ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cb2a5910-681e-11dc-8064-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 27, place 27, work 5, org 4
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 317. ze dne 16. listopadu 1900.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Don Juan a dušičky. V den Všech Svatých má obyvatelstvo madridské dvojí povinnosť: navštíviti hřbitov a podívati se na představení Zorillova »Dona Juana«. Při návštěvě hřbitova bývá velmi veselo. Staré známosti se obnovují; obecenstvo žertuje, křičí. popíjí a těší nebožtíky vřavou živých. Představení »Dona Juana« téhož dne jest tradicí přísně přede- psáno. Letos hrán ten kus v Madridě odpolednea večer neméně než v pěti divadlech. Podle zákona byla představení na divadle v den Všech Svatých zaká- zána. Když však se objevilo rokn 1844 drama Zoril- lovo, připomínali ředitelé divadel, že hříšný život jenž tu vylíčen, nabádá ku pokáni a že tudíž kus výtečně se hodí pro den Všech Svatých, zasvěcený památce zesnulých. Vláda s tím souhlasila a dovolila provedení tohoto kusu, zakázavši všecky jiné kusy v tento den. Roku 1868 byl sice zákaz divadelních představení v den Všech Svatých zrušen, avšak Zorillův »Don Juan« hrán stále v tento den. Vůbec jest toto drama velice populární a od roku 184 bylo ve Španělsku a v Americe provozováno as 3000krát. Zorilla prodal svoje dílo roku 1844 za 10.000 realů (3000 fr.), kdežto výtěžek, jejž kus až dosud vynesl, páčí se na 4 milliony realů.
Juan Zorillův Zorilla Madrid Španělsko Amerika Don Juan real
3 article
=O posledním dnu světové výstavy oznamuje se nám ještě z Paříže: V pondělí mezi 10. a 11. hodinou večerní dělo na věži Eiffelově oznámilo konec světové výstavy. Mnohý si zajisté myslil, že poslední den tohoto velikého světového trhu, tohoto obrovského posvícení, jež přivábilo do Paříže nesčetné davy ze všech konců světa, bude míti zvláštní fysiognomii, zvláštní ráz. Než nic tako- vého. Den ten byl tak všední, jako první neděle před šesti měsíci, jež právě uběhly. Ač obloha byla jasná a slunce svítilo, třeskutá zima potrvala celý den V 10. hodin dopoledne obecenstvo nebylo četné teprve k jedenácté rozpoutal se čilý život na výsta- višti. O 2. hodině odpoledne byl pak takový nával. že jen stěží chodec ku předu se prodrati mohl. Vět- šina cizích pavillonů byla již uzavřena a v někte- rých skládali předměty do beden. Tak obzvláště An- gličané měli velmi na spěch, a četné povozy odvá- žely skvostné obrazy a drahé rytiny, jež lákaly plným právem nesčetné davy. Kol barů a buffetů.
Eiffelův Paříž
4 article
kde bývalo kdysi tak živo, rozhostil se klid. Na skvostných terasách kaváren hrají kapely cikánů ba- tignoliských a Andalusanů montrougeských před prázdnými stolky a židlemi. Avšak kol vás to živě proudí a davů stále přibývá. Prodávači tiketů jsou jako posedlí, a jen stěží lze se ubrániti jich nabíd- kám. Prodávají je po jednom sou. A když v Troka- deru směneční obchody snížily ještě ceny tiketů, tu kameloti vztýčili plakáty, nesoucí nápisy: »Tikety se dávají zdarma.« Noční slavnost, zdálo se, že bude míti skvělý průběh. Avšak dešť, který počal padati k 7. hodině, poškodil velice illuminaci. K 11. hodině noční oznámila rána dělová na věži Eiffelově, že výstava končí. Ještě jedno »s bohem !«, poslední »s bohem!« a Pařížané se rozcházejí do svých domovů. = Bohatá žebračka. Z Paříže se oznamuje Ve Versaillu zemřela těchto dnů stará žebračka Ma- rie Leretova. V bídném brlohu, v němž bydlela přes půl století, nalezeno ve staré skříni spižní za více než 200.000 franků cenných papírů a zlatých peněz.
