1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, v sobotu 17. října 1908.
Praha
4
article
Ba ranní a odpel. HIsta
předrlácí see
v Praze v aáministrael
na přn
se žtvrt lota. . . . K —
a Svojí donáškeu
na ně
22 eerrt late
ve Olialkécht
na měsía . . . . . . 2 K 30h
Pošton:
nu l . . . . 9 R no
s dvojí zíailkou
na měsíe
Praha
Pošton
R no
5
article
Projev
Svazu českých poslaneckých
klubů
Projev
Svazu českých poslaneckých
klubů
na českém sněmu.
Sněm království českého jest po včerej
ších bouřlivých událostech vládou odročen
K zasedání sněmovnímu pohlíželi sta-
tisíce obyvatelů tohoto království s touhou
nadějí. Volební opravou mělo býti konečně
národu našemu zjednáno spravedlivé zastou-
pení na sněmu zemském a odčiněna křivda.
páchaná na širokých lidových vrstvách, jimž
dosud nepřísluší právo volební do sněmu
úpravou financí zemských napraveny byti
měly neutěšené poměry hospodářství zem-
ského; celá řada plodných podnětů zákono-
dárných v oboru hospodářském, kulturním
i sociálním pro venkov i města dojíti měla
vyřízení ku blahu naší vlasti a obou národů
ji obývajících
Veškeré tužby a naděje tyto jsou zma-
feny. Německá panovačnost, zpupnost a umí-
něnost, hýčkaná a vypěstovaná vládami po-
sledních let a podporovaná, bohužel, i vládou
nynější, po čtyři neděle dovedla mařiti prác
sněmovní a číhala jen na vhodnou příleži-
tost, aby přivoditi mohla náhlý konec sně-
mování.
Při tom čeští poslanci semknuti ve svorný
šik od počátku do konce stáli na půdě práva
a zákona a s bezpříkladným sebezapřením
vzdorovali provokacím německým i vlasti
zrádným přímo činům, které do nejvyšší
míry pobouřiti musily vlastenecké city naše.
Včerejšího dne, jak nezvratně jes
zjištěno, ůtokem z předu lstivě na-
strojeným způsobili němečtí poslanci
bouřlivý výstup na sněmu, pro nějž schůze
skončena. V pozdní noční době pak na
diktát německých poslanců, opírající seo
klamné tvrzení, jakoby byla osobní bezpeč
nost jejich ohrožena, k rozkazu z Víd ne
byl sném odročen a tak činnost jeho pod-
ťata. Tak jedině na německé poslanee
a na neblahý nadržující jim
vládní systém spadá zodpovědnost za
důsledky včerejších událostl.
6
article
Farizejskými jsou žaloby Němců, že by
se jim na sněmu bylo křivdilo; mají v zem
ské správě zabezpečenu úplnou jazykovou
rovnoprávnost, školství jich lépe je opatřeno
než naše a kulturním i hospodářským po-
třebám jejich vyhovuje se v míře více nez
přiměřené. Nezapomněli jsme, ač jsme jim
toho nevyčítali, jak oni měřili nám, když před
časem ovládali zemskou správu oni.
Poslanci na sněmu zemském jednali dle
nejlepšího svého svědomí a vyslovují očeká-
vání, že též poselstvo českého národa na
radě říšské zařídí své kroky dle toho, jak
také již sami zástupcové jeho v radě koruny
neváhali ani okamžik a z toho, co včera se
stalo, neprodleně vyvodili patřičné důsledky
vv »Važné a nedozírné mohou býti následky
včerejška, avšak zástupci českého národa
jdou s klidem a odhodláním vstříc událostem
budoucím. Poslanci čeští, vždy věrni my
šle ce práva a spravedlnosti, neoblomně
budou hájiti celistvost a nedílnost naší vlasti
i plnou platnost rovného práva našeho ja-
zyka v celé oblasti českého království.
Buďme svorni a pevni v přesvědčení
že pravda a právo zvítězíl
V PRAZE, dne 16. října 1908.
Adámek Karel, Anýž Josef, Babánek Josef, Bar
Karel JUDr., Blahovec Frant., Čelakovský Jar
JUDr, Čipera Josef, Dorník Fr. , Douša Václav.
Dvořák Frant., Dvořak Jan, Dvořák Václav, Fene
Frant., Fiedler Frant. JUDr., Filip Frant., For
Josef JUDr., Groš Karel JUDr., Heyrovský Leo-
spold JUDr., Hnídek Frant. dr., Holanece Josef.
