ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cb171f30-681e-11dc-b0b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 19 celkem · entity: place 21, org 6, person 43, work 8
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 316. ze dne 15. listopadu 1900.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Neštěstí na dráze. Ke srážce na nádraží v Choisy-le-Roi oznamují se ještě následující další podrobnosti: Omnibusový vlak, jenž narazil na vlak expresní, byl již prázdný, takže obětmi srážky stali se výhradně pasažéři vlaku expresního. Bylo usmr- ceno osm osob, mezi nimi též strojvedoucí, notář Aury a stará jedna dáma. Dvacet tři osoby utrpěly poranění. Mrtvoly osob, jež byly usmrceny při srážce, byly tak hrozně zohaveny, že jen čtyři z nich mohly být poznány. Čtyři ostatní mrtvoly byly do- praveny do Morgue. Stav většiny raněných jest velmi povážlivý. Pomocný vlak dopravil mrtvolya raněné do Paříže. Telegrafní spojení na trati bylo přerušeno. = Rozsudek v procesu v Palmi. Obrovský proces proti 276 obžalovaným z vražd, loupeží, krá- deží, vydírání a žhářství byl těchto dnů dokončen. Celý proces poskytoval obraz úžasné bídy, v níž se toho času nalezá Calabrie. Číst a psát dovede zde jedva 15 proc. Obyvatelstvo jest většinou na- prosto nevzděláno, obmezeno a pověrčivo; krajina stíhána jest nemocemi, povodněmi a zemětřesenimi. Město Palmi bylo v letech 1783 a 1894 sko- rem úplně zničeno zemětřesením. Trestní líčení ko- náno v opuštěném polozbořeném chrámě, jenž jakž takž proměněn byl v soudní síň. Obrovský proces, nyní skončený, počal v měsíci říjnu. Na jaře 1899 byli dva sedláci z obce Scilla, Tarrové, otec a syn odsouzeni pro zavraždění polního hlídače k doživot- nímu žaláři. Otec zemřel a syn prohlásil, že udá svoje spoluvinníky. Odhalil celý tajný spolek se sta- novami, řediteli, s pochopy, křivými svědky, hlídači a vrahy. Tímto způsobem zjednal si soud vysvětlení o více než 60 zločinech, jež byly spáchány v Cala- brii v posledním desítiletí, ale zůstaly bez trestu.
ChoisaleRoi Morgue Paříž Palmi Skylla Tarrová Cal Aura
3 article
Trestní líčení trvalo 48 dní. Při ohlášení rozsudku udál se příšerný výjev. 276 obžalovaných, uzavře- ných ve dvou obrovských klecích, jak to v Italii posud obyčejem, jen z nejmenší části rozumělo roz- sudku. Teprve když jejich ženy, milenky a děti jaly se hlasitě naříkat, rvát si vlasy a bít se do prsou, uvědomili si, že proces jejich špatně skončil. Za hrozného řevu rozbíjeli obžalovaní lavice a házeli kusy dřev na soudce, jichž předseda statečně vy- trval, až poslední řádka rozsudku byla přečtena. Zatím četníci, konající stráž v soudní síni, nabili svoje pušky a vyžádali si na rychlo pomoc z kasá- ren pěchoty. Přišla právě v čas, když pod nátlakem 200 paží železné tyče jedné z klecí počaly povolovat. Jakmile však velící důstojník v této pekelné vřavě dal třikráte zatroubit na výstrahu, vrhli se povyku- jící odsouzenci na zem. Očekávali v tupém fatalismu smrt a dali se bez odporu spoutat a odvest. 245 ob- žalovaných odsouzeno celkem na 1183 roky do ža- láře. Jen 31 obžalovaných bylo uznáno nevinným pro nedostatek důkazů. = Zloděj klenotů. Z Brusselu se oznamuje Zde byl přistižen při činu a zatčen Němec, zlodě. klenotů. Taškář, 23letý řezbář Michal Dostert, přišel do klenotnického krámu paní Willemsovy a dal s ukázat různé šperky. Nenalezl však ničeho, co by se mu líbilo a chtěl opět krám opustit, když paní Wil- lemsová zpozorovala, že chybí zlatý prsten s draho- cenným kamenem. Zloděj pokusil se o útěk, byl však na ulici zadržen chodci a odevzdán policii. Prsten
Němec Dostert Willemsův Brusel Wil
4 article
nalezen v jeho kapse. Milenka jeho, 18letá Němka. Bertha Pückingova, jež se udržovala v Brusselu bez průkazů a bez zaměstnání, byla ještě téhož večera zatčena a později poslána postrkem do Německa. = Tennyson hrubiánem. Z Londýna se oznamuje: Když nynější lord Tennyson přede třemi lety jal se psáti životopis slavného svého otce, korunovaného básníka anglického, rozeslal přátelům, kteří básníka znali, vyzvání, aby své příspěvky k jeho životopisu jemu zaslali. Avšak mnohého z těchto příspěvků nebylo použito a opět mnohým, kdož básníka znali, nebylo vyzvání zasláno. Tak na př. nepožádána o příspěvek spisovatelka mrs. Oliphantova, před nějakou dobou zesnulá. Neměla básníka ráda. Mrs. Oliphantova seznámila se s bás- níkem před mnohými lety, kdy Alfred Tennyson ještě bydlel v Londýně. Ve své autobiografii vypra- vuje o tomo setkání následující: Byla pozvána k obědu a mrs. Tennysonova, poněkud churava, od- počívala na lenošce. Básník účastnil se oběda, byl však málomluvný a mrzutý. Když mrs. Oliphantova odcházela, rozloučila se srdečně s manželkon básníkovou, dávajíc na jevo radosť nad zná- mostí tak vzácnou na kteroužto poklonu mrs. Tennysonova přiměřeným způsobem odpověděla. Alfred Tennyson poslouchal mrzutě tyto fráse a konečně prohodil: »Vy ženské jste všecky lhářky« obrátil se k nim zády a odešel z pokoje.
