ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9697d60-8f12-11dd-be14-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 50, person 53, org 2, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 180.
4 article
la rannl a večerní listy předplásl se v Praza v admalnistrasia na měste. Ba čtvrt ista . . S K - a dvojí donáškou a měsie. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K elh ve Ellalkách na měsle . . 1 K 80 Pošton na měslo,. na čtvrt ieta . . . S R č0n s dvojí zásilko na měsla, na čtvrt lsta: . . : e
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Finanční krise zemská.
Finanční krise zemská. Přeji si, aby z české politiky vymizela povrchnost. T. G. Masary k. Tímto přáním, jež učinili jsme mottem tohoto článku, končil prof. Masaryk svojí řeč na vinohradské schůzi, svolané proti převratu v Čechách. Čtouce projevy řečnické na oné schůzi, připojujeme se z plna srdce k tomuto přá- ní, poněvadž tolik povrchnosti na jediné schůzi proslovit je věru rekord. Ve velmi vážné době byla schůze svolána a přece to, co tam promluveno, bylo přímo lehko- vážně povrchní. Hned prvý řečník p. prof. Masaryk mluvil o tom, že „jest zbytečno, a by si někteří členové zemského výboru lámali hlavu otázkou zaopatřování peněz, poněvadž se tím nezaopatřují peníze zemi, nýbrž centralistické vlá- Tedy rada zní: seďte, nestarejte se jak budete vydržovati blázinec, nemocnice, jak budete platiti úřadníky a zřízence zem- ské, jak zaplatíte řemeslníkům pro zemí pracujícím, jak podnikatelům, ať přijde po- topa, nemáme, nedáme, řekněte každému. objednáme, ale jak zaplatíme, se nestará- me. To je nejnovější česká politická filo- Proč se tím zaopatřují peníze centrali- stické vládě, opravdu nechápeme. Když si zemský výbor vypůjčí peníze, neodvede je přec“ do Vídně. Dnešní krise v Čechách je finanční. Kdo chce odstraniti krisi, musí mysleto finančních prostředcích a nepřenášet se prostě přes ně. Není pochyby, že zavinila dnešní stav financí zemských vláda; ne však nynější vláda, nýbrž vláda Bienerthova, proti níž jsme byli v oposici. Tím, že odepřeno bylo Biliúským prodloužení pivní dávky, ztra- tila země nejméně 13 mil. korun ročně, tím. že odepřeno bylo zvýšení přirážky o 109 ztraceno 8 mil. korun ročně. Kde mělo se vzíti těchto 21 milionů, z nichž osm by sice dostával stát na výplaty učitelských platů, ale 13 mil. zbylo by pokladně výboru zemského?! To nám posl. Masaryk ne- sofie
T G Masar profesor Masaryk rada Bienerthův Čechy Vídeň
7 article
řekl. Nebýt povrchním značí důkladně pro- zkoumat stav věci a domyslit. Domyslil prof. Masaryk, co stane se, když si zemský výbor dle jeho rady další peníze ne- vypůjčí a nebude se vůbec starat o to, jak bude 1. srpna platit? Co se pak stane? Nemyslí, že tím dává přímo centralistické vládě do ruky zbraň, aby suspendovala zřízení zemské, aby tímto způsobem od- stranila zemský výbor (jenž odepírá sta- rati se o to, aby země dostála svým povin- nostem) a zavedla čirý absolutismus? Jaké cesty naznačil prof. Masaryk, po nichž by se mohlo vyjíti z finanční krise dnešní bez půjček? Vláda přece nemůže — ústavně — dáti prostě království Če- skému peníze na vedení správy.