Holoubek Vilém, Hucl Josef, Hybš Frant., Choe
Václav, Janák Jan, Jsnovec Tomáš, Jareš Vilém
Němec
Adámek
Karel
Anýž
Josef
Babánek
Karel JUDr
Blahovec
František
Čelakovský
Čipera
Dorník
Douša
Václav
Dvořák
Fiedler
JUDr
Filip František
Josef JUDr
Groš
Hnídek
doktor
Holoubek
Hucl
Hybš
Janák
Jan
Jsnovec
Jareš
Vilém
Praha
Francie
Dvořak Jan
Heyrovský Leo
Choe Václav
7
article
loat otnod so slnhyaa zvon
5do doletěta vaváeda nrám
8
article
Jeřábek Luboš JUDr., Jirousek Josef, Kaftan Jan
dr., Karta Václav, Klofáč Václav, Koerner Ed
dr., Koldinský Alois JUDr., Komárek Josef, Kot
land Jan, Kotrbelec Alois JUDr., Kramář Karel
JUDr., Krejčí Petr F., Krejčik Josef, Kropáčel
Václav, Krž Vojtěch, Kubr Stanislav, Kuchynka
Frant., Laub Jan MgPh., Macháček Josef, Malkus
Jan, Máša Frant., Mašek Alois MUDr., Maštálka
Jindřich, Mayer Stanislav, Melhuba Lad. MUDr.
Mert Karel, Mohl Ant., Němec Václav, Novák
Bohumil, Novotný Josef, Pácák Bedřich JUD
Papoušek Cyrill, Pavlíček Jindř., Pavlíček Václav
Pazderka Ludvík JUDr., Pinkas Ladislav JUDr.
Pippich Karel JUDr., Podlipný Jan JUDr., Prášek
Josef, Prášek Vojtěch, Preise Jaroslav JUD
Prunar Václav, Schauer Antonín JUDr., Schillen
Ferdinand, Schuster Václav dr., Slavík Antonfn,
Sobotka Ant. JUDr., Sochor Josef, Sojka Frant.
Srb Vladimír JUDr., Struna Václav, Škarda
Václav JUDr., Šmirous Frant., Špirbanzl Václav,
Šubert Eduard MUDr., Švehla Stanislav, Švíha
Karel JUDr., Tiebl Čeněk, Trojan Frant., Tůma
Ant., Ulrich Frant. JUDr., Vacek Jan, Vaněk
Frant., Vinař Čaněk, Viškovský Karel JUDr.
Zátka Augustin JUDr., Zimmer Jan JUDr., Ždár
ský Josef
Jeřábek
Luboš JUDr
Jirousek
Josef
Kaftan
Jan
doktor
Václav
Klofáč
Koerner
Koldinská
Komárek
Kotrbelec
Alois JUDr
Kramář
Krejčik
Kropáčel
Krž
Kubr
Stanislav
Kuchynka
František
Laub
Mgph
Macháček
Malkus
Máša
Mašek
Maštálek
Mayer
MUDr
Merta
Karel
Antonín
Němec Václav
Novák
Bohumil
Novotná
Pácák
Bedřich judo
Cyrill
Pavlíček
Pazderka
Ludvík JUDr
Pinkas
Pippich
Karel JUDr
Podlipná
Jan JUDr
Prášek
Vojtěch
Preis
Jaroslav judo
Prunar
Schauer
Schillen
Ferdinand
Schuster
Václav doktor
Slavík Antonfn
Sobotka
JUDr
Sochor
Sojka
Srb
Vladimíra JUDr
Struna
Václav JUDr
Šmirous
Špirbanzl
Šubert
Švehla
Švíha
Trojan
Tůma
Ulrich
Vacek
Vaněk
Vinař Čaněk
Viškovský
Zátka
Augustin
Zimmer
Ždár
Tiebl Čeněk
Melhuba Lada
Kot land Jan
9
article
K novým zápasům!
K novým zápasům!
Němci tedy provedli svou. Vláda vídeň
ská osvědčila odročením sněmu staroslavného
království našeho, že není žadná německá
svévole dosti malicherná, žádná německá
umíněnost dosti průhledná, žádný německý
pych dosti mrzký, aby před nim nesklonila
autoritu svého poslání jakožto vláda moder-
ního, ústavního útvaru státního.
Tento ústup, toto vyhýbání se vlastním
povinnostem moci výkonné, započal právě
před rokem před jediným německým soudcem
v Chebu, přibývalo mu zrychleného tempa
na celém smíšeném území, a nyní proměni
se v úplný útěk před malichernou obstrukcí
německých poslanců na sněmě českém.
