ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 caff2a60-681e-11dc-a880-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 17, person 21, org 2
1 masthead
Zvláštmí v
2 masthead
Vdání-
3 masthead
V Praze, ve stredu dne 14. listopadu.
Praha
4 masthead
K číslu 315. Čislo v Praze za 29 a na venkově za 30
Praha
5 article
Na »Národní Listv ranní a odpolední předplácí se v Praze v adminiz ac na nněsíe 2 K —b ve fíliálkách
Praha
6 article NARUDNI LSII.
NARUDNI LSII. na měsíc 2 K 30b Poston: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou
7 article Přodplacens
Přodplacens a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
8 article
Volební ruch. Volby volitelů v Libni. (Pův. dopis.) Volby v V. a ve IV. kurii vykonaly se tu ve dnech 12. a 13. listopadu. Předem, aby ne- bylo pochyb, sluší doznati, že Libeň je centrum sociální demokracie, že zde má sídlo vedení její strany, že řečníci této strany odtud jsou vysíláni a že poslanci sociálně-demokratičtí Šustr, Černý odtud jsou voláni. Tím pověděno : v Libni je centrum sociálně-demokratické akce a odtud jde povel k agitaci strany internacionální po celých Čechách. Krátce, Libeň je hlavou inter- nacionální sociální demokracie. V r. 1897 při volbách na říšskou radu měli tu v V. kurii ná- rodní strany 130 hlasů proti 1100 sociálních. Ve IV. kurii jen s největší námahou podařilo se zvítěziti proti 60 hlasům sociálním as okrouhle 180 hlasům národních stran. Libeň považována byla pevnou baštou svobodomyslnou, ač ve skutečnosti je ohrožena nejen zbarvením stran, ale i národnostně internacionálou. Letos přistoupila Libeň opět k volbám 8 volitelů poslance na říšskou radu v V. a ve IV. kurii. Co učinit se dalo, stalo se. Nešetřeno námahy slovem i tiskem, poučením i radou. Však i strana sociálně-demokratická ne- lenila. Co se dálo, toť lze shrnouti ve stručný význam voleb maďarských. V kanceláři, vydá- oající volební lístky, byly lístky ihned majitelům vyrvány agitatory strany sociálně-demokratické, kteří obsadili místnosti, kde se lístky vydávaly a kteří insultovali prostě každého, kdo jim lístku nevydal. Ba neinsultovali, i plvali a ohro- žovali. Při volbě samé ještě hůr bylo. V V. kurii kdo z národních voličů byl poznán, ten byl předmětem posměchu, urážek. Ký div, že celé řady voličů choulostivějších se vrátily. Viděli jste někdy řady lajících a plvajících jirchářů?
Šustr Libeň Čechy
9 article
Těmi těžko k volbě se dostati. A jircháři a bar- víři, tuť hlavní síla sociální demokracie v Libni. Nebýt jich, v Libni sociální demokracii by bylo odzvoněno. Neboť lidé, kteří usvědčeni jsou i z činů trestních, před soudným člověkem ob- státi nemohou. S jircháři jediný solidární spolek jsou zdejší »Vysloužilci« a pak ještě je- den, který jmena nemá, ale jsou to židé. Ti skorem do jednoho jsou tu s internacionálya židů je v Libni tolik, že tu mívali školu a do- sud mají hřbitov a synagogu. Za těch poměrů vykonaly se volby 12. li- stopadu v V. kurii. Mluviti o tom, kterak se k volbě šlo, je těžko. Jen obrázek. Tři národní dělníci zplváni, několika i zdraví ohroženo. Tři sociální agitatoři zatčeni pro volební podvod, že volili dvakrát. Kolik jich nezatčeno, těžko po- vědět.
Libeň
10 article
Faktum voleb bylo, že sociální demokracie, která před dvěma lety tu měla 1800 hlasů, tyto neobhájila, klesnuvši na 1067, kdežto cifra národně uvědomělého občanstva stoupla na 614 hlasů. Velice potěšitelný to úspěch, tím spíše, že hlásáno tu, že prý Libeň je s 90 sociálně demokratická. Volba ve IV. kurii sociály zkrušila. I zde chtěli pomocí vlažných občanů docíliti většiny, ale zklamali se. Byla to zkouška k obecním volbám. A dopadla takto: národních hlasů bylo 393, sociálních 159. Výsledek tento mohl ale býti daleko lep- ším z toho důvodu, že celá řada voličů, kteří se terroru strany sociálně-demokratické obávaly, se nedostavila. A že terror byl, toť i ve IV. kurii úřadně zjištěno. Zde na příklad volič národní byl insulto- ván, že nemá volebního práva a hnán k odpo- vědnosti, ač právo měl. Žalob podána na agitá- tory soc.-demokratické řada . . . I na úřadní řízení voleb oprávňuje stesk. Komisaři, volby vedoucí se stran občan- ských, musili se ohraditi veřejně proti nespráv- nemu vyřizování volebních odvolání, ba prot plimému naddržování sociální demokracii. Zají- mavo je, že v den voleb volitelů poslance na tdskou radu byla okresní učitelská konference.
