Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 18. prosince 1909.

Číslo 348.

Ha ranní a večerní listy přodpláci na - V Praze v administraci: 2 K —h na měsle- na čtvrt lnta . . . . 6 K — h u dvojí donáškou na měsle. na čevrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K ao s dvoji zásilkou a měsie, na čtvrt iota : . . . I K do

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Velký den ve sněmovně. Z Vídně, 18 prosince. Dnes je v posln- necké svěmovně památný, histerický den. Obraty a převraty, které staly se ve vnitřní politice fohoto státu, zvláště od zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího, vnutily stranám, spojeným ve Slovanské jednotě, do rukou zbrat obstrukce a několik dní potom zbraň proti ob strukci. Jest to překot tak náhlý, že veřejnost solva dovede jej pochopit. Až bude skončen souboj mezi Slovany a Němci, potom bude v dět, že podniknuta byla výprava, jejíž cíle ne jsou dnešek, ani zejtřek, nýbrž budonenost. To postihuje dnes dobře »N. Fr. Pr. « Její stať dnešní jest lamento na ssutinách minulosti za které — jak doznává — dosavadní jed- naeí řád poslanecké sněmovny byl Němcům nejvydatnější a nejspo- lehlivější baštou, na které bojovali proti rovnému právu jazyka českého v vnitřnim úřadování a nikdo neklame se o tom, volá tento list, že reformou jednaciho řádu vykonává se pro Němce rakouské událost nejdůležitější a nejosudnější. Bude-li tato re- forma skutečně přijata, bude to velmi vážná událost a zároveň zvláště důležité dalum pro Němce rakouské. Reforma jednacího řádu vy- konává se na rychlo, poněvadž chce to Slovan- ská jednota — nejkrajnější šetrnost vůči Če- chům a bezohlednost vůči Němcům již nynl.

Co přinesou teprve časové příšti, nebude-li jed- naci řád nadále ochranou stejnou? Nynějš reforma jednacího řádu jest po bosenské annexi nejdůležitějším příběhem roku letošního a snad nejdůležitější od pádu hrab. Ba- dena, Žádné lidské oko nemůže viděti, co příjde. Nelze však setřásti starost, ža něme- ckému lidu hrozí ještě mnoho trpkých strastí že nyní boří se zed, za kterou Němei mohli se brániti dosud proti útokům nesčetných nepřátel v tísni a zradě. Polský klub pro opravu jednacího řádu. Z Vídně, 17. prosince. (K. k.) »Poinische Korrespondenz« uveřejňuje toto sdělení: Polské kolo rokovalo dnes o pilném návrhu posl. dra. Kreka a dra. Kramáře na změnu jednacího řádu. Po podrobně a živé debatě, v níž probrána byla politcká situace, bylo učiněno toto jednomyslné usnesení: Polské kolo prohlašuje s se vší rozhodností pro nejrych lejší vyřízení pilných ná vrhu směřujicích k opravě jednaclh řádu a vyzývá vládu, aby tyto návrhy ener zicky podporovala. Ke konci sehůze vyzval pře seda členy kola, aby se nevzdalovali z Vídné. aby kolo mohlo každým okamžikem zaujmout plným počtem stanovisko ku projednávaným otázkám.

Z Vídně, 18. prosince. V nočn! s chůzí kola polského prudee útočeno na vládu a její patrnou snahu zma řiti přijet! návrhu Krekova-Kra- mářova. Poslanci Stap ňski,— Pastor, Stoja lowskí, Stwiertnina a Kozlowski dokazovali, ž vláda nezasluhuje nižádné du věry, poněvadž nechce dopustiu nápravu po- měrů v parlamentě. Posl. Stap ňski ukazoval k tomu, že všechny pochyby, které sv. pan Benerth vyslovil ve včerejší konferenci před sedů klubovních proti návrhu Krakově- Kramá řově, jsou bezpodstatny. Dovolával se výkladu místopředsedy Pernerstorfera na konferenci té Poslanec Stapiňski dokazoval, že nynějš chvile pro uzdravení parlamentu nesmí býti promeškána, protože nelze předpovídat, zdali se podobná přiležitost opět Posl. Stojalowski navrhl tuto resoluci: »Vzhledem na návrh Krekův— Kramářův prohlašuje kolo polské: 1. že, kdyby vláda neučinila vše ku pro- vedení návrhu toho, jest odho- dláno dosavadní taktiku vůč vládě a německým stranám změ- niti, 2. kolo polské se usnáší, aby polšt ministři nezůstali ve vládě, která vzhledem na situaci, jež umožňuje parla mentni projednání státních nezbytností, přece chce vládnout § 14.« Tylo návrhy odstaveny však zatím vzhledem na prohlášení ministra Dulemby. že sv. p. Bienerth se chce nyní roz hodně zasaditi o uskutečnění ná- vrhu Krekova—Kramářova vzhledem k tomu, že podle sdělení téhož ministra kře- sťanští sociálové se již usnesli pro návrhy ty hlasovat. vrátí.

