3
masthead
27. února 1900.
5
article
balladou odzbrojovací ublížilo si tak, že nelze dvoj-
spolek již dále pojímati vážně.«
Řečník appelluje na rozmysl vedoucích státníků.
by vojenský služební řád, který je psán ve smyslu
čl. 1V. st. z. z., nezůstal jako tento článek pouze na
papíře. Budeme hlasovati proti kontingentu nováčků
— končí — nikoli z nenávisti k armádě, nýbrž
z bolů a nevole proti vedoucím kruhům armádním,
kterými je zanedbávána nejen existenční podmínk
armády, t. j. duch a dobrá vůle všech vojínů, obě-
tovati krev i slatky své za existenci říše, nýbrž
které překrucováním fakt, konstruováním zločinů
které nebyly nikdy spáchány, kopají prohlubeň mer
majestátem císařovým a jeho lidem. Tím vzbuzeno
jen roztrpčení a způsoben veliký boj, který by moh
skončiti na škodu obou, kdyby nevzešla konečné
nad Rakouskem hvězda, která nám přinese více
světla. (Hlučná pochvala a potlesk u Čechů.)
Posl. ryt. Jaworski navrhl konec debaly, což
bylo přijato
Posl. Biankini, hlavní řečník proti předloz
— nejprve chorvatsky, polom německy — vyslovuje
se proti předloze proto, že hospodářská nouze v Dal
macii je velká a odvodem branců odnímají se zeměděl-
ství, jež je v tak velké tísni, nejlepší pracovní síly
Žádá, by se zkrátila námořní služba vojenská ze
na 3 léta. Je třeba změniti dosavadní systém námoř-
ské správy, neboť jen nynějšími poměry lze vysvě-
tliti výrok námořního velitele, že naše loďstvo stač
sotva k obraně v přímoří.
Stýská si na odstrkování chorvatského živlu v
vojenském námořnictvu ve prospěch Vlachův a Ma-
ďarů a na to, že chorvatští hospodáři jsou vyloučent
z dodávek pro vojenské námořnictvo.
Čecho
Posl
Jaworský
Vlachův
Rakousko
Ma
6
article
Usiluje o stavbu přímého železničního spojení
s Dalmacií, jenž by bylo nemalé důležitosti v ob-
chodním i vojenském ohledu a stěžuje si na zvůli
vojenské správy při opevňovacích pracích v Dalmaci
naproli tamním statkářům, a na krutost berních
orgánů.
Konečně stěžoval si řečník na týrání chorvat-
ských vojákův a četníků. Rád by, aby s vojskem
byli respektováni v Rakousku všichni národové ve
své lidské důstojnosti a svých národních právech
neboť jen tak budou nejbezpečnějším ochranou
trůnu a státu. (Pochvala.)
Posl. ryt. Vl. Gniewosz, hlavní řečník pr
předlohu, domnívá se mluviti jmenem všech, vyslo-
vuje-li vojsku uznání a přízeň. Sami protivníci vy-
sloví se pro vojsko, neboť je sebráno ze všech část
říše a jest ochranou veimocenského postavení Ra-
kouska, vlastenectví, pořádku a bezpečnosti. Vlaste-
nectví a láska k nejvyššímu vojenskému vládci pro-
chvívá celou armádu. Naproti řečem o potupení jed-
notlivých národů musí poznamenati, že nadává se
na všecky národy. Také prý cvičiteli branců může
dojíti trpělivost. (Veselost.) Hněvá se na poslanee
kteří pod ochranou immunity naráželi na cisaře
K tomu prý není třeba odvahy. K panovníkovi má
se chovati slušně. Lze posuzovali věc a dorážeti n
vládu, ale není radno narážeti na panovníka v do-
batě ani tehda, kdy dává v soukromé rozmluvě
oteovské ponaučení. Klidná a taktní řeč ministra
zemské obrany je prý důkazem, že vojsko a důstoj-
nický shor nejsou aggressivní. Jednotlivými případyse
prý opak neosvědčí.
Posl
Dalmacie
Rakousko
7
article
Přimlouvá se za zřízení mezinárodních smírčích
soudův a vyzývá vládu, by se přičinila o brzké usku-
tečnění haagské konference míru. Ale proto přece
musí e prý řečník přimlouvati, by vojsko bylo čím
dále silnější a mocnější. Rakousko nemůže být
první a zavésti lidové (miliční) vojsko.
Polemisuje s posl. Tůrkem. Němčina a německá
kultura jsou tak povýšeny, že není třeba někoho nu-
tit, aby se učil německy. Přimlouvá se za splnění
věcných přání za debaty pronešených; rád by, aby
konkrolní schůze nekonaly se v neděli a ve svátek
a navrhuje, aby tyto dni (v neděli a svátky) proslo-
vovány byly před vojáky vlastenecké řečí. Přimlouvá
se též, aby žákům průmyslových škol propůjčilo se
právo na jednoroční dobrovolnickou službu; porov-
nává činnost důstojníka s činností učitele na ná-
rodní škole a snaží se dovoditi, že proto bylo třeba
upraviti důstojnické platy. Končí přání, by armáda
vyvinovala se dál a sílila, aby imponovala protivní
kům a zabezpečovala stálý mír.
Posl. Doležal (k věcné opravě): Souhlasím
s ministrem zeměbrany, že koruna nemá býti zata
hována do debaty. To však bylo by příkazem, aby
v prvé řadě vláda neužívala panovníka ke stranni-
ckým účelům separátním. (Hlučná pochvala u Čechů.
