1
masthead
1. května 1908 Číslo 120.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
zek, představující německé lajtnanty, večeřícív
hotelu, a pod obrázkem byla slova: »Hotel
Central — v neděli večeře — nejjemnější pu-
blikum — toť se ví, že lajtnanti při tom —
pět kusů — dva a dvacet dragounů, lepší regi-
ment — vyšší platí — účet předložen — tu
kypí německá krev — francouzský účet, neslý-
cháno! — drzost, sprostota, urážka — to ž
zde v Německu? — německý účet chceme, ne-
vzdělaný číšníku! — takový francouzský kluk
— neví, co Němci jsou — to raděj neplatím
— napsati křídou: měli jsme nejprv kaviár atd.
atd. — teď rozuměl, chlape, he? — pašol !«
Jiná karikatura Zislinova týkala se učitelův
obecných škol, kteří žádali ve zvláštní resoluei
za přídavek výslovně proto, že se přičinilio
»germanisaci země«. Zislin označil slova ta z
pruský servilism a za podlízání. Kromě toho
otiskl Zislin v době procesu Molikova s Har-
denem obrázek, na němž starší pán něžně ob-
jímal šiji hochovu. Nad obrázkem byl nápis
»Die Kultursprache« a) pod ním: »Sprechen
sie deutsch?«
Ačkoliv Zislin dokázal, že škaredá seéna
ona v hotelu Central skutečně se udala, odsou-
zen byl pro urážku 22. pluku dragounského na
osm měsíců do vězení, tiskař a expedient k za-
placení pokuty po 100 markách, protože »pohor-
šení« rozšiřovali. Tak vysoko cení se tedy čest
německého lajtnanta tak zvanými neodvislými
soudci. Číšníci cení ji ovšem, jak scéna v ho-
telu Central ukázala, poněkud jinak — podle
účtů nezaplacených.
Němec
Německo
Haro
Central
5
article
K pověstem o zavraždění Raisulia.
Zavraždění marockého bandity velikého slohu
zdá se býti jistým již, ač nedošlo ještě zpráv
autentických. Pověsti, došlé do Tangeru, tvrdí,
že zavražděn byl na blizku Tazerontu. Vlákán
byl do zálohy, kterouž mu nastražil kmen
Lekhmů. Kmen ten pozval jej, aby zúčastnil se
slavnosti při jistých náboženských obřadech
Při návratu ze slavnosti této byl Raisuli něko-
lika muži kmenu od zadu znenadání zastřelen
Na zvěst tu oddechnou si oba maročtí sultánové
Ale v Evropě želeti bude po něm známý »tichý
společník« jeho výbojných podniků.
Cisař Vilém proti Heineovi.
Pomník, kterýž císařovna Alžběta dala zři-
diti ve svém Achilleionu na Korfu, byl ně-
meckému císaři trnem v oku, sotva že or
nádherný zámek tento koupil. Nevěděl, jak se
zbaviti pohledu na tohoto básníka revolučního,
kterýž alespoň ve verších svých házel veškerá
tehdejší německá knížata spolková, Hohen-
zollerů nevyjímaje, do jednoho koše jako
nečisté smetí. Konečně připadl na myšlenku, že
na místě, kde pomnik stojí, zřídí chrámek na
paměť císařovny Alžběty. Chrám stavěti má
profesor Herter v Berlině, kterýž prý ale o tom
dosud nic neví. V Berlině ovšem zpráva sama
způsobila velikou sensaci. Jméno veliké ctitelky
Heineovy má býti prostředkem k jeho potupení.
Jsou mnozí, kteři tento chrám pokládati budou
spíše za znesvěcení nežli posvěcení památky
nešťastné ženy.
Vilém
Heine
Alžběta
Korf
Tanger
Evropa
Berlín
Hohen
Heineův
6
article
Reforma bytová.
Reforma bytová.
Český zemský spolek pro reformu bylovou v král
českém pořádal v úterý 28. dubna ve velké dvoraně
Měšťanské besedy o 7. hodině večerní veřejnou schůz
s programem »Reforma bytová a zastavení fortifikač-
ních pozemků v Praze«. Místopředseda spolku pan
dr. Lošťák vylíčiv ve své zahajovací řeči, jaké vlivy
spoluúčinkovaly na vzniknutí onoho zla bytového.
které dnes tak těžce leží na všech větších městech
a naznačiv několika slovy, co se všechno dnes na
jeho odstranění podniká, uvítal zástupce c. k. místo-
držitelství dvor. radu pana dra. Pelce, zástupce zem
ského výboru král. českého radu dra. Frantu a zá-
stupce pražské městské rady pp. cís. radu A. No-
votného, dra. Podlipného a inženýra Zvěřinu a vy-
zval shromáždění k volbě předsednictva. K návrhu
pana Jaroše zvolen předsedou schůze pan dr Lošťák.
místopředsedou rada zemského výboru pan dr. Krejčí
zapisovatelem pan Bajaja. Pomocí obrázků ukázal
pan architekt Štěrba ve své velmi poulavé přednášce.
co všechno podniká spekulace, aby učinila blahodárný
stavební ruch na periferii města naprosto nemožný.
doktor
Lošťák
Pelc
Franta
Podlipný
Zvěřina
Jaroš
Krejčí
Bajaja
Štěrba
Praha
ský výbor král
městský rada
7
article
V těch nejvzdálenějších místech nalézáme již dnes
V těch nejvzdálenějších místech nalézáme již dnes
s Almou, kterou už známe z prvního aktu
Autor, klerý má snad vážnější literární aspi
race, nedá se bohdá zmásti přátelským přijetím
svého dramatického pokusu, který je od začátku
až do konce naivním omylem.