Křesťanští sociálové pro opravu jednacího řádu z Vídně, 17. prosince. (K. k) Ve dnešn schůzi, konané po konferenci předsedů křesťan- sko-sociálního sdružení bylo usneseno jednomy slně, kdyby byl projednáván pilný návrh Krek Kramářův, prohlásiti, že křesťansko-sociální sdru- žení v důsledku svého stanoviska, v otázce té vždycky zachovávaného, souhlasí s refor- mou řádu jednaclho. Zvolen šesti- členný výbor, aby zahájil vyjed- návání o změnách, jež mají býti na zmíněném návrhu provedenya na základě přátelských styků křesťanských so- ciálů s ostatními stranami německými, zjednati se zástupci těchto stran dohodu o společném postupu v léto věci. Německo-nacionální poslanci v kleštích. Z Vídně, 18. prosince. 10 hod. 40 min. O 10. hodiné dopoladní sešel se Svaz ně- meokonárodních o oslanc ů ke schůzi ve které byla veliká sklíčenost mysli a naprostá bezradnost o tom, co činiti nyní. Předsednictvu bylo vytýkáno, ž nemělo svoliti k permanentní schůzi, která byla jenom nástrojem sociální demokracie. Prudk žaloby vznášeny na stranu kře- sťansko-sociální, že nechala ostatní Němce na holičkách v příčině návrhu Krekova-Kramářova. Rokovalo s o tom, co podniknouti a bylo vysloveno, ž zbývají jenom dvě možnosti: bu dát se porazíti nebo dáti se na ústup a retirádu krýti návrhy na změnu jednacího řádu.

Odstoupení Bienerthova ministerstva. Z Vídně, 18. prosince. Po řeči sv. p Bienertha rozšířily se ve sněmovně zprávy, ž kabinet v témž okamžiku, ve kterém předloží panovníkovi k sankei za- tímní rozpočet a zákon zmocň- vací, podá demisi. Německé prolinávrhý pro změnu jednacího řádu. Z Vidně, 18 prosince. Němci tak zvani liberální připravují k návrhu Krekově a Kra- mářově dva pilné návrhy: jedním žádá se výhradně německé jednání vpo slanecké sněmovně, druhým snaží se Němci zachrániti obstrukci pilnými návrhy v ten rozum, aby bylo možno podávati návrhy takové, jsou-li po- depsány aspoň 50 poslanci. Kromě toho navrhuje se, aby určité dni v týdnu byly vyhraženy pro předlohy vládní. Sociálně-demokratické vedení zakazuje demon- strace u parlameutu. Z Vídně, 18. prosince. Předsednictvo soci- álně-demokratického svazu v poslanecké sně- movně uveřejňuje tulo vyhlášku: »Nyní jes naděje, že parlament bude osvobozen od mury obstrukce. Dokud tato naděje jest, nepovežujeme za věc prospěšnou, aby pořádány byly v okol parlamentu demonstrace, které by se mohly vy- kládati na licho«.

