Námitka, že smrt Hrůzovy není způsobena vy- krvácením nýbrž zadušením, je vyvrácena již dobro- zdáním fakulty, která tuto domněnku přímo vylučuje. Všecky tyto námitky jsou bezpodstatny. Kladu na to důraz, že sousedé rodiny Hrůzovy zde vypo- věděli, že členové její žili navzájem v míru a že není také pravdou, jakoby den před vraždou byla u Hrůzů hádka. Zranění Jana Hrůzy na levé ruc ukázalo se býti pouhou povídačkou a tvrzení, ž zármutek matčin byl simulován a že matka snad zavraždila dceru k vůli několika zlatým, odsuzuje se samo sebou. Příslušné výpovědi pí. Šubrtové jsou neroz- hodné, poněvadž, jak jest zjištěno, jest nervosní. Pachatele třeba tedy hledati někde jinde, nežli v rodině Hrůzových. Musíme se především zabývati otázkou, co způsobilo smrt Anežky Hrůzovy. Soudní lékařia dobrozdání fakulty konstatovalo ránu na krkua rány na hlavě. Rána na krku byla způsobena nožem a jest absolutně smrtelná. Dobrozdání fakulty praví, že tato rána mohla býti způsobena obyčejným kapesním nožem. Není tudíž vyloučeno, že Anežka Hrůzova šle klidně do lesa, že byla přepadena, sražena holí pak zavražděna. Podezření ze zločinu vraždy uvaleno především na Jana Hrůzu, alé stále hlasitějším stával se hlas lidu: »Vrahem jest Leopold Hilsner. Hilsner chodíval, jak sám se přiznal, často do lesa; to by ovšem bylo slabým důvodem Avšak máme zde ještě jiné okolnosti, že Anežku Hrůzovu znal, že tato si na žida, který je »ševcem- stěžovala, že poručník Anežky Hrůzovy ji dokonce provázel, poněvadž se ho obávala. Hlavním momentem jest ovšem otázka, zdal Hilsner v kritické době byl v Březině. A on tam byl Kateřina Dvořáčková viděla jej dopoledne jíti směrem k Březině.

Zellinger a soudruzi viděli ho, třeba ne jíti do lesa, tedy přece jíti směrem k lesu. A opět jin svědkové viděli jej na cestě do lesa, a pří těchto výpovědech nemůže padati na váhu, že údaje o době se na minutu neshodují. Nad to byl zde ještě svědek Pešák. Nevím sku- tečně, jak mám o tomto svědkovi mluviti. Svědek obstál při třech zkouškách. Odborní znalci prohlásili že muž ten má nadnormální zrak, a že skutečně dle oděvu, dle charakteristických pohybů holí mohl Hil- snera ve společnosti dvou cizích mužů na známé vzdálenosti poznati. Z toho plyne nezvratně, že Hilsner s jinými soudruhy v kritické době byl na místě zločinu, že měl v rukou bílou hůl, která později byla nalezena také v lese. Státní zástupce pak pokračuje: Uvážení zaslu- huje okolnost, že fakulta ve svém dobrém zdání praví, že není velmi pravděpodobno, že skvrny na kalhotech jsou skvrny krevní a že se tím dobré zdání dřívějších odborných znalců oslabuje. Avšak fakulta nevylučuje, že se zde jedná o krevní skvrny, které byly odstraněny praním, a že šaty skutečně byly prány, je výpověďmi svědků zjištěno. Svědkové ovšem o barvě šatů, které měl Hilsne v kritické době na sobě, učinili různé výpovědi avšak zde třeba uvážiti, že Hilsner měl různé šaty a že je — což musí býti povážlivo — často střídal Poukazuji dále na podezřelé chování Hilsnerovo Zarděl se, když kamarád mluvili před ním o vraždě a nemohl se jim dívati do tváře. V líčení samém prozrazoval se Hilsner chová ním svým; bylo na něm přes jeho zevní klid pozo rovati, jak těžký vnitřní boj bojuje. Kdykoli se jed- nalo o důležité věci pro obžalovaného, bylo možno takřka čísti jeho vnitřní rozechvění z jeho tváře. Důkaz o alibi, o který se pokusil, se nezdařil. (Pokračování.)

