ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c9fc6fb0-8ff0-11dd-b28f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 119, place 74, org 17, work 12
1 masthead
Ptrona 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
17. dubna 1913. Číslo 104.
4 article
Pavel Mudroň nepřípuštěn k audíencí. Hr. Khuen-Hédérváry prohlásil dne 24. března 1911 v uherské sněmovně, že uváží rád všechny stesky do křivd, páchaných na nemaďarských národnostech, budou-li mu oznámeny. Proto slovenská národní strana podala hr. Khuenovi již v červnu 1911 pa- mětný spis, v němž byly vypsány křivdy, pá- chané na Slovácích v oboru osvětovéma školském a připojena prosba, aby křivdy ty byly odčiněny. Hr. Khuen tehda slíbil, že se tou otázkou bude zabývat, jakmile bude vy- řízena vojenská předloha. Dříve však, než odhlasovány vojenské zákony, hr. Khuen od- stoupil a jeho místo zaujal dr. Lukács, jenž slibil, že půjde ve šlépějích svého předchůdce. Národní strana slovenská podala tedy dru. Lukácsoví prosbu, aby vyřídil memorandum, podané hr. Khuenovi. Dr. Lukács vůbec ne- odpověděl. Strana se tedy rozhodla vyžádati si slyšení u panovníka a prosit, aby zákon o národnostech, již před 45 lety schválený, byl konečně proveden a uveden v život. Z kabi- netní kanceláře dostala však odpověď, že audience má míti účel politický a pro- to žadatelé jsou povinni ucházeti se o slyšení prostřednictvím uherské vlády. Pavel Mu- droň spolu s ostatními členy chystané depu- tace obrátil se se žádostí k dru. Lukácsovi. aby jim vymohl audienci. Z ministerstva byl vyzváni, aby předložili prosbu, kterou chtěj panovníkovi podati a seznam osob, které se o slyšení ucházejí. Konečně dne 10. dubna. r. obdržel Pavel Mudroň od turčanského žu- pana vyřízení své žádosti. Bylo mu z mini sterstva prostě oznámeno, že Jeho Veličen- stvo není s to, aby jeho a společníky přijalo ve slyšení. Zprávu o tom podává Pavel Mu- draň veřejnosti v Národních Novinách ze dne 15. dubna.
Pavel Mudroň Khuen Hédérvára Slovák Lukács doktor Pavel Hradec uherský sněmovna slovenský národní strana
5 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Unie mezi Srbskem a černou Horou. Podle nejnovějších zpráv, které obdržel záhřebský „Srbobran“ z Bělehradu i Cetyné. je zcela jisto, že hned po uzavření míru s Tu- reckem bude utvořena unie mezí Srbskema Černou Horou. Unie bude společné vyřizo- vati oběma záležitosti, jako je diplomacie. vojsko a celnictví. Že otázka srbsko-černohorské unie do- zrála k uskutečnění, vidno z prohlášení černo- horského ministra financí, jenž řekl v Běle- hradě, že na Černé Hoře není nikoho, kdo by se opovážil posťaviti hranici mezi Srbskema Černou Horou. Dodal, že otázka nerozdílnosti mezi Srbskem a Černou Horou je dnes mno- hem vážnější, než otázka skaderská. A zdů- raznil, že po válce oba srbské státy učíní smlouvu o společenství zahraničné politiky. vojenství a celnictví. S tím se na Cetyni po- čítá jako s hotovou věcí.
Srbsko černá Hora Bělehrad Běla Srbskema Černá Hora Cetyný
6 article
Černohorsko-albanská unie. Podle tvrzení srbských listů srbsko-černohor- ská státní uníe může se již považovati za hotovou událost. Vedle toho se pracuje o unii mezi Albani a Černou Horou. „Slavjanin“ se o tom dovídá z Lješei Všichni Albanci bez rozdilu vyznání, poku nejsou cizími najatci, jednomyslně vyslovují přání. aby na nový albanský trůn albanským národem povolán byl černohorský král Nikola. Albanští „barjaktaři“ konali o tom v Lješi ui několik porad a jednohlasně se usne- sli nabídnouti králi Nikolovi alban- skou korunu. Za tím účelem už několíkrát bylo na Cetyň vypraveno poselstvo. Toto přání Albanců nepřekvapuje. Počátel jeho dlužno hledati v dávné minulosti, neboť Al- banci vždy, i za mnohých vojen s Černohorci, cho- vali k Černohorcům hlubokou vážnost jako k ju- nákům. Kromě junáctví Albanci, ať katolíci, ať pra- voslavní nebo moslemové, žádné otnosti neuzná- vají ani při mužích, ani při národech. A ko král Nikolovi mají zvýšenou úctu pro jeho junáctví pro jeho panovnický věhlas. Evropa může na troskách evropského Turecka zříditi autonomnou, či samostatnou Albanii, ale musí také počítati s tím, že Albanci jsou od pří- rody i vychováním samostatní muži, kteří si nedají ani vnutit, ani vlichotit panovníka, kterého by s sami nevybrali. A nevyberou si žádného, kterého důkladně neznají, kterého si neváží a který je jim duševním skladem cizí. To jest asi překvapení, chystané pro Evropu. o kterém napovídají dopisovatelé z Černé Hory.
