1
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v sobotu 18. prosince 1909.
Praha
6
article
Na ranni avečerní liety
předplácí ae
v Praze v adminhtracii
na měsle. . . . . . 2 K—. p
na čtvrt lsta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškou
na měsio. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 82h
vo filiálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrt ieta : . . . 9 R oo
s dvojí zásílko
na měsle
na čvrtiot : . k toh
Praha
7
article
Šach stranám „pracovním“.
Šach stranám „pracovním“.
Obstrukce Slovanské jednoty byla a jest
nezbytným důsledkem zdlouhavých oněch
prostředkovacích pokusův, jež směřovaly
k tomu, aby jednostranně Němcům nadržu
jící nynější vládní soustava nahražena byla
soustavou objektivní, ke všem národům a je-
jich potřebám stejně spravedlivou a aby
nový žádoucí kurs na venek byl osvědčen
takovým sestavením ministerstva, v němž by
Němci a Slované měli rovný počet hlasů.
Šlo tudíž nejen o opravdové životní důleži-
tosti slovanských národů, ale i státu samého,
jež narazily stejně na odpor jak vlády tak
Němců a jest to tudíž ošklivým obnažením
německé panovačnosti, když nutnou obranu
spravedlivých snah slovanských usiluje nyní
zmařiti podpalováním vášní vídeňské ulicea
zastrašováním a ohrožováním bezpečnosti
poslanců našich, neštítíce se ani pokusy
terroristické inscenovati jak na galeriích, tak
v ložích lidového parlamentu.
Titíž Němci, kteří opětně a opětně pro
zradili svou nechuť ke sněmovně vyšlé ze
všeobecného volebního práva, tatáž vláda,
jež co nejdéle oddalovala zasedání rady
říšské, náhle když ocitli se tváří v tvář s ne-
zbytnými následky svého chování, s obstrukcí
zástupců se všech stran obrožovaných ná-
rodův slovanských, počali ve svých časo-
pisech vynášeti svou lásku ku parlamentu
nabubřelými frásemi velebiti svou »pra-
covní« horlivost a farisejsky líčiti starostli-
vost a zájmy voličstva.
Bylo očividno, že zvláště strany ně
mecké v této své póse zamýšlely jak nahoru
tak dolů učiniti dojem pro sebe co nejpřizni-
vější, pro slovanskou obstrukci co možná
kompromitující.
Němec
Slovan
8
article
Svědčí to tudíž o bystré a pronikavé
bdělosti stran obstruujících, že neobyčejně
působivým obratem vehnaly falešné hráče na
druhé straně do posice, kteraž je donutila —
aby přiznaly pravou svou barvu. Stalo se to
návrhem poslance Kreka a soudruhů, aby
předsedovi poslanecké sněmovny bylo vy
hraženo: učiniti všeliká opatření, jež jsou
s to zabezpečiti pravidelnou
činnost parlamentu proti ja-
kémukoliv rušení práv a svobo
sněmovny a zneužívání jedna-
cího řádu.
Tím dána na jevo obstrukcí nejenom
největší ochota na prospěch ozdravení par-
lamentu, ale poskytnuta německým stranám
i příležitost, aby pra kticky osvědčily svou
vynášenou »pracovní« horlivost. Ilic Rhodus
hic salta!
Třeba že sami navrhovatelé prohlásili
že svým návrhem chtějí dáti pouze podnět
aniž by trvali neůstupně na jeho podrobném
znění, účinkoval na vládní strany jako když
z nenadání mezi nimi vybuchne puma. Bylyt
návrhem tím nejen překvapeny, ale i na
dobro zmateny. Myšlenka, že by třeba jenom
dočasně (návrh mluvil o době sedmi měsíců
sesílením právomoci předsedy sněmovny —
všeliká obstrukce byla znemožněna, odkryla
jejich nejtajnější nitro. Toť by se nám Něm-
cům pro případ změny vládního kursu zne-
ntožnila už i pouhá oposice, hořekují ve
svých orgánech! Zakazovati slovanským stra
nám obstrukci, to ano, ale rozšířiti zákaz
ten i na sebe, toho nedopustí nikdy !