Němka Pückingův Tennyson Oliphantův Tennysonův Brusel Německo Londýn
5 article
Také v pamětech kanovníka Rownsleya, jehož rodina po několik pokolení v Lincolnshiru byla spřátelena s rodinou Tennysonovou, nalezá se několik anekdot, svědčících o neomalenosti lorda Tennysona. Jednou byl kanovník návštěvou ve Faringfordu, venkovském sídle básníka u Freshwateru na ostrově Wightu. Bá- sník vracel se s kanovníkem z procházky, když po- jednou objevil se povoz s turisty. Lord Tennyson se obrátil a obrácen zády ku povozu jal se tlouci zuřivě holí o zem. »Dívají se na nás?« tázal se. — »Ano,« odpověděl kanovník. — »Ať se tedy dívají, jak dlouho jim libo,« zabručel básník, zůstav státi tak, že turisté neviděli nic mimo záda a klobouk se širokou střechou. Jednou, když stál na trávníku před svým domem, přistoupila k němu jakás Američanka a tázala se ho, viděl-li pana Tennysona. »O, ano,« odpověděl básník.« A když se ho tázala, kde jest, prohodil, že před půl hodinou viděl básníka »tam dole«, načež Američanka jako posedlá běžela uda ným směrem. Listárna redakce. Neuveřejníme z různých důvodů násle dující nám zaslané práce belletristické: Do Skoplje. — Na Rusi. — Sama? — Zvěsti. — Smutný den. — Z našich dědin. — Hladový. — Kulečníková partie. — Z bahna na krásné výsluní. — Život. — Povídka přítele. — Když přešel den. — Poleno. — Z potulek Šumavou. — Oběť idealismu. — Jak jsem začal. — Přijel v sedm hodin. — Třicátého srpna. — Uštědřovatel krásy. — Otcovrah. — Ze starých památek. — Němý promluvil. — Andělova milenka. — Chudáci. — Stará Bechulová o nebi. — Manže z nouze. — V mlze. — Manželství. — Marné snění. Zemřelí v Praze. Dne 9. listopadu 1900: Růžičková Anna manželka obchodního příručího, 33 roky, čís. 106-IIl
Rownsleya Tennysonův Tennyson Američanka Sam Polena Němá Andělův Wight Rus Šumava Praha Růžičková Anno
6 article
Tůma Matěj, drogista, 27 roků, čís. 585—II. Růži- čková Anna, manželka obuvníka, 62 roky, 41-I. —. Ve všeobecné nemocnici: Klečák Jan, krejčí, 65 roků. Abrahám František, dělník, 65 roků. — V josefovské nemocnici: Hausmannová Jo- sefa, manželka řezníka, 65 roků. — U milosrd- ných sester: Nováková Anna, vdova po dělníku, 65 roků. Kubík Václav, sluha, 53 roky. Dne 10. listopadu 1900: Hübnerová Jo- sefa, vdova po obuvníku, 76 roků, 358—I. Kuzmány Pavel, býv. ředitel, 65 roků, 177—II. — Ve vše- o becné nemocnici: Hrnbý Jan, čeledin, 63 roky. — U Alžbětinek: Hanzíková Anna, vdova po sluhovi, 65 roků.
Tůma Abrahám Václav I Kuzmán Pavel Anno Klečák Jan Hausmannová Jo Nováková Anno Hübnerová Jo Hrnbý Jan U Alžbětinka Hanzíková Anno
7 article Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Ve čtvrtek 15. listopadu.
Král Praha národní divadlo
8 title
Svandovo'divadlo na Smíchově
Smíchov Svandovo ' divadlo
9 article
57. hra v předpl. 1. čtvrtka, Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře »Helga« a třech dějstvích »Dargun«. Slova od Anežky Schulzové. Hudba o Zdeňka Fibicha. Režisér: Robert Polák. Dirigent: Karel Kovařovic. Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Začátek o 7. hodině. Konec o 101/2. hod
Helga Schulz Fibich Robert Polák Kovařovic
10 article
Ve čtvrtek 15. listopadu.
