2
masthead
V Praze, ve středu dne 28. února 1900,
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přod plácí set
v Praze v administrasl
n pisee
ut lita . . . . 6 K —
* drolí čenáškoe
ns nžs
n ětnt lele
ve Glialkich
na pěilo
Poštout
Praha
6
article
něnt lsis . . .
s drojí zásllkeu
ně
nEmt teb
7
article
Skvělé bankovní výkazy
a hospodářská tíseň.
Skvělé bankovní výkazy
a hospodářská tíseň.
Upozornili jsme včera na poslední výkaz
banku rakousko-uherského, jehož stále se
lepšící stav tvoří podivný odpor ku rostoucí
tisni hospodářské. V pokladnách banku sou-
sředuje se v poslední době od týdne k týdnu
více a více prostředků, jejichž vlastním úče-
km jest zúrodňovati nivy hospodářského
koření, a toto zahálčivé hromadění finanč-
sích zdrojů bankovních podobá se úplně vy-
sjchání pramenů zavlažujících luka a role
rolníků. Průmysl, řemesla, živnosti, dělni-
dro, ti všichni a neméně i zemědělství jsou
ne svém podnikání v širém oboru praxe ho-
sodářské závislými na čilém a živém prou-
dění kapitálovém, avšak výkazy bankovní
čm dále tím znatelněji ukazují, že proudění
o povážlivě vázne, že pokladny bankovní
s podobají vodní nádržce, jejíž výška vody
soupá sice rostoucím přítokem, ale neníz
a přiměřeným své síle odtokem.
Několik číslic z výkazů bankovních
mláště vyrazně toto váznutí proudění kapi-
llového znázorňuje. Poklad kovový banku
ne smyslu úmluv vyrovnacích, zejmena slo-
hním zlata oběma vládami, vzrostl oproti
emuž období r. 1899 (23. února) ze 9875
nill. K okrouhle na 11832 mill. K, tudíž
o 185.7 mill. K, což samo o sobě, nehledě
lu rozmnožení akciového kapitálu banko-
iiho na 210 mill. K, poskytlo správě ban-
bovní větší možnost pohyblivosti, zejmen
o do oběhu bankovek. Avšak oběh banko-
rek nezůstal letos ani na též výši jako roku
ninulého, ale poklesl ze 1272.9 mill. K na
1260 6 mill. K, tudíž o 12.3 mill. K. Tot
hktum samo o sobě jest nad jiné výmlu-
m dokladem, jenž označuje úbytek zúrod-
tajícího proudění bankovních prostředků.
8
article
Dále sem náleží úbytek v portefeuillu smě-
nečném, jenž oproti stavu lonskému vysloven
jest sumou okrouhle 37.2 mill. K (r. 1899
činil 313.2 mill K, letos 276 mill. K). Se
rzrůstem kovového pokladu a úbytkem
cběhu bankovek souvisí záloha daně pro-
stých bankovek, jež dosáhla ke dni 23. února
t r. výše okrouhle 245.5 mill. K oproti 123.
nill. K roku minulého.
Pravda, nejistota, jaká v druhé polovině
r. 1899 nastala na světových trzích peněž-
ních a spojené s ní stoupání míry úrokové,
nemálo k tomu přispěly, že počaly obchody
banku váznouti, že nároky naň činěné se
obmezovaly, že úvěr u něho hledán byl
v rozměrech menších, nejnutnějších.
Učinky vysoké míry úrokové trvají na
mnoze až podnes a bankovní správa sama,
udržujíc i nyní za skvělého svého stavu sazbu
4 nijak nepospíchá, aby sníže-
ním její rozmnožila oběh svých
prostředků.
Vedle vysoké sazby úrokové účinkovala
ssi na potřebu úvěru i výhodná rozvaha
cbchodu zahraničného, jenž po neúrodě vr.
1897 vykázal opět rokem 1899 značný pře-
bytek ceny vývozu nad dovozem, čímž ovšem
tozmohly se v témž poměru i finanční pro-
sředky průmyslu a obchodu.
Než ani zvýšená sazba úroková ani pře-
bptek z obchodu zahraničného samy o sobě
nejsou dostatečným vysvětlením, proč letošní
výkazy bankovní svědčí o ubývání oběhu
bankovních prostředků.