Vždyť již dříve, kdykoliv se stávala na-
lehavější otázka opravy jednacího řádu sně-
movny poslanecké, byly to tytéž německé
strany, kteréž se neostýchaly mařiti době
i změněné všeobecným hlasovacím právem
a rozmnožením počtu poslanců radě říšské
přiměřené zdokonalení řádu jednacího. Bylo
to počátkem druhé poloviny lonského roku.
kdy se u přiležitosti rozmnožení členů před-
sednictva rady říšské vynořila otázka změny
Krek
Ilic Rhodus
Německo
poslanecký sněmovna
9
article
jednacího řádu sněmovny a kdy jak kře-
sťanští sociálové, tak sociální demokratéa
Poláci potřebu opravy té uznávali, že mluvčí
německých stran odlišné stanovisko zaujali.
V interviewu s vynikajícím německým po-
slancem z Čech bylo tehdy řečeno ve zdejší
»Boh.«: »Případnému návrhu (na zjedno-
dušení jednacího řádu) hledí se vstříc stále
ještě s nedůvěrou zajisté oprávněnou (!), pro-
tože naše politické poměry nejsou podle toho,
abychom se vzdali zbraní, jež poskytuje ny-
nější jednací řád pro případ nezbytného zá-
pasu — s většinou !«
A od té doby se stanovisko »pracov-
ních« německých stran v ničem nezměnilo.
jde-li o zjednání trvalé, pravidelné činnosti
rady říšské.
Proto také asi bude marnou ochota Slo-
vanské jednoty obrousiti poněkud ostré hrany
původního pilného návrhu poslance Kreka
a soudruhů novým pilným návrhem téhož
poslance, pak dra. Kramáře, Udržala a Šu-
steršiče, jejž jsme ve večerním vydání otiskli
a kterýmž se mimořádná opatření předsedy
sněmovny k zajištění práce parlamentnía
proti zneužívání jednacího řádu obmezují na
přesně v návrhu uvedené okolnosti, a záro-
veň se mu vyhražuje právo na vyloučení
poslance, kterýž by se hrubě provinil proti
důstojnosti a vážnosti, po dobu tří schůzí.
Skoro totožné změny jednacího řádu
obsaženy byly ve výčtu, jejž svého času
podal dr. Viktor Fuchs jakožto předsed
výboru pro opravu jednacího řádu ve svém
novoročním článku, této otázce věnovaném.
Polák
Krek
Udržal
Šu
doktor
Fuchs
Čechy
10
article
Mimo jiné tam uvedl, aby doslovnému čtení
došlých věcí se věnovalo nejvýše půl hodiny
po zahájení schůze a zbytek aby se sděli
až na konci jejím a aby poslanec, jen
hrubě poruší klid a pořádek, byl vyloučen
z několika schůzí.
I tato shoda ukazuje, že pilné návrhy
podané ze středu Slovanské jednoty na oprav
jednacího řádu, vyplynuly z potřeb parla-
mentu a jsou ohlasem a projevem oprav-
dové vůle, zjednati nápravu. Této nápravy
možno dociliti ovšem jen tenkráte, když
i vládní »pracovní« strany budou vedeny
stejnými snahami a když jednostranným zne
užívaním svého dočasného postavení nezmaří
na dobro možnost součinnosti s neněmeckými
stranami ve sněmovně.
11
article
Jest ovšem málo naděje, že se tak stane
již teď anebo v době dohledné. Porady, kter
se o tom v táboře německém konaly, a vý
sledek jejich podávají až příliš jasný důkaz
že ve slovníku německých poslanců nedostá
vají se slova: rovnost a spravedinost a že
tam jsou pouze: panovačnost a nadvláda
Jinak by sotva se byn mohli odvážiti toho,
učiniti podmínky ve příčině změny jednacího
řádu, pokud se týče započetí vyjednáván
o nich, tak diktátorsky zpupné, jako se stalo
Po předchozích poradách jednotlivých vlád
ních stran usnesli se totiž předsedové jejich
na tom, že zvolí zvláštní komitét, sestávající
z poslanců dra. Adlera, dra. Kaspra, dra
Gessmanna, dra. Sylvestra a prof. Glabin
ského, jenž má zahájiti vyjednávání o návrhu
dra. Kramáře, Kreka a spol., když obstruující
skupiny připustí vyřízení všech vládních
předlob, totiž prozalímního rozpočtu a zá-
kona zmocňovacího ve příčině uzavření
smluv obchodních s pobalkánskými zeměmi
— nejděle do 1. ledna, čili jinými slovy.
když uvolní jednací pořad, odvolají veškeré
pilné návrhy a upustí od obstrukce, což by
se rovnalo bezpodmínečné kapitulaci Slo-
vanské jednoty a politickému jejímu harakiri
Za takovýchto okolností dá se očeká
vati, že říšská rada již v nejbližších chví
lích bude odročena a páni poslanci rozjedou
se na vánoční svátky!
