1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 2. července 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní liaty
předplácl se
V Praze v administraci
na město. . . . . . 2 K —
6 K —
s dvoji donáškouí
na měste
na čtvrt leta . . . . 7 K ehh
na měslo Ve mIialkáchá
ua měsla Poštou-
na čtvrt leta . . . . 8 K 60
s dvojí zásílkou
na měsle
čvrt ieta! . K d0
Pošta
Praha
5
article
ečerni
dání.
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní
za d b
Vo filiálkách na venkověi
ranni čislo . . . . . . . l0
večerní . . . . .
Inneráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marlanské ul., s
Tam nacházeji se těž
redakce, takárna a sxpědleu
„Národních Listů-
Rukoplsy se nevracsi
Marlanský ulice
Tama
6
article
V Praze, 2. července.
Nelze se diviti, že v Petrohradě projevil
ochotu zbaviti se obtížného rozhodčího úkolu
mezi Srbskem a Bulharskem a že by to nejra-
ději svalili na bedra nějaké mezinárodní
komise.
V Sofii stále ještě nechti podvolitise
ruskému rozhodnutí, jestliže se Rusko nepod-
volí přání bulharskému a nerozhodne-li ve
smyslu původní smlouvy, ačkoli Danev prý se
již chystá do Petrohradu.
V Bělehradě skupština schválila, aby
Srbsko bylo zastoupeno na petrohradských
poradách a podrobilo se rozhodnutí carovu.
Ale Srbsko má prý nepřímo slíbeno, že car
vezme v úvahu i srbské důvody, nejen srbsko-
bulharskou smlouvu, a nejprve bude učiněn
pokus mezi samými balkánskými státy
o dohodu.
Rusko má teď dvě věci na vybranou: bud
rozhodne podle přání Bulharska, a tehdy po-
pudí proti sobě Srby, anebo vyhoví přání srb-
skému, a tehdy zase Bulharsko, zájmům Ruska
bližší, postaví se rozhodně proti Rusku. A roz-
hodnouti částečně po přání bulharském, čá-
stečně po srbském také je nesnadno, protože
tehdy snad obě strany by se pohněvaly na
svého soudce. Postavení ruské je opravdu ne-
příjemné: „incidis in Scyllam, cupiens vítare
Charybdin.
Na Balkáně začínají býti už netrpělivými
k ruské taktice. V Sofijí vlastně už dávno
vypověděli služby. Návrat k dobám stambu-
lovštiny je sice již nemožný, bylo by také
přiliš nepřirozeno, aby „rusofilský“ kabinet
Daneva vykonal takový obrat „čelem vzad“
ale co se mohlo státi pro oslabení ruského
vlivu pod Vitoší, stalo se.
Srba
Charybdin
Praha
Petrohrad
Srbsko
Bulharsko
Sofie
Rusko
Bělehrad
Balkán
vliv pod Vitoša
7
article
Teď i mezi Srby se ozývá rozmrzelá nota,
kterou tam nebylo slýchat od doby zklamání
annekčního, kdy Srbi volali na Rusy: „vy ste
nas napustili“ (vy jste nás zklamali). Srbské
rozhořčení nabývá ovšem časem podivné po-
doby. V „Tribuně“ byly uveřejněny hrozby.
prý z podnětu ministra vnitra Protiče, že
Rusko, nepomůže-li Srbům dosáhnouti jich ná-
roků, ztratí v nich nejsilnější a nejoddanější
národ na Balkáně a že Srbi přimknou se
k Němcům. Budou-li opuštěni, Srbům nezbývá
voliti než mezi porobou bulharskou nebo ně-
meckou. Mají-li voliti mezi Bulhary a Němeh
(Rakouskem), rozhodnou se raději pro tyto,
protože mohou-li se v Rakousku svobodně vy-
víjeti Poláci a Češi, mohou stejné svobody do-
sáhnout i Srbí.
Těžko soudit, zda je to promyšlený, dů-
sledný projev, či je to pouze „křik zoufalství
anebo jeden z těch chodů na politické šachov-
nici, kterými Bulhaři kdysi tak znamenitě do-
vedli získati ruskou diplomacii pro sebe.
Srba
Srb
Rus
Protič
Němec
Bulhar
Polák
Čech
Rusko
Balkán
Rakousko
Němeh
8
article
Cankov kdysi neostýchal se přestoupit ke ka-
tolicismu a svádět celý bulharský národ k ná-
sledování, aby postrašil ultrapravoslavného
cařihradského vyslance Ignatěva.
V novosadském „Srpstvu“ jdou ještě dále
proti srbskému rusofilstvu a dokazují, že
ruská politika vždy si jen hrála se Srby.
