2
masthead
NARODNÍ LISIY.
3
masthead
15. dubna 1913. číslo 102.
4
article
Může nás ještě vláda, mohou nás ještě Češí míti
ve vážnosti? Jsme dnes už k všeobecnému po-
směchu „ ..
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ředitel Kestránek o zahraniční politice.
Zahraniční polítika má značný vliv na
průmyslové poměry v říši a proto není neza-
jímavo vyslechnouti někdy také mínění tak
vynikajícího velkoprůmyslníka, jako je ředitel
Pražské železářské a Alpinské společnosti.
Vil. Kestránek, o politice hr. Berchtolda.
Panu Kestránkovi imponuje politika Beth-
mann-Hollwega. V německé říši — píše V
Kestránek v „Zeitu“ — odpovědný ředitel
politiky vystupuje otevřeně a směle před ná-
rod a mluví bez tajemnůstkářství mužně o
poměrech, panujících mezi říšemi, jakož i o
možných zápletkách. Zcela jinak u nás. O
vypuknutí balkánské války, jež se žádného
jiného státu netýká tolik, jako nás, halí se
odpovědní činitelé v mlčení, opovrhující su-
verenitou národa. O činnosti diplomacie do-
vídáme se jen z kroucených, plitkých a dvoj-
smyslných zpráv, podávaných do novin. Ta-
kových zpráv může se ministr kdykoli zřící.
což je velice pohodlné pro toho, kdo se chce
zbaviti zodpovědnosti, kterou má nésti kaž-
dý, kdo má odvahu míti své přesvěďčení. Po-
platníci musejí přinášeti oběti, ač nevědí, nač.
Berchtold
Kestránk
Beth
RakouskoUhersko
6
article
Nevidí cíl, který se má dosáhnouti, ba ani
nám neukáží nepřítele, který má býti přemo-
žen. Vedení naší vnější politiky nemá cíle
plánu, je slabé a proto nás po léta vede o
nezdaru k nezdaru.
Kestránek není ovšem přítelem jižních
Slovanů a proto by si byl přál, aby Rakou-
sko proti balkánským Slovanům zakročilo
rázněji. Ale to je jeho věc. Nám jde o jeho
soud o naší zahraničné politice vůbec. Soud
ten vyznívá v následující slova: Buď chceme
mír stůj co stůj, ale pak jsme si mohli uše-
třiti miliardy, mohli jsme se vyvarovati hro-
zebných slov, jež vyzněla na prázdno a mohli
jsme si získati přátel. Anebo máme před se-
bou určitý cíl, pak jsme měli míti také sílu
odvahu prověsti svou vůli, třeba mocí zbraně.
Pevností a určitostí možno předejíti válečné
zápletky; nerozhodností a váhavostí potvrzuje
se odpůrce v domnění, že musíme vždy ustou-
piti. U nás zůstává v platnosti stará pravda
že Rakousko nevědělo nikdy, co chce, a ne-
chtělo nikdy, co mělo chtít.
Raka
Rakousko
7
article
Po Dalmacii Kraňsko.
Okresní hejtmanství ve Splitu a šibeniku
zakázalo na tři měsíce (v Šibeniku na neurči-
tou dobu) všeliké veřejné oslavy, poněvadž
se očekávaly manifestace pro případ dobyti
Skadru. Totéž, co v Dalmacii, stalo se tyto
dni v Kraňsku. Dle „Sloven. Narodu“ všechna
kraňská hejtmanství rozeslala všem obecnín
starostům nařízení, kterým se pro případ do-
bytí Skadru zakazuje každá oslava této udá-
losti, neboť taková oslava pokládala by se
prý za demonstraci proti rakou-
skému státul Starostové mají oznámiii
hejtmanství, jaká je v lidu nálada a kdyby
přece na nějakou oslavu došlo, bude prý proti
původcům zakročeno soudně. Takové demon-
strace mohly by prý způsobiti špatný dojem
vzhledem ke stanovisku monarchie.
Skader patrně už nepadne. Ale i kdyby
byl padl, Slovinci nepřipravovali nijakých
demonstrací, jež by mohly býti vykládány
nepříznivě pro monarchii. Hejtmanské naříze-
ní, vyhlášené po celém Kraňsku, poučilo
však Slovince, jak dodává „Slov. Nar.“, jak
rakouská oficiální politika je krajně nepří-
zníva těm našim slovanským bratrům, kteř
s největšímí obětmí dosáhli svobody a zabez-
pečili si lepší budoucnost.
Skadr
Slovinec
Nara
Dalmacie
Kraňsko
Split
Šibenik
8
article
Dr. Korol
doktor
Korol
9
article
Orgán ukrajinské strany „Dilo“ popírá
zprávu některých Ivovských listů, že dr. Ko-
rol přistoupil za hospitanta ke klubu ukra-
jinskému. Dr. Korol jde prý sice svorně
Ukrajinci v otázce volební reformy pro ha-
ličský sněm, ale do ukrajínského klubu se
nepřihlásil. Tím opravujeme svou nedělní
zprávu, čerpanou ze lvovských listů polských
doktor
ko
Korol
Ukrajinec
Dila
11
article
S. D. Sazonov proti Černé Hoře.
S. D. Sazonov proti Černé Hoře.
Vysvětlení S. D. Sazonova, proč je proti tomu.
aby Černá Hora dostala Skader, velmi uspokojilo
ve Vidni a nadchnulo pro něj vřechou vídeňskou
žurnalistiku. Vídni se pan Sezonov zavděčil, ale
Černé Hoře ukřivdil.