Albani Černohorec Černá Hora Evropa Turecko Albánie
7 article
Ruská díplomacie a veřejnost. Obecná nespokojenost, s kterou se potkává zahraniční politika Šazonova v ruské veřejnosti. pohnula patrně vládní kruhy k úvahám, jak by získaly veřejnost. Oficiální orgán „Rossija v člán- ku z péra Šyromjatníkova dokazuje, že ruská dl- plomacie musí více si všímat také ruského veřej- ného mínění a častěji zpravovat je o průběhu me- zinárodních záležitostí. Ruská zahraniční politika však halí se vždy v kancelářské tajemství a za celý XIX. věk zahraniční ministerstvo vydalo jen jednu knihu diplomatických dokumentů, a to ještě o afganské otázce. Ruská veřejnost je nucena čerpat své zprávy z novin, kde fakta jsou často objasněna stranicky, a proto nelze prý se divit, jestliže zle informovaná veřejnost nechápe záměrů zahraniční politiky a jestliže nespokojenost roste. až dochází k velikým manifestacím proti oficiální politice. Výklad Syromjatníkova je správný; široké kruhy chtějí být zpraveny o cílech zahraniční po- litiky, chtějí přirozeně nejen sledovat, ale také kontrolovat zahraniční politiku, a marné je odvo- lávání se na praerogativy panovnické, kde jdeo životné zájmy a národní instinkt, hluboko koře- nící v davu. Tyto projevy národního cítění pod- ceňovat se nesmějí a rozumný politik snaží se je získat pro sebe; ruská diplomacie tuto agitaci ve vlastní věci zanedbávala, a proto ocitla se v tak ostrém sporu s cítěním veřejnosti, třeba že ve sku- tečnosti ruská diplomacie v nynější válce přes své veliké chyby, nevyšla bez jistých úspěchů.
Rossija
8 article Politícká stávka v Belgii.
Politícká stávka v Belgii. První dny stávky nejeví ovšem ještě váž- ných účinků na veřejný život v zemi, ale je již viděti ohromný rozsah stávky a stávkujících stá- le přibývá. Je vysvětlitelno, že všechno ke stáv- ce odhodlané dělnictvo nezastavilo práci hned první den, neboť stávka nesměřuje proti zaměst- navatelům, nýbrž je čistě politická I má proto za- potřebí podporu veřejného mínění, a dělníci tudíi nechtěli opustiti dílny náhle, nýbrž namnoze ještě dodělávají započatou práci, v několika dnech však počet stávkářů ještě značně vzroste. Je viděti také, že stávka je velmi dobře o ganisována a že vedení přičiňuje se všemožně aby měla klidný průběh. V lidových domech byl zrušen prodej vína a piva jako nápojů příliš roz- něcujících a prodává se jen káva a limonáda. Pro- dávají se také komunistické polévky po 12 centi- niech a příští týden budou poree rozdávány zdar mg. Dělníci, kteří přícházelí do organísací pro stávkové legitimace, jsou vyzývání, aby zůstall doma a nesrocovali se na ulicích. Aby se dělni- ctvo, zahálce nezvyklé, něčím zabavilo, pořádá se pro ně celá řada koncertů a divadelních i kine- matografických představení.
Belgie
9 article
Újišťuje se, že do pátku bude ochromen nejen veškerý železářský průmysl, nýbrž i ruch v pří- stavu antverpském. Ka vzrůstu stávky přímo na- pomáhá i štvavý způsob panní klerikálních listů, které stávku sesměšňují a prohlašují za nezdaře- V senátě byl v úterý mínisterský předseda de Brocgueville liberálními řečníky ostře poháněn k zodpovědnosti pro chování vlády vůči stávce. Bylo mu vytknuto, že, když sociálně demokratická stra- na vzhledem k rozhovoru ministerského předsedy se starosty velkých měst se usnesla upustiti o stávky, takže vláda se již nenalézala pod ná- tlakem hrozby, měl povinnost vyjíti vstříc opráv- něným požadavkům a odvrátiti od země pohromu dlouhé stávky půl milionu dělníků. Ministerský předseda odpověděl velmi přikře že neporušil slovo, neboť prý starostům nic urči- tého neslibil. Nemůže prý však nyní více o tom říci, nýbrž zjista pravdu v pozdější vhodně době. Obžaloba vlády se strany liberálních sená- torů dochází v zemí velkého ohlasu. nou.
Brocgueville
10 article
Z Bruselu, 16. dubna. Stávkové hnutí se šíří V Lutychu stoupl počet stávkujících ze 30.000 n 63.000, ve Verviersu z 11.000 na 19.000. Dosud byl zachován všude vzorný pořádel. M. Z Bruselu, 16. dubna. [Zvl. fel. »N. L Obecná stávka bude prý ve třech dnech ukon- čena. Ani socialističtí vůdcové nedonfají v po- volnost vlády. Z Bruselu, 16. dubna. Stávka, která se ší stále víc a více, změnila také značně vzezření ulice. Obchody jsou prázdné, zrovna tak divadla a biografy. Po 25 let nebylo nikdy tak málo ztrže- no u pokladny bruselské opery, jako právě nyní Ač nebyly oznámeny žádně nepokoje odnikud obávají se lidé opouštěli večer svoje byty. Dosa- vadní ztráty obchodníků jsou obrovské. Jistý vel- koprůmyslník převzal nabídku, zaopatřiti 15.000 dělnických dětí. Zrovna tak pečuje městská obec bruselská o opatření tisíců a tisíců dělnických děti Četní zaměstnavatelé darovali dělníkům plnou tý. denní mzdu. Vláda se obává výtržností, jakmile stávkové fondy budou vyčerpány.