profesor Masaryk
8 article
Zemský výbor dostal tedy od prof Masaryka radu: nestarat se o peníze, ne- vypůjčovat, zůstat sedět, nevzdávat se neplatit, když nemám. Dobře. Víme nyní, jak by řešil krisi proí Masaryk. Že by vedla k suspensi zem- ského zřízení, je dle stavu věcí jisto a k tomu tedy posl. Masaryk radí. Důkladně k věci promluvil posl. dr Sobotka. Je prý nesporno, že žádný převrat politický se nemůže státi bez svolení zemského vý- boru. To, doufáme, je svrchovaně sporné. poněvadž převrat právě dělá se bez svolení a věru nevíme, proč by právě u nás byla výjímka. Každý převrat je nezákonný. je násilným odstraněním zákonného stavu. Ostatně jsme se z řeči posl. Sobotky nedověděli žádné rady, jak se dostati z fi- nanční tísně zemské. A krise je přece fi- nanční. Posl. Kalina pocítil veliký rozpor. v jakém se ocitá jako státoprávník a od- půrce Schmerlingova zemského zřízení roli obhajce tohoto oktrojovaného zřízení. Proto mluvil o volební opravě. Není nej- menší pochybnosti, že volební oprava je přímo nutností. Nechceme-li ji však pro- vésti oktrojírkou, pak ji můžeme provésti jen dohodou, poněvadž k jejímu zmaru ne- potřebují Němci ani dělati obstrukci, nýbrž prostě vyjíti a potřebná přítomnost sně- movníků není dosažena. Když my pra- covali na dohodě, v níž byla také volebníreforma, byli jsme kaceřováni právě pány z Kali- nova táboru.
Masaryk Posl Kalina Schmerlingův Němec doktor Sobotka Sobotka Kali
9 article
Resoluce je aspoň v jednom směru důkladnější než řeči, dle nichž stačí k ne- povrchní politice házení nejotřepanějších šlágrů do obecenstva. Resoluce žádá, aby byl svolán sněm k řádnému projed- nání zákonných předloh, vy- pracovaných komisí škols kou a finanční. Je z ní aspoň vidět, že po- kládá za potřebno opatřiti zemské hospo- dářství tak, aby zemský výbor mohl ho- spodařit, zemi spravovat a její právní zá- vazky plnit. Resoluce se aspoň ne- přenášílehkomyslně přes vlast- ní příčinu dnešní krise: že zem- ský výbor nemá prostředků k plnění právních závazků země. Je-li ovšem cesta, kterou navrhuje, aby totiž sněm sám dal zemskému vý- boru pivní dávku, malé daně a zvýšení přirážek, schůdnou, po tom se resoluce neptá. Všichni víme, že sněm dělným ne- bude, že zlomiti obstrukci je nemožno ve sněmu, kde jediný náměstek maršálkův je dr. Urban, náležející k obstrukční- kům, takže je prostě fysicky nemožno, aby trvale předsedal maršálek a nedal pří- ležitost, aby pan náměstek za svého před- sedání nepomohl obstrukčníkům. Tedy nie jiného není zde než rada, dobře snad mí- něná, ale k výsledkům příznivým na této cestě nedojdeme. Není pochybnosti, že členové zem- ského výboru důkladně uvážiti musí svů krok a jeho důsledky pro zřízení zemské a samosprávu království, ať již se rozhod- nou kladně nebo záporně. Jistě by byli povděčni, kdyby se jim v této těžké chvíli dostalo vážné, upřímné a důklad- ně rozvážené rady. Zrádcováním, přepínáním, raděním k lehkomyslnému hospodaření nic se nepomůže. Odvla st- ní příčiny, proč zemský výbor ocitl se před těžkým rozhodo- váním, nelze utíkat těm, kdož nechtějí dělati povrchní poli- tiku.
doktor Urban
10 article
Od roku 1909, kdy odmítnuto pro- dloužení pivní dávky vládou, kdy od- mítnuta také inkamerace pivní dávky vše- mi českými stranami, od doby, kdy dělány překážky malému finančnímu plánu také z českých stran, bylo jisto, že dostaví se doba, kdy nebude moci zem ský výbor hospodařiti výpůjčk a- mi. Když této katastrofě, před níž stojí- me, hleděly se strany agrární a naše vy- hnouti narovnáním s Němci, byly napadá- ny. Ti, kdož nyní nejvíce bíjí na poplach, odešli z vyrovnání a poškozovalí je, kde a jak mohli. A nyní, když dostavily se důsledky éry Bienerth-Biliňského a zem- ský výbor nemůže dál s financemi, ženou proti němu útokem, opět povrchněa slepě. Úmyslně přehlížejí, že příčiny krise jsou čistě finanční, že by zem- ský výbor mohl klidně spravovati zemi dál, kdyby měl finanční prostřed- ky ke správě. Ani jediný prostředek nenavrhli, jak by mohl zemský výbor při nedělném sněmu opatřiti si prostředky pro plnění právních závazků země a pro- testují přímo proti jedinému pramen příjmů, proti výpůjčkám. Nuže, co stane se, když zem- ský výbor nebude míti 1. srpna peněz na žalovatelné závazky zemské?! Neběží o to, zdali členové zemského výboru zůstanou na svých místech čili nic. Běží o to, zdali mají možnost aby jako správcové země mohl plniti právní závazky svoje. Neumějí-li poraditi pánové z vino- hradské schůze, jak si má opatřiti zemský výbor peníze, provozují povrchn politik u. Pouhé setrvání členů zemského vý- boru v úřadech nezabrání shroucení správy zemské a nevíme, chtějí-li pánové na Vino- hradech bouřící příjati zodpovědnost za všecky důsledky. Vinohradská schůze přesvědčila náso tom, že skutečně nebude lépe, pokud ne- vymizí z politiky, takto provozované, po- vrchnost.