Adler
Gessmann
Sylvestr
profesor
Glabin
12
article
Říšská rada.
(Sehůze 184)
Říšská rada.
(Sehůze 184)
Ve Vídni, 17. prosince.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůe.)
Vídeň
Sehůz 184
13
article
Obstrukce Slovanské jednoty.
Obstrukce Slovanské jednoty.
Pilné návrhy Krekův a kramářův.
Konference zástupeň všech klubů.
Nové útoky galerie a vyklizení. — Káře-
sťanšti sociálové pro piiné návrhy Kre-
kův a kramářův.
Historie pilného návrhu dra. Kreke jest do-
cela stručnou. Není žádným tajemstvím, že ini
ciatorem podnětu toho jest posl. Udržal. Mez
českými agrárniky a mezi slovinskými klerikály
ve věci té bylo vyjednáváno. Lublaňský „Slo
venec“ věnoval jí teprve včera stať (Viz „Do
mácí politiku“.). Myšlenku svou sdělili předse
dové obou klubů dru. Kramářovi a také předse-
dovi ostatních skupin Slovanské jednoty. Došla
souhlasu všech, vyjma českých radi
kálů. Účel tohoto návrbu není dosti jas-
ný. Bylo nikoli neprávem a nikoli beze
vtipu praveno, že návrhem tím páše se sebe-
vražda na vlastní obstrukci, zároven
však vražda na každéobstrukci jiné.
Němci dostali se návrhem tím do velike
tísně, zejména ti, kteří vždycky horovali pro
změnu jednacího řádu třebas oktrojírkou. Nepo
třebujeme podotýkati, že byli to zvláště kře-
sťanští sociálové, Poláci a také někteří němečt
nacionálové z alpských zemi, v prvé řadě posl
dr. Steinwender, jenž pro změnu jedna-
cího řádu mluvil a psal několikrát.
Jakkoliv pilný návrh dra. Kreka stejně jak
pilný návrh dra. Kramáře, jež oba našim čte-
nářům v doslovném znění jsou známy, jsou for
mulovány všeobecně, jakkoliv nemají žádného
hrotu nebo ostří národního, přece v táboře ně
meckém oba návrhy vykládány jako útok
podniknutý na Němce za tím účelem
aby se cbnovil železný kruh pra
vice, jaký byl za hr. Taaffa, by se na
stolila slovauská vláda ve sněmovně vídeňské
na ministerské lavici, ba také na stolci ministe
ského předsedy.
Krekův
Udržal
Kramář
Němec
Polák
Steinwender
Taaff
Nepa
14
article
Bylo dokonce praveno, že kdyby návrhy
Krekův a Kramářův byly přijaty, žádný Něme
na příště nemohl by býti předsedou poslanecké
sněmovny. Leč Němci na druhé straně nemohli
na sebe uvaliti zdání, jakoby nechtěli změně
jednacího řádu, který hy umožňoval její dělnost
Proto německé strany schovaly se za na-
mitky formální. S nimi šli Rusové, kteří
zaujali stanovisko společné, že změny takové
nelze provésti pilným návrhem, nýbrž postupem
normálním.
Ostatně vešlo záhy ve známost, že také
vláda, zvláště ministr financí dr. Biliňski
povzbuzuje Němce k odporu. Bylo vypravováno
že nejvice zaražen návrhem Kramářovým by
ministr dr. Schreiner a že včera již.
když byl podán návrh dra. Kreka, jenž jest po-
vahy všeobecné, podněcoval své stoupence
přátele ke krajnimu odporu proti ná-
vrhu tomu.