I v sedmdesátých letech je vehnala do války
s Tureckem, v níž Srby skoro docela opustila
a za to jim v sousedství zřídila dvakráte tak
veliké Bulharsko. Theorie autora článkuv
„Srpstvu“ jsou zbudovány na originálním roz-
dělení Slovanů: „Germánští Slované
(Chorvaté, Slovinci, Češi), mají velmi jasný
a určitý politický program, tatarští Slo-
vané (Rusi a Bulhaři), také jsou si vědomi
toho, co chtějí, a podle své „tatarské“ mo-
rálky málo vybírají prostředky, aby dosáhli
svých cílů. Jen Srbi a Poláci jako praví a nej-
čistší Slované jednají tak, že Němci je vyhlá-
sili za inferiórní. Nač bylo třeba inscenovati
srbské „od Adrie po Solun“, když se teď zase
všechno skončí podle přání těch, kterých Srb-
sko se ani neptalo, ani je nežádalo o radu.“
Zatím, co takto se na Balkáně připravuje
„převrat myslí“, nevypovězená válka trvá.
Cankov
Ignatěv
Srba
Slovan
Chorvat
Čech
Bulhar
Srb
Polák
Němec
Adrie
Soluna
Turecko
Bulharsko
Balkán
Slovan
9
title
Válka mezi spojenci.
10
article
Trojdohoda domlouvá Bulharsku.
Trojdohoda domlouvá Bulharsku.
Ze Solije, 1. července. (K. k.) Vyslanci
trojdohody podnikli včera u bulharské vlády
důrazný krok a radili jí ku povolností a trpě-
livostí. Dr. Danev byl večer přijat králem ve
slyšení. Pověsti o demisi, uváděné s tím ve
spojení, na kompetentním místě se popírají.
Velmoci budou žádat za neprodlené odzbro-
jení.
Z Vídně, 2. července. Zpravodaj „Deut.
Volksblattu“ dovidá se z nejlepšího prý pra-
mene, že na ministerské konferenci petrohrad-
ské bude rozhodně velmocemi žádáno, aby
balkánští národové neprodleně odzbrojili.
Konference má býti zahájena v ten způsob
že všem ministerským předsedům (balkán-
ským) bude dán rozkaz k odzbrojení. Dosud
ohlásili svůj příjezd do Petrohradu tolíko mi-
nisterský předseda bulharský a srbský. Ne-
pochybuje se však, že přijedou také oba
ostatní.
Bulharská vláda vydala prý rozkaz, aby
vojsko bulharské boje zastavilo.
Ze Solije, 1. července. (K. k.) Na roz-
klady zdejšího řeckého vyslance o srážkách
mezi Řeky a Bulhary prohlásila bulharská
vláda, že trvá na tom, že bulharské vojsko
bylo vyprovokováno, neboť jinak neměli by
Bulhaři v Praviště, která nemá strategického
významu, nic na práci a byli by táhli přímo
na Solun. V každém případě bylo zahájeno
vyšetřování a vydán výslovný rozkaz, aby po-
tyčky byly zastaveny. Vláda je přesvědčena,
že s bulharské strany nebude dán podnět
k nepřátelství. Očekává se, že řecká vláda
rozkáže svým sborům ustati v útocích.
Bulharsko vyzývá srbskou vládu, aby také
dala zastaviti boje.
doktor
Danev
Řek
Bulhar
Bulharsko
Solija
Vídeň
Petrohrad
Soluna
11
article
Ze Sofije, 2. července. (K. k.) Bulharská
telegrafní agentura sděluje: Na srbskou notu
o posledních událostech uložíla bulharská vlá-
da svému zástupci v Bělehradě, aby sdělil
trbské vládě, že Bulharsko nikdy si nepřálo
těchto událostí, za něž zodpovědnost připadá
srbské vládě, aniž je vyvolalo. Věrna svému
loyálnímu smýšlení, dala bulharská vláda ještě
přes odevzdáním srbské noty rozkaz zastavit
operace a později i jej obnovila. Bulharsko trvá
na tom, aby srbskému vojsku dostalo se stej-
ného rozkazu, poněvadž by jinak musila od-
mítnouti zodpovědnost.
Z Vídně, 2. července. (K. k.) „Politische
Korespondenz“ oznamuje ze Sofije: Minister-
ský předseda Danev prohlásil včera jednotli-
vým vyslancům, že bulharská vláda jest roz-
hodně proti válečnému rozřešení nynějších
sporů a zabrániti chce mu všemi prostředky
jež má k disposici. Ministerský předseda po-
přel větší důležitost dosavadních bojů, před
jichž obnovením — po rozhodných pokynech
ze Sofije — byla by obava teprve tehdy
kdyby snad byla nutnou obrana proti vyzýva-
vosti některé z odpůrčích stran.
Bělehrad
Bulharsko
Vídeň
Politische Korespondenz
12
article
Vzájemné obviňování.
