3
masthead
27. března 1907. Císlo 85.
4
article
sněm a zemská správa“ s kapitolami 1. „Zemský
sněm“ (potřeba 315.727 K. úhrada 200 K) a 2. „Zem-
ská ústřední správa (potřeba 2,690..503 K, úhrada
671.199 K). Zpravodaj připomenul, že v debatě těto
dlužno také vyříditi resoluční návrh komise rozpo-
člově, aby zemský výbor včas předkládal členům
rozpočtové komise zprávy a návrhy, které mají v zá-
pěti zvýšení zemského rozpočtu, dále pak návrhy.
týkajicí se úpravy poměrů organisace úřadnictva
zemské správě zaměstnaného a někleré pelice ke
kapitolám uvedeným se vztahující.
Posl. Maštálka odůvodnil pak menšinový návrh
který zní: „Zemskému výboru se ukládá, aby s vše
možným urychlením uvažoval o nové účelné stavbě
důstojné budovy, jež by potřebám sněmovním doko-
naleji než dosavadní skupina budov sněmovních vy
hovovala.
Posl
Maštálek
5
article
Posl. dr. Pinkas přimlouval se za návrh menšiny
rozpočtové komise. Na adaplaci dosavadních budov
vynaloženo více než 2 mil. kor.; následkem adaptaci
těch nastalo vylidňování farnosti mikulášské a tomáš-
ské. Řečník žádal pak, aby konečně zemský výbor
vyřídil žádost obce pražské o vyhotovení regulačních
plánů. Minoritní vofum, o kteréž nyní běží, a dle kte-
rého zem. výbor jest dožadován, aby uvažoval o nové
účelné stavbě budov zemských, nežádů okamžitého
nákladu, nýbrž jen toho, by nějaké kroky ve věcech
naléhavých byly učiněny. (Pochvala)
Posl. dr. Roček promluvil o německých návrzích
na dělení království a dokázal neoprávněnost stížnosti
Němců na nepřijímání německých žadatelů do zem.
služeb. Němci nehlásí se do služeb zemských jednak
proto, že hmotný stav zemského úřadnictva je neutě-
šený a pak to, že se s větší zálibou věnují povoláním
jiným. Ve službách zemských začasté výpomocné
sily musí pracovat jako úřadnictvo, ačkoli placeny
jsou jako diurnisté. Řečník odmítl pak výtky, před-
nesené posl. drem. Bachmannem a posl. drem. Schrei-
nerem proti soukromé činnosti, zvláště úřadniclv
zem. účtárny, načež vyslovil se rozhodně proti roz-
dělení zem. správy.
Posl
doktor
Pinkas
Roček
Němec
Bachmann
6
article
Poukázav na nesprávnost tvrzení Němců o jich
poplatnosti, vyslovil se řečník o německém hesle
německé državě, které je proti všemu právu a spra-
vedlnosti, načež promluvil vřele o oprávněnosti če-
ských škol ve Věžovaté Pláni a v Prachaticích, i apelo-
val na nejvyššího maršálka, aby se postaral o vyřizent
15 stížnosti, které byly podány zem. výboru prot
Dezprávnému stržení můstku v Kaplici. Na kone
zminil se řečník o zadrženém jmenování úřadníků
soudních. (Pochvala.)
Poslanec inž. dr. Kaflan hájil pak minoritní vo
tum českých členů rozpočtově komise. Pravil: Nov-
stavba účelné budovy sněmovní není otázkou novou
jednalo se o ní v komisi rozpočtové již v letech osm-
desátých, později též na sněmě samém.
Původně pomýšlelo se na to, postaviti sněmovn
budovu na místě kralodvorských kasáren, avšak po
slanci zemští a řiššti za Menší město pražské nalé
hali na to, aby za příčinou udržení historické konti-
nuity byla nová sněmovna vystavěna na Malé straně
a sice vyhlédnuto k tomu účelu místa dosavadn
zbrojnice. Místo toto postačí úplně, aby na něn
byla vystavěna nejen nová, království českého dů-
stojná budova sněmovní, nýbrž i kanceláře admini-
strační. V tom smyslu bylo mluveno též na sněmě
r. 1896.
Němec
Ing
doktor
Kaflan
Prachatice
Kaplice
Nova
7
article
Pohříchu nebylo sobě důvodů těchto valně po-
všimnuto. Na jedné straně tvrdilo se, že není dostateč
ných prostředků, avšak současně kupoval se za velké
peníze dům za domem v bezprostředním sousedstv
dosavadní sněmovny, tak historický dům „u Mon
tagů“ a naposled Auerspergův palác, jehož nádherné
sály byly četnými příčkami proměněny v jednoduch
mištnosti kancelářské. Poněvadž skupina skoupených
domů nalézá se na svahu, a patra jejich mají různé
úrovně, utvořen adaptací jejich hotový labyrint, z ně-
hož se bez průvodčího i většina pp. poslanců nedo-
stane.
Toto skupovění a adaptování četných domů mělo
však pro Menší město pražské osudné následky. Četní
nájemníci musili se vystěhovati, a když v ostatních
soukromých budovách bytů nenalezli, vystěhovali se
do jiných čtvrtí pražských, čímž se tato dříve huslě
ebydlená část Malé strany vylidnila.
Podobně počíná sobě c. k. místodržitelství, jehož
slále se rozšiřující agenda vyžaduje každeročně na-
jmutí místností v soukromých domech, z nichž se
opět dosavadní nájemníci vystěhovati musí a Malou
stranu opouštějí.
Auerspergův
8
article
Malá strana, jejíž krásné paláce téměř po celý rok
namnoze zůstávají prázdny, se tím stále vylidňuje
na úkor našeho živnostenstva a obchodu.
Nechci věřiti rozšiřovaným zprávám, že zamýšlí
se zbouráním dosavadní skupiny budov sněmovních
ziskati místo pro novou budovu sněmovní. Tím by
byly četné historicky a architektonicky velecenné
památky stavební zničeny, nevěřím tomu, že by byl
nynější zemská správa schopna takového vandalismu
že by zbořila budovy, jako býv. palác Smiřických
jež mají větší cenu, než jinak co do průčelí svého pěk-
ný bývalý Eggenberkův palác ve „Zbrajovně“; snad
ten by se dal účelným řešením půdorysným zachovati
Vystavěním nové budovy sněmovní na pozemeiel
„Zbrojovny“ mohla by dosavadní průčelní část sně-
movny přenechána býti c. k. místodržitelství a ostatní
dříve soukromé domy, mohly by opět pronajaty býti
Tím by získala země výměnou míst stavebn
misto a prodejem ostatních budov značný příspěvel
ke stavbě nové důstojné budovy sněmovní.