Denní zprávy. — Čeští úřadníci. Máme je a máme jich s dostatek, máme jich tolik, že jejich množství uvedl onehdy poslanec pan Fournier za důvod, proč Němci neústupně trvati budou na tom, aby němčina v této říši byla pro- hlášena za řeč státní. Však ku podivu: buď naše vědomím národním prodchnuté úřadnictvo ještě je poměrně mladé, že se z jeho řad nikdo ještě na čelnější místo nedostal, nebo má ka- riéra úřadnická vlastnost, že v ní počínaje pátou třídou, vlastenectví mizí. Jaké naděje. kladly se v presidenta vrchního soudu J ans ul Sotva se v úřadě ohřál, již s největší ochotou rozeslal Kindingerův výnos s pověstným dodatkem. Co jsme očekávali od presidenta zemského soudu Pally? Jaké to bylo horo- vání o jeho české nepoddajnosti, a jak nepod- dajným je tento pán, dokázal způsobem, o němž zprávu přinesli jsme ve včerejším čísle našeho listu. Čeština je ze soudů v Čechách dnes úplně odstra- něna. I odtamtud zmizela, kam ani nejurput- nější nepřítel národa našeho sáhnouti se ne- odvážil. Vrchní státní zástupce v tomto královstv je také Čech — pan Merhaut, českých rodičů syn, v českém kraji zrozený, odchovane českých škol a české společnosti člen. O tom, jak v mezích zákona — o nic jiného tu nejde — hájí český interess ve svém úřadě, zbytečno by bylo šířiti slov. Místopresident zemského finančního ředitelství, tedy nejvyšší finanční úřadník v zemi, je také syn českého otce a české matky. První ale, co učinil, bylo, že povolal si chefy oddělení a jim kázal vymýtiti

na poslední kličku na ř češtinu ze všeho vnitř. ního úřadování. A když se sboru úřadnickému představil tento pán — Čech — mluvě k deva- desáti procentům Čechů, ani jediného nepronesl českého slova. Ředitel pošt v království českém, pan Šafařík, je rovněž Čech. Jak v jeho ressortu češtině se daří, o tom zbytečno by bylo pronášeti slov. Pan místodržitel hrabě Coudenhove ovšem není Čech. Však nespravedlivými bychom byli, kdybychom tvr- dili, že pod ním daří se češtině snad hůře, než pod pány, jež jsme uvedli před ním. Tak to tedy u nás vypadá. Mohli bychom se domnívati, že snad mnohé pány nuts k takovému jednání — poněvadž dobře znají poměry ve Vídni — touha po dalším po- stupu, však čím chce státi se ještě na příklad pan vrchní president? Mohlo by býti krásnějšího zakončení kariéry vysokého úřadníka, nežv zájmu národa svého hájiti nepoddajně zákon a složiti zbraň jen působením moci vyšší, nesen důvěrou a láskou všeho lidu? Snad je to ještě následek dějinného úpadku našeho v sedmnáctém století, že našim lidem v úřadech schází — silná páteř!

— Vlastenecké a dobročinné odkaz zesnulého cís. rady p. Josefa Srnce. Z no- tářské kanceláře p. Čeňka Feyerfeila v Karlíně byla dopoledne předložena okresnímu soudu karlínskému poslední vůle pana cís. rady Josefa Srnce. Jest psána na osmi arších a ob- sahuje celou řadu odkazů k vlasteneckýma dobročinným účelům. Testament byl sepsán dne 27. června 1895 a dodatky jeho pocházejí ze dne 27. června 1895, 22. září 1897 a 7. října 1897. Zesnulý projevil tehdy přání, aby po- chován byl na třetím svatém poli olšanském. Závod svůj odkázal k vedení třem svým sy- novcům pp. Josefu, Vilémovi a Otakarovi, kteří mají závod vésti pod firmou Josef Srnec a sy- novci. V kodicilu uvedl pak, že nová tato firma byla již uskutečněna. Na hotovosti k vyplacení odkázal: karlínským chudým obnos 500 zl., chudým rodné obce Kozovazy 100 zl., chu- dým ve Vyšerovicích 100 zl. Domy své č. p. 200 a 323 v Karlíně určil na řadu na- dací. Z výtěžku těchto domů budou vypláceny 5procentní úroky těmto korporacím a účelům z následujících kapitálů: chudým města Kar- lína 10.000 zlatých, sirotkům příslušníků karlínských 10.000 zlatých (pouze příslušníkům české národnosti a katolického náboženství),