Němec Bienerth Biliňský Vino
11 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Válečný stav v Sofiji. Ze Sofije, 2. července, Vláda za- vedla neobyčejně přísnou censuru tisku a telegramů. Časopisům jsou veškeré publíkace vojenské povahy i osobní vě- ci, vojska se týkající, co nejpřísněji za- kázány. Korespondentům cizích časopisů je přístup k operačním liniím zamezen V Sofiji je válečný stav. Veřejné míst- nosti musí býti o 9. hod. večer zavírány. Bezpečnostní službu obstarává vojsko. Mužstvo v poli nesmí odesílati vůbec dopísů.
12 article
Další boje?
13 article
Z Bělehradu, 2. července. Dle někte- rých zpráv trvají boje na hranicích stále. Bitevní čára činí 110 km. Dle došlých sem zpráv činí ztráty srbské 6000 mužů, bul- harské jsou prý trojnásobné. Z Paříže, 2. července. Zdejší srbské vyslanectví dementuje zprávu „Frankí Ztg.“, že srbská armáda obdržela rozk az kofensivě. Z Paříže, 2. července. „Temps“ ozna- muje z Athěn: Po názoru řeckého generál- ního štábu je vyloučeno, že by řecká ar- máda mohla trpět, aby spojení se srbskou
Bělehrad Paříž km
14 article
armádou bylo přerušeno, neboť pro obě armády nastalo by ve strategickém ohledu značné nebezpečí. Proto bude nutno s obou stran podniknouti operace za tím účelem, aby spojení bylo opět docíleno. V politických kruzích zpráva tato vykládá se jako předzvěst nových bojů mezi spo- jenci. Casus belli pro Bulharsko. Ze Sofije, 2. července. („N. Fr. Pr.“ Poněvadž o 6. hod. večer vypršela lhůta, kterou po bojích u Zletova bulharský par- lamentář dal Srbům k přerušení nepřátel- ství a poněvadž Srbové v útocích pokra- čují, nastává pro Bulharsko casus bellí. Zamítnutá žádost bulharská za pří- měří. Z Bělehradu, 2. července. (Zvláštní telegram „Národních Listů“.) Včera odpo- ledne žádalo bulharské vrchní velení par- lamentářem Srby o několikahoc né pří- měří, aby padlí mohli býti pochováni a ra- nění dopraveni z bojiště. Se strany Srbů byla tato žádost zamítnuta. Petrohradské naděje. Z Paříže, 2. července. „Temps“ oznamuje z Petrohradu: Politické kruhy posuzují situaci opět nadějněji. Sazonov je pevn přesvědčen, že donuti minister- ské předsedy balkánských států aby zamezili opakování krvavý ch srážek. Bulharská vláda udělila již armádě přísný rozkaz, aby přerušila akci. Ruský vy- slanec v Bělehradě Hartvig požádal srbskou vládu, aby vydala denní rozkaz ve stejném smyslu. Nařízené zastavení nepřátelství není prý vhod. M. Z Kolina n. R., 2. července. (Zvl. tel „N. L.“) Dle sofijské depeše „Köln. Ztgu.“ nen prý vhod rozkaz, aby se nepřátelství zastavilo. zejména v některých vojenských kruzích, proto prý, že Srbsko trvá na svém stanovišti o roz- sahu rozhodčího soudu.
