ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ca9c4b50-8ea9-11dc-984b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 18, person 116, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
staetde s
3 masthead
sor o
4 masthead
V Praze, v sobotu 18. prosince 1909.
Praha
5 masthead
Číslo 348
6 article
Na ranni avečerní liety předplácí ae v Praze v adminhtracii na měsle. . . . . . 2 K—. p na čtvrt lsta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou na měsio. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 82h vo filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt ieta : . . . 9 R oo s dvojí zásílko na měsle na čvrtiot : . k toh
Praha
7 article Šach stranám „pracovním“.
Šach stranám „pracovním“. Obstrukce Slovanské jednoty byla a jest nezbytným důsledkem zdlouhavých oněch prostředkovacích pokusův, jež směřovaly k tomu, aby jednostranně Němcům nadržu jící nynější vládní soustava nahražena byla soustavou objektivní, ke všem národům a je- jich potřebám stejně spravedlivou a aby nový žádoucí kurs na venek byl osvědčen takovým sestavením ministerstva, v němž by Němci a Slované měli rovný počet hlasů. Šlo tudíž nejen o opravdové životní důleži- tosti slovanských národů, ale i státu samého, jež narazily stejně na odpor jak vlády tak Němců a jest to tudíž ošklivým obnažením německé panovačnosti, když nutnou obranu spravedlivých snah slovanských usiluje nyní zmařiti podpalováním vášní vídeňské ulicea zastrašováním a ohrožováním bezpečnosti poslanců našich, neštítíce se ani pokusy terroristické inscenovati jak na galeriích, tak v ložích lidového parlamentu. Titíž Němci, kteří opětně a opětně pro zradili svou nechuť ke sněmovně vyšlé ze všeobecného volebního práva, tatáž vláda, jež co nejdéle oddalovala zasedání rady říšské, náhle když ocitli se tváří v tvář s ne- zbytnými následky svého chování, s obstrukcí zástupců se všech stran obrožovaných ná- rodův slovanských, počali ve svých časo- pisech vynášeti svou lásku ku parlamentu nabubřelými frásemi velebiti svou »pra- covní« horlivost a farisejsky líčiti starostli- vost a zájmy voličstva. Bylo očividno, že zvláště strany ně mecké v této své póse zamýšlely jak nahoru tak dolů učiniti dojem pro sebe co nejpřizni- vější, pro slovanskou obstrukci co možná kompromitující.
Němec Slovan
8 article
Svědčí to tudíž o bystré a pronikavé bdělosti stran obstruujících, že neobyčejně působivým obratem vehnaly falešné hráče na druhé straně do posice, kteraž je donutila — aby přiznaly pravou svou barvu. Stalo se to návrhem poslance Kreka a soudruhů, aby předsedovi poslanecké sněmovny bylo vy hraženo: učiniti všeliká opatření, jež jsou s to zabezpečiti pravidelnou činnost parlamentu proti ja- kémukoliv rušení práv a svobo sněmovny a zneužívání jedna- cího řádu. Tím dána na jevo obstrukcí nejenom největší ochota na prospěch ozdravení par- lamentu, ale poskytnuta německým stranám i příležitost, aby pra kticky osvědčily svou vynášenou »pracovní« horlivost. Ilic Rhodus hic salta! Třeba že sami navrhovatelé prohlásili že svým návrhem chtějí dáti pouze podnět aniž by trvali neůstupně na jeho podrobném znění, účinkoval na vládní strany jako když z nenadání mezi nimi vybuchne puma. Bylyt návrhem tím nejen překvapeny, ale i na dobro zmateny. Myšlenka, že by třeba jenom dočasně (návrh mluvil o době sedmi měsíců sesílením právomoci předsedy sněmovny — všeliká obstrukce byla znemožněna, odkryla jejich nejtajnější nitro. Toť by se nám Něm- cům pro případ změny vládního kursu zne- ntožnila už i pouhá oposice, hořekují ve svých orgánech! Zakazovati slovanským stra nám obstrukci, to ano, ale rozšířiti zákaz ten i na sebe, toho nedopustí nikdy ! Vždyť již dříve, kdykoliv se stávala na- lehavější otázka opravy jednacího řádu sně- movny poslanecké, byly to tytéž německé strany, kteréž se neostýchaly mařiti době i změněné všeobecným hlasovacím právem a rozmnožením počtu poslanců radě říšské přiměřené zdokonalení řádu jednacího. Bylo to počátkem druhé poloviny lonského roku. kdy se u přiležitosti rozmnožení členů před- sednictva rady říšské vynořila otázka změny