Smiřický
Eggenberkův
9
article
Menší město pražské nemůže se jako oslatní
části Prahy rozšiřovati, jest omezeno na východní
straně Vltavou, na západní straně Petřínem, možnos
jeho rozšíření spočivá toliko v postoupení kasáren
zejména vojenské pekárny, potom újezdských a bru-
ských kasáren obci, kde by vedle galerie povstaly
vkusné obytné budovy soukromé.
Není potřebí, aby při tom dosavadní ráz Menšího
města pražského byl setřen. Připomínám Norimberk
jenž z velké části jest přesíaven, avšak tak, že na
vštěvovatel nepozoruje, že by původní starobylý raz
tohoto města byl na neprospěch starobylosti porušen
V komisi rozpočtové bylo poukazováno k dneš-
nímu zbědovanému stavu zemských financi, jež prý
nepřipouštějí stavbu nově důstojné sněmovny král. če-
ského-
Proli tomu sluší uvésti tyto dávody: Předně jes
potřebí provésti v brzku koupi „Zbrojovny“, prve, ne
učiní tak privátní spekuloce, po případě prověsti vý-
měnu „Zbrojovny“ za část pozenků, náležejících zemi
jež by se výborně hodily k účelům c. k. místodržitel-
Vypracování plánu zaujme též delší dobu, a dříve
nežli se tyte připravné práce ukončí, musí také jed-
nání mezi zemí a vládou o nezbytném sanování zen-
ských financi býti ukončeno. Náklad na zůročení
a umoření zápůjčky 4 milionů kor. na důstojný a
účelný stánek sněmovní není tak přílišný, aby bylo
nemožno zemi, jež k účelům školským, zemědělským
humanitním a j. velkými obnosy přispívá, poříditi
sobě také representační budovu, království českého
důstojnou.
Praha
Vltava
Petřín
Norimberk
10
article
Apeluji zde -zejména na naši historickou šlechlu
jejíž předkové tak úsilovně dbali zvýšení lesku tohet
království.
Země, jakož i Menší město pražské, jež zaujímá
v historii tohote království čestné místo, zaslohuj
toho ohledu.
Výstavbou nové budovy sněmovni na míslě na-
značeném bylo by lze upraviti okoli „Zbrojovny“, do-
sud velmi zanedbané, a proměniti je v jednu z nejlad-
nějších částí král. Prahy
Poměry, v dosuvadní sněmovně panující, jsou
nadále neudržitelné. Četné deputace, jež hodlají před-
nésti poslancům svá přání, těsnají se v jedné omezené
místnosti, galerie, pro obecenstvo určená, nestačí dáv-
no již potřebě, taktéž lože pro žurnalisty; sál sně-
movní, ač jinak útulný, není akustický a nestačí, kdy.
by pe provedení volební reformy přibylo 36 poslaneo
všeobecné kurie.
Menší město pražské, jež jako podhradí hradu
královského zakoušelo velké útrapy v dobách váleč-
ných, z jehož obvodu byli za panování Přemysl
Otakara II. přečetní čeští dovední řemeslníci vypu-
zeni, aby místo udělali cizincům, jež daleko zůstalo
za ostatními čtvrtěmi pražskými na pravém břehu
vltavském, jež jest sídlem nejvyšších zemských stát
ních a autonomních úřadů, zasluhuje, aby mu byl
zemí věnována náležitá pozornost, pročež doporučují
náš návrh sněmu ko schválení. (Hlučný souhlas.)
Přisedící zemského výboru Thdr. Burian dopo-
ručil vřele návrh zemského výboru na systemisování
míst úřadnických, Návrh odůvodněn jest vývojem ve-
škeré agendy zemského výboru, která v letech 80tých
vykazovala došlých spisů 42.000 až 43.000, v roce
stvl.
Přemysl
Otakar
Burian
Praha
Thdr
11
article
1906 dostoupila pak výše 150.000 kusů; během 20
roků se tedy téměř ztrojnásobila. Před 20 roky vyka-
zoval stav konceptních úřadníků 20 sil. Žádá-li se
nyní zvýšení na 60 sil, odpovídá to úplně poměrům
zvýšené práce. Ve skutečnosti ovšem poměry ty jsou
ještě mnohem příznivější. Pokud jde o místa nad-
početná při obsazování úřadnictva, nelze činiti zem-
skému výboru výtku samovolnosti; mluvíť proto nej-
lépe obor inspektorátu pivní dávky a ostatní všechny
obery. Tak během posledních 6 let rozšířila se a genda
školského výboru, nehledíc ke vzrůstu obecního
školství, téže zákonem oo substituování osob učitel-
ských, dále zákonem o delinitivním jmenování indu-
striálních učitelek a zákonem, kterým vysloveny byly
povinnosti hraditi částečně náklad na školství v mě-
stech, tvořících samostatný školní obvod. Též agenda
záležitostí melioračních během posledních pěti le
vzrostla o 30%. Vznikly tu zcela nové odbory, jako
odbor „pro podporování hospodářských vodovodů“
12
article
Rovněž v odboru čtvrtém lze pozorovati značné roz-
množení agendy. Neméně pak odbory ostatní vykazují
takové rozmnožení agendy, že vyžadují neprodleně
rozmnožení úřadnických sil. Proto zemský výbor
plným právem mohl očekávati a předpokládati, ž
mu sněm neodepře povolení potřebných pracovních
sil. V době neplodné činnosti sněmu, musily býli při-
jímány sily výpomocně. A tu leží na srdci zem. vý-
boru, aby ze všceh uvedených příčin zlepšil poměry
úřadnictva i při stávajícím trudném stavu zem. fi-
nanc. Mezi mnohými nároky vyskytly se též návrh
aby stav úřadnictva účetního byl organisován. Zem-
ský výbor svolal tudíž anketu odborníků, která kon-
statovala, že účetní odbor je veden dobře sa účelně
Má-li se udržeti pořádek, nelze agendu v účetním
oboru zmenšiti. Též byl činěn návrh na zavedení
úspor v oboru školství, jenž odkázán byl zemsk
školní radě za účelem podání dobrozdání, jež posu
nedošlo. Poměry ve správě zemské jsou příznivy; ná-
klad na správu jest menší, než na p.. v Dol. Ra-
kousích. Návrh na systemisování úřadnických míst
při zem. výboru vyplývá z nutnosti a spravedlnosti
Úfadníci zemští pracují pro veškeré obyvatelstvo,
budiž jim dopřáno, by měli existenci zajištěnu de
potřeb časových. Třeba vzíti ohled na zvýšené ná-
klady bytové, na poměry drahotní vůbec a vzhledem
k nim spravedlivě upraviti příjmy úřadnictva.
