1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. července 1913.
Praha
4
article
la rannl a večerní listy
předplásl se
v Praza v admalnistrasia
na měste.
Ba čtvrt ista . . S K -
a dvojí donáškou
a měsie. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K elh
ve Ellalkách
na měsle . .
1 K 80
Pošton
na měslo,.
na čtvrt ieta . . . S R č0n
s dvojí zásilko
na měsla,
na čtvrt lsta: . . : e
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Finanční krise zemská.
Finanční krise zemská.
Přeji si, aby z české politiky
vymizela povrchnost.
T. G. Masary k.
Tímto přáním, jež učinili jsme mottem
tohoto článku, končil prof. Masaryk svojí
řeč na vinohradské schůzi, svolané proti
převratu v Čechách.
Čtouce projevy řečnické na oné schůzi,
připojujeme se z plna srdce k tomuto přá-
ní, poněvadž tolik povrchnosti na jediné
schůzi proslovit je věru rekord. Ve velmi
vážné době byla schůze svolána a přece
to, co tam promluveno, bylo přímo lehko-
vážně povrchní.
Hned prvý řečník p. prof. Masaryk
mluvil o tom, že „jest zbytečno, a by
si někteří členové zemského
výboru lámali hlavu otázkou
zaopatřování peněz, poněvadž
se tím nezaopatřují peníze
zemi, nýbrž centralistické vlá-
Tedy rada zní: seďte, nestarejte se
jak budete vydržovati blázinec, nemocnice,
jak budete platiti úřadníky a zřízence zem-
ské, jak zaplatíte řemeslníkům pro zemí
pracujícím, jak podnikatelům, ať přijde po-
topa, nemáme, nedáme, řekněte každému.
objednáme, ale jak zaplatíme, se nestará-
me. To je nejnovější česká politická filo-
Proč se tím zaopatřují peníze centrali-
stické vládě, opravdu nechápeme. Když si
zemský výbor vypůjčí peníze, neodvede
je přec“ do Vídně.
Dnešní krise v Čechách je finanční.
Kdo chce odstraniti krisi, musí mysleto
finančních prostředcích a nepřenášet se
prostě přes ně.
Není pochyby, že zavinila dnešní stav
financí zemských vláda; ne však nynější
vláda, nýbrž vláda Bienerthova, proti níž
jsme byli v oposici. Tím, že odepřeno bylo
Biliúským prodloužení pivní dávky, ztra-
tila země nejméně 13 mil. korun ročně, tím.
že odepřeno bylo zvýšení přirážky o 109
ztraceno 8 mil. korun ročně. Kde mělo se
vzíti těchto 21 milionů, z nichž osm by
sice dostával stát na výplaty učitelských
platů, ale 13 mil. zbylo by pokladně výboru
zemského?! To nám posl. Masaryk ne-
sofie
T G Masar
profesor
Masaryk
rada
Bienerthův
Čechy
Vídeň
7
article
řekl.
Nebýt povrchním značí důkladně pro-
zkoumat stav věci a domyslit. Domyslil
prof. Masaryk, co stane se, když si zemský
výbor dle jeho rady další peníze ne-
vypůjčí a nebude se vůbec starat o to, jak
bude 1. srpna platit? Co se pak stane?
Nemyslí, že tím dává přímo centralistické
vládě do ruky zbraň, aby suspendovala
zřízení zemské, aby tímto způsobem od-
stranila zemský výbor (jenž odepírá sta-
rati se o to, aby země dostála svým povin-
nostem) a zavedla čirý absolutismus?
Jaké cesty naznačil prof. Masaryk,
po nichž by se mohlo vyjíti z finanční krise
dnešní bez půjček? Vláda přece nemůže
— ústavně — dáti prostě království Če-
skému peníze na vedení správy.
profesor
Masaryk
8
article
Zemský výbor dostal tedy od prof
Masaryka radu: nestarat se o peníze, ne-
vypůjčovat, zůstat sedět, nevzdávat se
neplatit, když nemám. Dobře. Víme
nyní, jak by řešil krisi proí
Masaryk. Že by vedla k suspensi zem-
ského zřízení, je dle stavu věcí jisto a k
tomu tedy posl. Masaryk radí.