9
article
Jest to v povaze hospodářské činnosti,
že jeví za poměrů zdravých, pravidelných
teutuchající snahu po dalším vzrůstu a roz-
pjetí, a byl-li i za nepříznivých poměrů
peněžných r. 1899 výsledek našeho obchodu
uahraničného poměrně dosti úspěšným, mu-
sila by se letos, za zlepšenýčh poměrů n
thu finančním, jeviti rostoucí síla podnika-
vosti v rozmnožené poptávce po úvěru ban-
kovním! A výkazy bankovní svědě
přímo o opaku, ač úvěr 44% možn
pokládati za snesitelny
Nezbývá tudíž leč předpokládati, že pod
nikavost na domácí půdě hospodářské vázne,
a jeví-li se někde, že to není půda domácí
Po této stránce naše bursovní přehledy opětně
a opětně upozorňují, že náš kapitál víca
více zajímá se — o cizinu, hlavně o Berlín.
Živoříci bursy zdejší jsou výsledkem zjevu
toho, pokud jde o spekulaci rázu finančního
ale tím není ještě vysvětlen nedostatek vý
robné podnikavosti hospodářské vůbec.
Trvající již půldruhého měsíce stávka
uhlokopů vrhla na stav domácí podnikavosti
průmyslné světlo velmi ostré. Vynesla na po-
vrch v jednom z nejdůležitějších odvětví vý-
robných tuhý antagonism, jaký zavládl mezi
dělnictvem a zaměstnavateli; neshoda to tím
těžší, čím jest známější, že v řadách těchto
posledních slovo rozhodující spočívá převahou
v rukou cizího kapitálu! Tuhost jeho neje-
nom že uvrhla na konsumující obecenstvo
tvrdou a namnoze až nesnesitelnou daň zdra-
žením topíva, ale současně ohrožuje všecek
ostatní průmysl, na uhlí závislý. Zpráv o za-
stavování výroby v různých průmyslových
závodech přibývá, známek nápravy však
marně dosud veřejnost očekává
Kdy a komu podaří se konečně sluš-
ným vyrovnáním stanovisk zápasících
stran odkliditi aspoň tuto nejkřiklavější
hospodářskou kalamitu?
Berlín
10
article
Se všech stran obracejí se zraky — k
státu — jenž za našich dob dovedl se obe-
stříti září všemohoucnosti, avšak stát přímé
odpovědi nedává a odkazuje známou hospo
dářskou programovou řečí předsedy mini-
sterstva — na budoucnost, předpokládaje.
že parlament, jehož málomoc jest všeobecně
známa, stane se dělným. Útěcha to pro strá-
dající tím pochybnější, čím uhelní těžíři za
tvrzeleji trvají na svém »non possumus«,
jež se v poslední době ještě sesiluje projevy
z jedné části kruhů průmyslných. Tak ústřední
svaz rakouských průmyslníků prohlašuje, že
nemůže býti o zkrácení doby pracovní ani
řeči — ač jsme uvedli doklady z Kladenska,
že je tam již v jednotlivých dolech dávno
zavedena osmihodinná směna — a vykládá-
»Rakousko, kteréž krvácí z mnoha ran, jest
méně než kdykoli jindy způsobilé, aby pod-
niklo experiment, na nějž se neodvážil ještě
žádný stát.«
Jest sice známo, že zkrácená doba pra-
covní se osvědčila v přečetných závodech
průmyslových, svým časem zaznamenali jsme
podobné zkušenosti i z Ruska, ale u nás jde
tak ztuha porozumění potřebám nového
věku! Až nynější uhelná krise podlomí do-
mácí výrobu, až počnou nám mizeti pod
rukama vývozní, ještě zbývající trhy, potom
bude pozdě bycha honiti !
Kladensko
Rakousko
Rusko
11
article
Ostatně, pánové, již takto neůstupně
trvají na stanovisku svém, zapomínají, že
zvyšování daní v posledních létech, zvláště
rozmnožením daní ze spotřeby, kteréž za-
sáhlo nejširší dělně třídy nejcitelněji, ne-
méně než všeobecné zdražování všech po-
třeb životních a výrobků, jak je denza
dnem v hospodářské rubrice zaznamenáváme,
dolehlo na obyvatelstvo, zejmena ono, jež
jest odkázáno na denní mzdu, neb pevnou,
u většině nepatrnou měsíční gáži — a že
způsobilo v jeho hospodářském
rozpočtu spoustu, jejíž účinky sto-
pujeme v nynějším hnutí mezi uhlokopy
teprve v prvých jejích počátcích.
