1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 14. října 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní llsty
přsdplánío ss
V Prase v admsinistrne
na měsle
na štvrt leta
* dvoji donáškou
na měste
ns čtvrt leta 7 K alh
ve filiálkách
9 K so
na másle
Foštou-
na méslo,
na stvrt feta . . P R 60
s dvojí zásilkou
ns čivrt ist
ket
R 60
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Konference svolány.
Konference svolány.
Jednání, k němuž vláda právě pozvala
předsednictva českých i německých stran
z království Českého, dojista mají tento-
kráte mnohem větší význam než jindy. Za-
vedení správní komise způsobilo v Čechách
situaci, o které všichni cítí, že nemůže
trvati dlouho, a nastávající porady vše-
obecně se považují za první prostředek.
dostati se z ní zase zpátky k poměrům nor-
málním. Vedle všech nesnází a škod z národ-
nostního sporu, jak se pociťují už dávno
je zde tedy ještě nová, a proto není příčiny
pochybovati, že strany, o které při vyjed-
návání jde, tentokráte je také opravdu
chtějí. Jenom od nich ovšem úspěch díla
výhradně nezávisí: je zde také vláda, a
od té všichni důvodně očekávají, že nepo-
nechá strany samy sobě, nýbrž podá jim
také svoje konkretní návrhy, aby důrazná
iniciativa, o které v pozvání mluví, nezů-
stala pouhou frází. Ba, vzhledem k náladě
ve stranách možno říci, že osud vyrovnání
tentokráte do značné míry bude se řídit
dle toho, jak si hned od počátku i během
porad bude vláda počínati. Velmi mnoho
záleží především na tom, jak se postaví k
samému programu jednání. Bylo by zajisté
marnou prací, kdyby snad chtěla podporo-
vati snahy, aby se rozsah vyrovnání roz-
šířil i na rozhraničení okresů, jak to chtějí
Němci, anebo kdyby zase chtěla jim vláda
vyhověti v tom, že by z jednání vylučovala
volební reformu pro český sněm.
Tato reforma patří do první části celé-
ho komplexu junktimovaných otázek, a na
jejím vyřízení ve smyslu nové kurie osob,
které do sněmu dosud volebního práva ne-
měly, závisí také úspěch celého vy-
nil
rovnání.
Němec
Čechy
7
article
Všeobecně se uznává, že nálada v Če-
chách není pro vyrovnání nepříznivá. Na
české straně i ty nejradikálnější směry při-
pouštějí, že je nutno vejítí s vládou ve styk
za účelem obnovení ústavních poměrů
Čechách, které jinak sotva spadnou samy
nebe. A v českém i německém národě o-
zvaly se velmi důrazně výrobní a obchodní
vrstvy a v přesvědčení, že další trvání ná-
rodnostního sporu žádné národní straně
neprospívá, výslovily se pro čestné vy-
rovnání. U zeleného stolu bude výsledek
ovšem také v rukou německých poslanců,
neboť při známém stanovisku českých stran
závisí už jenom od Němců, aby nepřichá-
zeli ani s požadavky novými, ani s nesplni-
telnými, a tím vyrovnání od národa k ná-
rodu neznemožňovali. Materiál sám není
přece žádnou neznámou pevninou, byl
posledních desítiletích a jmenovitě před
rokem velmi důkladně probrán, a vláda
snad nenechá dru. Hochenburgrovi záslu-
hu, že by rozbil nejen tehdejší akci samu
nýbrž docílil i toho, aby všecka tehdy vy-
konaná a protokolovaná práce putovala do
koše. Po této stránce nemohou loňská jed-
nání býti marna. Vláda v nich měla příleži-
tost dobře poznati stanovisko obou stran
a hranice, za kterou nemohou a nechtějí
jíti, a činnost komise pokročila tehdy tak
daleko, že vláda kdykoliv může vystoupiti
s hotovými elaboráty, jmenovitě pro jazy-
kovou otázku, a to tak vypracovanými, aby
se nedotkla žádné strany do té míry, že by
další jednání musilo býti přerušeno.