Důkladně k věci promluvil posl. dr
Sobotka. Je prý nesporno, že žádný
převrat politický se nemůže
státi bez svolení zemského vý-
boru. To, doufáme, je svrchovaně sporné.
poněvadž převrat právě dělá se bez
svolení a věru nevíme, proč by právě u nás
byla výjímka. Každý převrat je nezákonný.
je násilným odstraněním zákonného
stavu. Ostatně jsme se z řeči posl. Sobotky
nedověděli žádné rady, jak se dostati z fi-
nanční tísně zemské. A krise je přece fi-
nanční.
Posl. Kalina pocítil veliký rozpor.
v jakém se ocitá jako státoprávník a od-
půrce Schmerlingova zemského zřízení
roli obhajce tohoto oktrojovaného zřízení.
Proto mluvil o volební opravě. Není nej-
menší pochybnosti, že volební oprava je
přímo nutností. Nechceme-li ji však pro-
vésti oktrojírkou, pak ji můžeme provésti
jen dohodou, poněvadž k jejímu zmaru ne-
potřebují Němci ani dělati obstrukci, nýbrž
prostě vyjíti a potřebná přítomnost sně-
movníků není dosažena. Když my pra-
covali na dohodě, v níž byla
také volebníreforma, byli jsme
kaceřováni právě pány z Kali-
nova táboru.
Masaryk
Posl
Kalina
Schmerlingův
Němec
doktor Sobotka
Sobotka
Kali
9
article
Resoluce je aspoň v jednom směru
důkladnější než řeči, dle nichž stačí k ne-
povrchní politice házení nejotřepanějších
šlágrů do obecenstva. Resoluce žádá, aby
byl svolán sněm k řádnému projed-
nání zákonných předloh, vy-
pracovaných komisí škols kou
a finanční. Je z ní aspoň vidět, že po-
kládá za potřebno opatřiti zemské hospo-
dářství tak, aby zemský výbor mohl ho-
spodařit, zemi spravovat a její právní zá-
vazky plnit. Resoluce se aspoň ne-
přenášílehkomyslně přes vlast-
ní příčinu dnešní krise: že zem-
ský výbor nemá prostředků k
plnění právních závazků země.
Je-li ovšem cesta, kterou navrhuje, aby
totiž sněm sám dal zemskému vý-
boru pivní dávku, malé daně a
zvýšení přirážek, schůdnou, po
tom se resoluce neptá.
Všichni víme, že sněm dělným ne-
bude, že zlomiti obstrukci je nemožno ve
sněmu, kde jediný náměstek maršálkův je
dr. Urban, náležející k obstrukční-
kům, takže je prostě fysicky nemožno,
aby trvale předsedal maršálek a nedal pří-
ležitost, aby pan náměstek za svého před-
sedání nepomohl obstrukčníkům. Tedy nie
jiného není zde než rada, dobře snad mí-
něná, ale k výsledkům příznivým na této
cestě nedojdeme.
Není pochybnosti, že členové zem-
ského výboru důkladně uvážiti musí svů
krok a jeho důsledky pro zřízení zemské
a samosprávu království, ať již se rozhod-
nou kladně nebo záporně. Jistě by byli
povděčni, kdyby se jim v této těžké chvíli
dostalo vážné, upřímné a důklad-
ně rozvážené rady. Zrádcováním,
přepínáním, raděním k lehkomyslnému
hospodaření nic se nepomůže. Odvla st-
ní příčiny, proč zemský výbor
ocitl se před těžkým rozhodo-
váním, nelze utíkat těm, kdož
nechtějí dělati povrchní poli-
tiku.