Posl
Doležal
Čecho
Rakousko
8
article
Kdyby vláda hr. Clara se nebyla schovávala v dů
ležitých věcech za panovníka, nebyli bychom nu-
coni nikdy panovníka do debaty zatahovati. (Hlučný
souhlas u Čechů.) K výroku ministrovu, že má v
tomto domě býti bojováno jen zbraněmi duševními
zvolal posl. dr. Lecher »Bravo j« Přečte-li se však
protokol schůze ze 27. listopadu 1897, lze se pře
svědčit, že byl dr. Lecher nejméně oprávněn volat
»bravo!« (Souhlas u Čechů.)
Řečník protestuje proti výčitce, jakoby český
národ začínal boj proti armádě. V žádném českém
městě za příčinou manévrů nedošlo k nějakým pří-
hodám, vyjma město Lomnici, jehož starostouje
řečník. Protože velitel 9. sboru zaslal císaři imme-
diátní podání o nepřístojnostech, které se prý tam
jevily, jsem nucen o věci té zevrubně pojednati.
Za příčinou loňských manevrů přišel intendan
do Lomnice, který nebyl jazyka českého mocen
který vše zařídil ve shodě s obyvatelstvem. Den před
příjezdem vojska však přišel nadporučík na radnici
a přednesl své přání německy. Ja odpověděl česky.
Potom důstojník prohlásil, že není češtiny mocen.
Odpověděl jsem, že je beztaktností od velitelstva, do
českého města posílat důstojníky hledat byty, kteří
jazyka obyvatelstva neznají. Na zejtří četní občané
lomničlí nalepili na vrata svých domů velký arch
papíru s údaji ve příčině ubytování. Nápis ten
počínal slovem »zde«, napsaným rudou barvou. Tato
demonstrace nebyla proti armádě, nýbrž proti duchu,
který si v ní zjednal za poslední doby průchod.
Claro
Čecho
doktor
Lecher
Lomnice
Lomnica
9
article
Podle zpráv časopiseckých jsme prý my vzdali po-
chvalu panu Tůrkovi, když řekl, že jeho přátelé
budou podporovati naši obstrukci. Toto tvrzení, které
je vzato z »Reichsraths-Correspondenz«, musíme pro-
hlásiti nesprávným z následujících důvodů: Přede-
vším jsme dokázali a dokážeme zase,
že třeba také na sebe sami jsouce od-
kázání a vlastní silou dovedeme za-
brániti všeliké dělnosti této sněmovny
a že nepotřebujeme kobstrukci pod-
pory těch, kdož jsou našimi proti-
chůdcí. Jsme zajisté povděčni a uznali vůči všem,
kdož zasazojí se s námi za rovně právo všech ná
rodů a kdož podporují naše snahy; mám však
čest prohlásiti jmenem a z rozkazu
všech poslamců čoského národa tady
jasně a určitě: mezi námi, kteří přese
vše, co se nám stalo, hledáme svou ná-
rodní existenci a budoucnost v Rakou-
sku na státoprávních základech, a mezi
oněmi, kteří vyhladiti chtějí nojen če-
ský národ, nýbrž také tuto říši, mez
námi, kteří chceme rovnocennost všech
národů a těmi, kteří na nás posíla
pruskou lnvasi, pruské kanony a kteř
ve své zpupné pýše s námi nakládal
jako s méně cennými lidmi, mezi námi
a těmi, kteří tady ve Vídni pořádají velkoněmecké
slavnosti bismarkovské, kteří však naše soukmenovce
ve Vídni, jdou-li k pokojným slavnostem v uzavře-
ných místnostech, brutální silou za nočního temna
bijí, není žádné pospolitosti. Odmitám
tedy pomoc a podporu, nám panem
Türkem a jeho soudruhy nabídnutou.
s celou rozhodností. (Hlučná pochvala.
Rokování o braneckém konlingentu je tím ukon-
čeno a předloha přikazuje se brannému výboru.
Následuje debala o pilných návržích stran
Tůrk
Türek
Vídeň
ReichsrathsCorrespondenz
10
article
hornické stávky.
11
article
Posl. dr. Sláma: Sympatie naší strany
náležely od prva počátku slabým, chu-
dým havířům. My přátí si můžeme z plna srdce
jen takového rozřešení, které vyhovuje
cele spravedlivým požadavkům uhlo-
kopů, aniž by při tom poškozeny byly v podstalě
jiné obory výrobní. Neboť také tý mají spravedlivý
nárok, aby se na ně vzal zřelel. Příslušný návrh by
také naší stranou sněmovně podán. Mělo by se
nyní jednati rychle a s největší ener
giI.Již dřivc mělo se k tomu pčse
biti, by pracovní doba byla zkrácen
a zlepšila se situace zejmena ulilo
kopů, jejichž úmrtnost je zvláště velká.
Snahy měly také čeliti k tomu, by se
povznesla vzdělanost dělníků a p
zdravotní stráuce stala se v revírech
báňských opatření, kterých je jim ne-
zbytně třeba, by se odklidily nynějš
zlořády. Osmihodinová šichta je v některých do-
lech již zavedena.
Nepříčí-li se neprodlenému zaveden
zkrácené doby pracovní v některých do
lech vážné důvody — ty pak vyšetřiti je času dosti
— mělo by se zavésti zkrácení dob
pracovní s největším urychlením, ježto.
jak povědomo, výkon práce je tím pronikavější, čím
kratší je doba pracovní.
