ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c862a750-668e-11dc-abe0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 50, person 37, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 28. února 1900,
Praha
3 masthead
Číslo 58
4 article
Na ranní a odpol. listy přod plácí set v Praze v administrasl n pisee ut lita . . . . 6 K — * drolí čenáškoe ns nžs n ětnt lele ve Glialkich na pěilo Poštout
Praha
5 article
2 K 80n
6 article
něnt lsis . . . s drojí zásllkeu ně nEmt teb
7 article Skvělé bankovní výkazy a hospodářská tíseň.
Skvělé bankovní výkazy a hospodářská tíseň. Upozornili jsme včera na poslední výkaz banku rakousko-uherského, jehož stále se lepšící stav tvoří podivný odpor ku rostoucí tisni hospodářské. V pokladnách banku sou- sředuje se v poslední době od týdne k týdnu více a více prostředků, jejichž vlastním úče- km jest zúrodňovati nivy hospodářského koření, a toto zahálčivé hromadění finanč- sích zdrojů bankovních podobá se úplně vy- sjchání pramenů zavlažujících luka a role rolníků. Průmysl, řemesla, živnosti, dělni- dro, ti všichni a neméně i zemědělství jsou ne svém podnikání v širém oboru praxe ho- sodářské závislými na čilém a živém prou- dění kapitálovém, avšak výkazy bankovní čm dále tím znatelněji ukazují, že proudění o povážlivě vázne, že pokladny bankovní s podobají vodní nádržce, jejíž výška vody soupá sice rostoucím přítokem, ale neníz a přiměřeným své síle odtokem. Několik číslic z výkazů bankovních mláště vyrazně toto váznutí proudění kapi- llového znázorňuje. Poklad kovový banku ne smyslu úmluv vyrovnacích, zejmena slo- hním zlata oběma vládami, vzrostl oproti emuž období r. 1899 (23. února) ze 9875 nill. K okrouhle na 11832 mill. K, tudíž o 185.7 mill. K, což samo o sobě, nehledě lu rozmnožení akciového kapitálu banko- iiho na 210 mill. K, poskytlo správě ban- bovní větší možnost pohyblivosti, zejmen o do oběhu bankovek. Avšak oběh banko- rek nezůstal letos ani na též výši jako roku ninulého, ale poklesl ze 1272.9 mill. K na 1260 6 mill. K, tudíž o 12.3 mill. K. Tot hktum samo o sobě jest nad jiné výmlu- m dokladem, jenž označuje úbytek zúrod- tajícího proudění bankovních prostředků.
8 article
Dále sem náleží úbytek v portefeuillu smě- nečném, jenž oproti stavu lonskému vysloven jest sumou okrouhle 37.2 mill. K (r. 1899 činil 313.2 mill K, letos 276 mill. K). Se rzrůstem kovového pokladu a úbytkem cběhu bankovek souvisí záloha daně pro- stých bankovek, jež dosáhla ke dni 23. února t r. výše okrouhle 245.5 mill. K oproti 123. nill. K roku minulého. Pravda, nejistota, jaká v druhé polovině r. 1899 nastala na světových trzích peněž- ních a spojené s ní stoupání míry úrokové, nemálo k tomu přispěly, že počaly obchody banku váznouti, že nároky naň činěné se obmezovaly, že úvěr u něho hledán byl v rozměrech menších, nejnutnějších. Učinky vysoké míry úrokové trvají na mnoze až podnes a bankovní správa sama, udržujíc i nyní za skvělého svého stavu sazbu 4 nijak nepospíchá, aby sníže- ním její rozmnožila oběh svých prostředků. Vedle vysoké sazby úrokové účinkovala ssi na potřebu úvěru i výhodná rozvaha cbchodu zahraničného, jenž po neúrodě vr. 1897 vykázal opět rokem 1899 značný pře- bytek ceny vývozu nad dovozem, čímž ovšem tozmohly se v témž poměru i finanční pro- sředky průmyslu a obchodu. Než ani zvýšená sazba úroková ani pře- bptek z obchodu zahraničného samy o sobě nejsou dostatečným vysvětlením, proč letošní výkazy bankovní svědčí o ubývání oběhu bankovních prostředků.