Dolo
13
article
Tím doporučil řečník návrhy zemského výboru
ku přijetí. (Výborně! Brávo!)
Posl. dr. Reininer pravil, že chce tlumočiti sla-
novisko Němců k českému požadavku stavby nového
demu pro zemský sněm. Němci se mu vždy vzpíral
a nyní jej zamítají též vzhledem k zoufalému stavu
financí zemských. Minoritm votum, je návrhem n
bezpečným, poněvadž jeho příjetím by se celá otázka
dostala do proudu. Proto budou všecky německé stra
ny hlasovati proti němu. (Souhlas u přátel řečníko
vých)
Přísedící zemského výboru posl. hr. Vojtěcl
Schěnbor polemisoval nejprve s posl. drem. Bach
mannem v olázce ustanovování českých a německýel
úřadníků ve službách zemských. Rečník konstatoval
že úřadnictvo nynější pracuje správně a přesně. P
kud jde o národnostní jeho činnost, řečník pro svou
osobu by sobě sice doporučoval, kdyby úřadníci ta-
kovou činnost nevyvijeli, ale veřejnost má míněn
jiné. Ovšem nesmí tím býti poškozována úřadní čin
nost zemských úřadníků. Dále zemský výbor, bohu-
žel, jíti nemůže.
Posl
doktor
Reinimer
Němec
Bach
bůh
14
article
Pokud jde o počeí německého úřadniciva v zem
ských službách, pravil řečník, že je ho více nezl
2%, jak tvrdil prof. dr. Bachmann, je ho asi 4—6
Zemský výbor může jmenovati jen toho, kdo se hlásí
na protekci se nic nedá — a kdo ovládá oba jazyky
zemské. Konceptní úřadníci musejí znáti oba jazyky
dokonale, u technických se tak přisné požadavky
nekladou. (Odpor na straně české.)
Řečník sdělil pak, že nově přijati byli někteio
úřadníci Němcí. Potom pravil, že pro svou osobu
zamítá jazykové rozdělení zemského výboru; ale
kdyby k němu došlo, nemohlo by se upustili od ja
zykové kvalifikace úřadnictva,
V dalším oddílu svého výkladu vyslovil se řeč
ník proti českému minoritnímu votu na prospěcl
stavby nového zemského domu, poněvadž by podnik
ten stál 10 mil. korun a stav financí zemských ta-
kový výdaj nedovoluje. Především je třeba sanace
zemských financí. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Posl. prof. dr. Bachmann polemisuje s hr. Schön
bornem vytýkal, že zemská účtárna nepracuje prak-
ticky. Řeník dále znovu vytýkal, že německých úřad-
níků je v zemských službách pramálo. Němci tam
ovšem nechtějí úřadníky pouze dle jména Němce
nýbrž také národností a smýšlením. (Souhlas u přáte
řečníkových.)
Posl. dr. Zimmer vytkl chabý postup v regulačn
akci a navrhl, aby k resoluci d. odst. IV., kapitola II
která zni: „Zemskému výboru se dává plná moc, aby
směl pro případ, že by za příčinou provádění akc
regulační bylo zapotřebí dalšího rozmnožení praco
ních sil, příslušná místa zříditi a obsaditi, pokuď po
skytnuta bude úhrada z fondu regulačního, byl při
číněn dodatek: „po případě, aby zemský výbo
uvážil, není-li zapotřebí k cíli intensivního a účel-
ného provádění akce regulační zříditi zvláštní tech-
nické oddělení.
Návrh byl dostatečně podporován.
profesor
doktor
Bachmann
Posl
Schön
Němec
Zimmer
15
article
Zpravodaj menšiny posl. Maštálka pravil, že na-
vrhovatelé menšinového vota byli si plně vědomi ne-
utěšeného stavu zem. jinancí a proto, že navrhuj
pouze, aby se o vystavění nové sněmovní budovy ko
nalo šetření a aby se zahájily přípravné práce. Nejd-
tudíž o zatížení rozpočtu 10 miliony, jak dovozova
pan přísedící zem. výboru hr. Schönborn, nýbr
peuze o zahájení prvních kroků celé akce. Není d
leka doba, kdy bude provedena sanace zem. financí
potom ještě najde se příležitost vyhověti naléhav
potřebě menšinovým votem vysloveně. Z toho do-
vodu doporučuje svůj návrh ke- schváleni. (Souhlas
Zpravodaj posl. dr. Fiedler pravil v závěrečněm
slovu, že proti návrhům, které činí rozpočtová ko-
mise, nebyly činěny žádné námitky. Co se týč
menšinového návrhu, podotkl řečník, že jeho stano-
visko osobní se nekryje se stanoviskem, které má
jako zpravodj většiny rozpočtové komise. Většina
se vyslovila proti návrhu minoritnímu z příčin, které
praslovil posl. dr. Reiniger a posl. hr. Schönborn. Z-
stupcové čeští stojí na stanovisku, že stavba sam-
statného sněmovního domu by se doporučovala,
Posl. dr. Zimmer podal doplňovací návrh, který
má býti připojen k resoluci alinea D odst. 4. Co se
týče věci samé, má řečník za to, že přes lo, že
návrh bude přikazán rozpočtové komisi, vezme na
něj zem. výbor zřetel. Jinak doporučil ke schválení
všechny příslušné položky. (Pochvala.)
Při hlasování byla pak přijata kapitola 1. o po-
třebě i úhradě; minoritní votum prohlásil nejv. mar-
šálek za zamítnuté. (Hlučný odpor na lavicích če-
ských)
Posl. Maštálka: Není to správně hlasování, pane
maršálku!
Nejvyšši maršálek zemský: Račte mi věřili, že
jsem počítal správně!
Posl. dr. Baxa: Nebylo správně hlasováno!
Na to přijata byla také kap. 2. v potřebě i úhradě
Maštálek
doktor
Fiedler
Reiniger
Posl
Zimmer
Baxa
Schönborn
16
article
Nejvyšší maršálek zemský přerušil pak o 1 hod
5 min. schůzi do 2 hodin odpol.
Nejvyžší maršálek zemský zahájil opět sezen
o 2. hod. 15 min. odpol.
Zpravodaj posl. dr. Fiedlez přednesl zprávu
II. skupině rozpočtu s kapitolami „Polní a sadebn
hospodářství“ (potřeba 114 899 K, úhrada 72.638
a „Zemědělské záležitosti“ (potřeba 5,835.251 K, úhra
da 342.787 K). Ježto rozpočtová komise přijala doda-
tečně návrh na zřízení stolic pro strojezpalství n
hospodálských akademiích v Táboře a Liebwerdě, na-
vrhl zpravodaj dodatečné zvýšení potřeb pro země-
dělské záležitosti na 5.839.051 K, připomenuv, že
rokování o této skupině spadají též příslušně petic
Posl. Barták pravil, že živnostníci neprávem
si stěžují, jakoby položka 5,500.000 K na účely země-
dělské byla příliš nepoměrnou k položce 1,500.000
na věci živnostenské. Dlužno uvážiti, že největší čát
toho připadá na meliorace, při nichž velké obnos
přecházejí do rukou živnostnictva a rolnictva.