Sazonov praví ve svém vysvětlení, že berlín-
ský kongres dal Černé Hoře něco Albanců n
zkoušku, dovede-li je assimilovati. Po 35 letech
se ukázalo, že toho Černá Hora nedovedla. Z Al-
banců jejich nestali se Černohorci. Kdyby Evropa
dala nyní Černé Hoře ještě více Albanců, kde má
záruku, že si je Černá Hora zassimiluje? Za jisté
musí být položeno, že by toho aní příště nedo-
vedla, a proto nebudiž jí dáno území, na kterém
bydlí Albanci, byť ho byla desátkráte dobyla —
a tím méně Skader, jenž je čistě albanský. Kdyby
toto území bylo Černé Hoře připojeno, pan Sazo-
nov se bojí, že by se Černá Hora poalbanštila,
čímž by ztracena byla pro Srbsko i Slovanstvo-
Pan Sazonov nerozhodl proti Černé Hoře neinfor-
movaně. Dal si podat informace od ruského kon-
sula ve Skadru, jenž jej poučil v ten rozum, jak
uvedeno. Poučení konsulovo úplně se srovnává
s tím, co pan Sazonov slýchal od rakouských di-
plomatů. Pan Sazonov tuto shodu má za důkaz,
že stanovisko rakouské v dané příčině jest
idealně spravedlivé a povznesené nade vši
kritiku.
Dobře tak pro stanovisko rakouské; ale
stanovisku ruském, t. j. o stanovisku pana Sazo-
nova nelze říci, že by bylo kritice nedostupno.
Sazonov
Černá
Skader
Sezonov
Černohorec
Sazo
Vídeň
Alo
Evropa
Černá Hora
12
article
Křivý je při něm už požadavek assimilace-
Kde pak bylo učiněno pravidlem, že národnost.
ve státě vládnoucí, má si assimilovati spoluoby-
vatele druhé nárudnosti? Assimilovati = odná-
rodniti. Dosud Evropa žádnému státu neukládala.
aby odnárodňoval. Pan Sazonov to Černé Hoře
nejen ukládá, nýbrž i za to trestá, že neodnárod-
ňuje. Ne, ona neodnárodňuje: ale to není vina
Černé Hory, nýbrž zásluha. Ona, třicet pět roků
tomu, dostala hrstku obyvatelstva, katolického
i moslemského. Jenno i druhé našlo v ní úplnou
svobodu vyznání i narodnosti. A tu hned třebo
připomenouti, že nenssi ilované Černou Horou
katolické obyvatelstvo, jež S. D. Sazonov pokládá
za albanské, protestuje proti tomu, aby bylo na-
zýváno Albanci a žádá, aby mu ponecháno bylo
jeho skutečné a vlastní národní jméno Mali-
sorů.
Rusko tedy spolu s Rakouskem a »Evropou
strkají do přiští Albanie Malisory, kteří se s tont
Albanií vždycky rvali na nůž jako Černohorcí
kteréžto boje je s Černohorci sbližily.
Sazonov
Jenna
D Sazonov
Evropa
Mali
Rusko
Rakousko
Albánie
13
article
Má-li tedy Evropa v plánu zřizovati státy
čistě národní a při hranici Černé Hory začíná.
ať nejen Albancům, nýbrž také Malisorům zřídí
autonomné knížectví. A týmž právem af Evropa
uvede v život ještě dvanácí jiných národních
států v té oblasti, v které má býti autonomná
Albanie hraběte Berchtolda. A když by bylo na
obyvatelstvu těch dvanácti národních států, ani
jeden z nich nedal by si jméno Albanie a Albanců.
Albanie, přihledneme-li k jejímu pojmu iblíž, ob-
jeví se nám pouhou fikci, a autonomná Albanie
bude a zůstane útvarem umělým, nepřirozeným.
Pan Sazonov tedy prohlásil zásadu národní
assimilace! Jak snadno mu to slovo vyšlo z péra,
jako kdyby bylo u ruských státníků běžné a jako
kdyby se u Rusů odnárodňování samo sebou roz-
umělo. Mnozí Rusové, pravda, sí v tomto slově za-
líbili, ale kdyby je z užívání vypustili, jen by do-
brému jménu Ruska a vnitřní jeho konsolidaci po-
sloužili. Neboť jestli který národ sobě druhého
nezassimiloval, to jsou Rusové.
Němci jsou jediný národ, který druhé promy-
šleně a dravě assimiluje. Viz Poznaňsko, viz vídeň-
ské napodobení násilí pruského. Ale tuto praxi
nehodlá snad ještě Evropa učiniti zákonem! Ovšem
kdyby chtěla, souhlas p. Sazonova by jí byl zpředu
zabezpečen, neboť on se od Evropy netrhne, ani
kdyby ho mocí odpuzovala.
Berchtold
Sazonov
Rus
Němec
Evropa
Albánie
Rusko
Poznaňsko
14
article
Násilná assimilace Poláků v Prusku jest opa-
tření neslýchaně krutě a možno prorokovati, že
v konci konců nepovede k očekávanému výsledku.
I kdyby Prusové dosáhli toho, že by poznaňští Po-
láci, jinak nemohouce, přijali jejich nátěr, jednou
dojde do toho, že pruský nátěr se svých údů smyjou
a sežkrabou, a oba národové budou naproti sobě
zase v starém, historickém poměru.
S assimilací mají své zkušenosti také Poláci
Oni se dlouho domnívali, že si zassimilovali židy
a také židé to o sobě tvrdili. V posledních dvou
letech polští Židé se prohlásili za samostatnou ná-
rodnost a ve Varšavě je náhle jen 450.000 Poláků
naproti 350.000 Židů.
Je-liž třeba ještě makavějšího důkazu, že po-
žadavek assimilace jest nejen nespravedlivý, nýbrž
také falešný a lichý? Zavrzte to slovo, Sergěji Dmi-
trijevičil Assimilaci nemůže Evropa přikazovati
na zákon povyšovati, nechce-li mezi národy naplo-
diti ještě vělších růzností, než jaké je dosud dělí
Neassímilujte národy, nýbrž dávejte jim spravedl-
nost, zůstavujte jim jazyk a národnost, nesahejte
jim na náboženství, a připoutáte je ke svému státu
právě tak, jako Černá Hora k sobě za 35 let při-
poutala Malisory na svém přímoří.