Ústup německých stran pokrokových. Z Vídně, 18. prosince. (K. k.) Dle eommu- niqué německo-nacionální korespondence sešly se dnes dopoledne po 9. hodině strany sva- zu německo-pokrových stran, aby zaujaly slanovisko ku podaným pilným návrhům Slovanské jednoty. Po třihodinném rokování. v němž bylo zejména poukázáno k tomu, že způ- sob pilnosti oro návrhy na změnu jednacího řádu není přípustným, a za něhož také vše- obecně byl prosloven názor, že nynější cesta pa- trně nevedla by k věasnému vyřízení předmětů jednacího pořadu, usnesla se valná schůze ně- mecko-svobodomyslných stran velkou většinou hlasovati proti pilným návrhům, které budou projednávány. Bylo však skoro bez výminky uznáno, že je nutnou změna jednacího řádu již se zřetelem k neslýchaným poměrům, zavině- ným nynější obstrukcí ve sněmovně. Někteři řečníci vyslovili se proti změně jednacího řádu z toho důvodu, že se z něho obávají obmezení obhajoby národních práv německého lidu. Od podání německo-svobodomyslné h pilného návrhu bylo upuště no Bude-li pilnost návrhu Krek-Kramářova schvá- lena, podají německo-pokrckové strany za meritor niho rokován řadu pozměňovacích návrhů, jimiž má býti reforma jednacího řádu upravena tak, aby národní zájmy německého lidu v Rakousku v parlamentě mohly býti každé chvíle hájeny obhájeny.

Hned po plenární schůzi konal německý výkonný výbor poradu, na niž rokováno bylo o dalším postupu v záležitosti jednacího řádu. Německý výkonný výbor stanovil ná- vrhy, které budou podány v meri- torni debatě po schválení pilnosti, a bude o nich, jakož i o příští taktice vyjednávati s ostatními stranami, ochotnými ku práci. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. prosince. (K k.) »Wiener Ztg.« oznamuje: Císař jmenoval po návrhu ministra zahraničních záležitosti konceptního praklikanta u místodržitelství v Praze Huberta hr. Stol- berg- Stolberga vyslaneckým attachém — »Wiener Zeitung« uveřejňuje jmenování barona Kuhna vyslancem v Portugalsku, bar. Ga- gern'a vyslancem v Bernu a Vladimíra svob. pána Giesa z Gieslingenů vyslancem v Cetyni. — »Wiener Zeitung« uveřejňuje na řízení veškerého ministerstva z 13. prosince t. r. jímž se zavádí pro soudco vsk úřadníky správního soudu úřadn oděv. — Ministr veřejných prací jmenovl dra. techn. Hugona Hermanna učitelem v IX. hodnostní třídě na odborné škole pro ke- ramiku a spřízněný umělecký průmysl v Te- plici-Šanově. Bulhazský král ve Vídnl. z Vídně, 18. prosince. (K. k.) Bulharský král Ferdinand a královna Eleonora, kteří zúčastnili se v Brunsviku svatby vévody vladaře, přijelí sem dnes ráno cestou do Sofije.

Uhorský lišský sněm. Z Pešti, 18. prosince. (K. k.) Poslanecká sněmovna. Předseda Gal zahajuje schůzi několik minut po 10. hodině a věnuje posmrtnou vzpomínku zesnulému králi belgickému. V knize návrhů je návrh poslance Holla (st Justhova), aby sněmovna zaslala císa i oddanou adresu, jíž by se císaři sdělilo,z sněmovna nepřeje si prodloužení pri- vileje společné banky, nýbrž zřízení samostatné banky od 1. ledna 1911. V kni- dotazů je velký počet interpelací, mimo jiné dotaz posl. Bozokya (neodv. levice), v níž vznesen je dotaz na vládu, je-li jí známo, že dr. Friedjung má v úmyslu kompromitovati Uhry, že při procesu Friedjungem byly Uhry napadeny a je-li vláda o- chotna postarati se o potrestání této urážky. Dotazy budou projednávány na konci schůze. Z Pešti, 18. prosince. (K. k.) Než přešlo se k jed- nacímu pořadu, podalo více než 20 poslan- ců Justhovy skupiny návrh, aby konala se tajná schůz e, poněvadž jest největší stranou v poslanecké sněmovně, ale nebyl na ni vzat dosta- tečný zřetel při dodatečných volbách do výborů, které mají býti vykonány. Předseda vyhověl této žádo s ti. V tajne schůzi stěžuje si posl. Teleky jménem Justhovy stra- ny, že nebyl na ni vzat přiměřený zřefel při volbách zapisovatelů a volbách do výborů, jež mají býti vy- konány. Ministr obchodu Košut prohlašuje, že podle ústavního zvyku jest úkolem největší strany, aby jmenovala kandidáty. Nyní — praví mministr — jsme my největší stranou. (Trvalý veli- ký hluk a odpor na nejkrajnější levici Hlučná pochvala u strany lidové.) Chorvatští universitní studenti proli chorvalsko srbské kealici.