Jménem rolnictva, sdruženého v národní straně
svobodomyslně, prohlásil pak řečník za neoprávněné
útoky poslanců agrárních na stranu svobodomyslno
a dokazuje, že právě strana svobodomysl-
ná nejvíce dosud starala se o zájmy rel
nictva. Dále upomínal řečník o předložení někte-
rých zákonů v zájmu zemědělstva a navrhl v tom
smyslu tyto tři resoluce:
1. Zemskému výboru se ukládá, aby konal šelření
o tom, zdali by se měla zříditi v českém Podkrkonoší
hospodářská škola, jakého druhu, a kde by měla být
doktor
Fiedlez
Posl
Barták
Tábor
Podkrkonoší hospodářský škola
17
article
a aby o tom sněmu ve příštím zasedání zprávua
návrh podal.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby si vyžádal
projev vlády a dobré zdání rady zemědělské, po pří-
padě i okresních výborů a korporací hospodářských
o tom, jaké stanovisko zaujímají k osnově zákona
o společensivech zemědělských, kterou navrhli sněmu
posl. Barták a soudr., a která čelí k tomu, aby v rám-
ci společenstev okresních zřízena byla společenstva
mistní, a aby o tom do nejbližšího zasedání sněmov-
ního zprávu a návrh, resp. novou osnovu zákona
předložil.
3. Výboru zemskému se ukládá, aby vzhledem
k tomu, že zákony o myslivosti v zemích sousedních
dávno již jsou opraveny, a že jeví se též v království
českém nepilnější potřeba toho, aby zákon o mysli-
vosti ze dne 1. června 1866 byl přeměněn v duchu
plné spravedlnosti a dle potřeb nové doby — vyžádal
sobě, bera zřetel k osnově zákona posl,. Bartáka
soudr. i k návrhům a peticím věci se týkajícím, dobr
zdání rady zemědělské, po případě i korporaci ho-
spodářských a okresních výborů, a aby pak doroz-
uměv se s vládou, dle výsledku jednání toho poku
možná s urychlením předložil sněmu království če-
ského osnovu nového zákona o myslivosti. (Výborně!
Pollesk.)
Resoluční návrhy posl. Barláka byly dostalečně
podporovány.
Poslahoc hr. Frant. Deym (ůstavověrný velko
statkář) srovnával náklady na zemědělství v království
českém a v jiných státech a dokazoval, že v Pruském
Slezsku na př. se na účely zemědělské povoluje více.
Barták
František
Deym
Slezsko
18
article
Tamní zemědělství je méně zdaněno nežli zde, „My
ubozí rolníci v Čechách“ — pravil hraběcí řečník —
„jsme nespravedlivou berní soustavou a přirážkam
nuceni platiti 40 mil. korun, tedy téměk třetinu pří-
mého břemene daňového.“ Z toho dovozoval, že by
příspěvek zemský na zemědělskou radu měl. být
větší: potom dokazoval, že zemědělská rada po svém
rozdělení pracuje lépe, nežli v době, kdy byla jed-
notná. Zejména to plat, o odboru německém. Pro-
mluviv obšírně o jeho činnosti ve všech oborech
zemědělství, Hoporučoval řečník zřízení nových rol-
nických škol německých. Idyž se osvědčilo rozdělení
rady zemědělské, proč by se neměly rozděliti též
všechny ostatní obory správy zemské? (Souhlasu
Němců.) Všichni Němci bez rozdílu stavu, hodnosti
a povolání činí nárok na úplné rozdělení ve všech
oborech státní i autonomní správy (Souhlasu
Němců.) a ve všech ústředních ústavech zemských,
v Hypoleční bance slejně jako v Zemské bance Do-
kud se toho všeho nedoséhne, nebude — jak již dr
Urban řekl — v zemi pokoje a míru. (Souhlasu
Němců.) Bráni-li se tomu Čechové, at tedy uváží, že
schodek zemský činí 22 mil. korun; nemůže jim být
lhostejný, milují-li svou vlasť. My Němci nikdy ne-
podáme ruky k sesílení a sanaci českých zemských
financí, neboť trpká národní zkušenost nás v posled-
ních dvaceti letech poučila, abychom využitkovali
každé zbraně, kdekoli jí nalezneme, bychom prosadi.
ohled na naše nejživotnější, nejspravedlivější a nej
mírnější, požadavky. (Souhlas u Němců, odpor u če-
ských poslanců.)
Nejvyžší maršálek zemský sděluje, že za schůz
omluvili se poslanci Pacher a Sajíert pro dne
šek a opat Helmer pro dnešek a zejtřek.
Němec
Urban
Čecho
Pacher
Sajíert
Helmer
Čechy
19
article
Posl. P. Blahovec mluví o nedostatku hospodář
ské čeledi, a praví, že se nejevil dokud platy dělnictva
průmyslového byly špatné, prostředky dopravní ne
dostatečné a právo volného stěhování omezené. Důle-
žitá otázka tato dá se řešiti zavedením lidového sta
robního a nemocenského pojišťování a zároveň zvý-
šením úrovně vzdělání venkovského dělnictva, Děl-
nictvo toto nechce býti proletářem, nýbrž má se státi
hospodářem, třeba malým a obdržeti právo volební
do sněmu, do okresního i do obecního zastupitelstva.
Posl. Srdínko: Vy byste to spravil!
Posl. P. Blahevec obrací se na konci své řeči
proti slovům posl. hr. Deyma a nabádá všecky, kdož
cití uplimně s touto vlastí, by se spojíli a pamětlivi
byly slov Nerudových: „Když každý z nás bude
z křemene, bude celý národ z kvádrů.“ Pak každá
touha po dělení našeho království bude marnou (Vý
berně! Potlesk.)
Přísedící zem. výboru posl. Karel Adámek: Řteč
kterou vyslechli jsme právě od zůstupce velkosta tku
pana hr. Deyma, musí bti náležitě přibyta. (Výborně
u českých poslanců.)
Posl. dr. Zimmer: Ten se vybarvil!
