1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v ponděli 12. října 1908.
Praha
4
masthead
Ea ranní a odpel. lIsty
předplaeí net
v Praze v ažminlstrani
na rěsíe . . . . .
na čtvri. lata
s dvojí čonálko
K 50)
sa miěs
na čtvrt lt. . . . 7 K 50 k
vo lisich: , k 30
na nárrk
Praha
5
masthead
Tošton? . Nr
Tošton? . Nr
ne měse
ert ta. . . . v k oo
s drejí sisilke
6
title
Převrat na Balkáně
Balkán
7
article
Válečný ruch v Srbaku.aa siem
Válečný ruch v Srbaku.aa siem
Z Bělehradu, 11. října. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Zprávy ze všech končín
srbského království hlásí nebý
valé, mocné a prudké bnutí všeho
lidu proti zabrání Bosey a Hercego-
viny Rakouskem. V krajských mě
stech konány všude tábory lidu,
kterých se zúčastnili stoupenci vše ch
politických stran srbských. V re-
solucich, všude jednohlasně přijstých, pro-
jevuje se jednomyslná hotovost srbské ho
národa, přinésli i nejtěžší oběti
na záchranu práv a příštího ži-
vota srbského národa ve všech
jeho větvích.
Dnes bylo v Bělehradě až do večera klidno.
Skupština má tajné sezení a s napjetím
očekává lid, na čem se zastupítelstvo národ
usnese.
Člen říšské dumy ruské a spisovatel Sta-
sovič zaslal telegrafickou poukázkou srbskému
Červenému kříži 1000 rublů a přihlásil se do
legie dobrovolníků.
o e d
sn vsj
Srbský korunní prine promluvil.
Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Za mani-
feslací před palácem korunního“ prince pronesl
korunní prine Jiří tuto řeč: »Děkuji vám za
ovace. Donfám, že vy, stejně jako já
obětuj te životy za krále a vlast.
bude li toho třeba o sr
Jiří tento
Bělehrad
Rakousko
e d sn
8
article
Srbská vláda vyvrací
Srbská vláda vyvrací
Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Ze srb-
ského úřadního pramene. Vzhledem ke zprávám
v cizině rozšířeným o všeobecné mo bili-
saci srbské armády a vzhledem k okol-
nosti, že úkaz ze dne 6. t. m. o povolání zá-
ložníků první výzvy, byl nesprávně po
chopen, prohlašuje se na kompetentním místě
že kromě mužstva, povolaného zmíněným úka-
zem, nebude žádné jiné mužs tvo
povoláno do z braně. Té doby slouž
celkem 40.000 mužů, což jest důkazem, že ne
může býti ani řeči o mobilisaci,
o srhská nale a nunai Pesn nto
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Srbsk
vyslanee Nenadovič odev zda
včera zdejším velvyslancům, vyjímaje rakousko-
uherského, protestní notu srbskou ohledně
Bosny a Hercegoviny.
Nenadovič
Bělehrad
Cařihrad
Srbsko
Bosna a Hercegovina
9
article
Tajná schůze skupštiny.
Z Bělehradu, 11. řijna. (K. k.) Skupština.
Schůze, která po přečtení došlých spisů byla
prohlášena za tajnou, trvala od 9. hodin rán
do 1. hodiny odpoledne a bude se v ní pokra
čovati ve 3 hodiny odpoledne. Na jednacím po
řádku jest výklad vlády o politické situaci.
Oficiosní útěchy.
Z Bělehradu, 11. října. (K. k.) Klidný
způsob, s jakým skupština zahájila rokován
o politické situaci, přispěl velice ke všeobec
nému uklidnění. Kdežto bojechtivé živly očeká
valy, že skupština se ihned rozhodne pro válku.
jsou rozvážnější kruhy upokojeny tim, že
skupština nechce votum, tak významné pro srb-
ský národ, pronésti na základě prvních dojmů
a čistě osobních pocitů, nýbrž teprve po zralém
uvážení a po zevrubném výkladu zodpovědné
vlády. Toto moudré stanovisko poslanců pova-
žuje se za záruku, že není třeba obávati se
ukvapeného rozhodnutí. e sel
Autonomie pro zabrané země. — Výminečný
stav na hranicích.