9 article
Jest to v povaze hospodářské činnosti, že jeví za poměrů zdravých, pravidelných teutuchající snahu po dalším vzrůstu a roz- pjetí, a byl-li i za nepříznivých poměrů peněžných r. 1899 výsledek našeho obchodu uahraničného poměrně dosti úspěšným, mu- sila by se letos, za zlepšenýčh poměrů n thu finančním, jeviti rostoucí síla podnika- vosti v rozmnožené poptávce po úvěru ban- kovním! A výkazy bankovní svědě přímo o opaku, ač úvěr 44% možn pokládati za snesitelny Nezbývá tudíž leč předpokládati, že pod nikavost na domácí půdě hospodářské vázne, a jeví-li se někde, že to není půda domácí Po této stránce naše bursovní přehledy opětně a opětně upozorňují, že náš kapitál víca více zajímá se — o cizinu, hlavně o Berlín. Živoříci bursy zdejší jsou výsledkem zjevu toho, pokud jde o spekulaci rázu finančního ale tím není ještě vysvětlen nedostatek vý robné podnikavosti hospodářské vůbec. Trvající již půldruhého měsíce stávka uhlokopů vrhla na stav domácí podnikavosti průmyslné světlo velmi ostré. Vynesla na po- vrch v jednom z nejdůležitějších odvětví vý- robných tuhý antagonism, jaký zavládl mezi dělnictvem a zaměstnavateli; neshoda to tím těžší, čím jest známější, že v řadách těchto posledních slovo rozhodující spočívá převahou v rukou cizího kapitálu! Tuhost jeho neje- nom že uvrhla na konsumující obecenstvo tvrdou a namnoze až nesnesitelnou daň zdra- žením topíva, ale současně ohrožuje všecek ostatní průmysl, na uhlí závislý. Zpráv o za- stavování výroby v různých průmyslových závodech přibývá, známek nápravy však marně dosud veřejnost očekává Kdy a komu podaří se konečně sluš- ným vyrovnáním stanovisk zápasících stran odkliditi aspoň tuto nejkřiklavější hospodářskou kalamitu?
Berlín
10 article
Se všech stran obracejí se zraky — k státu — jenž za našich dob dovedl se obe- stříti září všemohoucnosti, avšak stát přímé odpovědi nedává a odkazuje známou hospo dářskou programovou řečí předsedy mini- sterstva — na budoucnost, předpokládaje. že parlament, jehož málomoc jest všeobecně známa, stane se dělným. Útěcha to pro strá- dající tím pochybnější, čím uhelní těžíři za tvrzeleji trvají na svém »non possumus«, jež se v poslední době ještě sesiluje projevy z jedné části kruhů průmyslných. Tak ústřední svaz rakouských průmyslníků prohlašuje, že nemůže býti o zkrácení doby pracovní ani řeči — ač jsme uvedli doklady z Kladenska, že je tam již v jednotlivých dolech dávno zavedena osmihodinná směna — a vykládá- »Rakousko, kteréž krvácí z mnoha ran, jest méně než kdykoli jindy způsobilé, aby pod- niklo experiment, na nějž se neodvážil ještě žádný stát.« Jest sice známo, že zkrácená doba pra- covní se osvědčila v přečetných závodech průmyslových, svým časem zaznamenali jsme podobné zkušenosti i z Ruska, ale u nás jde tak ztuha porozumění potřebám nového věku! Až nynější uhelná krise podlomí do- mácí výrobu, až počnou nám mizeti pod rukama vývozní, ještě zbývající trhy, potom bude pozdě bycha honiti !