Posl. Adámek: Kdyby se nejmenoval hr. Deym
a seděl na lavicích, kde sedí Schönerer, nikde by se
nad jeho řečí nepozastavoval. Bylo by to pak zcela
dle programu strany. Je to věru smutným úka-
zem, že zde ve sněmu takovým způsobem může
mluviti potomek historické šlechty. On
se neštití říci, že nejlepším prostředkem k národnímu
rozděleni jest mizerie zemských financí
Pan hr. Deym jest na omylu, myslí-li že snižil projev
pana Kaliny. Tak daleko jsme dospěli po tolikaletých
zápasech ve chvíli, kdý jsme si již myslili, že na-
stává sblížení. Či to má býti vyrovnávačím
úkolem šlechty? Přes to jsme vděční panu
hr. Deymovi za to, že vyjasni, situaci.
Posl
Deym
Nerudův
Adámek
Řteč
doktor
Zimmer
Kalina
20
article
Posl. dr. Šubrt: Kdyby ho tak slyšel jeho ole
Posl. dr. Steidl: Ten by se v hrobě obrátilí
Posl. Adámek: Pan hr. Deym, ačkoliv uznal pe-
něžní tíseň země za prostředek k národnostnímu
rozdělení, na druhé straně vytýká, že toto krůlovstv
pro zemědělstvo málo udělalo. Jak se to shoduje
Přát si finanční zničení země a současně chtit, aby
někťerému stavu poskytovala vydatnou podporu! Ti
kteří mu poradili, aby mluvil tak, jak dnes mluvil
velice špatně mu poradili. (Veselost.)
Posl. dr. Zimmor: Vždyť to měl napsáno!
Posl
doktor
Šubrt
Steidl
Adámek
Deym
Zimmor
21
article
Posl. Adámek vypočitává na důkaz, jak země
stará se o hospodářské školství, ciferně počet ho-
spodářských škol v Čechách, jich návštěvu a nákla
na jich vydržování. Úhrnný obnos 15,804.047 K, který
věnovala země na zemědělské školství od. roku 190
do dnešní doby, nejlépe svědčí o tom, že zemský vý
bor i sněm bez ohledu na tíseň zemských financi vě-
nuje právě školství náležitou pozornost. Řečník je
lituje, že sněm neměl přiležitost, aby projednal ně-
které důležité otázky, týk zí se školství hospodář-
ského. Zemský výbor pečuje také o specialisovánía
zodbornění škol. Vypracoval již v tom směru návrhy
které komise zemědělská a rozpočtová schválily. Také
školy rolnické potěšitelně se vyvinuly a zem. výbor
soudí, že jest vhodná doba k jejich pozemštění. Po-
ukazuje k tomu, že návštěva má býti povznesena sti-
pendiemi. To se již stalo, takže je nyní bez mála
více stipendií, než stipendistů. Mnohem více však
prospělo by návštěvě škol 1 by vláda přiznala úlevy
ve vojenské službě pro žáky těchto škol. Stínem ve
skvělém obrazu hospodářského školství je, bohužel.
nedostatek odborně vzdělaných učitelů, ale také v tom
směru učinil jiz zem. výbor své návrhy. Zem. výbor
postupuje ke svému cíli krok a za krokem, a docilil
skvělých úspěchů, které bu lou v budoucnosti zajisté
oceněny. Řečník končí: Mluvím snad naposledyo
školství hospodářském v tomto sněmu, ale mohu
s hrdostí a pýchou prohlásiu, že jsem v tomto oboru
vykonal svou povinnost. (Výborně! Dlouho (rvajíei
pochvala.)
Posl
Adámek
Čechy
22
article
Posl. dr. Horák promlouvá k odslavei 50., jenž
jedná o zřízení hospodářské školy v Přelouči; ježte
dříve byla z města Pardubic podána žádost též o zří-
zení zimní hospodářské školy, tu tím, že rozpočtov
komise navrhuje zřízen školy v určitém místě, za-
sahuje do legislativy a výkonné moci zemského vý-
boru, jelikož otázka talo se má luštiti v souvislosti
s jinými otázkami s hlediska potřeb a s ohledema
vzlahu k ostatním hospoč lským školám sousedním.
Řečník činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti
Návrh rozpočtové komise, aby zem. výboru se uložilo
aby učinil ihned v dohodě s místními interesenty opa-
tření, aby zimní škola hospodářská v Přelouči zřízena
byla, se odkládá. Žádost města Pardubic a města Pře-
louče se přikazuje zem. výboru, aby o nich šetření
konal, dobré zdání zemědělské rady si vyžádal a v
příštím zasedání sněmu o obou žádostech současně
návrh podal.
Posl
doktor
Horák
Přelouč
Pardubice
23
article
Posl. Maštálka činí formální návrh na konee
Posl. Maštálka činí formální návrh na konee
debaty.
Návrh jeho byl přija
Řečníci proti návrhům komise zapsaní dohodl
se, aby promluvil posl. Kalina. Řečníci pro návrhy
zapsaní se nesjednotili a rozhodnuto losem. Vyloso-
ván byl posl. Komárek.
Hlasuje se o podpoře návrhu posl. dra. Horáka
Návrh nebyl dostatečně podporován.
Posl. Kalina (generální řečník proti) promlouvá
o otázce vlastnictví královského hradu pražského, jež
se stala otázkou celého českého národa vůbec, a to
nejen otázkou finanční, nýbrž také uměleckou, cito-
vou i státní. Zemský výbor vyzval znalce slátního
práva českého, aby podali mu zprávu a dobrá zdání
o tom, koho sluší považovati za pravého vlastnika
královského hradu pražského. Znalci shodli se o tom,
že vlastniciví to po právu náleží koruně české.
Apeluje tudiž na sněm království českého, aby se
dnes usnesl na tom, aby zem. výbor byl vyzván uči-
niti příslušné kroky za účelem opravení nesprávného
vlastnického zápisu v deskách zemských ve smyslu
dobrého zdání znalců na prospěch koruny českéa
navrhuje příslušnou resolucí. Dále doporučuje v za-
stoupení posl, Holoubka resoluci, kterou se zem. vý-
bor zmocňuje, aby v případech, kde hospodářské
školy byly povoleny a stavba značnější měrou již po-
kročila, byly povolené zemské subvence vyplaceny
i tehdy, když se školám těm dosud nedostalo subveneí
státních. (Výborně!)
Obě resoluce ty byly dostatečně podporovány.
Posl. Komárek (generální řečník pro) dovozuje
nulnost zimní hospodářské školy v Přelouči, ježto
město i okros jsou převahou rázu hospodářského.