Ze Solije, 2. července. (K. k.) Veškeren tisl
pojednává o situaci vytvořené nedávnými událost-
mi a dokazuje naprostou loyalitu Bulharů, jakož
i jejich vůli dospěti k smírnému rozřešení pohra-
ničních sporů. Tato vůle příčí se ustavičným úsko-
kům a provokacím Srbska a Řecka, které jsou je-
dině zodpovědny za prolitou krev. Listy prohla-
šují jednomyslně, že Bulharsko nemůže se vyhýbati
válce, kterou mu Srbsko a Řecko chtějí vnutiti.
Z Bělehradu, 1. července. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář oznamuje: Veřejné mínění v Běle-
hradě je v nejvyšši míře rozechvěno úkladnými
útoky bulharské armády, která bez vypovězení
války chtěla proraziti ku předu na pravém břeh
Vardaru.
Ze Solije, 2. července. (K. k.) Bulharská te
legrafní agentura sděluje: Vzhledem k neslýchané-
mu jednání řecké policie s generálem Hezapčevem
a pokusu odzbrojiti bulharské vejsko v Solunu, do-
stal bulharský vyslanec v Athénách rozkaz prote-
stovati co nejrozhodněji proti jednání řeckých úřa-
dů, které se příčí mezlnárodnímu právu a vší tra-
dici a po každé strance zasluhuje pokárání. Bal-
harská vláda prohlašuje, že učiní Řecko zodpověd-
ným za všechny atentáty, které eventuclně budou
spáchány na bulhorské vojíny v Solunu.
Bulhar
Hezapčev
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Bělehrad
Běla
Vardar
Atény
Bala
Soluna
13
article
Správné znění řecké nóty zaslané Bulharsku.
Z Athén, 1. července. (K. k.) „Agence
d'Athénes“ oznamuje: Ministerstvo zahranič-
ních záležitostí prohlašuje obsah nety, ode-
vzdané v Sofiji, jak jej uveřejnila bulharská te-
legrainí agentura, za smýšlený. Úřadní
znění této protestní noty jest takověto: Hlavní
stan dnes dopoledne sdělil: Včera mezi 7. a8.
hod. večerní napadlí Bulhaři Řeky u Eleuther
a Mustheni. Kolem 11. hodiny večerní byl
napaden toké náš oddil v Praviště. Dnes ve
hod. ráno bylo slyšetí dělové výstřely na se-
veru od Bogdanice. Bulharské pluky v Doiranu
udeřily na naše přední stráže na levém břehu
řeky Vardaru směrem k Mutzikovonu. Bul-
harské dělostřelectvo střílelo na srbská opev-
nění na pravém břehu. Bulharské sbory, pře-
kročivše Vardar udeřily na Gevgheli, jež pak
obsadily. V 5 hodin ráno byly naše přední
stráže napadeny u 12 km silnice z Karasuli do
Kirindíru. V 7 hod. 45 minut udeřil bulharský
prapor na naše přední stráže v Nigritě. V 8
hod. 30 min. postoupila bulharská armáda z
Ardianu do Balagtsy. Eleutherská setnina by-
la obklíčena. Hlavní stan požádal admírála,
aby vyslal válečnou loď na ochranu této set-
niny. Vláda vyslala torpédoborce „Leona“
který telegraficky oznámil, že na výzvědné
plavbě u Eleuther našel město, obsazené
bulharským vojskem, které z pušek a Maxi-
mových děl střílelo na Řeky. Za všech těchto
útoků vníkala bulharská armáda na území,
obsazené Řeky, způsobem křiklavě odporují-
cím solunskému protokolu z 21. května, jímž
bylo stanoveno neutrální pásmo.
Athénes
Bulhar
Vardar
Leon
Řek
Bulharsko
Atény
Doiran
Vardar
km
14
article
Tímto způsobem započala přes naši
upřímnou mírovou politiku, přes naše snahy
a naše smířlivé smýšlení bulharská armáda o
včerejšího večera nespravedlivou a bratrovra-
žednou válku. Jsme nucení poručiti řecké ar-
mádě, aby táhla proti bulharským sborům na
obhájení svých posic a území. Protestujeme
důrazně u Bulharska proti jeho neoprávněně-
mu jednání a ponecháváme mu plnou zodpo-
vědnost za události, které z toho mohou vze-
jíti. Sdělte také bulharské vládě, že hlavní
stan poručil bulharskému oddílu v Solunu, aby
opustil město, anebo do 1. hod. vydal zbraně
Bulharsko
15
article
Pesimistické smýšlení v Petrohradě.
Pesimistické smýšlení v Petrohradě.
Z Petrohradu, 2. července. [. N. Fr. Presse“.