Co platno jest ohromným massám drob-
ných lidí učené vysvětlení, že platebnía
kupní cena peněz klesla, když jejich příjmy
zůstaly tytéž, jejich životní potřeby postu-
pem času vzrůstají, a když nikde není patrno
zasáhnutí silného a uvědomělého prostřed-
níka?
Zdražování počalo zvýšením daněz
cukru, a zatím rychlým postupem následo-
valy potraviny, lih, petrolej, uhlí, svíčky
káva, papír, látky vlněné, lněné i bavlněné.
prádlo, obuv atd. atd. Jak to mohou nevi
děti povolaní činitelé, jak to mohou zneuzná
vati velkovýrobci, kteří současně přehlížejí
faktum, že siroké vrstvy obyvatelstva musí
pozbývati způsobilosti platební a schopnosti
konsumní, a že tedy odporem proti jejich
potřebám sami podrývají půdu po
vlastními podniky?
Podnikavost klesá, výrobnosť zahálí.
konsumenti chudnou — a bankovní pro
středky leží ladem. Jak to dlouho podobně
může ještě jíti?
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 27. února. (Změny ve stát
ním rozpočtu.) Ministr finane! odvolal
rozpočot, podaný drem. Kaizlem na rok 1899.
poněvadž císařským nařízením ze dne 31. pro-
since m. r. dáno státní účtárně voditko, jak má
účtovati příjmy a výdeje za r. 1899, čímž se
ústavně neprojednaný rozpočet stal zbytečným.
Současně ministr financí oznámil změny, jež se
od loňského podzimku, kdy předložen rozpočet
na r. 1900, staly v tomto rozpočtu. Změny
týkají se několika položek. Především jeví se
tu snížení rakouského přispěvku na společné
říšské potřeby o 7,782.078 kor. jakožto násle-
dek zvýšení uherské kvoty. Rakouský příspě-
vek bude místo očekávaných loni 260, 831. 992
kor. obnášeti jen 253,049.914 kor. Naproti
tomu zvýšen rozpočet ministra zemské obrany
o 1,590.737 kor., což odůvodněno zlepšením plato
důstojníků zemské obrany a četnictva. Cisař-
ským nařízením vydaný zákon přikazovací má
za následek značné snížení státních důchodů z
petravní daně. U pivní daně obnáší úbytek
asi 500.000 kor., u cukerní daně 4,500.000
korun. Dle toho výnos pivní daně snížen s oče-
kávaných 76,640.000 kor. na 76,140.000 kor,
výnos cukerní daně s očekávaných 99 millionů
na 945 mill. kor. — Zrušením kolku novino-
vého odůvodňuje se další změna v rozpočtu
výnosu z kolků a poplatků. Výnos z kolků
snížen s původních 50 mill. kor. na 46,16 4 . 000
kor., tedy o 3,836.000 kor., za to důchodz
poplatků zvýšen o 2,336.000 kor. a má vynésti
96,766.000 kor. místo původně očekávaných
94,430.000 kor. Také výnos tax zvýšen
644.000 kor. vzhledem k zlepšeným platům
zemské obrany.
Kaizl
Vídeň
13
article
Následkem těchto změn jeví se nově upra-
vená státní potřeba v částce 1.579.212.587 kor.
proti původním 1.585,403.933 kor., čili menší
o 6,191.346 kor. Příjmy, rozpočtené původně
v částce 1.585,811.822 korun, klesají na
1.579,955.822 kor., t. j. o 5,856.000 kor.
méně. Rozpočtený přebytek vykazuje tedy
743.235 kor. proti původně vykázanému př
bytku 407.989 korun.
Z Krakova, 27. února. (Nevyléči-
telný parlament.) Vídleňský zpravodaj
»Czasu«, mluvě o programové řeči Körberově,
soudí, že vláda sama nemá naděje, že se j
podaři rakouský parlament ozdraviti. Na otázku,
ví-li vláda, co si počne, až parlament přestane
opět fungovat, odpovídá: »Marné, ba škodlivé
byly by nové volby; přímo zhoubné bylo by
všeobecné právo hlasovací, jehož by se mohl
odvážiti ovšem jiný kabinet, než nynější. Oba
tyto dva prostředky nejsou však vyloučeny.
