ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c9c58130-8ff0-11dd-87b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 68, place 61, work 1, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISIY.
3 masthead
15. dubna 1913. číslo 102.
4 article
Může nás ještě vláda, mohou nás ještě Češí míti ve vážnosti? Jsme dnes už k všeobecnému po- směchu „ ..
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ředitel Kestránek o zahraniční politice. Zahraniční polítika má značný vliv na průmyslové poměry v říši a proto není neza- jímavo vyslechnouti někdy také mínění tak vynikajícího velkoprůmyslníka, jako je ředitel Pražské železářské a Alpinské společnosti. Vil. Kestránek, o politice hr. Berchtolda. Panu Kestránkovi imponuje politika Beth- mann-Hollwega. V německé říši — píše V Kestránek v „Zeitu“ — odpovědný ředitel politiky vystupuje otevřeně a směle před ná- rod a mluví bez tajemnůstkářství mužně o poměrech, panujících mezi říšemi, jakož i o možných zápletkách. Zcela jinak u nás. O vypuknutí balkánské války, jež se žádného jiného státu netýká tolik, jako nás, halí se odpovědní činitelé v mlčení, opovrhující su- verenitou národa. O činnosti diplomacie do- vídáme se jen z kroucených, plitkých a dvoj- smyslných zpráv, podávaných do novin. Ta- kových zpráv může se ministr kdykoli zřící. což je velice pohodlné pro toho, kdo se chce zbaviti zodpovědnosti, kterou má nésti kaž- dý, kdo má odvahu míti své přesvěďčení. Po- platníci musejí přinášeti oběti, ač nevědí, nač.
Berchtold Kestránk Beth RakouskoUhersko
6 article
Nevidí cíl, který se má dosáhnouti, ba ani nám neukáží nepřítele, který má býti přemo- žen. Vedení naší vnější politiky nemá cíle plánu, je slabé a proto nás po léta vede o nezdaru k nezdaru. Kestránek není ovšem přítelem jižních Slovanů a proto by si byl přál, aby Rakou- sko proti balkánským Slovanům zakročilo rázněji. Ale to je jeho věc. Nám jde o jeho soud o naší zahraničné politice vůbec. Soud ten vyznívá v následující slova: Buď chceme mír stůj co stůj, ale pak jsme si mohli uše- třiti miliardy, mohli jsme se vyvarovati hro- zebných slov, jež vyzněla na prázdno a mohli jsme si získati přátel. Anebo máme před se- bou určitý cíl, pak jsme měli míti také sílu odvahu prověsti svou vůli, třeba mocí zbraně. Pevností a určitostí možno předejíti válečné zápletky; nerozhodností a váhavostí potvrzuje se odpůrce v domnění, že musíme vždy ustou- piti. U nás zůstává v platnosti stará pravda že Rakousko nevědělo nikdy, co chce, a ne- chtělo nikdy, co mělo chtít.
Raka Rakousko
7 article
Po Dalmacii Kraňsko. Okresní hejtmanství ve Splitu a šibeniku zakázalo na tři měsíce (v Šibeniku na neurči- tou dobu) všeliké veřejné oslavy, poněvadž se očekávaly manifestace pro případ dobyti Skadru. Totéž, co v Dalmacii, stalo se tyto dni v Kraňsku. Dle „Sloven. Narodu“ všechna kraňská hejtmanství rozeslala všem obecnín starostům nařízení, kterým se pro případ do- bytí Skadru zakazuje každá oslava této udá- losti, neboť taková oslava pokládala by se prý za demonstraci proti rakou- skému státul Starostové mají oznámiii hejtmanství, jaká je v lidu nálada a kdyby přece na nějakou oslavu došlo, bude prý proti původcům zakročeno soudně. Takové demon- strace mohly by prý způsobiti špatný dojem vzhledem ke stanovisku monarchie. Skader patrně už nepadne. Ale i kdyby byl padl, Slovinci nepřipravovali nijakých demonstrací, jež by mohly býti vykládány nepříznivě pro monarchii. Hejtmanské naříze- ní, vyhlášené po celém Kraňsku, poučilo však Slovince, jak dodává „Slov. Nar.“, jak rakouská oficiální politika je krajně nepří- zníva těm našim slovanským bratrům, kteř s největšímí obětmí dosáhli svobody a zabez- pečili si lepší budoucnost.
Skadr Slovinec Nara Dalmacie Kraňsko Split Šibenik
8 article
Dr. Korol
doktor Korol
9 article
Orgán ukrajinské strany „Dilo“ popírá zprávu některých Ivovských listů, že dr. Ko- rol přistoupil za hospitanta ke klubu ukra- jinskému. Dr. Korol jde prý sice svorně Ukrajinci v otázce volební reformy pro ha- ličský sněm, ale do ukrajínského klubu se nepřihlásil. Tím opravujeme svou nedělní zprávu, čerpanou ze lvovských listů polských
doktor ko Korol Ukrajinec Dila
10 title
Za hranicemi.
11 article S. D. Sazonov proti Černé Hoře.