V ruském ministerstvu zahraničních záležitostí po-
suzuje se situace na Balkáně velmi vážně. Ruská
diplomacie napíná všechny síly, aby pohnula spor-
ná strany ke vzájemným ústupkům a skutečně sn
zdálo, že není daleko okamžik, kdy balkánští před-
sedové ministerstev sejíti se měli v Petrohradě.
aby se bezvýhradně podrobili smírčímu výroku
Ruska. Všechno toto úsilí zmařeno však je, jak se
zdá, novými krvavými srážkami. V ruském zahra-
ničním ministerstvu nepotvrzuje se zpráva
novin o nastávající cestě dra. Daneva do Petro-
hradu.
Uznaný počátek války.
Z Londýna, 2. července. „Daily Tele-
graph“ oznamuje z Bukurešti: Srbský
ruský vyslanec prohlásili výslovně ru-
munské vládě, že boje Bulharskem provoko-
vané považují za počátek války. Oba vyslanci
měli dlouhou poradu s m.-p. Majorescem.
Očekává se také formální prohlášení války.
Z Bělehradu, 2. července. „Zastava“ se
dovídá, že přerušení diplomatických stykůa
vyhlášení válečného stavu také po stránce
formální jest zcela blízké. Srbové v Bulharsku
budou odevzdáni do ochrany Ruska.
Majoresc
Srba
Petrohrad
Balkán
Rusko
Londýn
Bukurešť
Bulharsko
Bělehrad
Daily Tela
Zastava
petrahrad
16
article
Srbské zprávy o bulharských útocích a srb-
ských vítězstvích.
Z Bělehradu, 1. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář sděluje: Bulharské sbory
řádné armády počtem 100.000 mužů učinily
včera ve 2 hodiny ráno náhlý vpád a překro-
číly demarkační čáru v těchto místech: u
Dževdželie, Retek-Bukoje, na řece Bregelnici
a Zletově. Bulharské útoky potrvaly včera
celý den na celé čáře od Osegovských hor až
ke Gumendží a soustředily se podél řek Bre-
galnice a Zletovy, u obcí Tastemeců, Trogar-
ců, Tohova, Nevkaců, Drvena, Lesnova, Re-
tek-Bukoje a Carova Vrchu. Útoky rozšíříly
se pak na břeh Krivé Lakavíce. Prudké vý-
pady na srbskou armádu staly se těmito tře-
mi směry: Retky-Bukoj-Carův Vrch, Tohovo-
Nevkaci a Dragovo-Garvani.
Nevkaec
Drven
Lesnov
Re
Bělehrad
Bregelnice
Osegovský hora
Trogar
Carův Vrcha
Krivoj Lakavit
Bukoj
Carův vrch
Tastemeec
TohůvNevkac
DragůvGarvaň
17
article
Ačkoliv na srbské straně bojovaly jen
přední stráže, které byly velmi nepatrny proti
neobyčejně velkému počtu bulharského voj-
ska, podařilo se jim přece uhájiti veškeré po-
síce. Od rána až do večera byly odráženy
bulharské útoky na celé čáře. Dva prapory
které bojovaly proti dvěma bulharským plu-
kům, zabránily bulharskému vojsku překročiti
Vardar u Džerdželie. Srbské vojsko dostalo
teprve v poledne včerejšího dne posily
Dnes trvají boje na celé čáře. Srbské voj-
sko postupuje rychle směrem k městům Štípu
a Kočaně. Bulharské setnina, jíž se nepodařilo
uprchnouti, vzdala se u vsí Trogerodu, rovně
tak baterie rychlopalných děl, kterou Bulhai
opustili u vsi Dranabu, kde došlo k rozhořče-
nému boji.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Dle
zpráv ze Skoplje zahájílo srbské vojsko stihá-
ní ustupujících bulharských sborů podél celé
fronty.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Nejdů-
ležitější bulharská posice Rektí-Bukví byla
po krvavém boji ztečena srbským vojskem.
Z Bělehradu, 1. července. (K. k.) [Zpráv
srbské tiskové kanceláře.] Za dnešních bojů
vytlačila srbská armáda Bulhary na celé čáře,
zabrala Drenab a Petrušín a ukořistila
rychlopalných děl se čtyřmi bednami nábojů.
Jiná část srbského vojska obsadíla Dreveno.
Boj u Retek Bukvů trvá úspěšně pro Srby.
Trogeroda
Bulhai
Dranaba
Bulhar
Drenab
Petrušín
Bukv
Srba
Vardar
Štípa
Bělehrad
18
article
Tito zajali 20 důstojníků, 58 poddůstojníků
přes 700 bulharských vojáků. Bulhaří byli za-
hnání až ke Zletovu a k řece Bregalnici. Naše
ztráty jsou dosud neznámy.