Ze Záhřeba, 17. prosince. (K. k. uh Chorvatská universitní mláde uspořádala dnes manifestační sehůzi, aby prote- stovala proti zaslání pozdravného lelegramu Frant. Supilovi. Byl zaslán pozdravný telegram dru. Friedjungovi. z bouřlivého provolávání proti koslici chorvatsko- srbské a za zpěvu národních plsní táhli mani festanti na ulici, byli však policíi zad ežen načež se klidně rozešli. Starobní pojišťování ve Fransii Z Pařiže, 17. prosince. (K. k.) Sená schválil část osnovy zákons, týkající se starob- ního pojišťování dělnictva, ve které se stanovi povinný roční přispěvek dělníků, praeujicích z mzdu 9 fr. pro muže, 6 fr. pro ženy a 4 půl fr. pro nezletilé pod 16 let. Ministr spra- vedlnosti prohlásil ve sněmovně při projednávání rozpočtu, že připouští právo úrsdn ků tvořili svazy. Mozinárodní výstava v Barceloně. Z Madzidu, 18. prosince. (K. k.) Ministerská rada se usnesla svolati sněmovnu, aby si vyžádala sou- hlas ku prodloužení platnosti běžného rozpočtu na rok 1910. Ministerská rada usnesla se dále, aby ná- rodní výstava v Barceloně měla mezinárodní ráz.

Bouře v ruské říšské dumě. Z Petrohradu, 17. prosince. (K. k.) Ve večern schůzi dumy mluvil kadet Rodičev o přípust- nosti místních řečí při místních sou- dech. Prohlásil, že Polákům základními zákony př- znaná velební práva byla nezákonně zrušena. Slovu tato vyvolala na lavicích pravice a u části naciona listů velký hluk. Poslanci křičeli a tloukli deska- mi pultů. Nacionalista Pavlovič a někte- ří jiní poslanci rozbili své polty na kusy. Po rěkolika bezvýsledných po- kusech obnoviti klid byl předseda nu- cen opustiti své miso a přerušiti schů- zi. Za přestávky chtěl se Timoškin (člen pravice) vrhnouti na kadeta Ašemova, sně- movní pořadatelé a přátelé obou poslanců zabránil však rvačce. Otevření nového dvorního divadla meiningského. Z Meiningu, 18. prosince. (K. k.) Včera večer bylo slavncstně nové dvorní divadlo v přítomnosti vě- vody a různých knížecích hostí otevřeno. Hrán by ve slavnostním představení „Valdštejnův tábor“ ve starém meiningském slohu a číyři první jednání „Piccolominů“,

Konse hornické stávky v Australii. Ze Sidneye, 18. prosince. (K. k.) Stávkový kon- gres horníků se usnesl, aby v západních pánvích byla v pondělí opět zahájena práce. Očekává se, ze horníci z jižních pánví budou následovati tohoto příkladu.

Král Belgů zemřel. Z Brusselu, 17. prosince. (K. k.) Princezna Louisa prohlásila, že má důvod souditi, že cenný nábylek a různé předměty v domě baronky Vanghanové, kdež měl král byt, byly majetkem jejího otce a žádala, aby byl dům zapečetěn. Na stížnosti bar Vaughanové proti tomu roz hodl soud první instance, že se stížno st vyhovuje. Z Vídně, 18. prosince. (K. k.) Za krále Leopolda byl nařízen 20denní dvorní smuteko 20. t. m. M. Z Kolina n. R., 18. prosince. (Zvl telegr. »N. L.«) »Kölnische Zeitung« uveřejňuje tento telegram z Brusselu: Ihned po úmru krale Leopolda došly z četných měst německých i neněmeckých návrhy na zabavení ve škerého jmění, jež připadne prin- cezně Louise. V jednom případě dostavi se smírčí soudce a přiložil soudní pečeť. Tvrde se, že dluhy princezny Louisy daleko přesahují podil, který jí dle závěti zesnulého krále při- padne. Baronka Vaughanová usídlise nejspíše se svými dětmi v některém královském zámku na belgickém pobřeží. Avšak není o tom ještě definitivně rozhodnuto, ježto baronka také projevila úmysl, že sn trvale usadí v cizině. dlání.