N L Brusel Lutych Dosa
11 article
Z Bruselu, 16. dubna. Stávka nabývá víc více půdy a dotýká se již silně také soukromého průmyslu. Pánští i dámští krejčí, zedníci, knih- tiskaři a brusiči démuntů dosud se straní hnutí Několik liberálních velkoprůmyslníků podporuje hnutí hojnými podporami peněžitými. Známý ma- jitel heren Margt platí stávkovému komitétu týdně 100.000 fr. Dosavadní škoda páčí se již na mnoho milionů. Ministerská rada zabývá se otázkou, zda a pokud za nynějších poměrů cesta krále Alberla do Gontu k zahájení tamní světové výstavy 26 t. m. bude možná Z Bruselu, 16. dubna. (K. k.) V lutyšském okre- se konstatuje se dnes další rozmnožení stávkují- cích. Také v Houy hnutí přibývá. V Antverpách odhaduje se počet stávkujících na 15.000 až 17.000 v přístavu se však pracuje, také několik lodí od- plulo. V La Louvire jezdí od dopoledne pouliční dráhy, ale jen do 6 hodin večer. Nádraží a mosty ve středu průmyslového okrsku jsou střeženy voj- skem a četnictvem. Z Bruselu, 16. dubna. (K. k.) Dle zpráv do- šlých odpoledne nezměnila se situace v Borina- 3i. Jen u několika malých průmyslových podniků lze zaznamenati malý přírůstek pracujících. Ze Charleroi sdělují, že tam stávkuje o 4000 mužů více než před tím. Stávkuje 34.500 horníků, 23.500 kovodělníků, 6200 sklářských dělníků a 4400 děl- níků různých průmyslů. Z Lalouvieru se sdě- luje, že dnes odpoledne z 51.500 mužů pracuje jen 5000 dělníků, kteří udržují prácí v dolech a továr- nách. V okresu bylo zjištěno 5 případů, v nichž dělníci ochotní ku práci byli obtěžováni. Některé večerníky udávají celkový počet stávkujících na více než 300.000.
Brusel Gont Antverpy Le Louvire Borin Charleroi Margt
12 article
Ve sněmovně navrhl posl. Lorand refe- rendum o tom, je-li na místě zahájení ústavní revise. Liberální poslanec Hymans prohlásil, že poli- tika ministerstva postrádá upřímnosti, neboť mi- nisterský předseda vzbudil naděje, jež nesměl nebo nechtěl splniti. Také van der Velde konsta- toval opět, že při odročení usnesení o všeobecné stávce v únoru byly zejména starostům velikých měst ministerským předsedou učiněny naděje na dohodu. Ministerský předseda prohlásil, že otázk komunálních a provinciálních voleb bude zkou- mána. Neřekl však ničeho o všeobecných volbách. Naznačil konečně ve své řeči, že nastane-lí v zemi opět klid, bude lze ještě přikročiti ku projednán ústavních otázek. Italové v Tripolsku. Beduinské kmeny v Cyrenaice kladou ital- skému vojsku houževnatý odpor a odmítly veškere vyjednávání s dobyvateli. Nalázá se mezi nimi také dvacet tureckých důstojníků a asi sto ture- ckých vojáků, kteří odepřeli vrátiti se do Turecka pročež je turecká vláda dala vyloučiti z armády. Nyní zahájil italský velitel postup proti náhorním rovinám, které ovládají Benghazi a Dernu. Dl- víse, složená vělšinou z alpských střelců a horské- ho dělostřelectva, vedená generálem Tassonim, by- la vyloděna před Tolmettou, kterou obsadila, bude dále postupovati k výšinám, aby se zmocnila posice Mergu, vzdálené asi 30 km od pobřeží ovládající středisko karavanních cest z Benghaei do Derny.
Hymans Italos Tassoni Tripolsko Turecko Benghaei Dern km
13 article Kríse v Turecku.
Kríse v Turecku. Cařihradský dopisovatel „New-York Heraldu sděluje, že někteří důstojníci pluků, stojícíchu Čataldže, sepsali oběžník, adresovaný sultánovia Mahmudu Šefketu pašovi, v němž se žádá neod- kladné odstoupení kabinetu. Velkovezír, když pře- četl oběžník, svolal schůzi předáků mladoturecké strany, jež se konala ve Skutari v Asii. Bylo na ní rozhodnuto sestaviti koaliční kabinet, v němž by bylo několik členů oposice. Tak bylo nabídnut portefeuille také Lufti Fikrimu bejovi, jednomu z největších odpůrců Mladoturků, ale odmítl roz- hodně tuto nabídku. Veškeré úsilí, vynaložené vel- kovezírem, aby získal vůdce oposice, bylo marno. pročež se Mahmud Šefket paša odebral k sultá- novi a prohlásil mu, že dle jeho mínění je nutno aby odstoupil. Sultán se velmi rozzlobil a vyčetl velkovezí- rovi: „Vy jste zodpovědným za nynější situaci; vy jste skoro zničil zemi; vy iste uvalil hanbu na celý režim a nyní chcete odstoupitil Zařiďte se, jal budete chtíti. Nikdo nechce nyní přijati vaše místo Nabídnul jsem je Hakkimu pašovi, Kiamilu pažovi a Mahmudu pašovi, ale všichni odmítli, a nedivím se tomu. Nařizuji vám, abyste setrval ve svém úřa- dě až do té doby, kdy naleznu vhodného nástupce po vás. Kdybyste měl i pozbýti života, musíte setrvati na svém místě.“ Vojenský guvernér cařihradský, plukovníl Džemal paša, odebral se k Čataldži, aby podrobně vyšetřil stížnosti důstojníků, kteří podepsali oběž- ník. Všeobecně se soudí, že nebude možno dosáh- nouti smíru mezi Mladoturky a oposící.
Čataldža Mahmud Šefket Luft Fikri Mahmud paša Džemal Turecko NewYork Herald Asie
14 article Ze strany.