Z Bělehradu, 2. července. „Piemont“
„Tribuna“ a „Politika“ dostaly obšírné zprá-
vy o bojích poblíže Ištipu a Krupiště. Podle
jejich zpráv svedena byla velká bitva, ve
které byli Bulhaří s velkými ztrátamí od Srbů
poražení. V pondělí o 1. hod. ranní srazily se
nepřátelské oddíly, stojící na blízku Ištipu.
Srazila se nejprve timocká jízda s bulharskou
jízdou a za krátko rozšířila se srážka na ce-
lou bitevní čáru. Srbské dělostřelectvo zahá-
jilo vražednou palbu proti bulharským posicím
v Ištipu. Srbové měli nad Bulhary dělostře-
leckou převahu. Bulhaří podnikli na srbské
pěší kolony tři bezúspěšné bodákové útoky
Srbové zůstali za dělostřelecké palby v obran-
ném postavení. Hodínu potom vzníkl v Ištipu
požár, jemuž za obět padl nejprve chrám a
mnoho okolních budov. Srbské dělostřelectvo
pokračovalo v bombardování celé dopoledne
a Ištip úplně rozbilo. Bulharské vojsko, které
dosud se vražedné srbské dělostřelbě bravur-
ně hájilo, muselo z Btipu ustoupiti. Srbské
kolony s nasazenými bodáky Bulhary proná-
sledovaly a vytlačily je z posic východně od
Ištipu opevněných. Veliteli srbského vojska
Pavlovičovi podařilo se dostati děla do no-
vých posic a on dal stříleti ustupujícím Bul-
harům do boku. Bulhaři stále ustupovalia
srbská dělostřelba způsobila jim strašné ško-
dy. „Piemont“ oznamuje dále, že srbská jízda
pronásledovala Bulhary 7 km východně od
Ištipu. Porážka bulharského vojska je úplná
Na útěku bylo zajato 80 bulharských vojáků.
Srba
Bulhar
Pavlovič
Bregalnica
Bělehrad
Piemont
km
Ištip
19
article
Dva prapory bulharské se vzdaly. Ukořistěno
několik těžkých děl a dvě strojové pušky.
Jakými silami se bojovalo u Ištipu.
Z Bělehradu, 2. července. Posledních bojů
u Ištipu zúčastnilo se na bulharské straně více
než 100 praporů vojska a 200 děl, na straně
srbské přes 60 praporů vojska a 80 děl.
Přernšená doprava přes Srbsko.
Ze Sofije, 1. července. (K. k.) Mezinárod-
ní doprava přes Srbsko byla dnešním dnem
přerušena.
Srbský kurýr nebyl zadržen.
Ze Solije, 2. července. (K. k.) [Bulharská te-
legrafní agentura.] Zpráva šířená srbskou tiskovou
kanceláří, že kurýr srbského vyslanectví v Sofiji
byl zadržen na hranicích u Carybrodu bulharskými
úřady, je naprosto nesprávnou. Úřadním vyšetřo-
váním v Carybrodu bylo zjištěno, že kurýr odejel
konvencionálním vlakem bez nejmenší překážky
se strany bulharských úřadů do Srbska a použiv
nákladního vlaku, vrátil se opět včera večer.
Ministerská krise srbská skončena.
Z Bělehradu, 2. července. S kompetent-
ního pramene se sděluje, že ministerská krise
jest skončena a že kabinet Pašičův zůstane
v úřadě v dosavadním složení. ol
Vukotič do Skoplie, ol
Z Bělehradu, 1. července. Černohorský mini
sterský předseda Vukotič odejel do Skoplje.
Pašičův
Vukotič
Skoplj
Bělehrad
Srbsko
Sofijá
Carybrod
Skoplie
20
article
Rumunsko a Bulharsko.
Z Bukureští, 2. července. Vláda trvá ne-
ústupně na stanovisku, že jakmile válka ve
vší formě propukne, to jest jakmile přestane
býti pochybným, že sporné strany jenom silou
zbraní a vítězstvím na bojišti o svém sporu
rozhodnouti chtějí a jakmile tedy přestane se
mluviti o konferenci v Petrohradě a rozhod-
čím soudu, že v tu chvíli vydán býti musí roz-
kaz na mobilisaci rumunské armády. Zmobili-
sovaná armáda překročí pak Dunaj a obsadí
bulharské území ohraničené čarou Tuturkaj-
Balčík. Vláda přeje si arci, aby mir byl za-
chován, ale na rozhodujících místech je zná-
mo, že by se žádné vládě nepodařilo, přiměti
rumunský národ ke klidnému vyčkání výsled-
ku, jakmile by skutečná válka se rozpoutala
a že je tedy vhodnější, provésti přesně ohra-
ničenou vojenskou výpravu, nežli nechat se
rozechvěným veřejným míněním strhnouti do
politiky nedohledných dobrodružství.
Konference velevyslanců.