Stačil tedy jediný jenom rok této vládě.
jež prohlásila za třetí z hlavních úkolů svých
upravení narodnostních poměrů, aby v nej
důležitějším království této poloviny soustáti
nastal rozvrat v soudnictví, aby podlomeny
byly základy rovného práva jazykového na-
šebo národa v území smíšeném, aby české
menšiny zbaveny byly právní ochrany, aby
české školy menšinové propadly všemožným
ústrkům, aby všeobecna práva občanská, za-
ručená státními základními zákony, právo
shromažďovací, právo volného projevu, právo
pobytu, právo na veřejnou bezpečnost
osobní svobodu našich národních menšin
přestala býti účinnými a jakoby toho všeho
bylo ještě málo, jakoby to vše ještě nepodá-
valo dostatečný důkaz o tom, kam to do-
spělo ve smíšených krajích s veřejným po-
řádkem, německá menšina obyvatelstva
království našeho svými zástupci na sněmě
českém podnikla i neslýchaný dosud ob-
strukční útok na postavení většiny obyvatel
stva a na práva většiny sněmovní, maříc za
malichernou záminkou »sněmovního aktuára«
německého veškeru činnost sněmu království
našeho vůbec, a vláda — i tu ustoupila.
Němec
Cheb
10
article
Vláda nynější i toto poslední činění ně-
meckého pychu pozorovala pravě tak malo
mocně a vedla si při něm právě tak ne
úspěšně a bezvýsledně jako při všem, c
ode dne a roku se podniká s německé strany
na rozvrácení pravidelných, zákonných po-
měrů v Čechách.
A máme vzpomínati případů, kdy do-
vedla vláda učiniti nejrozhodnější opatření
i když se neudál ani stý díl přehmatů na
jiné, nežli německé straně ?
A nyní vzchopila se k činu, jímž od
ročujíc sněm království našeho, dopomáhá
vlastně německému justamentu k vítězství a
zbavuje národ náš český a většinu sněmovní
— nejdůležitějšího práva ústavního, práva
spolupůsobiti zákonodárně při četných, na-
léhavých potřebách všeho království!
Čechy
11
article
Jest přirozeno, že poslanci čeští v pro-
hlášení svém k národu, v čele listu dnešního
otištěném, slovy roztrpčenými, ale pravdivými
a upřímnými odbalují před veškerou politi-
ckou veřejností takovýto nesnesitelný stav
že zástupci národa našeho v radě koruny
vyvozují z událostí těchto nezbytné dů
sledkyi
Nelzeť dále nikomu z nich nésti od
povědnost za poměrů, kteréž za patrné patro-
nance vládní uvádějí náš národ v postavení.
jakéž žádný národ, cti své a práv svých
dbalý, mlčky snášeti nemůze, nemá-li jak
o jeho volených poslancích, tak o něm samém
vzniknouti názor, že dává se stlačovati pod
úroveň státních občanů, že spokojuje se
s úlohou bezvýznamných statistů, že není
žádné příkoří, na něm páchané, dosti těžké.
aby se proti němu sebevědomě ozval.
Jednomyslně, společně, v mohutném
jednotném šiku vzchopili se národní po-
slanci naši k můžněmu a pevnému osvěd-
čení, jednomyslně, v nerozborném, mohut-
ném voji postaví se jim po bok hluboce roz-
trpčený, v nejsvětějších svých pocitech vzru-
šený všecek lid náš, všecek národ náš!
Když Němci nedají jinak, když vídeňská
vláda nemá prostředků a schopnosti, zjed
nati zákonům platnost i tehdy, kdy by mohly
sloužiti na prospěch náš, nuže, přihlašmež
se my Čechové jako jeden muž — že ve-
zmeme obranu práv svých sami do svých
rukou !
Němec
Čecho
12
article
Vídeň nerozumí nám Čechům jinak, nez
když stojíme proti ní; tak tomu bývalo
v minulých dobách, tak tomu bývalo i za
éry ústavní, tak ať tomu tedy je i nyníl
Vláda nynější přes veškeru podporu,
kterouž jí poselstvo české obětavě poskyto-
valo, nedovedla, než postaviti se ve všech
případech porušení práva našeho po bok
těch, kdož na ně útočili; nuže, chopme se
její vlastní taktiky a ukažme jí, že my Če-
chové dovedeme stejné opláceti stejným.