11 article
Začátek o 7. hod Ve prospěch napovědy p. Lva Bucka. Novinka. Poprvé: Naše Katuška. Veselohra o 3 jednáních od E. z Adlersfelda a H. Sti- bitzra. Přeložil R. L. Otmar. Denní prodej lístků v knihkupectvích pp. Urbánka Kapra a Kotka na Smíchově. 26571
Bucek Otmar Urbánek Kapr Kotek Smíchov
12 title
00000000000000
13 article Koncerty a záhav
Koncerty a záhav dne 15. listopadu.
14 article Čápova smíchovská pivnice
Čápova smíchovská pivnice na Král. Vinohradech. Dnes ve čtvrtek, dne 15. vepřové hody a do- mácí zábava při pianě. S úctou zve V. Čáp, host. 3301
Čápův Král V Čáp
15 title
0000000900000
17 article
svoji hezkou hlavu a nad jeho krásnými kadeřemi uka- zovaly dvě krávy skrze průlomy v pažení své zarůžovělé tlamy a své zářící oči. Veliký pes, jehož fysiognomie ne- prozrazovala nejmenší rozumnosti v této rodině, pozoroval, jak se zdálo, obě cizinky se stejnou zvědavostí jako hoch. Malíř by se byl dlouho obdivoval šerým effektům světelným tohoto obrazu; avšak Marie netoužíc dáti se do řeči s Barbettou, jež se vztyčovala na svém loži jako příšera a začínala otvírati své velké oči poznávajíc ji, vyšla ven, aby unikla z otráveného vzduchu této chatrče a vyhnula se otázkám, k nimž se Bécanire strojila. Vystoupila hbitě po schodech ve skále, kteráž chránila chatu Galope- Chopinovu, a obdivovala se tam nesčetným jednotlivostem tohoto kraje, na něž pohled se neustále měnil dle toho, učinila-li několik kroků vpřed nebo vzad, vzhůru k temeni hor nebo dolů do údolí. Měsíční svit zahaloval údolí Couesnonské jako zářící mlha. Žena se zhrzenou láskou v srdci musila zajisté pocítit melancholii, již tato jemná zář v duši probouzí, dodávajíc skalním balvanům fanta- stických obrysů a rozlévajíc se po vodách v matných odstínech barev. V tom okamžiku bylo ticho přerušeno hýkáním oslů; Marie sestoupila rychle k chatě chouanově a ihned se vydali na cestu. Galope-Chopine byl ozbrojen dvouhlavňovou ručnicí a oděn v dlouhou splývající kůži kozí, kteráž mu dodávala podoby Robinsona Crusoe. Jeho trudovatý, vrásčitý obličej mizel téměř pod širokým klo- boukem, jaký nosí venkované podnes jako památku starých časů, hrdi jsouce na to, že za doby svého ne- volnictví dobyli této antické ozdoby jhlav vrchnostenských. Tato noční karavana se svým vůdcem, jehož oděv, po- stava i tvář měly do sebe cosi patriarchálního, podobala se onomu výjevu z »Útěku do Egypta,« za nějž dékujeme
Chopinův Marie Chopin Egypt Robinson Crusoe
18 article
přetvářce spočívá cosi přirozeného, a jen u nich setkává- me se se zločiny prostými nízkosti; nejčastěji »nevědí, jak se to stalo.« — Půjdu do Saint-Jamesu na ples, jejž pořádají chouani. — Ale vždyť je tam pět mil cesty, přerušil ji Corentin, chcete, bych vás doprovodil? — Všímáte si příliš věci, při ktéré nikdy ne- myslím . . . . na vás, odvětila slečna de Verneuil. Pohrdání, jež projevila Marie Corentinovi, líbilo se nadmíru Hulotovi, kterýž se ušklíbl svým způsobem vida, že zmizela směrem ke kostelu sv. Linharta, Corentin provázel ji svým zrakem, při čemž se obráželo v jeho tváři pochmurné vědomí osudné převahy, o kteréž se domníval, že jí bude moci využitkovati při této rozkošné bytosti tím, že bude ovládati její vášně, od nichžsi sliboval, že mu ji jednoho dne úplně vydají. Když slečna de Verneuil se octla opět ve svém bytě, nemeškale se raditi se svojí komornou o svém úboru plesovém. Francine byla zvyklá velitelky své poslou- chati, nechápajíc nikdy jejích záměrů; prohledávala krabice a navrhla konečně úbor řecký. Tehdy se holdovalo vesměs řeckým vzorům. Marie schválila tento úbor, kterýž bylo lze uložiti a odnésti v krabici. — Francino, drahé dítě, půjdu ne venkov; zůstaneš zde či půjdeš se mnou ? — Zůstati zde? zvolala Francine — a kdo vás oblékne? — Kde je rukavička, kterouž jsem ti ráno dala —— Zde jest. — Přišij na ni zelenou stužku a hlavně vezmi s sebou penize. Chouani.
jít Verneuil Corentin Hulot Linhart Francin Marie Francina SaintJames