Opakujeme, že strany dojista vezmou
Němec
Hochenburgr
Čechy
8
article
vládu za slovo v otázce důrazné iniciativy
kterou ve svém listu slibuje. Jinak si jed-
nání nedovedeme představiti. Jakékoliv
otálení vlády znamenalo by pro nás, že na
sebe béře těžkou zodpovědnost za pro-
mrhání vhodné nálady, která ve stranách
na ten čas panuje, a bylo by důkazem, že
nemá valně na spěch s vyplněním panovní-
kova přání, vysloveného ve známém listu
z 26. července. Nebylo by to žádným
seriosním plněním úkolu, který tento list
obsahuje, kdyby se vláda spokojila tím, že
by pozvala strany a opatřila jim vhodnou
místnost a protokolistu. Vláda mohla stra-
ny více ponechávati sobě samým loni, kdy
šlo ještě o jakési první sblížení a vytčení
zásad. Dnes však, kdy jednání, jmenovitě
v jazykové otázce u státních úřadů, má již
za sebou značnou práci loňskou, je činná
účast vlády dojista mnohem více nutna,
speciálně pokud jde o otázky, které jsou
sice velmi vážné, ve kterých však je každé
straně velmi těžko říci své ano nebo ne
Pak bude ovšem povinností vlády, aby
opravdu byla tím smírčím soudcem v roze-
při národů, za kterého se tak ráda probla-
šuje. Ovšem bychom jí neradili, aby si k
tomu přibírala ministra spravedlnosti.
9
article
Ale buď tak nebo onak, vláda nemůže
považovat smiřovací jednání za nějakou
kulisu, za kterou by se po případě děly a
připravovaly věci jiné, nýbrž musí záhy
přiznati barvu. Jinak se strany nedostanou
v poradách ku předu a smír není možný.
Vláda také velmi dobře vi, jaké následky
by mělo, kdyby se postavila příliš na jednu
stranu; vyrovnání by tím bylo poškozeno
mnohem více než dosud, více, než mu ublí-
žil dr. Hochenburger, a vláda by dokázala,
že nedbá vůle panovníkovy a že ani sama
nepřikládá tomu žádnou váhu, aby poměry
v Čechách byly zase uvedeny v pravidelné
koleje. To však je její první povinností. V
naději, že ji vláda bude míti na paměti.
půjdou naši zástupcí k poradám, a to bez
každého optímismu, jenom s pevným roz-
hodnutím zabrániti pokud lze, aby nynějšt
nebezpečná situace nekončíla trvelým po-
škozením české věci.
doktor
Hochenburger
Čechy
10
article
Z Vídně, 13. října. (K. k. )
Ministerský předseda hr. Stürgkh ro-
zeslal předsednictvům českých zemských
stran, svazu německých poslanců z Čech, ja-
kož konservativnímu a ústavověrnému vel-
kostatku pozvání ku předporadám o opětném
zahájení vyrovnávacího vyjednávání. Rozpra-
va s českými stranami koná se ve středu 15.
t. m. o 10. hod. dopol., se svazem německých
poslanců z Čech v týž den o 4. hod. odpol.
s oběma skupinami velkostatku příštího dne
o 4. hod. odpol. V pozvání se praví: Nejvyš-
ším vlastnoručním listem ze dne 26. července
t. r. projevil Jeho c. a k. Apoštolské Veličen-
stvo přání, aby vytvořeny byly základy pro
důvěryplnou součinnost obou království obý-
vajících kmenů a ráčil schváliti úmysl vlády.
aby s důraznou iniciativou a používajíc rady
i součinnosti povolaných osobností, usilovala
o zabezpečení takových základů. Vykonáva-
jíc udělený Nejvyšší rozkaz a jsouc přesvěd-
čena o nutnosti, aby ve vyrovnání se v krá-
lovství Českém cílevědomě pokračovalo,
hodlá vláda v nejbližší době zahájiti vyjedná-
vání o úpravě nejdůležitějších národně-politi-
ckých nerozřešených otázek a zdárněji
skoncovati. Proto zasílá se pozvání k rozpra-
vě, jejíž účelem jest, aby vyslechnuto bylo
bližš vysvětlení o příslušných úmyslech vlá-
dy a aby vymezeny byly modality pro zahá-
jení a provedení zmíněného vyjednávání.
Stürgkh
Vídeň
Čechy
11
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Srbské vojsko na Drimu.
Z Bělehradu, 13. října. Albanci ustoupil
u rozptýlili se na všechny strany. Mnoho jich
vydalo zbraně a žádalo o mír. Srbské voj-
sko obsadilo celý kraj až po řeku
Drim. Velká část Albanců, zejména oněch.
kteří za srbsko-turecké války ustoupili do Al-
banska, zaslali srbské vládě písemné prosby
o milost a povolení k návratu do domoviny
Srbské vojsko odzbrojilo albanské obyvatel-
stvo, opevnilo posice a opět zřídilo srbské
úřady v dobytých územích.