Útulně karlínské 4000 zl., obchodnímu gremiu v Karlíně 4000 zl., pokračovací škole kupecké 2000 zl., na pořízení representačního domu obchodnictva karlínského 20.000 zl. (Úrok z to- hoto kapitálu má být každoročně odevzdáván obchodnímu gremiu v Karlíně a má být zákla- dem k vystavění domu, v kterém by nalezli přístřeší zchudlí a opuštění bývalí obchodníci karlínští); fondu nemocenské pokladny kupecké v Karlíně 6000 zl., sbírkám kupecké školy v Karlíně 1000 zl., Jednotě ku podporování chudých studujících 1000 zl., Jednotě pro vy- zdobení chrámu karlínského 1000 zl., spolku sv. Ludmily v Karlíně 1000 zl., nadaci pro školy obecné a měšťanské 4000 zl., na cestovní stipendia učitelská české školy karlínské 2000 zl. nadace pro pokračovací školy dívčí 4000 zl. pensijnímu fondu úřadnictva Občanské záložny v Karlíně 2000 zl., chudým obce Kozovazy (nadaci) 1000 zl., chudým obce Vyšerovice (nadaci 1000 zl., kostelu tamtéž 500 zl. (v ko- dicilu zvýšil nadaci na 2000 zl.), dětem tamtéž 1000 zl. (v kodicilu zvýšil na 2000 zl.), Ústřední Matici školské nadac 10.000 zl., dále zřídil nadaci 12.000 zl. z jejíž úroků mají být podporováni čtyři chudí studující Českoslovanské obchodní akademie, České dětské nemocnici 5000 zl., novému českému obchodnímu gremiu 6000 zl., Svatoboru 5000 zl., Merkuru 4000 zl., »So- kolu« v Karlíně 5000 zl., spolku »Slavoj« 3000 zl., nadaci pro reálku v Karlíně 8000 zl.

Úhrnný obnos těchto odkazů pře- sahuje číslici 130.000 zl. Nadace po- jištěny jsou na uvedených dvou domech, které po přání zůstavitele mají se nazývati »Srncovy domy«. Domy odevzdal do správy městské rady karlínské. Svoji plovárnu dále odkázal městské obci karlínské. Vykonavatelem poslední vůle ustanovil p. dra. Edmunda Kaizla, advokáta v Karlíně. Přečetné jsou odkazy příbuznýma přátelům. Těmto podotkl zůstavitel, že jmění své usilovnou a neúmornou prací nashro- máždíl. — Zemský výbor království českého učinil ve své schůzi, konané dne 7. října t. r. za předsednietví nejvyššího maršálka zemského mimo jiné tato usnesení: Vyhověno bylo stížností dra. Jo- sefa rytíře Hochbergra v příčině vydání honebního lístku. C. k. zemské školní radě vysloven souhlas: ku zřízení zatímní pobočky při obecné škole v Bo- levci, Jaroměři, Trnovanech a při měšť. škole chla- pecké v Plzni; dvoutřídní obecné školy ve Velké Bukové, měšť. školy chlap. v Bechyni a měšť. školy dívčí v Žacléři; ku vyškolení obce Vísky ze školní obce heřmaňské a zřízení samostatné jednotřídní školy obecné tamže. Zástupcem zemského výboru byl jmenován ve výboru pokračovací školy prů- myslové v Písku Ladislav Burket, ředitel rolnické školy tamže, a v kuratoriu obchodní školy na Měl- níce Bohuslav Čermák, ředitel měšťanské školy tamže. Obci Žampachu bylo povoleno vybírati 38.5 proc. přirážku obecní v r. 1900. Usneseno zří- diti místo strojníka při ústavu choromyslných v Do- břanech. — Ze sboru obecních starších. Dle disposic, učiněných před dnešní schůzí sboru, budou volby obou náměstků starosty jakož i členů městské rady odročeny. — Pátrání po závadném rukopise. Včer vydané číslo »Českých Zájmů« bylo skonfiskováno. Do redakce dostavila se dnes úřadní komise, aby pátrala po rukopise, ale hledání bylo bezúčelné.

— Vzrušující výjev přihodil se dnes odpole- dne po půl 1. hodině na Vltavě blíže malostranského jezu. Jedenáctiletý žák německé reálky Stočes, syn bednáře z Kinského třídy č. 1 na Smíchově, pokusil se tam o sebevraždu utopením. Sestoupil s břehu do- Vltavy a postupoval ve vodě neustále, tak že u jezu sahala mu až k ústům. Sebevražedný jeho pokus zpo- zorovali dva realisté Rudolf Krátký a bratr jeho Josef, synové školníka z čís. 506—III., kteří vstou- pili do loďky, pluli k němu a mladistvého zoufalce ještě v čas zachránili. Potom byl realista odveden na malostranské policejní komisařství. Sebevraždu chtěl spáchati z té příčiny, že dnes dopoledne obdržel z francouzského jazyka špatnou známkua obával se domácího výprasku. Policejní lékař po- skytl hochu lékařskou pomoc, načež byl Stočes od- veden k rodičům. — O záhadném úmrtí mladé dívky píše kolínský lokální list: U jisté rodiny v Dlouhé třídě v Praze sloužila 21letá, sličná dcera pana Petra Vo- kála z Kouřimského předměstí č. 139 v Kolfně, Anna Vokálova. Před nedávnem obdržel syn jeho Petr od jisté služky v Praze list, v němž mu ozna- muje, že sestra jeho jest nemocna. — Když byl syn upozornil na to otce, dojel tento do Prahy, odebral se do Dlouhé třídy k paní, u níž dcera jeho slou- žila; tam mu bylo řečeno, že Anna dne 24. října onemocněla a že byla dána na ošetřování do židov- ské nemocnice. — Pan Vokál odebral se do jmeno- vané nemocnice a ku velikému podivu seznal, že dcera jeho dle udání správy nemocniční již dne 26. října zemřela a byla pochována. — Nešťastný otec dožádal si pomoci policie, aby vyšetřila blíže okol- nosti, s úmrtím jeho dcery souvisící.