Krek Ilic Rhodus Německo poslanecký sněmovna
9 article
jednacího řádu sněmovny a kdy jak kře- sťanští sociálové, tak sociální demokratéa Poláci potřebu opravy té uznávali, že mluvčí německých stran odlišné stanovisko zaujali. V interviewu s vynikajícím německým po- slancem z Čech bylo tehdy řečeno ve zdejší »Boh.«: »Případnému návrhu (na zjedno- dušení jednacího řádu) hledí se vstříc stále ještě s nedůvěrou zajisté oprávněnou (!), pro- tože naše politické poměry nejsou podle toho, abychom se vzdali zbraní, jež poskytuje ny- nější jednací řád pro případ nezbytného zá- pasu — s většinou !« A od té doby se stanovisko »pracov- ních« německých stran v ničem nezměnilo. jde-li o zjednání trvalé, pravidelné činnosti rady říšské. Proto také asi bude marnou ochota Slo- vanské jednoty obrousiti poněkud ostré hrany původního pilného návrhu poslance Kreka a soudruhů novým pilným návrhem téhož poslance, pak dra. Kramáře, Udržala a Šu- steršiče, jejž jsme ve večerním vydání otiskli a kterýmž se mimořádná opatření předsedy sněmovny k zajištění práce parlamentnía proti zneužívání jednacího řádu obmezují na přesně v návrhu uvedené okolnosti, a záro- veň se mu vyhražuje právo na vyloučení poslance, kterýž by se hrubě provinil proti důstojnosti a vážnosti, po dobu tří schůzí. Skoro totožné změny jednacího řádu obsaženy byly ve výčtu, jejž svého času podal dr. Viktor Fuchs jakožto předsed výboru pro opravu jednacího řádu ve svém novoročním článku, této otázce věnovaném.
Polák Krek Udržal Šu doktor Fuchs Čechy
10 article
Mimo jiné tam uvedl, aby doslovnému čtení došlých věcí se věnovalo nejvýše půl hodiny po zahájení schůze a zbytek aby se sděli až na konci jejím a aby poslanec, jen hrubě poruší klid a pořádek, byl vyloučen z několika schůzí. I tato shoda ukazuje, že pilné návrhy podané ze středu Slovanské jednoty na oprav jednacího řádu, vyplynuly z potřeb parla- mentu a jsou ohlasem a projevem oprav- dové vůle, zjednati nápravu. Této nápravy možno dociliti ovšem jen tenkráte, když i vládní »pracovní« strany budou vedeny stejnými snahami a když jednostranným zne užívaním svého dočasného postavení nezmaří na dobro možnost součinnosti s neněmeckými stranami ve sněmovně.
11 article
Jest ovšem málo naděje, že se tak stane již teď anebo v době dohledné. Porady, kter se o tom v táboře německém konaly, a vý sledek jejich podávají až příliš jasný důkaz že ve slovníku německých poslanců nedostá vají se slova: rovnost a spravedinost a že tam jsou pouze: panovačnost a nadvláda Jinak by sotva se byn mohli odvážiti toho, učiniti podmínky ve příčině změny jednacího řádu, pokud se týče započetí vyjednáván o nich, tak diktátorsky zpupné, jako se stalo Po předchozích poradách jednotlivých vlád ních stran usnesli se totiž předsedové jejich na tom, že zvolí zvláštní komitét, sestávající z poslanců dra. Adlera, dra. Kaspra, dra Gessmanna, dra. Sylvestra a prof. Glabin ského, jenž má zahájiti vyjednávání o návrhu dra. Kramáře, Kreka a spol., když obstruující skupiny připustí vyřízení všech vládních předlob, totiž prozalímního rozpočtu a zá- kona zmocňovacího ve příčině uzavření smluv obchodních s pobalkánskými zeměmi — nejděle do 1. ledna, čili jinými slovy. když uvolní jednací pořad, odvolají veškeré pilné návrhy a upustí od obstrukce, což by se rovnalo bezpodmínečné kapitulaci Slo- vanské jednoty a politickému jejímu harakiri Za takovýchto okolností dá se očeká vati, že říšská rada již v nejbližších chví lích bude odročena a páni poslanci rozjedou se na vánoční svátky!