Kladensko Rakousko Rusko
11 article
Ostatně, pánové, již takto neůstupně trvají na stanovisku svém, zapomínají, že zvyšování daní v posledních létech, zvláště rozmnožením daní ze spotřeby, kteréž za- sáhlo nejširší dělně třídy nejcitelněji, ne- méně než všeobecné zdražování všech po- třeb životních a výrobků, jak je denza dnem v hospodářské rubrice zaznamenáváme, dolehlo na obyvatelstvo, zejmena ono, jež jest odkázáno na denní mzdu, neb pevnou, u většině nepatrnou měsíční gáži — a že způsobilo v jeho hospodářském rozpočtu spoustu, jejíž účinky sto- pujeme v nynějším hnutí mezi uhlokopy teprve v prvých jejích počátcích. Co platno jest ohromným massám drob- ných lidí učené vysvětlení, že platebnía kupní cena peněz klesla, když jejich příjmy zůstaly tytéž, jejich životní potřeby postu- pem času vzrůstají, a když nikde není patrno zasáhnutí silného a uvědomělého prostřed- níka? Zdražování počalo zvýšením daněz cukru, a zatím rychlým postupem následo- valy potraviny, lih, petrolej, uhlí, svíčky káva, papír, látky vlněné, lněné i bavlněné. prádlo, obuv atd. atd. Jak to mohou nevi děti povolaní činitelé, jak to mohou zneuzná vati velkovýrobci, kteří současně přehlížejí faktum, že siroké vrstvy obyvatelstva musí pozbývati způsobilosti platební a schopnosti konsumní, a že tedy odporem proti jejich potřebám sami podrývají půdu po vlastními podniky? Podnikavost klesá, výrobnosť zahálí. konsumenti chudnou — a bankovní pro středky leží ladem. Jak to dlouho podobně může ještě jíti?
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 27. února. (Změny ve stát ním rozpočtu.) Ministr finane! odvolal rozpočot, podaný drem. Kaizlem na rok 1899. poněvadž císařským nařízením ze dne 31. pro- since m. r. dáno státní účtárně voditko, jak má účtovati příjmy a výdeje za r. 1899, čímž se ústavně neprojednaný rozpočet stal zbytečným. Současně ministr financí oznámil změny, jež se od loňského podzimku, kdy předložen rozpočet na r. 1900, staly v tomto rozpočtu. Změny týkají se několika položek. Především jeví se tu snížení rakouského přispěvku na společné říšské potřeby o 7,782.078 kor. jakožto násle- dek zvýšení uherské kvoty. Rakouský příspě- vek bude místo očekávaných loni 260, 831. 992 kor. obnášeti jen 253,049.914 kor. Naproti tomu zvýšen rozpočet ministra zemské obrany o 1,590.737 kor., což odůvodněno zlepšením plato důstojníků zemské obrany a četnictva. Cisař- ským nařízením vydaný zákon přikazovací má za následek značné snížení státních důchodů z petravní daně. U pivní daně obnáší úbytek asi 500.000 kor., u cukerní daně 4,500.000 korun. Dle toho výnos pivní daně snížen s oče- kávaných 76,640.000 kor. na 76,140.000 kor, výnos cukerní daně s očekávaných 99 millionů na 945 mill. kor. — Zrušením kolku novino- vého odůvodňuje se další změna v rozpočtu výnosu z kolků a poplatků. Výnos z kolků snížen s původních 50 mill. kor. na 46,16 4 . 000 kor., tedy o 3,836.000 kor., za to důchodz poplatků zvýšen o 2,336.000 kor. a má vynésti 96,766.000 kor. místo původně očekávaných 94,430.000 kor. Také výnos tax zvýšen 644.000 kor. vzhledem k zlepšeným platům zemské obrany.
Kaizl Vídeň
13 article
Následkem těchto změn jeví se nově upra- vená státní potřeba v částce 1.579.212.587 kor. proti původním 1.585,403.933 kor., čili menší o 6,191.346 kor. Příjmy, rozpočtené původně v částce 1.585,811.822 korun, klesají na 1.579,955.822 kor., t. j. o 5,856.000 kor. méně. Rozpočtený přebytek vykazuje tedy 743.235 kor. proti původně vykázanému př bytku 407.989 korun. Z Krakova, 27. února. (Nevyléči- telný parlament.) Vídleňský zpravodaj »Czasu«, mluvě o programové řeči Körberově, soudí, že vláda sama nemá naděje, že se j podaři rakouský parlament ozdraviti. Na otázku, ví-li vláda, co si počne, až parlament přestane opět fungovat, odpovídá: »Marné, ba škodlivé byly by nové volby; přímo zhoubné bylo by všeobecné právo hlasovací, jehož by se mohl odvážiti ovšem jiný kabinet, než nynější. Oba tyto dva prostředky nejsou však vyloučeny.
