3
masthead
V Praze, ve stredu dne 14. listopadu.
Praha
4
masthead
K číslu 315.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 30
Praha
5
article
Na »Národní Listv
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v adminiz ac
na nněsíe 2 K —b
ve fíliálkách
Praha
6
article
NARUDNI LSII.
NARUDNI LSII.
na měsíc 2 K 30b
Poston:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
7
article
Přodplacens
Přodplacens
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Volební ruch.
Volby volitelů v Libni.
(Pův. dopis.)
Volby v V. a ve IV. kurii vykonaly se tu
ve dnech 12. a 13. listopadu. Předem, aby ne-
bylo pochyb, sluší doznati, že Libeň je centrum
sociální demokracie, že zde má sídlo vedení
její strany, že řečníci této strany odtud jsou
vysíláni a že poslanci sociálně-demokratičtí Šustr,
Černý odtud jsou voláni. Tím pověděno : v Libni
je centrum sociálně-demokratické akce a odtud
jde povel k agitaci strany internacionální po
celých Čechách. Krátce, Libeň je hlavou inter-
nacionální sociální demokracie. V r. 1897 při
volbách na říšskou radu měli tu v V. kurii ná-
rodní strany 130 hlasů proti 1100 sociálních.
Ve IV. kurii jen s největší námahou podařilo
se zvítěziti proti 60 hlasům sociálním as okrouhle
180 hlasům národních stran. Libeň považována
byla pevnou baštou svobodomyslnou, ač ve
skutečnosti je ohrožena nejen zbarvením stran,
ale i národnostně internacionálou. Letos
přistoupila Libeň opět k volbám 8 volitelů
poslance na říšskou radu v V. a ve IV. kurii.
Co učinit se dalo, stalo se. Nešetřeno námahy
slovem i tiskem, poučením i radou.
Však i strana sociálně-demokratická ne-
lenila. Co se dálo, toť lze shrnouti ve stručný
význam voleb maďarských. V kanceláři, vydá-
oající volební lístky, byly lístky ihned majitelům
vyrvány agitatory strany sociálně-demokratické,
kteří obsadili místnosti, kde se lístky vydávaly
a kteří insultovali prostě každého, kdo jim
lístku nevydal. Ba neinsultovali, i plvali a ohro-
žovali. Při volbě samé ještě hůr bylo. V V. kurii
kdo z národních voličů byl poznán, ten byl
předmětem posměchu, urážek. Ký div, že celé
řady voličů choulostivějších se vrátily. Viděli
jste někdy řady lajících a plvajících jirchářů?
Šustr
Libeň
Čechy
9
article
Těmi těžko k volbě se dostati. A jircháři a bar-
víři, tuť hlavní síla sociální demokracie v Libni.
Nebýt jich, v Libni sociální demokracii by bylo
odzvoněno. Neboť lidé, kteří usvědčeni jsou
i z činů trestních, před soudným člověkem ob-
státi nemohou. S jircháři jediný solidární spolek
jsou zdejší »Vysloužilci« a pak ještě je-
den, který jmena nemá, ale jsou to židé. Ti
skorem do jednoho jsou tu s internacionálya
židů je v Libni tolik, že tu mívali školu a do-
sud mají hřbitov a synagogu.
Za těch poměrů vykonaly se volby 12. li-
stopadu v V. kurii. Mluviti o tom, kterak se
k volbě šlo, je těžko. Jen obrázek. Tři národní
dělníci zplváni, několika i zdraví ohroženo. Tři
sociální agitatoři zatčeni pro volební podvod, že
volili dvakrát. Kolik jich nezatčeno, těžko po-
vědět.
Libeň
10
article
Faktum voleb bylo, že sociální demokracie,
která před dvěma lety tu měla 1800 hlasů,
tyto neobhájila, klesnuvši na 1067, kdežto
cifra národně uvědomělého občanstva stoupla
na 614 hlasů. Velice potěšitelný to úspěch, tím
spíše, že hlásáno tu, že prý Libeň je s 90
sociálně demokratická. Volba ve IV. kurii
sociály zkrušila. I zde chtěli pomocí vlažných
občanů docíliti většiny, ale zklamali se. Byla
to zkouška k obecním volbám. A dopadla
takto: národních hlasů bylo 393, sociálních 159.
Výsledek tento mohl ale býti daleko lep-
ším z toho důvodu, že celá řada voličů, kteří
se terroru strany sociálně-demokratické obávaly,
se nedostavila. A že terror byl, toť i ve IV.
kurii úřadně zjištěno.
Zde na příklad volič národní byl insulto-
ván, že nemá volebního práva a hnán k odpo-
vědnosti, ač právo měl. Žalob podána na agitá-
tory soc.-demokratické řada . . . I na úřadní
řízení voleb oprávňuje stesk.