Hra studentských, tedy vzdělaných ochot-
níků má do sebe vždycky jakýsi půvab a může
zajímati spíš, než průměrná hra routinérů. Po
této stránce i v souboru studentských ochotníků
kteří páně Vyskočilovu pokusu věnovali čest
provození, našel se nejeden zajímavý moment
Až budou slečny Dočkalova a Smolova
inteligentní žačky paní Danzerové a p. Želen-
ského, mít příležitost zkusiti se ve vděčnějšíeh
a obsažnějších rolich, jistě na sebe obě upo-
zorní velmi příznivě.
Alma
Vyskočilův
Dočkalův
Smolův
Danzer
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert soukromého spolku ku pod-
porování domácích chudých v Praz
uvedl k nám tenoristu tak vysokých kvalit uměle-
ckých, s jakými se jen zřídka zvláště u tohoto druhu
hlasu setkáváme, jemuž většinou dostačí pro jeho
vzácnost již jen pouhý materiál k úspěchu. Komorní
pěvec Felix Senius z Petrohradu má ten skvostný
materiál v hrdle, ale i mnohem více, veliké umění
zpěvní. Jeho hlas jest ohebný, měkký, sladký, opo-
jivě libezný tenor, který však i síly, ba mohutnosti
a největšího citového vzrušení je schopen. Výšky zní
lehce a sytě, je však tento ušlechtilý hlas i v celém
svém ostatním rozsahu vyrovnán, a tóny jeho ozý-
vají se pružně, spojují se zaokrouhleně, bez trhlin
hran. Orgán, jenž prošel znamenitou školou a se
svými přednostmi fysickými sdružuje i výhodu slavné
tradice vlašské. Jak zapěl proslulou arii »Un' aura
amorosa« z Mozartovy buffy »Takové jsou všecky«,
bylo ukázkou klassického přednesu tak skvělou, že
obecenstvo cítilo se jako přenešeno do jiných světů,
očarováno. V následující pak arii z Donizettiova
»Nápoje lásky«, kterou zpívá Nemorinb, a která při
veškeré jednoduchosti, či právě pro ni, s tím sladkým
průvodem harfy a v koloritu výborně zachyceným
zpěvem fagotu náleží k nejdistingovanějším inspi-
racím Donizettiho, pěvec ještě jen mocněji uplatnil
krásu svého belcanta.
Senius
Mozartův
Petrohrad
Donizettiov
9
article
Avšak i moderní písně, Griegův »Sen«, Kamilla
Horna »Jen jednou rci«, Nápravníkova z široka me-
lodická romance »Já plakal ve sně« a přidaná píseř
Čajkovského, kterouž rovněž zpíval rusky (předchoz
písně zapěl německy a prvé dvě arie vlasky), uká-
zaly jej pěvcem veliké inteligence, jenž dovede se
pohroužiti celým bohatým citem do přednášených
písní a oduševniti jejich výraz. Úspěch komorního
pěvce Fel. Seniusa byl dle toho také jednomyslný.
skvělý. — Ostatní čásť pořadu obstaral orchestr kon-
servatoře. Sehrál vedením ředitele Jindřicha
Griegův
Sen
Nápravníkův
Čajkovský
Jindřich
Kamill Horno
Ilodická romance
10
article
stavby, které předpokládají, že tam v nejkratší době
povstane velkoměsto. A to vše jen za tím účelem
aby se zde ceny pozemků vyhnaly do výše a ně
kolik jednotlivců se obohatilo.
Tím jest ovšem již předem znemožněno, aby zd
bylo stavěno ve smyslu zdravého bydlení v úzkén
styku s přírodou. Škody, které tím obci samé po-
vstávají, jsou nedohledné. Obec musí v takovýcl
místech poříditi kanalisaci a komunikaci a neučiní-
tak, pak jsou tato místa zdrojem, odkud vycház
všechna ta olrava, která bezohledně hlodá na zdrav
obyvatelstva velkoměstského.
Dr. Záveský mluví o reformě bylové, poukazuje
k tomu, že ozdravění nynějších poměrů na trhu s po-
zemky stavebními jest možné za platnosti dnešních
stavebních řádů jen za spolupůsobení obce při r
gulování cen slavebních pozemků tím, že vhodní
pozemky zkoupí v čas a prodá je přímo stavebníkům
Obec karlínská zde učinila příklad následování hod
ný. Obec pražská má o pozemcích, které získala o
eráru plány, které odpovídají zdravému zastavění
Jest však potřebí, aby se provedem těchto pláno
také uskulečnilo. Tato veřejná schůze má býti pro-
jevem souhlasu s těmilo krásnými plány obce praž-
ské a zároveň poukazem, že snahy, které by se sna
proti nim měly uplatňovati, se budou pomocí veřej-
ného mínění v čas paralysovati.
doktor
Záveský
11
article
Navrhuje resoluci:
„Veřejná schůze, konaná dne 28. dubna 190
v místnostech Měšťanské besedy pražské, usnesla se
po vyslechnutí referentů v záležitosti zastavění forti-
fikačních pozemků pražských a v otázce nutné re
formy bytové na tomto projevu:
1. Návrh na zastavění pozemků, vypracovaný
městským stavebním úřadem, se schvaluje. Všichní
členové sboru obecních starších, jimž rozkvět králov-
ského hlavního města a zdraví obyvatelstva jeho
leží na srdci, se žádají co nejdůtklivěji, aby projek
tento podporovali a pozemky tyto před bezohlednou
stavební spekulaci chránili.