S. D. Sazonov proti Černé Hoře. Vysvětlení S. D. Sazonova, proč je proti tomu. aby Černá Hora dostala Skader, velmi uspokojilo ve Vidni a nadchnulo pro něj vřechou vídeňskou žurnalistiku. Vídni se pan Sezonov zavděčil, ale Černé Hoře ukřivdil. Sazonov praví ve svém vysvětlení, že berlín- ský kongres dal Černé Hoře něco Albanců n zkoušku, dovede-li je assimilovati. Po 35 letech se ukázalo, že toho Černá Hora nedovedla. Z Al- banců jejich nestali se Černohorci. Kdyby Evropa dala nyní Černé Hoře ještě více Albanců, kde má záruku, že si je Černá Hora zassimiluje? Za jisté musí být položeno, že by toho aní příště nedo- vedla, a proto nebudiž jí dáno území, na kterém bydlí Albanci, byť ho byla desátkráte dobyla — a tím méně Skader, jenž je čistě albanský. Kdyby toto území bylo Černé Hoře připojeno, pan Sazo- nov se bojí, že by se Černá Hora poalbanštila, čímž by ztracena byla pro Srbsko i Slovanstvo- Pan Sazonov nerozhodl proti Černé Hoře neinfor- movaně. Dal si podat informace od ruského kon- sula ve Skadru, jenž jej poučil v ten rozum, jak uvedeno. Poučení konsulovo úplně se srovnává s tím, co pan Sazonov slýchal od rakouských di- plomatů. Pan Sazonov tuto shodu má za důkaz, že stanovisko rakouské v dané příčině jest idealně spravedlivé a povznesené nade vši kritiku. Dobře tak pro stanovisko rakouské; ale stanovisku ruském, t. j. o stanovisku pana Sazo- nova nelze říci, že by bylo kritice nedostupno.
Sazonov Černá Skader Sezonov Černohorec Sazo Vídeň Alo Evropa Černá Hora
12 article
Křivý je při něm už požadavek assimilace- Kde pak bylo učiněno pravidlem, že národnost. ve státě vládnoucí, má si assimilovati spoluoby- vatele druhé nárudnosti? Assimilovati = odná- rodniti. Dosud Evropa žádnému státu neukládala. aby odnárodňoval. Pan Sazonov to Černé Hoře nejen ukládá, nýbrž i za to trestá, že neodnárod- ňuje. Ne, ona neodnárodňuje: ale to není vina Černé Hory, nýbrž zásluha. Ona, třicet pět roků tomu, dostala hrstku obyvatelstva, katolického i moslemského. Jenno i druhé našlo v ní úplnou svobodu vyznání i narodnosti. A tu hned třebo připomenouti, že nenssi ilované Černou Horou katolické obyvatelstvo, jež S. D. Sazonov pokládá za albanské, protestuje proti tomu, aby bylo na- zýváno Albanci a žádá, aby mu ponecháno bylo jeho skutečné a vlastní národní jméno Mali- sorů. Rusko tedy spolu s Rakouskem a »Evropou strkají do přiští Albanie Malisory, kteří se s tont Albanií vždycky rvali na nůž jako Černohorcí kteréžto boje je s Černohorci sbližily.
Sazonov Jenna D Sazonov Evropa Mali Rusko Rakousko Albánie
13 article
Má-li tedy Evropa v plánu zřizovati státy čistě národní a při hranici Černé Hory začíná. ať nejen Albancům, nýbrž také Malisorům zřídí autonomné knížectví. A týmž právem af Evropa uvede v život ještě dvanácí jiných národních států v té oblasti, v které má býti autonomná Albanie hraběte Berchtolda. A když by bylo na obyvatelstvu těch dvanácti národních států, ani jeden z nich nedal by si jméno Albanie a Albanců. Albanie, přihledneme-li k jejímu pojmu iblíž, ob- jeví se nám pouhou fikci, a autonomná Albanie bude a zůstane útvarem umělým, nepřirozeným. Pan Sazonov tedy prohlásil zásadu národní assimilace! Jak snadno mu to slovo vyšlo z péra, jako kdyby bylo u ruských státníků běžné a jako kdyby se u Rusů odnárodňování samo sebou roz- umělo. Mnozí Rusové, pravda, sí v tomto slově za- líbili, ale kdyby je z užívání vypustili, jen by do- brému jménu Ruska a vnitřní jeho konsolidaci po- sloužili. Neboť jestli který národ sobě druhého nezassimiloval, to jsou Rusové. Němci jsou jediný národ, který druhé promy- šleně a dravě assimiluje. Viz Poznaňsko, viz vídeň- ské napodobení násilí pruského. Ale tuto praxi nehodlá snad ještě Evropa učiniti zákonem! Ovšem kdyby chtěla, souhlas p. Sazonova by jí byl zpředu zabezpečen, neboť on se od Evropy netrhne, ani kdyby ho mocí odpuzovala.
Berchtold Sazonov Rus Němec Evropa Albánie Rusko Poznaňsko
14 article
Násilná assimilace Poláků v Prusku jest opa- tření neslýchaně krutě a možno prorokovati, že v konci konců nepovede k očekávanému výsledku. I kdyby Prusové dosáhli toho, že by poznaňští Po- láci, jinak nemohouce, přijali jejich nátěr, jednou dojde do toho, že pruský nátěr se svých údů smyjou a sežkrabou, a oba národové budou naproti sobě zase v starém, historickém poměru. S assimilací mají své zkušenosti také Poláci Oni se dlouho domnívali, že si zassimilovali židy a také židé to o sobě tvrdili. V posledních dvou letech polští Židé se prohlásili za samostatnou ná- rodnost a ve Varšavě je náhle jen 450.000 Poláků naproti 350.000 Židů. Je-liž třeba ještě makavějšího důkazu, že po- žadavek assimilace jest nejen nespravedlivý, nýbrž také falešný a lichý? Zavrzte to slovo, Sergěji Dmi- trijevičil Assimilaci nemůže Evropa přikazovati na zákon povyšovati, nechce-li mezi národy naplo- diti ještě vělších růzností, než jaké je dosud dělí Neassímilujte národy, nýbrž dávejte jim spravedl- nost, zůstavujte jim jazyk a národnost, nesahejte jim na náboženství, a připoutáte je ke svému státu právě tak, jako Černá Hora k sobě za 35 let při- poutala Malisory na svém přímoří. Ejhle, za to, co je Černé Hoře a jejímu mou- drému panovníku k největší chvále, za to je Evropa tresce! Ze zásluhy Černé Hory činí provinění, ze svrchovaného umění vládnouti nedovednost a ne- schopnostl Ne, páni diplomatě, ne, pání zahraniční míni- stři, ne, pane Sazonove, pane hr. Berchtolde, pane Grevi — na tom základě, na který jste se postavili v otázce Černé Hory, neuspořádále ani jednu balkánských otázek a soubor jich nepřestane hro- ziti klidu, bezpečnosti a blahobytu Evropyí Resoluce posledního »slovanského oběda
Polák Prus Žid Sazonov Berchtold Grevi Prusko Varšava Evropa Černá Hora z zásluha Černá Hora
15 article
v Petrohradě.
