ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c8644ff0-762f-11dc-8c81-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 50 celkem · entity: place 35, work 4, person 48, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVHL
2 masthead
3b si nonslov v vmlel mtat
3 masthead
váoa loža isen r anolov e
4 masthead
V Praze, ve středu 14. října 180e.
Praha
5 masthead
I a moroaD iam inávánhe
6 masthead
o) an ilabi
7 masthead
Číslo 283.
8 masthead
Balevonn
9 masthead
čabodev zámo
10 masthead
ěbona
11 article
Ea rauní a odpol. listy předplání se v Praze v adesíhistrani sčtvrt leta . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíe a dnt 14ts. . . 7 K 30 h ve flislkách sr nělc . . . . 2 K 30n Toštoui na měsíe atls. . . . a K no s dvojí zásilke ss a měsí kei
Praha
12 article Rakousko-uherský spor o Bosnu.
Rakousko-uherský spor o Bosnu. Právě před týdnem prohlášeno bylo roz- šíření práva svrchovanosti na Bosnu a Her- cegovinu, uvedena v nich v platnost posloup nost panovnického domu a poskytnuto jim zároveň ústavní zřízení. Tímto dějinným aktem provedena pronikavá změna v posa- vadním státoprávním postavení dvou zemí. kteréž až dotud náležely pod svrchovanost tureckých sultánů, byvše berlínskou smlou- vou svěřeny správě dualistického Rakousko- Uherska. Přirozeně jest na snadě otázka, v jakém státoprávním postavení se obě země octnou na příště v poměru k soustátí, kteréž ve svém dualistickém ústrojí jim vykázati must přiměřené místo? Však není to již pouhou otázkou, vzniklť z ní již spor! Tato polovina soustáti dovolává se pro seb zákona ze dne 22. února 1880 čís. 18. říš. zák., kterýž v 8§ 1. a 3 správu obou zemí pod- řizuje pravidlům o společných záležito- stech a ve příčině změny poměru těchto zemí k mocnářství stanoví potřebu srovna lého schválení zákonodárstvy oboj části mocnářství, t. j. stanoví kompetenci obou parlamentů a sankci jejich srovnalého usnesení panovníkem, jakožto císařem rakou- ským a králem uherským.
Rakousko Bosna RakouskoUhersko Heracegovin
13 article
Až potud zdá se býti způsob, jak pro- vésti v theorii změnu v postavení Bosnya Hercegoviny k soustátí zcela prostý a samo- zřejmý, ale v praxi se počínají již nyní na- skytovati nesnáze. S uherské strany ihned v zápětí po pro- hlášení annexe obou zemí všechna zurnali stíka maďarská s netajenou radostí uvítala ono místo z proklamace k lidu bosensko- hercegovskému, kdež se praví: »Pamětlivi toho svazku, jenž v dávných dobách trval mezi slavnými našemi předky na uher- ském trůně a těmito zeměmi«, a jala se vykládati, že tím nznána byla státo- právní souvislost Bosny a Hercegoviny s ko- runou sv. Štěpána a že obě země nadále budou tvořiti příslušenství její. Oproti nárokům maďarským ozvali se nejprve Chorvaté, dokazujíce, že Bosna a Hercegovina pouze prostřednictvím trojjedi ného království souvisely s korunou uherskou a že tudiž pouze obnovením tohoto dávného svazku mohou vstoupiti v nový státoprávní poměr k soustátí. Zatím již maďarští státoprávní odborníc vytvořili další theorii, že zákon ze dne 22. února 1880 pozbyl své platnosti, byv překonán