12
article
2. Aby zamezeno bylo další znešvařoväní okol
pražského, budiž zemský výbor odůvodněným podá-
ním požádán, aby nepovoloval regulaci pozemků
s fortifikacemi sousedících, dále regulaci Malých Ho-
lešovic, Troje, Podhoří a Šárky před zajištěním r-
cionálních zákonných podmínek zaslavovacích.
3 Obec pražská se žádá, aby koupené pozemky
ponechala ve svých rukou a prodávala je za pod-
mínek, předem stanovených, veřejně vyhlášených
sice, pokud možná za cenu mírnou, jen přímo sla-
vebníkům. V kupních smlouvách budiž cestou vou-
kromoprávnou zajištěno, že pozemky směji se jen
zastaviti způsobem určeným.
4. Obec smíchovská se žádí, aby nedovolovala
znešvaření stavebních pozemků, sousedících s Pe-
třinem.
5. Obec karlínská se žádá, aby pozemky strašni-
cké rovněž ponechala ve svých rukou a prodávalaje
stavebním družstvům neb jednollivcům výhradně jen
na stavbu rodinných domků v zahrádkách, při čemž
budiž zvláštní zřetel brán na dělnictvo a nižší úřad-
nictvo.
6. Obec pražská se žádá, aby spolu se Spolkem
pro reformu bytovou požádala korporace duchovní
jež jsou majiteli rozsáhlých pozemků slavebních
v okolí pražském, aby pozemky ty za ceny přiměření
přenechaly jen obci k racionálnímu zastavění.
Resoluce byla schválena s dodatky p. red. Va-
vřinka, který žádal, aby spolek pro reformu bytovou
prosadil u městské rady, aby zamezila stavění měst
kasáren na Hradčanech a dra. Meisnera, by se při
fortifikačních pozemcích bral zřetel ke stavbě děl-
nických domků.
Schůze skončena o 111/K hod. v noci
Malá
Šárek
Meisner
Trója
Virginie
Hradčany
spolek pro reforma
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Za příčinou vyžádaného prázdna
v den I. května technickými per-
sonály všech novinářských závodů
pražských, nevyjde dnes 1. května
1908 odpolední vydání, ani dne 2.
května ranní vydání »Národních
Listů«.
Příští číslo »Národních Listů«
vyjde dne 2. května 1908 v obvyklou
hodinu polední ve velkém
formátě.
— Ministerstvo obchodu dekretuje pro
Cmunt úřadní němčinu. Pražská firma K. K
zaslala nedávno svému odběrateli do Cmuntu
kávu a přiložila k zásilce svůj český složnílí
stek. Když odběratel chtěl na tento lístek ode-
slati peníze, odepřel poštovní úřadník v Cmuntu
přijati český složní lístek, ačkoli se tak posu
vždy bez závady dělo. Pražská firma podalu
na to stižnost k ministerstvu obchodu
v těchto dnech jí došlo vyřízení, v němž s
praví, že počínání úřadníkovo je
správné, poněvadž v Cmuntu je s
úřadní řečí pouze němčina. — C
tomu řekne J. Ex. český ministr obchodu dr
Fiedler? Zdali pak dojde i na to tak rychle
z Kanů opět brilantně, ba ve volbě temp, řekl
bych, ještě přiléhavěji Smetanovu »Vllavu«, v níž
mladý orchestr dovede fascinovati sladěností a svě-
žestí svého zvuku. Jindřich z Ksánů očividně koncer
za koncertem zdomácňuje více na podiu, pohyby
jeho se uvolňují a nabývají suggestivnosti ke vzletu
a mohutným akcentům, při lom blahodárně působí
na rovnováhu orchestrálního tělesa klid, plynouci
z naprostého ovládání partitury a dovolující při
akribii studia místy, jako na začátku básně, omeziti
užívání taktovky na minimální, sotva pozorovatelné.
Také temperamentní a v provedení velmi přehledne
opakování symfonie d-moll od Césara Franka staví
Jindřicha z Kažnů do řad našich dirigentů nej-
lepších.
Fiedler
Smetanův
Vllav
Jindřich
Franco
Cmunt
Kažn
14
article
Krátkost koncertu umožnila mi navštíviti ještě
téhož večera Gounodova »Fausta« v Narodnín
divadle. Vystoupil v něm pan Henryk Dr ze
wiecki, a druhé toto vystoupení dopadlo pro pěv
celkem příznivěji. Nejvíce líbila se kavatina v z
hradní scéně. V hlavních rysech nezměnilo se však
nic z charakteristiky podané předešle.
+ Z Olomouce. Veliký úspěch »Faustova pro-
klelí« přiměl »Žerotín« k tomu, aby koncert dne
20. dubna opakoval. Provedení bylo možno-li ještě
dokonalejší, úspěch ještě imposantnější. Po koncertu
byl na oslavu večírek, který svým pořadem a úča-
slenstvím stal se druhým koncertem, neméně skvě-
lým a animovaným. Abychom oceňovali zde znovu
umělecké výkony pražských hostů pí. Tůmové a Kli-
menta, bylo by snad zbytečným, ale zmínky zaslu-
huje pro pozornost a nadšení, které v publiku čelném
a vybraném vzbudil přednes Trnečkovy fransskripee
na Smetanovu Vltavu p. Václavem Kličkou od Měst-
ského divadla v Plzni. Nádberný tón, skvělá tech-
nika a pravá hudebnost pojí se tu v takový celek,ž
bouře pochvaly nebrala konce, až vynutila si několik
přídavku.