Z Londýna, 1. července. (K. k.) „Reuterova
kancelář se dovídá, že dnešní velevyslanecká kon-
ference zabývala se srbsko-bulharskou
krisi a otázkou přístupu Srbskak
Jaderskému moři. V této otázce učinili vele-
vyslanci svým vládám určitě návrhy. Konference
se na ničem neusnesla.
Prozatímní vláda v Albanií.
Z Valony, 2. července. („N. Fr. Presse.“) Po
návratu Ismaila Kemala beje konala se včera
dlouhá ministerská rada, ve které ministr
vnitra Mufid bej sdělil, že Isma il Kem al
provede rekonstrukci kabinetu
Balčík
Kemal
isma il
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Petrohrad
Dunaj
Londýn
Albánie
Valon
Reuterův
Kema al
21
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Oficiosní projev o zakročení vlády v Čechách.
Z Vídně, 2. července. (K. k.) „Neues Wie-
ner Tagblatt“ pojednává o zakročení vlády
v Čechách, které se stalo nezbytným, a pro-
hlašule, že není pochyby, že vláda řídí se ka-
tegorickým imperativem. Kabinet Stürgkhův
ohlásil svým chefem v panské sněmovně, ža
při záchranné akci výhradně nutno dbátia
také bude dbáno toho, že trpícím činitelem
je země Čechy, která se dožaduje pomoci, t.j.
jinými slovy vládní akce bude ztělesňovati
Stürgkhův
Čechy
Vídeň
Neue Wie
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Svratka a okolí.
Českomoravská vysočina a zejména její někte-
ré kraje, poněkud vzdálené od trati železničních
drah, jsou málo známy naším turistům a málo hle-
dány jako letní byty. Je to opomijení nezaslouže-
né, neboť kraje ty svou polohou, svými lesy, čistým
vzduchem a klidem jsou jako stvořeny pro turisty
a zvláště pro ty, kdož v letním pobytu hledají klid
a krásy přírody. Studující ve Svratce, která leží
zrovna na hranici Čech a Moravy, v bezprostřední
blízkosti oblasti moře Černého a Severního, vydali
právě milou knížku „Svratka a okolí“ (32 stran,
9 obrázky a mapkou za 40 h), která má účelem
povzbuditi naše turisty, aby nepřecházeli ty kraje
česko-moravské vysočiny bez povšímnutí a upo-
zorníti také naše zámožnější kruhy na kraj ten
jako na vhodné letní sídlo.
Město Svratka leží na řece Svratce, původně
Zvratce (mylně zvané Švarcavou). Připominá se již
r. 1350, starobylý a chudičký kostel pochází dle
knížky z XII. neb XIII. století. V dřevěné části
zvonice visí zvony z r. 1480. R. 1868 Svratka, číta-
jící 1414 obyvatelů, byla povýšena na město. Ve
Svratce narodil se č. Gregor, stavitel Národního
divadla a býv. primátor města Prahy. — Knížka
popisuje pak ráz krajiny, květenu luční, lesní
vodní, houby, živočišstvo, zemědělské poměry
podnebí. Pak popsány jsou výlety a pamětihod-
nosti krajiny: Karlštýn a zkamenělý zámek (který
byl dle výzkumů odborných již v době slovanské
osazen), pak Cikánka. Perničky, Čtyřpaličaté ská-
ly. Juránkova skála, Křižánky. Buchtův kopec (809
metrů), Devět skal (837 m). Žákova hors. Pělne
provedené obrázky illustrují velmi dobře tex
knížky, která jest zakončena roztomilou pohá dkoe
Terézy Novákové „O Svratce - Rusalce“. Dopo-
ručujeme knížku i účel její pozornosti našich čte-
nářů.
Černý
Gregor
Knížek
Cikánek
Pernička
Juránkův
Žákův
Teréza Novák
Svratka
Čechy
Morava
Praha
Křižánky
českýmoravský
Švarcava
národní divadlo
O Svratka
Buchtův kopec
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zneuznávaný Cézaune. Ve Francii je nyí
velká poptávka po obrazech Paula Cězauna, kterým
se ještě před 20 loty leckdo posmíval. Oclave Mir-
boau, nadšený ctitel Cézaunův, vypravuje v „Gil
Blas“, jak přišel k jednomu z nejlepších obrazů
Cézannových. „Když jsem byl jednoho dne“
vypravuje — „u svého nakladatele Charpentiera.