Z Bělehradu, 11. října. (Zvl. telgrm. »Nár
Listů«.) Proslýchá se, že skupština se usnesl
aby Srbsko žádalo za úplnou samlo správu
pro Bosnu a Hercegovinu. — V bo-
senských okresích na srbských hranicích
v hercegovských okresích na hranici černoborské
jakož i v Nevesiní prohlášen výminečný stav
o nr
Nóta turecké vlády.
de
Bělehrad
Srbsko
Bosna a Hercegovina
10
article
Z Pešti, 12. Hljna. Ve zdejšich informova-
ných krůzích se čeká, že v nejbližších dnech
přibude do Pešti turecký velvy-
slanec ve Vídni, aby podal nótu
své vlády ministru zahraničních záležitost
bar. Aehrenthalovi. Dodatečně se sděluje, že na
posledním dvorním plese, uspořádaném ku poctě
španělských královských manželů, turecký vele-
vyslanec vyznamenán oslovením nejen barona
Aehrenihala, nýbrž také panovníka a že byl je-
diným diplomatem, se kterým panovník mluvil.
Ohrožená bulharská divadelní společnost.
Ze Sofije, 12. října. Divadelní společnost
bulharská, která hrála ve Skoplji, k radě
tamějšího valiho opustila na rychlo město a
vrátila se do Sofije. Bylyť obavy, ž ej
přepadnou Srbové a Albánci.
Srbské tábory proti annexi Bosny.
Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. tlgrm. »Nár
Listů.«) Z Monastýru a ze Soluna doslé
telegramy oznamují, že se včera ve hlavníeh
městech obou vilajetů konaly obrovske
tábory lidu všech národností a že ve při-
jatých tam resolucích důrazně se protte
stuje proti vládní politice bulharské a ještě
vice proti annexi Bosny a Herceg -
viny RakouskoUherskem. V Solunu
provedeny po skončeném táboru nadšen
ovsce před konsuláty srbským
italským.
Z tajné schůze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 11 října. (K. k.) V dnešní
tajné schůzi skupštiny mluvil ministr
zahraničních záležitostí Milovanovic o z
hraniční situaci. Exposé jeho trvalo 3 hodiny
Ministr vojenství generál Štefanovič mluvi
potom hodinu. Na to byla o prohlášení ministr
zahájena debata. Tajná schůze byla o 9. hodině
skončena.
Aehrenihal
Srba
Albánec
RakouskoUhersk
Milovanův
Štefanovič
Pešť
Vídeň
Sofijá
Bělehrad
11 říjen
11
article
Smir černohorsko-srbský
Z Bělehradu, 11. října. (K. k.) Srbsk
diplomatieký zástupce v Cetyni Jovanovi
odebral se dnes do Cetyně.
Pro volnost černol orského Ioďstva.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) »Tanine
dozvídá se z autentického pramene, že Rusko,
aby zabezpečilo akční volnos
černomořského loďstva, bude žádati
obnovení smlouvy hunkiar-skeles-
ské. »Nové Turecko« oznamuje, že Nenadovič
řekl včeřa velkovezírovi, že 160 000 Srbů
40000 Černohorců stojí na rakou-
ských hraniclch. Nenadovič to popírá
prohlašuje, že s velkovezírem mluvil jenom
o vzrušení, které annexe Bosny
Hercegoviny způsobila v Srbsku.
Bojovná řeč srbského korunního prince.
Z Bělehradu, 11. řijna. O dpoledn
se demoustrace zvýšenou měrou opa-
valy. Prine Jiří poděkoval za ovace, jež
mu byly připraveny, touto řečí:
Milt bratři! Jsem šťasten, že dali jste m
přiležitosť, abych připojil se k svornosti celého
srbského národa. Jsem brdým na to, že jsem
vojákem a že stanu se, bude li třeba.
vůdcem dobrovolníků národa, hoto-
vého zemříti za svou národnosta
čeť. Ijá vytrhnu vždy do boje
budu s vámi prolévati svou krev
za vážnosť a česť našeho národa
Jsem šťasten, že jsem synem srbského národa,
nejspanilejšího to květu v slovanské zahradě.