Körberův Krakov
14 article
Třetí odpovědí, na kterou bylo by však třeba dlouho (?) čekati, bylo by zrušení ústavy.« Zpravodaj uvádí dále mínění »osoby, dokonale obeznalé se zdejšími poměry«, a ta osoba má absolutismus za nejvhodnější vládní system pro Rakousko. Rakousko bylo prý vždycky spravo- váno absolutisticky, vyjma několik posledních let. Proč prý by nemohlo býti absolutisticky spravováno i příště. »Ovšem —— dodal — tra- dice absolutních vlád byly vždy německé. V, v Haliči — pravila »osoba« zpravodaji — měl byste z toho nejméně škody. Leda že by vaše kolo bylo zbaveno vlivu na vládu; vaše auto- nomie zůstala by však nedotknula. Ale Če- chové! Ti by se proměnili ve valeur něgligeabl et něgligée (v hodnotu zanedbávanou, poněvadz nestojí za pozornost).« Ctěná »osoba« může býti ubezpečena, že my Čechové bychom si i za vlády absolutistické zjednali patřičnou pozornost, aby se přes nás nemohlo přecházet k dennímu pořádku. Z Krakova, 27. února. (Hlasy o reso luci kola polského.) Krakovské listy nevyjímaje ani »Novou Reformu«, schvalnj
Čecho Rakousko Halič Krakov
15 article
usnesení kola polského, vidouce v něm důsledek polské politiky za nynější situace. Resoluce nemá se prý pokládati za zpřetrhání svazků s Čechy a za sblížení s německou levicí. Kolu polskému jde prý o zachování nynějšího parla- mentu, aby se předešlo všeobecnému volebnímu právu neb dokonce správě absolutistické. Jedině »Glos Narodu« soudí jinak. V nynější taktice kola polského nevidí důsledek politické situace, nýbrž naopak nedůslednost. Vláda Körbrova neliší se ničím od vlády Clarovy. Alo p Biliňský stal se presidentem bankua dr. Pietak povolán do kabinetu. A to je při- čina, že kolo polské změnilo frontu. Dalose nyní směrem přímo opačným, než jakým se bralo před rokem. »Poslední resoluce kola pol- ského — píše »Gl. Nar.« — znamená, že se Poláci definitivně zapřáhli do německo-vládní káry a zpřetrhali svazky polsko-české.« Zpráva kola polského byla by prostě směšnou — do- dává »G. N.« — kdyby nebyla zároveň tak smutna. Jeť novým důvodem, že na kolo polské netřeba dbáti, poněvadž musí býti k službám každé vládě. Z Pešti, 25. února. (Uherští kon pro anglickou armádu.) Při koňském trhu ve Vel. Bečkereku, na nějž přihnáno na 5000 koní, byli hlavními kupci opět dva agent anglického ministerstva války, kteří skoupili nej lepší kusy za nejvyšší ceny. Celkem má býti v Uhrách skoupeno 6000 koní, z nichž asi 500 už přivezeno do Rěky, odkud mají býti dopra veni do jižní Afriky. Záhřebský »O b z ore sděloval, že proti vývozu koní z Uher do jižní Afriky podal rozklad burský diplomatický zá- stupce v Brusselu a že rakouská vláda na jeho zakročení nedovolila další vývoz. Přes to dnešní »N. P. Journale sděluje z Rěky, že koně již dopraveni na lodi a budou ihned převezen do Afriky.
Glos Naroda Körbrův Clarův Ala Biliňský doktor Pietak Polák G N Čechy Nara Pešť Vela Uhry jižní Afrika Brusel Afrika
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. února. Neklid na Balkáně. V sofljském dopise »Mocx. BĚg.«; zasla ném už dne 11. února, je potvrzeno, že celý Balkán je v jakémsi poplašném stavu. Jal v Srbsku, tak Řecku, Turecku, Bulharsku Černé Hoře zavládlo rozjitření. Vinníka nehle- dejte, nenašli byste ho, protože je výborně si- tuován. Jeho neuvidíte, ale jeho skutky vi- díte. Milan, tento nový armádní generál srbský již po dvě léta pracuje, tropí rejdy na al bánské hranici, terrorisuje národ, niči svoje od- půrce radikály, aby co nojvíce se upevnil v úloze neviditelného pro nás principála. Krétské povstání řecká válka, makedonské řeže, to vše jsou vý- sledky tajných piklů tohoto neviditelného velitele jenž prostírá svoji moc i na nás Bulhary.