Konference klubovních předsedů

Dr. Kramář pokračuje: Řekl-li ministerský předseda, že žalastnými poměry ve sněmovně trpí nejvíce vláda, nepůsobí tato okolnost na- prosto na řečníka. Řečníkovi nejde o vládu nýbrž o sněmovnu, stát, všechný státní občany. Docela zvláštním dojmem působí projev,že tento návrh na změnu jednacího řádu nemá ji- ného účelu, než znemožniti německou obranu. Řečník musil by německého národa velice lito- vati, kdyby byl tak slabý, že by byl reformou jednacího řádu vydán zpupnosti Slovanů. Slo- vané přece nemají majority ve sněmovně. Musí vždy uzavírati kompromis s jinými stranami, aby utvořsli většinu a aby něčeho dosáhli. Ovšem na příště nebude možno obstrukčními vyhrůžkami něco vynutiti. Piatí to pro jednu stranu jako pro drohou. Avšak zároveň nelze od Slovanské jednoty očekávati, co nemůže vykonati a co je úplně zbytečno. Dr Lueger soudil, že bylo by třeba uvolniti jednací pořad pro rozpočtové pro- visorium a nebáti se posl. Choce. V Čechách je všeobecně známo, že právě řečník před radi- kální stranou ani o krok neustoupil. Nikdy se nebál radikalismu a postupoval vždy, jak mu kázalo jeho svědomí. Obstruovati návrh na změnu jednacího řádu není dobře, neboť jest to právě takový pilný návrb, jaké se projednávají nyní ve sněmovně, takže strany mohou roko- vání zkrátiti. Jestliže dr. Lueger soudil, že ne- záleží na tom Slovanské jednotě, aby jednael porad byl nyní uvolněn, prolože přece můž pilné návrhy opěl podati, nesmí se zapomenouti, že jde nyní o boj proti vládě Posl. dr. Lueger: Avšak zde jde o stát Posl. dr. Kramář: Zajisté jest slát dů- ležitější než vláda, avšak předseda ministerstv nepotřebuje, než jeti do Schönbrunnu a ustou piti jiné vládě, pak bude ihned podán důkan že Slovanská jednota nevede protistátní boj. nýbrž že chce dáti státu, čeho potřebuje.

Posl. dr. Adler: A pak již nic nebudet protahovatil Posl. dr. Kramář: Deajista ne! Slovan- ská jednota vystavuje se dokonce nebezpečl. že pomůže vládě na kamžik z nebezpečí, bu de-h tato změna jednaciho řádu provedena. Vlada nebude pak potřebovat paragrafu 14. neboť dostane cestou parlamentní, čeho potře buje. Řečník doufa jen, že vláda si nebud sama osobovati záslubu, že to prosadila. Ne- bude li možnou obstrukce ani na pravo, ani na levo, nastane též řádný parlamentní život v tom smyslu, že zde nebudou tvořeny nepřirozené většiny, nýbrž že strany k práci ochotné slouči se pod podminkou, aby vůči všem zákony správou bylo stejné postupováno. Kdo chce pri- vileje a bazpráví, zůstane pak asi stranou, avšak nebude již nebezpečným, protože nebude již moci paralysovati vůli veliké majority. Slovanská jednota přichází vstřic, co možno nejvíce jestliže posl. Údržal zde mluvil poněkud ostřeji

musí řečník podotknouti, že jest to zásluhou tohoto poslance, že pohnul svou stranu k po- volnosti. Změna pořadí pilných návrhů může býti beze všeho povolena, musí se však též po- čitati s jistou chižádostí stran a vzíti ohled na to, jestliže »grárnici odvolají své pilné návrhy, že dostanou přednost návrhy rad kálů. Není tudiž správným, straně, ukazující poctivou vůli, aby byl zjednán pořádek, nevyhovět tím, že se opěc nezavede obvyklost po léta praktikovaná, že se nepřipusti změna pořadí návrhu Tím by se též umožnilo zvolti okamžik, ve kterém má býti projednána reforma řádu jednacího. Ovšem v okamžiku, kdy nastane dohoda, budou ná- vrhy sgrárníků odvolány, neboť pak nebudou již míti účelu. Kdo skutečně pochopuje vážnos situace a má dobrou vůli, musí pochopiti, že reforma taková je možnou jenom v okamžiku tomto, jindy ne. Záludných myšlenek nepotře- buje míti nikdo. Návrh Sylvestrův musí řečník považovati za zamítnuti.