Adler Gessmann Sylvestr profesor Glabin
12 article Říšská rada. (Sehůze 184)
Říšská rada. (Sehůze 184) Ve Vídni, 17. prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůe.)
Vídeň Sehůz 184
13 article Obstrukce Slovanské jednoty.
Obstrukce Slovanské jednoty. Pilné návrhy Krekův a kramářův. Konference zástupeň všech klubů. Nové útoky galerie a vyklizení. — Káře- sťanšti sociálové pro piiné návrhy Kre- kův a kramářův. Historie pilného návrhu dra. Kreke jest do- cela stručnou. Není žádným tajemstvím, že ini ciatorem podnětu toho jest posl. Udržal. Mez českými agrárniky a mezi slovinskými klerikály ve věci té bylo vyjednáváno. Lublaňský „Slo venec“ věnoval jí teprve včera stať (Viz „Do mácí politiku“.). Myšlenku svou sdělili předse dové obou klubů dru. Kramářovi a také předse- dovi ostatních skupin Slovanské jednoty. Došla souhlasu všech, vyjma českých radi kálů. Účel tohoto návrbu není dosti jas- ný. Bylo nikoli neprávem a nikoli beze vtipu praveno, že návrhem tím páše se sebe- vražda na vlastní obstrukci, zároven však vražda na každéobstrukci jiné. Němci dostali se návrhem tím do velike tísně, zejména ti, kteří vždycky horovali pro změnu jednacího řádu třebas oktrojírkou. Nepo třebujeme podotýkati, že byli to zvláště kře- sťanští sociálové, Poláci a také někteří němečt nacionálové z alpských zemi, v prvé řadě posl dr. Steinwender, jenž pro změnu jedna- cího řádu mluvil a psal několikrát. Jakkoliv pilný návrh dra. Kreka stejně jak pilný návrh dra. Kramáře, jež oba našim čte- nářům v doslovném znění jsou známy, jsou for mulovány všeobecně, jakkoliv nemají žádného hrotu nebo ostří národního, přece v táboře ně meckém oba návrhy vykládány jako útok podniknutý na Němce za tím účelem aby se cbnovil železný kruh pra vice, jaký byl za hr. Taaffa, by se na stolila slovauská vláda ve sněmovně vídeňské na ministerské lavici, ba také na stolci ministe ského předsedy.
