ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c8b5cb50-762f-11dc-9380-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 50, org 13, work 9, person 158
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, v sobotu 17. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 286.
4 article
Ba ranní a odpel. HIsta předrlácí see v Praze v aáministrael na přn se žtvrt lota. . . . K — a Svojí donáškeu na ně 22 eerrt late ve Olialkécht na měsía . . . . . . 2 K 30h Pošton: nu l . . . . 9 R no s dvojí zíailkou na měsíe
Praha Pošton R no
5 article Projev Svazu českých poslaneckých klubů
Projev Svazu českých poslaneckých klubů na českém sněmu. Sněm království českého jest po včerej ších bouřlivých událostech vládou odročen K zasedání sněmovnímu pohlíželi sta- tisíce obyvatelů tohoto království s touhou nadějí. Volební opravou mělo býti konečně národu našemu zjednáno spravedlivé zastou- pení na sněmu zemském a odčiněna křivda. páchaná na širokých lidových vrstvách, jimž dosud nepřísluší právo volební do sněmu úpravou financí zemských napraveny byti měly neutěšené poměry hospodářství zem- ského; celá řada plodných podnětů zákono- dárných v oboru hospodářském, kulturním i sociálním pro venkov i města dojíti měla vyřízení ku blahu naší vlasti a obou národů ji obývajících Veškeré tužby a naděje tyto jsou zma- feny. Německá panovačnost, zpupnost a umí- něnost, hýčkaná a vypěstovaná vládami po- sledních let a podporovaná, bohužel, i vládou nynější, po čtyři neděle dovedla mařiti prác sněmovní a číhala jen na vhodnou příleži- tost, aby přivoditi mohla náhlý konec sně- mování. Při tom čeští poslanci semknuti ve svorný šik od počátku do konce stáli na půdě práva a zákona a s bezpříkladným sebezapřením vzdorovali provokacím německým i vlasti zrádným přímo činům, které do nejvyšší míry pobouřiti musily vlastenecké city naše. Včerejšího dne, jak nezvratně jes zjištěno, ůtokem z předu lstivě na- strojeným způsobili němečtí poslanci bouřlivý výstup na sněmu, pro nějž schůze skončena. V pozdní noční době pak na diktát německých poslanců, opírající seo klamné tvrzení, jakoby byla osobní bezpeč nost jejich ohrožena, k rozkazu z Víd ne byl sném odročen a tak činnost jeho pod- ťata. Tak jedině na německé poslanee a na neblahý nadržující jim vládní systém spadá zodpovědnost za důsledky včerejších událostl.
6 article
Farizejskými jsou žaloby Němců, že by se jim na sněmu bylo křivdilo; mají v zem ské správě zabezpečenu úplnou jazykovou rovnoprávnost, školství jich lépe je opatřeno než naše a kulturním i hospodářským po- třebám jejich vyhovuje se v míře více nez přiměřené. Nezapomněli jsme, ač jsme jim toho nevyčítali, jak oni měřili nám, když před časem ovládali zemskou správu oni. Poslanci na sněmu zemském jednali dle nejlepšího svého svědomí a vyslovují očeká- vání, že též poselstvo českého národa na radě říšské zařídí své kroky dle toho, jak také již sami zástupcové jeho v radě koruny neváhali ani okamžik a z toho, co včera se stalo, neprodleně vyvodili patřičné důsledky vv »Važné a nedozírné mohou býti následky