udalostmi, kteréž odstra nily posa- vadní překážky, aby oživly nároky Uher. Rozumují asi následovně: Od r. 1137 s různými dočasnými změnami až do smrt posledního bosenského krále Štěpána Toma- ševiče v r. 1664 byly zmíněné země pod jménem království Rama nebo Bosna v moc vládců, jež se nazývali tu vojvody, tu bány. tu králi a uznávali nad sebou svrchovanost králů uherských, až konečně dobyty byly Turky, v jejichž moci zůstaly do roku 1878 Králové uherští od dob krále Běly II. užívali ve svém titulu i název králů Rámy neb Bosny; při korunovaci nesen byl prapor je- jich a v přísahách králův uherských také se slibovalo, že nijaké území neodcizí, ale dle sil svých rozmnoží a rozšíří, a pokud bylo
svatý . Štěpán Chorvat Toma ševič Turek Král Běla II Bosna Hercegovina Uhry Ramo nebo Bosna Bosnya Hercegovina král Ráma
14 article
rao Fhslatet ep o v Mla gol re
16 article
odcizeno, opět království uberskému na- vráti Ve příčině Bosny nemohlo se tak dosud státi, protože náležela pod svrchovanost tu- reckou a byla upravena smlouvou berlín skou, po dobu jejíhož trvání se o správ okupovaných zemí stala mezi oběma polovi nami soustáti dohoda v zák, ze dne 22 února r. 1880 a obě země pokládány tu za země. stojící pod tureckou svrchovanosti; a v tomt rozsahu společná správa jejich spadal v obor delegací. Nynějším rozšiřením práv svrchovanost a provoláním k obyvatelstvu obou zemi ob- novil kral uherský svou vládu nad nim v plném rozsahu. Bosna a Hercegovina přestaly tedy býti společnou záležitostí, přestala tudíž i pří- slušnost delegací, a nadále může se jednati o věcech bosenských a hercegovských pouze v uherském parlamentě. Annexe nebyla provedena na základe berlínské smlouvy, ale z vůle panovníkovy a tak byly odstraněny i všecky překážký, aby se uskutečnil obsah korunovační přísahy kralovské Nelze prý proto vykládati zák z r. 1880 v odporus touto přísahou a jest věcí loyality rady říšské, aby skutečnost tuto uznala. Maďaři jSou prý ovšem ochotni po-
Annex Maďar Bosna Hercegovina
17 title
Neodvislé Bulharsko
Bulharsko
18 article
n RUKüR E
20 article M Ú
M Ú tok Pdu pacrloo
Pda
22 article Si Dken
Si Dken raopaza
23 article
najcter Midts
24 article
23joa ambol Vměr fakio fkaraloonar Pirzyi sýo aria
26 article
st pknvise
28 article
Slanimtak denonn y
29 article
Sere Kava skytnonti Rakousku přiměřenou nábradu zájmů jeho, ale prav svých na země ony nikomu k vůli se nezřeknou. Prof pešťské university K. Kmety tak již ohlásil, že jako poslanec podá ku před loze o ústavním zřízení Bosny a Hercego viny, již prý bar. Burian již má hofovou následující návrhy: Zákonodárství prohlásiz Bosnu a Hercegovinu, kteréž byly zpět zí na zakla dě práva. skány apoštelský kralavskon pío tvzeněho, p boční země koruny uherské území jejich za státní území její. Právo ná slednictvi v těclito zemích, nazpět získaných, uskutečniž se dle II. článku zák. z r. 1723 Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou ve smyslu čl. zák. z r. 1879 uherští s tá tn obča né. Takto vyslovené stanovisko uhersk zaujala již také letošní uherská delegace. kdež zpravodaj rozpočtového výboru pro hlásil, že lze jednati o Bosně a Hercegovino pouze pokud jde o zevnější, zahraničné vztahy obou zemí, protože státoprávní jejich poměry náležejí před jiné forum. Stejně vy- zval předseda Szell členy výboru, aby v de- legaci se nezabývali otůzkou příslušenstvi obou zemí a člen výboru lsekutz prohlásil, že nepokládá otázku annexe Bosny a Herce-