Krekův Udržal Kramář Němec Polák Steinwender Taaff Nepa
14 article
Bylo dokonce praveno, že kdyby návrhy Krekův a Kramářův byly přijaty, žádný Něme na příště nemohl by býti předsedou poslanecké sněmovny. Leč Němci na druhé straně nemohli na sebe uvaliti zdání, jakoby nechtěli změně jednacího řádu, který hy umožňoval její dělnost Proto německé strany schovaly se za na- mitky formální. S nimi šli Rusové, kteří zaujali stanovisko společné, že změny takové nelze provésti pilným návrhem, nýbrž postupem normálním. Ostatně vešlo záhy ve známost, že také vláda, zvláště ministr financí dr. Biliňski povzbuzuje Němce k odporu. Bylo vypravováno že nejvice zaražen návrhem Kramářovým by ministr dr. Schreiner a že včera již. když byl podán návrh dra. Kreka, jenž jest po- vahy všeobecné, podněcoval své stoupence přátele ke krajnimu odporu proti ná- vrhu tomu. Pružiny akce, podniknuté stranami ob- strukčními proti obstrukci, nejsou, jak nahoře již podotčeno, s dostatek viditelny patrny. Poněvadž však o vůdcích parlament- ních stran nelze se domnívati, že podnikají po- kus tak dalekosáhlý a zdánlivě příčící se jejich okamžité taktice bez bedlivé úvahy o pro spěšnosti aškodlivosti, dlužno vyčkati. jak autoři, nechať dílo jimi podniknuté dospěje k uzákonění čili nic, vyloží veřejněa zřejmě, jaký prospěch sobě slibovali a jakého čekali, podávajíce uprostřed obstrukce teprve od dvou dnů formálně usnesené a zahájené ná- vrh, obstrukci jimi prováděnou mařici. — (8 hod. 15 min.) O 1/4 na 8. hod. poslanee Srdínko, jemuž je 52 let, skončil řeč, která trvala přesně od 12. hod. polední. Všeobecně
Krekův Kramářův Němec Rus Biliňski Schreiner Krek Srdínko poslanecký sněmovna
15 article
gratulováno tomuto muži, jenž mluvil hlasen celé sněmovně slyšitelným. Po něm ujal se slov posl. Chaloupka. Když počal mluviti o „Pražské železářsk společnosti“, přisedl k němu z důvodů, jež ne- třeba vykládati, posl. Brdlík. Pojednou zvola z pravé lože nějaký pán s monoklem: „Ať ten Chaloupka mluví něco rozumného!“ Zdola bylo mu odpověděno: „Držte tam na hoře hubu!“ Druhá galerie v pravo počala jako na ko- mande pravé loži pod ní přizvukovati nadáv- kami. Ve chvíli pak spílala galerie celá. Náhle vystřikl někdo s galerie syfonen na posl. Brdlíka a vedle něho sto jíeiho posl. Lisé ho. Oznámono, to přodsedajícímu Záz vor kovi, jenž dal rozkaz, aby galerie byly nepro- dleně vyklizeny. Přerušil za tím účelem schůzi Z toho povstal na druhé galerii v pravo rámus. Z galerie té bylo pokřikováno: „Lum- pové, švindléři, zloději, zavřít vás!“ Byla vy- klizena. V zasedací síni zatím došlo k tuhé srážco mezi obstrukčníky a sociálními demokraty. Posl. Eldersch, stojící před minister- skou lavící, bušil do ní a pokřikoval na předse- dajícího Zázvorku. Potom vyklizována levá galerie. Návštěv- níci zdráhali se odejíti. K důtklivé domluvě po- vstali a počali unisonem křičet „Fuj, luzo, m máme platit jen daně! Lumpové, psi, gauneři. pověsit vás!...
Chaloupek Brdlík Posl Eldersch Zázvorka
17 article
»Zejtra si přineseme na vás kameni l!- Tento výkřik, jenž ostatně byl již před ně kolika léty slyšen s galerie proti Čechům, když zahájili v památné noci z 8. na 9. června 1900 obstrukci proti dru. Körbrovi, resp. proti před- sedovi tehdejšímu Fuchsovi, a posl. Bielohlawek přivolal si proti nim z nejblížších hostinců Vi- deňáky, o kterých tvrdilo se, že mají kamení v kapsách, pobouřil pochopitelným způsobem poslance české do mír největší, takže volali „Los von Wien“. .. Když dostaly se do sněmovny zprávy o tom, co jednáno bylo na konferenci předsedů klubů (viz o ní zevrubnou zprávu naši dále i oficiosní) nastal ve sněmovně zvláště však ve velikém vestibulu, kde bylo plno poslanců, rozruch neobyčejný. Konstato- váno tam, že parlament nenalézal se ještě v ta- kovém chaosu, v jakém jest nyní, že Němci ne- byli nikdy v takových kleštích, do jakých se vřeni byli dnes. Na zejtra ráno povoláni k důležité schůz křesťanští sociálové. Zástupcové jejieh dr. Lneger a dr. Pattai rozhodně vyslovilí se pr návrh Krekův a Kramářův, ukazujíce k tomu, že celá jejich snaha se nesla k dělnosti sně- movny. Na křesťanských sociálech záviseti bude osud celé akce.