Ze strany. Organisační komise pro Prahu a okolí koná schůzi praesidiální v pátek 18. t. m. o 6. hodině večer v sekretariatu strany. Program: 1. Reorga- nisace pražských organisačních obvodů. 2. Sta- novení referentů. 3. Žáležitosti tiskové. Červený Kostelec. Ve čtvrtek 17. dubna člen- ská schůze místní organisnce národní strany svobodomyslné s přednáškou pana V. Fikra z Náchoda. Čáslav. Živnostenský odbor při míst. org. ustaven byl ve schůzi 12. t. m. v místnostec Čtenářské besedy. Schůzi zahájil předseda místní organisace starosta města p. dr Zimmer, jenž uvítav přítomné, představil tajem, živnost. odbor nár. strany svobodomyslné red. J. K amelského. který v delší přednašce promluvil o živnostnictvu v nár. straně svobodomyslné a o významu úkolech živn. odborů strany. Na to po krátkých vývodech pana starosty bylo ustavení odboru při místní organisaci jednomy slně usneseno a k návrhu tříčlenné komise vykonány volby a zvolenii před- sedou p. Joz. Lobeč, místopředsedou p. Bedř. Grund, do výboru pp.: Ad. Číhal, Jos. Do- ležal, Frant. Dvořák, Jindř. Levý, Josei Kalaš, Rud. Kratochvíl, Frant. Petr. Josef Šťovíček, Vojt. Vančura a Frant. Voslař. Všichni zvolení volbu přijali, načež schůze do- slovem pana starosty skončena.
V Fikr Zimmer Grund Číhal Jos František Dvořák Jindřichův Levá Josei Kalaš Kratochvíl Petr Šťovíček Vančura Voslař Praha Kostelec Náchod Čáslav Lobeč
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „O pracích na sněmu král. Českého promluví na veřejné schůzi, pořádané místní organisací národní strany svobodomysl- né v Žižkově J. E. JUDr. Josef Fořt ministr m. sl. a zemský poslanec, dnes ve čtvrtek o 8. hod. več. v sále restaurace „Bezovky“ v žižkově. — Zajímavý příspěvek ke slezským po- měrům. Počátkem tohoto školního roku bylo v obvodu c. k. okresní školní rady těšínské obsazeno několik učitelských míst na pol- ských školách. Když nově ustanovení učitelé měli skládati služební přísahu, prohlásili tři z nich, že chtějí přísahati polsky. Tuto, jinde dozajista samozřejmou věc, nechtěl připustiti okresní hejtman těšínský dr. Stromenger jako předseda okresní školní rady a když učitelé setrvali na svém, poslal je domů bez přísahy. Samo sebou se pak rozumí, že využito všech postranních vlivů za tím účelem, aby všichní tři „provinilci“ si dali říci a přísahalí něme- cky. Dva podlehli, třetí však zůstal si důsled- ným a tak přísahal teprve v těchto dnech — polsky. Německý tisk ovšem nad touto „opovážlivosti“ polského učitele láteří a čte levity také okresnímu hejtmanovi, poněvadž prý připustil toto zkracování německé državy ve Slezsku! Čerti vědí, co všechno již není německou državou! Již i služební přísahyl Možná dost, že v nejbližších dnech budeme míti možnost zaznamenati nějaký křiklavý protipolský čín těšínského okresního hejt- mana, neboť tomuto jistě půjde o to, aby „stát udržující Němce“ opět usmířil. Přípa je charakteristický zejména proto, že se udál v obvodu okresního hejtmanství, jež vedle 77.147 Poláků a 6204 Čechů má jen 17.045 Němeů.
JUDr Fořt Stromenger Němec Polák Čecho Žižkov Bezovka Slezsko organizace národní strana svobodomysl
16 article
— Ohrožené dívčí školství. Denník „Čas“ po něm „České Slovo“ bouří veřejnost proti nebez- počí, hrozícímu školství dívčímu a zvláště střední škole spolku „Minerva“. „Času“ nelřeba se diviti jsouť školy ty v převážném vlivu lidí jemu blíz- kých, avšak „České Slovo“ papouškuje totéž jen ze slepého radikalismu. Dle přesných informací má se věc takto: Městské zastupitelstvo, umožnivš vznik dívčího gymnasia spolku „Minerva“ věnová- ním místností, nábytku, otopu, světla atd., podpo- rovalo po celých dvacet let ústav ten blahovolně. nežádajíc zastoupení v jeho správě, ježto chovalo plnou důvěru ve správu spolkovou. Avšak po vpá- du ohráněnců „Času“ do spolku „Minerva“ v roce 1909 a násl. přinesly známé bouřlivé valné hroma- dy do spolku tolik třenic s pozadím politickým sociálním, že jimi ohrožen byl celý ústav, nebot ovládnuvši různými praktikami frakce realistická.
Minerva škola spolek „ Minerva
17 article
odpudila členstvo a znechutila součinnost širší ve- řejnosti, zasevši zároveň neshodu do učitelského sboru. Nyní odhodlala se rada městská učiniti po- řádek ve správě ústavu, pro který tolik obětí při- nesla. Když totiž nový výbor „Minervy“, ocitnuv se se svým hospodářstvím ve finanční tísni, dikto- val si prostě vydatné subvence města, položil městské zastupitelstvo požadavek, aby prve vy- maněn byl ústav ze spolkových třenic tím, že by pro jeho správu zřízeno bylo samostatné ku- ratorium, neodvislé od spolku s náležitým zastou- pením města, opolku a odborníků. Za normálních poměrů podal by zajisté spolek s radostí ruku mě- stu k eílí zabezpečení ústavu, avšak výbor „Mi- nervy stálými průtahy a vytáčkami přes dvě léta vzpíral se přání obce, nabízeje kuratorium ve všech směrech odvislé od spolku „Minerva“, aby nepo- zbyl své samovlády, a když městská rada trvaln na svém požadavku v zájmu samotného ústavu. zahrnul ji spolek nejhrubšími urážkami na valně hromadě, takže rada městská přerušila s ním další jednání, uvažujíc o tom, jak zachrániti ústav „Mi- nervin“ po případě i přes odpor spolku samotného.