včerejška, avšak zástupci českého národa jdou s klidem a odhodláním vstříc událostem budoucím. Poslanci čeští, vždy věrni my šle ce práva a spravedlnosti, neoblomně budou hájiti celistvost a nedílnost naší vlasti i plnou platnost rovného práva našeho ja- zyka v celé oblasti českého království. Buďme svorni a pevni v přesvědčení že pravda a právo zvítězíl V PRAZE, dne 16. října 1908. Adámek Karel, Anýž Josef, Babánek Josef, Bar Karel JUDr., Blahovec Frant., Čelakovský Jar JUDr, Čipera Josef, Dorník Fr. , Douša Václav. Dvořák Frant., Dvořak Jan, Dvořák Václav, Fene Frant., Fiedler Frant. JUDr., Filip Frant., For Josef JUDr., Groš Karel JUDr., Heyrovský Leo- spold JUDr., Hnídek Frant. dr., Holanece Josef. Holoubek Vilém, Hucl Josef, Hybš Frant., Choe Václav, Janák Jan, Jsnovec Tomáš, Jareš Vilém
Němec Adámek Karel Anýž Josef Babánek Karel JUDr Blahovec František Čelakovský Čipera Dorník Douša Václav Dvořák Fiedler JUDr Filip František Josef JUDr Groš Hnídek doktor Holoubek Hucl Hybš Janák Jan Jsnovec Jareš Vilém Praha Francie Dvořak Jan Heyrovský Leo Choe Václav
7 article
loat otnod so slnhyaa zvon 5do doletěta vaváeda nrám
8 article
Jeřábek Luboš JUDr., Jirousek Josef, Kaftan Jan dr., Karta Václav, Klofáč Václav, Koerner Ed dr., Koldinský Alois JUDr., Komárek Josef, Kot land Jan, Kotrbelec Alois JUDr., Kramář Karel JUDr., Krejčí Petr F., Krejčik Josef, Kropáčel Václav, Krž Vojtěch, Kubr Stanislav, Kuchynka Frant., Laub Jan MgPh., Macháček Josef, Malkus Jan, Máša Frant., Mašek Alois MUDr., Maštálka Jindřich, Mayer Stanislav, Melhuba Lad. MUDr. Mert Karel, Mohl Ant., Němec Václav, Novák Bohumil, Novotný Josef, Pácák Bedřich JUD Papoušek Cyrill, Pavlíček Jindř., Pavlíček Václav Pazderka Ludvík JUDr., Pinkas Ladislav JUDr. Pippich Karel JUDr., Podlipný Jan JUDr., Prášek Josef, Prášek Vojtěch, Preise Jaroslav JUD Prunar Václav, Schauer Antonín JUDr., Schillen Ferdinand, Schuster Václav dr., Slavík Antonfn, Sobotka Ant. JUDr., Sochor Josef, Sojka Frant. Srb Vladimír JUDr., Struna Václav, Škarda Václav JUDr., Šmirous Frant., Špirbanzl Václav, Šubert Eduard MUDr., Švehla Stanislav, Švíha Karel JUDr., Tiebl Čeněk, Trojan Frant., Tůma Ant., Ulrich Frant. JUDr., Vacek Jan, Vaněk Frant., Vinař Čaněk, Viškovský Karel JUDr. Zátka Augustin JUDr., Zimmer Jan JUDr., Ždár ský Josef
Jeřábek Luboš JUDr Jirousek Josef Kaftan Jan doktor Václav Klofáč Koerner Koldinská Komárek Kotrbelec Alois JUDr Kramář Krejčik Kropáčel Krž Kubr Stanislav Kuchynka František Laub Mgph Macháček Malkus Máša Mašek Maštálek Mayer MUDr Merta Karel Antonín Němec Václav Novák Bohumil Novotná Pácák Bedřich judo Cyrill Pavlíček Pazderka Ludvík JUDr Pinkas Pippich Karel JUDr Podlipná Jan JUDr Prášek Vojtěch Preis Jaroslav judo Prunar Schauer Schillen Ferdinand Schuster Václav doktor Slavík Antonfn Sobotka JUDr Sochor Sojka Srb Vladimíra JUDr Struna Václav JUDr Šmirous Špirbanzl Šubert Švehla Švíha Trojan Tůma Ulrich Vacek Vaněk Vinař Čaněk Viškovský Zátka Augustin Zimmer Ždár Tiebl Čeněk Melhuba Lada Kot land Jan
9 article K novým zápasům!