musel jsem vyhledati jistý odlehlý útulek. V malém
zamiklém pokojiku visel obraz, klerý se mi zdál
býti mistrovským dílem. Abych jej mohl lépe po-
zorovati, vylezí jsem na sedátko a se svého zvláší-
ního trůnu jsem zvolal: „To je Cézaune, nádherný
Cézaune!“ Domácí přiběhli a snažili se vyraziti
dvéře, neboť mysleli, že jsem se zbláznil nebo že
jsem dostal záchvat mrtvíce. „Co je vám?“, ptal
se Charpentier, když jsem dvéře dobrovolně ote-
vřel. „Víte co je to?“ odpovídám slavnostně, uka-
zuje na obraz. „Svinstvo, bezcenný obraz“, řekl
nakladatel, neztráceje klidu, „který dostal Zola o
nějakého zřejmě potrhlého člověka a který mi vpa-
šoval, jako se vpašují někomu padělané peníze. Už
jem obraz nabízel několika přátelům, ale nikdo
jej nechtěl. Jeden mne chtěl dokonce žalovati.
dám-li mu jej. Z pomsty jsem pak obraz pověsil
tady.“ „Vy jste barbar“, řekl jsem. „Vám se obraz
líbí?“ přerušil mne Charpentier, „pak si jej vezměte
domů a já vám budu za to ještě vděčen!“ Mirbenu
si to nenechal dvakrát říci: odnesl si rychle obraz
domů, důkladně jej očistil a stal se tak majitelem
jedncho z nejkrásnějších obrazů slavného nyí
mistra.
Cězaun
Cézaunův
Gil Blas
Cézannův
Charpentier
Zola
Mirbena
Francie
Oclave Mira
Cézaune
24
article
= Leonardo da Vínci anatomem. Don Antonio
de Beatis, neapolský kanovník, byl tajemníkem
kardinála Luisi dAragona, který r. 1517 jako pa-
pežský legát cestoval Francií s průvodem 34 osob.
Tajemník zanechal v rukopisu popis této cesty;
rukopis byl nedávno objeven v jistém francouzském
archivu a „Liberté“ přináší z něho několik výňatků.
V Amboise setkal se tajemník kardinálův s Leo-
nardem da Vinci, o němž napsal: „Tomuto šlech-
tici je 65 let, on má pravou ruku ochromenu.
takže nemůže už malovati s tím půvabem, který
mu byl vlastní. Napsal dílo o anatomii, jež má
význam hlavně pro malířské studium; jedná se
v něm o svalech, o nervech, o žilách, kloubech.
o vnitřnostech a o všem, co je význačného na těle
muže i ženy: ještě nikdy nebylo napsáno něco
podobného. Dal nám nahlédnouti do svého díla
z mimo to řekl, že rozložil více než 30 mrtvol žen
i mužů různého stáří. Napsal také množství knih
o vodách, o různých strojích a jiných věcech.
Všecky tyto knihy, napsané v jazyce italském
budou potomstvu cenným pramenem a přinesou
mu zábavu i užitek.“ Kanovník se nemýlil.
Leonardo
da
Beatis
dAragon
Lea
Vinci
25
article
= Umělec ve službách vědy. Němečtí lékaři
dr. Gustav Bärmann a O. Čckersdorf vydali právě
atlas tropických střevních nemocí. Obrazy byly
pořízeny vždy bezprostředně po pitvě mnichov-
ským malířem F. Skellem. Za jednoročního po-
bytu na Sumstře namaloval Skell pro atlas 40
skvarelů a kromě toho 35 názorných tabulí, na
nichž zobrazil syfylis a příbuznou framboesii, která
zle řádí na Sundách. V těchto dnech uspořádal
umělec výstavku originálů v mnichovské králov-
ské klinice.
= Sbírka dissertací doltorů inženýrství. Rek-
tor berlinské techniky, tajný rada Josse, učinil v
jedné ze svých posledních přednášek návrh, aby
doktorské dissertace inženýrů, které často obohate
technickou vědu, ale nejsou známy širšímu kruhu
interesentů, byly vydávány tiskem ve sbírce. Návrh
se ujal a co nejdříve započne sbírku disserlací vy-
dávati bibliotekář berlínské techniky.
= Pod Niagarskými vodopády. Každý rok na-
vštěvuje na tisíce lidí Niagarské vedopády a obdi-
vuje se zatajeným dechem toto nádherné přírodní
divadlo. Ale jen málo návštěvníků odváží se pře-
jíti mosty, upevněné na skále pod vodopády, které
doktor
Bärmann
O Čckersdorf
F Skell
Joss
Sundy
26
article
v oblouku se přes ně řítí, ač v létě nehrozí tu ne-
bezpečí. Ti, kteří chtějí tuto hrůzokrásnou prome-
nádu podniknouli, musí se k ní zvláště vyzbrojiti.