doktor
Urban
10
article
Od roku 1909, kdy odmítnuto pro-
dloužení pivní dávky vládou, kdy od-
mítnuta také inkamerace pivní dávky vše-
mi českými stranami, od doby, kdy dělány
překážky malému finančnímu plánu také
z českých stran, bylo jisto, že dostaví se
doba, kdy nebude moci zem ský
výbor hospodařiti výpůjčk a-
mi. Když této katastrofě, před níž stojí-
me, hleděly se strany agrární a naše vy-
hnouti narovnáním s Němci, byly napadá-
ny. Ti, kdož nyní nejvíce bíjí na poplach,
odešli z vyrovnání a poškozovalí je, kde
a jak mohli. A nyní, když dostavily se
důsledky éry Bienerth-Biliňského a zem-
ský výbor nemůže dál s financemi, ženou
proti němu útokem, opět povrchněa
slepě. Úmyslně přehlížejí, že příčiny
krise jsou čistě finanční, že by zem-
ský výbor mohl klidně spravovati zemi
dál, kdyby měl finanční prostřed-
ky ke správě. Ani jediný prostředek
nenavrhli, jak by mohl zemský výbor
při nedělném sněmu opatřiti si prostředky
pro plnění právních závazků země a pro-
testují přímo proti jedinému pramen
příjmů, proti výpůjčkám.
Nuže, co stane se, když zem-
ský výbor nebude míti 1. srpna
peněz na žalovatelné závazky
zemské?!
Neběží o to, zdali členové zemského
výboru zůstanou na svých místech čili nic.
Běží o to, zdali mají možnost
aby jako správcové země mohl
plniti právní závazky svoje.
Neumějí-li poraditi pánové z vino-
hradské schůze, jak si má opatřiti zemský
výbor peníze, provozují povrchn
politik u.
Pouhé setrvání členů zemského vý-
boru v úřadech nezabrání shroucení správy
zemské a nevíme, chtějí-li pánové na Vino-
hradech bouřící příjati zodpovědnost za
všecky důsledky.
Vinohradská schůze přesvědčila náso
tom, že skutečně nebude lépe, pokud ne-
vymizí z politiky, takto provozované, po-
vrchnost.
Němec
Bienerth
Biliňský
Vino
11
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Válečný stav v Sofiji.
Ze Sofije, 2. července, Vláda za-
vedla neobyčejně přísnou censuru tisku
a telegramů. Časopisům jsou veškeré
publíkace vojenské povahy i osobní vě-
ci, vojska se týkající, co nejpřísněji za-
kázány. Korespondentům cizích časopisů
je přístup k operačním liniím zamezen
V Sofiji je válečný stav. Veřejné míst-
nosti musí býti o 9. hod. večer zavírány.
Bezpečnostní službu obstarává vojsko.
Mužstvo v poli nesmí odesílati vůbec
dopísů.
13
article
Z Bělehradu, 2. července. Dle někte-
rých zpráv trvají boje na hranicích stále.
Bitevní čára činí 110 km. Dle došlých sem
zpráv činí ztráty srbské 6000 mužů, bul-
harské jsou prý trojnásobné.
Z Paříže, 2. července. Zdejší srbské
vyslanectví dementuje zprávu „Frankí
Ztg.“, že srbská armáda obdržela rozk az
kofensivě.
Z Paříže, 2. července. „Temps“ ozna-
muje z Athěn: Po názoru řeckého generál-
ního štábu je vyloučeno, že by řecká ar-
máda mohla trpět, aby spojení se srbskou
Bělehrad
Paříž
km
14
article
armádou bylo přerušeno, neboť pro obě
armády nastalo by ve strategickém ohledu
značné nebezpečí. Proto bude nutno
s obou stran podniknouti operace za tím
účelem, aby spojení bylo opět docíleno.
V politických kruzích zpráva tato vykládá
se jako předzvěst nových bojů mezi spo-
jenci.
Casus belli pro Bulharsko.