Srba Sazonov Köln Bulharsko Francie Bělehrad Paříž Petrohrad Kolina můj Srbsko
15 article
Pověsti ze štipského boje. Z Bělehradu, 2. července. Velké rozčilen vyvolaly zde podrobnosti o boji u Štípu. Die zpráv ze srbského pramene vyvěsil bulharský oddíl bílý prapor, načež střílel na Srby bezprostřední blízkosti. Také prý Bulhař přepadli srbský polní lazaret, vnikli do něho a pobili raněné. Srbšti ranční. Z Bělehradu, 2. července. Dnes přibude sem I. transport 1500 raněných vojínů. Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Dle no- vinových zpráv činí ztráty Srbů v předvčerej- ších bojích 17 důstojníků a 1400 mužů mrtvých raněných 40 důstojníků a velký počet vojínů. Dosud jsou avisovány tři zdravotní vlaky cel- kem se 1300 raněných. Dle soukromých zpráv utrpěli prý Bulhaři obrovské ztráty. Srbská skupština operačnímu vojsku. Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Z jedno- myslného usnesení zaslal předseda náčelniku hlavního štábu vojvodovi Putnikovi tente telegram: „Z jednomyslného usnesení skupšti- ny kladu si za čest požádati Vás, abyste tlu- močil naší chrabré armádě nadšené a nejvře- lejší pozdravy skupštiny. Skupština bude s vla- steneckým nadšením sledovati pohyb slávy- plných srbských praporů na cestě, která jim byla lstivým bulharským přepadením vnucena Ať žije srbská armáda!“ Skupština byla pak odročena na neurči tou dobu. Válečná proklamace srbská. Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Odpo ledne konala se několikahodinná ministerská rada. Rokovalo se prý zejména o vydání vá- lečné proklamace,
Srba Bulhar Bělehrad
16 article Srbští dobrovolnici.
Srbští dobrovolnici. Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Dnes rá no odebralo se 500 srbských dobrovolníků na bojiště. Srbsko žádá za zdravotní pomoc. Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Srbský Červený kříž podal švýcarské ústředně Červe- ného kříže žádost za zdravotní pomoc. Dosud přihlásilo se 20 cizích lékařů k dobrovolné službě. 5 lékařů německého Červeného kříže už příbylo. Ministerstvo vojenství vyzývá do- brovolné ošetřovatele a ošetřovatelky, aby na- stoupili ošetřovatelskou službu. Zrušené ne- mocníce pro raněné se reaktivují.
Bělehrad
17 article Mezinárodní finanční komise.
Mezinárodní finanční komise. Z Paříže, 2. července. (K. k.) Finančni komise, jako výbor pro peněžité poža- davky, vyslechla Džavida beje, který precisoval otomanské stanovisko o nákladech všeho druhu, jež byly nutny následkem vá- lečných operací. Dle Džavidova názoru jsou to vlastně náklady na získání území, jichž osud upraven byl smlouvou z 30, března. Po- stoupení největší části evropské državy po- kládá Turecko zároveň za vyřízení otázky o placení válečné náhrady. Výbor nezahájil žádné zevrubné rozpra- vy, chtěje pouze zvěděti dodatečně požadav ky balkánských států. Řečtí delegáti vyložili svoje požadav ky, které opírají se o tato fakta: 1. Náklad spojený s vydržováním válečných zajatců 2. Protizákonné zadržení lodí v Cařihradě bezprestředně před vypuknutím války. 3. ško- dy, jež způsobeny byly řeckým poddaným a řeckým ústavům v otomanské říši. 4. škody jež utrpělo obyvatelstvo epirské. 5. Vydržo vání a zpětná doprava tureckých uprchliků Příští schůze bude zejtra.
Džavidův Paříž Turecko Cařihrad
18 article
Rumunsko vyčkává. Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) V po- suzování situace ve směrodatných kruzích se od včerejška nic nezměnilo. Nebyla proto také učiněna žádná nová opatření. Vyčkává se zde potvrzení zprávy, že ministerští před- sedové balkánských států jsou ochotní odjet do Petrohradu. Z Petrohradu, 2. července. (K. k.) Rušti vyslanci v Sofijí a Bělehradu dostali rozkaz. aby provázeli ministerské předsedy dra. Da- neva a Pašiče, pojedou-li do Petrohradu. Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) „Agence Telegr. Roumaine“ potvrzuje, že Rumunsko vyčká s mobilisací, až válka skutečně vy- pukne, a až bude válčícími stranami byť i bez formálního prohlášení konstatována. Bulharské omluvy v Athénách. Z Paříže, 2. července. „Temps“ ozna- muje z Athén: Bulharská vláda informovala řeckou v tom směru, že boje 30. června udály se absolutně bez její vůle a vědomí. Není vy- loučeno, že m. př. Venizelos se tímto prohlá- šením spokojí.