Komisaři, volby vedoucí se stran občan-
ských, musili se ohraditi veřejně proti nespráv-
nemu vyřizování volebních odvolání, ba prot
plimému naddržování sociální demokracii. Zají-
mavo je, že v den voleb volitelů poslance na
tdskou radu byla okresní učitelská konference.
Libeň
11
article
Na ukázku pak ještě, jak zdejší socialisté
rozumí volnosti projevu, dokládáme: Po volbě
volitelů nikdo volně domů neprošel, nebyl-li in-
ternacionál. Musili se našinci z hostince domů
jdoucí ukrýti za vraty i kde se dalo. Přes to
llečob nlo
několik jich i zbito.
Těm, kteří vykonali přes ten terror svou
povinnost, přísluší uznání; ale těm, kteří mohli
a kteří staví se národními a nevykonali povin-
nost svou, přísluší plné odsouzení. Libeň věrně
dle provolání stran národních se přičinila o ná-
rodní očistu v městě a neustane-li v akci po-
čaté, sociálové klesnou k bezvýznamnosti. Jak
socialisty letošní volby překvapily, toť zřejmo
z toho, že ze vzteku v noci lepili předákům ná-
rodních stran na okna plakáty: »Banda zlodějů,
kteří nás o naše právo okrádají, národní blázni,
trojkové atd.« Než tupte, tupte, ukazujete tím,
čím jste a kdo slušný člověk dávno se od-
vrátil.
Volby volitelů ve Vysočanech k volbě
poslance ve IV. kurii provedeny byly v úterý
dne 13. t. m. a zvoleni byli 123 hlasy stou-
penci národní strany svobodomyslné. Kandidáti
sociálních demokratů obdrželi 21 hlas,
Libeň
národní blázen
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z řeči, kterou měl dr. Gross v ne-
děli v Jihlavě, dělají německo-liberální listy udá-
lost. »N. W. Tagbl.« i »N. Fr. Presse« počí-
nají si nejinak, než jakoby byl dr. Gross přinesl
Němcům z německé Mediny německý Alkoran.
Skutečně-li to program národních odpůrcůa
naznačeny-li jsou v něm správně cesty, po nichž
jejich politika příští bude se ubírati, potom
ovšem by zlý osud stihl tuto říši. Mráz ve
skutek uvedené řečí Grossovy spálil by nemilo-
stivě poslední kvíteček naděje, jež v pozdní
listopadové době krčí se v sežloutlé trávěa
konec koneů byl by — rozklad. Dnes nenív
Cislajtanii národa, který by si dal líbit a snášel
by klidně a trpělivě, co mu dr. Gross v ně-
mecké nadutosti diktuje. Program dra. Grossa,
o němž tvrdil, že je autentickým výkladem svato-
dušního ujednání, je vypovězením války všem
ostatním sebevědomým národům, jež obý-
vají tuto říši, a domnívá-li se dr. Gross
že v této polovině říše lze prostě po tom se
opičit, co bez trestu prováději Maďaři v Uhrách,
je to šílenství. Německý smělec zapomíná, že
při nepatrném odporu národností uherských
proti panujícímu kmenu, při rozkouskovanosti
malých těch národů a národních zlomků a při
tom, že kapitál a zchátralá pseudointelligence
slovácká, německá, srbská i rumunská k vůli
výhodám, jež poskytuje v Uhrách renegátství,
pracují proti vlastní krví, mohou Maďaři za po-
moci příslušných peněz stlouci si po případě
parlament, kde budou výhradně mezi se-
bou. Dovedou to ale Němci v Cislajtanii?
Gross
N W Tagbl
Němec
Mráz
Grossův
doktor
Maďar
Jihlava
Uhry
Cislajtanie národ
13
article
Dnes kdyby na hlavu se postavili,
majority už se nedomohou. Jim po-
moci může jen zrada ze řad utiskovaných, to
staré rakouské bídné »děl a panuj«, na něž,
žel, že tak mnohé mizerné individuum se lapí,
ne ale celý národ. Kdyby dr. Grossa
jeho stoupenci skutečně měli úmysl udělati z to-
hoto soustátí jednotnou, zcentraliso-
vanou říši německou, potom by osud
její byl rozhodnut. Zhynula by. Neboť potom
by se nevedl boj národnostní jen v parlamentě
způsobem dosavadním ke gaudiu světa a na
vlastní hanbu intellektuálních původců té bídy,
nikoli, pak by se sváděl všude, ve všech obo-
rech, ve všech vrstvách, kde člověk s člověkem
by se setkal. Co by tu bylo sil, všechny by
zpotřeboval tento boj, všechen intellekt a také
všechny mocné statky. Neodvratný úpadek
Rakouska byl by zápasu toho koncem. Chtít
donutiti poslance české a český lid, jehož hlas
musí býti respektován, k poddání se prostředky
páně Grossovými, jest přiliš hloupé, než aby to
stálo za vyvracení Tím vdrcen národ česke
nebude, dají-li mu místo pana Jansy pana Ka-
linu, aneb stane-li se presidentem pan Merhaut,
který si k hodnosti té cestu urovnává. Ztrávili
jsme ve zdraví jiné pány a těch Grossových
Albů ani dost málo se nelekáme. My nezhy-
neme. Jinak ale tato říše, jejíž soustavné ni-
čení zdá se býti — nejvlastnějším německým
programem.