Svůj oděv vymění za flanelový šat, přes který na-
táhnou ještě hrubý oděv důkladně dehtovaný. Hla-
va se zahalí do nepromokavé kápě a výzbroj do-
plňují vysoké nepromokavé boly. Za zkušeným
vůdcem vstupuji pak návšlěvnici po točitých scho-
dech k úpatí vodopádů na zvlášlní most pod pa-
dajícími spoustami vod. Při vstupu na tento mos
je každý zaražen obrovskými vodními proudy, kte-
ré padají na most. Ale vůdce ujišťuje, že to nie
není, že je to jen hra větru. Chodec odvážně jde
dále, ale i tu hrne se na něj proud vody a vítr
bere mu dech. Jeden se chytá druhého nebo se
přidržuje kluzkého zábradli a pomalu, krok za
krokem a oslněn jde ku předu a musí vynaložiti
veškeru svou sílu, aby větrem a proudy vedy ne-
byl stržen k zemi. Nikdo, kdo tuto cestu podnikl
na ni nezapomene, ale také ji nikdo nepodnikne
po druhé.
Hla
27
article
Láska — bláznovstvím. S tímto tvrzením.
které cherakterisuje staré mrzouty obojího pohlaví
kteří lásky nepoznali a jejichž cit a rozum je zvrá-
cený, vystoupil nyní na veřejnost americký léka
dr. Morris a rozumí se, že, aby čestně obstál před
světem, odůvodňuje své tvrzení vědecky. Všecka
láska — dle dra. Morrisa nic jiného nežli bláz-
novství — má se nechati stranou ide-li o sňateka
v úvahu má přijíti jen zdraví. Ve své přednášce
řekl dr. Morris doslovně: „Láska má v otázce
sňatku význam podřízený. Dva zdraví a stejně za-
ložení lidé se společnými náklonnostmi mají se
vzíti, ať se milují nebo nemilují, ale především
mají si přinésti vysvědčení o zdraví.“ Shromáždění
jemuž dr. Morris své vývody přednesl, bylo jedno-
hlasně pro zavedení zákonů, které by zakazovaly
nezdravým osobám uzavříli sňatek. Je však více
nežli jisto, že cit namnoze přemáhá rozum a že
po zavedení podobných zákonů dovedou je zamilo-
vaní obejíti.
= Novinář velvyslancem. President Wilson.
který, jak známo, přeje novinářům a oceňuje jejich
politické nadání, jmenoval velvyslancem v Londýně
Láska
doktor
Morris
Wilson
Londýn
28
article
redaktora novoyorského měsíčníku „The World
Work“, pana Pagea. Také jiná vyslanecká místa
prý budou obsazena novináři.
U Maxima Gorkého. Redaktor italskéh
„Matina“ navštivil ruského spisovatele Maxima
Gorkého na Capri, kde žije Gorki už 6 let v nád-
herně vile u moře. Pracovnou spisovatelovou je
velká světlá místnost, k níž vedou dřevěné barokní
schody. Na stěnách visi jen málo obrazů, vzpo-
mínky to na literáty a umělce Gorkému blízké,
Svou velikosti je nápadný portrét ruského basisty
Šaljapina, který byl přítelem Gorkého v časech
dobrých i zlých. Mímo obrazy visí na stěnách staré
zbraně všech tvarů, indlánské luky a šípy, malé
stříbrné dýky, pistole, štíty a t. d. Pak jsou viděti
všady knihy, nové a zažloutlé, ohromné množství
knih na policích, na židlích, rozházené v úmyslném
a velmi vkusném nepořádku. Pokoj vyzdoben je.
bronzovými reprodukcemi řeckých soch a bronzo-
vou seškou Tolstého, který sedí v lenošce se sklo-
něnou hlavou a zdá se přemýšleti. Za podívání
stojí také krásná sbírka kamejí a řezeb ze slonové
kosti, na které si Gorkij patrně velice zakládá.
V pozadí pokoje stojí knihami a rukopisy přetížený
psací stůl, u něhož pracuje Gorkij několik hodin
denně.
Page
Gorký
Matin
Šaljapin
Tolstý
Gorkij
Capri
Gorki
d . Paka
the World Work
29
article
— Povodně v Uhrách. Z Devy, 1. července.
(K. k. uh.) Maroš zaplavil u města Devy obec Ma-
rošský Šemlov. Území 600 katastrálních jiter je
pod vodou. Sklizeň je úplně zničena.
— Prudká bouře na Černém moři. Ze Seba-
stopole, 1. července. (Spb. Ag.) Pro prudkou
bouři je doprava poštovních lodi do
přístavů Černého moře přerušena.
— Srážka vlaků. Z Pešti, 1. července. (K.
k. uh.) Dnes večer udála se na trati pešťsko-
jedlovské elektrické vicinální dráhy v hlavním mě-
stě nedaleko kasáren Františka Josefa srážka me-
zi vlakem této dráhy a nákladním vlakem uher-
ských státních drah. Osm cestujících bylo
při tom raněno, dva těžee. Několik
vozů bylo rozbito. Srážka byla zaviněna
dopravním personálem. Trať byla poškozena a bu-
de spravena teprve zítra ráno,
Maroš
Deva
František Josef
Uhry
Deva
Ma
Seba
Černý moře
Pešť
Aga