Ze Sofije, 2. července. („N. Fr. Pr.“
Poněvadž o 6. hod. večer vypršela lhůta,
kterou po bojích u Zletova bulharský par-
lamentář dal Srbům k přerušení nepřátel-
ství a poněvadž Srbové v útocích pokra-
čují, nastává pro Bulharsko casus bellí.
Zamítnutá žádost bulharská za pří-
měří.
Z Bělehradu, 2. července. (Zvláštní
telegram „Národních Listů“.) Včera odpo-
ledne žádalo bulharské vrchní velení par-
lamentářem Srby o několikahoc né pří-
měří, aby padlí mohli býti pochováni a ra-
nění dopraveni z bojiště. Se strany Srbů
byla tato žádost zamítnuta.
Petrohradské naděje.
Z Paříže, 2. července. „Temps“ oznamuje
z Petrohradu: Politické kruhy posuzují
situaci opět nadějněji. Sazonov je pevn
přesvědčen, že donuti minister-
ské předsedy balkánských států
aby zamezili opakování krvavý ch
srážek. Bulharská vláda udělila již armádě
přísný rozkaz, aby přerušila akci. Ruský vy-
slanec v Bělehradě Hartvig požádal srbskou
vládu, aby vydala denní rozkaz ve stejném
smyslu.
Nařízené zastavení nepřátelství není prý
vhod.
M. Z Kolina n. R., 2. července. (Zvl. tel
„N. L.“) Dle sofijské depeše „Köln. Ztgu.“ nen
prý vhod rozkaz, aby se nepřátelství zastavilo.
zejména v některých vojenských kruzích, proto
prý, že Srbsko trvá na svém stanovišti o roz-
sahu rozhodčího soudu.
Srba
Sazonov
Köln
Bulharsko
Francie
Bělehrad
Paříž
Petrohrad
Kolina můj
Srbsko
15
article
Pověsti ze štipského boje.
Z Bělehradu, 2. července. Velké rozčilen
vyvolaly zde podrobnosti o boji u Štípu. Die
zpráv ze srbského pramene vyvěsil bulharský
oddíl bílý prapor, načež střílel na Srby
bezprostřední blízkosti. Také prý Bulhař
přepadli srbský polní lazaret, vnikli do
něho a pobili raněné.
Srbšti ranční.
Z Bělehradu, 2. července. Dnes přibude
sem I. transport 1500 raněných vojínů.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Dle no-
vinových zpráv činí ztráty Srbů v předvčerej-
ších bojích 17 důstojníků a 1400 mužů mrtvých
raněných 40 důstojníků a velký počet vojínů.
Dosud jsou avisovány tři zdravotní vlaky cel-
kem se 1300 raněných. Dle soukromých zpráv
utrpěli prý Bulhaři obrovské ztráty.
Srbská skupština operačnímu vojsku.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Z jedno-
myslného usnesení zaslal předseda náčelniku
hlavního štábu vojvodovi Putnikovi tente
telegram: „Z jednomyslného usnesení skupšti-
ny kladu si za čest požádati Vás, abyste tlu-
močil naší chrabré armádě nadšené a nejvře-
lejší pozdravy skupštiny. Skupština bude s vla-
steneckým nadšením sledovati pohyb slávy-
plných srbských praporů na cestě, která jim
byla lstivým bulharským přepadením vnucena
Ať žije srbská armáda!“
Skupština byla pak odročena na neurči
tou dobu.
Válečná proklamace srbská.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Odpo
ledne konala se několikahodinná ministerská
rada. Rokovalo se prý zejména o vydání vá-
lečné proklamace,
Srba
Bulhar
Bělehrad
16
article
Srbští dobrovolnici.
Srbští dobrovolnici.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Dnes rá
no odebralo se 500 srbských dobrovolníků na
bojiště.