+ Památku Svalopluka Čecha oslaví studentstvo
středoškolské v sobotu dne 2. května o 3. hod. odp.
ve velkém sále Národního domu na Král. Vinohra-
dech. Přednášku o Svatopluku Čechovi prosloví prot.
Gounodův
Faust
Henryk doktor
Faustův
Tůma
Trnečkův
Smetanův
Klička
Čecho
Král
Olomouc
Žerotín
Vltava
Plzeň
Narodnín divadlo
Ktmento
15
article
Fr. Sekanina. Písně na slova Čechova od K. Knittla
a J. B. Foerstra zapěje koncertní pěvkyně sl. Zvolská
a Kovařovicův melodram »Loutkářův sirotek« před-
nese sl. A. Smolova za doprovodu p. K. B. Jiráka.
Ostatní čísla programu, sbory od Smetany a K.
Weise přednese jednak studentský mužský sbora
damský sbor »Minervy«, řízením kol. Zd. Knittla.
recitace pak provedou slečna Smolova a pan Kro-
páček, žáci K. Želenského a sl. Houzova, posluchačka
»Minervy«. Při velmi nízkých cenách (čísl. sed. 1 K.
nečísl, sedadlo 50 b, k stání 20 b) doufá se, že
nejen z řad studentstva, ale i širšího obecenstva pro-
jevena bude největší účast. Zbytek vstupenek možno
koupiti u prof. p. Fr. Stýbla, Táborská ul. 9.
+ Koncerty moravských učitelů v Paříži
(Corr. Tch.) Jak již bylo referováno, koncerty
ty po stránce hudební slavily pravé triumfy.
Odborný divadelní list »Comoedia« přináší
jeho odpověď, jako na první dotaz náš v při-
čině telegrafních tarifů? Či nedojde vůbec jako
nepřišel už výklad k nařízení min. rady Wag
nera o vyvěšování výhradně německých tarifo
v »čístě německých městech« ?l
— Denunciací českých soudců pro vnitřní
české dopisování snaží se Němcům zalíbiti také
přednosta okresního soudu v Mostě, rada Josel
Scholz, který studoval české gymnasium v Hradci
Králové a po dlouhá léta působil u českých
soudů ve Vlašimi a v Kamenici nad Lipou. Pan
rada Scholz dal nalitografovati (l) a
německým referentům svého soudu
rozděliti za účelem denunco ván
formuláře v tomto doslovném znění:
František
Sekanina
Čechův
K Knittl
Foerstr
Kovařovicův
A Smolův
Jirák
Smetan
K Weis
Minerva
Zdeněk
Knittl
K Želenský
Stýblo
Němec
Josel Scholz
Scholz
Smolov
Francie
Táborská ulice
Paříž
Hradec Králové
Vlašim
okresní soud v Most
koncert moravský
16
article
An das k. k. Kreisgerichts-Praesidium
in Brüx
Aufsichtsbeschwerde des k. k. Bezirksgerichles
Brüx gegen das k. k. Bezirksgerichť in . . .
Trotzdem feststeht, dass sich die Ge-
richte im inneren Dienste und im Verkehre unter-
einander ausschliesslich der deutschen Sprache zu
bedienen haben, ist unter Geschäftszahl . . . diein
tschechischer Sprache verfasste Zuschrift des
k. k. . . . gerichtes in . . . Abteilung vom . . . 1908
Geschäftszahl . . . hier eingelangt.
K. k. Bozírkagericht Brüx,
am
1908.
Ableilung
C. k. presidiu krajského soudu v Mostě.
Dohledací stížnost c. k. okr. soudu v Mostě na
c. k. okr. soud v . ..
Přes to, že pevně stanoveno (Il), že
soudy mají ve vzájemném styku užívati výhradně
německého jazyka, došel sem pod č. j. . . . v jazyce
českém sepsaný přípis c. k. . . . soudu . . . od
dělení ze dne . . . 1908 č. j.
Most
Bezirksgerichle Brüx
Verkehre unter
Bozírkagericht Brüx
Ableilung C
krajský soud v Most
17
article
C. k. okr. soud v Mostě,
1908.
odd.
dne
Pan rada Scholz jest důvěrným přítelem
pana rady Ludvíka Kohna, člena onoho re-
kursního senátu mosteckého, jenž prohlásil
češtinu za řeč u okresního soudu v Chomutově
neobvyklou. Radu Kohna považovati sluší za
hlavního strůjce zdejší německé zášti proti
češtině; tento pán hledí různé překážky své
kariéry odstraniti a svým okázalým nepřátelstvím
vůči češtině zalibiti se vedlejší německé vládě
v Čechách. Upozorňujeme také pány poslance
na to, že tento rada Kohn uchází se o radovské
místo v Praze. Chce snad své »německé« ná-
zory také v Praze šířiti — jest totiž důvěrným
přítelem mosteckého dra. Herolda. Patrně v
srozumění s radou Kohnem chtěl se vyzname-
nati také pan rada Scholz. Obrat, nastalý v ná-
zorech vrchního zemského soudu poučí snad
tyto pány o vratkosti slávy, kterou založiti s
chtěli na podkladě protizákonnéml
— Češti poštovní úřadníci žádají za
ochranu proti útokům německé žurnalistiky.