Körberův
Krakov
14
article
Třetí odpovědí, na kterou bylo by však třeba
dlouho (?) čekati, bylo by zrušení ústavy.«
Zpravodaj uvádí dále mínění »osoby, dokonale
obeznalé se zdejšími poměry«, a ta osoba má
absolutismus za nejvhodnější vládní system pro
Rakousko. Rakousko bylo prý vždycky spravo-
váno absolutisticky, vyjma několik posledních
let. Proč prý by nemohlo býti absolutisticky
spravováno i příště. »Ovšem —— dodal — tra-
dice absolutních vlád byly vždy německé. V,
v Haliči — pravila »osoba« zpravodaji — měl
byste z toho nejméně škody. Leda že by vaše
kolo bylo zbaveno vlivu na vládu; vaše auto-
nomie zůstala by však nedotknula. Ale Če-
chové! Ti by se proměnili ve valeur něgligeabl
et něgligée (v hodnotu zanedbávanou, poněvadz
nestojí za pozornost).«
Ctěná »osoba« může býti ubezpečena, že
my Čechové bychom si i za vlády absolutistické
zjednali patřičnou pozornost, aby se přes nás
nemohlo přecházet k dennímu pořádku.
Z Krakova, 27. února. (Hlasy o reso
luci kola polského.) Krakovské listy
nevyjímaje ani »Novou Reformu«, schvalnj
Čecho
Rakousko
Halič
Krakov
15
article
usnesení kola polského, vidouce v něm důsledek
polské politiky za nynější situace. Resoluce
nemá se prý pokládati za zpřetrhání svazků
s Čechy a za sblížení s německou levicí. Kolu
polskému jde prý o zachování nynějšího parla-
mentu, aby se předešlo všeobecnému volebnímu
právu neb dokonce správě absolutistické. Jedině
»Glos Narodu« soudí jinak. V nynější
taktice kola polského nevidí důsledek politické
situace, nýbrž naopak nedůslednost. Vláda
Körbrova neliší se ničím od vlády Clarovy.
Alo p Biliňský stal se presidentem bankua
dr. Pietak povolán do kabinetu. A to je při-
čina, že kolo polské změnilo frontu. Dalose
nyní směrem přímo opačným, než jakým se
bralo před rokem. »Poslední resoluce kola pol-
ského — píše »Gl. Nar.« — znamená, že se
Poláci definitivně zapřáhli do německo-vládní
káry a zpřetrhali svazky polsko-české.« Zpráva
kola polského byla by prostě směšnou — do-
dává »G. N.« — kdyby nebyla zároveň tak
smutna. Jeť novým důvodem, že na kolo polské
netřeba dbáti, poněvadž musí býti k službám
každé vládě.
Z Pešti, 25. února. (Uherští kon
pro anglickou armádu.) Při koňském
trhu ve Vel. Bečkereku, na nějž přihnáno na
5000 koní, byli hlavními kupci opět dva agent
anglického ministerstva války, kteří skoupili nej
lepší kusy za nejvyšší ceny. Celkem má býti
v Uhrách skoupeno 6000 koní, z nichž asi 500
už přivezeno do Rěky, odkud mají býti dopra
veni do jižní Afriky. Záhřebský »O b z ore
sděloval, že proti vývozu koní z Uher do jižní
Afriky podal rozklad burský diplomatický zá-
stupce v Brusselu a že rakouská vláda na jeho
zakročení nedovolila další vývoz. Přes to dnešní
»N. P. Journale sděluje z Rěky, že koně
již dopraveni na lodi a budou ihned převezen
do Afriky.
Glos Naroda
Körbrův
Clarův
Ala
Biliňský
doktor
Pietak
Polák
G N
Čechy
Nara
Pešť
Vela
Uhry
jižní Afrika
Brusel
Afrika
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. února.
Neklid na Balkáně.
V sofljském dopise »Mocx. BĚg.«; zasla
ném už dne 11. února, je potvrzeno, že celý
Balkán je v jakémsi poplašném stavu. Jal
v Srbsku, tak Řecku, Turecku, Bulharsku
Černé Hoře zavládlo rozjitření. Vinníka nehle-
dejte, nenašli byste ho, protože je výborně si-
tuován. Jeho neuvidíte, ale jeho skutky vi-
díte. Milan, tento nový armádní generál srbský
již po dvě léta pracuje, tropí rejdy na al
bánské hranici, terrorisuje národ, niči svoje od-
půrce radikály, aby co nojvíce se upevnil v úloze
neviditelného pro nás principála. Krétské povstání
řecká válka, makedonské řeže, to vše jsou vý-
sledky tajných piklů tohoto neviditelného velitele
jenž prostírá svoji moc i na nás Bulhary.