Ať žije, kdo hotov jest zem říti
nechť padne, kdo chce žití, ať žije srbský
národi !e
Nenadovič
Jiří
Bělehrad
Srbsko
Cařihrad
Rusko
Turecko
Bosna
Milt bratr
12
article
Izvolský v Londýně.
esnn
Z Londýna, 10. října. (K. k.) Minist
Izvolský konferoval dnes 214 hodiny se stát-
ním sekretářem zahraničního úřadu Greye m
Potom konferoval se státním podsekretářem
téhož úřadu Hardingem. O těchto konfe-
rencích nebyla vydána žádná úřadní zpráva
Reuterova kancelář má však příčinu domnívat
se, že předběžná výměna názorů mezi Izvol
ským a Greyem dává naději na uspokojivé roz
řešení nynější krise. Na zejtřek jest Izvolský
pozván na hostinu ke králi, kde opětně se setk
s Greyem. V ponděli koná se nová konference
Z Londýna, 11. říjns. (K. k.) Král přijsl
dnes odpoledne ruského ministra zahraničníeh
záležitostí Izvolského v bukinghamském paláci
Z Londýna, 11. října. (K. k.) Hlostiny, jež
konala se dnes večer u krále Eduarda na počest
ruského ministra zahraničních záležitostí Izvol-
ského, zúčastnili se též ruský velvyslanec v Lon-
dýně hr. Benckendorff, jakož i velvyslanscký
rada Poklevský-Koziel. Odpoledne navštivil mi-
nistr Izvolský některá vyslanectví.
Velvezírův orgán proti Rakousku.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Orgán
velkého vezíra »Jenigazetla« uveřejňuje vel m
nenávistný úvodiní článek prot
Rakousko-Uhersku s nadpisem: »Na
cestě k balkánské federael«. Prav
se v něm, že Némecko musí nyní dokšzati své
přátelství, když Italie se kloní k Francii
všechny mocnosti jsou pro Turecko. lane
Izvolský
Grey
Harding
Eduard
Velvezírův
Némecko
Italia
Londýn
Lon
Rakousko
Cařihrad
Uhersko
Pravy
Francie
Turecko
Reuterův
PoklevskýKoziel
13
article
mProjev zumunské vlády. ve
Z Bukurešti, 11 řijna. (K. k) »Ag. Roum.«
oznamuje: Různé časopisy uveřejňujíod nějaké
doby falešné a zlomyslné zprávy o pomě-
rech v Rumunsku a o zdravotním
stavu krále. Knál se uzdravujea
jeho stav nebudí žádných obav.
Král Karol pracoval ustavičně s ministry a při-
jal ve slyšení četné zástupce cizích mocí. Stále
se vynořujicí pověst o uzavření vojenské
konvence s Rakousko-Uherskem
jest zlomyslná insinuacle. Taková
konvence neexistuje a neexistovala. Rumunsko
jest úplně svobodné a bude se vždy říditi je-
nom ohledem na své vlastní zájmy, jež bude
hájiti, budou-li ohroženy. Co se týče nejnověj-
ších události na Balkáně, jest na vel mo-
cech, aby učinily rozhodnutí. Rumunsko ne-
bude kaz mírem, půjde-li o to, aby mezinárodn
zápletky byly dobře rozřešeny.
Objíždka bulharského krále.
Ze Sofije, 10. řijna. (K. k.) Na dnes sta
novený slavný vjezd krále bulharského byl od
ložen na pondělek. Cizí zástupci se ho ne
zúčastní.
Řecko a bulharské království.
Ze Sofije, 10. října. (K. k.). V úřadníei
kruzích se popírá, že král řecký zaslal blabo
přejný telegram králi bulharskému.
Výprava anglických lodí.
Z Benátek, 10. října. (K. k.) Velite
anglického středomořského lo
stva, vévoda Connaughtský, přiby
sem s chotí a odebral se na loď »Abukir«
Vévoda odjede pravděpodobně zejtra na Maltu
Odpor proti Rakousku v Cařihradě roste.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Rozvážné
kruhy turecké odsuzují chauvinistickou
propagandu v tureckém obyvatel
stvu a poukazuji na její nebezpečnos
Neodvažují se však říci to ote-
vřeně, poněvadž se obávají, že budou pode-
zříváni. Zdá se, že dosavadní roz vaha
u Mladoturků mizí a že nabývají
vrchu mladé, chauvinistické, politicky
nezkušené živly které poukazují a oplrail
Roa
Karol
Connaughtský
Bukurešť
Rumunsko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Sofijá
Řecko
Benátky
Cařihrad
Aga
14
article
se o hlasy časopisů anglických, francouzských
a ruských, Turecku nakloněných. Zdá se, že
bylo vydáno heslo pomocí protestní ch
meetingů, boykotů a jiných pro-
středků zastrašiti Rakousko Uhersko
v té naději, že lze dociliti nějaké změny roz-
hodnuti, učiněného o Bosně a Hercegovině.