Mocx Milan Bulhar Praha Balkán Srbsko Řecko Turecko Bulharsko
17 article
Hned za poslední řecko-tureckou válkou položení v Makedonii počalo rychle zaplétati se a nyní tam zavládly poměry středověké. Roz- boje, loupeže a vraždy páchány jsou za bílého dne po městech i po cestách. Jsou již tak všed- ními jevy, že nikoho více nezajímají a jensi každý přeje, aby nějak minula dosavadní an archie. Divoci Arnauté branně vyhánějí země- panské úřadníky, kmeny se prohlašují za samo- statné. Celá města, jako Dibra, naplněna jsou arnautskými povstalei, kteří všecko proměnili v chaos. Chaos ostatně zavládl v celé Make- donii. Nepřátelské živly soustavně a vytrvale na vzájem se ničí. Politika »divide et impera« při- náší tu poslední neblahé ovoce. Po řecké válce Turecko otevřelo dokořán dvéře všem cizím propagandám, ale ničeho neučinilo, aby zlepšilo položení Makedonie, ano zavedlo tam poměry takové, že je tam každá samospráva nemožná Při tom všecek úžas a hrůza padaji na pravo- slavné slovanské obyvatelstvo, jež skutečně za- sluhuje pozornosti Evropy, ale marně se pon O soustřeďovánl Arnautů ozna- muje »Pol. Corr.«: O příčinách a cílech hnutí které opanovalo mohamedánské Arnauty krajů prizrenského, prištinského, kumanovského, poč ského a djakovského, neví se dosud nic určitého. ohlíží.
Pol Corr Makedonie Turecko Evropa Rozaboj
18 article
V drobném prodeji: renní číslo o sobě . . . za S odpole l ní . . nazh Ve dlislkách na veskorě ránnl . . . . . . . . 10 . . . . . . . 6l Inserdty plati se hotsvé napřel. Předplaceni a lnserty přijíná sáninl- strace v Marinaské alici č. 3. Tam nacházejí se též rediakce tiskárna z ezpedise „Károdnich Lista“ lukopiny se novraeej-
Károdnich List
19 article
Kajmakam prištinský praví, že je namířeno proti Srbům, jiní kajmakamové hledají příčinu v posledních událostech na černo- horskosalbánské hranici. K Siplja- nům táhne 2500—3000 Arnautů, aby prý po- rokovali, jak by hájili svou vlast proti »Karadagu« (Černé Hoře). Našim čtenářům z posledního cetyňskéh dopisu je známo, že tito »obhájci vlasti« pře- padli noční dobou pohraničné selo černohorské a úkladně zastřelili mladíka, jenž právě stál při planoucí svíci, načež teprve Černohorci vzeho- pili se k obraně a zahnali vrahy s krvavými lebkami. Kníže Nikola ještě se vynasnažuje, abv udržel pokoj. Zatčeno je 12 Černohorců, kteří se odražení arnautského vpádu zúčastníli. Avšak tato přísnost bezpochyby ustoupí vůli národa, jenž už nemůže srovnati se svou ctí, aby po- dobné nájezdy nechával bez odpovědi a trestu. Jeden Černohorec sám jediný odvážil se do Skadru, zarubl tam Arnauta, jenž mu byl »dlu- žen krev«, a bez pohromy prchl.