Ejhle, za to, co je Černé Hoře a jejímu mou-
drému panovníku k největší chvále, za to je Evropa
tresce! Ze zásluhy Černé Hory činí provinění, ze
svrchovaného umění vládnouti nedovednost a ne-
schopnostl
Ne, páni diplomatě, ne, pání zahraniční míni-
stři, ne, pane Sazonove, pane hr. Berchtolde, pane
Grevi — na tom základě, na který jste se postavili
v otázce Černé Hory, neuspořádále ani jednu
balkánských otázek a soubor jich nepřestane hro-
ziti klidu, bezpečnosti a blahobytu Evropyí
Resoluce posledního »slovanského oběda
Polák
Prus
Žid
Sazonov
Berchtold
Grevi
Prusko
Varšava
Evropa
Černá Hora
z zásluha Černá Hora
15
article
v Petrohradě.
Petrohrad
16
article
Na posledním (čtvrtém) slovanském obědě
v Petrohradě, jemuž opět předsedal generál A. P.
Skugarevský, byla přijata následující resoluce:
1. Rusko nemůže se smířiti s tím, aby utvořen
byl albánský stát, jehož nikdy nebylo, na újmu
historických zákonných práv Slovanů.
2. Ruské obecenstvo protestuje proti tomu.
aby od vítězného Bulharska odtržena byla jaká-
koli část jeho území, zejmena Silistrie, jejíž pluk
nosi jméno našeho velikého knížete Nikolaje Niko-
lajeviče.
3. Ruské obecenstvo nedovoluje ani pomý-
šlení na to, že by bylo možno odstrčiti Srbsko o
břehu Jaderského moře, jehož držení jest mu ne-
vybnutelnou životní podmínkou.
4. Uznávajíe Skader za nezbytně potřebný
Černé Hoře ruské obecenstvo má za to, že by
bylo do nebe volající křivdou a porušením mezi-
národního práva, kdyby toto město bylo vydáne
nejsoucí Albanii, aby v něm panovali nepř átelé
Slovanstva.
5. Vídouce, že ruská diplomacie nechce usku-
tečnit uvedené zásady, účastníci slovanského
banketu pokládají, že ministr zahraničných věci
bere na sebe těžkou zodpovědnost přede vší bu-
doucností Ruska i před jeho významem mezi slo-
vanskými národy, jestliže neužije nynějšího, jenž
se nebude opakovati, momentu v historii, aby
Rusko jednou pro vždy rozřešilo slovanskou
otázku na východě.
6. Takové uchýlení naší zahraničné politiky
od ruského hístorického směru nedá ruskému
obecenstvu bezpečnost, že při řešení otázky caři-
hradské a dardanelské Rusko učiní čeho třeba,
aby splnilo velikou úlohu svých tisíciletých
dějin.
Banket byl hojně navštíven. Dostavili se čle-
nové slovanských spolků, poslanci hosudarstvenné
dumy i sovětu, spisovatelé, novináři.
Skugarevský
Nikolaj Niko
Petrohrad
Rusko
Bulharsko
Silistrie
Srbsko
jaderský moře
Albánie
Slovan . 2
17
article
Ruské lísty o prohlášení Sazonova.
Prohlášení ruského zahraničního úřadu bylo
přijato v Rusku různě. Krajní praví jsou spokojeni
proto, že si války za osvobození Slovanů ne-
žádají, v čem jim azonov vyhovaje. Nacionalistě
jsou nespokojeni, poněvadž v jich řadách byla
nejostřejší oposice proti Sazoudvu (Bobrinskij.
Savenko). Okťabristě nejsou ani přiliš proti, ani
přiliš pro. »Novoje Vren ja« bušilo velmi ostře
proti dosavadní politice ruského zahraničního
úřadu, ale nyní na prohlášení Sazonovo odpově-
dělo článkem sice odmítavým, ale slohově ne právě
ostrým. Vytýká zahraničnímu úřadu hlavně ne-
správné odůvodňování, proč by připojení Skadru
k Černé Hoře bylo tak nebezpečné pro Černo-
horce, prý neschopné asimilovat ostatní národy.
Zda bude ruský zahraniční úřad také obviňovat
Rakousko, že nedovede asimilovat své poddané
Slovany, třeba že nad nimi už několik století
vládne? Kadetská »Rěč« bezmála úplně souhlasí
se Sazonovem, pouze o Skadru připouští, že při-
pojení Skadru k Černé Hoře z etnografických du-
vodů je snad povážlivé, ale ze strategických příčin
důležité. Jinsk prý politika Sazonova ve svých
hlavních ideách souhlasí s prohlášením, které učinil
Poincaré loni na podzim před francouzskou sně-
movnou.
Naproti tomu »Golos Moskvy« je silně roz-
hořčen ruskou oficiální politikou. Ministerské pro-
hlášení jen znova prý podírhuje hlubokou propast.
která je mezi oficiálním a neoficiálním Řuskem.
Sazoudva
Bobrinskij
Savenko
Sazonov
Poincaré
Golos
Rusko
Černá hoře
Rakousko
Moskva
18
article
Uveřejnění prohlášení zřejmě jest diktováno osob-
ním podrážděním a snahou zúčtovat s veřejným
míněním, které nijak se nechce vměstnat v rámce,
blahosklonně povolované vládou. Vládní prohlá-
šení viní ruskou společnost z neznalosti poměrů.
Ale společnost může odmítnout od sebe tu výtku.
Když veřejnost poukazovala na blížící se události
na Balkáně, ruská diplomacie odpovídala, že vše
je v pořádku a argumentovala svůj projev 500rublo-
vými pokutami, které platily ruské časopisy. Udá-
losti dokázaly, kdo opravdu byl správně zpraven.