Pružiny akce, podniknuté stranami ob-
strukčními proti obstrukci, nejsou, jak nahoře
již podotčeno, s dostatek viditelny
patrny. Poněvadž však o vůdcích parlament-
ních stran nelze se domnívati, že podnikají po-
kus tak dalekosáhlý a zdánlivě příčící se jejich
okamžité taktice bez bedlivé úvahy o pro
spěšnosti aškodlivosti, dlužno vyčkati.
jak autoři, nechať dílo jimi podniknuté dospěje
k uzákonění čili nic, vyloží veřejněa
zřejmě, jaký prospěch sobě slibovali a jakého
čekali, podávajíce uprostřed obstrukce teprve
od dvou dnů formálně usnesené a zahájené ná-
vrh, obstrukci jimi prováděnou mařici. —
(8 hod. 15 min.) O 1/4 na 8. hod. poslanee
Srdínko, jemuž je 52 let, skončil řeč, která
trvala přesně od 12. hod. polední. Všeobecně
Krekův
Kramářův
Němec
Rus
Biliňski
Schreiner
Krek
Srdínko
poslanecký sněmovna
15
article
gratulováno tomuto muži, jenž mluvil hlasen
celé sněmovně slyšitelným. Po něm ujal se slov
posl. Chaloupka.
Když počal mluviti o „Pražské železářsk
společnosti“, přisedl k němu z důvodů, jež ne-
třeba vykládati, posl. Brdlík. Pojednou zvola
z pravé lože nějaký pán s monoklem:
„Ať ten Chaloupka mluví něco rozumného!“
Zdola bylo mu odpověděno: „Držte tam na
hoře hubu!“
Druhá galerie v pravo počala jako na ko-
mande pravé loži pod ní přizvukovati nadáv-
kami. Ve chvíli pak spílala galerie celá. Náhle
vystřikl někdo s galerie syfonen
na posl. Brdlíka a vedle něho sto
jíeiho posl. Lisé ho.
Oznámono, to přodsedajícímu Záz vor
kovi, jenž dal rozkaz, aby galerie byly nepro-
dleně vyklizeny. Přerušil za tím účelem schůzi
Z toho povstal na druhé galerii v pravo
rámus. Z galerie té bylo pokřikováno: „Lum-
pové, švindléři, zloději, zavřít vás!“ Byla vy-
klizena.
V zasedací síni zatím došlo k tuhé srážco
mezi obstrukčníky a sociálními demokraty.
Posl. Eldersch, stojící před minister-
skou lavící, bušil do ní a pokřikoval na předse-
dajícího Zázvorku.
Potom vyklizována levá galerie. Návštěv-
níci zdráhali se odejíti. K důtklivé domluvě po-
vstali a počali unisonem křičet „Fuj, luzo, m
máme platit jen daně! Lumpové, psi, gauneři.
pověsit vás!...
Chaloupek
Brdlík
Posl
Eldersch
Zázvorka
17
article
»Zejtra si přineseme na vás
kameni l!-
Tento výkřik, jenž ostatně byl již před ně
kolika léty slyšen s galerie proti Čechům, když
zahájili v památné noci z 8. na 9. června 1900
obstrukci proti dru. Körbrovi, resp. proti před-
sedovi tehdejšímu Fuchsovi, a posl. Bielohlawek
přivolal si proti nim z nejblížších hostinců Vi-
deňáky, o kterých tvrdilo se, že mají kamení
v kapsách, pobouřil pochopitelným
způsobem poslance české do mír
největší, takže volali „Los von Wien“. ..
Když dostaly se do sněmovny zprávy o tom,
co jednáno bylo na konferenci předsedů
klubů (viz o ní zevrubnou zprávu
naši dále i oficiosní) nastal ve sněmovně
zvláště však ve velikém vestibulu, kde bylo
plno poslanců, rozruch neobyčejný. Konstato-
váno tam, že parlament nenalézal se ještě v ta-
kovém chaosu, v jakém jest nyní, že Němci ne-
byli nikdy v takových kleštích, do jakých se
vřeni byli dnes.
Na zejtra ráno povoláni k důležité schůz
křesťanští sociálové. Zástupcové jejieh
dr. Lneger a dr. Pattai rozhodně vyslovilí se pr
návrh Krekův a Kramářův, ukazujíce k tomu,
že celá jejich snaha se nesla k dělnosti sně-
movny. Na křesťanských sociálech záviseti bude
osud celé akce.