K novým zápasům! Němci tedy provedli svou. Vláda vídeň ská osvědčila odročením sněmu staroslavného království našeho, že není žadná německá svévole dosti malicherná, žádná německá umíněnost dosti průhledná, žádný německý pych dosti mrzký, aby před nim nesklonila autoritu svého poslání jakožto vláda moder- ního, ústavního útvaru státního. Tento ústup, toto vyhýbání se vlastním povinnostem moci výkonné, započal právě před rokem před jediným německým soudcem v Chebu, přibývalo mu zrychleného tempa na celém smíšeném území, a nyní proměni se v úplný útěk před malichernou obstrukcí německých poslanců na sněmě českém. Stačil tedy jediný jenom rok této vládě. jež prohlásila za třetí z hlavních úkolů svých upravení narodnostních poměrů, aby v nej důležitějším království této poloviny soustáti nastal rozvrat v soudnictví, aby podlomeny byly základy rovného práva jazykového na- šebo národa v území smíšeném, aby české menšiny zbaveny byly právní ochrany, aby české školy menšinové propadly všemožným ústrkům, aby všeobecna práva občanská, za- ručená státními základními zákony, právo shromažďovací, právo volného projevu, právo pobytu, právo na veřejnou bezpečnost osobní svobodu našich národních menšin přestala býti účinnými a jakoby toho všeho bylo ještě málo, jakoby to vše ještě nepodá- valo dostatečný důkaz o tom, kam to do- spělo ve smíšených krajích s veřejným po- řádkem, německá menšina obyvatelstva království našeho svými zástupci na sněmě českém podnikla i neslýchaný dosud ob- strukční útok na postavení většiny obyvatel stva a na práva většiny sněmovní, maříc za malichernou záminkou »sněmovního aktuára« německého veškeru činnost sněmu království našeho vůbec, a vláda — i tu ustoupila.
Němec Cheb
10 article
Vláda nynější i toto poslední činění ně- meckého pychu pozorovala pravě tak malo mocně a vedla si při něm právě tak ne úspěšně a bezvýsledně jako při všem, c ode dne a roku se podniká s německé strany na rozvrácení pravidelných, zákonných po- měrů v Čechách. A máme vzpomínati případů, kdy do- vedla vláda učiniti nejrozhodnější opatření i když se neudál ani stý díl přehmatů na jiné, nežli německé straně ? A nyní vzchopila se k činu, jímž od ročujíc sněm království našeho, dopomáhá vlastně německému justamentu k vítězství a zbavuje národ náš český a většinu sněmovní — nejdůležitějšího práva ústavního, práva spolupůsobiti zákonodárně při četných, na- léhavých potřebách všeho království!
Čechy
11 article
Jest přirozeno, že poslanci čeští v pro- hlášení svém k národu, v čele listu dnešního otištěném, slovy roztrpčenými, ale pravdivými a upřímnými odbalují před veškerou politi- ckou veřejností takovýto nesnesitelný stav že zástupci národa našeho v radě koruny vyvozují z událostí těchto nezbytné dů sledkyi Nelzeť dále nikomu z nich nésti od povědnost za poměrů, kteréž za patrné patro- nance vládní uvádějí náš národ v postavení. jakéž žádný národ, cti své a práv svých dbalý, mlčky snášeti nemůze, nemá-li jak o jeho volených poslancích, tak o něm samém vzniknouti názor, že dává se stlačovati pod úroveň státních občanů, že spokojuje se s úlohou bezvýznamných statistů, že není žádné příkoří, na něm páchané, dosti těžké. aby se proti němu sebevědomě ozval. Jednomyslně, společně, v mohutném jednotném šiku vzchopili se národní po- slanci naši k můžněmu a pevnému osvěd- čení, jednomyslně, v nerozborném, mohut- ném voji postaví se jim po bok hluboce roz- trpčený, v nejsvětějších svých pocitech vzru- šený všecek lid náš, všecek národ náš! Když Němci nedají jinak, když vídeňská vláda nemá prostředků a schopnosti, zjed nati zákonům platnost i tehdy, kdy by mohly sloužiti na prospěch náš, nuže, přihlašmež se my Čechové jako jeden muž — že ve- zmeme obranu práv svých sami do svých rukou !