»Russkija Vědomosti« jsou skoro vděčny Sazo-
novu, že připomenul malinké Černé Hoře, jak se má
chovat ke své veliké protektorce, a stejně s ru-
skou diplomacií trápí se otázkou, zda Srbskoa
Černá Hora budou s to, ztrávit všechny cizí živly.
kterých se jim po válce dostane. Ještě Bulharsko
snad prý to dokáže.
Nejdůležitějším bodem prohlášení zdá se ru-
ským listům poukaz na to, že bude třeba při
dalších jednáních pomoci autority ruské, co by
znamenalo, že Rusku asi připadne úkol rozhodnout
ve sporech o dobyté území mezi Srbskema
Bulharskem.
Vojenské předlohy v Německu.
Balkán
Bulharsko
Německo
19
article
Po skončeném prvním čtení obou velkých
předloh k sesílení vojenské síly německé a k úhra-
dě potřebných nákladů, které zaměstnávalo něme-
cký říšský sněm celý minulý týden, není situace
příliš jasná. Možno sicé říci, že všechny strany
říšském sněmu kromě sociálních demokratů, Po-
láků a Elsasanů se s předlohou o sesílení armády
smiřují, ale při tom má býti v celku i v jednotli-
vostech zkoumána otázka, je-li nutné v takovém
rozsahu, jak se požaduje.
Mnohem nepřiznivěji byly ovšem přijaty před-
lohy daňové. Přes zásadní souhlas s milliardovou
dávkou jednou pro vždy má tato předloha vyblidky
na úspěch jen se značnými změnami. K požadavku,
aby hranice majetku dávky prostého byla posunuta
nad 10.000 marek, přistoupil jiný požadavek, aby
také velké přijmy byly postiženy nejen od 50.000
mk., nýbrž již od 10.000 mk. Při tom ovšem sleduje
každá strana svou vlastní politiku, což vystupuje
zejména, pokud jde o úhrady každoročních nákladů.
Povolíme náklady, říkají konservativci a cen-
trum, ale žádné daně, které se nám nelíbí, zvláště
žádnou daň z dědictví. Občanská levice je také
ochotna povoliti „nutné“ náklady, ale jen s říšskou
daní z majetku a daní z dědictví. Při tom žádají
národní liberálové i riokroková lidová strana pro-
vedení časových reforem ve vojenství, které zna-
menají značné úspory a přizpůsobení vojenských
zřízení zásadě občanské rovnoprávnosti. Sociální
demokracie pak prohlašuje, že nepovolí ani jedi-
ného muže, ani groše na sesílení armády, ale hodlá
uplatníti váhu svých hlasů v tom směru, aby úhrady
vojenských nákladů postihly jen majetné třídy.
20
article
Proto centrum, aby tento vliv sociálních demokratů
zmařilo, klade požadavek, aby předloha o sesílení
armády i předloha o úhradě byly provedeny touže
většinou, jinak hrozí postaviti se proti nim.
Zmaří-li se odporem pravice a centra předloha
o dědickém právu státu, neznamená to mnoho, po-
něvadž by vynesla jen asi 15 milionů. Naproti tomu
zdá se býti zajištěno přijetí novelly k říšskému
kolkovému zákonu a rovněž příjetí návrhů k roz-
množení říšského pokladu
Až na obě konservativní frakce vyslovily se
však všechny strany, totiž z pravice hospodářské
sdružení, pak celá levice a také centrum rozhodně
proti zvýšení matrikulárních příspěvků spolkových
států, třeba ve formě současné jejich úpravy. Ale
pokud se týče otázky, co strany místo tohoto vlád-
ního návrhu nabízejí, jeví se značné rozdíly. Řeč-
níci centra neučinili žádného positivního a závaz-
ného návrhu, nanejvýš možno z jejich vývodů se-
znati jistou ochotu k říšské dani z držebnosti.
Mnohem dále šly strany levice se svým přímým po-
žadavkem říšské daně z majetku a daně z dědictví.
Vláda však snaží se zabrániti této náhradě za svou
předlohu, jak zřejmě vyplývalo z řeči kančléřovy
Říšský kancléř proto také napomínal, aby se
nevcházelo na cestu, která by nemohla vésti k cíli-
to znamená, aby se upustilo od vybojování zásad-
ních daňových otázek a od pokusu definitivní
úpravy říšských financí v příležitosti úhrady ná-
kladů na vojsko, čímž by se oddálilo vyřízení bran-
né předlohy a způsobily by se prudké vnitřní kon-
fliktv.
Nyní tedy budou se předlohy projednávativ
komisích a zároveň bude vláda v zákulisí vyjed-
návatí a smlouvati se stranami o ústupky.
při čemž zvláště centrum prý jí hodlá položiti
nůž na hrdlo a vynutitl pro sebe koncesse, ze-
jména ve zmírnění zákona o jesuitech.
21
article
Tajná smlouva mezi Anglií a Tureckem.
Tajná smlouva mezi Anglií a Tureckem.
Cařihradský dopisovatel »Berl. Tagebl.« do-
vídá se z informované anglické strany, že ne-
dávno byla podepsána prozatím tajná anglo-
turecká dohoda o Perském zálivu, o jejímž obsshu
však nelze nic zvěděti. Nepochybně však se
vztahovala na tuto smlouvu také tajemná narážka
listu »Alemdar« ze dne 31. března o potěšitelném
obratu v turecké zahraniční politice. Z téže
strany se ujišťuje, že Rusko odvolalo své poža-
davky v otázce mořských úžin na nátlak Anglie.
Berl
Alemdar
Anglie
Turecko
perský záliv
Rusko
23
article
Ustavující schůze odboru dílovedoucích
při nár. straně svobodomyslné.
Ustavující schůze odboru dílovedoucích
při nár. straně svobodomyslné.
V organisací národní strany svobodomyslně
učíněn včera další krok — ustavením odboru
dílovedoucích při národní straně svobodomyslné.