Dnes ještě němečtí krajané naši jásají
opojení vítězstvími, jež jim nynější vláda
v posledním roce u nás v Čechách ve všech
oborech veřejné správy tak lehce dopřávala;
jejich poslanci současně oznamují, že vše to
jim dosud nestačí, ale nechť nezapomínají,
že vlády jsou dočasné a proměnlivé, my Če
chové však, náš narod český že tu ve své
odvěké vlasti jest činitelem trvalým, osvěd-
čeným, a že není dobrou politikou znepřáte-
jiti si nás na všecku budoucnosti
Snad okamžitými úspěchy opejeni mobe
němečti poslanci strhovati lid německý k dal
ším ještě nepřátelským činům proti nam, ale
vedle takovýchto úspěchů — leží již i vý
stražné trosky, z nichž úpadek smýšlen
konstitučního, jemuž včera obětovali sněm
český, může vésti zejtra k pádu parlamen-
tarismu vůbecl
Ani oni nesmějí se domnívati, že štěstí
jejich bude bez konce a že dovedou lehce
vyplniti a zasypati průlomy, jež v poslední
době nadělali ve hradbách pokroku, osvěty
a svobody!
Náš národ, zástupcové našeho lidu ne
zpronevěří se ani v těchto pohnutých dobác
ideálům vzdělaného, pokročilého, moder
ního lidstva, byť vítezná přítomnost zdalase
jich nedbati
Čecho
Vídeň
Čechy
13
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Naše zprávy.
Z Londýna, 16. října.
(Pdvodní telegr. »Nár. Listů«.)
Ministr Izvolský, jenž včera odejel
schvaluje stanovisko anglických stál
niků. Vůči interviswerům byl sice nepřistupným,
ale včera měl dlouhý rozhovor se zástupeem
jednoho balkánského stštu. Při tom
popřel co nejrozhodněji, že by byl
věděl o úmyslech barona Aehrenthala
a dementoval ve vši formé všechny
Izvolský
Aehrenthal
Balkán
Londýn
18
article
thr psdenodtie
19
article
zlomyslné pověsti, které v těcht
dnech kolovaly v Petrohradě, po-
kud se týče jeho chování vůč
Rakousku.
Mluvil také o choulostivém postavení, v němž
se nalezají jižní Slované, s největa
sympatil a nemohl-li slibiti slovanským
bratřím, nejvíce postiženým, přímé a určité
kompensace, dal na jevo, že Rusko ne-
zapomene na slovanské zájmy v oně
končině Evropy a učiní vše možné na jieh
ochranu a podporu.
V diplomatických kruzích smýšlí s
posud optimisticky a nevěří se v
válku. Jest naděje, že velmoci dostanou
Rakousko na konferenci a že se vše vyřidí
klidně.
J. Coudurier.
M Z Cařihradu, 16. října. (»Frankť. Zlge
Turecko zbrojt o překot. Pět zálož-
nických divisí maloasijských dostalo
mobilisační rozkaz. Mimo to vyjed-
nává Porty s otom nskon bankou
bezodkladné půjčce 1200 mil. — bez
ohledu na 400 mil. již povolených.
Podezřívání Pašiče.
Sp Z Bělehradu, 16. října. (Pův. tel. »N.
L.«) Na tvrzení mladoradikálních novin,že
Pašič již před pěti měsíci věděl o annexi Bosny
a Hercegoviny, odpovídá »Samouprava«, že to
napsal některý rakouský spehoun. Kdyby byl
Pašič jen 24 hodin před annexí věděl, cos
chystá, býval by ihned mobilisoval celou srb-
skou armádu.
Slovan
J Coudurier
Port
Pašič
Petrohrad
Rakousko
Rusko
Evropa
Cařihrad
Turecko
Bělehrad
Bosna a Hercegovina
20
article
Bulhaři opouštějí Makedonii.
Ze Soluna, 12. října. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dalo se předvídati, že prohlášení nezávislého
bulharského carství poškodí bulharskou věc
v Makedonii, někteři dokonce soudili, že se
Bulhaři tímto skutkem Makedonie vzdávají
Dosud se v Makedonii Bulhaři bili s Turky
a Srby, Srbové s Turky a Bulhary, Turci s Bui-
hary a Srby. Nyní Srbové a Turci stojí spo
lečně proti Bulharům. V Solunu a ve S ko
plji se konaly veřejné sehůze, na kterých vedle
protestů na zabrání Bosny a Hercegoviny dosl
i k projevům nevůle proti Bulharům. Zvláště
poplašné věci dějí se ve Skoplji. Všichni Bl-
haři, kteří po prohlášení turecké konstituce tam
z knížectví přibyli, zastrašeni se vracejí domu
Vlaky jsou přeplněny utikajícími Bulhary. Voj-
vodové P. Penčev a Efrem Čučkov byli na ná-
draží tureckýmu důstojníky pohaněni. Úřady v Ku
manovu zapověděly kolportáž bulharských novin.