Čecho
Fuchs
Bielohlawek
Němec
doktor
Lneger
Pattai
Kramářův
Los on Wien
18
article
Jest úmysl zahájiti o 11. hodině zejtra do-
poledne rozpravu, která byla, jak známo
určena na dnešek. Vysloveny byly však velic
vážné pochybnosti, zdali vůbec k roko
vání tomu dojde. Byla totiž praveno, že
bar. Bienerth vyvstane jako deu
ex machina ve chvíli, ve které by se při-
stoupilo k debatě o návrzích těch, a prohlás
říšskou radu za odročenu.
(11 hod.) Ve sněmovně nastal se
sační obrat.
Křesťansko-sociální svaz sešel se před ho
dinou. Starý a chorý dr. Lueger předsedal.
Po hodinové rozpravě usneseno jednomyslně
hlasovati do posledního muže pro pilný návrb
Krekův a Kramářův. Ve sněmovně jest vše-
obecné přesvědčení, že následkem to
hoto vota bar. Bienerth nebude mít
odvahu zejtra říšskou radu od
ročiti.
Na 11. hod. dopolední svolána jest opětná
konference zástupců všech str an,
Bienerth
Lueger
Krekův
Kramářův
19
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za 8 h
večerní . . . . . . . za i h
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5 h
lnserály
platí se hotové napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se tíž
rodaken, tiskárna a axpodicn
„Národních Lastů
Rukopisy se nevraceji.
národní Last
20
article
ve které stanou se poslední disposice. Hned po-
tom bude permanentní schůze poslanecké sně-
movny, trvající již od středy, skončena.
Potom neprodleně konati se bude schů ze
nová, ve které projednají se návrhy Krekův
a Kramářův a návrhy pilné, které budou
k nim ještě podány, zejména chystá takový ná-
vrh dr. Urban.
Večer se usnesl také polský klub hla-
sovati pro pilnost a pro meritum návrhu Kra-
mářova.
O straně křesťansko-sociální byla vydán
zpráva, že tam za veliké pochvaly usneseno
jednomyslně zmocniti předsedu nebo parlament-
ní komisi, pro případ, že se budou pilné návrhy
Krekův a Kramářův projednávati ve sněmovně,
ku prohlášení, že křesťansko-sociální svaz, pro-
váděje důsledně své stanovisko ke změně jedna-
cího řádu, jest srozuměn se změnou jednacího
řádu. Dosazena komise šestičlenná, ve které se
nalézají posl. Fink, bar. Fuchs, dr. Gessman,
Miklas, svob. pán Morsey a Schraffel, jimž ulo-
ženo, aby zahájili jednání o některých změnách
návrhu Krekova a Kramářova, zároveň pak vešli
ve styky s ostatními německými stranami a s ni-
mi smluvili dohodu o společném postupu ve
věci té .
Krekův
Kramářův
doktor
Urban
Fink
Fuchs
Gessman
Miklas
Morse
Schraffel
křesťanskýsociální svaz
21
article
Posl. Rychtera ukončuje své vývody o
zákazu rayonování řepy.
Žádal jen, by sgráruici byli postaveni na rovei
jiným stavům a také nepřatelské strany aspoň v ho-
spodářských otázkách hlasovaly s agrárníky.
Posl. Srdinko v doslovu ohražoval se česky proti
jednání Pernerstorferovu naproti posl. Rychterovi.
Protestoval, aby permanentní schůze konala se v ne-
uklizených a nevyvětraných místnostech. Nynějšími
událostmi jsou vinny samy vláda s předsednictvem.
Zákon o rayonování je rofnictvu nejškodnější.
Lituje, že dřívější dobra vůle mezi cukrovarníky a
rolníky není dodržena a že čeští řepaři byli skla-
máni. Přeje, by rolníci vyšli vítězně z boje s cukro-
varníky. Nynější vláda spíš podporovala cukrovar-
níky. Cukrovarnickým kartelem zdražuje sa cukr
obyvatelstvo používá proto přísad, dovažených z Ná-
mecka, zejména saccharinu. Smlouvou, jež se má
uzavřiti mezi cukrovarníky a řepaři o dodávání řepy.
jsou řepaři čím dal citelněji poškozováni.
Po 5minutové přestávce o 5. hod. řečník doka-
zoval, že vysoká cukerní daň a kruté rayonování
jsou hlavními příčinami žalostného stavu řepařů.