Turecké tábory lidu proti anuexi Bosny.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k) Na podnět mlado
tureckého výboru měly se dnes konati v Bitolji
Soluni a v jiných místech meetingy proti poru-
šení berlínské smlouvy nedávnými událostmi.
Na rozkaz úřadu vilajstního opustilo se od
meetingu v Mitrovici. Tam a v konsulátním ob-
vodu nebyl pořádek doposud porušen. Pobouřen
jsou jenom Srbové, ale nalézají málo podpory
u mohamedánů.
Tarci boykotují rakouské zboží.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k) Větši na
dnešních listů vyzývá k boykotu
zboží rakousko - uherského. O
dnešního rána opětné zabraňuje se
lidem, aby činili nákupy v r kousko-
uherských obchodech. Z té příčiny bylo
rakousko-uherské velvyslanectví požádáno o po-
skytnutí ochrany.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Turecko
časopisy hlásají také dnes boykot rakouského
zboží a obchodníků; některé zrazují však pře
násilím. Totéž rozšiřováno jest nenávistnými pla
káty na ulicích a letáky
Z tureckých novin.
ol a
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) »Servet
Funun« a jiné listy kritisují exposé ministra za-
hraničných záležitostí svob. pána Aehrenthala.
»Tanin« a jiné listy přejí si konference, nikolv
války.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Mimo Mu
rada byli zatčení i jiní vůdcové renkcionárů.
Z Cařihradu, 11. řijna. (K. k.) »Tanine
»Sabah« a jiné listy zmiňují se s uspokojením
o prohlášení, které německý velvyslanec svob.
pán Marschall učinil vůči velkovezírovi
očekávají ještě dalš! zakročen
Němlec ka.
Srba
Servet Funun
Aehrenthal
Marschall
Němlec
Turecko
Rakousko Uhersko
Boseň a Hercegovina
Cařihrad
Bitolja Soluň
15
article
Rumunsko a Turecko.
Z Bukurešti. 11. října. (K k.) (Ag. Rou-
majne.) Král přijal včera ve slavnostním sly-
šení tureckého vyslance, jenž odevzdaí
mu pověřující list. Při tom poukázal král na
výtečné vzájemné stýky mezi Ru-
munskem a Tureckem, jež trvají v oba-
polném zájmu obou sfátů a přál sultánovi zdrav
a šlěstí, jeho řiši pak kiidného a pokojného rozvoje.
Jest přesvědčen, že turecká říše ješt
vice se upevní, až nynější rozrušujíe
otázky budou rozřešeny na základě mírumilov-
nosti, již jest celý svět prodehnut.
Připojení Krety k Recku
Z Paříža, 11. řijna. (K. k.) » Ag. Havase
sděluje z Athén: Die zprávy z Kaneje byla
svolána sněmovna k mimořádné m
zasedání. Proslýchá se, že zasedání
bude zahájeno jménem řeckého
krále. Na zabajovací schůzi byli pozváni
konsulové cizlch mocnosti a zástupci vojenských
úřadů. Na celém ostrově lze pozorovati velké
nadšení. Všechna obecní zastupitelstva prohlásila
se pro neodvislost země a pro př
pojeník Řecku. Zasedání sněmovny bude
zahájeno teprve zejtra, poněvadž někteři po-
slanci nemohli v čas přibýti do Kaneje.
Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) V kruzíeh
Porty se tvrdí, že dostalo se ji od řecké vlády
uspokojivého problášení o stanovisku Řecka
k otázce připojení Krely.
Sultán ve Stambulu.
Z Cařihradu, 11. října. (K. k.) Přes všechny
sensační předpovědi vydal se sultán o ramazanu
po vodě do Stambulu k libání pláště prorokova
jako za posledních let a opět lak se vrátil. Ne
udála se žádná přihoda.
Roa
Kret
Recko
Paříža
Havas
Port
Rumunsko
Turecko
Bukurešť
Atény
Kanea
Řecko
Cařihrad
Stambul
Aga
16
article
Anglie a převrat.