Scholz
rada
Kohn
Herold
Most
Chomutov
Čechy
Praha
18
article
Předsednietvo spolku c. k. poštovních úřadniko
v král. českém zaslalo včera Národnímu klubu
ve Vídni, Klubu státoprávních poslanců českých,
Klubu českých poslanců sociálně-demokratických,
dále ministrovi obchodu dru. J. Fiedlerovi
ministrovi krajanu K. Práškovi telegrafickou
žádost, v níž prosí snažně jménem svých členů
za účinnou ochranu a přispění proti neslýcha-
ným útokům německé žurnalistiky na zdatnost
stavovskou českého poštovního úřadnictva, čer-
paným z tendenčních a nepravdivých zprávo
německo-brodském případě. »České poštovn
úřadnictvo — uvádí se v depeši dále — bylo.
jest a bude si vždy vědomo svého důležitého
poslání na poli obchodu, průmyslu a dopravy
a podřizuje vždy a ve všem svoje, byť i vyšš
city národní ohledům služebním a nevyhnutelne
přesnosti v poštovní dopravě. Vídeňské úřadni-
ctvo vlakových pošt nemá však na zřeteli v prvé
řadě zájmy dopravní, jak dokázalo v Německém
Brodě, kde proti přesnému znění služební in
strukce dalo vyložiti přijaté již závěry poštovn
jedině z toho důvodu, že byly opatřeny českým
nápisem«.
J Fiedler
K Prášek
Vídeň
německý Brod
spolek c
19
article
— Poradní sbor okresních výborů če-
ských. Na základě usnesení přípravného komi-
tétu organisace českých okresních výborů má
se konati sjezd delegátů českých okresů v ne
děli dne 31. května 1908. Program sjezdu
ustanoven byl takto: Dne 30. května večen
v Národním domě na Král. Vinohradech přá-
pravé chvalozpěvy na učitele moravské a v sa
mých superlativech mluví o jejich »instrumen-
tálním ideálu«, o »zázračném jejich zpěvném
umění«, praví, že »po stránce technické kázeř
hlasivek a vyspělost hrdelní nikdy tak daleko
nedospěla«, uvádí, že jejich zpěv »uskutečňoval
rozkošné efekty smyčcového kvarteta« a obdi
vuje se tomu, že i nejméně zručný z účitelo
moravských »má v hrdle flélnu, klarinet, hoboj.
trombon, basu, lesní roh, turecký buben a nej
jemnější rejstřík harmonia«. Též i jiné listy po
chvalně se zmiňují o neobyčejném úspěchu mo
ravských pěvců, někteří hudební referenti slibují
podati později svůj odborný úsudek, ale i mim
tyto čistě odberné kruhy vzbudily tyto české
koncerty mocný ohlas v celé francouzské veřej-
nosti, zejmena, když nám vždy sympatická rad-
nice pařížská svým slavnostním a zároveň srdeč-
ným uvitáním našim krajanům v tomto míliono-
vém městě razila cestu a připravila půdu. Jest
to zase jeden z úspěchů důsledně a systema
ticky pěstovaných styků česko francouzských
dlužno zde konstatovati, že o tyto styky naše
pražská radnice má největší zásluhy.
okresní výbor če
národní dům na Královský
lesní roh
20
article
S jiné strany se sděluje: Ve čtvrtek dne
30. dubna bylo pěvecké sdružení učitelů mo
ravských, vedené sbormistrem svým prof. Ferd
Vachem, přijato od presidenta a městské rady
v Nancy na radnici tamější. Starosta měst praž
ských dr. K. Groš zaslal k slavnosti této podobně
jako k slavnostnímu přijetí na radnici pařížské
presidentům municipální rady v Paříži a Naney
telegram, v němž vřelými slovy poděkoval za
přátelské a pohostinné přijetí, připravené našim
krajanům ve Francii. — O úspěších pěvců na-
šich v Paříži, zejmena o koncertech v Troca
déru a v divadle Chátelet přinášejí obšírné
zprávy časopisy pařížské, zejména »Figaro« a
»Gaulois«; píší, že účin vystoupení našich zpě-
váků byl velkolepý a hluboký a že sbor pade-
sáti účinkujících činil čistotou a jistou intonae
přednášených skladeb dojem velkých varhan.
Koncerty v divadle Chatelet a v divadle Sary
Bernhardtové byly provázeny informační před-
náškou prof. Hanticha z Prahy, který výpravu
pěvců moravských provázl.
telský večer delegátů. Dne 31. května o 9. ho-
dině dopol. schůze v zasedací síni staroměstské
radnice v Praze; ve schůzi té projedná se
volba poradního sboru. Okresy, které hodlají
ke statutu podati své návrhy a dosud tak ne-
učinily, nechť tak učiní nejposléze 8 dní před
konáním sjezdu. Dne 31. května společná ná-
vštěva jubilejní výstavy. Sjezd bude se konat
bez dalšího vyčkávání přístupu okresů dosud
nepřihlášených; k informaci se uvádí, že ze
128 okresů českých a smíšených přistoupilo až
dosud k organisaci 90 okresů, 7 ponechává
rozhodnutí okresnímu zastupitelstvu, 4 prohlá-
sily, že vůbec nepřistoupí, 25 okresů na dvoj
výzvu k přistoupení vůbec ještě neodpovědělo
a 2 okresy zaujaly stanovisko vyčkávací.