Pašič Telegr Venizelos Rumunsko Bukurešť Petrohrad Sofija Bělehrad Atény Paříž
19 article
Petrohradské rozpravy. Z Londýna, 2. července. Zde se proslýchá že ministerští předsedové balkánských států koncem týdne přibudou do Petrohradu. Bude se pouze neoficiálně vyjednávati beze všech závazků. Ze Sofije, 2. července. Denně očekává se příjezd ministerského předsedy dra. Da- neva do Petrohradu. Poněvadž nechtěl jeti přes Bělehrad, ani přes Bukurešť, ruská vláda vyslala pro něj minonosku do Varny. Zatím pokračuje bulharská vláda v pří- pravách k válce. Přístavy kavalský a dedea- gačský byly uzavřeny parolodím položením min. Veškeré lodi musí kotviti 8 km. od po- Přerušené řízení dersterské komise. Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Práce dersterské komise byly přerušeny, protože nemohlo dociliti se shody o hranicích města, od nichž počítány byly by 3 km. území, jež mají býti postoupeny. Rumuni žádají, by měst- skou hranici byla čára potravní daně, Bulhaři aby hranici tvořila stará městská zeď. Pře- rušené vyjednávání — pro kterýžto případ v protokole uveden je rozhodčí soud — neni prý v žádné souvislosti s povšechnou sítuací Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Násled- kem přerušení prací komise k vymezen 3 km. pásma musily též ostatní dvě komise. které mají stanoviti náhradu dersterským oby- vatelům, kteří zůstanou Bulhary, a stanoviti pásmo, jež zůstane neopevněno, rovněž práce přerušiti, protože jejich usnesení závisí na usnesení komíse první.
Rumun Bulhar Londýn Petrohrad Bělehrad Bukurešť km
21 article
Essad paša.
22 article
Z Drače, 1. července. (Stefani.) Na dů- tklivé vyzvání Izmajla Kemala beje odjel Essad paša po delším váhání dnes v poledne na minonosci „Carabiniere“ do Valony. Pro- vází ho několik notáblů, mezi nimi Sureja bej. Aziz paša a Abdid bej. Z Valony pojede Essad paša do Brindisí, kam přibude ve středu ráno a odtud hned do Říma. Z Říma, 2. července. Prozatímní vládou v Albansku jmenován byl Essad paša mini- strem vnitra a odebral se z Valony do Říma Rumunské dementi. Z Bukurešti, 2. července. (K. k.) Polo úřadní „Politique“ vyvrací formálně novinové zprávy o změně kabin ? tu.
Stefan Izmajl Kemal Valon Drač Brindise Řím Valon Bukurešť
23 article Ceské menšinové školy v zem školní radě.
Ceské menšinové školy v zem školní radě. Plenární schůze zemské školní rady, ve kte- rých se projednávají společné věci školské pr království České a zřizují se t. zv. menšinové ško ly, mají se svolávati podle zákona nejméně čtyři krát do roka. Ježto však si Němci při „smiřova- čkách“ vymohli na místodržiteli, aby se v menši- nověm školství českém zachoval dosavadní stav. nebylo od 28. listopadu r. 1911 schůze, ve které by se jednalo o zřízení menšinové školy české. ačkoli je veliká řada žádostí, vypracovaných už léta dopodrobna s příslušnými návrhy, tak že by plenární schůze zem. šk. rady mohla o nich v ka- ždý čas rozhodovati. Byla sice dne 12. června 1912 konána plenárka z. šk. rady, avšak bez návrhů na menšinové školy, a když autonomní členové její protestovali proti kusému pořadu jejímu, místo- držitel uznal důvodnost jejich námitek a slíbil. že „bude učiněno opatření, aby věci ty co nej- dříve byly ve smyslu zákona připraveny ke konečnému rozhodnutí zemské školní rady“. K to- muto „brzkému“ vyřízení však došlo teprve dne 1. července 1913, kdy se po 19 měsících dostaly zase české školy menšinové na program plenární schůze z. šk. rady. šlo o české školy v Ústí nad Labem, v Dolním Litvínově (v okresu mosteckém) a v Rejdicích (okresu jabloneckého nad Nisou). o něž čeští rodiče podali žádosti r. 1906, 190e a 1907.