M. Z Kolína n. R, 11. října. (Zvl.a tel.
zpráva »Nár. Listů«.) »Köln. Zlg.« dovídá se
z Petrohradu: Osobnost, blízká jednomu zahra-
ničnímu vyslanectví sdělila zástupeům tisku, ze
do té doby, než se sejde konfe
renee, není se obávati zápletek
s Turecik e m. Slanovisko Anglie znepokojuje
některé velmoci, neboť neví se prý, s jakými
zvláštními přáními vystoupí Anglie, jež
všemožně se namáhá, aby Rusk
z!skala pro sebe. Jak se zachová Rusko,
je velmi nejisto; toho využitkovává Anglie, jež
nemůže zastříti neúspěch, kterým překvapen by
král Eduard v Išlu, chtéje tam rakouskou po-
litiku sbližiti s některými přáními anglickými
Proto nelze ještě odhadnouti, j ak se e v r o
ská konterence utváří, sej de-l i s
vůbec.
Německý projev proti zabrání Bosny
a Hercegoviny.
Z Vídně, 12. října. Včera konala se zde
v žofinském sále schůze, svolaná » Südmarkoue
k protestu proti událostem lu-
blaňským. Schůze vyrostla však také na
projev proti annexi Bosny a He
cegoviny. Účastenství bylo veliké. Omluvný
přípis ministra Prada byl provázen stejným
posměchem jako list dra. Luegra.
Mluvili bývalý řišský poslanec Wastian
brněnský posianec dr. Lecher, jehožto řeč
jest pozorunejhodnější. Pravil, že Němcům na
severu monarchie vede se stejně špatně jako
Němcům na jihu. Zabrání Bosny a Her-
cegoviny jest národním nebezpe-
čím pro Němce rakouské. Tém nemůže
přece býti lhostejno, bude-li posilněn ži-
vel slovanský dvěma miliony Slo
Köln
Rusk
Eduard
jítl
Prado
doktor
Wastian
Lecher
Němec
Anglie
Kolín
Petrohrad
Rusko
Išlu
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Bosna
Turecik e m
17
article
vanů. Nejvyšší správcové a vůdcové říše
státu tohoto pracují soustavně k tomu,
aby Rakousko bylo poslovaněne
by takto chráněno bylo proti politickým otřesům
které se mohou v Evropě udáti a zkazily se
sousedovi zálusky na nás. Pak mluvil řišský
poslanec dr. Mühlwerth o poslovaňování
Chebska. Obecní radní Cussenbauer, který
nedávno vyzval obecní radu vídeňskou k boj
proti českým představením Vinohradského divadla.
ujišťoval, že obeení rada vídeňská sympatisuje
s Němei lublaňskými. Německý nacionál Da-
niel, který si dává říkati dělník, nestyděl se
doporoučeti obecnímu zastupitelstvu vídeňskému
aby jednou pro vždy zakázalo ve
svém obvodě Slovanům podobný
obehod. Na konec přijata resoluce, kterous
protestuje proti potlačování Němců Slovany
vyslovuje se přesvědčení, že vše to zaviněno
bylo nejen štvanicemi slovanskými, nýbrž také
neprominutelnou slabostí a favorisováním Slovanů
vládou, ve které zasedají důvěrníci německých
stran. Události lublaňské — podle resoluce te
— jsou připraveným rozmachem ke zničení
Němců v celé říši, které zmařiti může jenom
svépomoc. V resoluci kárá se chabost ministra
Prada a žádá se rekonstrukce kabinelu.
Schůze zakončena zpíváním »Wacht am
Rhe in«
Útok na bulharskou prachárnu.
doktor
Mühlwerth
Cussenbauer
Němec
Rakousko
Evropa
Chebsko
Slovan
Wacht be Rhe
18
article
Ze Sofije, 10. října. (K. k.) „Ag. Teleg
Bulgare“ prohlašuje vůči různým pověstem
o útoku na prachárnu u Sofije: Dne
2. října v 10 hod. večer vystřelily neznámé oso-
by na vojáka, stojícího na stráži u prachárny
a zranily jej. Voják ten potom rovněž vystřelil
tím upozornil hlídku. Útočníci na to uprchli
Přištího dne zatkla policie na základě růz
ných známek několik Srbů. Při výslechu přizna
se jeden ze zatčených, že patří k Gčlenné tlupě
jež hodlala prachárnu zapáliti a doznal dále, že
jeden člen této tlupy měl pod pláštém těžký
předmět, patrně to výbušnou látku. 5 útočníků
jest ve vazbě, 6tý prchl směrem k Niši. Vyše
třováním, jež bylo dnes ukončeno, zjistila ee
vina těchto zatčených osob. Profokol o vyšetřo-
vání, jakož i vinníci byli odevzdání státnímu
zastupitelství. Soudní úřady budou nyní pátrat
po osnovatelích onoho utoku.