Němec Čecho
12 article
Vídeň nerozumí nám Čechům jinak, nez když stojíme proti ní; tak tomu bývalo v minulých dobách, tak tomu bývalo i za éry ústavní, tak ať tomu tedy je i nyníl Vláda nynější přes veškeru podporu, kterouž jí poselstvo české obětavě poskyto- valo, nedovedla, než postaviti se ve všech případech porušení práva našeho po bok těch, kdož na ně útočili; nuže, chopme se její vlastní taktiky a ukažme jí, že my Če- chové dovedeme stejné opláceti stejným. Dnes ještě němečtí krajané naši jásají opojení vítězstvími, jež jim nynější vláda v posledním roce u nás v Čechách ve všech oborech veřejné správy tak lehce dopřávala; jejich poslanci současně oznamují, že vše to jim dosud nestačí, ale nechť nezapomínají, že vlády jsou dočasné a proměnlivé, my Če chové však, náš narod český že tu ve své odvěké vlasti jest činitelem trvalým, osvěd- čeným, a že není dobrou politikou znepřáte- jiti si nás na všecku budoucnosti Snad okamžitými úspěchy opejeni mobe němečti poslanci strhovati lid německý k dal ším ještě nepřátelským činům proti nam, ale vedle takovýchto úspěchů — leží již i vý stražné trosky, z nichž úpadek smýšlen konstitučního, jemuž včera obětovali sněm český, může vésti zejtra k pádu parlamen- tarismu vůbecl Ani oni nesmějí se domnívati, že štěstí jejich bude bez konce a že dovedou lehce vyplniti a zasypati průlomy, jež v poslední době nadělali ve hradbách pokroku, osvěty a svobody! Náš národ, zástupcové našeho lidu ne zpronevěří se ani v těchto pohnutých dobác ideálům vzdělaného, pokročilého, moder ního lidstva, byť vítezná přítomnost zdalase jich nedbati
Čecho Vídeň Čechy
13 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Naše zprávy. Z Londýna, 16. října. (Pdvodní telegr. »Nár. Listů«.) Ministr Izvolský, jenž včera odejel schvaluje stanovisko anglických stál niků. Vůči interviswerům byl sice nepřistupným, ale včera měl dlouhý rozhovor se zástupeem jednoho balkánského stštu. Při tom popřel co nejrozhodněji, že by byl věděl o úmyslech barona Aehrenthala a dementoval ve vši formé všechny
Izvolský Aehrenthal Balkán Londýn
15 title
Alotte
18 article
thr psdenodtie
19 article
zlomyslné pověsti, které v těcht dnech kolovaly v Petrohradě, po- kud se týče jeho chování vůč Rakousku. Mluvil také o choulostivém postavení, v němž se nalezají jižní Slované, s největa sympatil a nemohl-li slibiti slovanským bratřím, nejvíce postiženým, přímé a určité kompensace, dal na jevo, že Rusko ne- zapomene na slovanské zájmy v oně končině Evropy a učiní vše možné na jieh ochranu a podporu. V diplomatických kruzích smýšlí s posud optimisticky a nevěří se v válku. Jest naděje, že velmoci dostanou Rakousko na konferenci a že se vše vyřidí klidně. J. Coudurier. M Z Cařihradu, 16. října. (»Frankť. Zlge Turecko zbrojt o překot. Pět zálož- nických divisí maloasijských dostalo mobilisační rozkaz. Mimo to vyjed- nává Porty s otom nskon bankou bezodkladné půjčce 1200 mil. — bez ohledu na 400 mil. již povolených. Podezřívání Pašiče. Sp Z Bělehradu, 16. října. (Pův. tel. »N. L.«) Na tvrzení mladoradikálních novin,že Pašič již před pěti měsíci věděl o annexi Bosny a Hercegoviny, odpovídá »Samouprava«, že to napsal některý rakouský spehoun. Kdyby byl Pašič jen 24 hodin před annexí věděl, cos chystá, býval by ihned mobilisoval celou srb- skou armádu.
Slovan J Coudurier Port Pašič Petrohrad Rakousko Rusko Evropa Cařihrad Turecko Bělehrad Bosna a Hercegovina
20 article
Bulhaři opouštějí Makedonii. Ze Soluna, 12. října. (Pův. zpr. »N. L.«) Dalo se předvídati, že prohlášení nezávislého bulharského carství poškodí bulharskou věc v Makedonii, někteři dokonce soudili, že se Bulhaři tímto skutkem Makedonie vzdávají Dosud se v Makedonii Bulhaři bili s Turky a Srby, Srbové s Turky a Bulhary, Turci s Bui- hary a Srby. Nyní Srbové a Turci stojí spo lečně proti Bulharům. V Solunu a ve S ko plji se konaly veřejné sehůze, na kterých vedle protestů na zabrání Bosny a Hercegoviny dosl i k projevům nevůle proti Bulharům. Zvláště poplašné věci dějí se ve Skoplji. Všichni Bl- haři, kteří po prohlášení turecké konstituce tam z knížectví přibyli, zastrašeni se vracejí domu Vlaky jsou přeplněny utikajícími Bulhary. Voj- vodové P. Penčev a Efrem Čučkov byli na ná- draží tureckýmu důstojníky pohaněni. Úřady v Ku manovu zapověděly kolportáž bulharských novin. V Ochridu byl uvěznen pulbarský vojvoda Čanlev, jenž dříve, po prohlášení konstituce odloživ zbraň, byl Turky »nosen na rukou« Stejně byl uvězněn i vojvoda Gjurčin. P krátkých libánkách znova se probouzí stará ne- vraživost. I reskce silné se hlasí ke slovu. T znova organisuje turecké čety. Jedna na pohoř Asanlija přepadla kočující Rumuny. Olou- pila je a odvedla dvě ženy, dívku a dítě, z něž vyžadovala 500 tureckých lir výkupného.
