ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c8375190-668e-11dc-854f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 99, place 57, org 2, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
27. února 1900.
4 masthead
Císlo 57
5 article
balladou odzbrojovací ublížilo si tak, že nelze dvoj- spolek již dále pojímati vážně.« Řečník appelluje na rozmysl vedoucích státníků. by vojenský služební řád, který je psán ve smyslu čl. 1V. st. z. z., nezůstal jako tento článek pouze na papíře. Budeme hlasovati proti kontingentu nováčků — končí — nikoli z nenávisti k armádě, nýbrž z bolů a nevole proti vedoucím kruhům armádním, kterými je zanedbávána nejen existenční podmínk armády, t. j. duch a dobrá vůle všech vojínů, obě- tovati krev i slatky své za existenci říše, nýbrž které překrucováním fakt, konstruováním zločinů které nebyly nikdy spáchány, kopají prohlubeň mer majestátem císařovým a jeho lidem. Tím vzbuzeno jen roztrpčení a způsoben veliký boj, který by moh skončiti na škodu obou, kdyby nevzešla konečné nad Rakouskem hvězda, která nám přinese více světla. (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů.) Posl. ryt. Jaworski navrhl konec debaly, což bylo přijato Posl. Biankini, hlavní řečník proti předloz — nejprve chorvatsky, polom německy — vyslovuje se proti předloze proto, že hospodářská nouze v Dal macii je velká a odvodem branců odnímají se zeměděl- ství, jež je v tak velké tísni, nejlepší pracovní síly Žádá, by se zkrátila námořní služba vojenská ze na 3 léta. Je třeba změniti dosavadní systém námoř- ské správy, neboť jen nynějšími poměry lze vysvě- tliti výrok námořního velitele, že naše loďstvo stač sotva k obraně v přímoří. Stýská si na odstrkování chorvatského živlu v vojenském námořnictvu ve prospěch Vlachův a Ma- ďarů a na to, že chorvatští hospodáři jsou vyloučent z dodávek pro vojenské námořnictvo.
Čecho Posl Jaworský Vlachův Rakousko Ma
6 article
Usiluje o stavbu přímého železničního spojení s Dalmacií, jenž by bylo nemalé důležitosti v ob- chodním i vojenském ohledu a stěžuje si na zvůli vojenské správy při opevňovacích pracích v Dalmaci naproli tamním statkářům, a na krutost berních orgánů. Konečně stěžoval si řečník na týrání chorvat- ských vojákův a četníků. Rád by, aby s vojskem byli respektováni v Rakousku všichni národové ve své lidské důstojnosti a svých národních právech neboť jen tak budou nejbezpečnějším ochranou trůnu a státu. (Pochvala.) Posl. ryt. Vl. Gniewosz, hlavní řečník pr předlohu, domnívá se mluviti jmenem všech, vyslo- vuje-li vojsku uznání a přízeň. Sami protivníci vy- sloví se pro vojsko, neboť je sebráno ze všech část říše a jest ochranou veimocenského postavení Ra- kouska, vlastenectví, pořádku a bezpečnosti. Vlaste- nectví a láska k nejvyššímu vojenskému vládci pro- chvívá celou armádu. Naproti řečem o potupení jed- notlivých národů musí poznamenati, že nadává se na všecky národy. Také prý cvičiteli branců může dojíti trpělivost. (Veselost.) Hněvá se na poslanee kteří pod ochranou immunity naráželi na cisaře K tomu prý není třeba odvahy. K panovníkovi má se chovati slušně. Lze posuzovali věc a dorážeti n vládu, ale není radno narážeti na panovníka v do- batě ani tehda, kdy dává v soukromé rozmluvě oteovské ponaučení. Klidná a taktní řeč ministra zemské obrany je prý důkazem, že vojsko a důstoj- nický shor nejsou aggressivní. Jednotlivými případyse prý opak neosvědčí.
Posl Dalmacie Rakousko
7 article
Přimlouvá se za zřízení mezinárodních smírčích soudův a vyzývá vládu, by se přičinila o brzké usku- tečnění haagské konference míru. Ale proto přece musí e prý řečník přimlouvati, by vojsko bylo čím dále silnější a mocnější. Rakousko nemůže být první a zavésti lidové (miliční) vojsko. Polemisuje s posl. Tůrkem. Němčina a německá kultura jsou tak povýšeny, že není třeba někoho nu- tit, aby se učil německy. Přimlouvá se za splnění věcných přání za debaty pronešených; rád by, aby konkrolní schůze nekonaly se v neděli a ve svátek a navrhuje, aby tyto dni (v neděli a svátky) proslo- vovány byly před vojáky vlastenecké řečí. Přimlouvá se též, aby žákům průmyslových škol propůjčilo se právo na jednoroční dobrovolnickou službu; porov- nává činnost důstojníka s činností učitele na ná- rodní škole a snaží se dovoditi, že proto bylo třeba upraviti důstojnické platy. Končí přání, by armáda vyvinovala se dál a sílila, aby imponovala protivní kům a zabezpečovala stálý mír. Posl. Doležal (k věcné opravě): Souhlasím s ministrem zeměbrany, že koruna nemá býti zata hována do debaty. To však bylo by příkazem, aby v prvé řadě vláda neužívala panovníka ke stranni- ckým účelům separátním. (Hlučná pochvala u Čechů.