Minerva
18 article
Tento kritický stav ústavu přinutil konečně i ro- díče žaček „Minervy“ ke svépomoci, neboť dali podnět k založení nového spolku „Světlá“, který nabídl obci zřízení reálného gymnasia s kursy vy- chovatelskými, hospodyňskými a jazykovými po- mocí samostatného kuratoria, jak si toho obec pře- je, aby žačky „Minervy“ pro případ katastrofy to- hoto ústavu měly kde dostudovati. Tohoto podnětu použito bylo v měst. zastupitelstvu k nátlaku na výbor „Minervy“, aby upustil od svého odporu proti konsolidací ústavu Mínervina dle návrhu městského zastupitelstva, které projevilo ochotu zabezpečiti konsolidovaný takto ústav všestranně po stránce hmotné a příjati dokonce i učitelstvo ústavu do měst. pensijního fondu. Spolku „Světlá“ vyhýbaly se většinou vedoucí vrstvy i těch žen- ských organisací, které jsou v oposici proti vý- boru „Minervy“, z pouhé obavy před veřejnými- toky, takže členové spolku „Světlá“ vskutku jen pro dobro věci se obětovali. A očekávané účinky se dostavily. Členové výboru „Minervy“ o překot obíhají členy měst. zastupitelstva, projevujíce ocho- tu přístoupíti na všecky návrhy města. Avšak na spolek „Světlá“ sesypal se přirozeně hněv se všec stran. „Čas“, aniž by věcně mohl něco vylknouti křičel, že by „vstávaly vlasy nad pletivem intrik pomluv a klepů proti „Minervě“ a že „ lidé s ne- valnou minulostí a všelijak osobně neuspokojen a řízením „Minervy“ budují ústav konkurenční podkop pod „Minervu“ atd.; ženské spolky, které prve účast ve „Světlé“ z pouhých obay odpíraly nyní když pouhá existence téhož spolku způsobila příznivý obrat v „Minervě“, vystupují z řevnivost proti „Světlé“, které prý obec dala na nový ústav šedesát tisíc (1) a J. a za nimi „České Slovo“ kárá
Minerva
19 article
školní referát, že z nějaké zvůle vytasil se s ná- vrhy na zřízení nové střední ikoly, která má po- zřítí jednu stávající střední školu“ a diví se, že n obec má se uvaliti za nynější finanční físně nové břímě, Zatím nejedná se o níc jiného, než pouze o to, že ústav Mínervin, má-lí se udržetí, potřebuje nezbytně další vydatně pomoci města a že městské zastupitelstvo, dříve než pomoc tu poskytne, žádá kategoricky konsolidaci tohoto ústavu pomocí sa- mostataěho kurstoria s náležitým svým vli- vem, ať za součinností „Minervy“ či též „Světlé a že odmílá všecky podpory pouhým spolkům t „Světlé“ neb „Minervě“, ochotno jsouc bez jaké- hokoli rozmnožování stávajících úsťavů podepřít finančně jedině střední ústav dívčí, který bude po- mocí tohoto kuratoria řádně konsolidován, aby as- poň jedna střední škola dívčí náležitě byla zabez- pečena. Tyto infence městského zastupitelstva sle- dovati musí a sleduje též referát školní a jest pro- to nanejvýš nespravedlivá výtka hrubého porušení jeho úřadních povinnosti pouze snad z „nějaké zvů- le“. Zdá se, že toto úsilí městského zastupitelstva korunováno bude nyní přece jen na všeobecný pro- spěch žádoucím zdarem. — Národnostní cítění umělcovo nemá býti ni- kterak dotčeno faktem, že umění samo o sobě jes mezinárodní. To je fakt samozřejmý a daný kaž- dému člověku-umělci sám sebou, pokud chces znchovati cenu celého muže v pravém a dobrém smyslu slova. O tomto thematu uvažovatí jest vhod- no i včasno po přečtení interviewu, uveřejněného ve vídeňském časopise „Illustriertes Wíe- ner Extrablatt“ ze 13. t. m., kde tenorisla pan Karal Burrizn (dle vídeňského pravopisu) vykládá příčiny, proč chce také vídeňskou dvorní operu zařaditi do seznamu divadel, jež zrychla
Minerva Karal Mínervinsko Illustriertes Wí Burrizn
20 article
opustil. Pan Burrian stěžuje si dam, že vídeňské obe- censtvo jest proti němu zaujato patrně z důvodů národnostních a hrozí mu prý, že „bude se svým krajanem Smetanou usyčen“. Na tyto nepřátelské projevy renguje pan Burrian tím, že se staví do posy známého „lva“ ze „Snu noci svatojanské“, jen ubezpečuje, že není žádným Ivem atd. Zpěvák, jenž z pražského českého obecenstva dělal sí suverenně své „aprile“, před vídeňským publikem je značně krotší a hledí si je získatí prohlášením (doslovně překládáme): „Nemohu těmto národnostním pro- jevům rozuměti, ježto jsem přece uměl- cem německé výchovy...“ Pan Burrian po tomto umělecko-národním eredu projevuje domně- ní, že snad nejsou to přece jen národnostní po- hnutky, jež mu činí ve Vídni obtiže a končí tento odstavec svého projevu: „... Byl jsem někdy ná- rodnostním chauvinistou? Chtěl jsem z dvor- ní opery udělati české královstvírr Vidno, že se p. Burrian dobře přizpůsobil vídeň- ské duší, dovede-li užívati takových „schneidi schlágrů“. Dále p. Burrian slibuje, že se „ještě jednou pokusí... za všech okolnosti zpívati Da- libora.“ Sotva se najde vážný člověk, jenž by v tomto ohlašovaném hrdinství viděl nějakou úslu- hu české věci, Smetana a jeho „Dalibor“ byli na scéně dvorní opery ve Vídni dříve než pan Burrian Své vývody uzavírá pan Burrlan takto: „Myslil jsem, že — účinkují-li jini umělei, kteří nejsou Ra- kušany, ve Vídni bez závady — bude mně, Je nž jsem dobrým Rakušanem, přiznáno opráv- nění vystupovati na dvorní opeře.“ Tím nový portrét p. Burriana je dokreslen: rodem Čech. uměleckou výchovou Němec, dle hlasu srdce dobrý Rakušan, a oficielně saský státn občan. Opravdu se pan Burrian snaží co nej- více, aby dobře a poctivě česky cítící člověk pře- stal tohoto umělce reklamovati pro obohacení če- ského kulturního života.