Bulhar Srba Turek Penčev Čučkov Gjurčin Rumun Makedonie Bosna a Hercegovina Ochrid Ola Soluna Ku
21 article
Milice bulharské vesnice Šipkovice proná sledo- vala četu a po dvouhodinném boji osvobod-la zajaté. Makedonii nastává doba neutěšená. Bizzarní zprávy německého tisku. Sotva že dojelo do Bělehradu několi vídeňských, v sensacích pocvičených zpravo- dajů, roznáší telegrafní drát do svěla zprávy tak fantastické a bízzarní nebo k zostouzen celého Srbska směřující, že je s podivem, eo všechno seslál ati může honba za jepicí oka- mžité sensace, která druhého dne stejně lehc se opraví, jako ondyno zpráva všech vídeňskýc listů o počtu hlasů, jimiž skupština srbská vy slovila se pro válku. Takovýmito zprávami jsou i včerejší, ná- padným tiskem publikované, o poděko vl án krále Petra, o připravách k jeb ůteku, o hrozné kalastrofě, jaká z toho hrozí pro celou zemi o novém jeho nástupei vévodo Connaughtovi, kterého prý rad by
Petro Connaught Makedonie Bělehrad Srbsko
23 article
V drobném proucjtt ranní číslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . na z Va šlislkách na venkové ranní čislo
Virginie
24 article
uhotado 10h
25 article
odpolední . . . . . . . . 4k Inserálv plati se hotově napřed Předplacení a lnserty přijímá ndmini- stracu v Marianské ulici č.a. Tam nachátejí se táž redakce Hiskárna a ezpudice „Národnich Listd“, Rukopisy se novraceji
Hiskárno Národnich Listd
26 article
viděl na srbském trůně sám král Eduard VII.- Z těchto »událostí« ovšem se už usuzuje na nastávající převrat v Srbsku, na ohromnou válečnou zápletku a na řadu jiných ještě dů- sledků. Německý velvyslanec u rakouského císaře. Z Pešti, 16. října. Jak se proslýchá, měl německý velvyslanec ve Vídni šl. T schirský, který byl dnes v Pešti přijat císařem, dva úkoly. Předně tlumočil císaři, že císař Vilém trvá bezpodmínečně na spolku s Rakouskem, za druhé pak odevzdal panovnikovi vlast no- ruční list, který týkal se otázky bosenské. Panovník byl po jeho přečtení prý velmi potěšen. Šl. Tschirský jednal potom s ministerským předsedou drem. Wekerlem, od- poledne pak vrátil se do Vídně.
Eduard VII Vilém Srbsko Pešť Vídeň Rakousko T schirský
27 article
Vojenský úvěr v jednání skupštiny. V dnešní schůzi skupštiny došlo při projednávání šestnáctimitionového úvěru za řeči sociálního demo- krala Kacieroviče, jenž mluvil proti, k bouřlivým vý- jevům. Schůze byla přerušena. Po opětném jejím za- hajení byla předloha o úvěru schválena 141 hlasy proti jednomu. Ministr financi předložil skupštině osnovu zákona o různých úvěrech dodatečných, muzí nimi také osnovu zákona o povýšení a reaktivo- vání důstojniků na odpočínkn. Po opětném zahájení schůze prohlašuje sociáln demokral Kazlerovič, že mladoradikálové, na- cionalisté a pokrokáři snažili se za posledních 5 le ze všech sil dokázati, že srbský národ jest zničen. Ježto dnes opakoval jsem jenom totéž, dostalo se mi nadávek. Bude však bez ohlodu na eventuální ohrožení své osoby připominati, že jest povinností lidového zaslupilelstva říci lidu pravdu o jeho stavu sil a neuváděti ho do bludů. Pokračování v nynější politice bylo by sebevraždou. Proto doufá řečník, že bude brzy od ní upuštěno. Nynější síla národa jest neschopnou jakékoliv akce.