V Ochridu byl uvěznen pulbarský vojvoda
Čanlev, jenž dříve, po prohlášení konstituce
odloživ zbraň, byl Turky »nosen na rukou«
Stejně byl uvězněn i vojvoda Gjurčin. P
krátkých libánkách znova se probouzí stará ne-
vraživost. I reskce silné se hlasí ke slovu. T
znova organisuje turecké čety. Jedna na pohoř
Asanlija přepadla kočující Rumuny. Olou-
pila je a odvedla dvě ženy, dívku a dítě, z
něž vyžadovala 500 tureckých lir výkupného.
Bulhar
Srba
Turek
Penčev
Čučkov
Gjurčin
Rumun
Makedonie
Bosna a Hercegovina
Ochrid
Ola
Soluna
Ku
21
article
Milice bulharské vesnice Šipkovice proná sledo-
vala četu a po dvouhodinném boji osvobod-la
zajaté. Makedonii nastává doba neutěšená.
Bizzarní zprávy německého tisku.
Sotva že dojelo do Bělehradu několi
vídeňských, v sensacích pocvičených zpravo-
dajů, roznáší telegrafní drát do svěla zprávy
tak fantastické a bízzarní nebo k zostouzen
celého Srbska směřující, že je s podivem, eo
všechno seslál ati může honba za jepicí oka-
mžité sensace, která druhého dne stejně lehc
se opraví, jako ondyno zpráva všech vídeňskýc
listů o počtu hlasů, jimiž skupština srbská vy
slovila se pro válku.
Takovýmito zprávami jsou i včerejší, ná-
padným tiskem publikované, o poděko vl án
krále Petra, o připravách k jeb
ůteku, o hrozné kalastrofě, jaká
z toho hrozí pro celou zemi
o novém jeho nástupei vévodo
Connaughtovi, kterého prý rad by
Petro
Connaught
Makedonie
Bělehrad
Srbsko
23
article
V drobném proucjtt
ranní číslo o sobě . . . za 9
odpolední
. . . . na z
Va šlislkách na venkové
ranní čislo
Virginie
25
article
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserálv
plati se hotově napřed
Předplacení a lnserty přijímá ndmini-
stracu v Marianské ulici č.a.
Tam nachátejí se táž redakce
Hiskárna a ezpudice „Národnich Listd“,
Rukopisy se novraceji
Hiskárno
Národnich Listd
26
article
viděl na srbském trůně sám král
Eduard VII.-
Z těchto »událostí« ovšem se už usuzuje
na nastávající převrat v Srbsku, na ohromnou
válečnou zápletku a na řadu jiných ještě dů-
sledků.
Německý velvyslanec u rakouského
císaře.
Z Pešti, 16. října. Jak se proslýchá, měl
německý velvyslanec ve Vídni šl. T schirský,
který byl dnes v Pešti přijat císařem, dva
úkoly. Předně tlumočil císaři, že
císař Vilém trvá bezpodmínečně
na spolku s Rakouskem, za druhé
pak odevzdal panovnikovi vlast no-
ruční list, který týkal se otázky
bosenské. Panovník byl po jeho přečtení
prý velmi potěšen. Šl. Tschirský jednal potom
s ministerským předsedou drem. Wekerlem, od-
poledne pak vrátil se do Vídně.
Eduard VII
Vilém
Srbsko
Pešť
Vídeň
Rakousko
T schirský
27
article
Vojenský úvěr v jednání skupštiny.
V dnešní schůzi skupštiny došlo při projednávání
šestnáctimitionového úvěru za řeči sociálního demo-
krala Kacieroviče, jenž mluvil proti, k bouřlivým vý-
jevům. Schůze byla přerušena. Po opětném jejím za-
hajení byla předloha o úvěru schválena 141 hlasy
proti jednomu.
Ministr financi předložil skupštině osnovu zákona
o různých úvěrech dodatečných, muzí nimi také
osnovu zákona o povýšení a reaktivo-
vání důstojniků na odpočínkn.
Po opětném zahájení schůze prohlašuje sociáln
demokral Kazlerovič, že mladoradikálové, na-
cionalisté a pokrokáři snažili se za posledních 5 le
ze všech sil dokázati, že srbský národ jest zničen.