Němec Ústí nad Labe Dolní Litvínov Rejdice jablonecký nad Nisa
24 article
Z hřmotné předehry, kterou spustily německé časopisy v Praze i jinde proti místodržiteli, že se odvážil konečně svolati plenárku zemské šk. rady, bylo lze předvídati dlouhou trilogii o těchte třech menšinových školách, ale představení samo překonalo všecko očekávání. Ze schůze, jež se z obyčejných poměrů končívá v několika málo hodi- nách, vyrostla obstrukcí německých autonomistů schůze dvoudenní, která zabrala v úterý 61/2 a ve středu dokonce plných 8 hodin. Manévry počaly se hned po protestu, krátkém, ale důrazném, který za české autonomísty pronesl dr. Metelka proti tomu, že se plenárky zemské šk. rady svolávaj
Metelka Praha
25 article
V drobném prodejie ranní čisto o sobě , 1 . sa Bt večorni . . . . za 4 Ve filiálkách na venkove ranní čislo . . . . . . l0 večerní . . . . . . 5b Inseráty platl se hotově napřed. Předplacení a insprty přijímá administrace v Mfarianské ul., B. Tam nacházejí se táš redakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů“ Rukoplav se nevraceii
Mfarianský ulice
26 article
poslední léta proti zákonu jen velmi zřídka a že se neskýtá tak příležitost, aby se mohly zřizovati české menšinové školy, ačkoli zákon káže tolikéž. aby se otviraly bez zbytečných odkladů. Zemský a říšský poslanec Schreiter navrhl nejprve. aby se pořad upravil po jeho chuti, a byv řízně odbyt poslancem drem. Pazderkou, podal zase návrh, aby se přes první školu (ústeckou) přešlo k dalšímu pořadu. Ale poučen byv vtipně p. ev. farářem Kaldou, jal se buráceti proti nepří- tomnému místodržiteli (schůzi řídil vicepresident Goll) a žádal za odklad jednání, ježto nebylo možno informovati se o všech okolnostech. Nový člen zemské školní rady dr. Krieg. který byl poprvé v plenární schůzi z. šk. rady. vytasil se po něm s návrhem, aby k zevrubnému rozboru úřadních referátů o navrhovaných školách byl zřízen zvláštní šestičlenný komitét, v čemž jej podporoval i zástupce židovského náboženství pre- sident akvokátní komory pražské dr. Kauíma nn ukázav, jako nový člen gremia, v této schůzi ně- kolikrát, že míní býti toliko representantem ně- meckých svých souvěrců v Čechách. Po vývodech dra. Metelky, který odmítl všeliké komitéty (.mrlčí komory menšinových škol“, jak je pojme- noval zvěčnělý posl, Anýž), i dv, rady Tuptze dr. Krisg a Schreiter, byvše přehlasování. obrátili zbraně proti referátu místodrž. rady K a- landry, kterému v této dvoudenní schůzi připadl lví podil odborné práce, a usilovali nekonečnými výklady a návrhy znemožniti rozhodnutí. Dr.
Schreiter Pazderka Kalda Goll doktor Krieg Metelka Anýž Tuptz Krisg Čechy Kauím NN
27 article
Krieg využil zejména toho, že byl při schůzích z. šk. rady o menšinovém školství nováčkem, aby se mohl do dlouha a široka rozhovořiti o domně- lých nezákonnostech, které byly spáchány při ří- zení o škole ústecké. Byl arci poučen důkladně referentem i zevrubně drem. Metelkou, který vy- líčil také pozadí při tomto řízení: dlouholeté pro- následování žadatelů o školu, při čemž nazval k nemalému pobouření posl. Schrcitera německé dů- sledky ze sčítání lidu podle obcovací řečí v Úste n. L. švindlem. Oba hlavní strůjci obstrukce do- sáhli svého cíle: schůze úterní skoučila se o 414 hodině odpolední bez výsledku, a jednání musilo býli odloženo na středu. Ten den ztráveny tři ho- diny čtením jednoho každého žadatele za školua jeho dětí, na němž neústupně proti všem dosavad- ním zvyklostem stáli dr. Krieg a Schreiter, až se dr. Krieg šťastně dopočítal, že v seznamu dětí.