Libeň
11 article
Na ukázku pak ještě, jak zdejší socialisté rozumí volnosti projevu, dokládáme: Po volbě volitelů nikdo volně domů neprošel, nebyl-li in- ternacionál. Musili se našinci z hostince domů jdoucí ukrýti za vraty i kde se dalo. Přes to llečob nlo několik jich i zbito. Těm, kteří vykonali přes ten terror svou povinnost, přísluší uznání; ale těm, kteří mohli a kteří staví se národními a nevykonali povin- nost svou, přísluší plné odsouzení. Libeň věrně dle provolání stran národních se přičinila o ná- rodní očistu v městě a neustane-li v akci po- čaté, sociálové klesnou k bezvýznamnosti. Jak socialisty letošní volby překvapily, toť zřejmo z toho, že ze vzteku v noci lepili předákům ná- rodních stran na okna plakáty: »Banda zlodějů, kteří nás o naše právo okrádají, národní blázni, trojkové atd.« Než tupte, tupte, ukazujete tím, čím jste a kdo slušný člověk dávno se od- vrátil. Volby volitelů ve Vysočanech k volbě poslance ve IV. kurii provedeny byly v úterý dne 13. t. m. a zvoleni byli 123 hlasy stou- penci národní strany svobodomyslné. Kandidáti sociálních demokratů obdrželi 21 hlas,
Libeň národní blázen
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z řeči, kterou měl dr. Gross v ne- děli v Jihlavě, dělají německo-liberální listy udá- lost. »N. W. Tagbl.« i »N. Fr. Presse« počí- nají si nejinak, než jakoby byl dr. Gross přinesl Němcům z německé Mediny německý Alkoran. Skutečně-li to program národních odpůrcůa naznačeny-li jsou v něm správně cesty, po nichž jejich politika příští bude se ubírati, potom ovšem by zlý osud stihl tuto říši. Mráz ve skutek uvedené řečí Grossovy spálil by nemilo- stivě poslední kvíteček naděje, jež v pozdní listopadové době krčí se v sežloutlé trávěa konec koneů byl by — rozklad. Dnes nenív Cislajtanii národa, který by si dal líbit a snášel by klidně a trpělivě, co mu dr. Gross v ně- mecké nadutosti diktuje. Program dra. Grossa, o němž tvrdil, že je autentickým výkladem svato- dušního ujednání, je vypovězením války všem ostatním sebevědomým národům, jež obý- vají tuto říši, a domnívá-li se dr. Gross že v této polovině říše lze prostě po tom se opičit, co bez trestu prováději Maďaři v Uhrách, je to šílenství. Německý smělec zapomíná, že při nepatrném odporu národností uherských proti panujícímu kmenu, při rozkouskovanosti malých těch národů a národních zlomků a při tom, že kapitál a zchátralá pseudointelligence slovácká, německá, srbská i rumunská k vůli výhodám, jež poskytuje v Uhrách renegátství, pracují proti vlastní krví, mohou Maďaři za po- moci příslušných peněz stlouci si po případě parlament, kde budou výhradně mezi se- bou. Dovedou to ale Němci v Cislajtanii?
Gross N W Tagbl Němec Mráz Grossův doktor Maďar Jihlava Uhry Cislajtanie národ
13 article
Dnes kdyby na hlavu se postavili, majority už se nedomohou. Jim po- moci může jen zrada ze řad utiskovaných, to staré rakouské bídné »děl a panuj«, na něž, žel, že tak mnohé mizerné individuum se lapí, ne ale celý národ. Kdyby dr. Grossa jeho stoupenci skutečně měli úmysl udělati z to- hoto soustátí jednotnou, zcentraliso- vanou říši německou, potom by osud její byl rozhodnut. Zhynula by. Neboť potom by se nevedl boj národnostní jen v parlamentě způsobem dosavadním ke gaudiu světa a na vlastní hanbu intellektuálních původců té bídy, nikoli, pak by se sváděl všude, ve všech obo- rech, ve všech vrstvách, kde člověk s člověkem by se setkal. Co by tu bylo sil, všechny by zpotřeboval tento boj, všechen intellekt a také všechny mocné statky. Neodvratný úpadek Rakouska byl by zápasu toho koncem. Chtít donutiti poslance české a český lid, jehož hlas musí býti respektován, k poddání se prostředky páně Grossovými, jest přiliš hloupé, než aby to stálo za vyvracení Tím vdrcen národ česke nebude, dají-li mu místo pana Jansy pana Ka- linu, aneb stane-li se presidentem pan Merhaut, který si k hodnosti té cestu urovnává. Ztrávili jsme ve zdraví jiné pány a těch Grossových Albů ani dost málo se nelekáme. My nezhy- neme. Jinak ale tato říše, jejíž soustavné ni- čení zdá se býti — nejvlastnějším německým programem.