Posl
doktor
Sláma
12
article
Řečník připomíná pak názor bývalého ředitele
vítkovických dolů, báňského rady Jičínskéh
který prohlásil, že snadno lze s rozumným
pilnými a své povinnosti dbalými děl-
níky přejíti bez průtahu k osmihodinné
šichtě, že však ovšem vzdělanost haličských
slezských horníků není náležitou. To však nen
vinou horníků, nýbrž státu, země a ma-
jitelů dolů samých. Dlouhou pra covn
dobou bere se zároveň havířovi mož-
nost lepšího vzdělání. Zásadně tudíž a z
svou osobu nemám nic proti zkrácení
pracovní doby v uhelných dolech.
Také naše strana hlasovati bude pro přikázání
návrhu výboru. My všichni oddáváme se naději,
že ve výboru (alo věc bude náležitě objasněna po
každé stránce, že evenlnální námitky tam budou
rozptýleny, a že, co se ukáže možným a pro veškeré
národní hospodářství neškodným, co bude ku
blahu báňského dělnictva, jež koná
těžké dílo, a které tudíž zasluhuje, by
byl vzat na ně zvláštní zřetel, se ve ve
boru také usnese. S veškerým důrazem žádati však
musíme od vlády, aby věnovala všecku pozornost
pozemštění uhelných dolů, ke kterému
veřejností byl dán podnět, a jež doznává souhlasu.
jakož aby záhy změnila nynější bá ňský
zákon a po té stránce se prohlásila již ve výboru
Ale pro případ, že by vláda neměla k tomu
dosti odvahy nebo činila námítky finanční, necha
přikročí k vyvazení uhelných dolů.
Dlouhá
13
article
Co nejdříve nechať vláda se odhodlá k zákonu
kterým se vládě vyhražuje právo, stano
viti čas od času ceny ubli, by li
chráněn byl před takovým vydíráním
jaké se provozuje nyní.
Přeji si dále, by vláda co nejdříve přikročil
k postátnění soukromých dráh, nel
aspoň přiměla ředilelsíva jejich k ná-
ležitému rozmnožení voziva. Žádným zpu-
sobem nechať vláda tylo důležité otázky, totiž vy
vazení nebo sestátnění dolů uhelných nepoložíu
za svůj zevrubný progam, který, kdyby se mě
uskutečniti, předpokládá, že nynější vláda, která,eo
se týká slibů, předstihuje daleko minulou, péší s
plnému zdraví a ve svých akcích bude deleko pe-
chlejší nežli vlády minulé.
Tyto podmínky však nemůžeme pokládati da-
nými po poslední schůzi. Sněmovna tato, která má
mnohem větší kompetenci než na při říšský sněm
německý, je od toho daleko a je daleko méně ke
práci schopna. Tato sněmovna praská v
všech svazech, protože je vybudována na ne-
zdravých základech. Praví se, že je bli' zke
úplné její sřícení. kteréžto mínění je
sdíleno většinou této sněmovny. Proto
musíme litovati z plna srdce hlado-
vících chudých délníků, kteří ve svém
zoufalém zápase za lepší existenei
nadějně obracejí zraků svých k této sněmovně.
14
article
Nehrozí nám nebezpečí válečné a přece vláda
stejně jako majorita sněmovny nalehají vší silou, by
se nejdříve vyřídil zákon o rekrutech.
Nehrozí nám žádná válka a přece vláda a většina
sněmovny se vší silou naléhají na projednání zá-
kona o rekrutech napřed.
Již toto faktum a prohlášení ministra orby ne-
budí naděje žádné, že nalezeno bude rozřešení, jíma
uhlokopové aspoň do jisté míry byli by uspokojeni
Studia vlády trvají zpravidla velmi dlouho, zejmena
v obtížných případech. Proto bylo rozhorlení sociál-
ních demokratů pochopitelné. Prohlašuje-li vláda.
že dostojí svým závazkům, vzpomene si každý
člověk bezděky, že ani sliby, které byly dány celému
národu, nebyly rakouskými vládami splněny, ba že
splněné sliby byly zase odvolány. V Čechách se
člověku smějí, dovolává li se vládních slibů. (Sou-
hlas u Čechů.) Na konec dospějí věci tam, že vládní
sliby se budou vtělovat ke zajištění gruntovnímu na
budovu říšské rady. (Veselost.
Řečník nemíní ministra bráti do ochrany, zdá
se mu však, že ministr orby má zde pykat spíše za
chyby a viny svých předchůdcův a za nešťastného
stylisátora svého prohlášení
Co se týče kořalen, okresní hejtmanství přese od
por obci jednají dle své zvůle.
Řečník odkazuje na svoji interpellaci o nepří
znivých a neobyčejně špatných zdravotních poměreel
v uhelném revíru ostravském. Stěžuje si zejmena n
nedostatek dělnických domků a kárá poměry v děl-
nických domech ostravské krausovky.
Posl. Berner: Severní drába strká tři rodiny
do jedné světnice
Posl. dr. Sláma: Bylo by ta povinností vlády
zakročiti a ukliditi poměry, které se příčí veškerým
zdravotním požadavkům
Posl. Dostál: Ona studuje
Posl. dr. Sláma: Posl. Verkauf vykládal nej
křiklavější věci o tom, jak se nakládá s horníky u
politických úřadův a soudů. To jsou případy, jimě
ani nemohu věřili.