Mezdní požadavky polního dělnictva stoupají a proto
je samozřejmo, že zemědělské výrobky se musí zdra-
žovati.
V 7.05 hod. končí posl. Srdínko svůj doslov,
který zahájil o 1/41. hod. za hlučné pochvaly svých
přívrženců.
Při hlasování pilnost návrhu propadla a pro-
jednáván pilný návrh na
zrušení cel z průmyslových výrobků,
zejměna cel na želaso.
Posl. Chalospka odůvodňoval česky pilnost avého
návrhu.
1 hodina v nocl. Obstrukční
řeči trvají již 60 hodin.
Posl
Rychter
Srdínko
22
article
Konference předsedů klubů.
Konference předsedů klubů.
konala se od 6. hod. večerní v presidiálním sa-
lonu dra. Pattaie za přítomnosti minister-
ského předsedy bar. Bienertha, ministra
dra. Duleby, dra. Schreinera, dra.
Weiskirchnera a za přítomnosti neoby-
čejně hojných delegátů všech stran o tom, j ak
naložiti s pilným návrhem posl. dra.
Kreka a soudruhů a dra. Kramáře a soudruhů
na částečnou změnu zákona o jednacím
řádu říšské rady.
Minula bez dohody. Zástupcové něme-
ckých stran t. zv. svobodomyslných dr. Pergelt,
dr. Sylvester a dr. Gross prostě ze sehů ze
utekli. Na ministerského předsedu bar. Bie-
nertha sypaly se jako hrách prudké útoky, nej-
prudší od sociálních demokratů dra. Adlera,
Seitze a dra. Pernerstoríra, kteří mu
vyčítali nečinnost a nedostatek vůle za-
chrániti parlamment.
Pro změnu jednacího řádu takovou, kterou
by se zmařila každá obstrukce, zvláště provozo-
vaná pilnými návrhy, vyslovili se Poláci, Ru-
muni, Vlachové, Čechové (vyjma sku-
Bienerth
Schreiner
Kramář
doktor
Pergelt
Sylvester
Gross
Adler
Seitz
Polák
Vlach
Čecho
Bie
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 14. prosince.
Praha
24
article
H. (Romantická láska.) V bistori
vášní a bolestí lidského srdce zůstanou vždy
nojzajímavějšími zjevy romantičti hrdinové Adolf.
Werther, Oněgin. Jsou obestřeni zvláštní poesií
jakou nemohla dát moderní literatura analytická,
psychologická svým postavám. Kouzlo hudby
oblibených oper učinilo je svůdnými, populár
nimi až do banálnosti. Jejich melancholická
elegance, jejich sentimentální světáctví, kterým
zneklidňovali a udivovaly salony, jejich dan
dysmus, žily tak intensivně v představách
obdivu pozdějších dob, že dokonce před ne-
dávnem počala se moda inspirovati vzory z po-
čátku 19. století. ÚtlI Oněginové, v nesmirně
vysokých, řasnatých nákrčnících, v dlouhých.
přiléhavých redingotech, oholeni, s licousy, měl
svou chvíli úspěchu v plesích a v salonech.
Zdálo se, že se vrací vláda krále dand
Brummela, současníka našich romantickýeh
heroů a nejslavnějšího romantického básníka
lorda Byrona.
Doba Adolfa Constantova, Goetheova, Wer
thera a Puškinova Oněgina, roztomilá, poetická,
fantastická, sentimentální i dobrodružná byla
jevištém nejkrásnějších románů a (ragedií.
Zdá se, že mladí muži, kteří přišli po heroické
epoše Napoleonově, znali jen jedinou ctižádost,
jediný boj — ženu. Dvornost rozmarných dob
rokoka opět procitla ve společnosti, klerá sotva
se vzpamatovala z hrůzy Revoluce a bouří
výprav a válek velkého Korsikána. Idyllická
Adolf
Werther
Oněgin
Brummel
Byron
Constantův
Goetheův
Puškinův Oněgin
Napoleonův
Wer ther
25
article
zhýčkanost nastoupila po děsu a úzkosti dnů
jež otřásaly základy Evropy.
Láska, verše, spinetty, mandoliny a kytary
alba, vystřihování silhuet, to bylo vše, co na-
plňovalo dobu tak původně prostomyslnou, ž
hloupoučkou. Velkost její byla representována
smělými a distingovanými výbojníky ženskýeh
srdcí, kteří dobývali svá vítězství v salonech
boudoirech.