K Kmet Hercego Rakousko Bosna Bosna a Hercegovina Hercegovina Boseň a Hercegovina
30 title
Baltak
34 title
Fo pot
37 article
goviny potug za notovou, dokud se nestane rozhodnutí o jejich státoprávním postavení Stanovisku Maďárů odporují především jak již bylo uvedeno, Chorvate, hájíce sou vislost Bosny a Hrcegoviny s trojjediným královstvím. Tak předseda jihoslovanské aka- demie prof. Smičiklas opírů nároky chor vatské o právo cirkevní. Bosna, pokud byla katolická, náležela eírkevně k arcibiskupství splitskému, ač i dubrovnický arcibiskup čini na ni naroky Na celém území busenském nenalezne se jediný diplom, který by by propůjčen od některého uherského krále. Pokud jde o poměr Chorvatska k Busně, jest pravda, že Chorvatsko a Uhry měly společne krále, ale nelze tvrditi, že by uherský, kral byl dobyl Bosny. Kdýž Chorvatě uznali uhlerškého krále Kolomana také za krále chorvatského, uznávala jej snad též část Bosny jako součástka království uherského Později Bosna zůstavala samostatným krá- lovstvím a nenáležela ke koruně uherské. Kral bosenský byl něco jiného než krá uherský. Nepopíratelné právo má však Chor- vatsko na onu čast Bosny, jež náležela k báno- vině, zuámé pod jměnem tureckého Chorvatska Předák čisté strany práva odvozuje nárok Chorvat-ka od zvolení Ferdinonda r. 1027
Maďár Chorvat profesor Smičiklas Bosna Koloman Kral Bosna Chorvatsko Uhry
38 article
V dronnem prodeji: ranní číslo o sobě odipolešni .. . . a 2 Ve flialkách na venkorě: ranpí čislo. 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Iuserát platí se hotově zapřei Předplaceni a lnserty přijímá vdnnini- strace v Marlansko ulici č. J. Tam nackárejí se tél redake Ulskirna a ezpečice „ Národnich Listá“ Bukopisy se nevracsji.
Národnich Bukopisa Marlansko ulice
39 article
za krále chorvatského, při čemž se stala výhrada celistvosti území od časů krále Zvonimíra, »protože i po něm Chorvatsko bylo vždy samostatné a nikým nebylo zbraní dobyto«. Tím uvedena celistvost Chorvatska v nerozdilný svazek správy habsburské dy- nastie, kterýžto poměr byl obnoven pragma- tickou sankcí chorvatskou z r. 1712. Dale dovozuje, že Bosna byla historicky vždy závislou na králích chorvatských a že právní kontinuita Bosny s Chorvatskem se vždy udržovala. Také člen uherské delegace, chorvatský zástupce Babié-Gjalski, v rozpočtovém výboru přes odpor předsedy Szella rozvinul otázku sounáležitosti Bosny a Hercegoviny s Chor- vatskem a prohlásil otázku připojení obou zemí především za otázku národa srbo- chorvatského a vytkl, že v proklamaci an- nexční nebylo vzpomenuto historického ná- roku krále chorvatského, ač bylo připojeno turecké Chorvatsko k monarchii, k němuž právní titul poskytuje pouze království chor- vatské.
