousek proslaveného
advokáta a politika gen. Benjamina F. Butlera. K Bu-
tlerovi přišel pokladník jakés banky a oznámil mu, že
ukradl 40.000 dollarů a že se obává brzkého odha-
lení. »Kolik ještě můžete ukradnout?« tázal se Bu-
tler. — »Snad ještě 60.000 dollarů,« odpovědě! po-
kladník, načež mu advokát poradil, aby tuto summu
ukradl a přinesl mu ji. Kasír uposlechl této rady.
Alvord
F Butler
národní banka
12
article
odevzdal advokátovi 60.000 dollarů a odjel do Ka-
nady. Na to nabídl Butler okradené bance vyrovnání
na 50.000 dollarů, upustí-li od soudního stíhání po-
kladníka. Banka na to přistoupila, vzala 50.000 dol-
larů Butler sebral za svoje namáhání 10.000 dol-
larů a defraudant z toho, co mu zbylo z první krá-
deže, započal v Kanadě obchod. S Alvordem to tak
nepůjde. »První národní banka« již proti němu
soudně zakročila. Ostře vytýká se ředitelstvu banky,
že úřadník, jehož rukama šly každodenně ohromné
summy a jenž měl plnou zodpovědnost, dostával
služné dle amerických poměrů směšně nepatrné a to
v bance, jejíž roční čistý výtěžek páčí se na 5—7
millionů dollarů. Jakožto nejlepší záruka bezpečnosti
peněz v bance považuje se též v Americe placení
vysokého služného zodpovědným úřadníkům a mimo
to třeba vybírat jen takové osoby, jež nemají nijaké
náklonnosti ke hře na burse anebo k nákladnému
způsobu života.
= Vražda objevena po několika měsí-
cích. Ze Saavedry v Argentině se oznamuje: Hrabě
Arnošt Medem z Kurouska stal se zde obětí zločinu.
Hrabě žil mimo město ve své ville. Po delší dobu
bylo již nápadno, že si nepřicházel pro svoje peníze
do banky, s níž byl v obchodním spojení, osobně,
nýbrž že pro ně posílal sluhu. Když jednoho dne
sluha v Buenos Ayres vstoupil na loď, plující do
Evropy, oznámil, že jej hrabě bude následovati na
nejbližší lodi. Poněvadž však se to nestalo a hrabě
Medem nebyl spatřen ani v bance, aniž jinde, po-
čala policie pátrat. Villa nalezena prázdna a mrtvola
hraběte zahrabaná v zahradě. Rána na hlavě do-
svědčovala, že hrabě byl zavražděn. Vražda byla
spáchána několik měsíců před tím, než byla ob-
jevena.
Butler
Alvord
Med
Hrabě
Villa
Ka
Kanada
Amerika
Argentina
Kurousko
Buenos Ayres
Evropa
první národní banka
dol