Ferd Vach
K Groš
Figaro
Gaulois
Hantich
Nancy
Paříž
Francie
Praha
Chátelet
Sara Bernhardt
staroměstský radnice
21
article
— Právo jazyka českého ve Slezsku? Dne
9 března 1904 podal dr. František Hodáč, advo
kát v Brně, jménem záložny Cyrillo-Methoděj
ské u c. k. krajského soudu v Těšín
česky sepsanou žalobu směneční o za
placení 4920 K csc. na osobu jazyka německéh
vťbec neznalou. K té žalobě dal tento krajský
soud, podepsaný drem. Nedopilem, platební roz
kaz ze dne 12. února 1904 č. j. Cv. 120/4 jen
jazykem německým, aniž by byl aspo
u znal odůvodniti, proč nevydává pla
tební rozkaz jazykem českým k žalobě české-
K stížnosti, proti tomu podané, v níž na-
vrhoval stěžovatel, aby rozkaz platební k če
ské jeho žalobě byl vydán v řeči české, c.k
mor. slez. vrehní soud zemský v Brně vyda
rozhodnutí své na prvním místě jazykem něme
ekým a na druhém místě též jazykem českým
ze dne 11. března 1904 č. j. R. I. 30/4/6, pode
psané Malym, jímž nevyhověl té stížnost
z těchto důvodů: Po stránce jazykové budiž po
dotčeno, že nevyhovělo se snad z důvod
zásadních, nýbrž jen proto, že kance
lářský pomocník, jenž v dotyčném se-
nátě jest ustanoven a příslušnými vyhotoveními
pověřen, českého jazyka neovládá
dle jazykových předpisů, pro Slez-
sko platných, mají se vydávati vyřízení
toliko dle možnosti v obvyklých
tam jazycích slovanských. Na ná
vrh exekuční, jazykem českým po
daný, pak na základě onoho rozkazu plateb-
ního drem. Hodáčem c. k. krajský soud v Těšíné
usnesením jazykem německým vydaným ze dne
27. února 1904 č. j. Cw. 120/4/4 povolil exe-
kuci a c. k. okresní soud v Bohumíně úko ny
exekuční předsevzal dne 2. března
1904 přes to, že žádost podána byla česky.
doktor
Hodáč
Nedopil
Malý
Slezsko
Brno
Cyrilla
Těšín
Bohumín
22
article
i v pozemkové knize jazykem německým. N
to vše stěžoval si dr. Hodáč m. noe. RRozhod-
nutím ze dne 8. dubna 1904 č. j. R. I. 53/4/19
c. k. mor. slez. (podpis „Maly“) vrchní soud
zemský v Brně nevyhověl stížno stem
do toho rušení práva jazykovéh
z těchto důvodů: „Vzhledem ke zvláštním
jazykovým poměrům ve Slezsku
vzhledem k jazykovým předpisům
pro tuto zem vydaným lze zde tolik
poukázati na předcházející vyřízení vrch. zem
soudu v téže věci vydané ze dne 11. březn
1904 č. j. R. I. 30/4/6. Nemůže tudíž vrchn
zemský soud peřadem instaneí z uvede
ných důvodů, jakož i, pokud nebude pro-
kázána dostatočná jazyková způsobilos
dotyčných úřadníků a zřízeneů.
Hodáč
Brno
Slezsko
23
article
vydati změňující rozhodnutí a proto není též
příčiny, proč by se svého stano v i s k
jako úřad dozorčí vydal změňující příka
vůči okresnímu soudu v Bohumíně, který n
základě německého požádání za
výkon exekuce, jež k němu došlo, další opatření
v tomže jazyce vydal. Dr. Hodáč m. noe. podal
dne 14. dubna 1904 u e. k. ministerstva prán
dozorčí stížnost na všechny tyto soudy, dovo
zovav: Důvodem čl. 2. uvoz. zák. k civilníme
řádu soudnímu a novému řádu exekučnímu jest
dle § 13. obecného řádu soudního (starého
u soudů řečí jednací, v níž jest vyřizovati po
dání, řeč v zemi obvyklá. Za takovou uznáví
nařízení ministerstva práv ze dne 12. říjnn
1882 č. 1584 v obvodu c. k. krajského soudu
v Těšíně řeč českou a řeč polskou. Byl ted-
německým vyřízením české žaloby a rozhodnu
tím stižnost proti tomu podanou zamítajícím po
rušen nejen čl. 19. zákl. zák. stát., nýbrž do
cela jasné ustanovení zákonů v řízení soudnín
platných. To uznal ve svém rozhod
nutí v zásadě sám vrchní soud zem-
ský. Okolnost, že kancelářský pomocník u c.k
krajského soudu v Těšíně neovládá jazyka če-
ského, kterou jej omlouvá c. k. mor. sl. vrchn
soud. zemský, dovolávaje se jakýchsi ve
řejnosti neznámých předpisů ja-
zykových pro vévodství slezské.
doktor
Hodáč
Bohumín
Těšín
nařízený ministerstvo práv
24
article
není dostatečnou příčinou k tomu hrubému po-
rušení zákona, naopak jest z odůvodnění tako-
vého zřejmý nedostatek vůle úřad
vati jazykem českým, anoť nestává i
kterak nedostatku schopných úřadníků, znalých
jazyka českého, jichž umístěním v dotyčných
soudních kancelářích odpadla by ta c. k. sou-
dů tak nedůstojná výmluva. V dů
sledcích svého zákonu se přičícího názoru vy
řídil c. k. krajský soud v Těšíně i český návrh
exokuční německy a vyřizuje c. k. okresní sou
v Bohumíně povolení té exekuce, vykonal je ně
mecky i v pozemkové knize a vyřídil německy
také české návrhy přímo u něho podané tak pod
č. j. E. 236/4/6. Nelze očekávati, že by bez dů-
tklivého upozornění c. k. ministrem c. k. soudy
výše jmenované zákonný postup zachovaly. Jed-
nání všech těch c. k. soudů zde líčené jesti s to-
aby vážně otřásalo důvěru v ne-
strannost a neodvislost c. k. soudů.