Na obyčejné cestě jednacího pořadu nelze navrhovanou reformu uskutečniti již z důvodů ryze časových a pak teprve by bylo nutn použiti paragrafu 14. Mimo to lze z nadšení jakým němečtí radikálové reformu jednacího řádu vítají, odhadnouti obtíže, překážející takové reformě způsobem normálním, kdo chce tuto reformu cestou obvyklou, vůbec ji nechce. Je- dinou možnou cestou jest pilný návrh. Námitky. pronášené vzhledem na jednací řád, jsou odstra- něny prejudicem z r. 1903. Neprovádíme svou poliniku s lehkým srdcem, nýbrž proto, že ne můžeme jinak. Též mezi námi jsou mnozí, kdož nás před tím varovali. Uvážili jsme všechny eventuality, avšak nemůžeme prostě jinak. Podá- váme li však nyní ruku, aby se zjednal pořádek. musí všichni, kdož chtějí pořádek, ji přijati Sáhnete-li všakk vytáčkám, musí celý svět vě- děti, že vlastně nic nechcete. Posl. Pergel!: Kdyby se počitalo s rešl- ními činiteli, i kdyby poslanecká sněmovna tento návrh velmi rychle vyřídila, jest velice pochybno, zda-li též panská snémovna bud svolána do 24 hodin a zda-li bude zákon ihne korunou potvrzen. Též řečník opětné prohlási změnu jednacího řádu za nutnou, ale má-li byt účinně provedena, postačí prostý návrh. Dr. šl. Grabmayer mu dnes prohlásil, že reforma ta nemůže býti provedena pilně, protože se to příčí paragrafu 80. jednacího řádu. Další obtiž týká se žádané změny v pořadí pilných návrhů, což je rovněž proti jednacímu řádu. Řečník při- pojuje se k názoru posl. Luegra, že druhé a třet čtení provisoria rozpočtového a všeck čtení zákona zmocňovacího musí býti uvolněna.

Pak mohli bychom se dopustiti malého sacrificis. V drokn prodle jíí ranní čislo o sobě za s k věčerní za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotové napřed. Předplaceni a insorty přijimá administrace v Marianiské ul., 3. Tam nacházejí se též rodaken, tiskárna a expedice „Národních Llstů- Rukoplay so novracnjl.

pokud jde o ducha a znění jednacího řádu- Stanovisko posl. Luegra jest jedině správným- Posl. Pernerstorfer mluví proti ná- zoru, že změna jednacího řádu by mohla býti provedena jednoduchým návrhem. Čeští radiká- lové, Rusové a němečtí radikáluvé jsou jistě s to podati řadu pilných návrhů a reformu tím za- meziti. Strana svaluje všechnu vinu na stranya na vládu, které v rozhodném okamžiku, který se tak brzo nevráti, jediný prostředek nepři- jímají. Posl. Seitz praví, že reforma má se nyní ztroskotati, protože strany německé se nespoko- jují odstavením českých pilných návrhů, nýbrž žádají odvolání. Předseda ministerstva nevy hne se poznání, že nyní, jsa německo-pokrokovým stranám nejbližší, je povolán strany pohnouti, aby o svém usnesení znovu rokovaly- Posl. Konst. Levický prohlašuje, ze jeho klub považuje změnu jednacího řádu za politickou životní otázku Rusů a proto soudí, ž věc ta nemůže býti projednávána pilným návr- hem. Avšak strana jeho nenamítá, aby záležitost ta byla ve výboru projednána pilně a aby co možno nejdříve byl zjednán nový jednací rád. Posl. ryt. Vasilko jménem svého klubu se úplně připojuje ku prohlášení tomuto. Posl dr. Adler vyzývá zástupce stran, aby použily času do zejtřejšiho rána, aby u svých stran zjednali vyjasnění. Mistopředseda ryt. Starzynski konči konferenci a praví, že sdělí presidentovi, že je přání, aby zejtra o 11. hod. dopol. se konala opětně konference předsedů.