Čecho Fuchs Bielohlawek Němec doktor Lneger Pattai Kramářův Los on Wien
18 article
Jest úmysl zahájiti o 11. hodině zejtra do- poledne rozpravu, která byla, jak známo určena na dnešek. Vysloveny byly však velic vážné pochybnosti, zdali vůbec k roko vání tomu dojde. Byla totiž praveno, že bar. Bienerth vyvstane jako deu ex machina ve chvíli, ve které by se při- stoupilo k debatě o návrzích těch, a prohlás říšskou radu za odročenu. (11 hod.) Ve sněmovně nastal se sační obrat. Křesťansko-sociální svaz sešel se před ho dinou. Starý a chorý dr. Lueger předsedal. Po hodinové rozpravě usneseno jednomyslně hlasovati do posledního muže pro pilný návrb Krekův a Kramářův. Ve sněmovně jest vše- obecné přesvědčení, že následkem to hoto vota bar. Bienerth nebude mít odvahu zejtra říšskou radu od ročiti. Na 11. hod. dopolední svolána jest opětná konference zástupců všech str an,
Bienerth Lueger Krekův Kramářův
19 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8 h večerní . . . . . . . za i h Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 h lnserály platí se hotové napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tíž rodaken, tiskárna a axpodicn „Národních Lastů Rukopisy se nevraceji.
národní Last
20 article
ve které stanou se poslední disposice. Hned po- tom bude permanentní schůze poslanecké sně- movny, trvající již od středy, skončena. Potom neprodleně konati se bude schů ze nová, ve které projednají se návrhy Krekův a Kramářův a návrhy pilné, které budou k nim ještě podány, zejména chystá takový ná- vrh dr. Urban. Večer se usnesl také polský klub hla- sovati pro pilnost a pro meritum návrhu Kra- mářova. O straně křesťansko-sociální byla vydán zpráva, že tam za veliké pochvaly usneseno jednomyslně zmocniti předsedu nebo parlament- ní komisi, pro případ, že se budou pilné návrhy Krekův a Kramářův projednávati ve sněmovně, ku prohlášení, že křesťansko-sociální svaz, pro- váděje důsledně své stanovisko ke změně jedna- cího řádu, jest srozuměn se změnou jednacího řádu. Dosazena komise šestičlenná, ve které se nalézají posl. Fink, bar. Fuchs, dr. Gessman, Miklas, svob. pán Morsey a Schraffel, jimž ulo- ženo, aby zahájili jednání o některých změnách návrhu Krekova a Kramářova, zároveň pak vešli ve styky s ostatními německými stranami a s ni- mi smluvili dohodu o společném postupu ve věci té .
Krekův Kramářův doktor Urban Fink Fuchs Gessman Miklas Morse Schraffel křesťanskýsociální svaz
21 article
Posl. Rychtera ukončuje své vývody o zákazu rayonování řepy. Žádal jen, by sgráruici byli postaveni na rovei jiným stavům a také nepřatelské strany aspoň v ho- spodářských otázkách hlasovaly s agrárníky. Posl. Srdinko v doslovu ohražoval se česky proti jednání Pernerstorferovu naproti posl. Rychterovi. Protestoval, aby permanentní schůze konala se v ne- uklizených a nevyvětraných místnostech. Nynějšími událostmi jsou vinny samy vláda s předsednictvem. Zákon o rayonování je rofnictvu nejškodnější. Lituje, že dřívější dobra vůle mezi cukrovarníky a rolníky není dodržena a že čeští řepaři byli skla- máni. Přeje, by rolníci vyšli vítězně z boje s cukro- varníky. Nynější vláda spíš podporovala cukrovar- níky. Cukrovarnickým kartelem zdražuje sa cukr obyvatelstvo používá proto přísad, dovažených z Ná- mecka, zejména saccharinu. Smlouvou, jež se má uzavřiti mezi cukrovarníky a řepaři o dodávání řepy. jsou řepaři čím dal citelněji poškozováni. Po 5minutové přestávce o 5. hod. řečník doka- zoval, že vysoká cukerní daň a kruté rayonování jsou hlavními příčinami žalostného stavu řepařů. Mezdní požadavky polního dělnictva stoupají a proto je samozřejmo, že zemědělské výrobky se musí zdra- žovati. V 7.05 hod. končí posl. Srdínko svůj doslov, který zahájil o 1/41. hod. za hlučné pochvaly svých přívrženců. Při hlasování pilnost návrhu propadla a pro- jednáván pilný návrh na zrušení cel z průmyslových výrobků, zejměna cel na želaso. Posl. Chalospka odůvodňoval česky pilnost avého návrhu. 1 hodina v nocl. Obstrukční řeči trvají již 60 hodin.