Obsazená místa albanská.
Z Bělehradu, 13. října. Ve zdejších kruzích
se proslýchá, že srbská vláda zpravila již vel-
moci, která albanská území obsadila svým
vojskem, aby zamezila nové útoky Albanců.
„Zelená kníha“ rumunská.
Z Bukureští, 13. října. Dnes dána do tisku
rumunská zelená kniha. Obsahovati bude ve-
škerá diplomatická akta o balkánské válce
bukureštském míru.
Bělehrad
Bukurešť
12
article
Bulharské novíny o srbských nařízeních
k zabezpečení pokoje.
Ze Sofije, 13. října. (K. k.) Noviny probí-
raií čile nařízení srbské vlády k zabezpečen
pokoje v nově dobytých krajích. Všechny kon-
statují, že nařízení obsahuje drakonická opa-
tření, jejichž jediným účelem je zterorisovati
a vyhladiti bulharský a albanský živel v Make-
donii. K tomu posloužiti mohou zvlášť nařízení.
jež dávají policejním úřadům právo prohlásiti
všechny vzepřevší se osoby bez dalších for
malit za povstalce a nakládati s nimi jako s po
vstalci, jakož i vypověděti jejich rodiny,
Albanské provolání jménem diberského
obyvatelstva.
Z Valony, 13. října. (K. k.) Několik alban
ských předáků uveřejňuje jménem obyvatel-
stva Debry toto provolání: Obyvatelstvo
Debry, deset měsíců úpíci pod krutým jhem
Srbů, vytrpělo s oddaností všemožné potlačo-
vání. Avšak poslední násílnosti dohnaly násk
zoufalství, takže dáváme přednost šmrti před
otrectvím. Tisíce nevinných bylostí, jež uprchly
čo hor a skal, hledí vstříc jisté smrti zimou
hladem. Naše nynější sítuace je nesnesitelná
naše budoucnost zachmuřena a nejista. Pouz
spravedlnost velmocí a slitování civilisovaných
národů může nás osvobodit. Přesvědčeni, že
naše prosba brzy budevyslyšena, obracíme se
prosebně ke spravedladli kabinetů velmoci
hledáme útočiště u veřejného svědomí Evropy
lež nám všem bude moci poskytnouti práva
abychom ve své společné vlasti svobodně žili
Srba
Evropa
13
article
Řecko-turecké vyjednávání.
Z Paříže, 13. října. „Temps“ oznamuje
Cařihradu, že turečtí delegáti v Athénách sdě-
lili Portě, že řecká vláda částečně příjala tu-
recké návrhy a ve příčině četných oddílů uči
nila své protinávrhy.
Odležená cesta ministra Jonesca do Athén
Z Bukurešti, 13. října. Dle zdejších novin
odložil ministr vnitra Jonescu cestu do
Athén vzhledem na nynější situaci na Balkáně
Jonesca
Jonescu
Paříž
Cařihrad
Atény
Bukurešť
Balkán
14
title
Účast Bulharů ve vpádech
arnautských.
Bulhar
15
article
Bělebrad, 12. října.
16
article
Srbská veřeinost informována bělehradským
tiskem, trpce vyčitala cficiósnímu Bulharsku ini-
ciativu, agitaci i živou pomoc, poskytnutou Alban-
cům za posledního jejich vpádu na srbské území
Divně pak se dojalo všech, že předseda vlády p.
Pašič postavil ve svém iatervicwu s dopisovatelem
Pašič
Bulharsko
17
article
„N. Fr. P.“ proti této rozhořčenosti přesvědčení
že nevěří v oliciósní účast cizího státu na alban-
ských nepokojich.
Vyhliželo to velice paradoxně a oposice hořee
vyčitala tato slova p. Pašičovi, protože prý demen-
tuje svou vládu. Vždyť přece úřadní tisková kan-
celář srbská potvrdila, že mezi Arnauty bojuje asi
5—6 tisíc bulharských komitů se zbranémi bulhar-
skými a pod vedením vojvodů Čauleva, Mafova
několika bulharských důstojníků. Bulharský plu-
kovník Markov byl přitomen arnautským bitkáma
posílal přes Bělehrad do Sofije chifrované zprávy
To byla přece fakta.