Zvonimír Dale Szell Chorvatsko Bosna Bosna a Hercegovina Chor BabiéGjalský
40 article
Toto chorvatské stanovisko liší se ovšem od názorů maďarských a dá se uplatniti pouze zavedením trialismu místo posavad- ního dualismu, pokud by ovšem stáli jak Srbové tak Chorvaté za jedno. Ale zdá se nám, že nikoliv bezdůvodně praví dubrov- nická »Crvena Hrvatska«, že dnes Bosnya Hercegoviny nedostalo se ani Srbům ani Chorvatům, a že pohořeli při tom jak ctitelé cara Dušana, tak krále Zvonimíra »Roz- hodlo se o nás bez nás« a stojíme před hotovou událostí. Neviděti to nesmíme, bylo by to chybou. Snažme se nabýti síly a pak Bosna, jež nás ma rozdvojiti, spojí Srby a Chorvaty ke společné práci. Dnes jest pod- raženo i Velkosrbsko i Velkochorvatsko a to samo musí způsobiti dokonalý obrat v poli- tice chorvatské a srbské; a obrat ten může se státi pouze ve smyslu národní jednoty. Včera zasáhl také »Fremdenblait« do otázky budoucího poměru Bosny a Hercego- viny k soustátí Obmezil se pouze na to, že uvádí, jak odborníci maďarští, ani prof Kmetye nevyjímaje, stáli dříve na stanovisku zák. z r. 1880 a ohražuje se proti tomu, že by zákon tento byl annexí pozbyl své plat- nosti. Rakousko a Uhry, končí, dobyly společně obě země, společnou silou je zl. skali a proto jsou země ty též statkem, n nějž mají oba a spoň stejná právae.
Srba Chorvat Bosnya Dušan Zvonimír Roza Kmety Bosna Rakousko Uhry Crven Hrvatsko
41 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 13 řijna. (Zvl. tel. »Nár. L«) Když včera ve sněmovně přečten králův úkaz a předloha ministra vojenství o mimořádném úvěru 16 mil. pro armádu, ozvali se poslanci: »To je málo!« »Prozatím dost!« odpověděl mi- nistr »Raději dáme všecko!« ozvali se opět poslanci. Nejmladší syn knížete Niko ly. prine Petr, telegrafoval z Cety ne následníku Jiřím u: »Nadšen tvými vřelými a vlastene- ckými, před milými srbskými bratry pro- mluvenými slovy, pozdravuji té a srdečně objímám, milý můj sestřenče. Kéz bah
Raděj Niko Petr Jiří u Balkán Bělehrad
42 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, dne 7. října. (Odjezd.) Prší, s dovolením. A na zna mení, že jsme v říši půlměsíce, leje se zcela nekřesťansky. Umíněně a s vytrvalostí, lepší věci hodnou, jako když se u nás, v časopisech lepé naší domoviny, časem pytel roztrhne se za- slány, polemikami a prohlášeními. A trvá-li děle takový promyšlený lijáček, při němž nemožno vyjíti z domu, a splývají-li vytrvale s uplakané oblohy takové nekonečné vodní provázky, je v cařihradských ulicích — sehválně, aby měla Praha vztek, že neni sama — po kotníky ne- falšovaného, orientálského bláta. O kterémžto zajímavém přirodním úkaze byl jsem se ostatně již zmínil v jedné z kapitol předcházejících, ne- mýlim-li se. Ale, kdež bych já se mýlil! A za takové psoty člověk unuděný dívá se oknem svého pokojíku v hotelu, z dlouhé chvíle bubnuje na okno jakousi vlastnoruční improvi- saci, na př. „Pochod utíkajících tenoristů“ A při tom, jak melancholicky dívá se milý člo věk do prázdné, v moři bláta tonoucí ulice, maně pohledem utkví na protější tabuli Cockovy cestovní kanceláře... a náhle zachvácen je ne odolatelnou touhou, podívati se zas někam ji- nam, stěhovati se dále, a sice pokud možno nej- rychleji odcestovati někam, kde alespoň nepršl A ta firma cestovní kanceláře zdá se milému člověku vyšším vnuknutím, aby si obul kaloše ozbrojil se deštníkem a honem se v tom bez- nadějném lijáku běžel pozeptati tam naproti. kdy nejdřive jaká loď odjíždí a kam.