Posl
Maštálek
Kalina
Komárek
Horák
Holoubek
Přelouč
24
article
Posl. princ Ferd. Lohkovic (ve věcné opravě)-
Jelikož mně a všem pánům našeho klubu nadmíru na
tom záleží, by jistá věc byla zde jasná mezi námi,
přihlásil jsem se k věcné poznámce. Pan poslanec,
přísedicí zem, výboru Kárel Adámek, v polemice proti
řeči pana hr. Deyma se již vyslovil o tom, že zde
běží o polomka konservativního rodu. Jest mi velice
dobře známo, že pan přísedící Adámek ví, jak se
věci mají, avšak aby široké veřejnosti bylo známo,
oč běží, že totiž potomek tohoto konservativního
šlechtického rodu se dnes v klubu konservativních
velkostatkářů nenalézá, o tom musí býti jasno. Proto
dovoluji si konstatovati, že pan hr. Deym není členem
našeho klubu, nýbrž členem klubu ústavověrných
velkostatkářů. Při tom dovoluji si prohlásiti co nej-
slavnějí, že nején my všichni Čechové
ale že také Němci v našem klubu kon-
servativního velkostatku trváme co
nejpevněji a nejhouževnatji na ce-
listvosti a nedilnosti staroslavného
království českého. (Výborně! Hlučný po-
tlesk. Řečníku se blahopřeje)
Posl. dr. Schreiner ve věcné poznámce) pravil,
že Němci uvitali radostně projev posl, hr. Frant.
Deyma, poněvadž mahou souditi, že úslavo-
věrní velkostalkáři budou nyní podporovati jejich
snahy o rozdělení správy zemské. Rozdělení musí se
provésti úplně.
Post. dr. Kindermann: Ano, musí, můžele se
na to spolehnouti! Odpor na českých lavicích.)
Posl. dr. Schreiner (pokračuje) ohražoval se proti
způísobu, jakým proti Němcům vysloupil posl. Bla-
hovec.
Hlas (z lavic německých): Velmi dobře! Denun-
ciant!
Posl. dr. Schreiner (pokračuje) pravil, že Něme
chtěji rozdělení v zájinu pokoje.
Posl
Ferd
Kárel Adámek
Deym
Adámek
Čecho
Němec
doktor
Schreiner
František
Kindermann
Nout
25
article
Posl. dr. Koldinský: Ano, vy chcete „Frieden
(Smích na českých lavicích.)
Posl. dr. Schreiner (pokračuje) ohražoval se proti
mínění, jako by Němci chtělí národnostní rozděleni
země k vůli svému přivtělení k Prusku. (Hlučný sou-
hlas u Němců.)
Posl. Sobitschka: Pořád jenom denuncují!
Posl. Maštálka: Kde je pan posl. Stein, který fe
výslovně prohlásil? At se hlásíl
Nejvyšší maršálek zemský: Prosím p. posl. Ma-
štšlku, aby řečníka nevyrušoval!
Posl
doktor
Koldinská
Frieden
Schreiner
Němec
Maštálek
Stein
Prusko
Ma
26
article
Posi. dr. Schreiner: Vy, pánové, mluvíle vždy
o tom, i když se jedná o hospodářskou věc této pro-
vincie... (Bouřlivý odpor českých poslanců.)
Posl. dr. Koldínský: My vám dáme „Provinz“ i
Hlasy (na lavicích německých): Ano, provincie
zcela správně! (Opětný hlučný odpor na lavicích če-
ských.)
Posl. dr. Schreiner: Ovšem, provincie. Lásku
k vlasti nám nevnutite a míru, který hledáme, tímto
způsobem nenalezneme, za to však boj, který nám
vnucujete, podstoupíme se stejnýu rozhodností, jako
dříve. (Pochvala u Němců.)
Přis. zem. výboru posl. Adámek (ve věcné po-
známcc) praví: Pan hrabě Deym má zajisté velkou
a nepopíratelnou zásluhu, že do této, jinak suchopárne
debaty přinesi trochu obně. Nevím, kdo má o to větši
zásluhu, zdu pan hrabě Deym anebo p. dr. Schreine
ale oba vzájemně znamenitě se doplňují. Co pan hr
Deym zde napověděl, objasnil docela p. dr. Schreiner
a opravuji výrok dra. Schreinera, že nám nic nen
povědomo, že by v Čechách byla nějaká německá
provincle. Konstatuji věcně, že, jestliže p. dr! Schrei-
ner s takovým ohněm dělal nám zde kázání o lásce
k vlasti a jestliže ta láska spočívá v tom, aby toto
staroslavně, nedílné království bylo poníženo na po-
družnou provincii v Rakousku, pak u nás, kteří jsme
si vědomi někdejší slávy tohoto království, jí nikdy
nenajdete. Avšak jedno pravim dru. Schreinerovi, kte-
rému přiznávám, že má velký vliv a moc, ale takové
moci nemá, aby, až vyvinuty budou konsekvence
až věci budou proudem strženy, ony události zadržel.
Pos
doktor
Schreiner
Posl
Koldínský
Němec
Adámek
Deym
Schreine
Čechy
Schrei
Rakousko
27
article
Přihlásil jsem se ke slovu, abych knížeti Lob-
kovicovi poděkoval zde za krásná jeho slova, že u-
přímně, v pravdě a otevřeně vyjasnil zde situaci. Ny-
ní, pánové, na jedně straně vidíme potomka vynika-
jícího kon.ervativního šlechtice, který stál v našich
ladách, kterak se rozhodl pro prapor a barvy, hlásající
roztržení království českéhe, a zástupce
jednoho z nejslavnějších rodů českých, který rozvinul
prapor červenobílý a přiznává se k tomu, že konser-
vativní šlechta stojí na témže stanovisku jako my
Já mu za tato vřelá slova vděčím, rovněž i p. hra-
běti Deymovi, že dal příčinu a příležitost k tomuto
pro,evu (Výborně! Hlučný potlesk)
Posl. Kalina ve věcně poznámce praví: Abych
dokázal, o čem se pp. Němcům jedná, dovolím si vám
ukázati jidelní lístek z Německého domu, který je
oficiálním střediskem německých delegátů našich a
všeho pražského Němectva. Na tomto lístku je podo-
bizna J. V. císaře Viléma a pod tím obrazem je
napsáno: „Geburtstagfeier unseres Kaisers (oslava na-
rozenin našeho císaře)““. (Výborně! Potlesk u poslanců
českých. Hluk, smích a ironický pollesk a volání
„Heil, heil!“ se strany Němců. Němečtí poslani
hrnou se k řečníku a křičí: „Bravo, Kalina! Velmi
dobře! Hluk.)
Posl. kníže Pürstenberg: Skvěle to provedl.
Posl. Schreiner: Vždyť to byta německá kolonie
Byla to oslava narozenin, pořádaná Pomocným spol-
kem přístušníků německé řiše.