Srba Černohorec Nikola Arnaut Černá hoře Skadr Arnauty
20 article
Rusové ve východní Indii. Je známo, že zamýšlela ruská vláda zřl- diti v Bombayi konsulát a musí se všude uznati, že je právě nyní, kdy se pohyb Per- skem k perskému zálivu a k Indickému okeanu se strany Rusů připravuje, volba tato velmi šťastnou. Bombay je věru více kosmopoliti- ckým střediskem než Kalkuta a městem,v němž se (jako dříve v Alexandrii a Antiochii) různé kmeny, civilisace a přemnohá náboženstv setkávají a mísí. Civilisace křesťanská, musul- manská, Hindů a Parsů jsou zde v stálém styku a působí vzájemně na sebe; v Bombayi došlo k národní reformě Parsů, tamtéž mělo zvláštní učení Brahmy Sodaje a Brahmy Somaje, které ku spolčení tradici Hindů s křesťanskou mravoukou a s moderními, vědeckými vynálezy směřovalo, své hlavní vyznavače. Město a okoli Bombaye je vůbec jaksi prvním recipientem zá- padních pokroků, které se odtud po celém indi- ckém světě šíří a rozvětvují. V Bombayi to bylo, kde se první přádelny bavlny dle nejno- vějších lancashirských modelů zavedly av krátké době tak prospívati počaly, že zatlačily celou ohromnou soutěž z Anglie samotné ze všech východních a západních trhů?
Rus Brahm Bombay Indie Bombaj Alexandrie Antiochie Anglie
21 article
Rusko je, různým rázem svých populacía již dnes hotovým smíšením různých kmenů přímo povoláno assimilaci Asie s Evropou ve všech fázích provésti! Ruský živel je k tomu určen, by v kelímku, jako Bombay, v němž se tolik různých prvků v stálém tavení a spo- jování nalezá, převážného vlivu záhy dosáhl. Proto hledí Anglie, ana ruskému funkcionáři exekvaturu uděliti musí, by na druhé straně odvetu zjednala a chystá se k zřízení konsulátu v Tiflisu. Bombay a Tiflis budou tedy záhy pozorovacími stanovišti obou mocnosti. Anglický konsul tillisský bude míti dozor nad Persií a zakaspickým Ruskem. Ruský konsul v Bombayi nespusti oka z Indie. Obě vlády londýnská a petrohradská hrají, jak zřejmo právě, velmi zajímavou partii na asijské ša- chovnicil Obrázky z říše německé. V německé říši dáno bylo za prvních šest neděl tohoto roku tolik důstojníkův do pense, že tím přibylo ročně říši 223.000 marek vý- dajův. V této míře »omlazuje se« ale armáda německá za Viléma II. měsíc za měsícem. Př tom však finance říše německé nijak se nelepší. Přijmy sice vzrůstají rozkvětem průmyslu, ale výdaje, zvláště na vojsko a loďstvo, rychle je předstihují. Rok 1898 končil přirážkou 13 mill. marek pro státní potřeby, v běžném roce finan- čním bude již potřebí 80 mill. marek. Při tom stalo se letos po dlouhých létech poprvé, že matrikulární přispěvky (příspěvky jednotlivých státův ke společným výdajům) převýšily tento- kráte o 8 millionův daně říšské, spolkovým státům odkazované. Kursy pruských i říšských papírův státních klesají.
Vilém Rusko Asie Evropa Bombaj Anglie Tiflis Persie Indie
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dopis z Paříže. (Aféry. — Burové v Paříži.) Paříž bez aféry! Konce světa před výstavou, smíru Prušákem, snad i rozdělení Turecka by se bl Pařížan spíše nadál, než že bude jednou pohliželi na svůj journal, jenž neponese tučně tsknuté záhlaví »Affaire«. Proces panamský zahájil řadu a revise procesu Dreyfusova byla důstojným vrcholem lhandálů. Ale v Paříži se tím vzduch nezředi. Zraky metropole obráceny ku nízkému domu v ulici »Chabrol«, po jehož stěnách křičely hrozivé nápisy »Smrt židům« a na jehož střeše zeděl hrdina dne, v oku blesky vzdoru — v pěsti revolver. Ve čtvrtý den obležení posádka trrze chabrolské s vyhražením čestných pod- mínek vzdala se v ruce »vládních pochopůs. Aféra nová. Fanatický vlastenec dušuje se, že nechce než blaho republiky, epithetuje své soudce »eanaille«, »fumiste« volá národ za svědka svých čistých ideí, a s rozervaným srdcem odjíždí do vyhnanství — na 10 let. Přivrženci jeho zaplavili Paříž spoustou malých listků, nesoucích nápis »Vive Dérulěde«. Jednoho rána byla jimi doslovně polepena celá Paříž. Okna restaurantů, tabule a sloupy divadelních oznámeni, pomníky a kandelábry skvěly se těmilo manifestačními výlevy smýšlení. Na se- dadlech omnibusů, na dveřích státních paláců, na budkách bdělých stráží, na stolech kaváren a chomoutech drožkářských kobyl octly se pře noe přilepeny.