Andalusan Eiffelův Pařížan Troka Paříž Ma
5 article
Marii Leretové byla 83 leta. Měla při svém žebrání vždycky neobyčejné úspěchy. Žebrala zvláště u dveří kostelních, na stanicích koňské dráhy a v živějších ulicích. Z nalezené sumy bylo as 80.000 fr. ve zlatě uschováno ve staré punčoše; ostatek tvořily cenné papíry, z nichž po 18 let si nevybrala nijaké úroky. Její nejbližší příbuzní, skutečně chudí, přihlásili se již o dědictví. = Princeznina mumie. Z Londýna se ozna- muje: V dražební síni Stevensově prodána těchto dnů mumie egyptské princezny za 10 I. st. a 10 shil- lingů. Jmeno princeznino jest neznámo. Narodila se as 1350 před Kristem. Otec její byl Ramses II., nej- slavnější toho jmena, od něhož pochází aspoň polo- více veškerých staroegyptských budov, pokud se za- chovaly až na naše doby. Mumie jeho nalezá se. jak znamo, v museu v Džizé. Mumie jeho dcery pak upadla do rukou kramářů a byla nyní v Londýně prodána dražbou. Röntgenovy fotografie, vystavenév dražební síni dokazovaly, že tělo princezny jest zcela dobře zachováno. = Velké nálezy stříbra v Australii. Z Ade- laidy se oznamuje: Neobyčejně bohatý nález stříbra učiněn byl těchto dnů v tak zvaném »důle Konsu- lově« u Brokenhillu, v Novém Jižním Walesu. Vý- střelem trhací patrony odkrytá žíla, skládající se sko- rem úplně z ryzího stříbra a výbuchem druhé trhací patrony utrženo ze skály as 10 centů ryzího stříbra v ceně 8000—10.000 1. st. Stříbrné doly v Broken- hillu, objevené v r. 1884 jsou zajisté nejbohatší na světě. Majitelka, akciová společnost pracuje s kapitá- lem toliko 337.500 I. st. a mohla svým akcio nařům v prvních 12 letech vyplatiti dividend v úhrnné sumě 9 millionů l. st.
Leretová Stevensův Krist Ramses Röntgenův Londýn Džizé Austrálie Ade Konsa Brokenhill Wales Broken cent
6 article
= Pes hrdinou divadelního kusu. V Nea- poli se v tu dobu opeře nikterak nedaří. Veškeré obecenstvo hrne se do divadla, v němž hrají kus, jehož hrdinou je pes a jenž těší se ohromné ná- vštěvě a pochvale. Sensační toto drama »Vendetta del amante« hraje se teď každého večera v divadle San Fernando. Kus tento dočkal se již 64. předsta- vení, jedině proto, že v tomto kuse pes vrhne se do vody, jež ve skutečnosti ovšem vůbec neexistuje zachrání z divoce vzbouřených vln ženu, již byl ja- kýsi zlosyn svrhl s vysokého mostu. Majitel tohoto učeného psa dostává za večer 20 lir. =Hrůzy moře. Z Londýna se oznamuje; V Penzance přistál parník »Garnet« z Dundee, jenž přivezl s sebou topiče Ottu Trinka, jenž jediný vyvázl živ z posádky dublínského parníku »City of Vienna «, čítající as 20 osob, při srážce tohoto s neznámým parníkem blíže Lands Endu. Trink vyběhl na palubu, když se srážka udála a skočil spolu se dvěma jinýni plavci do malého člunu. Tři minuty po té »City of Vienna« se potopila. Trink vypravuje, že ze strojníků a topičů byl poslední, jenž se dostal na palubu. Panoval prudký orkán, moře bylo silně vzedmuté. Člun, do něhož se byl zachránil, překotil se. Trink zachytil se kýlu a pomohl také oběma plavcům, aby se mohli zadržeti člunu. Kapitánu, tesaři a jiným nemohli již pomoci. Když takto po několik hodin zmítáni byli na moři, jeden z obou plavců zešílel. Obviňoval Trinka, že jest vinen potopením lodi a počal ho bíti. Půl hodiny potom byl šílený plavec smeten vlnou se člunu a utonul. Později smetla velká vlna též Trinka a druhého plavce. Plavec utonul, avšak Trinkovi po- dařilo se zachrániti se nanovo do člunu. Ruce jeho