Ustavující schůzi, která byla četně navštívena.
zahájil pan Skopec uvítáním přitomných. Před-
seda akčního výboru strany posl. dr. Kram ái
uvítán živým potleskem, promluvil v podstatě
takto
Velectění pánové! Akční výbor. jehož jménem
vás srdečně vítám, s neobyčejným opravdu potě-
šením vzal na vědomí ustavení vašeho odboru.
My, jako strana, prodělali jsme vývoj, který za-
jisté jest vám znám. Byli jsme kdysi všenárodní
stranou a dojista i ti naši dnešní odpůrci v řadě
zástupců dělnictva příznají, že tehdy, kdy zaslu-
povali jsme všechny vrstvy národa, poctivě jsme
se snažili o všechny. Vzpomínám počátku let de-
vadesátých, kdy opravdu dělnictvo ve všech svých
požadavcích hospodářských, sociálních i politi-
ckých nemělo upřímného zastance, leč poslance
naší strany. Jisté uvolnění svobody slova, jiné na-
zírání na veškerou organisační činnost dělnictva
v kruzích nedělnických, dojista nastalo ne bez na-
šich zásluh. My byli tl, kteří přinesli do poslane-
cké sněmovny hodně sociálních názorů. Nechci
tím pranic podceňovati vše, co bylo činěno se
strany českých poslanců a vzpomínám tu posl.
Adámka ještě v dřívějších dobách, v periodě hr.
Skopec
doktor
Kram
Adámek
strana posl
24
article
Taafa. Ale vehemence, s jakou se dostala otáz-
ka sociální na denní pořad říšské sněmovny v lé-
tech devadesátých, nebyla dojista bez našeho vel-
kého přičinění. Vzpomínám, že to byl náš kolega.
zesnulý dr. Slavík, který přišel s návrhem na vše-
obecné hlasovací právo, a že tímto návrhem uve-
dena byla v proud celá otázka zastoupení širokých
vrstech lidových, která končila jak známo zave-
dením pátě kurie.
říšský sněmovna
25
article
Vše to připomínám jenom, abych ukázal, jak
zvláštní jsou pocity naše, když vidíme, že se při
naši straně konečně ustavil odbor dílovedoucích.
K tomu potřebí skutečně velkého vnitřního pře-
vratu v nazírání na sociální poměry. Bylo potře-
bí dáti působiti na se jisté egalitární vlně sociali-
stického hnutí, které těžko rozlišovalo mezi růz-
nými kategoriemi pracovními. Nejradimentnější
názor socialistický jde do té naprosté rovnosti
všech, že, jak víte, zamitá každé vyšší cenění
práce intelektuálnější a snad není nesprávno
řeknu-li, že prodělala socialistická strana periodu,
kdy nevitala zrovna radostně mezi sebe intelek-
tuální pracovníky. Rozumí se samo sebou, že mu-
sila být vedena inteligenty, o tom není nejmenší
pochybnosti, ale vše to nebylo zrovna těm nejšir-
ším vrstvám socialistickým velice příjemno. Ko-
nečně socialisté se dostali z různých svých kraj-
ních hesel — zrovna tak, jako kdysi mluvili o in-
ternacionalismu a poznali, že vlastně to přece jen
nejde, že nedovedou zapřít v sobě to, s čím jsou
zrozeni, a že boj proti tomu je naprosto marnýa
proto kladou tak velký důraz na otázku národ-
nostní, zrovna tak, jako v těch věcech musí dělat
kompromis se stávajícími poměry, jak v parla-
mentě dovedou pracovat hodně positivně a do-
konce nechtěli si hrát na stranu destruktivní, kte-
rá všechno by chtěla povalit, aby pak mohla pro-
věst socialistický ráj — tak není možno, aby se
socialisté ubránili jistému hodnocenění různých
kategorií práce. Oni se tomu ovšem silně brání.
ko
26
article
ale rozumí se, že poddávání se tomu proudu ne-
může být všeobecné, a že všichni, kteří dovedou
hodnotit svou práci, jež jest vyšší, než obyčejní
práce tovární, musí pociťovati odpor proti tomu.
aby byli házení do jednoho koše se všemi ostat-
ními. (Výborněl)
A myslím, že je to věcí organického vývoje
že zrovna vaše kategorie, kategorie dílovedoucích.
vrátila se ke straně svobodomyslné, poněvadž
třeba bychom dnes nemohli říkat, že zastupujeme
celý národ, přece snahy naše zůstaly vždycky vše-
národními. Pro nás prospěch všech tříd národa
znamenal teprve prospěch celého národa. Nechce-
me, aby rostla a zkvétala jedna třída národa n
úkor druhé, ale nemůžeme také dopustit, aby jed-
na třída národa byla utiskována. (Výborně.] Prote
je docela přirozeno, když nastala tak velká dife-
ranciace v naší společnosti, že musilí jsme se smí-
řiti a iím, že velké třídy sociální — dělnictvo
agrárníci — od naší strany odpadly a utvořily svoji
zvláštní organisaci. Ale právě proto, že se tak
stalo, myslím, že je naprosto přirozeno, že zrovna
27
article
v řadách vašich nastala snaha, abyste se dostali
z onoho všechno rozdrcujícího proudu srovnání
všech kategorii práce a abyste se mohli postavit
na stanovisko, které odpovidá spravedlivějšímu
hodnocenění vašich výkonů. Neboť kdo trochu na-
hlédl do procesu výrobního, musí uznat, že zrovna
dílovedoucí jsou duší tohoto procesu, že zrovna
od jejich nejen zdatnosti, ale také od nazírání n
jejich postavení v procese výrobním závisí nespor-
ně zdar veškeré výroby. (Výborněl Potlesk.) A do-
cela dobře chápu a myslím, že toho názoru ne-
bude také daleka naše sekce průmyslnická a naše
strana, že je to pro veškerý průmysl přímo nutno
a potřebno, aby si tohoto hnutí vašeho vážil, aby
ho cenil, a že je nutností naší, jako strany, aby-
chom svou činností v zákonodárných sborech dal
tomuto vašemu hnutí a vašim požadavkům kon-
krétního výrazu a právního podkludu. (Výborně
Potlesk.)