Posl Rychter Srdínko
22 article Konference předsedů klubů.
Konference předsedů klubů. konala se od 6. hod. večerní v presidiálním sa- lonu dra. Pattaie za přítomnosti minister- ského předsedy bar. Bienertha, ministra dra. Duleby, dra. Schreinera, dra. Weiskirchnera a za přítomnosti neoby- čejně hojných delegátů všech stran o tom, j ak naložiti s pilným návrhem posl. dra. Kreka a soudruhů a dra. Kramáře a soudruhů na částečnou změnu zákona o jednacím řádu říšské rady. Minula bez dohody. Zástupcové něme- ckých stran t. zv. svobodomyslných dr. Pergelt, dr. Sylvester a dr. Gross prostě ze sehů ze utekli. Na ministerského předsedu bar. Bie- nertha sypaly se jako hrách prudké útoky, nej- prudší od sociálních demokratů dra. Adlera, Seitze a dra. Pernerstoríra, kteří mu vyčítali nečinnost a nedostatek vůle za- chrániti parlamment. Pro změnu jednacího řádu takovou, kterou by se zmařila každá obstrukce, zvláště provozo- vaná pilnými návrhy, vyslovili se Poláci, Ru- muni, Vlachové, Čechové (vyjma sku-
Bienerth Schreiner Kramář doktor Pergelt Sylvester Gross Adler Seitz Polák Vlach Čecho Bie
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 14. prosince.
Praha
24 article
H. (Romantická láska.) V bistori vášní a bolestí lidského srdce zůstanou vždy nojzajímavějšími zjevy romantičti hrdinové Adolf. Werther, Oněgin. Jsou obestřeni zvláštní poesií jakou nemohla dát moderní literatura analytická, psychologická svým postavám. Kouzlo hudby oblibených oper učinilo je svůdnými, populár nimi až do banálnosti. Jejich melancholická elegance, jejich sentimentální světáctví, kterým zneklidňovali a udivovaly salony, jejich dan dysmus, žily tak intensivně v představách obdivu pozdějších dob, že dokonce před ne- dávnem počala se moda inspirovati vzory z po- čátku 19. století. ÚtlI Oněginové, v nesmirně vysokých, řasnatých nákrčnících, v dlouhých. přiléhavých redingotech, oholeni, s licousy, měl svou chvíli úspěchu v plesích a v salonech. Zdálo se, že se vrací vláda krále dand Brummela, současníka našich romantickýeh heroů a nejslavnějšího romantického básníka lorda Byrona. Doba Adolfa Constantova, Goetheova, Wer thera a Puškinova Oněgina, roztomilá, poetická, fantastická, sentimentální i dobrodružná byla jevištém nejkrásnějších románů a (ragedií. Zdá se, že mladí muži, kteří přišli po heroické epoše Napoleonově, znali jen jedinou ctižádost, jediný boj — ženu. Dvornost rozmarných dob rokoka opět procitla ve společnosti, klerá sotva se vzpamatovala z hrůzy Revoluce a bouří výprav a válek velkého Korsikána. Idyllická
Adolf Werther Oněgin Brummel Byron Constantův Goetheův Puškinův Oněgin Napoleonův Wer ther
25 article
zhýčkanost nastoupila po děsu a úzkosti dnů jež otřásaly základy Evropy. Láska, verše, spinetty, mandoliny a kytary alba, vystřihování silhuet, to bylo vše, co na- plňovalo dobu tak původně prostomyslnou, ž hloupoučkou. Velkost její byla representována smělými a distingovanými výbojníky ženskýeh srdcí, kteří dobývali svá vítězství v salonech boudoirech. Neznali meze ve svých vášních, rado slech a bolech. Dovedli zmírat touhou jako Heineův jinoch z kmene Asra. Nešťastní a zklamaní sa- hali jako Werthar po sebevražedné zbrani. Hrdá dvornost a demonická soudnost Oněginova