Cockův Praha
43 article
A milý člověk, skutečně-li se odhodlá pře běhnouti ku protějšímu chodníku, dozví se tan napruli zprávy potěšitelné, že loď „Osmanie“ pěkná, nová loď, náležející anglické společnost a vybudovaná v r. 1906 v Londýně, právě zítre odpůldne o třetí hodině odjíždí do Smyrny A týž milý člověk okamžitě je rozhodnut, kterak zacbovati se vůči tomu lijáku nekřesťanskému zamluví si místo na lodi, jakož moudře učini i člověk nížepsaný. A již tedy druhého dne, z deště, jenž nikterak nehodlal ustati, stáli jsme milí dva moji soudruzi a já, ve vestibulu hotelu uchystáni na cestu. Čekajíce na vůz, přešlapo- vali jsme věrně dle slov Písma, jako. Žídé ne edchodu z Egypta, opásáni jsouce a hole, vlastně dešiníky aajíce v rukou svých. n lr Diojltnse
Londýn Smyrna Egypt
44 article
Nent, jak se čtonář snad pamatuje, lehikou praci, dostati se i ze sama nádraží do města padišahova, i když prve na hranicích pas cizin- cův byl prozkoumán odborníky na slovo vza- tými — o nic není snazším, pošinouti se za dále na zeměkouli a dostati se z města i říse Osmanů ven. Především nutno si k tomu zavčas opatři guberniálního povolení — jde o to, stránku svěho cestevního pasu dáti si ozdobit přísluš- ným kolkem. Jinak vás nepustí — tak jim každý cizinec k srdči příroste. A aby se jim tolik p vás nestýskalo, vyžádají si, nežli vám pas ode- vzdají, bakšiše na památku — hodní lidé! Pro cestu dále po říši je třeba zas ještě listiny zvláštní, psané jen turecky, aby srozumitelneu byla úřadům domácím. Listina ta, opatřená ma- lebnými klikyháky tištěného sullánova jména, zve se „teškere“. A protože by se jí, chudmce, stý- skalo samotné, jest jí na cestu životem rovněž přidán vörný, přítulný kolek... l Na večer, den před odjezdem, když n chvili děšť polevil, vydali jsme se k nábřeží, kde zakotvena byla „Osmanie!, pyšná tím, že jsme právě ji si vyvolili mezi všemi, v přístavu za- kotvenými loděmi. Všecka se červenala r- dostí— velmi jí to slušelo. Milý můj soudruh si vzpomněl, že mohl by se pozeptati stewarda, kde a jaká nám vykáza místa. Taková zvědavost jest někdy velmi uži- tečna. 1 so
Osman Osmanie
45 article
Ale vstup na loď střežen byl dvěma muž v modrých, komisních kožiších a ovšem v ne zbytných fézích. Oba pohodlně seděli na ráko- sových židlích při kraji nábřeží, těsně u schůd- ků, spuštěných při boku lodě. Mužové ti byl přístavní policií. Nezpomohlo vysvětlování, že soudruh náš chce si jen prohlédnouti kabinu. nám vykázanou, že za minutu se vráti a my druzí dva že zůstaneme dole, slavné policií v zá- stavě. Urazilo mne, že slavný úřad ani o tak vzácné rukojmí nikterak nestál. Nežli milý sou- druh směl ukojiti svou zvědavost a po můstku odebrati se na palubu, nezbylo, nežli slavnému úřadu nechati zástavou svůj pas. Úřad, pokuřuje si papirosku, klidně vzal a usehoval pas v kapse promoklého kožichu — tak, milý cizinečku,a teď uteč, libo-li a můžeš-li. Bez pasu nikamt nepustí. Milý soudruh vrátil se po chvíli se zvést uspokajující. Při sestupu na nábřeží pas mu opět vrátili — nazítří, nežli směli jsme vstoupit na loď, poznovu oba muži, jeden po druhém valnou chvílt zabývali se zkoumáním našich průkazů. Bohudíky, zkouška pravosti dopadl v náš prospěch — ostatně, možná, že rozumél našim pasům snad právě usi tak, jako my svým „teškere“. Před tím, nežli nás pustili na palubu ovšem bylo ještě nutno projiti celnici. Všemocný bakšiš, jemuž až ku podivu spadně bylo přistup no měkké srdce mužů, úřadujících v celnici uchránil nás opětně prohlídky zavazadel. Celník jemuž Cookův zřízenee vtisknul — a nijak ne tajemně — do ruky přiměřený obnos, podíva se na minci, stopil ji v kapse, zamrkal na váže ného svého kolegu, jenž na zavazadla lípal ce duličky, pozdravil a již pranie nebyl zvědav n to, seznamovati se s obsahem našich zavazadlel. Teky hodný člověk. A jeho pan kolega rovněž.