Posl Doležal Čecho Rakousko
8 article
Kdyby vláda hr. Clara se nebyla schovávala v dů ležitých věcech za panovníka, nebyli bychom nu- coni nikdy panovníka do debaty zatahovati. (Hlučný souhlas u Čechů.) K výroku ministrovu, že má v tomto domě býti bojováno jen zbraněmi duševními zvolal posl. dr. Lecher »Bravo j« Přečte-li se však protokol schůze ze 27. listopadu 1897, lze se pře svědčit, že byl dr. Lecher nejméně oprávněn volat »bravo!« (Souhlas u Čechů.) Řečník protestuje proti výčitce, jakoby český národ začínal boj proti armádě. V žádném českém městě za příčinou manévrů nedošlo k nějakým pří- hodám, vyjma město Lomnici, jehož starostouje řečník. Protože velitel 9. sboru zaslal císaři imme- diátní podání o nepřístojnostech, které se prý tam jevily, jsem nucen o věci té zevrubně pojednati. Za příčinou loňských manevrů přišel intendan do Lomnice, který nebyl jazyka českého mocen který vše zařídil ve shodě s obyvatelstvem. Den před příjezdem vojska však přišel nadporučík na radnici a přednesl své přání německy. Ja odpověděl česky. Potom důstojník prohlásil, že není češtiny mocen. Odpověděl jsem, že je beztaktností od velitelstva, do českého města posílat důstojníky hledat byty, kteří jazyka obyvatelstva neznají. Na zejtří četní občané lomničlí nalepili na vrata svých domů velký arch papíru s údaji ve příčině ubytování. Nápis ten počínal slovem »zde«, napsaným rudou barvou. Tato demonstrace nebyla proti armádě, nýbrž proti duchu, který si v ní zjednal za poslední doby průchod.
Claro Čecho doktor Lecher Lomnice Lomnica
9 article
Podle zpráv časopiseckých jsme prý my vzdali po- chvalu panu Tůrkovi, když řekl, že jeho přátelé budou podporovati naši obstrukci. Toto tvrzení, které je vzato z »Reichsraths-Correspondenz«, musíme pro- hlásiti nesprávným z následujících důvodů: Přede- vším jsme dokázali a dokážeme zase, že třeba také na sebe sami jsouce od- kázání a vlastní silou dovedeme za- brániti všeliké dělnosti této sněmovny a že nepotřebujeme kobstrukci pod- pory těch, kdož jsou našimi proti- chůdcí. Jsme zajisté povděčni a uznali vůči všem, kdož zasazojí se s námi za rovně právo všech ná rodů a kdož podporují naše snahy; mám však čest prohlásiti jmenem a z rozkazu všech poslamců čoského národa tady jasně a určitě: mezi námi, kteří přese vše, co se nám stalo, hledáme svou ná- rodní existenci a budoucnost v Rakou- sku na státoprávních základech, a mezi oněmi, kteří vyhladiti chtějí nojen če- ský národ, nýbrž také tuto říši, mez námi, kteří chceme rovnocennost všech národů a těmi, kteří na nás posíla pruskou lnvasi, pruské kanony a kteř ve své zpupné pýše s námi nakládal jako s méně cennými lidmi, mezi námi a těmi, kteří tady ve Vídni pořádají velkoněmecké slavnosti bismarkovské, kteří však naše soukmenovce ve Vídni, jdou-li k pokojným slavnostem v uzavře- ných místnostech, brutální silou za nočního temna bijí, není žádné pospolitosti. Odmitám tedy pomoc a podporu, nám panem Türkem a jeho soudruhy nabídnutou. s celou rozhodností. (Hlučná pochvala. Rokování o braneckém konlingentu je tím ukon- čeno a předloha přikazuje se brannému výboru. Následuje debala o pilných návržích stran
Tůrk Türek Vídeň ReichsrathsCorrespondenz
10 article
hornické stávky.
11 article
Posl. dr. Sláma: Sympatie naší strany náležely od prva počátku slabým, chu- dým havířům. My přátí si můžeme z plna srdce jen takového rozřešení, které vyhovuje cele spravedlivým požadavkům uhlo- kopů, aniž by při tom poškozeny byly v podstalě jiné obory výrobní. Neboť také tý mají spravedlivý nárok, aby se na ně vzal zřelel. Příslušný návrh by také naší stranou sněmovně podán. Mělo by se nyní jednati rychle a s největší ener giI.Již dřivc mělo se k tomu pčse biti, by pracovní doba byla zkrácen a zlepšila se situace zejmena ulilo kopů, jejichž úmrtnost je zvláště velká. Snahy měly také čeliti k tomu, by se povznesla vzdělanost dělníků a p zdravotní stráuce stala se v revírech báňských opatření, kterých je jim ne- zbytně třeba, by se odklidily nynějš zlořády. Osmihodinová šichta je v některých do- lech již zavedena. Nepříčí-li se neprodlenému zaveden zkrácené doby pracovní v některých do lech vážné důvody — ty pak vyšetřiti je času dosti — mělo by se zavésti zkrácení dob pracovní s největším urychlením, ježto. jak povědomo, výkon práce je tím pronikavější, čím kratší je doba pracovní.