Mocx
Milan
Bulhar
Praha
Balkán
Srbsko
Řecko
Turecko
Bulharsko
17
article
Hned za poslední řecko-tureckou válkou
položení v Makedonii počalo rychle zaplétati se
a nyní tam zavládly poměry středověké. Roz-
boje, loupeže a vraždy páchány jsou za bílého
dne po městech i po cestách. Jsou již tak všed-
ními jevy, že nikoho více nezajímají a jensi
každý přeje, aby nějak minula dosavadní an
archie. Divoci Arnauté branně vyhánějí země-
panské úřadníky, kmeny se prohlašují za samo-
statné. Celá města, jako Dibra, naplněna jsou
arnautskými povstalei, kteří všecko proměnili
v chaos. Chaos ostatně zavládl v celé Make-
donii. Nepřátelské živly soustavně a vytrvale na
vzájem se ničí. Politika »divide et impera« při-
náší tu poslední neblahé ovoce. Po řecké válce
Turecko otevřelo dokořán dvéře všem cizím
propagandám, ale ničeho neučinilo, aby zlepšilo
položení Makedonie, ano zavedlo tam poměry
takové, že je tam každá samospráva nemožná
Při tom všecek úžas a hrůza padaji na pravo-
slavné slovanské obyvatelstvo, jež skutečně za-
sluhuje pozornosti Evropy, ale marně se pon
O soustřeďovánl Arnautů ozna-
muje »Pol. Corr.«: O příčinách a cílech hnutí
které opanovalo mohamedánské Arnauty krajů
prizrenského, prištinského, kumanovského, poč
ského a djakovského, neví se dosud nic určitého.
ohlíží.
Pol
Corr
Makedonie
Turecko
Evropa
Rozaboj
18
article
V drobném prodeji:
renní číslo o sobě . . . za S
odpole l ní
. . nazh
Ve dlislkách na veskorě
ránnl . . . . . . . . 10
. . . . . . . 6l
Inserdty
plati se hotsvé napřel.
Předplaceni a lnserty přijíná sáninl-
strace v Marinaské alici č. 3.
Tam nacházejí se též rediakce
tiskárna z ezpedise „Károdnich Lista“
lukopiny se novraeej-
Károdnich List
19
article
Kajmakam prištinský praví, že je namířeno proti
Srbům, jiní kajmakamové hledají příčinu
v posledních událostech na černo-
horskosalbánské hranici. K Siplja-
nům táhne 2500—3000 Arnautů, aby prý po-
rokovali, jak by hájili svou vlast proti
»Karadagu« (Černé Hoře).
Našim čtenářům z posledního cetyňskéh
dopisu je známo, že tito »obhájci vlasti« pře-
padli noční dobou pohraničné selo černohorské
a úkladně zastřelili mladíka, jenž právě stál při
planoucí svíci, načež teprve Černohorci vzeho-
pili se k obraně a zahnali vrahy s krvavými
lebkami.
Kníže Nikola ještě se vynasnažuje, abv
udržel pokoj. Zatčeno je 12 Černohorců, kteří
se odražení arnautského vpádu zúčastníli. Avšak
tato přísnost bezpochyby ustoupí vůli národa,
jenž už nemůže srovnati se svou ctí, aby po-
dobné nájezdy nechával bez odpovědi a trestu.
Jeden Černohorec sám jediný odvážil se do
Skadru, zarubl tam Arnauta, jenž mu byl »dlu-
žen krev«, a bez pohromy prchl.
Srba
Černohorec
Nikola
Arnaut
Černá hoře
Skadr
Arnauty
20
article
Rusové ve východní Indii.