28
article
Mně se zdá, že bylo by skutečně prohřešením
se na vlastním interesu zaměstnavatelů, kdyby
nechtěli přijati ruku, kterou jim podáváte. To by
byl po mém soudu buď následek nepochopení, neb
něčeho jiného, co nechci charakterisovat. Všichni.
kterým jde o to, aby výrobní proces byl nejen tech-
nicky zdatný, nýbrž aby na druhé straně, pokud
možno, vyrovnaly se chance továrníka a dělnictva.
musí skutečně vítat, když vy sami cheete říci
prohlásit, že nyní víte, že máte zastávat zájmy za-
městnavatele. To je po mém soudu věc, která je
sociálně neobyčejně důležita. Ne, že bych chtěl
snad štvát jednu třídu proti druhé, to mně jak živo
nenapadne, to by bylo velmi pochybné a nechtěl
bych, abyste se dostali do takového příkrého boje
že by se proti vám vystupovalo jako proti žkůd-
cům sociální spravedlnosti. Vy můžete a musíte
být k dělníkům spravedlíví, to leží vám všem na
srdci, ale velmi dobře víte, že konečný zdar a pro-
spěch dělnictva přece jen je úzce a nerozlučně
spojen se zdarem celého podniku, že když hyne
podnik, musí hynout také dělnictvo, a že podnik
může jenom lenkrát prosperovat, když nejen to-
várník a jeho úřadnictvo, nýbrž i všichni dilove-
doucí mají skutečně zájem na zdaru celého pod-
niku. To jest, co chtěl bych, aby vyšlo z vaší
organisace.
29
article
Není pochyby, že budete předmětem útoká
sociální strany, ale všichni jste tomu zvykli a ne-
ztratite k vůli tomu odvahu. Ale rozumí se, že
ten poměr mezi vámi, podnikateli a stranou ne-
může být jednostranný, že vy byste se nabizeli
a ti druzí milostivě nabídku vaši přijali a se své
strany nic nedělali. To by nebylo zdravé a proto
myslím, že je naprosto nutno, abynte přijali ubez-
pečení s naší strany, že nejen upřímně vítám váš
krok, kterým jste vytvořili svou zvláštní organisaci
ve straně svobodomyslné, nýbrž že jsme přesvěd-
čení, že tím přijímáme na se také určité povinnosti
k vám, abychom ve všech věcech, které jsou úplně
oprávněny a správny, ve všech otázkách zákono-
dárných vás podporovali a hleděli vyhověti vašim
oprávněným požadavkům, a na druhé straně, aby-
chom se také snažili tam, kde není místo pro zá-
konodárnou činnost, kde jedná se o sociální poměr
mezi zaměstnavatelem a vámi, aby zaměstnavatelé
se dívali na vás, jak toho zasluhujete, aby spra-
vedlivě oceňovali važi ochotu a dobrou vůli cititi
se v tom výrobním procesu zástupcí — představi-
teli zaměstnavatelů, aby podle toho podporovali
vaše snahy a ve všech věcech, kda snad dojde
k rozporům, nezapomínali, kde mají své přátele.
které musí držet.
30
article
Myslim, že proli té formulací poměru vašeho
k nám nebude s vaší strany valných námitek. Mohu
jen říci, že nemůžeme vám načrtnouti program
toho, co chcete. To jest věc, která je úplně vaše
a my máme jenom za svou povinnost, abychom
zkoumali, co oprávněného tam bude a myslím, že
v té příčině nebude mezi námi rozporu, poněvadž
stojíme na jednom základě, abychom všechno to
hleděli uvésti v život a upřímně se snažili, aby to
nezůstalo pouhým prázdným slovem, nýbrž, abyste
viděli, že rozhodný krok, který jste učinili přičle-
něním se k národní straně syobodomyslné, nezů-
stane jenom platonicky planým, bez výsledku.
31
article
nýbrž že hude miti nejen pro vás, nýbrž i pro naii
stranu, pro jisté lepží uspořádání našich poměru
vůbec skutečně dobrý a kýžený výsledek. (Výbor-
něl Potlesk.) Mohu vás ubezpečiti jenom, že naže
strana není stranou, která rozhazuje sliby. V tě
záplavě slibů, které se činí se všech stran, je do-
hře, když jest strana, která zůstává vždycky stříz-
liva, která své sliby omezuje na to, co konati mů-
že, ale potom také sliby své splnt. Nemůžeme vám
nikdy slíbiti, že dosáhnele všeho, co chcete, po-
něvadž žádná strana není všemocná. Můžeme sli-
biti — a to slibují jménem akčního výboru — že
vše, co na vašich požadavcích bude oprávněného
budeme skutečně hájiti a zastávati. Ale to sna
smím říci, že přece jen máme mezi sebou platných
pracovníků dosti, abychom nejen to hájití chtělí
nýbrž abychom to také hájiti dovedli. To jest, vele-
ctění pánové, co jsem chtěl vám všeobecně říci
dovolte, abych zakončil těchto několik slov upřím-
ným přáním, aby mezi vámi a námi byla upřímná
dohoda, aby byla umožněna skutečně společné
práce, aby bylo viděti, že strana svobodomyslní
skutečně není odpůrkyní těch, kteří pracují, na-
opak, že je přítelkyní všech, ale že nevidí svů
cil v tom, aby všem bylo dáno, řekl bych prostě
podle jisté šablony, nýbrž aby každý dostal (o.
co zasluhuje. [Výborněl Dlouhotrvající potlesk.)
32
article
Po řečí dra. Kramáře, velmi pozorně sledova-
né a na mnohých místech živým souhlasem a po-
tleskem přerušované, promluvil p. V. O. Osvald.
redaktor „Časopisu dílovedoucích“, o zájmu dilo-
vedoucích na veřejném životě. Za naprostého sou-
hlasu velmi četných přítomných přesně formuloval
požadavky dílovedoucích a narýsoval esty, kte-
rými nutno jim se bráti k dosažení vytknutého
cíle. Pečlivě vypracovanou jeho přednášku přine-
seme ve zvlážtním článku.