Petrohrad
16 article
Na posledním (čtvrtém) slovanském obědě v Petrohradě, jemuž opět předsedal generál A. P. Skugarevský, byla přijata následující resoluce: 1. Rusko nemůže se smířiti s tím, aby utvořen byl albánský stát, jehož nikdy nebylo, na újmu historických zákonných práv Slovanů. 2. Ruské obecenstvo protestuje proti tomu. aby od vítězného Bulharska odtržena byla jaká- koli část jeho území, zejmena Silistrie, jejíž pluk nosi jméno našeho velikého knížete Nikolaje Niko- lajeviče. 3. Ruské obecenstvo nedovoluje ani pomý- šlení na to, že by bylo možno odstrčiti Srbsko o břehu Jaderského moře, jehož držení jest mu ne- vybnutelnou životní podmínkou. 4. Uznávajíe Skader za nezbytně potřebný Černé Hoře ruské obecenstvo má za to, že by bylo do nebe volající křivdou a porušením mezi- národního práva, kdyby toto město bylo vydáne nejsoucí Albanii, aby v něm panovali nepř átelé Slovanstva. 5. Vídouce, že ruská diplomacie nechce usku- tečnit uvedené zásady, účastníci slovanského banketu pokládají, že ministr zahraničných věci bere na sebe těžkou zodpovědnost přede vší bu- doucností Ruska i před jeho významem mezi slo- vanskými národy, jestliže neužije nynějšího, jenž se nebude opakovati, momentu v historii, aby Rusko jednou pro vždy rozřešilo slovanskou otázku na východě. 6. Takové uchýlení naší zahraničné politiky od ruského hístorického směru nedá ruskému obecenstvu bezpečnost, že při řešení otázky caři- hradské a dardanelské Rusko učiní čeho třeba, aby splnilo velikou úlohu svých tisíciletých dějin. Banket byl hojně navštíven. Dostavili se čle- nové slovanských spolků, poslanci hosudarstvenné dumy i sovětu, spisovatelé, novináři.
Skugarevský Nikolaj Niko Petrohrad Rusko Bulharsko Silistrie Srbsko jaderský moře Albánie Slovan . 2
17 article
Ruské lísty o prohlášení Sazonova. Prohlášení ruského zahraničního úřadu bylo přijato v Rusku různě. Krajní praví jsou spokojeni proto, že si války za osvobození Slovanů ne- žádají, v čem jim azonov vyhovaje. Nacionalistě jsou nespokojeni, poněvadž v jich řadách byla nejostřejší oposice proti Sazoudvu (Bobrinskij. Savenko). Okťabristě nejsou ani přiliš proti, ani přiliš pro. »Novoje Vren ja« bušilo velmi ostře proti dosavadní politice ruského zahraničního úřadu, ale nyní na prohlášení Sazonovo odpově- dělo článkem sice odmítavým, ale slohově ne právě ostrým. Vytýká zahraničnímu úřadu hlavně ne- správné odůvodňování, proč by připojení Skadru k Černé Hoře bylo tak nebezpečné pro Černo- horce, prý neschopné asimilovat ostatní národy. Zda bude ruský zahraniční úřad také obviňovat Rakousko, že nedovede asimilovat své poddané Slovany, třeba že nad nimi už několik století vládne? Kadetská »Rěč« bezmála úplně souhlasí se Sazonovem, pouze o Skadru připouští, že při- pojení Skadru k Černé Hoře z etnografických du- vodů je snad povážlivé, ale ze strategických příčin důležité. Jinsk prý politika Sazonova ve svých hlavních ideách souhlasí s prohlášením, které učinil Poincaré loni na podzim před francouzskou sně- movnou. Naproti tomu »Golos Moskvy« je silně roz- hořčen ruskou oficiální politikou. Ministerské pro- hlášení jen znova prý podírhuje hlubokou propast. která je mezi oficiálním a neoficiálním Řuskem.
Sazoudva Bobrinskij Savenko Sazonov Poincaré Golos Rusko Černá hoře Rakousko Moskva
18 article
Uveřejnění prohlášení zřejmě jest diktováno osob- ním podrážděním a snahou zúčtovat s veřejným míněním, které nijak se nechce vměstnat v rámce, blahosklonně povolované vládou. Vládní prohlá- šení viní ruskou společnost z neznalosti poměrů. Ale společnost může odmítnout od sebe tu výtku. Když veřejnost poukazovala na blížící se události na Balkáně, ruská diplomacie odpovídala, že vše je v pořádku a argumentovala svůj projev 500rublo- vými pokutami, které platily ruské časopisy. Udá- losti dokázaly, kdo opravdu byl správně zpraven. »Russkija Vědomosti« jsou skoro vděčny Sazo- novu, že připomenul malinké Černé Hoře, jak se má chovat ke své veliké protektorce, a stejně s ru- skou diplomacií trápí se otázkou, zda Srbskoa Černá Hora budou s to, ztrávit všechny cizí živly. kterých se jim po válce dostane. Ještě Bulharsko snad prý to dokáže. Nejdůležitějším bodem prohlášení zdá se ru- ským listům poukaz na to, že bude třeba při dalších jednáních pomoci autority ruské, co by znamenalo, že Rusku asi připadne úkol rozhodnout ve sporech o dobyté území mezi Srbskema Bulharskem. Vojenské předlohy v Německu.