Krieg Metelka Schreiter doktor
28 article
úřadně upraveném, dlužno škrtnouti 193 „jedno- tek“, takže nezbyl mu zákonný počet děti. Přes to však po všelikých půtkách o formality, obstrukčně vymyšlených, odhlasováno převážnou většinou, že má býti v Ústí nad Labem zřízena česká dvou- třídka. Nové průtahy nastaly při škole druhé, dol- nolitvínovské, když oba řečení pánové bez osty- chu opakovali všecky výklady, jež učinili při škole ústecké. Aby obstrukce nezvítězila, čeští členové nezasahovali již do debaty, a tak zase po 5. hod. odpolední odhlasována valnou většinou dvoutřídka v Dol. Litvínově. Potom jednáno o škole třetí: rej- dieké, kterou referent navrhl zamitnouti pro nedo- statečný počet žactva; návrh len došel většiny proti jinému, jejž učinil dr. Metelka, žádaje, aby věc byla znovu komisionálně prozkoumána. Po pěkném referátu místodrž. rady Šindeláře, jak pořizovati statistiku nemocných osob učitelských na veřejných národních školách, skončil vícepresi- dent Goll, jemuž němečtí obstrukčníci musí býti vděční za všecku volnost, kterou jim poskytl, schůzi, jaké dosud v zemské školní radě nebylo.
Metelka Goll Ústí nad Labe Dolo Litvínov
29 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Před rozhodnutím v král. Českém Do včerejška Němci v Čechách sháněli námitky proti projektu neústavního převratu v křálovství Českém a proti dosazení správní komise do této země. Včera konečně upustili od této taktiky, vidouce, že neúčinkuje tak, jak asi očekávali; zároveň veřejně ve svém tisku zahájili politiku jinou: politiku postu- látní. Tento politický obrat německý byl vče- ra proveden v „Bohemii“ a současně v „N. F. Presse“. Němci si včera vzpomněli, že ne- dávno ještě sami chtěli odvolati své přísedící ze zemského výboru, a nyní přiznávají, že tehdy se jim jednalo toliko o demonstraci, i utíkají od této neprovedené demonstrace, pravíce, že teď je situace jiná. Vykládají pak: Když teď Němci odvolají své přísedící, a oni budou pak do zemského výboru jmenováním povoláni znova, bude tento děj znamenati sou- hlas Němců s převratem v Čechách. Náhrada zemského výboru správní komisí záleží od souhlasu Němců, t. j. od toho, zda nyní do opravdy odvolají nebo neodvolají své příse- dící ze zemského výboru. Poněvadž tu roz- hodne moc Němců, je také v mocí jejich, aby pro své svolení k odchodu německých příse- dících kladli podmínky, a to takové, aby jimi zabezpečili německé zájmy. Proto je třeba, by tuto svoji moc nenechali nevyužitkovánu; kdyby měli resignací německých přísedících prospěti jenom dosavadnímu zemskému vý- boru, pak nemají příčiny, proč by je ze zem- ského výboru odvolávali; kdyby pak vláda provedla své záměry přes hlavy Němců, pak by z toho provedli důsledky na říšské radě.
Němec Čechy Bohemia
30 article
Morálka této úvahy není jiná, než tato: Němci přijmou neústavní převrat, budou-li z něho míti prospěch, jinak se zaň budou mstít. Kde jsou zásady, kde ústavní smysl Němců, je tedy zřejmo; ani jednoho, ani dru- hého u Němců není. Zatím se chystají do správní komise vstoupiti, ale jen s ústavně právním ohraže- ním, nedbajíce řeči, kterou předevčírem dv. rada dr. Bachmann promluvil v Broumově proti záměru vlády, dosavadní volený zemský výbor znova dosaditi jako jmenovaný. Ohražení již zmíněné musejí prý podak se zřetelem na ústavnost v Rakousku vůbec,
Němec doktor Bachmann Broumov Rakousko