Burrian Smetana Ive Dalibor Burrlan Rakušan Němec Vídeň Čechy sen noc svatojánský
21 article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dnes ve čtvrtek, přednáší vrch. inženýr Fr. Menel „O mostech“, a provází svou přednášku světelný- mi obrazy. — V pátek přednáší ředítel plynárny inž. V. Vaigl: „O plynárnách“. — Subvencování melioračních podníků v krá Českém. Ve včerejší schůzi zem. výboru referoval zpravodaj prof. dr. Werunsky o subvencování me- lioračních podníků a vodovodů v král. Českém. Dosud dr. Werunsky zpravidla vysvětloval, že při těchto subvencích se nejedná o výplatu zemského příspövku subvenčního, nýbrž o zásadní svolení k zemské subvencí, což stačí, aby se podniku ta- kovému dostalo subvence státní. — Ve včerejší schůzi zem. výboru rozpředla se o zmínčném re- ferátě dra. Werunského živá debata, ve které se hlavně řešila otázka, může-li země v nynější své krisi finanční dále zabezpečovati meliorační sub- vence, Posléze bylo usneseno, by všechny záleži- tosti, týkající se těchto subvenci, byly odkázány sněmu s příslušnými návrhy zemského výboru. — Hospodářské školství v zemském výboru král. Českého. Po návrhu přís. Adámka byla ve včerejší schůzi zemského výboru vyřízena zpráva o kočovných přednáškách při letní hospodyňské škole v Hlinsku. — Provedeno osvobození žáků střední hosp. školy v Roudníci od školného. — Schváleno provedení různých úprav při zimní hosp. škole v Litomyšli. — Vyřízeny žádosti, tý- kající se koupě pozemků při zimní hosp. škole v Benešově. — živnostenské záležitosti v zemském výboru král. Českého. Po referátě přís. Adámka byla ve včerejší schůzi zem. výboru na vědomi vzata zprá- va o postupu adaptace řemeslnické zkoly v Líto- myšli. — Vyřízeno 18 žádostí o podporování od- borných přednášek a kursů. — Humanitní péče zem. výboru král. Českého.
Ing V Vaigl profesor doktor Werunsky Adámek Hlinsko Litomyšl Benešov Český učený pro věda
22 article
Dle návrhu přís. Adámka povolil včera zemský výbor ze zemského fondu sirotčího podpory z1 sirofkovi. — Vyřízeno 14 odvolání ve věcech chu- dinských. — Přijaty návrhy technického oddělení týkající se stavby chorobince v Nepomuku. — Pensijní fond Spolku českých žurnalistů jehož úkolem jest poskytovati oporu ve stáří a ln- validitě těm, kteří celý život svůj zasvětili umor- nému, zdraví, tělo i ducha nezřídka předčasně rušícímu bojí za zájmy a práva národa, konál včera ve středu dne 16. dubna t. r. výroční valnou hro- madu za třicátý rok své blahodárné činnosti. Val- nou hromadu zahájil a řídil předseda pan Emil Bretter. Výroční zpráva, obsahující přehled veške- ré spolkové činnosti v uplynulém roce jubilejním. konstatuje, že výsledky hospodářství toho roku byly příznivé. Stav členstva obnáší nyni 23 čeka- telů pense a 17 pensistů, bylo pak v uplynulém roce na pensích vyplaceno celkem 20.207.52 hal.
Adámek Bretter Nepomuk Val
23 article
Bolestná ztráta stihla fond i celé novinářstvo če- ské v uplynulém roce úmrtím dlouholefých členů J. Kořána, Josefa Anýže, J. V. Sládka a Al. Ka- lendy, jichž památka zůstane vždy v čestné upo- mínce. Za zakládajícího člena přistoupil p. dvorní rada Jos. Kalousek; nejmenovaný ústav pak věno- vál fondu za příležitostí jeho jubilen 500 K. bylo by si přáti, aby pěkné tyto příklady v české ve- řejnosti našly hojného následování. Zprávy výroční byly jednomyslně schváleny a po návrhu revisorů a přečtení zprávy úřad. opráv. revidenta p. Karl Zindla o provedené revisi, uděleno výboru absolu- torium. Při volbách potom předsevzatých zvoleni opětně jednomyslně: předsedou Emil Bretter, čle- ny výboru: Bohdanecký Ed., člen red. Nár. Listů Cejnek Rajmund, chefredaktor „Union“. Kalaš Jos. člen red. „Nár. Listů“, Kummer Josef, člen red „Unlon“. Arnolď Müller, člen red. „Nár. Polítiky“ Weinerek V., přednosta českého odd. c. k. kor. kaneeláře; náhradníky zvoleni: Herrman Ignát.