Jim Grossův Jansa Ka Merhaut Rakousko
14 article
— Soudnictví v Opavě. V minulých dnech přinesl úřadní list zprávu, že k zemské- mu soudu v Opavě dosazen byl nový referent, soudní sekretář. Tento úřadník nezná česky, jako většina úřadníků tohoto soudu. Následek toho jest, že nepatrný počet soudců českých jest prací přetížen. V obvodu zemského soudu opav- ského jsou 2 okresní soudy skorem úplně české a jeden — bilovecký — z poloviny český. Ve sborovém senátu trestním, kterému jsou přidě- leny české případy, znají jen dva soudcové če- sky, druzí dva česky vůbec nerozumějí. Vzdor tomu pronášejí právoplatné rozsudky. Jaké jsou toho následky, domyslí si snadno každý. U okr. soudu opavského jest trestním soudcem sekretář Kudlich, známý německo-nacionální zemský po- slanec. Ten také vynáší rozsudky v českých trestních věcech. Co vypovídá obviněný, tomu Kudlich nerozumí, tlumočníkem je písař. Roz- sudek Kudlichův vypadá na př. takto: »Der Kerl krat, vierzehn Tage areštu.« Něco podob- ného nedovolí si ani soudy v sousední části pruského Slezska, v českém kraji. Tam, v Pru- sku, každému Čechovi, který nerozumí německy a má před soudem vypovídati ať v tom či onom směru, přidělen jest u soudů v kraji tom pří- sežný tlumočník, který musí vše správně tlumo- čiti. V Opavě — tedy v Rakousku — neví če- ský člověk, německy neznající, co mluví soudce, který jej soudí, po případě odsuzuje, a soudce zase neví, co vypovídá český svědek nebo obvi- něný, vzdor tomu však rozsuzuje a odsuzuje. Takovým způsobem nevedou si ani Prušáci vůči domorodcům ve svých afrických koloniích.
Kudlich Kudlichův Čecho Prušák Opava Slezsko Pr Rakousko
15 article
— Z Konic, 14. listopadu. (Zvl. telegr. zpr. »Nár. Listů«.) Dnes za velkého účastenství zahájeny v městě našem volby do obecního za- stupitelstva volbou ve třetím sboru. Prová- dějí se »po maďarsku«. Němci na- bízejí za hlasy po 10 zl. a znásilňují české voliče veřejně. Do půl 11. hodiny dopolední udržovala se mezi kandidáty českými a německými rovnost hla s ů. — Zuřivý boj proti českému knězi. Před nedávnem uveřejnili jsme stížnost Čechů friedlandských na protizákonné jednání taměj- šího c. k. poštovního úřadu. Tázali jsme se c. k. poštovního ředitelství, má-li c. k. po- štovníúřad ve Friedlandě, který dosud vydával tiskopisy a stvrzenky jen ně- mecké, budoucně na zvláštní žád o st českých stran vydávati též tisko- pisy a stvrzenky o českých zásil- kách oboujazyčné. Žádost ta vyřízena byla příznivě, poněvadž jest spravedlivá a zá- konu vyhovující. Vždyť Čech ve svém českém království ani v území zněmčeném práva svého vzdáti se nesmí. C. k. poštovnímu úřadu ve Friedlandě rozkázáno tedy, by budoucně žádost Čechů byla respektována a dnes už vydává po- dací lístky českoněmecké. Neznamená to štváti, ani provokovati, činí-li Čech v celém království nárok na své právo. Než městská rada fried- landská rozumuje jinak. Podle ní nemá Čech v uzavřeném území práva žádného, on musí se sehnouti pod německé bezpráví, jsa náhodou odkázán žíti mezi Němci, musí prý zříci se své národnosti, zapřít svoji řeč a krev, a běda mu, hlásí-li se veřejně, že- je Čechem a chce, co mu patří po právu. Odvážil se toho katolický kněz, tamější učitel náboženství, P. Jan Leop. Kolář. Žádá u c. k. pošt. úřadu ve Friedlandě oboujazyčné tisko- pisy a stvrzenky, nespokojuje se s ryze něme- ckými. A to je hrozný přestupek, to je zločin. Pryč s ním tedy, se štváčem. »Musí od nás a žádný český kněz nesmi
Němec Čecho Čo P Leop Konice Čechy