Ježto dnes opakoval jsem jenom totéž, dostalo se
mi nadávek. Bude však bez ohlodu na eventuální
ohrožení své osoby připominati, že jest povinností
lidového zaslupilelstva říci lidu pravdu o jeho stavu
sil a neuváděti ho do bludů. Pokračování v nynější
politice bylo by sebevraždou. Proto doufá řečník, že
bude brzy od ní upuštěno. Nynější síla národa jest
neschopnou jakékoliv akce.
Kacierovič
28
article
Zpravodaj Marinkovič (pokrokář) dovozuje
že předmětem debaty není rozhodnutí o válce nebo
míru. Rozhodnutí o této otázce přísluší vládě, která
se těší důvěře celého národního zastupitelství. Oproti
řeči posl. Kazleroviče musí řečník poukázati k tomu,
že annexe Bosny a Hercegoviny není hotovým skut-
kem, poněvadž nebyla uznána velmocemi. Reakti-
vování pensionovaných důstojníků, které navrhli na-
cionalistě, dlužno ponechati vládě jakožto čistě admi-
nistrativní opatření.
Staroradikál velekněz Gjurič prohlašuje z
bouřlivého souhlasu, že srhský národ po staletí bojo-
val za svobodu a že nemůže připustiti, aby se mu
nyní vyrvalo srdce. Srbové nechtějí skončiti sebe-
vraždou, jsou však ochotni zemříti za své bratry.
Důvěřuji, praví řečník, v Boha a civilisovanou Evro-
pu, že nepřipustí ve XX. století, aby se některý náro
slal otrokem. Nepovolíme jen peněžní úvěry, nýbrž
obětujeme také svou krev a své děti. (Bouřlivé vo-
naau. „Živio“. Dlouho frvašfoí potlecho)
Úvěrová předloha schvaluje se pak v prvém
čtení jmenovitým hlasováním 141 proti 1 hlasu,
Turecko i Bulharsko popírají
zbrojení.
Marinkovič
Gjurič
Srba
Bosna
Hercegovina
Turecko
Bulharsko
29
article
Zo Sofije, 16. října. (»Ag Tel. Bul g.e)
V rozmluvé s novinářským zpravodajem pro-
hlásil turecký ministr vojenství, že
zprávy o mobilisaci II. a III. sboru ve vilaje-
tech Smyrna a Aidin a jiných místech ture-
ckých jsou naprosto nesprávny. Jen tři pra-
pory byly poslány do Makedonie, aby vy-
plnily mezery a za účelem udržování kliču.
Ministr dále tvrdil, že Bulharsko sesv
lilo svůj efektivní stav na hrani-
cích, což jest opatřením, které pohne
Turecko, aby učinilo stejně. Dodai
ještě, že Bulharsko dle zpráv, kteréž obdržel,
posílá děla, pušky a pumy do opevněných mist
Haskova a Kirdjalu, v pohoří rhodopském. Třebus
ministr, jak pravil, připouští, že zprávy jsou
přehnány, přece musí jim vyhověti, pokud nemá
zpráv opačných. Téchže slov užil chef a místo-
chef tureckého generálního štábu k dopisovate-
lům. »Ag Tel. Bulgare« jest zmo-
něna opětně ujistiti, že Bulharsko
nesesiluje vojska na hraniclch
že neodeslalo děla, pušky a pumy. Týž dopiso-
vatel doporučil prý těž myšlénku příštího tu-
recko-bulharského spojenectví. Ministr Riza paša
a náčelník generálního slábu, jakož i jeho ná-
městek prý ji pbjsli příznivě.
Aidin
Makedonie
Bulharsko
Turecko
Haskovo
technický Smyrna
zo Sofij
30
article
FEUILLETON
FEUILLETON
olánoe
V Praze, 16. října 1908.
H. (Hovory pod lipou.) Byl nádherný
teplý den. Slunce zazářilo letním žárem ve zlatu
žloutnoucich stromů a v prudkých barvách pod
zimaích záhonů. Hostitelka rozhodla, že budeme
pít černou kávu v parku, pod velkou, košatou
lipou za zimní zahradou plnou elegantních, temně
zelených palem a jemných kapradin, podobných
vzdušným krajkám smaragdové barvy.
Byly přineseny drobné skládací stolky, roze
sadili jsme se v proutěných křeslech a v při-
jemném uspokojení po znamenitěm obědě těšil
jsme se z vůně a jasu tichého, slunného dne.