Deym
Posl
Kalina
Němec
Vilém
Pürstenberg
28
article
Posl. Kalina: Při této příležitosti byli přítomn
voškeři členové celého německého oficiálního praž-
ského světal
Posl. Schreiner: Kalina je blamovaný Evropan
Posl. dr. Herold Žatec): Neblamuj se, mě krásné
Posl. Kalina: Proč tolik křičíte?
Posl. Hackel: Říšští Němci nemají dle jeho do-
mnění žádného císaře. Sem s novou sněmovní bu-
dovou!
Němci znovu tleskají a křičí: Bravo, Kalina!
Posl. Schalk: Je to denunciace!
Posl. Kalina: Ohražvjí se proli tomuto způsobu
že někoho denuncují.
Posl. Schalk: Je to v každém případě denunciace,
ale denunciace v blamáži. Strana, která putovala do
Moskvy, nemá práva, něco podobného zde uváděti.
Posl. Kalina: Co zde pánové zapírají, v říšské
radě připouští, a právě se strany Ira a dra. Schalka.
To není hlamáž, to je faktum!
Posl. Bohumil Novák: Pravda páli!
Posl. Kalina: Jest zajímavo, že se bráníte prot
tomu teď, když chcete dojíti jinou cestou k rozdělení
Jděte si kamkoli chcete po Čechách se podívati, uvi-
díte všude, že mizí obrazy krále českého a místo nich
najdete obrazy Bismarka a německého císaře. (Hluk
u Němců.)
Posl. Lipka: A proč by tam Bismark neměl vise
nepověsíme tam přece vaše lidi?
Posl. Trost: To by se jim líbil
Posl. Iro: Kdyby měli Češí Bismarka, velebili
by ho desetkrát za den.
Posl. dr. Schalk: Taková denunciace je sněmu
nedůstojna. Dříve putovali k Rusům, co však dostal
výprusk, musí si zjednati nového fetiše.
Posl. Kasper: To je denunciace!
Posl. Kalina (obrácen k Němcům): Já vám t
nemám za zlé. (Dlouhotrvající hluk.)
Nejvyšší maršálek zemský zvoní a napomíná k
klidu.
dítě!
Posl
Kalina
Schreiner
Evropan
doktor
Herold
Němec
Ohražvt
Ir
Schalek
Novák
Bismark
Trost
Schalk
Rus
Kasper
Žatec
Moskva
Čechy
Pravda páli
29
article
Posl. Lipka (lluče na pult): To jest Bídné, l
Posl. Lipka (lluče na pult): To jest Bídné, l
nepatří na sněml
Posl. Kasper: Pane snístodržileli, co tomu říká
naše vláda, je-li zde německý císař hanoben?
Posl. Lipka: Zneužívá-li se sněmu k takověmu
Posl
Kasper
Lipka
30
article
bídáclví, pak nepotřebujeme žádného sněmu, pel
jdeme raději domů.
Posl. dr. Herold (z Mostu): Německý císař bude
velmi nešťasten, uslyší-li, že ho zde Kalina napod.
Posl. Iro: Taková blamáž!
Posl. dr. Schalk: Nesmírná blamáž!
Posl. Iro: Říšskoněmecká kolonie v Praze uspo:
řádá příštího roku zase takovou slavnost!
Posl. Kasper: A pozve na ni p. Kalinu!
Posl. Iro: Budete pozván a doslanete k tomu pikl-
haubnu!
Posl. Lipka: Sem s jídelním lislkeml
Posl. Kalina (konče) ohradil se proti způsobu
jednání Němců, kteří se rozčilují pro věc, jež odpo-
vídá jejich přosvědčení
Posl. dr. Schalk (po česku): Výborně! (Hluk
smích, poslanci němečtí Ueskají.)
Posl. Kasper: Ale pěkně jste se blamoval, pane
Kalino!
Posl. dr. Schreiner: Teď nebudeme volat „servus,
Březina“, nýbrž „servus Kalina“1 (Smích mezi
Němci.)
Posl. Kalina (k posl. Trautzlovi): Dejte mně
pokojl
Posl. dr. Bachmanu (ve věcně pěznámce) praví,
že zúčastnii se slavností říšskoněmeckých příslušníků
v německém kasině dne 26. ledna na počest narozenin
německého císaře. Německý konsul hr. Hardenberg
pronesl nejdříve přípitek rakouskému císaři. (Hlasy:
Slyšte! Slyšte!), načež se hrála naše národní hymna.
(Hlasy: Slyšte! Slyštel)
Posl. Woli: To bylo asi krásné!
Posl. dr. Bachmann: Potom připil konsul něme
ckému císaři a byla zahrána německá národní hymna.
Posl. Wüst: To jest příliš hloupé, Chtějí si nyni
hráti na věrné, když má císaž přijeti do Prahy.
Posl
doktor
Herold
Kalina
Schalk
Kasper
Němec
Schreiner
Bachman
Bachmann
Wüst
Most
Praha
Březina
Trautzl
Hardenberg
31
article
Posl. dr. Bachmann: Přál bych si, aby se všude
zachovávala táž loyalita, jakou zachovává německá
kolonie vůči rakouskému císaři
Posl. Kindermann: Hlavní jest, že to byla říšsko-
německá kolonie a proto je to, co Kalina řekl, infámni
pomluva.
Posl. dr. Schreiner: Březina je pochován, led
přijde Kalina; servus, Kalina! To jste si ale mohl
uspořit, Kalino!
Posl. Pezchka: Ale proč? Bylo to přece velmi
veselé.
Posl. dr. Sohreiner: Ten lístek mu dali agrárnícl,
aby se blamoval.
Posl. Herold (z Mostu): Po této nekonečné poušti
opěť jednou veselý okamžik.
Zpravodaj posl. dr. Fiadler (v závěrečném slovu)
praví, že se musilo každého zajislé bolestně dolknouti,
kterak hr. Deym kritisoval činnost dřívější zemědělské
rady způsobem ji snižujícím. (Tak jest!) Jest pravdan
že peněžní sumy, kterými vládla stará zemědělskt
rada a její předchůdkyně „Vlastenecká společnost
hospodářská“ byly skrovnější, nežli nynějí, ale nesmí
se zapomínati na poměry, za kterých rozvíjela tehdejí
zemědělská rada svou činnost. Nedají-li se dnešní
sumy podpor, zemědělství věnovaných, srovnati se su-
mami tehdejšími, nespočívá vina toho ani v země-
dělské radě, ani v tomto slavném sněmu, nýbrž pro-
stě v poměrech, za jakých se tehdy vůbec nejen země-
dělství, ale i živnostnictvo podporovalo, jak se strany
země, tak i státu. Kdybychom však měli tu míru
finanční samostatnosti, jako mají Bavorsko a Sasko,
jsem přesvědčen, že bude celý náš rozpočet země-
dělský od základů změněn.