Praka—král. Hradčany. Důvěrnický sbor místn
organisace národní strany svobodomyslné konal
11. t. m. schůzi za předsednictví p. měst. radního
Fialy. Mimo běžné a organisační záležitosti bylo
usneseno, aby při místní organisaci strany ustavil
se živnostenský odbor. Důležitost odboru zvláště
odůvodnil p. red. Kamelský. Za účelem sestavení
živnostenského odboru při straně bude se konati
koncem tohoto měsíce členská schůze. Ke konci
sebůze bylo přijato 12 nových členů.
Smíchov. Poradní schůzka žen, hlásících s
k národní straně svobodomyslné, koná se za účelem
ustavení ženského odboru při smíchovské organi-
saci ve středu 16. dubna t. r. o 7. hodině večer
v redakci »Smíchovských Listů« v Národním domě
smíchovském. Je žádoucno, aby svobodomyslné
ženy smíchovské v hojném počtu se přihlásily
doplnily nyní již nezbytnou složku v mohutné
organisaci mužské.
V O
Osvald
Fiala
Kamelský
Hradčany
Smíchov
organizace národní strana
národní dům smíchovský
33
article
Českoslovanská jednota
Českoslovanská jednota
r. 1912.
34
article
Dnes v úterý koná se o 8. hod. več. v Modrém
sále u Vejvodů v Praze I. výroční valná hro-
mada Českoslovanské jednoty, která
právě rozeslala svou XVII. výroční zprávu o své
činnosti. Českoslovanská jednota zaujímá zvláštní
postavení mezi ostatními našimi obrannými jed-
notami: její působení málo se prostírá na vlastní
země české, ale zasahuje hlavně na bratrské Slo-
vensko. Za sedmnácte let svého trvání prodělala
Česko-slovanská jednota různé zkušenosti, než
konečně se dostala do ruku mužů, kteří od něko-
lika let ji vedou způsobem vzorným a pomohli jí
k té vysoké morální autoritě, které dnes požívá
zvláště na Slovensku. Mezi Čechy a Slováky
dlouho ležel stín nedorozumění. Českoslovanská
jednota postavila si za úkol působiti k odstranění
nevraživosti a k navázání přátelské vzájemnosti.
jaká měla by být mezi nejbližšími bratry. Úkol
nebyl snadnýt na Slovensku do poslední chvíle
hleděli nedůvěřivě na styky s Čechy, ve kterých
vždy větřili počešťovací záměry. Dnes může vý-
roční zpráva Jednoty a potěšením konstatovati.
že zaujatost části slovenské inteligence proti vzá-
jemnosti československé, respektive proti Česko-
slovanské jednotě jako domnělé propagatorce po-
češťovacích snah na Slovensku bohudíky počíná
mizeti a z častých zpráv ve slovenských časopl-
sech z české korespondence i osobních styků je
patrno, že na Slovensku panuje láska k Jedno-
tě a přední mužové slovenští mají o snahách je-
jích mínění nejlepší. V zájmu ještě intensivnější
činností Jednoty jest proto potřebí, aby řady šle-
chetných příznivců ideje vzájemnosti českoslo-
venské vzrůstaly, aby Jednota plniti mohla vše-
cky své úkoly, nesoucí se ke kulturnímu i ho-
spodářskému povznesení Slovenska.
Vejvoda
Slovák
Praha
Slovensko
Čechy
Jednota
35
article
Čínnost Českoslovanské jednoty byla určová-
na hlavně snahou nahradit Slovákům nedostatek
jich vlastních škol a umožnit jim studium v Če-
chách. Letos podporovala Jednota 72 slovenských
žáků a žákyň na českých školách v Čechách a na
Moravě; měsičně na ty podpory věnuje 810 K.
za loňský správní rok celkem 5892 K 83 h. Letos
bude náklad značně větší, poněvadž studentů při-
bylo. Tím ovžem není podpora studentů vyčer-
pána, poněvadž Jednota se snaží získat pro ně
místní podpůrce. Podporuje hlavně studenty těch
oborů, kteří se mohou potom na Slovensko vrátit,
škoda, že slovenští právníci a medici mají studium
u nás tak stíženo, že skoro ani nezajíždějí na na-
ši universitu. Ve slovenské společnosti tento ne-
doslatek přimého styku s Čechy je patrný. Hlav-
ním střediskem slovenského studentstva u nás je
Praha, kde je 15 podporovaných, a Uherské Hra-
diště s 13 podporovanými. V Uh. Hradišti byl zří-
zen při dvojtřídní obchodní škole slovenský pre-
ceptor, aby žákům ulehčil učení se jazyku české-
mu i madarskému. V celku dnes je na českých
školách 122 slovenských žáků, z toho 22 na ško-
lách vysokých, 23 na středních, 60 na odborných,
17 na národních. Kromě toho se stará Českoslo-
vanská jednota o umístění slovenských hochůu
českých hospodéřů a v zimních hospodářských
školách, jsouc v tom obětavě podporována jme-
novitě hospodářskou školou v Kuklenách s řed.
Slovák
Čechy
Morava
Slovensko
Praha
Kukleny
Jednota
dvojtřídní obchodní škola slovenský preMonitor
36
article
Michálkem v čele. Akce pro umístění slovenských
učňů u českých místrů získala pro 13 hochů mí-
sta. V minulém roce zasláno na Slovensko 30
knihoven asi o 80 svazcích. Pro šíření známosti o
Slovensku založila Jednota „literární o d-
bor“, který soustavně pečuje o to, aby v českém
tisku hojně si všímali Slovenska, upozorňuje na
slovenské knihy a knihy české o Slovensku, vy-
dal pro střední žkoly seznam nejlepších 15 slo-
venských knih, zredigoval česko-slovenskou pří-
ručku pro rolníky: zásluhou literárního odboru,v
jehož předsednictví jsou pp. zemský inspektor Fr.