Burová Prušák Pařížan Dreyfusův Chabrol Paříž Turecko Creative Dérulěde
23 article
Provázen do ciziny tisíci tklivých zraků hoví si hrdina aféry kdesi pod modrým nebem Andalusie. A již zase aférá nová, proces ve- lebných otcův »Assomptionnistů«. Měli moc peněz v pokladnách. Ubozí páterové souzeni krutě a odsouzení — aby se neřeklo — ku pokutě 16 franků a rozpuštění řádu. President oznámil rozsudek, velebničkové vycházejíze sálu, dveře se za nimi zavřou, a ode té doby jest — Paříž bez aféry. Všechny zraky upřeny jsou sice ku stave- ništi výstavy, kde přispěním statisíců rukou zdvihají se k pošmournému únorovému nebi úbělové stěny nádherných paláců, a smělé kostry věží, ale z nedostatku afféry začínají si čelnějš časopisy všímati i zevnějších záložitostí. Třeb i české otázce věnuje »Journal« nebo »Matine téměř denně některý zlomek sloupce. Ale nej- dvchtivěji hltají se zprávy z temné pevniny kde nárůdek sedláků háji hrdinsky samostatnos svoji proti hrabivosti britské. Novinky o vítězstvech Burů přijímajíse s jásolem. Humoristické časopisy stihají ne- slýchanou satyrou původce války. Nešetří ani královny anglické, již malují v tak směšných posách, že popisovati je nemožno. V kavárnách a hostineích přetřásají se skutky Burů s enthu- siasmem. Na boulevardech hltají se nejnovější telegramy, vyvěšované telegrafními kancelářeml. Na sehodišti bursy, ve foyeru Opery, na impe- rialech tramwayí, v sálech továren horuje se pro neohroženos! Burů, a svírají pěsti při zmínce o Chamberlainovi. A v Olympii, kde ku konci představoní kinematugraí předvádí
Matin Chamberlain Paříž Olympie
24 article
výjevý z bojiště, dostupují maniťestace vrchol vášně Nádherné prostory »Olympie« plní se každého večera elegantní společnosti. Ta závodí tu vkusem kostumů, vervou nenucené zábavy sebevědomím »bon tonu«. Vybraný program nezdá se přiliš zajímati »ereem« společnosti Kukátka obracejí se k té či oné loži, kde obje vila se nová »hvězda« v dosud nevídané toiletlě. Pouze gallerie libují si na rozkošném balletu »Venus Cantiniére«, plném smělých scén a svůdných výstupů. Skrovné appiaudována trupa jedenácti Japonců »Akimolas« s nevída nými kousky equilibru, jongleurství a akrobatie. již naplní jeviště jako hejno pestrobarevných motýlů. Cvičení tuleňové — přiliš stará attrakce — začíná se znechufovat. Teprve Loie Fullerova, z diva závitových tanců vytrhne nepozorné diváctvo z nevšímavosti. Těžko péru zobraziti fčerické obrazy, vykouzlené pružno tanečnicí v záplavě tajemných pruh různobarvýeh paprsků. Brzo jest to ohromný motýl, zaujíma jící téměř celé jeviště, zmítající se elegantním pohyby, co mžik měníci intensivnost barvy, brz průsvitný tvar vzdušné víly, vznášející se v tmavém prostoru a svítíci nadzemským leskem, brzo opět rudý fantom okřídleného démona, mávající ohromnými křídly, a ten změní se rázem v zářící postavu kouzelné Foie, klesajíeí únavou do sněhové záplavy hebounkých látek Opona klesá, dům otřásá se potleskem, sluhové přinášejí na jeviště ohromnou vásu čerstvých květin, a ze záplavy hebounkých látek letí k publiku němý dík krásných očí.