nehledě ke škodám hmotným, jež
pro občanstvo jazyka německéh
neznalé takovým jednáním mohou
vzniknouti. Taktéž jeví se ve snadnosti.
s jakou dovedl c. k. mor. sl. vrchní soud se
přenésti přese stížnost, neudav důvedů ze zá-
kona plynoucích a vyřídiv sám českou stížnost
v prvé řadě jazykem německým, na druhém pak
místě jazykem českým, nedostatek vážnosti. Stě
žovatel navrhl, aby všem těm soudům dáno bylo
důkladné poučení, že jich postup nebyl v záko
nech odůvodněn, by předsednictvům c. k. kraj
ského soudu v Těšíně a c. k. mor. sl. vrchníh
soudu zem. v Brně bylo vytknuto, že nevydala
zákonné důvody svých usnesení, a by oběma těm
soudům bylo uloženo zákonité jednání ve vě-
cech správné a zvláště bezodkladné nahražen
čského jazyka neznalých a proto jazykově ne-
schopných úřadníků pomocných silami úplně
způsobilými, jakož i vyřizování podání českých
Těšín
Bohumín
Brno
25
article
jazykem českým. Od r. 1904 podnes ček
dr. Hodáč na vyřízení té stížnosti
marně.
— Z Mostu. (Národnostní poměry.) V ny-
nějším kritickém stadiu jazykové otázky v Če-
chách dlužno upozorniti na nedostatek národ-
ního uvědomění našeho lidu na Mostecku. Zdej-
ší Čechové, dovolávajíce se svého práva na sou-
dě, netrvají na užívání českého jazyka při po-
dáních, při jednání před soudem a vynášení
soudních rozhodnutí. Mostecko je průměrně asi
ze 40%% české. Jsou tu obce s ohromnými če-
skými většinami a jiné se silnými menšinami.
doktor
Hodáč
Čecho
Most
Mostecko
26
article
Při krajském i okresním soudě v Mostě vystu-
pují české strany denně v takovém množství, že
líčení česká neb aspoň smíšená nabý vají
často převahy. Však advokáti české klienty
zastupující a českými penězi placení napořád
uživají v podáních i v jednání před soudem
němčiny a jich čeští klienti nemají ani tolik
národní hrdosti a tolik sebevědomí, aby na zá-
stupci za své penize žádali respektování své ma-
teřštiny. Smutno je poslouchati takové české
líčení, kde žalobce i žalovaný, ba i svědková
jsou Češi. Žaloba podána jest a přednáší se ně-
mecky, protokolování děje se německy, advokáti
návrhy své přednášejí německy bez ohledu, zda
klient jejich jim rozumí. Smutno je poslouchati
ty Čecháčky, když snaží se mluviti lámanou
němčinou, snad v domnění, že vyhrají, ukáží-li
svou ubohou znalost samospasitelné. Úzasem
naplňuje posluchače, když Čech na otázku soud-
covu, „ehce-li vypovídati česky nebo německy“,
odpovídá, že jest mu to jedno. Líčení provádí
se pak ovšem německy, leč že některý Čech při
největší ochotě promluviti německy řádně ne-
dovede, a na obličeji jeho viděti je, že naprosto
nechápe, oč se jedná. Jednání se ukončí, roz-
sudek se vynáší německy, a české strany ani
nevědí, jak to s nimi dopadlo. Teprve potom je-
jich advokát lámanou češtinou jim vysvětluje
výsledek. Tak málo respektují zdejší advokáti
národnost svých českých klientů a to vlastní
vinou Čechů. Jediný odcházející dr. Horlivý sna-
žil se na soudě uplatňovati češtinu, pokud úplná
neznalost češtiny některých německých soudeů
to přímo neznemožňovala. Oproti tomu je v Mo-
stě 15 advokátů, hlásících se vesměs k Němcům,
kteří mají množství českých klientů. Však ani
jediný z nich, ač přijímá zastupo-
váníČechů a přijímá české pení ze.
Čech
Čecháček
Čo
Čecho
Němec
Čechy
27
article
nepodá na soud spisu, jazykem če-
ským sepsaněho. Mnozí z těchto advokáto
nejsou vůbec češtiny znalí, ostatní jen velmi
nedokonale, až na nepatrné výjimky. Však na
soudě ani ti, kteří aspoň poněkud češtinu ovlá-
dají, neužívají řeči svých klientů, leč jen tehdy,
obracejí-li se přímo ke svým klientům němčiny
naprosto neznalým. Je snad něco smutné pravdy
na tom, co poznamenaly zdejší noviny „Brüx.
Ztg.“ k odchodu dra. Horlivého, že nebylu totiž
jeho kancelář Čechy dostatečně podporována.
Nelze zajisté na českém advokátu žádati, aby
vydržoval kancelář pro Čechy, kteří jdou k če-
skému advokátu jen proto, že očekávají — bez-
platné zastupování, kdežto čeští klienti, mající
peníze v rukou, plní kanceláře německých ad-
vokátů. Tak, bohužel, podporují zdejší Čechové
své národnostní odpůrce, nemající k nim ani
tolik slušného ohledu, aby jejich řeč respekto-
vali. V době, kdy zdejší „Brüx. Volksztg.“ hlásá
bezohledný vyhlazovací boj proti všemu české-
mu, nutno zdejšímu českému lidu připomenouti
tuto jeho národní chabost a důrazně žádati, aby
v každém případě obracel se na českého advo-
káta (po odchodu dra. Horlivého dr. Bendl)a
nejvýš jen na ty z advokátů německých, kteří
češtiny úplně jsou moeni a oehotni budou ve
styku s klientem i před úřady česky jednati.