Čecho
Posl
Berner
doktor
Sláma
Dostál
Čechy
15
article
Posl. Sokol: Což kdyby to bylo přece pravda
Posl. dr. Sláma: Vyzývám ministra sprave
dlnosti, by podal obyvatelstvu co nejdřive objasněn
o připadu, který nemůžeme strpěti ve právním státě
(Souhlas u sociálních demokratů). Bylo by žádoucno.
by úřadnictvo mělo na mysli zákony a neprojevo
valo své osobní city a choutky způsobem proti děl
níctvu nenávistným. (Hlučná pochvala u Čechů
Rečníku se gratuluje)
Ministr-president dr. Körber: Vyjádření mi
nistra orby v poslední schůzi zavdalo podnět k ne-
dorozumění, jež by vláda ráda odstranila úplným
objasněním svých záměrů. Vláda vytkla své stano-
viště v této důležité otázce, jež vším právem obraci
na sebe bedlivou pozornost sněmovny, prostředni-
ctvím předsedy smírčího úřadu v Těšíně. Z tohote
stanoviště neustoupí a jest odhodlána dostát úplně
slibu.
Pokud týká se návrhů, o nichž se jedná, mohu
oznámiti, že vláda ochotně zúčastní se prací pří-
slušného výboru a bude je všemožně podporovati.
(Hlučná pochvala.)
Posl. A xmann dokazuje malomoc státu v ny
nější hornické stávce. Polemisuje s vývody ministra
orby a upírá vládě dobrou vůli a smysl pro nynější
sociälní poměry, protože mýsli, že Shodinnou práci
nelze ještě zavésti. Vyčítá, že pracuje se lživými no
vinovými zprávami ve prospěch podnikatelův a k ne
svornosti mezi dělnictvem. Dovozuje nutnost 8ho-
dinné homické práce a zkrácení práce vůbec mezi
národním dohodnutím, zejmena s Německem.
Posl
doktor
Sláma
Čecho
Rečník
Ministr
Körber
Shodinný
Německo
smírčí úřad v Těšín
16
article
Kritisuje ostře lichvu s uhtím. Dvě třetiny pod-
nikatelůjsou židé, ale vláda nemá dosti zmužilosti
aby se vymanila z židovského vlivu. (Pochvala mez
řečníkovými přáteli.) Měla by zakročiti při stanoven
tržní ceny uhlí a nákladních tarifů, aby se cena
uhlí zbytečně nezvýšovala. Nejlepším řešením bylo
by arci postátnění dolů, jen že by stát nesměl krá-
četi v šlepějích nynějších podnikatelů. Troufá, že
pilný návri jeho strany bude přijat jednohlasně
neboť změna dosavadních poměrů hornických je ne
vyhnntelná. (Pochvala.)
Pos. Gross polemisoval s ministrem orby
jenž neměl slova pro hladovící horníky. Zachovai
se odmítavě nejen k dělnictvu, také k jiným výrob-
ním odvětvím. Ono prohlášení páchlo stuchlinou
zastaralé byrokracie.
Jeho (Grossův) návrh týká se délky pracovní
doby v hornictví a opatření k odstranění nedostatku
uhlí. Jeho strana by ráda, aby horníci měly pokdy
na účastenství při kulturních vymoženostech. (Hlučn
pochvala.
Posl. Tark přimlouval se za zkrácení prácea
pochybnje, ža by zavedení 8hodinné práce bylo spo-
jeno s tak vetkými netnůzemi. Jedná o mzdě a stavu
horníků a soudí, že vláda a pairlament měly by se
postarst o nápravn. Navrhuje, aby jeho pilný návrl
přikázař se výhorů beze všt dakkí děbatr.
Posl. L. Steiner odůvodňoval svůj návrh na
volbu 12členného vyšetřujícího výboru. Nejeshá se
u pomoc okamžitou, ale trvalé odstranění všech ne-
dostatků. Přimlouvá se za sekvestraci uhelen a zn
největší spěch v pracích sociálně-politického výboru.
Posl. Kindermann odůvodňuje svůj návr
litoval spekulačního odírání chudých dělníků prode
jem kořalky. Závodní rozvahy dosvědčují, že hor
nické platy mohly by se snadno zvýšiti. Pojednávaje
o poměrech a podporování vývozu, stěžoval si n
ohromné zdražení uhlí, čemuž by vláda měla udělati
přítrž.
Posa
Gross
Grossův
Posl
L Steiner
Kindermann
17
article
Po odůvodňovací řeči Kittlově bylo roko
Po odůvodňovací řeči Kittlově bylo roko
vání přerušeno
Posl. dr. Sláma (k petici obce Tvruby ve Slez
sku.) Na české žádosti českých stran, žijících v ryze
českých obcích českých okresů ve Slezsku, odpovídnjí
c. k. úřady a soudy ve Slezsku proti zákonu jazy
kem výhradně skoro němockým. Ač nesčíslněkrái-
ozvaly so české obce ve Slezsku proti tomuto zlo
řádu, osmělují se v poslední době noviny německé
tvrditi, že obyvatelstvo české jest s úřadováním ně
meckým spokojeno. Poněvadž pak do této věci mí
chají se i zastupitělstva německých měst ve Slezsku
nč jim do toho nic není, noboť lid český hlásíse
jen o své právo a Němcům německá vyřízení přeje
ozývají se nýní obce české ze Slezska za právo
svého jazyka, zasílajíce mně pelice, abych je zdo
podal na důkaz, že obyvatelstvo české proli zlo-
řádům a křivdám na něm páchaným protestuje.
Proto žádám, aby žádont obce Poruby z Opavska.
kterou dnes předkládám, byla otištěna doslovně ve
stenogralickém protekolu.
Návrh ten byl přijat.