Balkán Bulharsko Německo
19 article
Po skončeném prvním čtení obou velkých předloh k sesílení vojenské síly německé a k úhra- dě potřebných nákladů, které zaměstnávalo něme- cký říšský sněm celý minulý týden, není situace příliš jasná. Možno sicé říci, že všechny strany říšském sněmu kromě sociálních demokratů, Po- láků a Elsasanů se s předlohou o sesílení armády smiřují, ale při tom má býti v celku i v jednotli- vostech zkoumána otázka, je-li nutné v takovém rozsahu, jak se požaduje. Mnohem nepřiznivěji byly ovšem přijaty před- lohy daňové. Přes zásadní souhlas s milliardovou dávkou jednou pro vždy má tato předloha vyblidky na úspěch jen se značnými změnami. K požadavku, aby hranice majetku dávky prostého byla posunuta nad 10.000 marek, přistoupil jiný požadavek, aby také velké přijmy byly postiženy nejen od 50.000 mk., nýbrž již od 10.000 mk. Při tom ovšem sleduje každá strana svou vlastní politiku, což vystupuje zejména, pokud jde o úhrady každoročních nákladů. Povolíme náklady, říkají konservativci a cen- trum, ale žádné daně, které se nám nelíbí, zvláště žádnou daň z dědictví. Občanská levice je také ochotna povoliti „nutné“ náklady, ale jen s říšskou daní z majetku a daní z dědictví. Při tom žádají národní liberálové i riokroková lidová strana pro- vedení časových reforem ve vojenství, které zna- menají značné úspory a přizpůsobení vojenských zřízení zásadě občanské rovnoprávnosti. Sociální demokracie pak prohlašuje, že nepovolí ani jedi- ného muže, ani groše na sesílení armády, ale hodlá uplatníti váhu svých hlasů v tom směru, aby úhrady vojenských nákladů postihly jen majetné třídy.
20 article
Proto centrum, aby tento vliv sociálních demokratů zmařilo, klade požadavek, aby předloha o sesílení armády i předloha o úhradě byly provedeny touže většinou, jinak hrozí postaviti se proti nim. Zmaří-li se odporem pravice a centra předloha o dědickém právu státu, neznamená to mnoho, po- něvadž by vynesla jen asi 15 milionů. Naproti tomu zdá se býti zajištěno přijetí novelly k říšskému kolkovému zákonu a rovněž příjetí návrhů k roz- množení říšského pokladu Až na obě konservativní frakce vyslovily se však všechny strany, totiž z pravice hospodářské sdružení, pak celá levice a také centrum rozhodně proti zvýšení matrikulárních příspěvků spolkových států, třeba ve formě současné jejich úpravy. Ale pokud se týče otázky, co strany místo tohoto vlád- ního návrhu nabízejí, jeví se značné rozdíly. Řeč- níci centra neučinili žádného positivního a závaz- ného návrhu, nanejvýš možno z jejich vývodů se- znati jistou ochotu k říšské dani z držebnosti. Mnohem dále šly strany levice se svým přímým po- žadavkem říšské daně z majetku a daně z dědictví. Vláda však snaží se zabrániti této náhradě za svou předlohu, jak zřejmě vyplývalo z řeči kančléřovy Říšský kancléř proto také napomínal, aby se nevcházelo na cestu, která by nemohla vésti k cíli- to znamená, aby se upustilo od vybojování zásad- ních daňových otázek a od pokusu definitivní úpravy říšských financí v příležitosti úhrady ná- kladů na vojsko, čímž by se oddálilo vyřízení bran- né předlohy a způsobily by se prudké vnitřní kon- fliktv. Nyní tedy budou se předlohy projednávativ komisích a zároveň bude vláda v zákulisí vyjed- návatí a smlouvati se stranami o ústupky. při čemž zvláště centrum prý jí hodlá položiti nůž na hrdlo a vynutitl pro sebe koncesse, ze- jména ve zmírnění zákona o jesuitech.
21 article Tajná smlouva mezi Anglií a Tureckem.
Tajná smlouva mezi Anglií a Tureckem. Cařihradský dopisovatel »Berl. Tagebl.« do- vídá se z informované anglické strany, že ne- dávno byla podepsána prozatím tajná anglo- turecká dohoda o Perském zálivu, o jejímž obsshu však nelze nic zvěděti. Nepochybně však se vztahovala na tuto smlouvu také tajemná narážka listu »Alemdar« ze dne 31. března o potěšitelném obratu v turecké zahraniční politice. Z téže strany se ujišťuje, že Rusko odvolalo své poža- davky v otázce mořských úžin na nátlak Anglie.
Berl Alemdar Anglie Turecko perský záliv Rusko
22 title
Ze strany.
23 article Ustavující schůze odboru dílovedoucích při nár. straně svobodomyslné.