Posl doktor Sláma
12 article
Řečník připomíná pak názor bývalého ředitele vítkovických dolů, báňského rady Jičínskéh který prohlásil, že snadno lze s rozumným pilnými a své povinnosti dbalými děl- níky přejíti bez průtahu k osmihodinné šichtě, že však ovšem vzdělanost haličských slezských horníků není náležitou. To však nen vinou horníků, nýbrž státu, země a ma- jitelů dolů samých. Dlouhou pra covn dobou bere se zároveň havířovi mož- nost lepšího vzdělání. Zásadně tudíž a z svou osobu nemám nic proti zkrácení pracovní doby v uhelných dolech. Také naše strana hlasovati bude pro přikázání návrhu výboru. My všichni oddáváme se naději, že ve výboru (alo věc bude náležitě objasněna po každé stránce, že evenlnální námitky tam budou rozptýleny, a že, co se ukáže možným a pro veškeré národní hospodářství neškodným, co bude ku blahu báňského dělnictva, jež koná těžké dílo, a které tudíž zasluhuje, by byl vzat na ně zvláštní zřetel, se ve ve boru také usnese. S veškerým důrazem žádati však musíme od vlády, aby věnovala všecku pozornost pozemštění uhelných dolů, ke kterému veřejností byl dán podnět, a jež doznává souhlasu. jakož aby záhy změnila nynější bá ňský zákon a po té stránce se prohlásila již ve výboru Ale pro případ, že by vláda neměla k tomu dosti odvahy nebo činila námítky finanční, necha přikročí k vyvazení uhelných dolů.
Dlouhá
13 article
Co nejdříve nechať vláda se odhodlá k zákonu kterým se vládě vyhražuje právo, stano viti čas od času ceny ubli, by li chráněn byl před takovým vydíráním jaké se provozuje nyní. Přeji si dále, by vláda co nejdříve přikročil k postátnění soukromých dráh, nel aspoň přiměla ředilelsíva jejich k ná- ležitému rozmnožení voziva. Žádným zpu- sobem nechať vláda tylo důležité otázky, totiž vy vazení nebo sestátnění dolů uhelných nepoložíu za svůj zevrubný progam, který, kdyby se mě uskutečniti, předpokládá, že nynější vláda, která,eo se týká slibů, předstihuje daleko minulou, péší s plnému zdraví a ve svých akcích bude deleko pe- chlejší nežli vlády minulé. Tyto podmínky však nemůžeme pokládati da- nými po poslední schůzi. Sněmovna tato, která má mnohem větší kompetenci než na při říšský sněm německý, je od toho daleko a je daleko méně ke práci schopna. Tato sněmovna praská v všech svazech, protože je vybudována na ne- zdravých základech. Praví se, že je bli' zke úplné její sřícení. kteréžto mínění je sdíleno většinou této sněmovny. Proto musíme litovati z plna srdce hlado- vících chudých délníků, kteří ve svém zoufalém zápase za lepší existenei nadějně obracejí zraků svých k této sněmovně.
14 article
Nehrozí nám nebezpečí válečné a přece vláda stejně jako majorita sněmovny nalehají vší silou, by se nejdříve vyřídil zákon o rekrutech. Nehrozí nám žádná válka a přece vláda a většina sněmovny se vší silou naléhají na projednání zá- kona o rekrutech napřed. Již toto faktum a prohlášení ministra orby ne- budí naděje žádné, že nalezeno bude rozřešení, jíma uhlokopové aspoň do jisté míry byli by uspokojeni Studia vlády trvají zpravidla velmi dlouho, zejmena v obtížných případech. Proto bylo rozhorlení sociál- ních demokratů pochopitelné. Prohlašuje-li vláda. že dostojí svým závazkům, vzpomene si každý člověk bezděky, že ani sliby, které byly dány celému národu, nebyly rakouskými vládami splněny, ba že splněné sliby byly zase odvolány. V Čechách se člověku smějí, dovolává li se vládních slibů. (Sou- hlas u Čechů.) Na konec dospějí věci tam, že vládní sliby se budou vtělovat ke zajištění gruntovnímu na budovu říšské rady. (Veselost. Řečník nemíní ministra bráti do ochrany, zdá se mu však, že ministr orby má zde pykat spíše za chyby a viny svých předchůdcův a za nešťastného stylisátora svého prohlášení Co se týče kořalen, okresní hejtmanství přese od por obci jednají dle své zvůle. Řečník odkazuje na svoji interpellaci o nepří znivých a neobyčejně špatných zdravotních poměreel v uhelném revíru ostravském. Stěžuje si zejmena n nedostatek dělnických domků a kárá poměry v děl- nických domech ostravské krausovky. Posl. Berner: Severní drába strká tři rodiny do jedné světnice Posl. dr. Sláma: Bylo by ta povinností vlády zakročiti a ukliditi poměry, které se příčí veškerým zdravotním požadavkům Posl. Dostál: Ona studuje Posl. dr. Sláma: Posl. Verkauf vykládal nej křiklavější věci o tom, jak se nakládá s horníky u politických úřadův a soudů. To jsou případy, jimě ani nemohu věřili.