Vendett Hrůza Garnet Ott Trinka Londýn Dundee Sana Fernando Cita of Vienna
7 article
zkřehly zatímn měrou, že se mohl držeti člunu toliko lokty. Viděl pět neb šest parníků, plujících mimo. Jeden z nich byl vzdálen toliko as 50 metrů. Volal na parník, ale stráž na palubě mu odpověděla, že mu nemohou pomoci. Když byl po 27 hodin zmítán se svým člunem na moři a aspoň stokrát s něho smeten, byl konečně nalezen parníkem »Gar- net« a zachráněn. = Podivný obřad. Z Jokohamy se ozna- muje: Uzel vlasů na temeni hlavy, jenž v životě Žaponců hraje týž úkol, jako u Číňanů cop, vyšel nyní takřka úplně z mody. Lze jej nalézti takřka jen ještě mezi venkovany. Velmi bohatý Žaponec, známý pod jménem »král mědě«, měl dosud odvahu, přidržovati se staré mody a nositi uzel vlasů na temeni pod vysokým cylindrem a západnickým ka- bátem. Onehdy dostalo se mu od císaře značného vyznamenání. Žádal čelné hodnosty dvora, aby na- vzdor své důstojnosti směl i nadále nositi na temeni uzel vlasů. Odpověděli mu, že tento »barbarský« obyčej nesrovnává se s velkou ctí, jíž se mu do- stalo, což jest, mimochodem řečeno, ukrutná mali - chernosť. »Král mědě« chtěj nechtěj musil povolat holiče, ale jako pravý Žaponec umínil si, že tato operace musí býti vykonána s náležitou okázalostí.
Uzel Číňan Gara Jokohama
8 article
Pozval k sobě čelné žaponské hodnosty, uspořádal skvělou slavnosť, jejímž vrcholem bylo, že mu holič slavnostně ustříhl kousek vlasů na temeni, začež se mu dostalo honoráře 50 jenů (šedesát zlatých r. č.) = Podivný případ smrti. Pařížská »Nature přináší ze Sao Paulo v Brazilii od tamějšího lékaře seňora Oceania Pussa následující líčení neštěstí, jež je zajímavé svými okolnostmi. Ve městečku Anhu- mao, ve státě Sao Paulo, zemřel onehdy jakýs Mulat následkem neobyčejně tragických okolností. Byl my- slivcem na jedné z největších plantáží a jednoho dne vyšed na lov, byl kousnut velkým jedovatým hadem Lachesis rhombeata do malíku. Nerozmýšleje se dlouho, uťal si zraněný prst a nechal jej ležet na pařezu stromu, na němž bylo hojně mravenců. Po třech dnech, jež pro lovce minuly beze vší příhody, vrátil se opět na místo, aby uťatý malík pohřbil.
Brazílie Anh Nature Sao Paulo Oceania Pussa Sao Paula
9 article
Nalezl z prstu toliko kosti, jež byly pokryty velkými mravenci druhu Sarasara, jehož kousnutí je velice bolestné. Mravenci vrhli se na něho, pokousali jej na hrdle, na levém očním víčku a na pažích. V noci byl jsem zavolán k němu. Jevil veškeré příznaky otravy uštknutí hadem: těžkou sklíčenost, velmi hojné krvácení, neobyčejné zrychlení tepny a hrozný otok hořejších částí těla. Bohužel, přišla lékařská pomoc již pozdě. Nešťastník zemřel za hrozných = Transvaalský pavillon na světové vý- stavě. Z Paříže se oznamuje: Bohatý jakýs Holan- ďan zakoupil veškeré předměty, vystavené v trans- vaalském pavillonu. Až do příjezdu presidenta Krügra do Paříže má vše v transvaalském pavillonu zůstati tak jak jest. Potom budou sbírky odevzdány novému majiteli, jenž o nich rozhodl následovně: Žůstane-li Transvaal s neodvislou vládou majetkem Burů, po- nechá majitel zakoupené předměty presidentu jiho- africké republiky, aby s nimi naložil dle vlastního uznání. Kdyby však Angličané zůstali definitivně pány transvaalské republiky, bude celá sbírka ode- vzdána museu v Dordrechtu, rodišti bohatého Ho- bolestí.