A předseda vlády tato fakta svým projevem
komentoval správně a spravedlivě. Uváděl tak na
pravou míru hněv bělehradské publicistiky, který
byl, přísně vzato, nelogický. Veřejnost totiž usu-
zovala z přítomnosti komitů a vojvodů na účast
bulharské vlády v albanském hnutí. To však je ne-
oprávněná generalisace.
Pašič
Mafův
Markov
Bělehrad
18
article
Kdo jsou tito vojvodové
Petr Čaulev je bývalý bulharský učitel. pal
komita, člen bitoliského výboru, z něhož je všal
vyhnán, pronásledován, skrývá se v Solunu, z
první války balkánské objevuje se v Ochriděa
Bitolji, ale je Srby zase přinucen k utěku. Posléze
vystupuje v bulharských řadách na Krivolaku.
Christo, též Marko, Maťov je bývalý bulharský
šikovatel, pak komita v četě Nunkově, prolivníl
Čauleva v bitoliském výboru. Posléze bojoval u
Štipu.
Stejnými jsou Kristov, bývalý obchodník s ko-
žemi a obilím. Zatifov, vrah své ženy i dítěte
ostatní. Ani ti důstojníci v hnutí zúčastnění ne-
budou lepší.
Vesměs jsou to žoldnéři, kteří bojují všude
s každým, jen mohou-li se naditi kořísti. Jsou sice
nepřáteli Srbů, ale nepřátelství toto je projevováno
z vlastní vůle. Celá jejich akce má ráz spontánníh
podniku. Tyto hyény balkánských bojišť byly by
se našly na hranici srbsko-albanské i bez pokynu
bulharské vlády.
Čaulev
Srba
Soluna
Christo
Maťov
19
article
Pravda, zůstává ještě plukovník Markovs
svými chifrovanými zprávami. Ale není dokázáno
že měl direktní styky s bulharskou vládou, aniž že
povslání Arnautů se účastnil na pokyn této. N
Balkáně je mnoho horkokrevných lidí, kteří zane-
chávají své existence, jen aby se oddali své nacio-
nální vášni. Není vyloučeno, že k těmto patří také
Markov.
Pan Pašič vyložil tafo fakta tedy správně. ž
tito lidé bojovali s Arnauty proti Srbům, to nelze
vykládati ve zlé oficielnímu Bulharsku, zejména
ne jinak korrektní vládě Radoslavově. Pro útoky
bulharských brigantů nelze ještě odsuzovati celý
národ a jeho vládu. Nemá pak ani smyslu podezře-
ními zvětšovati zášť mezi Srby i Bulhary, která
dosáhla i tak rozsahu i moci, že bude dlouho pře-
kážeti klidnému vývoji obou těchto států.
Za tuto rozvahu jsou povinni Bulhaři srbské
vládě díkem.
Německé školství v Turecku. V době
vypovídání českého dělnictva z Pruska i omezení
přístupu cizích studentů na německé university
zní nějak divně zpráva o organisaci tureckých ško
Němci a dle němeského vzoru.
Dle zpráv tureckých listů mají býti založen
v Konii. Adaně i Cařihradě tři nižší průmy
slové školy německé, Budou sice státi pod
vrchním dozorem fureckého minislra dsvěty, ale
přece bodou míti značnou autonemii i významně
výsady. Později mají býti proměněny ve vysoké
technické školy i doplněny vyššími obchodním
akademiemi.
Mimo to má býli turecký učební plán refor-
mován dle německého vzoru. Turecké školy maji
destati německé učitele, ministerstvo osvěty přijme
značný počet německých úřadníků, referenty i in-
spektory. Dokonce jeden sekční chef má být
Dr. Ant. Hassmann.
Markov
Pašič
Srba
Radoslavův
Bulhar
Němec
doktor
Antonín
Hassmann
N Balkán
Bulharsko
Turecko
Prusko
Cařihrad
20
article
Němec.
Němec.
Protest proti poslednímu
jmenování
u plzeňského ředitelství státních drah.
Jmenování přednosty III. oddělení plzeňského
ředitelství státních drah způsobilo co nejroz-
hodnější protest proti takovémuto přesu-
nování národnostních poměrů ve vyšších úřadní-
ckých místech v ředitelství státních drah, v jakém
se zalíbilo panu mínistru železnic bar. Forsterovi
Plzeňské ředitelství ztratilo před několika lety,
dobách, kdy poslancové čeští byli v prudké opo-
sici proti vládě Bienerthově, několik míst vyšších
aniž by tato byla bývala nahražena českými úřad-
Němec
Forster
Bienerthův
21
article
V drobném prodejle
ranal číslo a sobo
sn e
sa di
Va fliálkach na venkově
ranní dislo
večerni
lnseráts
pluti se hotové napřud.