Zatykačem stíhaný 19letý řeznický po- mocník Josef Zdvihal z Nové Vsi u Benešova, byl v Praze včera dopaden, zatčen a k trestnímu soudu do vazby odveden. Zdvihal ve společnosti s ne- známým dosud pachatelem dne 20. srpna ve Štoke- ravě u Vídně povozníku Petru Javorkovi odcizil z kabátu obnos 180 korun. Zdvihal se přiznal, že krádež tu provedl. — Resolutní žena a matka. Paní Marie H., 42 roky stará, v domácnosti svého muže v č. 215—V., způsobila velký rámus, který měl patrně několikaleté kořeny. Žena vyhrožovala svému mužoví, že ho zmrzačí, slibovala, že své děti usmrtí a pak byt pod- pálí. Manžel měl patrně před »slabou« svoji choti náležitý respekt, neboť požádal policii za přispění, tato paní Marii zatkla a do vězeni odvedla pro zločin nebezpečného vyhrožování. — Odcizený lup. Optik Rudolf Jindřich, 29 roků starý, do Puchře u Kutné Hory příslušný, který však poctivé řemeslo dávno už pověsil na hřebík, přišel do bytu Josefy Krausové v čís. 22—V. a vy- právěl, že má balík kůže ve váze 60 kg. Prozradil dále, že kůži s jistým Karlem Fürstem odcizil a že ji ukryl ve stohu blíže Radlic. Krausová byla ochotna lup přijati, ale kůži nedostala. Když totiž přišel ku stohu, kde lup ukryl, shledal, že balík kůže někdo vzal. Na podnět Krausové byl pak Jindřich zatčen.

— O záhadném případu dochází zpráva z Trutnova. Cestující, jedoucí v poštovním dostavníku, spozorovali mezí obcemi Chvalčí a Petříkovicemi, že na stromě nedaleko silnice vísí tělo ženy. Opodál bezstarostně seděl dráteník. Dostavník byl ihned zastaven, cestující zadrželi dráteníka a přinutili jej, že přeřízl provaz, na kterém žena visela. Po delším namahání podařilo se ženu vzkřísiti. Co stalo se mezi ženou a drotarem, není ještě náležitě vy- světleno. Dráteník byl zatčen. — Z hostince do blázince. Ve výčepu »u Myslíků« v Myslíkově ulici předvčírem večer způsobila velkou výtržnost 23letá posluhovačka Anna Haklová z Vršovic. Aby nastal klid, povolán policista, který posluhovačku odvedl do policejní separace. Tam byla v noci stížena prudkou zuřivostí a po lékařském ohledání byla odvezena do ústavu choromyslných. — Těžce zraněn. Jan Michálek, 44letý ženatý kočí ve dvoře Böniesově v Klecanech, včera dopo- ledne vezl stroj na orání z pole do dvorce. Na polní cestě koně se splašili, orací stroj se převrhl na Mi- chálka, jemuž byla pravá noha rozdrcena. Obvodní lékař klecanský poskytl zraněnému pomoci, načež byl přivezen do všeobecné nemocnice k ošetřování. — Z Libšic. (Dar.) Hospodářsko-poli- tický spolek v Libšicích n. Vlt. věnoval obecné škole libšické k zakoupení obrazů »Škůdcové rolníka« 18 K, začež sbor učitelský vzdává srdečný — Z Brandýsa n. L. (Pův. zpr.) Nově zvolené okresní zastupitelstvo v Brandýse n. L., čítající cel- kem 30 členů, vykonalo dne 31. října volbu okres- ního starosty a členů okresního výboru. Za okres- ního starostu zvolen opětně Giž po třetí) pan Josel dík.