Ku konci schůzo posl. Wolf dovozoval, ž
rakouská vláda podporuje Angličany v hoji proti
Burům. Z Uher vyvážejí koně, z Brna dodali šntstvo
ba i děla byla postoupena. Troufá, že nejen něměčtl
ale také slovanští poslanci zatracují takové jednání
pročež žádá, by ministr president neb ministr země
brany v příští schůzi odpověděl a na čestné slov
řekl, byla-li neutralita porušena nebo ne.
Konec sehůze o 10. hod. 30 min. večer; příšt
bude ve středu o 11. hod. dopol. Na denním po
řádku je delší debata o pilných návrzích stran hor
nické stávky a 2. debata o vládním pro
hlášení.
Kittlův
Posl
doktor
Sláma
Tvrub
Němec
Wolf
Angličan
Bur
Slezsko
Poruba
Opavsko
Uhry
Brno
18
title
Politické zprávy domácí.
19
article
V Praze, 26. února. (Český sněm.
V Praze, 26. února. (Český sněm.
Dle zpráv, přicházejících z Vidně, má se sněm
království českého sojíti opět dne 20. března
avšak jen na několik dní, aby vyřídil zatímný
rozpočet na dalši tři měsíce. Pravidelně sněmo
vání má býti odloženo na léto, až budě skon
čeno jarní zasedání říšské rady, jež má být
svolána hned po velkonbcích, ovšem, nebudel
do té doby rozpuštěna. Český sněm má se letos
zabývati hlavné sanováním zemských finaneí
Potřebné návrhy jsou v zemském výboru pr
již vypracovány a došly souhlasu vlády Körbrovy
V Praze, 26. února. (Situace.) Víden-
ská »Sonn. u. Migs.-Ztg.«, spolehajíc na vli
ostatních klubů pravice, zejmena na Poláky.
naděje se, že česká obstrukče na říšské rade
nedotkne se ani branného zákona, ani voleb dc
delegačí. Pres to však nedoufá v trvalou děl-
nost parlamentu. V tom smýslu vyslovil se prý
asi také dr. Körber k panovnikovi za své ná
vštěvy v Pešti. Körbrova cesta do Pešti měl
prý vážný účel, což vysvítá i z toho, že by
do Pešti povolán také dr. Rezék, jenž však pr
churavost odjede tam teprve zejtra. — Týž list
sděluje, že česká smiřovací konference má se-
jíti se opět tento týden, prý jako poslední pokus
je-li vůbec možna nějaká dohoda
Polské listy neustávají nalehati na českou
delegaci, aby svým odporem proti státním po-
třebám nerozbijela pravici. Slibují při tom,z
požadavky české dojdou nejúčinnější podpory
se strany pravice. »Ruch Katol.« nevzdává se
dosud naděje, že smirovací konferenčc se zdat
a vnitřní úřadní jazyk český bude obnoven.
Migs
Ztg
Polák
Körber
Körbrův
doktor
Rezék
Katol
Praha
Pešť
20
article
»Pomocí při té akci — píše »R. K.« — může
naším pobratímeům sloužiti vědomí, že cel
pravice a zejmena polské kolo jako zeď bude
státi na ochranu slušných práv českého národa.
ale s podmínkou, že provedení jich stane se
způsobem, jenž by se nepříčil zájmům celé říše.
Velice nespokojeny s říšskou radou a ze-
jmena s českou delegacf jsou listy peštské. Jic
hlavní mluvčí »Pester Lloyd« sype dnes ohen
a síru na hlavy českých poslanců a zle se durd
na posl. Doležala, že za debaty o branném zá
koně vyslovil několik pravdivých slov o tom
jak málo smí národ český dháti na sliby, při
cházející s míst sebe význačnějších. Dvoulet
německá obstrukce je »Pester Lloydu« omluvi
telna; prováděla ji prý do zoufalosti dohnaní
menšina. Obstrukce česká je prý však neodpu
stitelna, poněvadž česká delegace je části sně
movní většiny. (Jaké ochrany naše práva v tét
většině nalezla, o tom se »P. L.« opatrně ne
zmiňuje.) Konec konců »P. L.« dochází k mí
nění, že Rakousko k parlamentarismu dosu
nedozrálo. »Přesvědčení, že Rakousko nemůže
vůbec býti spravováno ústavně — píše » P. L.. « —
učinilo v posledních letech ohromný pokrok
takže by dnes nikdo nebyl překvapen, kdybys
přes noc starý, dobrý absolutismus opětně snes
na tento podivný státní útvar, a právě přátel
Pester
Doležal
P L
Rakousko
21
article
Rakouska a celé říše spatřují v tomto návratu
jedinou spásu a záchranu,«
Z Lublaně, 24. února. (Slovinci o pro-
hlášoní dra. Körbra.) Oznámení dra-
Körbra, že jazyková otázka nemá býli řešena
současně pro všechny smíšené země, nýbrž že
především musí býti urovnán jazykový spor
v Čechách a na Moravě, učinilo tísnivý dojem
na Slovince. »Vidíme — píše »Slovenski Narod«
že v našich zemích, kde jsou poměry ještě
hroznější, než v Čechách a na Moravě, má zů-
stati vše při starém. Vláda postavila se úplně
na stanovisko německé. Němci vidí, že v če-
ských zemích svou hegemonii neudrži, protos
ji vzdávají. Za to my Slovinci máme jim být
vydáni na pospas . . . Je jasno, že máme být
i nadále držáni pod jařmem, že vláda přes nás
chce přejíti k dennímu pořádku. « »Slov. Narode
připojuje k tomuto stesku poznámku, že patrně
i česká delegace souhlasí s takovým postupem
řešení jazykové otázky. Výtka ta je nespra-
vedliva. České stanovisko v této věci, zejmena
pokud se týče Slovinců, osvětlil dosti jasně dr
Engel v prvé schůzi smiřovacích konferencí
kde přímo upozornil na potřebu upravení jazy
kové otázky též v jiných smíšených zemích
maje při tom na mysli právě Slovince.