Jim
Grossův
Jansa
Ka
Merhaut
Rakousko
14
article
— Soudnictví v Opavě. V minulých
dnech přinesl úřadní list zprávu, že k zemské-
mu soudu v Opavě dosazen byl nový referent,
soudní sekretář. Tento úřadník nezná česky,
jako většina úřadníků tohoto soudu. Následek
toho jest, že nepatrný počet soudců českých jest
prací přetížen. V obvodu zemského soudu opav-
ského jsou 2 okresní soudy skorem úplně české
a jeden — bilovecký — z poloviny český. Ve
sborovém senátu trestním, kterému jsou přidě-
leny české případy, znají jen dva soudcové če-
sky, druzí dva česky vůbec nerozumějí. Vzdor
tomu pronášejí právoplatné rozsudky. Jaké jsou
toho následky, domyslí si snadno každý. U okr.
soudu opavského jest trestním soudcem sekretář
Kudlich, známý německo-nacionální zemský po-
slanec. Ten také vynáší rozsudky v českých
trestních věcech. Co vypovídá obviněný, tomu
Kudlich nerozumí, tlumočníkem je písař. Roz-
sudek Kudlichův vypadá na př. takto: »Der
Kerl krat, vierzehn Tage areštu.« Něco podob-
ného nedovolí si ani soudy v sousední části
pruského Slezska, v českém kraji. Tam, v Pru-
sku, každému Čechovi, který nerozumí německy
a má před soudem vypovídati ať v tom či onom
směru, přidělen jest u soudů v kraji tom pří-
sežný tlumočník, který musí vše správně tlumo-
čiti. V Opavě — tedy v Rakousku — neví če-
ský člověk, německy neznající, co mluví soudce,
který jej soudí, po případě odsuzuje, a soudce
zase neví, co vypovídá český svědek nebo obvi-
něný, vzdor tomu však rozsuzuje a odsuzuje.
Takovým způsobem nevedou si ani Prušáci vůči
domorodcům ve svých afrických koloniích.
Kudlich
Kudlichův
Čecho
Prušák
Opava
Slezsko
Pr
Rakousko
15
article
— Z Konic, 14. listopadu. (Zvl. telegr.
zpr. »Nár. Listů«.) Dnes za velkého účastenství
zahájeny v městě našem volby do obecního za-
stupitelstva volbou ve třetím sboru. Prová-
dějí se »po maďarsku«. Němci na-
bízejí za hlasy po 10 zl. a znásilňují
české voliče veřejně. Do půl 11. hodiny
dopolední udržovala se mezi kandidáty českými
a německými rovnost hla s ů.
— Zuřivý boj proti českému knězi.
Před nedávnem uveřejnili jsme stížnost Čechů
friedlandských na protizákonné jednání taměj-
šího c. k. poštovního úřadu. Tázali jsme se
c. k. poštovního ředitelství, má-li c. k. po-
štovníúřad ve Friedlandě, který
dosud vydával tiskopisy a stvrzenky jen ně-
mecké, budoucně na zvláštní žád o st
českých stran vydávati též tisko-
pisy a stvrzenky o českých zásil-
kách oboujazyčné. Žádost ta vyřízena
byla příznivě, poněvadž jest spravedlivá a zá-
konu vyhovující. Vždyť Čech ve svém českém
království ani v území zněmčeném práva svého
vzdáti se nesmí. C. k. poštovnímu úřadu ve
Friedlandě rozkázáno tedy, by budoucně žádost
Čechů byla respektována a dnes už vydává po-
dací lístky českoněmecké. Neznamená to štváti,
ani provokovati, činí-li Čech v celém království
nárok na své právo. Než městská rada fried-
landská rozumuje jinak. Podle ní nemá Čech
v uzavřeném území práva žádného, on musí
se sehnouti pod německé bezpráví, jsa náhodou
odkázán žíti mezi Němci, musí prý zříci
se své národnosti, zapřít svoji řeč a
krev, a běda mu, hlásí-li se veřejně, že-
je Čechem a chce, co mu patří po právu.
Odvážil se toho katolický kněz, tamější učitel
náboženství, P. Jan Leop. Kolář. Žádá u c. k.
pošt. úřadu ve Friedlandě oboujazyčné tisko-
pisy a stvrzenky, nespokojuje se s ryze něme-
ckými. A to je hrozný přestupek, to je zločin.
Pryč s ním tedy, se štváčem. »Musí
od nás a žádný český kněz nesmi
Němec
Čecho
Čo
P Leop
Konice
Čechy