ne- smírně imponovaly a dosud působí na mladé vznětlivé mysle. Romantičtí záletníci bez roz- myslu, o překot vrhali se do života, štvalise za svým zbožňovaným ideálem a necouvali pře ničím, souboje, únosy, vraždy i sebevraždy snad tehdy častějí se vyskytovaly v »chronique scan daleuse« nežli nyní. Jedním z originálních, nevšedních mileneů té interesantní doby nebyl postavou z románu, ale sám romanopisec a pravý podmanitel života. Byl to autor »Adolfa«, publicista, politik, dobro- druh a hráč, o jehož skvělém, slavném a ne- klidném životě jsme již vyprávěli na těchto místech. Ale více jak politikou, filosofil a literaturou byl naplněn život Benjamina Constanta láskou. V jeho korespondenci, v jeho intimním denniku i v nejnovější, obsáhlé knize Josefa Eutlingera »Benjamin Constant, Román života«, pozoru jeme nejpodivuhodnější a nejvzácnější obraz ži vota, vždy zmítaného bouřemi, naplněného láskou, rozerveného bolestmi a dobrodružnými konflikty Byl to romantik velkého stylu, jen na počátku
Láska Heinův Oněginův Adolf Benjamin Constanta Eutlinger Evropa
26 article
minulého století mohl ve společnosti zazářiti t kový ohnivý, urozený muž. Sám řekl o sobě že od jinošských let až do vysokého stáří pravou podstatou jeho byti byla žena. Neklidný světák, jenž zcela mladý, ještě za doby revoluce a direktoriátu byl znám svou uhlazenosti a duchaplnosti ve velkém světě, pro- žil takovou řadu milostných serií, že lze jej za- řadit mezi slavné triumfátory srdcí, jako byl Moric Saský a vévoda Lanzun a Chateaubriand Nejosudnější roli v životě Constantově brála geniální žena, paní de Staělová. Dcera nesmírně bohatého a proslulého bankéře Neckra, o niž se ucházel mladý Pitt, i prine meklenburský. provdala se za švědského diplomata bar. Stačl- Holsteina a otevřela v Paříži salon, nad nějž věhlasnějšího dosud nebylo. Nebyla zvláštní krasavicí, ale svou postavou, svým bohatým, černým vlasem, svou snědou pleti a hlubokýma, zářivýma očima činila překvapujíeí dojem. Ob- klopila se nejbrilantnější společností, aristokraty. ministry, diplomaty, spisovately a umělci. Nej- vyšší představitelé Francie, společenské i kul- turní, vyhledávali duchaplnou dámu a následo- vali ji do jejiho nádherného zámku Coppetu na jezeru ženevském. Roku 1794 setkal se mladistvý, ale již známý Constant s paní Stačlovou ve Švýcarech. Vznětlivý Constant okamžitě vzplanul k vznešené dámě šílenou láskou. Byl přijat velmi roztomile. Přízeň paní Staělové lichotila ovšem též jeho ctižádosti. Celé dny prodléval u ni, oba závo- dili v duchaplné konversaci a naplňoval, obdivem své okolí. Každý večer navštěvoval zbožňovanou přítelkyni, ale aby ji nekompromitoval, nesměl se zdržeti déle nežli do půlnoci. Paní de Staě lová, povahou tak urozoná, duševně tak silná
Moric saský Lanzun Chateaubriand Staělová Necker Pitt Holstein Stačlová Švýcar jít Sta Paříž Ob Francie
27 article