Ustavující schůze odboru dílovedoucích při nár. straně svobodomyslné. V organisací národní strany svobodomyslně učíněn včera další krok — ustavením odboru dílovedoucích při národní straně svobodomyslné. Ustavující schůzi, která byla četně navštívena. zahájil pan Skopec uvítáním přitomných. Před- seda akčního výboru strany posl. dr. Kram ái uvítán živým potleskem, promluvil v podstatě takto Velectění pánové! Akční výbor. jehož jménem vás srdečně vítám, s neobyčejným opravdu potě- šením vzal na vědomí ustavení vašeho odboru. My, jako strana, prodělali jsme vývoj, který za- jisté jest vám znám. Byli jsme kdysi všenárodní stranou a dojista i ti naši dnešní odpůrci v řadě zástupců dělnictva příznají, že tehdy, kdy zaslu- povali jsme všechny vrstvy národa, poctivě jsme se snažili o všechny. Vzpomínám počátku let de- vadesátých, kdy opravdu dělnictvo ve všech svých požadavcích hospodářských, sociálních i politi- ckých nemělo upřímného zastance, leč poslance naší strany. Jisté uvolnění svobody slova, jiné na- zírání na veškerou organisační činnost dělnictva v kruzích nedělnických, dojista nastalo ne bez na- šich zásluh. My byli tl, kteří přinesli do poslane- cké sněmovny hodně sociálních názorů. Nechci tím pranic podceňovati vše, co bylo činěno se strany českých poslanců a vzpomínám tu posl. Adámka ještě v dřívějších dobách, v periodě hr.
Skopec doktor Kram Adámek strana posl
24 article
Taafa. Ale vehemence, s jakou se dostala otáz- ka sociální na denní pořad říšské sněmovny v lé- tech devadesátých, nebyla dojista bez našeho vel- kého přičinění. Vzpomínám, že to byl náš kolega. zesnulý dr. Slavík, který přišel s návrhem na vše- obecné hlasovací právo, a že tímto návrhem uve- dena byla v proud celá otázka zastoupení širokých vrstech lidových, která končila jak známo zave- dením pátě kurie.
říšský sněmovna
25 article
Vše to připomínám jenom, abych ukázal, jak zvláštní jsou pocity naše, když vidíme, že se při naši straně konečně ustavil odbor dílovedoucích. K tomu potřebí skutečně velkého vnitřního pře- vratu v nazírání na sociální poměry. Bylo potře- bí dáti působiti na se jisté egalitární vlně sociali- stického hnutí, které těžko rozlišovalo mezi růz- nými kategoriemi pracovními. Nejradimentnější názor socialistický jde do té naprosté rovnosti všech, že, jak víte, zamitá každé vyšší cenění práce intelektuálnější a snad není nesprávno řeknu-li, že prodělala socialistická strana periodu, kdy nevitala zrovna radostně mezi sebe intelek- tuální pracovníky. Rozumí se samo sebou, že mu- sila být vedena inteligenty, o tom není nejmenší pochybnosti, ale vše to nebylo zrovna těm nejšir- ším vrstvám socialistickým velice příjemno. Ko- nečně socialisté se dostali z různých svých kraj- ních hesel — zrovna tak, jako kdysi mluvili o in- ternacionalismu a poznali, že vlastně to přece jen nejde, že nedovedou zapřít v sobě to, s čím jsou zrozeni, a že boj proti tomu je naprosto marnýa proto kladou tak velký důraz na otázku národ- nostní, zrovna tak, jako v těch věcech musí dělat kompromis se stávajícími poměry, jak v parla- mentě dovedou pracovat hodně positivně a do- konce nechtěli si hrát na stranu destruktivní, kte- rá všechno by chtěla povalit, aby pak mohla pro- věst socialistický ráj — tak není možno, aby se socialisté ubránili jistému hodnocenění různých kategorií práce. Oni se tomu ovšem silně brání.
ko
26 article
ale rozumí se, že poddávání se tomu proudu ne- může být všeobecné, a že všichni, kteří dovedou hodnotit svou práci, jež jest vyšší, než obyčejní práce tovární, musí pociťovati odpor proti tomu. aby byli házení do jednoho koše se všemi ostat- ními. (Výborněl) A myslím, že je to věcí organického vývoje že zrovna vaše kategorie, kategorie dílovedoucích. vrátila se ke straně svobodomyslné, poněvadž třeba bychom dnes nemohli říkat, že zastupujeme celý národ, přece snahy naše zůstaly vždycky vše- národními. Pro nás prospěch všech tříd národa znamenal teprve prospěch celého národa. Nechce- me, aby rostla a zkvétala jedna třída národa n úkor druhé, ale nemůžeme také dopustit, aby jed- na třída národa byla utiskována. (Výborně.] Prote je docela přirozeno, když nastala tak velká dife- ranciace v naší společnosti, že musilí jsme se smí- řiti a iím, že velké třídy sociální — dělnictvo agrárníci — od naší strany odpadly a utvořily svoji zvláštní organisaci. Ale právě proto, že se tak stalo, myslím, že je naprosto přirozeno, že zrovna
27 article
v řadách vašich nastala snaha, abyste se dostali z onoho všechno rozdrcujícího proudu srovnání všech kategorii práce a abyste se mohli postavit na stanovisko, které odpovidá spravedlivějšímu hodnocenění vašich výkonů. Neboť kdo trochu na- hlédl do procesu výrobního, musí uznat, že zrovna dílovedoucí jsou duší tohoto procesu, že zrovna od jejich nejen zdatnosti, ale také od nazírání n jejich postavení v procese výrobním závisí nespor- ně zdar veškeré výroby. (Výborněl Potlesk.) A do- cela dobře chápu a myslím, že toho názoru ne- bude také daleka naše sekce průmyslnická a naše strana, že je to pro veškerý průmysl přímo nutno a potřebno, aby si tohoto hnutí vašeho vážil, aby ho cenil, a že je nutností naší, jako strany, aby- chom svou činností v zákonodárných sborech dal tomuto vašemu hnutí a vašim požadavkům kon- krétního výrazu a právního podkludu. (Výborně Potlesk.)