Německo a balkánská krise.
Z Borlina, 11. října. (K. k) „Norddeulsche Al
gemeine Zeitung“ píše ve své týdenní hlídce: Nelz
niklerak ubrániti se dojmu, že jsme ve krisi
jejíž závažnost vyžaduje nejůsilov-
nější práce evropské diplomacie, má-li
býti zabráněno značnému poškozeni zá jm
na pokojném rozvoji poměrů na Bal-
káně, společného všem mocnostem. Bude-li k to-
mu třeba konference nebo kongresu, jak
se namnoze žádá a očekává, to jest otázkou, o níž
nelze ještě rozhodovati. Soudíme rozhodně, že ne-
chybujeme, máme-li za to, že Německo oa
hodlá se ke koníerenci jenom tehdy
dostane-li se mu ujištění, že roková n
na konferenci bude prodchnuto duchen
blahovůle k Turecku, že bude směřovati k je-
ho posílení a utužení a že vyhne se všemu
pokoření osmanské říše, jež podrobena byla již těž-
kým zkouškám. Mš-li která moc právo, nazývati s
upřímným přítelem Turecka, pak jest to Německo
Srba
Sofijá
Niš
Německo
Bala
Turecko
Zeitung
Norddeulsche Al
19
article
Důkaz o tom podán byl dějinami posledních desetileti
I ten, kdo zná jen povrchně Východní otázku, v
že naše přátelské stanovisko k Turecku bylo nám
dosti často vytýkáno právě těmi, kdož zaujímaji nyn
toléž přátelské stanovisko. Německá politika vychá
zela vždy z pázoru, že pokud jde o islam a národy
k něnu se přiznávající, jest nám co činiti s živou
rezvoje schopnou mocí a že není správným, vide
v musulmanském státě těleso, zasvěcené záhubě. Po-
kud jde zvláště o Turecko, vidělo Německo v probu-
zení moderního ducha v Turecku se zadostiučině nln
polvrzení tohoto názoru a rozhodně odmítáme kle
velu, šířenou s dobře vypočítaným úmyslem, jakoby
Německo bylo spoléhalo jen na starý režim a jakoby
se bylo stalo odpůrcem osmanské říše, jakmile říše
ta počala pečovati o obnovu svých státních zřízeni
Jsme i nadále přesvědčeni, že novému režimu bude
dopřáno, dopemoci osmanské říši k obrodě vnitřniel
její pěměrů a doufáme též, že skutečnost sama vy
vráli chmurné předpovědi, prorokující, že posled-
nl udalosti budou míti v zápětí převra
vládní moci v Cařihradě. Umírněnost a stát-
pický klid. jejž Caříhrad v töchto dnech osvědčil
ubvrzují nás v této důvěře. Soudíme též, že útoky
které byly podniknuty na náš dobrý poměr k Ture
cku, rezbíjí se konečně nevyhnutelně o zdravý lid
ský rozum tureckých státníků a o skutečné poměry
Klidná úvaha o nynější siluaci vede, dle názoru na
šeho, nezbytně k úsudku, že jádro tureckého mocen-
ského postavení zůstalo bez pohromy, třeba
událosli, sběhnuvší se tento týden, na
plňují každého vlasteneckého Osma
na bolesti
Turecko
Německo
Cařihrad
20
article
Věnuje-li Turecko nyní spojenou svou sílu vnitř
ní úpravě říše, posílení vojska, upravení administrae
a hospodářským otázkám, bude moci za tut
ztrátu nalézti ve vzrůstu svě akčn
schopnosti náhradu, jež bude vítána jeho
upřímným přátelům. Nepravíme to, abychom
ospravedlnili činy, do nichž si Tureck
stěžuje. Ve svém základním názoru na poža-
davky smluvní věrnosti neodchylujeme se
nikterak od názorů, jež tlumočil státní tajemník Gre
ve své řeči před voliči. Soudíme, že, neni-li zásad
ních neshod v nazírání na situaci, nemusí ani, pokud
jde o praktické projednání věcí, vzniknouti mezi ně
meckou a anglickou politikou žádné nepřátelství
Tón, v jakém mluvila část anglických
listů v minulých dnech proti našemu
spojenci, nemůžeme ovšem napodobiti. Dochá
zíme zde k momentu, jenž určuje podstatně
naše stanovisko v nynějších olázkách, a ne
toliko loyální Angličan, nýbrž stejnou měrou i Tu
recko, tento gentleman Východu, musí míti pro to
porozumění.