Čecho Posl Berner doktor Sláma Dostál Čechy
15 article
Posl. Sokol: Což kdyby to bylo přece pravda Posl. dr. Sláma: Vyzývám ministra sprave dlnosti, by podal obyvatelstvu co nejdřive objasněn o připadu, který nemůžeme strpěti ve právním státě (Souhlas u sociálních demokratů). Bylo by žádoucno. by úřadnictvo mělo na mysli zákony a neprojevo valo své osobní city a choutky způsobem proti děl níctvu nenávistným. (Hlučná pochvala u Čechů Rečníku se gratuluje) Ministr-president dr. Körber: Vyjádření mi nistra orby v poslední schůzi zavdalo podnět k ne- dorozumění, jež by vláda ráda odstranila úplným objasněním svých záměrů. Vláda vytkla své stano- viště v této důležité otázce, jež vším právem obraci na sebe bedlivou pozornost sněmovny, prostředni- ctvím předsedy smírčího úřadu v Těšíně. Z tohote stanoviště neustoupí a jest odhodlána dostát úplně slibu. Pokud týká se návrhů, o nichž se jedná, mohu oznámiti, že vláda ochotně zúčastní se prací pří- slušného výboru a bude je všemožně podporovati. (Hlučná pochvala.) Posl. A xmann dokazuje malomoc státu v ny nější hornické stávce. Polemisuje s vývody ministra orby a upírá vládě dobrou vůli a smysl pro nynější sociälní poměry, protože mýsli, že Shodinnou práci nelze ještě zavésti. Vyčítá, že pracuje se lživými no vinovými zprávami ve prospěch podnikatelův a k ne svornosti mezi dělnictvem. Dovozuje nutnost 8ho- dinné homické práce a zkrácení práce vůbec mezi národním dohodnutím, zejmena s Německem.
Posl doktor Sláma Čecho Rečník Ministr Körber Shodinný Německo smírčí úřad v Těšín
16 article
Kritisuje ostře lichvu s uhtím. Dvě třetiny pod- nikatelůjsou židé, ale vláda nemá dosti zmužilosti aby se vymanila z židovského vlivu. (Pochvala mez řečníkovými přáteli.) Měla by zakročiti při stanoven tržní ceny uhlí a nákladních tarifů, aby se cena uhlí zbytečně nezvýšovala. Nejlepším řešením bylo by arci postátnění dolů, jen že by stát nesměl krá- četi v šlepějích nynějších podnikatelů. Troufá, že pilný návri jeho strany bude přijat jednohlasně neboť změna dosavadních poměrů hornických je ne vyhnntelná. (Pochvala.) Pos. Gross polemisoval s ministrem orby jenž neměl slova pro hladovící horníky. Zachovai se odmítavě nejen k dělnictvu, také k jiným výrob- ním odvětvím. Ono prohlášení páchlo stuchlinou zastaralé byrokracie. Jeho (Grossův) návrh týká se délky pracovní doby v hornictví a opatření k odstranění nedostatku uhlí. Jeho strana by ráda, aby horníci měly pokdy na účastenství při kulturních vymoženostech. (Hlučn pochvala. Posl. Tark přimlouval se za zkrácení prácea pochybnje, ža by zavedení 8hodinné práce bylo spo- jeno s tak vetkými netnůzemi. Jedná o mzdě a stavu horníků a soudí, že vláda a pairlament měly by se postarst o nápravn. Navrhuje, aby jeho pilný návrl přikázař se výhorů beze všt dakkí děbatr. Posl. L. Steiner odůvodňoval svůj návrh na volbu 12členného vyšetřujícího výboru. Nejeshá se u pomoc okamžitou, ale trvalé odstranění všech ne- dostatků. Přimlouvá se za sekvestraci uhelen a zn největší spěch v pracích sociálně-politického výboru. Posl. Kindermann odůvodňuje svůj návr litoval spekulačního odírání chudých dělníků prode jem kořalky. Závodní rozvahy dosvědčují, že hor nické platy mohly by se snadno zvýšiti. Pojednávaje o poměrech a podporování vývozu, stěžoval si n ohromné zdražení uhlí, čemuž by vláda měla udělati přítrž.
Posa Gross Grossův Posl L Steiner Kindermann
17 article Po odůvodňovací řeči Kittlově bylo roko
Po odůvodňovací řeči Kittlově bylo roko vání přerušeno Posl. dr. Sláma (k petici obce Tvruby ve Slez sku.) Na české žádosti českých stran, žijících v ryze českých obcích českých okresů ve Slezsku, odpovídnjí c. k. úřady a soudy ve Slezsku proti zákonu jazy kem výhradně skoro němockým. Ač nesčíslněkrái- ozvaly so české obce ve Slezsku proti tomuto zlo řádu, osmělují se v poslední době noviny německé tvrditi, že obyvatelstvo české jest s úřadováním ně meckým spokojeno. Poněvadž pak do této věci mí chají se i zastupitělstva německých měst ve Slezsku nč jim do toho nic není, noboť lid český hlásíse jen o své právo a Němcům německá vyřízení přeje ozývají se nýní obce české ze Slezska za právo svého jazyka, zasílajíce mně pelice, abych je zdo podal na důkaz, že obyvatelstvo české proli zlo- řádům a křivdám na něm páchaným protestuje. Proto žádám, aby žádont obce Poruby z Opavska. kterou dnes předkládám, byla otištěna doslovně ve stenogralickém protekolu. Návrh ten byl přijat. Ku konci schůzo posl. Wolf dovozoval, ž rakouská vláda podporuje Angličany v hoji proti Burům. Z Uher vyvážejí koně, z Brna dodali šntstvo ba i děla byla postoupena. Troufá, že nejen něměčtl ale také slovanští poslanci zatracují takové jednání pročež žádá, by ministr president neb ministr země brany v příští schůzi odpověděl a na čestné slov řekl, byla-li neutralita porušena nebo ne. Konec sehůze o 10. hod. 30 min. večer; příšt bude ve středu o 11. hod. dopol. Na denním po řádku je delší debata o pilných návrzích stran hor nické stávky a 2. debata o vládním pro hlášení.