Je známo, že zamýšlela ruská vláda zřl-
diti v Bombayi konsulát a musí se všude
uznati, že je právě nyní, kdy se pohyb Per-
skem k perskému zálivu a k Indickému okeanu
se strany Rusů připravuje, volba tato velmi
šťastnou. Bombay je věru více kosmopoliti-
ckým střediskem než Kalkuta a městem,v
němž se (jako dříve v Alexandrii a Antiochii)
různé kmeny, civilisace a přemnohá náboženstv
setkávají a mísí. Civilisace křesťanská, musul-
manská, Hindů a Parsů jsou zde v stálém
styku a působí vzájemně na sebe; v Bombayi
došlo k národní reformě Parsů, tamtéž mělo
zvláštní učení Brahmy Sodaje a Brahmy Somaje,
které ku spolčení tradici Hindů s křesťanskou
mravoukou a s moderními, vědeckými vynálezy
směřovalo, své hlavní vyznavače. Město a okoli
Bombaye je vůbec jaksi prvním recipientem zá-
padních pokroků, které se odtud po celém indi-
ckém světě šíří a rozvětvují. V Bombayi to
bylo, kde se první přádelny bavlny dle nejno-
vějších lancashirských modelů zavedly av
krátké době tak prospívati počaly, že zatlačily
celou ohromnou soutěž z Anglie samotné ze
všech východních a západních trhů?
Rus
Brahm
Bombay
Indie
Bombaj
Alexandrie
Antiochie
Anglie
21
article
Rusko je, různým rázem svých populacía
již dnes hotovým smíšením různých kmenů
přímo povoláno assimilaci Asie s Evropou ve
všech fázích provésti! Ruský živel je k tomu
určen, by v kelímku, jako Bombay, v němž
se tolik různých prvků v stálém tavení a spo-
jování nalezá, převážného vlivu záhy dosáhl.
Proto hledí Anglie, ana ruskému funkcionáři
exekvaturu uděliti musí, by na druhé
straně odvetu zjednala a chystá se k zřízení
konsulátu v Tiflisu. Bombay a Tiflis budou tedy
záhy pozorovacími stanovišti obou mocnosti.
Anglický konsul tillisský bude míti dozor nad
Persií a zakaspickým Ruskem. Ruský konsul
v Bombayi nespusti oka z Indie. Obě vlády
londýnská a petrohradská hrají, jak zřejmo
právě, velmi zajímavou partii na asijské ša-
chovnicil
Obrázky z říše německé.
V německé říši dáno bylo za prvních šest
neděl tohoto roku tolik důstojníkův do pense,
že tím přibylo ročně říši 223.000 marek vý-
dajův. V této míře »omlazuje se« ale armáda
německá za Viléma II. měsíc za měsícem. Př
tom však finance říše německé nijak se nelepší.
Přijmy sice vzrůstají rozkvětem průmyslu, ale
výdaje, zvláště na vojsko a loďstvo, rychle je
předstihují. Rok 1898 končil přirážkou 13 mill.
marek pro státní potřeby, v běžném roce finan-
čním bude již potřebí 80 mill. marek. Při tom
stalo se letos po dlouhých létech poprvé, že
matrikulární přispěvky (příspěvky jednotlivých
státův ke společným výdajům) převýšily tento-
kráte o 8 millionův daně říšské, spolkovým
státům odkazované. Kursy pruských i říšských
papírův státních klesají.
Vilém
Rusko
Asie
Evropa
Bombaj
Anglie
Tiflis
Persie
Indie
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dopis z Paříže.
(Aféry. — Burové v Paříži.) Paříž
bez aféry! Konce světa před výstavou, smíru
Prušákem, snad i rozdělení Turecka by se
bl Pařížan spíše nadál, než že bude jednou
pohliželi na svůj journal, jenž neponese tučně
tsknuté záhlaví »Affaire«.
Proces panamský zahájil řadu a revise
procesu Dreyfusova byla důstojným vrcholem
lhandálů. Ale v Paříži se tím vzduch nezředi.
Zraky metropole obráceny ku nízkému domu
v ulici »Chabrol«, po jehož stěnách křičely
hrozivé nápisy »Smrt židům« a na jehož střeše
zeděl hrdina dne, v oku blesky vzdoru —
v pěsti revolver. Ve čtvrtý den obležení posádka
trrze chabrolské s vyhražením čestných pod-
mínek vzdala se v ruce »vládních pochopůs.
Aféra nová. Fanatický vlastenec dušuje se, že
nechce než blaho republiky, epithetuje své
soudce »eanaille«, »fumiste« volá národ za
svědka svých čistých ideí, a s rozervaným
srdcem odjíždí do vyhnanství — na 10 let.