Druhá konference klubovních předsedů. Změněný návrh na reformu jedna- cího řádu. Z Vídně, 18. prosince. (K. k.) Ve schůzi předsedů klubů, která konala se za předsed- nictví dra Pattaie a za přitomnosti ministerskéno předsedy svob. pána Bienertha a ministrů dra. Bniňského, dra. Weiskirehnera a dra. Duleby, přečeti posl. dr Kramář výborem ujedna- ný nový text návrhu na reformu jednacího řádu. Návrh tento zní:

Poslanecká sněmovna se usnáší: následu- jící osnova zákona se ústavně schvaluje: Zákon ze . . . . . Se souhlasem obou sněmoven říšské rady vidí se Mi nařiditi: Článek I. Zákon o jednacím řádu se doplňuje tímto ustanovením: § 17.a): Aby zabráně- no bylo každému porušování a kaž- dému zneužívání jednacího řádu a pořádku ve sněmovně, jest před- seda poslanecké sněmovny oprávněn, aby podle svého uvážení podaná mu oznámeni oddé- lení a výborů, zprávy těchto výborů, ohlášky návrhů, povolené dovolené a žádosti o dovole- nou, jakož i došlé petice, dále schválení úřad- ních protokolů o schůzi, konečně projed- nání iniciativních návrhů, pr které ke žádá pilné projednání, dal projednati buď v průběhu schůze anebo až ko konci schůze. V případě, že by předseda byl těžce uražen, nebo že by nastalo očividné vze- pření se proti jeho nařízeni, jest předseda oprávněn vinné poslance vylou- čiti z dotyčné schůze, nebotaké ze schůze následující anebo ze dvou následujících sehůzí. Vůči každému vyloučení, jež provedeno bylo náslodkem opa- tření presidentova, jest dovoleno odvolati se na poslaneckou sněmovnu,o čemž poslanecká sněmovna rozhoduje bez roz- pravy prostým hlasováním. Jestliže předseda vyloučí poslance také ze schůze ná- sledující, nebo ze dvou následujících schůzí, rozhoduje poslanecká sněmovna o apelu bez rozpravy prostým hlasováním v příšti schůzi, než začne se projednávati jednací pořad.

Článek II. Zákon tento, jenž nabývá plat nosti dnem svého vyhlášení, pozbude platnosti dne 31. prosince r. 1910. Po stránce formální se navrhuje, aby zákon tento byl ihne prcjednán s veškerým, dle jedna- cího řádu přípustným zkrá cení m, a aby byl bez výborové porady vy- řízen ve všech třech čteních. Posl. dr. Sylvester opětuje své včerejší pro- hlášení, že německo-svobodomyslní poslanci jsou ovšem pro změnu jednacího řádu, že však dle jich přesvědčení pilné projednání ne n správným, z formálních důvodů, a protože nevede k cíli. Budou hlasovati tudíž proti pil- nosti, vyhražují si však podati v meritorní de- batě ještě své návrhy a dohodnouti se o nich s pracovními stranami, s nimiž dosud spo- lečně šli. Prohlašují však již dnes, že musí býti rozhodně též proto, aby byl stanoven jednotný jazyk jednací, protože by ji- nak byla každá změna jednacího řádu a celá diktatura předsedova illusorní. Posl. dr. šl. Mühlwert připojuje se k vý- vodům posl. dra. Sylvestra. Posl. dr. Adler poukazuje na své včerejší prohlášení, že sociální demokraté bu- dou totiž hlasovati prc pilnost,a prohlašuje, že jsou celkem se zně- ním spokojeni. Formální postup představuje si řečník tak, že rozprava o pilném návrhu bude velmi krátkou. Ti, kteří reformu nechtějí, měli by si je- nom ujasniti, zdali chtějí dlouhý nebo krátký boj. O vytrvalesti poslanecké sněmovny nelze dnes více pochybovati. Posl. dr. Strancher připojuje se k výkladu posl. dra. Sylvestra a prohlašuje, že jeho strana bude také v tomnto smyslu hlasovati.