Kittlův Posl doktor Sláma Tvrub Němec Wolf Angličan Bur Slezsko Poruba Opavsko Uhry Brno
18 title
Politické zprávy domácí.
19 article V Praze, 26. února. (Český sněm.
V Praze, 26. února. (Český sněm. Dle zpráv, přicházejících z Vidně, má se sněm království českého sojíti opět dne 20. března avšak jen na několik dní, aby vyřídil zatímný rozpočet na dalši tři měsíce. Pravidelně sněmo vání má býti odloženo na léto, až budě skon čeno jarní zasedání říšské rady, jež má být svolána hned po velkonbcích, ovšem, nebudel do té doby rozpuštěna. Český sněm má se letos zabývati hlavné sanováním zemských finaneí Potřebné návrhy jsou v zemském výboru pr již vypracovány a došly souhlasu vlády Körbrovy V Praze, 26. února. (Situace.) Víden- ská »Sonn. u. Migs.-Ztg.«, spolehajíc na vli ostatních klubů pravice, zejmena na Poláky. naděje se, že česká obstrukče na říšské rade nedotkne se ani branného zákona, ani voleb dc delegačí. Pres to však nedoufá v trvalou děl- nost parlamentu. V tom smýslu vyslovil se prý asi také dr. Körber k panovnikovi za své ná vštěvy v Pešti. Körbrova cesta do Pešti měl prý vážný účel, což vysvítá i z toho, že by do Pešti povolán také dr. Rezék, jenž však pr churavost odjede tam teprve zejtra. — Týž list sděluje, že česká smiřovací konference má se- jíti se opět tento týden, prý jako poslední pokus je-li vůbec možna nějaká dohoda Polské listy neustávají nalehati na českou delegaci, aby svým odporem proti státním po- třebám nerozbijela pravici. Slibují při tom,z požadavky české dojdou nejúčinnější podpory se strany pravice. »Ruch Katol.« nevzdává se dosud naděje, že smirovací konferenčc se zdat a vnitřní úřadní jazyk český bude obnoven.
Migs Ztg Polák Körber Körbrův doktor Rezék Katol Praha Pešť
20 article
»Pomocí při té akci — píše »R. K.« — může naším pobratímeům sloužiti vědomí, že cel pravice a zejmena polské kolo jako zeď bude státi na ochranu slušných práv českého národa. ale s podmínkou, že provedení jich stane se způsobem, jenž by se nepříčil zájmům celé říše. Velice nespokojeny s říšskou radou a ze- jmena s českou delegacf jsou listy peštské. Jic hlavní mluvčí »Pester Lloyd« sype dnes ohen a síru na hlavy českých poslanců a zle se durd na posl. Doležala, že za debaty o branném zá koně vyslovil několik pravdivých slov o tom jak málo smí národ český dháti na sliby, při cházející s míst sebe význačnějších. Dvoulet německá obstrukce je »Pester Lloydu« omluvi telna; prováděla ji prý do zoufalosti dohnaní menšina. Obstrukce česká je prý však neodpu stitelna, poněvadž česká delegace je části sně movní většiny. (Jaké ochrany naše práva v tét většině nalezla, o tom se »P. L.« opatrně ne zmiňuje.) Konec konců »P. L.« dochází k mí nění, že Rakousko k parlamentarismu dosu nedozrálo. »Přesvědčení, že Rakousko nemůže vůbec býti spravováno ústavně — píše » P. L.. « — učinilo v posledních letech ohromný pokrok takže by dnes nikdo nebyl překvapen, kdybys přes noc starý, dobrý absolutismus opětně snes na tento podivný státní útvar, a právě přátel
Pester Doležal P L Rakousko
21 article
Rakouska a celé říše spatřují v tomto návratu jedinou spásu a záchranu,« Z Lublaně, 24. února. (Slovinci o pro- hlášoní dra. Körbra.) Oznámení dra- Körbra, že jazyková otázka nemá býli řešena současně pro všechny smíšené země, nýbrž že především musí býti urovnán jazykový spor v Čechách a na Moravě, učinilo tísnivý dojem na Slovince. »Vidíme — píše »Slovenski Narod« že v našich zemích, kde jsou poměry ještě hroznější, než v Čechách a na Moravě, má zů- stati vše při starém. Vláda postavila se úplně na stanovisko německé. Němci vidí, že v če- ských zemích svou hegemonii neudrži, protos ji vzdávají. Za to my Slovinci máme jim být vydáni na pospas . . . Je jasno, že máme být i nadále držáni pod jařmem, že vláda přes nás chce přejíti k dennímu pořádku. « »Slov. Narode připojuje k tomuto stesku poznámku, že patrně i česká delegace souhlasí s takovým postupem řešení jazykové otázky. Výtka ta je nespra- vedliva. České stanovisko v této věci, zejmena pokud se týče Slovinců, osvětlil dosti jasně dr Engel v prvé schůzi smiřovacích konferencí kde přímo upozornil na potřebu upravení jazy kové otázky též v jiných smíšených zemích maje při tom na mysli právě Slovince.