Kacierovič
28 article
Zpravodaj Marinkovič (pokrokář) dovozuje že předmětem debaty není rozhodnutí o válce nebo míru. Rozhodnutí o této otázce přísluší vládě, která se těší důvěře celého národního zastupitelství. Oproti řeči posl. Kazleroviče musí řečník poukázati k tomu, že annexe Bosny a Hercegoviny není hotovým skut- kem, poněvadž nebyla uznána velmocemi. Reakti- vování pensionovaných důstojníků, které navrhli na- cionalistě, dlužno ponechati vládě jakožto čistě admi- nistrativní opatření. Staroradikál velekněz Gjurič prohlašuje z bouřlivého souhlasu, že srhský národ po staletí bojo- val za svobodu a že nemůže připustiti, aby se mu nyní vyrvalo srdce. Srbové nechtějí skončiti sebe- vraždou, jsou však ochotni zemříti za své bratry. Důvěřuji, praví řečník, v Boha a civilisovanou Evro- pu, že nepřipustí ve XX. století, aby se některý náro slal otrokem. Nepovolíme jen peněžní úvěry, nýbrž obětujeme také svou krev a své děti. (Bouřlivé vo- naau. „Živio“. Dlouho frvašfoí potlecho) Úvěrová předloha schvaluje se pak v prvém čtení jmenovitým hlasováním 141 proti 1 hlasu, Turecko i Bulharsko popírají zbrojení.
Marinkovič Gjurič Srba Bosna Hercegovina Turecko Bulharsko
29 article
Zo Sofije, 16. října. (»Ag Tel. Bul g.e) V rozmluvé s novinářským zpravodajem pro- hlásil turecký ministr vojenství, že zprávy o mobilisaci II. a III. sboru ve vilaje- tech Smyrna a Aidin a jiných místech ture- ckých jsou naprosto nesprávny. Jen tři pra- pory byly poslány do Makedonie, aby vy- plnily mezery a za účelem udržování kliču. Ministr dále tvrdil, že Bulharsko sesv lilo svůj efektivní stav na hrani- cích, což jest opatřením, které pohne Turecko, aby učinilo stejně. Dodai ještě, že Bulharsko dle zpráv, kteréž obdržel, posílá děla, pušky a pumy do opevněných mist Haskova a Kirdjalu, v pohoří rhodopském. Třebus ministr, jak pravil, připouští, že zprávy jsou přehnány, přece musí jim vyhověti, pokud nemá zpráv opačných. Téchže slov užil chef a místo- chef tureckého generálního štábu k dopisovate- lům. »Ag Tel. Bulgare« jest zmo- něna opětně ujistiti, že Bulharsko nesesiluje vojska na hraniclch že neodeslalo děla, pušky a pumy. Týž dopiso- vatel doporučil prý těž myšlénku příštího tu- recko-bulharského spojenectví. Ministr Riza paša a náčelník generálního slábu, jakož i jeho ná- městek prý ji pbjsli příznivě.