Angličan
Turecko
Tóno
Gre
21
article
Jest to náš spojenecký poměr k Rakou
sko-Uhersku. Můžeme se ovšem, jak stává se
dle povahy politických poměrů, ohledem na své spo-
jence octnouti v nepohodlné situaci. T
nemusí nám však brániti, abychom vůči spojenei
zachovali se i v otázkách, jež nepatří do naší spoje-
necké smlouvy, s touže spojeneckou poctivostí, jako
jsme i s jeho strany často doznali. Soudíme, že jiny
modus procedendi byl by při akci, považované
za nutnou v rakousko-uherském státním zájmu.
zmenšil potomní obtíže, uznáváme však, že Ra
kousko-Uhersko má oprávněný nárok
na definitivní úpravu bosenské otáz-
ky. Jinak pohlížíme na krok bulharské vlády
Nemyslíme, že v Berlíně byla by ochota, uděliti jed
nání vlády bulharské sankci, a uznati neodvislos
V drobuém prouejít
renni čisle o sobe
vapoledni . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkově-
ranní čnslo
vdpolodsí . . . . . . . . 42
Inserát v
platí se hotové sapřel.
Fřesplacení a lnserty přijímá sdmlni
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se těž redakre.
Uskáraa a ezpedíce „Národnich Listů“
Eukopisy se novrsesji
Uhersko
Berlín
22
article
Bulharska, pokud nebude vládou bulharskou podáno
vysvětlení, úplně Turecko uspokojující. Pokud jde
o otázku východních drah, rozumí se to
samo sebou, avšak též i ve příčině Východní Rumelie
bude povinností Bulharska, dáti Turecku náhradu, již
Turecko považuje za přiměřeneu
Bulharsko
Turecko
východní Rumelie
23
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Vláda a sněm království českého.
Z Vídně, 12. října. Mistodržitel království
českého hr. Coudenhove měl v sobotu po-
rady s ministrem vnitra bar. Bienerthem
a ministrem financi drem. Korytowským,
včera pak s ministerským předsedou bar.
Beckem a ministrem Práškem. Sněm
království českého nebude ješté
odročen nejen proto, že vláda chce podati
ještě několik předloh svých, ze-
jména osnovu zákona ve přičině j azykových
poměrů při samosprávných úla-
dech, nýbrž také z té příčiny, že vláda na-
léhati bude, by vykonalo se prvn
čtení předlohy, kterou zřizuje se
pro vyřízení volební reform
stálý výbor. Bude-li znemožněno toto první
čtení a tím zároveň znemožnéno vyřízení volební
reformy v době nejbližší, budou míti zodpověd-
nost jen a jedině Němci a proti tém a nikoli
proti českým měšťanským stranám nechť s
obrátí hněv, nevole a stesky české sociální
demokracie, která sice na venek bojuje o vše-
obeené a rovné právo hlasovací, která však, jak
se podobá, by na konec se docela smířila
s novou kurií, kterou hy se ji umožnilo a spon
částečné zastoupení na sněmu če-
ském.
Ministr financí nepřijede do Prahy.
Z Vídně, 12. řijna. Ministr financí dr. K o-
rytowski hodlal se odebrati do Prahy, aby
si prohlédl jubilejní výstavu, jest však nucen
odejeli do Lvova.
Císař neschválil prý Andrassovu volební
reformu.
Z Pešti, 12. řijna. Jsou rozšířeny zprávy,
že ministr vnitra hr. Andrássy od-
stoupí, poněvadž panovník nedal za-
tímní sankei jeho osnově volebn
reformy s plurálním právem hlasovacím.