Cookův
46 article
Již jen drobně pomžívalo — opřeni o zá bradli dívali jsme se za panem Vincencem, prů vodčím věru vždy krajně ochotným, jehož černe klobouk pomalu se vzdaloval a mizel ve směsie. fézů, jiehž plno se homžilo galatským nábřežím Pan Vincene ještě naposled se otočí — zdráv buďte, dobrý muži! A hle, přišel se s námi rozloučit i jiný kra- jan, Přihoda, námořník z lodi „Taurus“, která tu v Bosporu kotví již po několik let. Spatří nás na palubě a bez závady a bez nejmenšího po- zdržení projde kolem slavného úřadu, jenž tam dole, při můstku na loď vedoucím, přísně kon- troluje každého, kdo hodlá vstoupiti na palubu. Krajanův námořnický stejnokroj chrání jej před zbytečnou všetečností mužů v komisních koži- ších. Aby z toho nebylo mezinárodních zápletek smí jediný ze všech vejíli na loď, aniž by po zdržen byl jedinou olázkou. Dole u boku kupí se prodavači různého zboží, vláčí se tam člověk, nahrbený pod tíž koberců, naložených na zádech, přichází pro davač drobných mušlí a jiný s nějakými podiv- nými, nějakou krupicí nebo čím posypaným preclíky a opět jiný s ošatkou pomerančů. Pro davač z dola ukazoval mi, pravda, hezký, an velmi hezký koberec, ale po zralém uvážení roz hodl jsem se, že si raději koupím pomeranč Milý krajan ochotně sprostředkoval koupi — — však vide, klerak je člověk zapómnětlivým, s ga
Vincenc Vincen Bospor
47 article
latské věže ušazovali nám budovu, v níž podnes konány jsou trhy na otrokyně a vím určitě, že kterýsi známý kladl mi na srdce, abych mu, hodí-li se příležitošt, vybrul nějnkou slušnější otrokyni — jakáž pomoc, vymluvím se známé- mu, že jsem zapomněl. Ostatně, chystal-li zná- mý překvapení své milostpaní, ať jí koupí nový klobunk: možná, že jí to bude milejší. Na lodi ozve se siréna, prvé znamení k od jezdu, ale ruch dole na nábřeži niktorak se neumenšuje, naopak, stále horečněji se zmáhá. Živo tu jako v mraveništi, stále ještě kdosi pro- dirá se zástupem a stále hamalové vlekou se s těžkými břemeny. Z celnice po kolejích stále ještě dopravovány jsou bedny, kufry a balíky, jeřábem skládané do mezipalubí. Okna chudých tureckých kaváren po nábřeží jsou obsazena muži ve fézích, kteří tam srkají vodu, zabaleni oblaky cigaretového kouře, otevirají se okn
48 article
Levanlinců, objevují se postavy i na plochých střechách domu, mezi rozvěšeným tam prádlem zamihne se mávající šátek, nedaleko zjevuje se tmavý obrys postavy muezzinovy, jenž, přiklá- daje obě ruce k ústům, obchází pavláčku chu- dého minaretu. Pro hluk dole panující neslyše jeho volání — — A pojednou davem, jenž v těsný chumá sražen hemží se a proudí nábřežím, ubírá se podivný, tesklivý průvod — poslední dojen z Cařihradu: pět, těžkými řetězy k sobě spou- taných, ve špinavé cáry oděných ubožáků, vleče se davem, provázeno třemi muži ozbrojené hlíd- ky.. Ale již opět kaleidoskop se mění, smutný průvod zaniká v davu, jenž za ním opět srazi se v pestrý chumáč, hrčí kolem povozy se za- kuklenými postavami, jichž silhouetty sotva se zakmitnou tmavým okénkem, řada koni, za se bou uvázaných, vleče se s nákladem cihel, že- bračky, jichž obyčejné stanoviště bývá na po- kraji nedalekého mostu, seběhnou se k lodi dotýkajíce se rukama kolen a čel, natahují ruce k cestujícím, shromážděným nahoře u zábradli. A opět, mezi nejhustším davem, do něhož bičem práská hulákající kočí, tryskem přeletí nábřežím povoz hodnostáře a opět za ním, po každé straně vozu, dva vojáci na koních, s pažbami pušek nasazenými ku pravému boku — siréna ozve se podruhé.