Slovinec Vidím Němec Engel Rakousko Lublaň Čechy Morava
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. února. Milan mobilisuje, Nedávno oznámili jsme, že Milan chystá mobilisaci naproti Bulharskua dnes už docházejí zprávy, že Srblsko s vo- 1áva do z bralně. Studenti ze Srbska na záhřebské universitě obdrželi tajný rozkaz. aby se do 24 hodin postavili pod své prapory Zdejší offieios ve vídeňském dopise při pouští, že takový rozkaz byl vydán, a příčinu hledá v makedonském revolučném výboru, jenž v poslední době opět rozvinuje horlivou činnost a vtom podporován je bulhar- ským tiskem, jenž velmi nenávistně píšeo Srbsku. (O Milanově Srbsku ostatně s láskou a obdivem psáti mohou jen rakousko uhersu officiosové.) Témuž listu oznamuje jeho cařihradský dopisovatel, že bulharská propaganda v Make donii velmi čile si vede. Bulharským agitáto- rům podařilo se na čtyřech místech propa- šovati do Makodonie značné množ ství zbraní. Bulharští popově a učitel rozvinují mnohem horlivější činnost ve službách panbulgarismu, než v konání svých povinností. Turecká vláda byla svými agenty v Bulharsku a východní Rumelii upozorněna na to, cos připravuje, a přikázala svým úřadníkům v Ma- kedonii, aby byli bděli. Také velitelé tu- reckých vojsk obdrželi rozkaz aby byli každou minutu připra- veni k pochodu. Srbské obyvatelstvo ve Starém Srbsku a Makedonii s chvěním a strachem očekává, co se bude díti. Bulhaři se netají, že za každou cenu chtějí překaziti, aby zvolenému skopij- skému mitropolitovi dostalo se vysvěcení.
Milan Srblsko Bulhar Praha Srbsko Milanův Srbsko Bulharsko východní Rumelie Ma Makedonie
23 article
»Srbové mají všechnu příčinu«, podotýká dopisovatel, »míti se na pozoru. Již dne všecku zodpovědnost dlužno připsati bulharské propagandě a jejímu »komitétu činu.« Srbové ve Starém Srbšku a Makedonii za- sluhují nejhlubšlho politování nejen pro svůj ža lostný osud, nýbrž také pro to, že se jim na bízejí tací spasitelé, jako Milan a Alexandr kteří, odvážíli se nově války s Bulharskem prohrají zas a Srbům starosrbakým a makedon ským bude tim hůře. Na tento nešťastný zlomek srbského ná roda tasí znova nože také Albánci. Srb ského obyvalelstva v Prištině zmocnila se pa nika. Arnautský pohlavár Sulejman paše vy- táhl s 1000 Arnauty z Prištiny do Lipljan, aby pozdravil 2000 Arnautů, táhnoucích z Prizrenu. S těmito, zprávamí souvisí dolejší náš dopis o dokázaných vražedlnýeh skutcích bul- harského tajného komitétu v Bukureštu. »Akcie takovou dlužno právě tak rozhodně zatratiti jako akcí Milanovu a Alexandrovu. Hodno je politování, že věci utvářejís tak, že před zahájením nepřátelství, do čehoz bezpochyby není daleko, nelze ani jedné, ani druhé straně vydali vysvědčení, že jest odho- dlána vrhnouti se do boje za věe sprave dlivou.
Srba Milan Alexandr Albánec Srb Sulejman Milanův Alexandrov Makedonie Bulharsko Priština Lipljany Prizren Arnauty
24 article
Bulharský »komitét činu« v Bukureštu. Z Bělehradu, 22. února. (Pův. dop. »N. L.«) Tyto dni objevila se v novinách zpráva, žn v Bukureštu zatkli vraha Stambulova. Ihned jsem se tam obrátil na svého důvěrnika, jehož spolehlivé informace jsou čtenářům »N. L.e známy z loňského bělehradského processu proti radikálům. Od něho se mi dostalo zajíma- vého, ano překvapujícího vysvětlení, v čem věc záleží. Na bukureštské ulici Čauš Radu okolo 10 hod. večerní nalezen byl zavražděný člověk. Hlava jeho byla rozbita na bláto. Vedle ležel krvavá sekera, jíž patrně zločin vykonán. Po- lície jhned zahájila pátrání. V kabátové kapse zavražděného nalezena byla visitka se jmenem »G. Pitovský, Bukurešt, Kantemírova uliceč.