Aidin Makedonie Bulharsko Turecko Haskovo technický Smyrna zo Sofij
30 article FEUILLETON
FEUILLETON olánoe V Praze, 16. října 1908. H. (Hovory pod lipou.) Byl nádherný teplý den. Slunce zazářilo letním žárem ve zlatu žloutnoucich stromů a v prudkých barvách pod zimaích záhonů. Hostitelka rozhodla, že budeme pít černou kávu v parku, pod velkou, košatou lipou za zimní zahradou plnou elegantních, temně zelených palem a jemných kapradin, podobných vzdušným krajkám smaragdové barvy. Byly přineseny drobné skládací stolky, roze sadili jsme se v proutěných křeslech a v při- jemném uspokojení po znamenitěm obědě těšil jsme se z vůně a jasu tichého, slunného dne. Nenucený, ležerní rozhovor zazněl pod řld noucí a uvadající korunou lIpy. Mluvilo seo nejrůznějších věcech v nejrůznějších řečech, neboť ráz naší společnesti byl ponékud kosmo- politický. Bylo v ní několik gentlemanů a dam přišedších z dalekých zemí do rozkošného zá- koutí v orlických horách. Bývaly roztomilé ty chvíle v zámeckém parku pod lipou. Rozmlouvalo se a vtipkovalo se o politice a filosofii, o nejnovější knize Ana- tola France, ličlei život Panny Orleanské, o ři- ditelných balonech, o Kestrankovi, ano i o J- lianu Apostatovi a Stendhalovi. Mluvilo se. sbých užil slov učeného grandseigneura rennais- sančního Pico della Mirandoly de omni re sci- bili et — doložil později Voltaire ironicky — de quibusdam aliis. Do vlahé zářivosti podzimní zněly zábavné lehké hovory lidí nejrůznějších názorů, sle
Apostata Stendhal Voltaire Praha orlický hora Hovor pod lípa Anatola Franca Pica della Mirandola
31 article
jejichž inteligence nebyla zatížena předsudky an fanatismem Kdosi připomněl návštěvu paní Julietty Ada mové v Praze. »Ach, paní Adamová«, prohodil jeden z gentlemanů, který přijel z daleké země mnoho žil ve všech možných končinách světa »před nějakými dvaceti lety byla evropskou celebritou. Byla přítelkyní a tvrdilo se též in- spiratorkou Gambettovou. A jakou sensaci uči nilo objevení se »bílého generála« Skobeleva v její saloně, kde byla tehdy pronesena poprvé idea aliance francouzsko-ruské. Její salon byl skutečně významným střediskem politickým. Ale paní Adamová nezasahovala do činné politiky neintrikovala, nekula piklo, vůbec nikomu ne ublížila.« »Až na hraběte Beusta«, ozvala se s úsmě- vem naše hostitelka, jež se mnoho pohybovala v mezinárodních kruzích diplomatických, »toho nebožáka úplně zničila a — bez své viny ostatně — způsobila jeho odjezd z Paříže, kde by velevyslancem rakouským. Jak víte, náš bývalý premir a rival Bismarkův nebyl žádný genij. ..« »Řikalo se o něm, že mohl vyzrát jediné na české politiky.« »Jako pravý rakouský diplomat hleděl na všechno se stanoviska společenského, posuzoval i nejdůležitější věci s naivní a upjatou filosof šlechtických salonů a klubů. Byl již sestaralý světák, když přijel do Paříže, ale necitil se nijak odzbrojeným svým věkem a svými šedi- nami, jež svědomitě barvil. Velmi čile se vžil do veselého ovzduší pařížského, stal se i horlivým navštěvovatelem zákulisí Velké opery a boule- vardních divadel a s větším nadšením spisoval
Julietta Ada Adamová Gambettův Beust Bismarkův Praha Paříž
32 article
francouzské kuplety a skládal valčiky nežli spisoval své diplomatické noty. Beust stalse též častým hostem paní Adamové, jejíž salon pokládal za směrodatný pro svou politickou orienlaci. Zejména rád se bavil u paní Adamove s duchaplnými, vtipnými pány, o nichž netušil že píšou do novin. Povidavý starý bonvivant přišel do vervy, chtěl se též zablýsknout svým espritem a vyprávěl často velmi choulostivé věci, které k velkému úžasu vídeňského zahraničného útadu oetly se v pařížských žurnálech. Několik takových nediskrelností stačilo, že byl Beus odvolán a musil se rozloučiti s foverem baletek ve Velké opeře. A to způsobil salon paní Ada- mové.« »A co říkáte dvěma velkým událostem p- sledních dnů,« pravil lékař a přítel našeho ho- stitele, »odstoupení ředitele Šuberta a prohlášen Ferdinanda Koburka za cara bulharského ? « »Zdá se, že je Evropa klidnější, nežlis očekávalo. Na Vinohradech nastal mír a situnce na Balkáně neni hrozivější nežli obyčejně.