J Kořán Anýž J V Sládek Al Kalousek Zindl Bretter Cejnek Rajmund Kalaš Kummer Josef Arnolď Müller Ka rada Jos bohdanecký Ed Weinerek V Herrman Ignát
24 article
Kufíner Joseí a Major Ant. Revisory: Vrtěl Jan a Vejvara Josef, náhrad. revisorem Gabr. Moudrý. Do poroty vylosování za členy pp.! Čapeke K. M.- Čupr Karel, Kuffner Hanuš, Moudrý Gabriel, Müllen Arnold, Novák J. dr. a Tůma Karel. Za náhrad- níky: Bort Rudolf, Cejnek Rajmund, Herrman Ign. Hübner Václav, Kádner Karel, Kronbauer R. J. dr. Kvapil Jaroslav, Šubert F. A. a Weinerek Vladimír. Zápisné ponecháno v posavadní výší 360 K. Potom projednáván návrh, podaný redaktorem K. M. Čap- kem a soudr., aměřující k tomu, aby pracováno bylo k takové změně stanov, která by — zacho- vávajíc práva dosud nabytá a vyhovujíc zákonitým normám — na základě závazného účastenství všech
Antonín Josef Moudrá Karel Kuffner Gabriel Novák doktor Tůma Cejnek Rajmund Herrman Hübner Kádner Kronbauer Kvapil Jaroslav Šubert Weinerek Vrtěl Jan Müllen Arnold Bort Rudolf
25 article
českých dennikářů zabezpečovala všem skutečným českým žurnalistům, kteří nepožívají státní gáže, kromě svého povolání nenacházejí se v žádném jiném pensijním zajištění, vyjma literárního, aniž jsou samostatnými podníkateli, výslužné v dosa- žitelné a gáži přiměřené výši. Po debatě, jíž se zúčastnili všichni přítomní a v níž panem předse- dou konstatováno, že výbor projednal již návrh stanov na účelné sloučení obou fondů spolkových (mužského a vdovského), bylo usneseno uložiti no- vému výboru, aby s navrhovatelem redaktorem K. M. Čapkem projednal formální stránku, načež záležitost předložena bude mimořádné valné hro- madě, jež za účelem projednání změny stanov bud svolána. Rovněž podnět, učiněný během debaty red. G. Moudrým, v příčině nadlepšení sazebních pensí prostřednictvím fondu cís. Františka Josefa, přikázán novému výboru a valná hromada skon- čena. - — Schůze městského zastupitelstva ve Vršovi- cích koná se v pátek 18. dubna o 5. hod. odpol, v zasedací síni městské radnice. Na pořadu m. j rozhodnutí o nabídkách na provedení regulace po- toka Botiče, shybky ve třídě krále Jiřího a železo- betonové vrchní koustrukce mostní, dále žádost místní školní rady za povolení nákladu do 450.000 korun na stavbu školní budovy pro obecné školy III. obvodu a návrh na povolení nákladu 9500 K na dlažbu části Krokovy ulice.
K M Čapek G Moudrá František Josef Botič král Jiří a železo Krokův ulice
26 article
— Z činnosti slezského okresního hejtmana. (Pův. zpr. „N. L.“.) Nebylo svého času žádným tajemstvím, že nynější rada zemské vlády opavské Werlik byl poslán do Frýštátu jako okresní hejt- man za tím účelem, aby toto okresní hejtmanství očistil od českého živlu. Werlik toto svoje poslání plnil zcela svědomitě, a v pravém slova smyslu šlapal zákon všude tam, kde mluvil na prospěch Čechů. Konečně bylo zjevno, že Werlik jako okres- ní hejtman Čechy na Frýštátsku nezdolal, naopak, že se zde stal nemožným i byl nahražen nynějším rytířem Jaxou-Bobowským. Ten nějaký čas choval se k nám slušně, avšak od té doby, co loni veliká část německých a polských obcí jmenovala ho svým čestným občanem, uznal za potřebné jíti ve šlépějích svého předchůdce a podlamovati českou posíci všude tam, kde jest to jen trochu možné. A tak počato opět s dosazováním renegátských učitelů na školy v ohrožených obcích a se vše- možným fedrováním jednak německých, jednak polských proudů proti nám. To bylo zřejmo pří posledních obecních volbách v Záblatí. Porembě, Dombrové a zejména pak v Rychvaldě, kde okres- ní hejtman, jsa přítomen jako vládní komisař, trpěl přímo skandální znásilňování českých voličů.I
Werlik Čecho Čechy Záblatí Rychvald
27 article
Petřvald se těší prazvlášiní pozornosti rytíře Jaxy- Bobowského, Před časem se zde zúčastnil rene- gátského plesu a k právě se konajícím obecním volbám poslal, z opatrnosti, aby nenarazil sám, zeměpanské komisaře, kteří se chovali tak, jakoby zastupovali věc místních renegátů a ruku v ruce s nimi jdoucích závodů. Není divu, že slezští Če- chové považují míru protičeských činů rytíře Jaxy- Bobowského za naplněnu a že žádají, aby tento úřadník byl nahražen silou jinou, objektivnější. Če- chové na Frýštálsku v dosavadním okresním hejt- manovi nevidí více muže, jenž má chrániti zákon, ale svého opovědného nepřitele. Poněvadž hnutí proti rytíři Jaxovi-Bobowskému v tomto politi- ckém okresu jest všeobecné, lze důvodně míti za to, že i na kompetentních místech uzná se potřeba jeho odstranění — Přednášky. Z Umělecké besedy Výtvarný odbor koná 19. dubna poslední před- nášku v cyklu »V boji o národsí přednáší Fr- Tučný »O individualismu« o 1/28. hod, večerní v »Merkuru« [Mikulášská tř.). — Z výboru pro lidové přednášky českých vysokých škol pražských. Ass. uměl. prům. musea dr
Bobowski Tučná Petřvald Francie Asso
28 article
Zdeněk Wirth koná dnes ve čtvrtek o 1/28. hod več. v posluchárně přírodověd. ústavu c. k. české univ. v Praze-II., Karlovo nám. č. 21 Kaulichův dům (ve dvoře) v šestipřednáškovém kursu »Vývoj architektury v Čechách se zvláštním zřetelem k pražským památkám (se svět. obrazy) III. před- nošku. — O skautingu přednáší prof. A. B Svojsik v neděli 20. ďubna v elektrotechnickém sále české techniky o 10. hod. dopol. a dopro- vodem 220 světel. obrazů ve prospěch Akadem domu v Praze. Vstupné 60 h, studenti 30 h. Před- prodej vstupenek u knihkupců: dr. Fr. Bačkova ský v Žitné ul., O. Souček na Riegr. nábřeží, Al. Srdce ve Spálené ul. a Grosman č Svoboda na Ferdinandově tř. Studentské vstupenky v se- kretariatu Akad. domu [Spálená ul. 20). — Péčí Filantropieké družiny býv. žákyň vyšší divčí školy přednáší cestovatel p. MUDr. Boh.