Přivrženci jeho zaplavili Paříž spoustou malých
listků, nesoucích nápis »Vive Dérulěde«. Jednoho
rána byla jimi doslovně polepena celá Paříž.
Okna restaurantů, tabule a sloupy divadelních
oznámeni, pomníky a kandelábry skvěly se
těmilo manifestačními výlevy smýšlení. Na se-
dadlech omnibusů, na dveřích státních paláců,
na budkách bdělých stráží, na stolech kaváren
a chomoutech drožkářských kobyl octly se pře
noe přilepeny.
Burová
Prušák
Pařížan
Dreyfusův
Chabrol
Paříž
Turecko
Creative Dérulěde
23
article
Provázen do ciziny tisíci tklivých zraků
hoví si hrdina aféry kdesi pod modrým nebem
Andalusie. A již zase aférá nová, proces ve-
lebných otcův »Assomptionnistů«. Měli moc
peněz v pokladnách. Ubozí páterové souzeni
krutě a odsouzení — aby se neřeklo — ku
pokutě 16 franků a rozpuštění řádu. President
oznámil rozsudek, velebničkové vycházejíze
sálu, dveře se za nimi zavřou, a ode té doby
jest — Paříž bez aféry.
Všechny zraky upřeny jsou sice ku stave-
ništi výstavy, kde přispěním statisíců rukou
zdvihají se k pošmournému únorovému nebi
úbělové stěny nádherných paláců, a smělé kostry
věží, ale z nedostatku afféry začínají si čelnějš
časopisy všímati i zevnějších záložitostí. Třeb
i české otázce věnuje »Journal« nebo »Matine
téměř denně některý zlomek sloupce. Ale nej-
dvchtivěji hltají se zprávy z temné pevniny
kde nárůdek sedláků háji hrdinsky samostatnos
svoji proti hrabivosti britské.
Novinky o vítězstvech Burů přijímajíse
s jásolem. Humoristické časopisy stihají ne-
slýchanou satyrou původce války. Nešetří ani
královny anglické, již malují v tak směšných
posách, že popisovati je nemožno. V kavárnách
a hostineích přetřásají se skutky Burů s enthu-
siasmem. Na boulevardech hltají se nejnovější
telegramy, vyvěšované telegrafními kancelářeml.
Na sehodišti bursy, ve foyeru Opery, na impe-
rialech tramwayí, v sálech továren horuje se
pro neohroženos! Burů, a svírají pěsti při
zmínce o Chamberlainovi. A v Olympii, kde
ku konci představoní kinematugraí předvádí
Matin
Chamberlain
Paříž
Olympie
24
article
výjevý z bojiště, dostupují maniťestace vrchol
vášně
Nádherné prostory »Olympie« plní se
každého večera elegantní společnosti. Ta závodí
tu vkusem kostumů, vervou nenucené zábavy
sebevědomím »bon tonu«. Vybraný program
nezdá se přiliš zajímati »ereem« společnosti
Kukátka obracejí se k té či oné loži, kde obje
vila se nová »hvězda« v dosud nevídané
toiletlě. Pouze gallerie libují si na rozkošném
balletu »Venus Cantiniére«, plném smělých scén
a svůdných výstupů. Skrovné appiaudována
trupa jedenácti Japonců »Akimolas« s nevída
nými kousky equilibru, jongleurství a akrobatie.
již naplní jeviště jako hejno pestrobarevných
motýlů. Cvičení tuleňové — přiliš stará attrakce
— začíná se znechufovat.
Teprve Loie Fullerova, z diva závitových tanců
vytrhne nepozorné diváctvo z nevšímavosti. Těžko
péru zobraziti fčerické obrazy, vykouzlené pružno
tanečnicí v záplavě tajemných pruh různobarvýeh
paprsků. Brzo jest to ohromný motýl, zaujíma
jící téměř celé jeviště, zmítající se elegantním
pohyby, co mžik měníci intensivnost barvy, brz
průsvitný tvar vzdušné víly, vznášející se v
tmavém prostoru a svítíci nadzemským leskem,
brzo opět rudý fantom okřídleného démona,
mávající ohromnými křídly, a ten změní se
rázem v zářící postavu kouzelné Foie, klesajíeí
únavou do sněhové záplavy hebounkých látek
Opona klesá, dům otřásá se potleskem, sluhové
přinášejí na jeviště ohromnou vásu čerstvých
květin, a ze záplavy hebounkých látek letí
k publiku němý dík krásných očí.