Čecho
doktor
Bendl
Brüx
Čechy
28
article
Každý strach z užívání češtiny před soudem je
zbytečný, téměř všichni soudcové zdejší znají
česky, někteří výtečně, ač to zakrývají. Čestí
advokáti z jiných měst, jsou-li nucení do Mostu
substituovati, nechť obracejí se pouze na zdej-
šího českého advokáta, neboť jsou zná-
my případy, že zdejší němečtí advokáti českým
advokátem v záležitosti české strany substituo-
vaní před soudem německy jednali.
— Smyšlená tvrzení. Z Vídně, 30. dubna.
Posl. dr. Jos. Fořt, ministr obchodu mim
službu, žádá nás, abychom konstatovali, ž
všechna tvrzení, v »N. Fr. Pr.« o něm uveřej-
něná, jsou planým a číročirým výmyslem.
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
novostrašeckého zvolený rolník Josel Lech-
ner v Lánech byl od císařa potvrzen. — Četnický
strážmistr Frant. Brvxy a šikovatelé pomocníci
Frant. Mart. Vondrouš a Jan Ligora jmeno-
váni byli místodržitelskými kancelisty. — Pan MUDr.
Edvard Cmunt, bývalý řídíci lékař lázní v Bran-
dýse n. Orlicí, jmenován byl inspekčním lékařem
ústavu pro vodoléčbu a elektrotherspii v Luhačovi-
cích, kdež zahájí praxi 1. května t.r.
— Rodinné zprávy. Pan Vratislav Čerm ák,
c. a k. poručik v záloze a stalkář v Tuchoměřicích
u Prahy a slečna Žofička Chadrabova, dcera
statkáře a starosty z Drobovic u Čáslavi, slavili man-
želský sňatek dne 23. dubna t. r. v chrámu Marie
Sněžné v Praze. — Pan Bohusl. Koníček, úřadník
městské spořitelny pražské, s chotí svou Anči roz.
Nesvadbovou, slavili v těchto dnech svůj sňatek
manželský.
Posl
doktor
Jos
Josel
František
Mart
Vondrouš
Ligora
MUDr
Cmunt
Čerm
Chadrabův
Marie
Bohusl
Anča
Nesvadbův
Most
Vídeň
Francie
Lány
Bran
Orlice
Luhač
Tuchoměřice
Praha
Drobovice u Čáslav
29
article
— O stavu knížete Jiřího Lobkovice sděluje se
ze sanatoria dra. Hausmana: Temperatura ve středu
ve 4 hod. odp. 36.6, tepů 68, dechů 24. Noc úplně
klidná. Ve čtvrtek ráno: temp. 36.6, tepů 66, dochů
24. Kníže posazen do lenošky, ve které strávil cel-
kem 6 hodin. Subjektivní stav dobrý, nálada knížete
klidná. Celkový stav zcela uspokojivý. V Praze, dne
30. dubna 1908 o 1 hod. odpol. Prof. dr. O. Kukula
Dr. Mrázek. Dr. Hausman.
— Slav nemocného poslance dra. Herolda byl
včera tento: teplota ráno 38.0, od 10. hod. dopol.
do 3. hod. odpol. 37.5, o 6. hod. 38.5, večer 37 .6
tepů 84, dechů 20. Rozsah erysípelu byl celkem ne-
změněn, intensita okresů starých značně se zmen-
šila. Celkový stav byl lepší, chuť k jídlu mírná.
— Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Heve-
roch přesídlil do Křemencové ulice č. 1. (nároží
Myslikovy ul.) a ordinuje od 8.—9. a od 3. — 4. hod.
—Zubní lékař p. dr. Boh. Procházka ordinuje
od 1. května v Praze na Perštýně č. 17.
Lobkovic
Kníže
profesor
doktor
Kukula
Mrázek
Hausman
Herold
MUDr
Heve
Boh
Praha
Myslikův ulice
Perštýn
30
article
— Úmrtí. Dne 28. dubna zemřel po delší, trapně
nemoci v Bludově na Moravě všeobecně známý pan
Ant. Šimůnek, řezník, uzenář a hostinský v 56.
roce věku svého. Pro své dobré srdce a milou po-
vahu byl všeobecně oblíben. Pochován bude dnes
v pátek 1. května o 10. hod. dopolední
— I americký ministr je k tomu vhod, aby špinil
Čechy. Vídeňský »Zeit« uveřejňuje interview s ame-
rickým ministrem vnějších věcí Rootem, ve kterém
vyjádřil se prý takto o přistěhovalcích: »Vzhledem
k otázce přistěhovalecké Spojené státy jsou nyní
v postavení římského císařství, do něhož vpadli bar-
baři a je zaplavili, hledajíce obohacení. Barbaři —
Sarmaté, Dakové, Avarové atd. byli náramně chu-
dobní a bohaté kraje římského císařství s jejich vy-
sokou kulturou neodolatelně je lákaly. Titíž ná-
rodové míním tytéž země, kteréž vysílaly barbary
k Římu — Chorvati, Češi, Slováci, Rumuní, Poláci,
Antonín
Šimůnek
Čecho
Sarmat
Avar
Chorvat
Čech
Slovák
Polák
Bludov
Morava
spojený stát
Řím