« »Car Ferdinand je sympatický muž, je ele- gantní, inteligentní a energický. Francouzská krev proudí v jeho žilách, má ohnutý, velký nos bourbonský. Má všechny vlastnosti, jimiž si získává suverén popularitu. Nový car zaslu- huje již proto přízeň Slovanstva, že také hor livě dbá o zmodernisování své mladé, teprves vyvíjející říše.« »A ta divadelní stávka vinohradská je zcel originální záležitostí. Již podle toho, jaké míst zaujímala v novinách, byla aférou, která roz čílila celou českou veřejnost.« »Ano, byla to sensační událost pražská,« eee
Beust Adamová Šubert Koburek Ferdinand Adamov Evropa Balkán Velká opera Ada
34 article
pravil jsem, »vlastně spíše vinohradská. Zdálo se, že město Vinohrady je otřeseno do základů A shledali jsme v ty pohnutě, skoro revoluční dny, že Vinohrady mají své zvlaštní mravy svou zvlášíní kulturu. To, co je možné na Vino- bradech, stěží by se mohlo státi v antickýeh Athénách a snad i v moderní Praze. A jeden z otců obce vinohradské s občanskou důstoj- ností, hodnou Perikla, ukázal dvěře delegátům z různých kruhů politických a literárních, kter se chtěli plésti do tohoto čistě vinohradského problému. Byl již nejvyšší čas, že vinohradsk událost byla urovnána. Veřejnost stávala se již hysterickou pro konflikt, který vznikl v zákulis a ředitelně vinohradského divadla. Ulice se vml sila do sporu svým demagogickým, střeštěným povykem. Bylo vidět, jak ohromný, nepoměrn přepjatý má význam v českém životě divadlo- Pěstuje se pravý kult herectví. Úlěk zbožňova- ného prvního tenoristy vyvolal bezmála národní smutek. Milostné historie primaballeriny zajímají naše obecenstvo více nežli ministerská krise Není divu, že vinohradská divadelní stávka způ sobila takový vzruch. Věc stávkujících měla sympatické pozadí. Byl to odboj proti panské arroganci několika jinak řádných a ctihodných občanů, kteří chtěli vésti divadlo, jako »rada deseti« spravovala republiku benálskou, a kteř trochu drsně přijali ředitele Šuberta, doufa jícího. že po návratu ze své výpravy vídeňské bude uvltán jako vítězný konsul, vrátivší se z dobyt provincie. Páni z výboru divadelního měli na mysl jen stanovisko obchodní a rozhorlili svým ne dostatkem idealismu a vlastenectví ředitele Šu berta, že odešel a bouchl dveřmi tak, že
Perikles Šubert Vinohrady Atény Praha Vino
35 article
se to rozlehlo po celých Čechách. Veškeré obe- censtvo povstalo ve prospěch Šuberta. A plným právem. Tak se nemělo jednat se starým a za- sloužilým mužem, jenž jako spisovatel, publi- cista, dlouholetý ředitel Národního divadlaa šťastný organisátor Národopisné výstavy zaslu- hoval, aby se s ním zacházelo jinak nežli s angažovaným zřízencem. Boj pro zájem stávkujících a pro satisfakci Šubertovu nabyl nenadálé příkrosti. Bylo v něm mnoho překvapujících momentů. Bývalý ředitel vinohradského divadla, jenž je zajisté jedním z našich nejkonservativnějších spisovatelů, byl veleben nejkrajnější kritikou modernistickou. Obé strany dělnické, potěšené patrně též tím, že princip stávky tak houževnatě byl udrženi v oboru duševní činnosti, uspořádaly panu Šu- bertovi okázalé projevy a ovace pouliční, F. A. Šubert, jenž miluje popularitu a dovede si ji získávat, uměl též asi náležitě oceniti krásu těch demonstrací. Teď konečně jsme se vzpa- matovali z toho záchvatu divadelnického enthu- siasmu. Ať se posuzuje sféra vinohradská jak- koliv, každý kulturní člověk musí uznati, že byla dobrou lekcí jistým lidem, kteří s výše svých wertheimek a hodností chtěli přiliš pansky ovládati svět umělecký.« »Ale z toho je zřejmo, že váš lid má velký temperament,« pravil gentleman, jenž přišel z dalekých zemí. e »Ano, ale bylo by žádoucím, aby se stejně ohnivě a rázně osvědčil i ve vážnějších kon- fliktech nežli byl divadelní převrat ve Vinohra- dech, v konfliktech, jež budou snad činiti nárok na uvědomění a disciplinu celého národa. « oven m mtnv i
Šubert Šubertův Šu Čechy vinohradský divadlo