doznala sama, že nikdo na ni nepůsobil tak mocně a neodolatelně jako Constant. Byla to dvojice nejjasnějších duchů doby tak bohaté osvětově. K duševní této harmonii připojilo s též erotické očarování. Paní Staělová netajila se svou láskou, doznala, že v žádné bytosti nena- šla takovou resonanci jako u Constanta. Později, když po několika letech ochablo nadšení milenců, těkavý Constant nebyl vzorem věrnosti, podnikli cestu do Německa, kde s setkali s Goethem, Schillerem, Schleglem, Hum boldtem, žili v ovzduší malých, osvícenýeh dvorů panovnických a universit. Když Constan chtěl přerušiti poměr, zasílala mu paní Staě lová ze své italské cesty, kde vznikla »Corinnae vyčítavé, rozhněvané listy. Constant zazname nává zkroušeně do svého denníku: »Je sui repris par Madame de Staěl.« Mezi tím, spíše z jakési eaprice a nudy nežli z hlubší náklonnosti oženil se a Charlottou von Hardenberg. Měl mnoho přátel v Německu, zalibil si život německý a nebylo divu, že ne- stálý, rozháraný Constant našel uklidnění u milé a skromné Němky. Paní Staělová, jež měla příliš náruživý temperament, soptila proti Con- stantovi v nenávistných listech. Vedle jeho tiché ženy jevila se mu bývalá přítelkyně jako furie. Nastaly i finanční rozpory mezi Constantem paní Staělovou, která když bývalý milenec přišel s ultimalem, zavolala Schlegla a celou rodinua okázala na Constanta jako na největšího zhoubee svého štěstí. Ale druhý den podrážděná, vášnivá a stárnoucí již paní Stzělová s rozeuchanými vlasy a nespořádanou toilettou běhala po zámku a volala: »Kde je? Musím jej mit!« A uzřevši ho, vrhla se mu kolem krku. A jako před 13 lety, kdy jej poprvé vezla do svého sídla,
Staělová Goethe Schiller Schlegl Huma boldt Constan Sta jít Staět Charlotta on Hardenberg Constant Stzělová Německo Constanta
28 article
tak i teď pokorně se podrobil. Ale rozkol po- kračoval. Po chvili příměří nastal opět boj, který skončil úplným rozehodem. V exaltovaném listě vmetla autorka »Coriany« autoru »Adolfa« do tváře nejostřejší urážky, obvinila ho, že za to, že mu obětovala celé své mládl, její život nohama rozšlapal . .. Vedle paní Staělové, kromě různých mi- lostných episod, prožilých kvapně v Paříži, v Německu a v Londýně, největší jeho vášní byla paní Récamierová. Neméně slavená dáma nežli paní Staělová a ještě světoznámější svou krásou. Nebylo čarovnější ženy nad tuto krasa- vici, kterou zvěčnil David ve slavném obrazu, v pose antické bohyně, polo ležící na lehátku. Julietla Récamierová znala Constanta mnoho let, též ze společnosti paní Staělové, ale zblížila se s ním teprve, když byl 47 let stár, proslulý a populární, a zdál se již poněkud ustálený. Ale tu událo se neočekávaná věc. Stárnouci politik s celou ohnivostí svého stále mladého srdce, bláznivě se zamiloval do graciesní a ná- dherné Julietty. Jeho mysl byla naplněna jen obrazem božské ženy. Zahrnoval ji uchvatnými, horoucími dopisy, v nichž jako blouznivý jinoch lkal své boly a touhy. Jako zbavený smyslů vyznával paní Recamierové své zbožňování, vzý- val ji jako sladkou Madonnu, svěřoval papíru nejvroucnější elegické a lyrické výlevy. Úžasná je ohnivost a vášeň milostných epištol muže skoro padesátilelého. Benjamin Constant vý- mluvný v lásce jako na tribuně parlamentu, používající veškerého svého umění diplomatického, dovedl zvítěziti u paní Recamierové. Zapomněl na všechno, na politiku, práci, ctižádost a žil jen ve svém roztoužení, jež bylo velkolepým západem jeho života, věnovaného lásce.
Adolf Staělová Récamierová David Constanta Madonna Benjamin Constanta Paříž Německo Londýn paní Staělová