Cařihrad
49 article
Loučíme se s milým krajanem — ještě an- slická rodina s vytáhlou ženskou bytostí, jež stěhuje se s houslemi v koženém pouzdru, a ještě kdoši, ve spěchu prodíraje se zástupem, udýchán vybíhá po můstku, strašně hubuje ne- známou jakousi řečí, nejspíš asi na zbytečné zdržování, spojené s prohlídkou pasu — jeřáb je posunut stranou, tmavý, zející, čtyřhranný otvor mezipalubí, kam složeno bylo k dopravě určené zboží, zabedněn je prkny a potažen plát- nem — loď připravena je k odplutí. Na stěžní zatřepetá se praporeček a na zádi zchliple nějak zmítá sebou namoklá, červeni vlajka s bílým půlměsícem a hvězdou, můstek je vytažen, naposled siréna ozve se táhlým, du- tým, pronikavým hlasem, šálky kmitají se u zá- hradí lodi i dole na nábřeží — a tiše, neslyšně, bez nejmenšího otřesu a bez jediného zakymácení, sotva znatelně loď bokem vzdaluje se ož ná- břeží . A stále tak tiše, bez otřesu a beze zvuku se zatáčí, tmavý chumáč lidstva na nábřeží, s červenavou linil rézu naboře, stále je vzdále- nější, postavý neurčitější a jen bílé šátky dále ještě se třepetají dole na nábřeží, i porůznu v oknech, i na plochých střechách úzkých, k sobé přilepených domků ..
50 article
A světle zelenavé, rozbrázděné a bíle zpé- něné vlny kypí a šumí kol boků lodních a lod již ryehleji pluje kol jiných, v přístavu zakotve ných korábů, obrátila se, zpěnila a zvlnila moře, zmizelo gulatské nábřeži s červenavou svou věží — a před očima v celé své pohádkové slávě a kráse rozvíjí se nádherné cařihradské panorama, Aja Sofia, džamie Achmedova, Moha- meda II., sultána Bajazida, Sulejmania .. A věríte-li, teskno je pojednou ... maně vzpomněl jsem kohosí, jenž opouštěje Cařihřad, neměl jiného přání, než aby v hodině smrti ještě jednou, jedenkrát zjevila se mu alespoň bledá vžpomínka na ten obraz čarovný a nevyrovna- telný. A chápu, že je možno, chovati v srdei l snhn vai takové přání . .. A zmizela pohádka, a po hodině již jenom na zašeřeném obzoru zůstala sotva znatelná linie, v níž, zdá se mi, ještě poznávám neurčitou silhouettu někdejšího města Konstantinova . . A silhouetta stále je bledší — snad všechno bylo jen snem. A Byron kdesi praví: „S bohem buď, a jest-li navždy, tedy navždy s bohem bud!? B. K. blt a a š n
Aja Achmedův Moha Bajazid Konstantinův Byron B K