Holan Krügr Bur Angličan Paříž Transvaal africký republika transvaalský republika Dordrecht
11 article
sebou, pozvedne pak oči a vidí je vznášet se nad sebou. Zdálo se, že tyto myšlenky ospravedlňovaly pomstychti- vost slečny de Verneuil, ba že jí dodávaly i ušlechtilé tvářnosti, a činnost její duše společně s nadějí dodávaly jí dosti odhodlanosti a síly, by jí učinila snesitelnými ne- zvyklé obtíže této cesty. Při hranicích každého pole byl Galope-Chopine nucen sesaditi obě cestovatelky s oslůa pomoci jim přes nesnadný přechod, a když přestaly pě- šiny, byly nuceny vsednouti opět na osly a odvážiti se na rozbahněné cesty, na nichž bylo již pozorovati blížící se zimu. Velké stromy, klenuté cesty a ohrady udržovaly v nížinách vlhko, jež zahalovalo tři cestující často ledo- vým pláštěm. Po krušném namáhání dospěli při východu slunce do lesa Marignayského. Po široké lesní aleji byla pak cesta méně obtížnou. Z větví sklenuté loubí a silné stromy chránily cestující před drsným povětřím, a mnoho- násobné obtíže, kteréž jim bylo z počátku překonávati, dále se neukazovaly. Sotva urazili asi míli cesty tímto lesem, uslyšeli z dálky zmatené hučení hlasů a zvuk zvonku, jehož stří- brný ton neměl do sebe oné jednotvárnosti, jaké mu do- dává pohyb pasoucích se dobytčat. Postupuje dále vpřed, naslouchal Galope-Chopine velmi pozorně této melodii ; brzy při zavanutí větru donesla k sluchu jeho vzduchová vlna několik slov žalmových, jichž souzvuk, jak se zdálo, mocně na něho působil, neboť zaměřil s unavenými osly na pěšinu, po níž se musili cestující odchýliti od cesty do Saint-Jamesu, a neměl žádného sluchu pro námitky slečny de Verneuil, jejíž obavy při pohledu na pochmurný ráz místa velice vzrostly. V pravo i v levo tvořily obrov- ské žulové, na sebe nakupené balvany bizarrní skupiny. Pod těmito balvany promykaly se jako velcí hadi ohromné
jít Verneuil Chopin SaintJames
12 article
ponurému štětci Rembrandtově. Galope-Chopine vyhýbal se pečlivě hlavní silnici a vedl obě cizinky nesmírným labyrintem klikatých stezek bretoňských. Slečna de Verneuil pochopila teprve nyní dokonale způsob, jakým vedli válku chouani. Teprve když se brala po těchto cestách, bylo jí možno lépe poznati skutečný stav těchto polí, kteráž, hleděla-li na ně s vyvýšeného místa, se jí zdála rozkošnými, do nichž však nutno vnik- nouti, chceme-li pochopiti jich nebezpečnost i nepřekona- telné nesnáze, jež jsou s to způsobiti. Od nepamětných dob zřídili venkované kolem každého pole násep ze země tvaru hranolovitého, zvýší šesti stop, na jehož hřebeni rostou kaštany, duby nebo buky. Tento porostlý násep se zove plot (la hai normande) a dlouhé větve stromů jej věnčících visí téměř vždy přes cestu, tvoříce nad ní ne- smírné loubí. Smutné cesty, obklíčené těmito hlíněnými náspy, podobají se hradebním příkopům, a kde žula, objevující se v těchto krajinách téměř vždy na povrchu, netvoří sama jakousi drsnou dlažbu, stávají se tak ne- sjízdnými, že nejmenší kára může tudy projeti jen se dvěma páry volů anebo s párem malých, avšak silných koní. Tyto cesty jsou obyčejně tak blátivy, že z nevy- hnutelné potřeby upravena byla pro pěší na poli poděl náspu pěšina, zvaná rote, jež s každým polem začíná i končí. Aby se přešlo z jednoho pole na druhé, nutno přelézti násep po několika schodech, jež bývají násled- kem deště často kluzky. Cestujícím bylo však přemáhati ještě mnoho jiných překážek na těchto kostrbatých cestách. Ku každému po- zemku, ohraženému způsobem právě vylíčeným, vede vchod zšíří asi deseti stop, kterýž se uzavírá tak zvaným échalierem. Echalier je kmen nebo silná větev s otvorem Chonaní. — 269 —
Rembrandtův Chopin jít Verneuil