Nenucený, ležerní rozhovor zazněl pod řld
noucí a uvadající korunou lIpy. Mluvilo seo
nejrůznějších věcech v nejrůznějších řečech,
neboť ráz naší společnesti byl ponékud kosmo-
politický. Bylo v ní několik gentlemanů a dam
přišedších z dalekých zemí do rozkošného zá-
koutí v orlických horách.
Bývaly roztomilé ty chvíle v zámeckém
parku pod lipou. Rozmlouvalo se a vtipkovalo
se o politice a filosofii, o nejnovější knize Ana-
tola France, ličlei život Panny Orleanské, o ři-
ditelných balonech, o Kestrankovi, ano i o J-
lianu Apostatovi a Stendhalovi. Mluvilo se.
sbých užil slov učeného grandseigneura rennais-
sančního Pico della Mirandoly de omni re sci-
bili et — doložil později Voltaire ironicky —
de quibusdam aliis.
Do vlahé zářivosti podzimní zněly zábavné
lehké hovory lidí nejrůznějších názorů, sle
Apostata
Stendhal
Voltaire
Praha
orlický hora
Hovor pod lípa
Anatola Franca
Pica della Mirandola
31
article
jejichž inteligence nebyla zatížena předsudky an
fanatismem
Kdosi připomněl návštěvu paní Julietty Ada
mové v Praze.
»Ach, paní Adamová«, prohodil jeden
z gentlemanů, který přijel z daleké země
mnoho žil ve všech možných končinách světa
»před nějakými dvaceti lety byla evropskou
celebritou. Byla přítelkyní a tvrdilo se též in-
spiratorkou Gambettovou. A jakou sensaci uči
nilo objevení se »bílého generála« Skobeleva
v její saloně, kde byla tehdy pronesena poprvé
idea aliance francouzsko-ruské. Její salon byl
skutečně významným střediskem politickým. Ale
paní Adamová nezasahovala do činné politiky
neintrikovala, nekula piklo, vůbec nikomu ne
ublížila.«
»Až na hraběte Beusta«, ozvala se s úsmě-
vem naše hostitelka, jež se mnoho pohybovala
v mezinárodních kruzích diplomatických, »toho
nebožáka úplně zničila a — bez své viny ostatně
— způsobila jeho odjezd z Paříže, kde by
velevyslancem rakouským. Jak víte, náš bývalý
premir a rival Bismarkův nebyl žádný genij. ..«
»Řikalo se o něm, že mohl vyzrát jediné
na české politiky.«
»Jako pravý rakouský diplomat hleděl na
všechno se stanoviska společenského, posuzoval
i nejdůležitější věci s naivní a upjatou filosof
šlechtických salonů a klubů. Byl již sestaralý
světák, když přijel do Paříže, ale necitil se
nijak odzbrojeným svým věkem a svými šedi-
nami, jež svědomitě barvil. Velmi čile se vžil
do veselého ovzduší pařížského, stal se i horlivým
navštěvovatelem zákulisí Velké opery a boule-
vardních divadel a s větším nadšením spisoval
Julietta Ada
Adamová
Gambettův
Beust
Bismarkův
Praha
Paříž
32
article
francouzské kuplety a skládal valčiky nežli
spisoval své diplomatické noty. Beust stalse
též častým hostem paní Adamové, jejíž salon
pokládal za směrodatný pro svou politickou
orienlaci.