Venus Cantiniére
Japonec
Loi Fullerův
Olympie
kouzelný Foia
25
article
Ticho zavládlo sálem. Vytrhlo mne ze sla
Ticho zavládlo sálem. Vytrhlo mne ze sla
kého snění. Otevru oči. Tma. Přede mnou, n
místě jeviště vyskočila bílá plocha, parfumy pře-
syceným vzduchem otřesou rázné zvuky pochodu.
na místě bílého čtverce diváme se na jakous
přívětivou krajinku, kde po bilé silnici klusaj
pravidelné řady jezdců, široké klobouky stln
mužné tváře a mohutně pěstě třímají zhoubné
karabiny. Jásot, frenetické volání a přání zdaru
přehlušuje orchestr. To není zdrav pretorskýe
žen a dívek, ale bouřlivý projev sympatie pařiž
ského publika, upřímný potlosk, přerušovaný co
chvíli výkřiky »Vive les Boersl« Tlupy jezdců
mizí ve stromořadí pretorského předměstí. Mizí
i krajinka. Bílá plocha čeká na nový obraz
Tentokrát husté řady anglických hulánů. Deliluje
v přimých liniích. Napřed malé tečky na vzdá-
leném horizontu, zvětšují se báječným letem,
přelétnou kolem šíleným tryskem a mizí v dáli
řadou teček, tonoucích v oblacich prachu. Nová
řada, a opět nová vyvstává na obzoru. Přehnala
se lavinou — mizí nahražená novou a znova
jinou. Nádherná jízda! A diváku zdá se, žeti
jezdci uhánějí tak šíleně a mizí v dáli, by ne-
slyšeli projev mínění, jenž je z publika dopro-
vází. Jako rozpoutaná bouře syčí a hvizdá
v lanoví korábu, rozbouřil se sál ohlušujíelm
pískotem, sykotem, pekelnou vřavou, co chvíl
přehlušovanou stentorovým hlasem, jenž dřiv
mohl se ukřičeti »Víve les Boers!« Horlí te
jinak: »Oh les sales bětes« a za chvíli »Au
soleil«, doprovázen vždy výbuchy veselostí ce-
lého sálu. Poslední řada jezdců mizí na obzoru
vykričena, vysyčena a vypiskána rozčertěným
obecenstvem, a bílá plocha ceká opět na nov
obraz.
26
article
Tentokrát jsme přímo na bojišti. Strmý
svah. Na něm postavy kolem polního děla, jež
co chvili zahoukne, halíc své ochránce v husté
kotouče dýmu. Houkání děla, praskot a třeskot
pušek nápodobeno geniálním představovatelem
s takovým effektem, že skutečně cítíme se pře-
nešena do bitevní vřavy. Četa, chránící dělo
sype drobnou ručničnou palbu do křovisek
jimiž bok vrehu je pokryt. Za křovisky po
zorujeme nyní zřetelně pohyblivé postavy Burů.
Plazí se úžlabinou, choulí se za balvany a vy-
pálivše ránu proti vrchu — každá rána, o Angli-
čana měně! — mizí sáhodlouhým skokem pod
záštitou balvanu jiného, bližšího cíli. Pojednou
zdvihly se postavy na povel, a třímajíce k ráně
pohotové pušky, drápou se chvatmo na vrch,
odtud eo okamžik zhoubná rána smete něklerého
z nich a bezvládná téla kutálejí se po svahu.
Však i zástup protivníků řidne. Dělo řidčeji se
ozývá, dýmem zahaluje své obrance. A když
dým se rozplynul, vidíme Bury vítězné na
vrcholku. Dělo dobyté, již obrácené proti bývalým
pánům. Po svahu kutáli se několik mrtvol
Angličanů. Zůstaly tu a tam viseti za křovisky.
Jásot, jaký doprovází zaražení burského
praporu na kopci, nemožno popsati. Dámy stojí
na sedadlech, na balustrádách, na opěradlech
loží, mávají vějíři, klobouky, pláštíky, křičí
slávu Burům. S gallerií bouří potlesk a hlomoz,
celý dům chví se vášnivými výlevy pařížského
publika.
Kéž mohla by býti prospěšna sympatie
celého světa neohroženým chranitelům svých
práv, aby mohli vzorem se státi jiným národům,
až udeří hodina.
Pšenka.
Angličan
Angl
Bura