Neznali meze ve svých vášních, rado slech
a bolech. Dovedli zmírat touhou jako Heineův
jinoch z kmene Asra. Nešťastní a zklamaní sa-
hali jako Werthar po sebevražedné zbrani. Hrdá
dvornost a demonická soudnost Oněginova ne-
smírně imponovaly a dosud působí na mladé
vznětlivé mysle. Romantičtí záletníci bez roz-
myslu, o překot vrhali se do života, štvalise
za svým zbožňovaným ideálem a necouvali pře
ničím, souboje, únosy, vraždy i sebevraždy snad
tehdy častějí se vyskytovaly v »chronique scan
daleuse« nežli nyní.
Jedním z originálních, nevšedních mileneů
té interesantní doby nebyl postavou z románu,
ale sám romanopisec a pravý podmanitel života.
Byl to autor »Adolfa«, publicista, politik, dobro-
druh a hráč, o jehož skvělém, slavném a ne-
klidném životě jsme již vyprávěli na těchto
místech.
Ale více jak politikou, filosofil a literaturou
byl naplněn život Benjamina Constanta láskou.
V jeho korespondenci, v jeho intimním denniku
i v nejnovější, obsáhlé knize Josefa Eutlingera
»Benjamin Constant, Román života«, pozoru
jeme nejpodivuhodnější a nejvzácnější obraz ži
vota, vždy zmítaného bouřemi, naplněného láskou,
rozerveného bolestmi a dobrodružnými konflikty
Byl to romantik velkého stylu, jen na počátku
Láska
Heinův
Oněginův
Adolf
Benjamin Constanta
Eutlinger
Evropa
26
article
minulého století mohl ve společnosti zazářiti t
kový ohnivý, urozený muž. Sám řekl o sobě
že od jinošských let až do vysokého stáří pravou
podstatou jeho byti byla žena.
Neklidný světák, jenž zcela mladý, ještě
za doby revoluce a direktoriátu byl znám svou
uhlazenosti a duchaplnosti ve velkém světě, pro-
žil takovou řadu milostných serií, že lze jej za-
řadit mezi slavné triumfátory srdcí, jako byl
Moric Saský a vévoda Lanzun a Chateaubriand
Nejosudnější roli v životě Constantově brála
geniální žena, paní de Staělová. Dcera nesmírně
bohatého a proslulého bankéře Neckra, o niž
se ucházel mladý Pitt, i prine meklenburský.
provdala se za švědského diplomata bar. Stačl-
Holsteina a otevřela v Paříži salon, nad nějž
věhlasnějšího dosud nebylo. Nebyla zvláštní
krasavicí, ale svou postavou, svým bohatým,
černým vlasem, svou snědou pleti a hlubokýma,
zářivýma očima činila překvapujíeí dojem. Ob-
klopila se nejbrilantnější společností, aristokraty.
ministry, diplomaty, spisovately a umělci. Nej-
vyšší představitelé Francie, společenské i kul-
turní, vyhledávali duchaplnou dámu a následo-
vali ji do jejiho nádherného zámku Coppetu na
jezeru ženevském.
Roku 1794 setkal se mladistvý, ale již
známý Constant s paní Stačlovou ve Švýcarech.
Vznětlivý Constant okamžitě vzplanul k vznešené
dámě šílenou láskou. Byl přijat velmi roztomile.
Přízeň paní Staělové lichotila ovšem též jeho
ctižádosti. Celé dny prodléval u ni, oba závo-
dili v duchaplné konversaci a naplňoval, obdivem
své okolí. Každý večer navštěvoval zbožňovanou
přítelkyni, ale aby ji nekompromitoval, nesměl
se zdržeti déle nežli do půlnoci. Paní de Staě
lová, povahou tak urozoná, duševně tak silná
Moric saský
Lanzun
Chateaubriand
Staělová
Necker
Pitt
Holstein
Stačlová
Švýcar
jít Sta
Paříž
Ob
Francie
27
article
doznala sama, že nikdo na ni nepůsobil tak
mocně a neodolatelně jako Constant. Byla to
dvojice nejjasnějších duchů doby tak bohaté
osvětově. K duševní této harmonii připojilo s
též erotické očarování. Paní Staělová netajila se
svou láskou, doznala, že v žádné bytosti nena-
šla takovou resonanci jako u Constanta.