Srbsko žádá za zdravotní pomoc.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Srbský
Červený kříž podal švýcarské ústředně Červe-
ného kříže žádost za zdravotní pomoc. Dosud
přihlásilo se 20 cizích lékařů k dobrovolné
službě. 5 lékařů německého Červeného kříže
už příbylo. Ministerstvo vojenství vyzývá do-
brovolné ošetřovatele a ošetřovatelky, aby na-
stoupili ošetřovatelskou službu. Zrušené ne-
mocníce pro raněné se reaktivují.
Bělehrad
17
article
Mezinárodní finanční komise.
Mezinárodní finanční komise.
Z Paříže, 2. července. (K. k.) Finančni
komise, jako výbor pro peněžité poža-
davky, vyslechla Džavida beje, který
precisoval otomanské stanovisko o nákladech
všeho druhu, jež byly nutny následkem vá-
lečných operací. Dle Džavidova názoru jsou
to vlastně náklady na získání území, jichž
osud upraven byl smlouvou z 30, března. Po-
stoupení největší části evropské državy po-
kládá Turecko zároveň za vyřízení otázky
o placení válečné náhrady.
Výbor nezahájil žádné zevrubné rozpra-
vy, chtěje pouze zvěděti dodatečně požadav
ky balkánských států.
Řečtí delegáti vyložili svoje požadav
ky, které opírají se o tato fakta: 1. Náklad
spojený s vydržováním válečných zajatců
2. Protizákonné zadržení lodí v Cařihradě
bezprestředně před vypuknutím války. 3. ško-
dy, jež způsobeny byly řeckým poddaným a
řeckým ústavům v otomanské říši. 4. škody
jež utrpělo obyvatelstvo epirské. 5. Vydržo
vání a zpětná doprava tureckých uprchliků
Příští schůze bude zejtra.
Džavidův
Paříž
Turecko
Cařihrad
18
article
Rumunsko vyčkává.
Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) V po-
suzování situace ve směrodatných kruzích se
od včerejška nic nezměnilo. Nebyla proto
také učiněna žádná nová opatření. Vyčkává
se zde potvrzení zprávy, že ministerští před-
sedové balkánských států jsou ochotní odjet
do Petrohradu.
Z Petrohradu, 2. července. (K. k.) Rušti
vyslanci v Sofijí a Bělehradu dostali rozkaz.
aby provázeli ministerské předsedy dra. Da-
neva a Pašiče, pojedou-li do Petrohradu.
Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) „Agence
Telegr. Roumaine“ potvrzuje, že Rumunsko
vyčká s mobilisací, až válka skutečně vy-
pukne, a až bude válčícími stranami byť i bez
formálního prohlášení konstatována.
Bulharské omluvy v Athénách.
Z Paříže, 2. července. „Temps“ ozna-
muje z Athén: Bulharská vláda informovala
řeckou v tom směru, že boje 30. června udály
se absolutně bez její vůle a vědomí. Není vy-
loučeno, že m. př. Venizelos se tímto prohlá-
šením spokojí.
Pašič
Telegr
Venizelos
Rumunsko
Bukurešť
Petrohrad
Sofija
Bělehrad
Atény
Paříž
19
article
Petrohradské rozpravy.
Z Londýna, 2. července. Zde se proslýchá
že ministerští předsedové balkánských států
koncem týdne přibudou do Petrohradu. Bude
se pouze neoficiálně vyjednávati beze
všech závazků.
Ze Sofije, 2. července. Denně očekává
se příjezd ministerského předsedy dra. Da-
neva do Petrohradu. Poněvadž nechtěl jeti
přes Bělehrad, ani přes Bukurešť, ruská vláda
vyslala pro něj minonosku do Varny.
Zatím pokračuje bulharská vláda v pří-
pravách k válce. Přístavy kavalský a dedea-
gačský byly uzavřeny parolodím položením
min. Veškeré lodi musí kotviti 8 km. od po-
Přerušené řízení dersterské komise.
Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Práce
dersterské komise byly přerušeny, protože
nemohlo dociliti se shody o hranicích města,
od nichž počítány byly by 3 km. území, jež
mají býti postoupeny. Rumuni žádají, by měst-
skou hranici byla čára potravní daně, Bulhaři
aby hranici tvořila stará městská zeď. Pře-
rušené vyjednávání — pro kterýžto případ
v protokole uveden je rozhodčí soud — neni
prý v žádné souvislosti s povšechnou sítuací
Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Násled-
kem přerušení prací komise k vymezen
3 km. pásma musily též ostatní dvě komise.
které mají stanoviti náhradu dersterským oby-
vatelům, kteří zůstanou Bulhary, a stanoviti
pásmo, jež zůstane neopevněno, rovněž práce
přerušiti, protože jejich usnesení závisí na
usnesení komíse první.
Rumun
Bulhar
Londýn
Petrohrad
Bělehrad
Bukurešť
km
22
article
Z Drače, 1. července. (Stefani.) Na dů-
tklivé vyzvání Izmajla Kemala beje odjel
Essad paša po delším váhání dnes v poledne
na minonosci „Carabiniere“ do Valony. Pro-
vází ho několik notáblů, mezi nimi Sureja bej.
Aziz paša a Abdid bej. Z Valony pojede Essad
paša do Brindisí, kam přibude ve středu ráno
a odtud hned do Říma.
Z Říma, 2. července. Prozatímní vládou
v Albansku jmenován byl Essad paša mini-
strem vnitra a odebral se z Valony do Říma
Rumunské dementi.
Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Polo
úřadní „Politique“ vyvrací formálně novinové
zprávy o změně kabin ? tu.
Stefan
Izmajl Kemal
Valon
Drač
Brindise
Řím
Valon
Bukurešť
23
article
Ceské menšinové školy v zem
školní radě.
Ceské menšinové školy v zem
školní radě.
Plenární schůze zemské školní rady, ve kte-
rých se projednávají společné věci školské pr
království České a zřizují se t. zv. menšinové ško
ly, mají se svolávati podle zákona nejméně čtyři
krát do roka. Ježto však si Němci při „smiřova-
čkách“ vymohli na místodržiteli, aby se v menši-
nověm školství českém zachoval dosavadní stav.
nebylo od 28. listopadu r. 1911 schůze, ve které
by se jednalo o zřízení menšinové školy české.
ačkoli je veliká řada žádostí, vypracovaných už
léta dopodrobna s příslušnými návrhy, tak že by
plenární schůze zem. šk. rady mohla o nich v ka-
ždý čas rozhodovati. Byla sice dne 12. června 1912
konána plenárka z. šk. rady, avšak bez návrhů
na menšinové školy, a když autonomní členové
její protestovali proti kusému pořadu jejímu, místo-
držitel uznal důvodnost jejich námitek a slíbil.
že „bude učiněno opatření, aby věci ty co nej-
dříve byly ve smyslu zákona připraveny ke
konečnému rozhodnutí zemské školní rady“. K to-
muto „brzkému“ vyřízení však došlo teprve dne
1. července 1913, kdy se po 19 měsících dostaly
zase české školy menšinové na program plenární
schůze z. šk. rady. šlo o české školy v Ústí nad
Labem, v Dolním Litvínově (v okresu mosteckém)
a v Rejdicích (okresu jabloneckého nad Nisou).
o něž čeští rodiče podali žádosti r. 1906, 190e
a 1907.
Němec
Ústí nad Labe
Dolní Litvínov
Rejdice
jablonecký nad Nisa
24
article
Z hřmotné předehry, kterou spustily německé
časopisy v Praze i jinde proti místodržiteli, že
se odvážil konečně svolati plenárku zemské šk.
rady, bylo lze předvídati dlouhou trilogii o těchte
třech menšinových školách, ale představení samo
překonalo všecko očekávání. Ze schůze, jež se z
obyčejných poměrů končívá v několika málo hodi-
nách, vyrostla obstrukcí německých autonomistů
schůze dvoudenní, která zabrala v úterý 61/2 a ve
středu dokonce plných 8 hodin. Manévry počaly
se hned po protestu, krátkém, ale důrazném, který
za české autonomísty pronesl dr. Metelka proti
tomu, že se plenárky zemské šk. rady svolávaj
Metelka
Praha
25
article
V drobném prodejie
ranní čisto o sobě , 1 . sa Bt
večorni
. . . . za 4
Ve filiálkách na venkove
ranní čislo
. . . . . . l0
večerní
. . . . . . 5b
Inseráty
platl se hotově napřed.