Posl
doktor
Bachmann
Kindermann
Kalina
Schreiner
Březina
Sohreiner
Herold
Fiadler
Deym
Most
Bavorsko
Sasko
32
article
Pan hrabě Deym pravil ke konci své řeči: „Ne-
bude-li docíleno úplného rozdělení správy autonomní
a státní, nepropůjčíme své ruky k sanaci zem. finan-
cí“. Pan hrabě šel dále ještě než řečník z občan-
ského tábora německého p. dr. Urban. Ten připouští
ve svých návrzích jisté společenství. Tu se tážeme:
Čí vlastně zájmem jest, budou-li finance zemské u-
zdravěny? Je to zájmem naším anebo strany naší,
která lpí na sněmu? Nikoli, to jest nejvlastnějším
zájmem státu jako celku, vždyť nejhlavnější podí
na vydáních nesou položky, které znamenají prová-
dění veřejných úkolů státních. Pan hr. Deym týmž
dechem, kterým odpiral uzdravení zemských financí,
žádal vyšší podporu pro zemědělské účely než dosud.
Deym
doktor
Urban
33
article
Poměry zemského hospodářství tíží nejvíce naše
poplatnictvo, poněvadž nezdravý stav, způsobený ce-
lým přirážkovým systémem, způsobuje nejistoluv
kruzích poplatnictva, která má své nepříznivé ho-
spodářské účinky. Prohlašuje-li se s takovou určitostí,
že k rozdělení dojíti musí, můžeme klidně odpověděti,
že ponecháme rozhodnutí o tom budoucnosti, jsouce
přesvědčeni, že budoucnost rozhodne v zájmu našem,
poněvadž naše slanovisko odpovídá více zájmům ve-
škerého poplatnictva. Na konec doporučuje řečník
opětně k příjetí položky rozpočtu. (Výborně! Výborněl
Hlučný potlesk)
Při hlasování schvaluje se skupina II. dle
návrbu komise, načež zahajuje- 3 rokování o skupině
III. „Živnosti a průmysl“, která vykazuje 1,415.056 K
potřeby a 69.138 K úhrady
K ní jsou dva minoritní návrhy:
I. Částečný obnos 500.000 K k účelu podpory
živnostnictva, pohromami živelními postiženého, do
rozpočtu žařaděný, jakož i dotace 50.000 K k opa-
tření motorů, buďtež zem. výborem tak rozvrženy.
aby 200.000 K, pokud se týče 20.000 K pro německé,
300.000 K. pokud se týče 30.000 K pro české malo-
živnostníky byly určeny.
II. Dotace, povolená k cpatřování motorů, po-
mocných strojů a pro jiné maloživnostenské účely,
buďtež podle spravedlivého klíče přislušníkům obou
národních kmenů rozdělovány a obnosy, prípadně ne-
požadované, k těmže účelům buďtež příslušníkům té
které národnosti zachovány.
II
34
article
Toto minoritní votum odůvodňoval posl. dvorní
rada dr. Bachmaun, jenž polemisoval se zpravodajem
posl. drem Fiedlerem.
Němci nedostávají z říše žádné podpory; ně-
mečtí živnostníci se však dostali do poměrů tak
těžkých, že potřebují zvýšené podpory zemské. Klíč
2/s:3/% je tedy oprávněn. Rečník pak doporučil mi-
noritní votum, dle něhož dotace na motory a po-
mocné stroje pro maloživnosti mají býti rozdíleny
příslušníkům obou národů dle spravedlivého klíče.
Posl. Petera odůvodňuje toto minoritní votum
tvrdil, že Němci jsou stále zanedbávání sněmem
i jeho rozpočtovou komisí. Řečník vyslovíl se pro
národnostní rozdělení rozpočtu nejen v oboru školství,
nýbrž vůbec. Němci dostali na svoje potřeby od r.
1902 sotva pětinu zemských příjmů.
Hlas: a platí 55 proc. přirážekl
Posl. Peters (pokračuje) dokazoval, že Němci
jsou v zemi ullačováni (odpor u poslanců českých).
Poměrů takových nebudou déle trpěti.
Posl. dr. Hackel: My nehrozíme; kdo chce roz-
dělení země, musí uvéstí cestu k tomu vedoucí.
doktor
Bachmaun
Fiedler
Němec
Posl
Petera
Peters
Hackel
35
article
Posl. Peters (pokračuje) pravil, že Němcům
neprospěje ani změna zemského zřízení, a kdyby se
Němci spolehli na svého ministra krajana, byla by
to chyba. Tento ministr se řečníkovi vůbec nejeví
býti zástupcem Němců; kdyby Němci nasadili ve
sněmě všecky páky, německý ministr krajan byl by
bývalým ministrem. Němcům nezbývá než své-
pomoc. Jestliže se Němcům nedostane klíče pro roz-
dělení rozpočtu zemského, pak je otázka, zúčastní-li
se dále sněmovního jednání. (Souhlas u přátel řeč-
níkových.)
Posl. dr. Horák vyslovil přání, aby si sněm
vymohl kompetenci v oboru zákonodárství živno-
stenského. Řečník uznal, že již mnoho se stalo k
zvelebení živnosti, ale přece dosud poměry nijsk
nejsou takové, abychom mohli býli uspokojení. Ze-
jmena stipendia a sirotčí podpory mohou přispívati
k povznesení živností a řemesl. Veliký význam pro
živnostenské olázky po stránce národohospodářské
mají technologická musea. Pražské museum zajisté
již vykonalo mnoho prospěšného, ale bylo by s
přáli reorganisace a decentralisace tohoto ústavu.
Posl
Peters
Němec
36
article
Řečník přimlouval se, aby takové technologické mu-
seum bylo zřízeno v Pardubicích, i navrhl tuto re-
soluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby v bedlivou
úvahu vzal vydatnou podporu chudých řemeslníkůa
sirotků za účelem návštěvy řemeslných škol a od-
borných škol průmyslových; dále aby konal pilné
šetření, zda pro východní Čechy technologieké mu-
seum by se zříditi mělo a aby se o povaze tohoto
musea dohodl s technologickým museem pražským.«
Resoluce byla dostatečně podporována.
Přísedící zemského výboru poslanec Adámek po
jednal o činnosti zemského výboru v oboru živnosten-
ském a o jednotlivých resolučních návrzích rozpočtové
komise. V resoluci, v které se zemský výbor vyzývá,
aby podporoval zřízení zemských řemeslnických škol
v německých městech, možno viděti výtku, jako by
zemský výbor tak nečinil. Jak zemský výbor má něco
Adámek
Pardubice
Čechy