Zejména rád se bavil u paní Adamove
s duchaplnými, vtipnými pány, o nichž netušil
že píšou do novin. Povidavý starý bonvivant
přišel do vervy, chtěl se též zablýsknout svým
espritem a vyprávěl často velmi choulostivé věci,
které k velkému úžasu vídeňského zahraničného
útadu oetly se v pařížských žurnálech. Několik
takových nediskrelností stačilo, že byl Beus
odvolán a musil se rozloučiti s foverem baletek
ve Velké opeře. A to způsobil salon paní Ada-
mové.«
»A co říkáte dvěma velkým událostem p-
sledních dnů,« pravil lékař a přítel našeho ho-
stitele, »odstoupení ředitele Šuberta a prohlášen
Ferdinanda Koburka za cara bulharského ? «
»Zdá se, že je Evropa klidnější, nežlis
očekávalo. Na Vinohradech nastal mír a situnce
na Balkáně neni hrozivější nežli obyčejně.«
»Car Ferdinand je sympatický muž, je ele-
gantní, inteligentní a energický. Francouzská
krev proudí v jeho žilách, má ohnutý, velký
nos bourbonský. Má všechny vlastnosti, jimiž
si získává suverén popularitu. Nový car zaslu-
huje již proto přízeň Slovanstva, že také hor
livě dbá o zmodernisování své mladé, teprves
vyvíjející říše.«
»A ta divadelní stávka vinohradská je zcel
originální záležitostí. Již podle toho, jaké míst
zaujímala v novinách, byla aférou, která roz
čílila celou českou veřejnost.«
»Ano, byla to sensační událost pražská,«
eee
Beust
Adamová
Šubert
Koburek
Ferdinand
Adamov
Evropa
Balkán
Velká opera
Ada
34
article
pravil jsem, »vlastně spíše vinohradská. Zdálo
se, že město Vinohrady je otřeseno do základů
A shledali jsme v ty pohnutě, skoro revoluční
dny, že Vinohrady mají své zvlaštní mravy
svou zvlášíní kulturu. To, co je možné na Vino-
bradech, stěží by se mohlo státi v antickýeh
Athénách a snad i v moderní Praze. A jeden
z otců obce vinohradské s občanskou důstoj-
ností, hodnou Perikla, ukázal dvěře delegátům
z různých kruhů politických a literárních, kter
se chtěli plésti do tohoto čistě vinohradského
problému. Byl již nejvyšší čas, že vinohradsk
událost byla urovnána. Veřejnost stávala se již
hysterickou pro konflikt, který vznikl v zákulis
a ředitelně vinohradského divadla. Ulice se vml
sila do sporu svým demagogickým, střeštěným
povykem. Bylo vidět, jak ohromný, nepoměrn
přepjatý má význam v českém životě divadlo-
Pěstuje se pravý kult herectví. Úlěk zbožňova-
ného prvního tenoristy vyvolal bezmála národní
smutek. Milostné historie primaballeriny zajímají
naše obecenstvo více nežli ministerská krise
Není divu, že vinohradská divadelní stávka způ
sobila takový vzruch. Věc stávkujících měla
sympatické pozadí. Byl to odboj proti panské
arroganci několika jinak řádných a ctihodných
občanů, kteří chtěli vésti divadlo, jako »rada
deseti« spravovala republiku benálskou, a kteř
trochu drsně přijali ředitele Šuberta, doufa jícího.
že po návratu ze své výpravy vídeňské bude
uvltán jako vítězný konsul, vrátivší se z dobyt
provincie.
Páni z výboru divadelního měli na mysl
jen stanovisko obchodní a rozhorlili svým ne
dostatkem idealismu a vlastenectví ředitele Šu
berta, že odešel a bouchl dveřmi tak, že
Perikles
Šubert
Vinohrady
Atény
Praha
Vino
35
article
se to rozlehlo po celých Čechách. Veškeré obe-
censtvo povstalo ve prospěch Šuberta. A plným
právem. Tak se nemělo jednat se starým a za-
sloužilým mužem, jenž jako spisovatel, publi-
cista, dlouholetý ředitel Národního divadlaa
šťastný organisátor Národopisné výstavy zaslu-
hoval, aby se s ním zacházelo jinak nežli
s angažovaným zřízencem.
Boj pro zájem stávkujících a pro satisfakci
Šubertovu nabyl nenadálé příkrosti. Bylo v něm
mnoho překvapujících momentů. Bývalý ředitel
vinohradského divadla, jenž je zajisté jedním
z našich nejkonservativnějších spisovatelů, byl
veleben nejkrajnější kritikou modernistickou.
Obé strany dělnické, potěšené patrně též tím,
že princip stávky tak houževnatě byl udrženi
v oboru duševní činnosti, uspořádaly panu Šu-
bertovi okázalé projevy a ovace pouliční, F. A.
Šubert, jenž miluje popularitu a dovede si ji
získávat, uměl též asi náležitě oceniti krásu
těch demonstrací. Teď konečně jsme se vzpa-
matovali z toho záchvatu divadelnického enthu-
siasmu. Ať se posuzuje sféra vinohradská jak-
koliv, každý kulturní člověk musí uznati, že
byla dobrou lekcí jistým lidem, kteří s výše
svých wertheimek a hodností chtěli přiliš pansky
ovládati svět umělecký.«
»Ale z toho je zřejmo, že váš lid má
velký temperament,« pravil gentleman, jenž
přišel z dalekých zemí. e
»Ano, ale bylo by žádoucím, aby se stejně
ohnivě a rázně osvědčil i ve vážnějších kon-
fliktech nežli byl divadelní převrat ve Vinohra-
dech, v konfliktech, jež budou snad činiti nárok
na uvědomění a disciplinu celého národa. «
oven
m mtnv i
Šubert
Šubertův
Šu
Čechy
vinohradský divadlo