Předplacení a insprty přijímá
administrace v Mfarianské ul., B.
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukoplav se nevraceii
Mfarianský ulice
26
article
poslední léta proti zákonu jen velmi zřídka a že
se neskýtá tak příležitost, aby se mohly zřizovati
české menšinové školy, ačkoli zákon káže tolikéž.
aby se otviraly bez zbytečných odkladů. Zemský
a říšský poslanec Schreiter navrhl nejprve.
aby se pořad upravil po jeho chuti, a byv řízně
odbyt poslancem drem. Pazderkou, podal zase
návrh, aby se přes první školu (ústeckou) přešlo
k dalšímu pořadu. Ale poučen byv vtipně p. ev.
farářem Kaldou, jal se buráceti proti nepří-
tomnému místodržiteli (schůzi řídil vicepresident
Goll) a žádal za odklad jednání, ježto nebylo
možno informovati se o všech okolnostech.
Nový člen zemské školní rady dr. Krieg.
který byl poprvé v plenární schůzi z. šk. rady.
vytasil se po něm s návrhem, aby k zevrubnému
rozboru úřadních referátů o navrhovaných školách
byl zřízen zvláštní šestičlenný komitét, v čemž jej
podporoval i zástupce židovského náboženství pre-
sident akvokátní komory pražské dr. Kauíma nn
ukázav, jako nový člen gremia, v této schůzi ně-
kolikrát, že míní býti toliko representantem ně-
meckých svých souvěrců v Čechách. Po vývodech
dra. Metelky, který odmítl všeliké komitéty
(.mrlčí komory menšinových škol“, jak je pojme-
noval zvěčnělý posl, Anýž), i dv, rady Tuptze
dr. Krisg a Schreiter, byvše přehlasování.
obrátili zbraně proti referátu místodrž. rady K a-
landry, kterému v této dvoudenní schůzi připadl
lví podil odborné práce, a usilovali nekonečnými
výklady a návrhy znemožniti rozhodnutí. Dr.
Schreiter
Pazderka
Kalda
Goll
doktor
Krieg
Metelka
Anýž
Tuptz
Krisg
Čechy
Kauím NN
27
article
Krieg využil zejména toho, že byl při schůzích
z. šk. rady o menšinovém školství nováčkem, aby
se mohl do dlouha a široka rozhovořiti o domně-
lých nezákonnostech, které byly spáchány při ří-
zení o škole ústecké. Byl arci poučen důkladně
referentem i zevrubně drem. Metelkou, který vy-
líčil také pozadí při tomto řízení: dlouholeté pro-
následování žadatelů o školu, při čemž nazval k
nemalému pobouření posl. Schrcitera německé dů-
sledky ze sčítání lidu podle obcovací řečí v Úste
n. L. švindlem. Oba hlavní strůjci obstrukce do-
sáhli svého cíle: schůze úterní skoučila se o 414
hodině odpolední bez výsledku, a jednání musilo
býli odloženo na středu. Ten den ztráveny tři ho-
diny čtením jednoho každého žadatele za školua
jeho dětí, na němž neústupně proti všem dosavad-
ním zvyklostem stáli dr. Krieg a Schreiter, až se
dr. Krieg šťastně dopočítal, že v seznamu dětí.