Slovinec
Vidím
Němec
Engel
Rakousko
Lublaň
Čechy
Morava
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. února.
Milan mobilisuje,
Nedávno oznámili jsme, že Milan chystá
mobilisaci naproti Bulharskua
dnes už docházejí zprávy, že Srblsko s vo-
1áva do z bralně. Studenti ze Srbska na
záhřebské universitě obdrželi tajný rozkaz.
aby se do 24 hodin postavili pod své prapory
Zdejší offieios ve vídeňském dopise při
pouští, že takový rozkaz byl vydán, a příčinu
hledá v makedonském revolučném
výboru, jenž v poslední době opět rozvinuje
horlivou činnost a vtom podporován je bulhar-
ským tiskem, jenž velmi nenávistně píšeo
Srbsku. (O Milanově Srbsku ostatně s láskou
a obdivem psáti mohou jen rakousko uhersu
officiosové.)
Témuž listu oznamuje jeho cařihradský
dopisovatel, že bulharská propaganda v Make
donii velmi čile si vede. Bulharským agitáto-
rům podařilo se na čtyřech místech propa-
šovati do Makodonie značné množ
ství zbraní. Bulharští popově a učitel
rozvinují mnohem horlivější činnost ve službách
panbulgarismu, než v konání svých povinností.
Turecká vláda byla svými agenty v Bulharsku
a východní Rumelii upozorněna na to, cos
připravuje, a přikázala svým úřadníkům v Ma-
kedonii, aby byli bděli. Také velitelé tu-
reckých vojsk obdrželi rozkaz
aby byli každou minutu připra-
veni k pochodu.
Srbské obyvatelstvo ve Starém Srbsku a
Makedonii s chvěním a strachem očekává, co
se bude díti. Bulhaři se netají, že za každou
cenu chtějí překaziti, aby zvolenému skopij-
skému mitropolitovi dostalo se vysvěcení.
Milan
Srblsko
Bulhar
Praha
Srbsko
Milanův Srbsko
Bulharsko
východní Rumelie
Ma
Makedonie
23
article
»Srbové mají všechnu příčinu«, podotýká
dopisovatel, »míti se na pozoru. Již dne
všecku zodpovědnost dlužno připsati bulharské
propagandě a jejímu »komitétu činu.«
Srbové ve Starém Srbšku a Makedonii za-
sluhují nejhlubšlho politování nejen pro svůj ža
lostný osud, nýbrž také pro to, že se jim na
bízejí tací spasitelé, jako Milan a Alexandr
kteří, odvážíli se nově války s Bulharskem
prohrají zas a Srbům starosrbakým a makedon
ským bude tim hůře.
Na tento nešťastný zlomek srbského ná
roda tasí znova nože také Albánci. Srb
ského obyvalelstva v Prištině zmocnila se pa
nika. Arnautský pohlavár Sulejman paše vy-
táhl s 1000 Arnauty z Prištiny do Lipljan,
aby pozdravil 2000 Arnautů, táhnoucích z
Prizrenu.
S těmito, zprávamí souvisí dolejší náš
dopis o dokázaných vražedlnýeh skutcích bul-
harského tajného komitétu v Bukureštu. »Akcie
takovou dlužno právě tak rozhodně zatratiti
jako akcí Milanovu a Alexandrovu.
Hodno je politování, že věci utvářejís
tak, že před zahájením nepřátelství, do čehoz
bezpochyby není daleko, nelze ani jedné, ani
druhé straně vydali vysvědčení, že jest odho-
dlána vrhnouti se do boje za věe sprave
dlivou.
Srba
Milan
Alexandr
Albánec
Srb
Sulejman
Milanův
Alexandrov
Makedonie
Bulharsko
Priština
Lipljany
Prizren
Arnauty
24
article
Bulharský »komitét činu«
v Bukureštu.
Z Bělehradu, 22. února. (Pův. dop. »N.
L.«) Tyto dni objevila se v novinách zpráva,
žn v Bukureštu zatkli vraha Stambulova. Ihned
jsem se tam obrátil na svého důvěrnika, jehož
spolehlivé informace jsou čtenářům »N. L.e
známy z loňského bělehradského processu proti
radikálům. Od něho se mi dostalo zajíma-
vého, ano překvapujícího vysvětlení, v čem věc
záleží.
Na bukureštské ulici Čauš Radu okolo 10
hod. večerní nalezen byl zavražděný člověk.
Hlava jeho byla rozbita na bláto. Vedle ležel
krvavá sekera, jíž patrně zločin vykonán. Po-
lície jhned zahájila pátrání. V kabátové kapse
zavražděného nalezena byla visitka se jmenem
»G. Pitovský, Bukurešt, Kantemírova uliceč.
Stambulov
N L
G Pitovský
Bukurešt
Kantemírův
Bělehrad
bukurešťský ulice
25
article
70.« Policisté odebrali se do toho domu, kde
seznali, že jmeno na visitce je jmenem za-
vražděného.
V tom domě má hostinec jistý Josef Ma
kovič, jenž na dotazy policistův udal, že za-
vražděný byl u něho týž den mezi 7—8 hod.
več. s jistým Bulharem, jehož oslovoval křest
ným jmenem Gligorij, a že ten Gligorij bydlí
ulici Dudešte.