Michálek
Slovensko
Francie
37
article
Bílý a ředitel vyšší dívčí školy Fr. Táborský.
Slovensko v českém tisku nabylo práva domácí-
ho. Řada přednášek o Slovensku, pořádanýchz
podnětu Českoslovanské jednoty, značně přispě-
la ke zvýšení zájmu o Slováky. Nejdůležitějšími
událostmi v životě Československé jednoty r. 1912
byl všesokolský slet, kdy do Praby zaví-
taly výpravy uherských a amerických Slovákůa
československé porady, konané v srpnu
v Luhačovicích, které stávají se nejdůleži-
tější události ve stvcích Čechů a Slováků každé-
ho roku a skvěle nahrazují dávné společné výlety
pod Javořinou. Loni na luhačovských poradách
promluvil p. JUDr. Method Bella, ev. farářz
Ružomberka, o slovenských křivdách, o rolnické
akci pp. Prokůpek, president českého odboru
Zemědělské rady. P. Kroiher a řed. Michá-
lek. „O obchodních stycích“ nakladatel p. Šole.
Počet místních odborů Jednoty i členů roste po-
malu, letos má 14 odborů (loni 8) a 2361 členů. O
zvýšené agendě svědčí, že r. 1912 přijala 1328
dopisů, rok před tím 583, vypravila 5521 dopisů.
Pro hospodářskou informaci o Slovensku založila
informační kancelář při „národohospodářském od-
boru“. Rolnickou akci vede „Zemědělský odbor
Celkový příjem Jednoty byl 21.191 K. ale z toho
třeba odečítat průchodní položku 5376 K na po-
moc jižním Slovanům. Jednota musí tedy napínat
všechny síly, aby mohla vyhovět zvýšeným poža-
davkům, ale česká a slovenská veřejnost jistě o-
cení záslužnou a svědomitou práci Jednoty a svou
přízeň projeví ji ve zvětšené míře.
Táborský
Slovák
Čecho
JUDr
Bell
Ružomberka
Prokůpek
P Kroiher
Francie
Slovensko
Luhačovice
Michá
český odbor zemědělský rada
38
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konai schůzi v pondělí dne 14. t. m.
za předsednictví místopředsedy p. Al. Vaníčka.
Usneseno svolati na 27. dubna sjezd zemských
důvěrníků strany s politickým programema
referentem stanoven dr. K. Kramář. Po refe-
rátu vlád. rady dra. Metelky projednány
aktuelní, kulturní a školské otázky. — K pod-
nětu sekce soukromých úřadníků jednánoo
požadavcích organisace českého advokátního
a notářského úřadnictva a usneseno požádati
Český klub poslanců na radě říšské, aby při
projednávání vládních osnov advokátního řádu
a notářského řádu zasadil se o uzákonění po-
žadavků advokátního a notářského úřadní-
ctva. — Podány zprávy o organisacích dělní-
cké a zřízenecké taj. Pecharem a o organisaci
mládeže taj. Alexandrem, kteréž zprávy vzaty
na vědomí.
— Nedělní řeč posl. dra. Koernera bude
dojista předmětem živých novinářských úvah.
Poněvadž podle organisačních řádů naší stra-
ny řešiti se mají sporné názory o politické
taktice strany ve sborech k tomu příslušných,
zdrželi jsme se a po přání akčního výboru
zdržíme se prozatím veškerého posudku o
politické části vývodů posl. dra. Koernera i
usnesené resoluci. O věcech těch pojednáno
bude na schůzi širšího výkonného výboru,
která jest svolána na den 27. dubna t. r.a
vyřízeny budou dojista tak, aby nebylo po-
třebí sporné názory přednášeti veřejnosti a
tak byla zachována nutná vnitřní jednota
strany, což dojista odpovídá také názoru
těch, kdož odhlasovali resoluci o nutnosti jed-
noty všech českých stran a podrobení se
Vaníček
K Kramář
Metelka
Pechar
Koerner
akční výbor národní strana svoboda
39
article
většiny menšině, poněvadž jistě jim jednota
ve vlastní straně leží aspoň tak na srdcí jako
jednota poslanců různých stran. — K finanční
části vývodů posl. dra. Koernera připojili jsme
poznámku, že není ponecháno libovůli
komise, aby uvažovala průvodní sílu knih ob-
chodních, abychom zbytečně nebouřili veřej-
né mínění. Pan dr. Koerner žádá nás, abychom
konstatovali, že místo ostřejšího výrazu „libo-
vůle“ mohl užíti snad „subjektivní přesvěd-
čení“, ale že věc vyjde asi na jedno, nebot
nesouhlasí s názorem posl. dra. Lichta, že by
takovéto přesvědčení úřadu o správném ve-
dení knih mohlo býti přezkoumáváno v ma-
terielním směru správním soudem. Bylo
by zajisté lépe, kdyby mohly býtí zjednány
takové kautely, aby již v II. instancí pochyb-
nosti o tom, zdali kníhy jsou správně vedeny,
mohly býti jinak rozhodnuty a nemusilo zde
býti ochranou jen rozhodování správního sou-
du. Byly v tom směru učiněny také návrhy a
sice s české strany a budou také jako mino-
ritní návrhy hájeny v plenu sněmovny. Jestlí
že však přijaty nebudou, neplyne ani z toho
ještě, že není usnesením výboru poskytnuta
nijaká ochrana proti libovůli komise, poně-
vadž dle našeho názoru podléhají tato její
rozhodnutí přezkoumání správního soudu po
meritorní i formální stránce, což dosud při
nahlížení do knih (dobrovolném) nebylo.
— Porušování jazykové rovnoprávnosti
se strany státních úřadů v uzavíraném území.
Ústřední Matíci školské doručena byla od
c. k. berního úřadu v Ústí n. L. německá upu-
Koerner
doktor