Stambulov N L G Pitovský Bukurešt Kantemírův Bělehrad bukurešťský ulice
25 article
70.« Policisté odebrali se do toho domu, kde seznali, že jmeno na visitce je jmenem za- vražděného. V tom domě má hostinec jistý Josef Ma kovič, jenž na dotazy policistův udal, že za- vražděný byl u něho týž den mezi 7—8 hod. več. s jistým Bulharem, jehož oslovoval křest ným jmenem Gligorij, a že ten Gligorij bydlí ulici Dudešte. Tohoto Gligorija policie našla v jeho bytě Když se ho ptali na Pitovského, Gligorije neza- píral, že spolu byli večor v hostinci Markovi- čové a když odešli, že potkali jistého bulhar ského studentu, jenž bydlí v ulici Vakarešt č. 38. Tu jsem se s nimi rozloučil, udal Gli gorij, oni šli spolu a já domů. V domě č. 38 v ulici Vakarešte policie nalezla dva Bulhary, z nichž jeden byl student Trifanov. Policie beze slova oba zatkla a vedla na ředitelství přímo k mrtvole Pitovského. Tri- fanov prohlásil na danou otázku, že Pitovského zná. To postačovalo. Zaveden s ním protokol Trifanov udal, že studuje na právnické fakultě bukureštské a po nedlouhém výslechu se při- znal, že je členem tajného makedonského ko- mitétu, jehožto středisko je v Bukureštu. Dále protokolárně udal, že účelem jejich komitétu je rozšíříti hranice bulharského knížectví a při- pojiti k němu všechny Bulhary, kteří dosu jsou příslušníky jiných států. Turecká vláda, adal, dověděla se o tomto komitété a najal Pitovského, aby jej špehioval a jí donášel. Ještě při témž výslechu Trifanov pověděi i jmeno vrahovo. Jmenuje se Bojčo Ilijev a byl schválně poslán ze Sofie, aby Pitovského za- vraždil.
ma Bulhar Markov Gt Trifanov Ilijev Vakareštátný Tri Sofie Pitovský
26 article
Ještě té noci byl vypálrán a zatčen Bojčo Ilijev. On přiznal se, že je »výkonným členeme tajného bulharského spolku a přísluší k jeho sekci sofijské, a výkonnými členy jsou ti, ktel se dobrovolně přihlásili, že chtějí vykonávat smrtné ortely, na kterých se usnesl výbor tj ného spolka. Student Trifanov, když byl s Ilijevem kon frontován, vypověděl, že jej a jiného Bulhara Christa Karambulova, viděl, když se rozlouči s Pitovským, v malé vzdálenosti. Christo Karam- bulov přibyl do Bukureštu před 7—8 měsíci Následujícího dne policie již byla s t zatknouti 24 členy tajného spolku bulharského mezi nimi Mitu Stojčeva, jenž byl vyslán, aby zavraždil nějakého Turka Camila. O všem ihned byla zpravena bulharská policie v Softi, ona ale odpověděla, že o žád- ném tajném spolku bulharském neví. Rumunské policii bylo nápadno, že všichni členově tajného spolku mají správné bulharské pasy, a že některé z těch pasů mají čísla za sebou jdoucí: 208, 209 atd. To rumunská policie považuje za důkaz, ze sofiská policie o tajněmí spolku nejen ví, nýbrž snad i jeho členy rozmistei- Všichni podezřelí Bulhaři budou z B i reštu vypovězeni a vinníci vraždy podle zák potrestáni. Politického uvažování o tomto smutsk- faktu se zdržuji, jen ještě dodávám, že buk reštská policie tím přišla na stopu společnon která v Makedonii a Starém Srbsku spách mnoho politických vražd na Srbech. Spectator. Francouzské loďstvo východoasijski Admirál Courrejolles obdržel rozkaz, by n vštívil, než se do přístavu Kvang- Čeu-uanskěk vrátí, ruský válečný přístav Port-A rtut Ruská vláda vyzvala francouzského admirále by si při této přiležitosti všechny ostatní cart přístavy ve vodách východní Asie prohlédl, bylo francouzským ministrem námořnietva přij
Ilijev Trifanov Bulhar Christus Karambulův Stojčev Turek Camil Srba Courrejolles Christo Karam Makedonie Asie KvangČeo
27 article Stávky horníků a nedostatek u v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek u v král. českém. Z pánve kladenské. Z Kladna, 26. února. (Zvl. tel. zpri »Nár. Listů«.) Co jsme v nedělním číslea psali, zdá se uskutečňovati. Stávka i dnes t ve stejném rozměru, v jakém jevila se v sobo a vůbec po celých šest neděl a možno sni věřiti výrokům žen a stávkujíčích horníků,a bude-li toho třeba, setrvají v ní do 1. kvělu Jisto jest, že nesplní-li se požadavky hozní nepůjdou v tomto týdnu do práce a že ne stoupí ji ani v týdnech příštích. Včera konala se na Kladně »u Jágrů «n řejná schůze stávkujících a v okoli četné schůa důvěrné, na kterých usneseno, ve stávce pokn čovati. Dnešní obvyklá schůze »u Jágrů« bj z formální příčiny vládním komisařem přerušen Z Kladna, 26. února. (Zvl. telef. zpráva »ki Listů«.) Když šli dnes obsluhovači strojů na do »Brisson« Kindl a Mojžíš do práce, zvolal Kindl n svého soudruha: »Mrvo, kam jdeš?« Slova tal o nichž není známo, v jakěm smýslu byla pronešem zda v žertovném nebo jiném, rozlítila Mojžíše ta že vrhl se na Kindla a zasadil mu ve rvačce někoi hodných ran nožem, zejmena pod oko, do paž tři další rány do různých částí těla. Mojžís byl n tčen a odveden k okresnímu soudu na Kladně. Ro šiřovaná zde zpráva, že Kindl přepaden a zranáa stávkujícími, jest tudíž nesprávna,
Jágr Brisson Kindl Mojžíš Kladno
28 article Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské. Z Plzně, 26. úpora. (C.B.) Siluace se nezmt nila. Tábor lidu pořádaný včera v Nýřanech po širým nebem měl klidný průběh.