Wirth profesor A B Svojsik Bačkův Souček Riegr MUDr Boh Praha Karlův já Čechy Francie Žitná ulice Ferdinandov třída II Kaulichův dům
29 article
Klusáček »Cestou z Kahýry do Luxoru, Karnaku a Assuanu« se 120 světelnými obrazy, ve prospěch sirotčinců Filanthropické družiny v sobotu dne 19. t. m. o 1/25. hod. odpol. v sále měšťanské školy ve Vladislavově ul. Výbor prosí své pří- znivce k hojné návštěvě. Vstupenky po 1 K, 20k a 20 h lze zakoupiti v ústavě Filanthropické družiny v Praze-II., Podskalské nábřeží u želez« ničního mostu a u firmy Tereza Švecová v Mya slíkově ulici. — V Jednotě učitelek m ae teřských škol král. hl. města Prahy bude přednášeti pí. Tereza Turnerová, spisova- telka a redaktorka »O Tereze Novákové« one 19. dubna v 7 hodin večer v mateřské škole u sv. Vojtěcha, II., v Pštrossově ul. — V Žen- ském klubu českém přednáší v pátek 18. dubna o 148. hod. pí. Aťa Martenová: »Císa- řovny-spisovatelky v Byzancii.« Příspěvek člena 10 b, nečlena 20 h. — »Záchrana«, ústřední sdružení ženské pro mládež v Praze, pořádá dne 22. dubna o 5. hod. odp. členskou schůzi s před- náškou pí. Záhořové-Némcové »Po stopách velké pracovnice Marie Stejskalové« ve škole sv. Jiljí Kurs pro pěstování květin v do mácnostech sestávající ze 6 přednášek za- hájen bude v úterý dne 22. dubna. Přihlášky přijímá Svaz Okrašlovací v Praze 459—1., Malě nám., Richtrův dům, I. p.
Klusáček Podskalský Švecová Turnerová Novák svatý . Vojtěch Martenová Stejskal kurs Kahýr Luxor Karnak Assuan Vladislavův ulice Praha Pštrossův Byzancie ústav Filanthropický družina II škola svatý . Jiljí Richtrův dům
30 article
— Ze spolku architektů a inženýrů v králov- ství Českém. Zítra v pátek koná se pravidelná tý- denní schůze přednášková o půl 8. hod. večer ve velkém sále Měšťanské besedy pražské. Předná- šeti bude p. inž. Karel Špaček, c. k. profeson české vysoké školy technické: „Zpráva o ex- kursích posluchačů: Věci železniční“. Přednáška provázena bude promítanými obrazy. Hosté vítáni — Za prodloužení tratí elektrických drah z Po- dolí na Pankrác. (Z Pankráce.) Důvěrnický sbor místní organisace národní strany svobodomy- slné v poslední své schůzi jednal o výsledku depu- tace, jež vyslána byla organisací ke správě elek- trických podniků král. hlav. města Prahy se žá- dostí, aby v době pokud možno nejbližší zříze- no bylo prodloužení trati elektrické dráhy z Podolí na Pankrác. Deputace va- dena byla p. Josefem Veselíkem, starostou města
Ing Karel špaček Veselík Pankrác Praha Podolí spolek architekt český vysoký škola technický Pankrác organizace národní strana
31 article
Nuslí a p. Vilémem Pokorným, náměstkem staro- sty a předsedou organisace. Špatné zprávy, jež deputace přinesla, byly předmětem dlouhé debaty, v níž jednotliví řečníci po právu kritisovali příkr chování a slanovisko správy podniků vůči opráv- něnému požadavku obyvatelstva Pankráce. Vždyí toto prodloužení trati, jež svého času byla ochotna správa provésti, měří pouze několik set metrůa příslušný náklad svojí nepatrností nepadal by na váhu při několika milionovém rozpočtu elektria ckých drah na nové trati, jež mají spojiti obce da- leko vzdálenější a počtem obyvatelstva menší. Je věru nepochopitelný lento odpor, který jest těžce nesen příslušníky organisace, vůči skromnému po- žadavku, když na druhé straně nebylo litováno mi- licnových nákladů na vystavění tratí do obcí da- leko za Prahou položených [Stražnice, Střešovice) a když Paukrác není vzdálena od středu Prahy ani půl hodiny cesty. Zdržován jest touto nepřízní správy rozvoj Pankráce, jež má podmínky velicu příznivé pro svoji krásnou a zdravou polohu a ješ k svému vzrůstu a vývoji potřebuje výhodného spo- jení se středem Prahy. Důvěrnický sbor organisace rozhodl se jednomyslně věstí akci na získání to- hoto potřebného spojení se vším důrazem až do doe sažení podloužení trati podolské, kteréž jest život- ní podmínkou zdárného rozkvětu důležité části mě- sta Nuslí. — Protialkoholová manifestace. Velkou proti- alkoholní manifestací pořádá školský odbor Če- skoslovanského abstinentního svazu v neděli dne 27. dubna t. r. o půl 10. hod. dopolední ve fysi-
Pokorná Paukrác Nusle Pankrác Praha Střešovice