Tohoto Gligorija policie našla v jeho bytě
Když se ho ptali na Pitovského, Gligorije neza-
píral, že spolu byli večor v hostinci Markovi-
čové a když odešli, že potkali jistého bulhar
ského studentu, jenž bydlí v ulici Vakarešt
č. 38. Tu jsem se s nimi rozloučil, udal Gli
gorij, oni šli spolu a já domů.
V domě č. 38 v ulici Vakarešte policie
nalezla dva Bulhary, z nichž jeden byl student
Trifanov. Policie beze slova oba zatkla a vedla
na ředitelství přímo k mrtvole Pitovského. Tri-
fanov prohlásil na danou otázku, že Pitovského
zná. To postačovalo. Zaveden s ním protokol
Trifanov udal, že studuje na právnické fakultě
bukureštské a po nedlouhém výslechu se při-
znal, že je členem tajného makedonského ko-
mitétu, jehožto středisko je v Bukureštu. Dále
protokolárně udal, že účelem jejich komitétu je
rozšíříti hranice bulharského knížectví a při-
pojiti k němu všechny Bulhary, kteří dosu
jsou příslušníky jiných států. Turecká vláda,
adal, dověděla se o tomto komitété a najal
Pitovského, aby jej špehioval a jí donášel.
Ještě při témž výslechu Trifanov pověděi
i jmeno vrahovo. Jmenuje se Bojčo Ilijev a byl
schválně poslán ze Sofie, aby Pitovského za-
vraždil.
ma
Bulhar
Markov
Gt
Trifanov
Ilijev
Vakareštátný
Tri
Sofie
Pitovský
26
article
Ještě té noci byl vypálrán a zatčen Bojčo
Ilijev. On přiznal se, že je »výkonným členeme
tajného bulharského spolku a přísluší k jeho
sekci sofijské, a výkonnými členy jsou ti, ktel
se dobrovolně přihlásili, že chtějí vykonávat
smrtné ortely, na kterých se usnesl výbor tj
ného spolka.
Student Trifanov, když byl s Ilijevem kon
frontován, vypověděl, že jej a jiného Bulhara
Christa Karambulova, viděl, když se rozlouči
s Pitovským, v malé vzdálenosti. Christo Karam-
bulov přibyl do Bukureštu před 7—8 měsíci
Následujícího dne policie již byla s t
zatknouti 24 členy tajného spolku bulharského
mezi nimi Mitu Stojčeva, jenž byl vyslán, aby
zavraždil nějakého Turka Camila.
O všem ihned byla zpravena bulharská
policie v Softi, ona ale odpověděla, že o žád-
ném tajném spolku bulharském neví. Rumunské
policii bylo nápadno, že všichni členově tajného
spolku mají správné bulharské pasy, a že
některé z těch pasů mají čísla za sebou jdoucí:
208, 209 atd. To rumunská policie považuje
za důkaz, ze sofiská policie o tajněmí spolku
nejen ví, nýbrž snad i jeho členy rozmistei-
Všichni podezřelí Bulhaři budou z B i
reštu vypovězeni a vinníci vraždy podle zák
potrestáni.
Politického uvažování o tomto smutsk-
faktu se zdržuji, jen ještě dodávám, že buk
reštská policie tím přišla na stopu společnon
která v Makedonii a Starém Srbsku spách
mnoho politických vražd na Srbech.
Spectator.
Francouzské loďstvo východoasijski
Admirál Courrejolles obdržel rozkaz, by n
vštívil, než se do přístavu Kvang- Čeu-uanskěk
vrátí, ruský válečný přístav Port-A rtut
Ruská vláda vyzvala francouzského admirále
by si při této přiležitosti všechny ostatní cart
přístavy ve vodách východní Asie prohlédl,
bylo francouzským ministrem námořnietva přij
Ilijev
Trifanov
Bulhar
Christus Karambulův
Stojčev
Turek
Camil
Srba
Courrejolles
Christo Karam
Makedonie
Asie
KvangČeo
27
article
Stávky horníků a nedostatek u
v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek u
v král. českém.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 26. února. (Zvl. tel. zpri
»Nár. Listů«.) Co jsme v nedělním číslea
psali, zdá se uskutečňovati. Stávka i dnes t
ve stejném rozměru, v jakém jevila se v sobo
a vůbec po celých šest neděl a možno sni
věřiti výrokům žen a stávkujíčích horníků,a
bude-li toho třeba, setrvají v ní do 1. kvělu
Jisto jest, že nesplní-li se požadavky hozní
nepůjdou v tomto týdnu do práce a že ne
stoupí ji ani v týdnech příštích.
Včera konala se na Kladně »u Jágrů «n
řejná schůze stávkujících a v okoli četné schůa
důvěrné, na kterých usneseno, ve stávce pokn
čovati.
Dnešní obvyklá schůze »u Jágrů« bj
z formální příčiny vládním komisařem přerušen
Z Kladna, 26. února. (Zvl. telef. zpráva »ki
Listů«.) Když šli dnes obsluhovači strojů na do
»Brisson« Kindl a Mojžíš do práce, zvolal Kindl n
svého soudruha: »Mrvo, kam jdeš?« Slova tal
o nichž není známo, v jakěm smýslu byla pronešem
zda v žertovném nebo jiném, rozlítila Mojžíše ta
že vrhl se na Kindla a zasadil mu ve rvačce někoi
hodných ran nožem, zejmena pod oko, do paž
tři další rány do různých částí těla. Mojžís byl n
tčen a odveden k okresnímu soudu na Kladně. Ro
šiřovaná zde zpráva, že Kindl přepaden a zranáa
stávkujícími, jest tudíž nesprávna,
Jágr
Brisson
Kindl
Mojžíš
Kladno
28
article
Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 26. úpora. (C.B.) Siluace se nezmt
nila. Tábor lidu pořádaný včera v Nýřanech po
širým nebem měl klidný průběh.