28 article
Mně se zdá, že bylo by skutečně prohřešením se na vlastním interesu zaměstnavatelů, kdyby nechtěli přijati ruku, kterou jim podáváte. To by byl po mém soudu buď následek nepochopení, neb něčeho jiného, co nechci charakterisovat. Všichni. kterým jde o to, aby výrobní proces byl nejen tech- nicky zdatný, nýbrž aby na druhé straně, pokud možno, vyrovnaly se chance továrníka a dělnictva. musí skutečně vítat, když vy sami cheete říci prohlásit, že nyní víte, že máte zastávat zájmy za- městnavatele. To je po mém soudu věc, která je sociálně neobyčejně důležita. Ne, že bych chtěl snad štvát jednu třídu proti druhé, to mně jak živo nenapadne, to by bylo velmi pochybné a nechtěl bych, abyste se dostali do takového příkrého boje že by se proti vám vystupovalo jako proti žkůd- cům sociální spravedlnosti. Vy můžete a musíte být k dělníkům spravedlíví, to leží vám všem na srdci, ale velmi dobře víte, že konečný zdar a pro- spěch dělnictva přece jen je úzce a nerozlučně spojen se zdarem celého podniku, že když hyne podnik, musí hynout také dělnictvo, a že podnik může jenom lenkrát prosperovat, když nejen to- várník a jeho úřadnictvo, nýbrž i všichni dilove- doucí mají skutečně zájem na zdaru celého pod- niku. To jest, co chtěl bych, aby vyšlo z vaší organisace.
29 article
Není pochyby, že budete předmětem útoká sociální strany, ale všichni jste tomu zvykli a ne- ztratite k vůli tomu odvahu. Ale rozumí se, že ten poměr mezi vámi, podnikateli a stranou ne- může být jednostranný, že vy byste se nabizeli a ti druzí milostivě nabídku vaši přijali a se své strany nic nedělali. To by nebylo zdravé a proto myslím, že je naprosto nutno, abynte přijali ubez- pečení s naší strany, že nejen upřímně vítám váš krok, kterým jste vytvořili svou zvláštní organisaci ve straně svobodomyslné, nýbrž že jsme přesvěd- čení, že tím přijímáme na se také určité povinnosti k vám, abychom ve všech věcech, které jsou úplně oprávněny a správny, ve všech otázkách zákono- dárných vás podporovali a hleděli vyhověti vašim oprávněným požadavkům, a na druhé straně, aby- chom se také snažili tam, kde není místo pro zá- konodárnou činnost, kde jedná se o sociální poměr mezi zaměstnavatelem a vámi, aby zaměstnavatelé se dívali na vás, jak toho zasluhujete, aby spra- vedlivě oceňovali važi ochotu a dobrou vůli cititi se v tom výrobním procesu zástupcí — představi- teli zaměstnavatelů, aby podle toho podporovali vaše snahy a ve všech věcech, kda snad dojde k rozporům, nezapomínali, kde mají své přátele. které musí držet.
30 article
Myslim, že proli té formulací poměru vašeho k nám nebude s vaší strany valných námitek. Mohu jen říci, že nemůžeme vám načrtnouti program toho, co chcete. To jest věc, která je úplně vaše a my máme jenom za svou povinnost, abychom zkoumali, co oprávněného tam bude a myslím, že v té příčině nebude mezi námi rozporu, poněvadž stojíme na jednom základě, abychom všechno to hleděli uvésti v život a upřímně se snažili, aby to nezůstalo pouhým prázdným slovem, nýbrž, abyste viděli, že rozhodný krok, který jste učinili přičle- něním se k národní straně syobodomyslné, nezů- stane jenom platonicky planým, bez výsledku.
31 article
nýbrž že hude miti nejen pro vás, nýbrž i pro naii stranu, pro jisté lepží uspořádání našich poměru vůbec skutečně dobrý a kýžený výsledek. (Výbor- něl Potlesk.) Mohu vás ubezpečiti jenom, že naže strana není stranou, která rozhazuje sliby. V tě záplavě slibů, které se činí se všech stran, je do- hře, když jest strana, která zůstává vždycky stříz- liva, která své sliby omezuje na to, co konati mů- že, ale potom také sliby své splnt. Nemůžeme vám nikdy slíbiti, že dosáhnele všeho, co chcete, po- něvadž žádná strana není všemocná. Můžeme sli- biti — a to slibují jménem akčního výboru — že vše, co na vašich požadavcích bude oprávněného budeme skutečně hájiti a zastávati. Ale to sna smím říci, že přece jen máme mezi sebou platných pracovníků dosti, abychom nejen to hájití chtělí nýbrž abychom to také hájiti dovedli. To jest, vele- ctění pánové, co jsem chtěl vám všeobecně říci dovolte, abych zakončil těchto několik slov upřím- ným přáním, aby mezi vámi a námi byla upřímná dohoda, aby byla umožněna skutečně společné práce, aby bylo viděti, že strana svobodomyslní skutečně není odpůrkyní těch, kteří pracují, na- opak, že je přítelkyní všech, ale že nevidí svů cil v tom, aby všem bylo dáno, řekl bych prostě podle jisté šablony, nýbrž aby každý dostal (o. co zasluhuje. [Výborněl Dlouhotrvající potlesk.)