Plzeň Nýřany
29 article Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské. Z Ducheova, 26. února. (C. B.) V sobolu byb na 27 šachtách zdejšího revíru naloženo 366 vag nl uhlí. Schůze v Hostomicích, Ledvicích, Nové Vsii Libkovicích byly pro kritiku jednání vlády a majs ných tříd rozpuštěny Z Falknova, 26. února. (C.-B.) Za příčine masopustních dnů nepracuje se dnes a zejtram četných dolech. Z Teplic, 26. února. (C.-B.) Šchůze v Trnot- nech minula klidně. Dnes dostavilo se do práce 5 dělníků, mezi nimi 134 kopači. Z Ústí, 26. února. (C.-B.) Včera večer konsl, se zde a v Bohosudově schůze. Zdejší byla ron puštěna. — Dnes přišel do práce 901 dělník, me ními 269 kopačů. Pracuje se na devíti dolech. Z Kadaně, 26. února. (C.-B.) Na šichtu přin. 28 dělníků. 29 dělníků se do práca nadostavilo. Z Mostu, 26. února. (C.-B.) Dnes a zejtra př- jde do práce asi méně horníků. Důvěrná schůn v Čouši byla rozpuštěna. Z ústecko-teplického ni- draží bylo v sobotu odesláno 210, z nádraží c.k státních dráh v pátek, sobotu a neděli 47 vagonů uhl
Hostomice Ledvice Nová Vsia Libkovice Falknov Teplice Ústí Bohosudov Kadaň Most
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pravice, my a Poláci. Polský klul usnesl se v minulé sehůzi své jednohlasně z prohlášení, v němž především odsuzuje jako- koli obstrukci v parlamentě a potom theoreticl prohlašuje opět svou věrnost k zásadě auton- mistické a k rovnoprávnosti. Tím, že deklarovl za nemožný společný postup s nějakou stranou, která by činila překážky praktickému řešen parlamentních nezbytností —— přestala pravice jež dirigována byla dosud společnou parlament komisi, de facto existovati. Tak aspoň kalkul jeme my a s námi činiti tak bude každý logick myslící politik. Poslanei češti nic jiného učinií nemohli, nežli vstoupiti opět do obstrukce, úln prý další existenci pravice učinili nemožnou. Nemají ovšem čeho litovati. Pravice s panem Jaworským v čele nebyla nikdy nám oporon neb pomahatelkou, naopak, byla nám brzdou v postupu. Ba zdá se, že to byl již z počátku tajený účel její. Kdykoli šlo v praxi o nějakou důležitou otázku autonomní neb jazykovou, vždy tu byla parlamentní komise pravice se svým směšným communiqué, »že již zase ukázala s úplná jednomyslnost v názorech, pokud jde o jazykovou otázku, že ale v tomto konkretnín případě doporučuje komise ze závažných dů- vodů, aby řešení věci, o niž jde, bylo odložen na dobu vhodnější.« — Jakkoli nijak nepod- ceňujeme společný postup spřízněných stran upřímně litujeme, že jevilo se býti polském kolu potřebou vysloviti osudné slovo » divoreonst, jsme na konec tomu povděčni, že padla pout
Polák Jaworský
31 article
kterými měli jsme ruku sevřenu. Jsme sami a jsme volni a snad budeme i silni. V něm- ckých listech podezřívají se sice zástupei národa našeho, že prý to s obstrukcí nemysli do opravdy a zejiena že prý nebudou činiti překážel zákonu o rekrutech. Dosud prý nemohlo bjt ani řeči o české obstrukci na říšské radě, bylo prý to pouhé její naznačování atd. A také Poláei prý to se svýmprohlášením nemyslí příliš upřímné, neboť prý navzdor jejich prohlášení trvá pravie formálně dále. Na všechno to nemáme jiné ol- povědi než tu, že poslanci národa českéhon říšské radě zachovají se přesně dle usnesmnl výkonného výboru pražského, které znělo, js známo, že dokud nebudou restituována opě známá jazyková nařízení, budou činiti parl- mentní práci ve Vídni nejrozhodnější odpot Poslanci čeští nemají vůbec příčiny, pro pravici takovou jakou byla, zvlášť se rozehřívati. Polie byli vlažní spojenei, ale němečtí klerikálové n byli vůbec spojenci, pokud týče se vedonekl zásad. Autonomii dávno již zapřeli a pokud ji o věci jazykové, jsou zrovna takými Němci, jako ostatní. V otázce jazykové šli bez toho dávo již svou cestou a bez nich pravico sama o sobi většiny v parlamentě neměla. Historie vůbec ne pronesla ještě definitivní o tom soud, bylo vůbec prospěšno české věci, že zástupcí národa našeho vsloupili do většiny, o niž se druho, vlády opiraly—a to se přece zapříti nedá — a nečekali, až podaří se jim zabezpečiti si trvo
Němec Vídeň