Později, když po několika letech ochablo
nadšení milenců, těkavý Constant nebyl vzorem
věrnosti, podnikli cestu do Německa, kde s
setkali s Goethem, Schillerem, Schleglem, Hum
boldtem, žili v ovzduší malých, osvícenýeh
dvorů panovnických a universit. Když Constan
chtěl přerušiti poměr, zasílala mu paní Staě
lová ze své italské cesty, kde vznikla »Corinnae
vyčítavé, rozhněvané listy. Constant zazname
nává zkroušeně do svého denníku: »Je sui
repris par Madame de Staěl.«
Mezi tím, spíše z jakési eaprice a nudy
nežli z hlubší náklonnosti oženil se a Charlottou
von Hardenberg. Měl mnoho přátel v Německu,
zalibil si život německý a nebylo divu, že ne-
stálý, rozháraný Constant našel uklidnění u milé
a skromné Němky. Paní Staělová, jež měla
příliš náruživý temperament, soptila proti Con-
stantovi v nenávistných listech. Vedle jeho tiché
ženy jevila se mu bývalá přítelkyně jako furie.
Nastaly i finanční rozpory mezi Constantem
paní Staělovou, která když bývalý milenec přišel
s ultimalem, zavolala Schlegla a celou rodinua
okázala na Constanta jako na největšího zhoubee
svého štěstí. Ale druhý den podrážděná, vášnivá
a stárnoucí již paní Stzělová s rozeuchanými
vlasy a nespořádanou toilettou běhala po zámku
a volala: »Kde je? Musím jej mit!« A uzřevši
ho, vrhla se mu kolem krku. A jako před
13 lety, kdy jej poprvé vezla do svého sídla,
Staělová
Goethe
Schiller
Schlegl
Huma
boldt
Constan
Sta
jít Staět
Charlotta on Hardenberg
Constant
Stzělová
Německo
Constanta
28
article
tak i teď pokorně se podrobil. Ale rozkol po-
kračoval. Po chvili příměří nastal opět boj, který
skončil úplným rozehodem. V exaltovaném listě
vmetla autorka »Coriany« autoru »Adolfa« do
tváře nejostřejší urážky, obvinila ho, že za to,
že mu obětovala celé své mládl, její život
nohama rozšlapal . ..
Vedle paní Staělové, kromě různých mi-
lostných episod, prožilých kvapně v Paříži,
v Německu a v Londýně, největší jeho vášní
byla paní Récamierová. Neméně slavená dáma
nežli paní Staělová a ještě světoznámější svou
krásou. Nebylo čarovnější ženy nad tuto krasa-
vici, kterou zvěčnil David ve slavném obrazu,
v pose antické bohyně, polo ležící na lehátku.
Julietla Récamierová znala Constanta mnoho
let, též ze společnosti paní Staělové, ale zblížila
se s ním teprve, když byl 47 let stár, proslulý
a populární, a zdál se již poněkud ustálený.
Ale tu událo se neočekávaná věc. Stárnouci
politik s celou ohnivostí svého stále mladého
srdce, bláznivě se zamiloval do graciesní a ná-
dherné Julietty. Jeho mysl byla naplněna jen
obrazem božské ženy. Zahrnoval ji uchvatnými,
horoucími dopisy, v nichž jako blouznivý jinoch
lkal své boly a touhy. Jako zbavený smyslů
vyznával paní Recamierové své zbožňování, vzý-
val ji jako sladkou Madonnu, svěřoval papíru
nejvroucnější elegické a lyrické výlevy. Úžasná
je ohnivost a vášeň milostných epištol muže
skoro padesátilelého. Benjamin Constant vý-
mluvný v lásce jako na tribuně parlamentu,
používající veškerého svého umění diplomatického,
dovedl zvítěziti u paní Recamierové. Zapomněl
na všechno, na politiku, práci, ctižádost a žil
jen ve svém roztoužení, jež bylo velkolepým
západem jeho života, věnovaného lásce.
Adolf
Staělová
Récamierová
David
Constanta
Madonna
Benjamin Constanta
Paříž
Německo
Londýn
paní Staělová