Krieg
Metelka
Schreiter
doktor
28
article
úřadně upraveném, dlužno škrtnouti 193 „jedno-
tek“, takže nezbyl mu zákonný počet děti. Přes to
však po všelikých půtkách o formality, obstrukčně
vymyšlených, odhlasováno převážnou většinou, že
má býti v Ústí nad Labem zřízena česká dvou-
třídka. Nové průtahy nastaly při škole druhé, dol-
nolitvínovské, když oba řečení pánové bez osty-
chu opakovali všecky výklady, jež učinili při škole
ústecké. Aby obstrukce nezvítězila, čeští členové
nezasahovali již do debaty, a tak zase po 5. hod.
odpolední odhlasována valnou většinou dvoutřídka
v Dol. Litvínově. Potom jednáno o škole třetí: rej-
dieké, kterou referent navrhl zamitnouti pro nedo-
statečný počet žactva; návrh len došel většiny
proti jinému, jejž učinil dr. Metelka, žádaje, aby
věc byla znovu komisionálně prozkoumána. Po
pěkném referátu místodrž. rady Šindeláře, jak
pořizovati statistiku nemocných osob učitelských
na veřejných národních školách, skončil vícepresi-
dent Goll, jemuž němečtí obstrukčníci musí býti
vděční za všecku volnost, kterou jim poskytl,
schůzi, jaké dosud v zemské školní radě nebylo.
Metelka
Goll
Ústí nad Labe
Dolo
Litvínov
29
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Před rozhodnutím v král. Českém
Do včerejška Němci v Čechách sháněli
námitky proti projektu neústavního převratu
v křálovství Českém a proti dosazení správní
komise do této země. Včera konečně upustili
od této taktiky, vidouce, že neúčinkuje tak,
jak asi očekávali; zároveň veřejně ve svém
tisku zahájili politiku jinou: politiku postu-
látní. Tento politický obrat německý byl vče-
ra proveden v „Bohemii“ a současně v „N. F.
Presse“. Němci si včera vzpomněli, že ne-
dávno ještě sami chtěli odvolati své přísedící
ze zemského výboru, a nyní přiznávají, že
tehdy se jim jednalo toliko o demonstraci,
i utíkají od této neprovedené demonstrace,
pravíce, že teď je situace jiná. Vykládají pak:
Když teď Němci odvolají své přísedící, a oni
budou pak do zemského výboru jmenováním
povoláni znova, bude tento děj znamenati sou-
hlas Němců s převratem v Čechách. Náhrada
zemského výboru správní komisí záleží od
souhlasu Němců, t. j. od toho, zda nyní do
opravdy odvolají nebo neodvolají své příse-
dící ze zemského výboru. Poněvadž tu roz-
hodne moc Němců, je také v mocí jejich, aby
pro své svolení k odchodu německých příse-
dících kladli podmínky, a to takové, aby jimi
zabezpečili německé zájmy. Proto je třeba,
by tuto svoji moc nenechali nevyužitkovánu;
kdyby měli resignací německých přísedících
prospěti jenom dosavadnímu zemskému vý-
boru, pak nemají příčiny, proč by je ze zem-
ského výboru odvolávali; kdyby pak vláda
provedla své záměry přes hlavy Němců, pak
by z toho provedli důsledky na říšské radě.
Němec
Čechy
Bohemia
30
article
Morálka této úvahy není jiná, než tato:
Němci přijmou neústavní převrat, budou-li
z něho míti prospěch, jinak se zaň budou
mstít. Kde jsou zásady, kde ústavní smysl
Němců, je tedy zřejmo; ani jednoho, ani dru-
hého u Němců není.
Zatím se chystají do správní komise
vstoupiti, ale jen s ústavně právním ohraže-
ním, nedbajíce řeči, kterou předevčírem dv.
rada dr. Bachmann promluvil v Broumově
proti záměru vlády, dosavadní volený zemský
výbor znova dosaditi jako jmenovaný.
Ohražení již zmíněné musejí prý podak
se zřetelem na ústavnost v Rakousku vůbec,
Němec
doktor
Bachmann
Broumov
Rakousko