Coudenhove
Bienerth
Beck
Prášek
Němec
Andrassův
Andrássy
Vídeň
Praha
Lvov
Pešť
24
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Bar. Beck zase ve Vídni.
Z Vídně, 11. řijna. (K. k.) Ministerský
předseda svob. pán Beck příbyl sem dnes
ráno z Pest.
Z uherského úřadního věslníku.
Z Pešti, 11. října. (K. k.) Úřadní list uve-
tejňuje císarův vlastnoruční list, kterým vyslo-
vuje se Nejvyšší uznání státnímu sekretáři
v ministerstvu kultu a úřadujícímu řediteli
»Uranie«, uherské vědecké společnosti, Viktoru
Molnarovi za vynikající jeho zásluhy
o pomník korunního prince Rudolfa. Z té při
činy byly četné osoby vyznamenány.
Nové ministerstvo v Dánsku.
Z Kodaně, 11. října. (K. k.) Nový kabinet
jest takto sestaven: Neergsard (dosavadní mi-
nistr finanel) presidium a zeměbranu, hrabě
Ahlefeldi-Laurvig (dosavadní vyslanec ve Vídní)
zahraniční záležitosti, ředitel Klaus-Berntsen
vnitro, Jan Hansen (rakousko-uherský místo-
konsul v Kodani) obchod a paroplavbu, vládní
president Brun finance. Ministr kultu Sören-
Jensen Sönderup a ministr orby Anders. Nielse
podrží avé portefeuilly.
Změna v italské diplomacii.
Z Bělehradu, 11. října. (K. k.) Do Toki
přesazený italský vyslanec markýz Guicciolli
odevzdal dnes králi v soukromém slyšení své
odvolací listiny
Změna v belgickém ministerstvu.
Z Brusselu, 10. října. (K. k.) Ministr spra-
vedlnosti Renkin prohlásil, že převezme úřa
ministerstva osad, jenž bude zřízen. Za jeho
nástupce jest vyhlédnut poslanec za Brussel D
Lantsheere.
Události v Marokku.
Z Pař že, 11. řijna. (K. k.) Generá
d' Amade telegrafuje, že jest nepravdivou po-
věst, jakoby oddil alžírských střelců byl se
svými představenými sbéhl z tábora bucheron-
ského. Pouze střelecký desátník opustil pře
několika měsíci své misto.
Beck
Uranie
Molnar
Rudolf
Ahlefeld
Laurvig
Klaus
Hansen
Brun
Jensen Sönderup
Anders
Niels
Guicciolli
Vídeň
Pešť
Dánsko
Kodaň
Bělehrad
Brusel
Maroko
Berntsen vnitro
Generý d ' Amade
25
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. řijna. (Prof. Kmety an-
nektuje Bosnu pro Uhersko.) Pro-
fesor státního práva při pešťské universitě, posl.
Karel Kmety, jenž nedávno pro neshody s Ko-
šutovci vystoupil ze strany neodvislosti, hodlá
ve sněmovně, jakmile dána bude na jednací
pořad předloha o annexi Bosny a Hercegoviny.
podati samostatný návrh, aby annektované země
byly ihned prohlášeny za součástku Uherska.
Jeho návrh bude dle »Pest. Lloydu« zníti:
1. Zákonodárství prohlašuje Bosnu a Her-
cegovinu, jež byly spoštolským králem opět zl-
skány, na základě práva, potvrzeného královskou
přisahou, za vedlajší země uherské svaté ko-
runy, jich území za uherské státní území.
2. Řád o následnictví na trůně platí dl
II. zákona z roku 1723 (pragmatická sankce)
také pro znovu získané vedlejší země.
3. Obyvatelé Bosny a Hercegoviny mají se
dle II. zákona z roku 1879 pokládati za uherské
státní občany.
Prof. Kmety tvrdí, že by bylo státoprávní
porážkou, kdyby se jeho návrhy posuzovaly s
stanoviska strannického. Žádná strana nemůže
prý odepříti souhlasu k témto návrhům, jimi
se vyjadřuje uherské stanovisko.
profesor
Kmet
Lloyd
Praha
ko
Bosna a Hercegovina
Uhersko
Bosna
Bosna pro Uhersko
svatá korun