32 article
Po řečí dra. Kramáře, velmi pozorně sledova- né a na mnohých místech živým souhlasem a po- tleskem přerušované, promluvil p. V. O. Osvald. redaktor „Časopisu dílovedoucích“, o zájmu dilo- vedoucích na veřejném životě. Za naprostého sou- hlasu velmi četných přítomných přesně formuloval požadavky dílovedoucích a narýsoval esty, kte- rými nutno jim se bráti k dosažení vytknutého cíle. Pečlivě vypracovanou jeho přednášku přine- seme ve zvlážtním článku. Praka—král. Hradčany. Důvěrnický sbor místn organisace národní strany svobodomyslné konal 11. t. m. schůzi za předsednictví p. měst. radního Fialy. Mimo běžné a organisační záležitosti bylo usneseno, aby při místní organisaci strany ustavil se živnostenský odbor. Důležitost odboru zvláště odůvodnil p. red. Kamelský. Za účelem sestavení živnostenského odboru při straně bude se konati koncem tohoto měsíce členská schůze. Ke konci sebůze bylo přijato 12 nových členů. Smíchov. Poradní schůzka žen, hlásících s k národní straně svobodomyslné, koná se za účelem ustavení ženského odboru při smíchovské organi- saci ve středu 16. dubna t. r. o 7. hodině večer v redakci »Smíchovských Listů« v Národním domě smíchovském. Je žádoucno, aby svobodomyslné ženy smíchovské v hojném počtu se přihlásily doplnily nyní již nezbytnou složku v mohutné organisaci mužské.
V O Osvald Fiala Kamelský Hradčany Smíchov organizace národní strana národní dům smíchovský
33 article Českoslovanská jednota
Českoslovanská jednota r. 1912.
34 article
Dnes v úterý koná se o 8. hod. več. v Modrém sále u Vejvodů v Praze I. výroční valná hro- mada Českoslovanské jednoty, která právě rozeslala svou XVII. výroční zprávu o své činnosti. Českoslovanská jednota zaujímá zvláštní postavení mezi ostatními našimi obrannými jed- notami: její působení málo se prostírá na vlastní země české, ale zasahuje hlavně na bratrské Slo- vensko. Za sedmnácte let svého trvání prodělala Česko-slovanská jednota různé zkušenosti, než konečně se dostala do ruku mužů, kteří od něko- lika let ji vedou způsobem vzorným a pomohli jí k té vysoké morální autoritě, které dnes požívá zvláště na Slovensku. Mezi Čechy a Slováky dlouho ležel stín nedorozumění. Českoslovanská jednota postavila si za úkol působiti k odstranění nevraživosti a k navázání přátelské vzájemnosti. jaká měla by být mezi nejbližšími bratry. Úkol nebyl snadnýt na Slovensku do poslední chvíle hleděli nedůvěřivě na styky s Čechy, ve kterých vždy větřili počešťovací záměry. Dnes může vý- roční zpráva Jednoty a potěšením konstatovati. že zaujatost části slovenské inteligence proti vzá- jemnosti československé, respektive proti Česko- slovanské jednotě jako domnělé propagatorce po- češťovacích snah na Slovensku bohudíky počíná mizeti a z častých zpráv ve slovenských časopl- sech z české korespondence i osobních styků je patrno, že na Slovensku panuje láska k Jedno- tě a přední mužové slovenští mají o snahách je- jích mínění nejlepší. V zájmu ještě intensivnější činností Jednoty jest proto potřebí, aby řady šle- chetných příznivců ideje vzájemnosti českoslo- venské vzrůstaly, aby Jednota plniti mohla vše- cky své úkoly, nesoucí se ke kulturnímu i ho- spodářskému povznesení Slovenska.
Vejvoda Slovák Praha Slovensko Čechy Jednota
35 article
Čínnost Českoslovanské jednoty byla určová- na hlavně snahou nahradit Slovákům nedostatek jich vlastních škol a umožnit jim studium v Če- chách. Letos podporovala Jednota 72 slovenských žáků a žákyň na českých školách v Čechách a na Moravě; měsičně na ty podpory věnuje 810 K. za loňský správní rok celkem 5892 K 83 h. Letos bude náklad značně větší, poněvadž studentů při- bylo. Tím ovžem není podpora studentů vyčer- pána, poněvadž Jednota se snaží získat pro ně místní podpůrce. Podporuje hlavně studenty těch oborů, kteří se mohou potom na Slovensko vrátit, škoda, že slovenští právníci a medici mají studium u nás tak stíženo, že skoro ani nezajíždějí na na- ši universitu. Ve slovenské společnosti tento ne- doslatek přimého styku s Čechy je patrný. Hlav- ním střediskem slovenského studentstva u nás je Praha, kde je 15 podporovaných, a Uherské Hra- diště s 13 podporovanými. V Uh. Hradišti byl zří- zen při dvojtřídní obchodní škole slovenský pre- ceptor, aby žákům ulehčil učení se jazyku české- mu i madarskému. V celku dnes je na českých školách 122 slovenských žáků, z toho 22 na ško- lách vysokých, 23 na středních, 60 na odborných, 17 na národních. Kromě toho se stará Českoslo- vanská jednota o umístění slovenských hochůu českých hospodéřů a v zimních hospodářských školách, jsouc v tom obětavě podporována jme- novitě hospodářskou školou v Kuklenách s řed.
Slovák Čechy Morava Slovensko Praha Kukleny Jednota dvojtřídní obchodní škola slovenský preMonitor
36 article
Michálkem v čele. Akce pro umístění slovenských učňů u českých místrů získala pro 13 hochů mí- sta. V minulém roce zasláno na Slovensko 30 knihoven asi o 80 svazcích. Pro šíření známosti o Slovensku založila Jednota „literární o d- bor“, který soustavně pečuje o to, aby v českém tisku hojně si všímali Slovenska, upozorňuje na slovenské knihy a knihy české o Slovensku, vy- dal pro střední žkoly seznam nejlepších 15 slo- venských knih, zredigoval česko-slovenskou pří- ručku pro rolníky: zásluhou literárního odboru,v jehož předsednictví jsou pp. zemský inspektor Fr.