Venus Cantiniére Japonec Loi Fullerův Olympie kouzelný Foia
25 article Ticho zavládlo sálem. Vytrhlo mne ze sla
Ticho zavládlo sálem. Vytrhlo mne ze sla kého snění. Otevru oči. Tma. Přede mnou, n místě jeviště vyskočila bílá plocha, parfumy pře- syceným vzduchem otřesou rázné zvuky pochodu. na místě bílého čtverce diváme se na jakous přívětivou krajinku, kde po bilé silnici klusaj pravidelné řady jezdců, široké klobouky stln mužné tváře a mohutně pěstě třímají zhoubné karabiny. Jásot, frenetické volání a přání zdaru přehlušuje orchestr. To není zdrav pretorskýe žen a dívek, ale bouřlivý projev sympatie pařiž ského publika, upřímný potlosk, přerušovaný co chvíli výkřiky »Vive les Boersl« Tlupy jezdců mizí ve stromořadí pretorského předměstí. Mizí i krajinka. Bílá plocha čeká na nový obraz Tentokrát husté řady anglických hulánů. Deliluje v přimých liniích. Napřed malé tečky na vzdá- leném horizontu, zvětšují se báječným letem, přelétnou kolem šíleným tryskem a mizí v dáli řadou teček, tonoucích v oblacich prachu. Nová řada, a opět nová vyvstává na obzoru. Přehnala se lavinou — mizí nahražená novou a znova jinou. Nádherná jízda! A diváku zdá se, žeti jezdci uhánějí tak šíleně a mizí v dáli, by ne- slyšeli projev mínění, jenž je z publika dopro- vází. Jako rozpoutaná bouře syčí a hvizdá v lanoví korábu, rozbouřil se sál ohlušujíelm pískotem, sykotem, pekelnou vřavou, co chvíl přehlušovanou stentorovým hlasem, jenž dřiv mohl se ukřičeti »Víve les Boers!« Horlí te jinak: »Oh les sales bětes« a za chvíli »Au soleil«, doprovázen vždy výbuchy veselostí ce- lého sálu. Poslední řada jezdců mizí na obzoru vykričena, vysyčena a vypiskána rozčertěným obecenstvem, a bílá plocha ceká opět na nov obraz.
26 article
Tentokrát jsme přímo na bojišti. Strmý svah. Na něm postavy kolem polního děla, jež co chvili zahoukne, halíc své ochránce v husté kotouče dýmu. Houkání děla, praskot a třeskot pušek nápodobeno geniálním představovatelem s takovým effektem, že skutečně cítíme se pře- nešena do bitevní vřavy. Četa, chránící dělo sype drobnou ručničnou palbu do křovisek jimiž bok vrehu je pokryt. Za křovisky po zorujeme nyní zřetelně pohyblivé postavy Burů. Plazí se úžlabinou, choulí se za balvany a vy- pálivše ránu proti vrchu — každá rána, o Angli- čana měně! — mizí sáhodlouhým skokem pod záštitou balvanu jiného, bližšího cíli. Pojednou zdvihly se postavy na povel, a třímajíce k ráně pohotové pušky, drápou se chvatmo na vrch, odtud eo okamžik zhoubná rána smete něklerého z nich a bezvládná téla kutálejí se po svahu. Však i zástup protivníků řidne. Dělo řidčeji se ozývá, dýmem zahaluje své obrance. A když dým se rozplynul, vidíme Bury vítězné na vrcholku. Dělo dobyté, již obrácené proti bývalým pánům. Po svahu kutáli se několik mrtvol Angličanů. Zůstaly tu a tam viseti za křovisky. Jásot, jaký doprovází zaražení burského praporu na kopci, nemožno popsati. Dámy stojí na sedadlech, na balustrádách, na opěradlech loží, mávají vějíři, klobouky, pláštíky, křičí slávu Burům. S gallerií bouří potlesk a hlomoz, celý dům chví se vášnivými výlevy pařížského publika. Kéž mohla by býti prospěšna sympatie celého světa neohroženým chranitelům svých práv, aby mohli vzorem se státi jiným národům, až udeří hodina. Pšenka.
Angličan Angl Bura