Plzeň
Nýřany
29
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Ducheova, 26. února. (C. B.) V sobolu byb
na 27 šachtách zdejšího revíru naloženo 366 vag nl
uhlí. Schůze v Hostomicích, Ledvicích, Nové Vsii
Libkovicích byly pro kritiku jednání vlády a majs
ných tříd rozpuštěny
Z Falknova, 26. února. (C.-B.) Za příčine
masopustních dnů nepracuje se dnes a zejtram
četných dolech.
Z Teplic, 26. února. (C.-B.) Šchůze v Trnot-
nech minula klidně. Dnes dostavilo se do práce 5
dělníků, mezi nimi 134 kopači.
Z Ústí, 26. února. (C.-B.) Včera večer konsl,
se zde a v Bohosudově schůze. Zdejší byla ron
puštěna. — Dnes přišel do práce 901 dělník, me
ními 269 kopačů. Pracuje se na devíti dolech.
Z Kadaně, 26. února. (C.-B.) Na šichtu přin.
28 dělníků. 29 dělníků se do práca nadostavilo.
Z Mostu, 26. února. (C.-B.) Dnes a zejtra př-
jde do práce asi méně horníků. Důvěrná schůn
v Čouši byla rozpuštěna. Z ústecko-teplického ni-
draží bylo v sobotu odesláno 210, z nádraží c.k
státních dráh v pátek, sobotu a neděli 47 vagonů uhl
Hostomice
Ledvice
Nová Vsia Libkovice
Falknov
Teplice
Ústí
Bohosudov
Kadaň
Most
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pravice, my a Poláci. Polský klul
usnesl se v minulé sehůzi své jednohlasně z
prohlášení, v němž především odsuzuje jako-
koli obstrukci v parlamentě a potom theoreticl
prohlašuje opět svou věrnost k zásadě auton-
mistické a k rovnoprávnosti. Tím, že deklarovl
za nemožný společný postup s nějakou stranou,
která by činila překážky praktickému řešen
parlamentních nezbytností —— přestala pravice
jež dirigována byla dosud společnou parlament
komisi, de facto existovati. Tak aspoň kalkul
jeme my a s námi činiti tak bude každý logick
myslící politik. Poslanei češti nic jiného učinií
nemohli, nežli vstoupiti opět do obstrukce, úln
prý další existenci pravice učinili nemožnou.
Nemají ovšem čeho litovati. Pravice s panem
Jaworským v čele nebyla nikdy nám oporon
neb pomahatelkou, naopak, byla nám brzdou
v postupu. Ba zdá se, že to byl již z počátku
tajený účel její. Kdykoli šlo v praxi o nějakou
důležitou otázku autonomní neb jazykovou, vždy
tu byla parlamentní komise pravice se svým
směšným communiqué, »že již zase ukázala s
úplná jednomyslnost v názorech, pokud jde
o jazykovou otázku, že ale v tomto konkretnín
případě doporučuje komise ze závažných dů-
vodů, aby řešení věci, o niž jde, bylo odložen
na dobu vhodnější.« — Jakkoli nijak nepod-
ceňujeme společný postup spřízněných stran
upřímně litujeme, že jevilo se býti polském
kolu potřebou vysloviti osudné slovo » divoreonst,
jsme na konec tomu povděčni, že padla pout
Polák
Jaworský
31
article
kterými měli jsme ruku sevřenu. Jsme sami
a jsme volni a snad budeme i silni. V něm-
ckých listech podezřívají se sice zástupei národa
našeho, že prý to s obstrukcí nemysli do opravdy
a zejiena že prý nebudou činiti překážel
zákonu o rekrutech. Dosud prý nemohlo bjt
ani řeči o české obstrukci na říšské radě, bylo
prý to pouhé její naznačování atd. A také Poláei
prý to se svýmprohlášením nemyslí příliš upřímné,
neboť prý navzdor jejich prohlášení trvá pravie
formálně dále. Na všechno to nemáme jiné ol-
povědi než tu, že poslanci národa českéhon
říšské radě zachovají se přesně dle usnesmnl
výkonného výboru pražského, které znělo, js
známo, že dokud nebudou restituována opě
známá jazyková nařízení, budou činiti parl-
mentní práci ve Vídni nejrozhodnější odpot
Poslanci čeští nemají vůbec příčiny, pro pravici
takovou jakou byla, zvlášť se rozehřívati. Polie
byli vlažní spojenei, ale němečtí klerikálové n
byli vůbec spojenci, pokud týče se vedonekl
zásad. Autonomii dávno již zapřeli a pokud ji
o věci jazykové, jsou zrovna takými Němci, jako
ostatní. V otázce jazykové šli bez toho dávo
již svou cestou a bez nich pravico sama o sobi
většiny v parlamentě neměla. Historie vůbec ne
pronesla ještě definitivní o tom soud, bylo
vůbec prospěšno české věci, že zástupcí národa
našeho vsloupili do většiny, o niž se druho,
vlády opiraly—a to se přece zapříti nedá —
a nečekali, až podaří se jim zabezpečiti si trvo
Němec
Vídeň