Michálek Slovensko Francie
37 article
Bílý a ředitel vyšší dívčí školy Fr. Táborský. Slovensko v českém tisku nabylo práva domácí- ho. Řada přednášek o Slovensku, pořádanýchz podnětu Českoslovanské jednoty, značně přispě- la ke zvýšení zájmu o Slováky. Nejdůležitějšími událostmi v životě Československé jednoty r. 1912 byl všesokolský slet, kdy do Praby zaví- taly výpravy uherských a amerických Slovákůa československé porady, konané v srpnu v Luhačovicích, které stávají se nejdůleži- tější události ve stvcích Čechů a Slováků každé- ho roku a skvěle nahrazují dávné společné výlety pod Javořinou. Loni na luhačovských poradách promluvil p. JUDr. Method Bella, ev. farářz Ružomberka, o slovenských křivdách, o rolnické akci pp. Prokůpek, president českého odboru Zemědělské rady. P. Kroiher a řed. Michá- lek. „O obchodních stycích“ nakladatel p. Šole. Počet místních odborů Jednoty i členů roste po- malu, letos má 14 odborů (loni 8) a 2361 členů. O zvýšené agendě svědčí, že r. 1912 přijala 1328 dopisů, rok před tím 583, vypravila 5521 dopisů. Pro hospodářskou informaci o Slovensku založila informační kancelář při „národohospodářském od- boru“. Rolnickou akci vede „Zemědělský odbor Celkový příjem Jednoty byl 21.191 K. ale z toho třeba odečítat průchodní položku 5376 K na po- moc jižním Slovanům. Jednota musí tedy napínat všechny síly, aby mohla vyhovět zvýšeným poža- davkům, ale česká a slovenská veřejnost jistě o- cení záslužnou a svědomitou práci Jednoty a svou přízeň projeví ji ve zvětšené míře.
Táborský Slovák Čecho JUDr Bell Ružomberka Prokůpek P Kroiher Francie Slovensko Luhačovice Michá český odbor zemědělský rada
38 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konai schůzi v pondělí dne 14. t. m. za předsednictví místopředsedy p. Al. Vaníčka. Usneseno svolati na 27. dubna sjezd zemských důvěrníků strany s politickým programema referentem stanoven dr. K. Kramář. Po refe- rátu vlád. rady dra. Metelky projednány aktuelní, kulturní a školské otázky. — K pod- nětu sekce soukromých úřadníků jednánoo požadavcích organisace českého advokátního a notářského úřadnictva a usneseno požádati Český klub poslanců na radě říšské, aby při projednávání vládních osnov advokátního řádu a notářského řádu zasadil se o uzákonění po- žadavků advokátního a notářského úřadní- ctva. — Podány zprávy o organisacích dělní- cké a zřízenecké taj. Pecharem a o organisaci mládeže taj. Alexandrem, kteréž zprávy vzaty na vědomí. — Nedělní řeč posl. dra. Koernera bude dojista předmětem živých novinářských úvah. Poněvadž podle organisačních řádů naší stra- ny řešiti se mají sporné názory o politické taktice strany ve sborech k tomu příslušných, zdrželi jsme se a po přání akčního výboru zdržíme se prozatím veškerého posudku o politické části vývodů posl. dra. Koernera i usnesené resoluci. O věcech těch pojednáno bude na schůzi širšího výkonného výboru, která jest svolána na den 27. dubna t. r.a vyřízeny budou dojista tak, aby nebylo po- třebí sporné názory přednášeti veřejnosti a tak byla zachována nutná vnitřní jednota strany, což dojista odpovídá také názoru těch, kdož odhlasovali resoluci o nutnosti jed- noty všech českých stran a podrobení se
Vaníček K Kramář Metelka Pechar Koerner akční výbor národní strana svoboda
39 article
většiny menšině, poněvadž jistě jim jednota ve vlastní straně leží aspoň tak na srdcí jako jednota poslanců různých stran. — K finanční části vývodů posl. dra. Koernera připojili jsme poznámku, že není ponecháno libovůli komise, aby uvažovala průvodní sílu knih ob- chodních, abychom zbytečně nebouřili veřej- né mínění. Pan dr. Koerner žádá nás, abychom konstatovali, že místo ostřejšího výrazu „libo- vůle“ mohl užíti snad „subjektivní přesvěd- čení“, ale že věc vyjde asi na jedno, nebot nesouhlasí s názorem posl. dra. Lichta, že by takovéto přesvědčení úřadu o správném ve- dení knih mohlo býti přezkoumáváno v ma- terielním směru správním soudem. Bylo by zajisté lépe, kdyby mohly býtí zjednány takové kautely, aby již v II. instancí pochyb- nosti o tom, zdali kníhy jsou správně vedeny, mohly býti jinak rozhodnuty a nemusilo zde býti ochranou jen rozhodování správního sou- du. Byly v tom směru učiněny také návrhy a sice s české strany a budou také jako mino- ritní návrhy hájeny v plenu sněmovny. Jestlí že však přijaty nebudou, neplyne ani z toho ještě, že není usnesením výboru poskytnuta nijaká ochrana proti libovůli komise, poně- vadž dle našeho názoru podléhají tato její rozhodnutí přezkoumání správního soudu po meritorní i formální stránce, což dosud při nahlížení do knih (dobrovolném) nebylo. — Porušování jazykové rovnoprávnosti se strany státních úřadů v uzavíraném území. Ústřední Matíci školské doručena byla od c. k. berního úřadu v Ústí n. L. německá upu-
Koerner doktor