Předplacení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., a
rečurni
Tam nacházejí se tet
redakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“
Gukopísy se novranei
di Virginie
22
article
níky, a aby tudíž takovým způsobem pověstný sta-
tus quo byl zachován a udržen. Plzeňské ředitelství
má 8 mist přednostů odděleni, z nichž 4 byly v ru-
kou českých a 4 v rukou německých. Jmenování
dra. Bašty náměstkem ředitele státních drah v Plzni
po dvorním radovi škodovi, který byl jmenován
ředitelem společnosti státních drah. uprázdnilo s
místo přednosty III. oddělení. Bylo zcela přiro-
zeno, že toto místo mělo býti obsazeno Čechem, po-
něvadž dr. Bašta je Čechem, a místo to mohlo tudiž
býti považováno dle terminologie, obvyklé v želez-
ničních kruzích, za českou državu. Pan ministr For-
ster však již od dlouhé doby připravoval pro toto
místo německého svého chráněnce, kterým je in-
spektor Haas, který před nedávnem byl o překot
a téměř přes noc povolán od ředitelství v Celovcí
do ředitelství plzeňského.
Čecho
doktor
Bašta
Haas
Plzeň
státní dráha
23
article
Bylo viděti, že se pro tohoto pána, který není
jazyka českého naprosto znalým, připravuje panem
ministrem nějaké zvláštní postavení a skutečně
také byl proti všemu nadání a očekávání a přes
to, že proti němu bylo se strany Českého klubu
se vším důrazem protestováno, v sobotu za před-
nostu III. oddělení jmenován.
Jmenováním jeho přesunul se poměr českých
národnostních sil u plzeňského ředitelství takovým
způsobem, že musí se se strany české delegace
ihned učiniti všechny kroky, aby tento nesprave-
dlivý čin pana ministra železnic, který patrně se
dostává čím dále tím více do vleku nacionálních
Němců, byl napraven a poměr česko-německých
sil byl zase urovnán.
Proti tomufo jmenování byl poslán železničním
referentem Českého klubu poslancem Maštál-
kou telegrafický protest jak předsedovi minister-
stva, tak ministru železnic, v němž bylo poukázáno.
že nemůže nijakým způsobem ztrátu přednosten-
ského místa III. oddělení v plzeňském ředitelství
vyrovnati obsazením místa náměstka přednosty
stanice v Plzni, které odchodem Němce inspek-
tora Helmicha se uprázdnilo a které bylo propůj-
čeno českému úřadníku.
Němec
Helmich
Maštát
Plzeň
24
title
Politický přehled.
25
article
Země české.
Země české.
Srážka poslanců na líberecké schůzi státních
úřadníků.
Na schůzi státních úřadníků a zřízenců
v neděli odpůldne v Liberci za předsednictví
poštovního oficiála Blocha konané došlok
prudkému sporu mezi říšskými poslanci Hart-
lem a Schäferem. Posl. Hartl ve své řeči
opřel se tvrzeni, v debatě o resoluci učině-
nému, že státní úřadnictvo bylo od National-
verbandu podvedeno. Posl. Schäfer, který po-
tom mluvil, prudce útočil na koaliční para-
graf služební pragmatiky a byl přerušován
posl. Hartlem, jenž zjistil, že koaliční para-
graf do pragmatiky přijat se souhlasem zá-
stupců státního úřadnictva. Oba dostali se do
prudké hádky a když říš. poslanec Glöckner
vytýkal shromážděným, že schůzi proměnili
ve schůzí voličskou, došlo k pustým výjevům,
řečník byl rozčilenými výkřiky přehlušen. Te-
prve po veliké námaze bylo Glöeknerovi
umožněno dokonati své vývody na obhájení
německého nacionálního svazu proti útokům,
jimiž schůze oplývala. Schválena resoluce to-
hoto znění: „Rakouští státní úřadníci nabažili
se již toho, aby s jich životními zájmy pro-
vozována byla zločinná hra. Žádají na politi-
ckých stranách, aby hned po sestoupení říš-
ské rady bylo o jich životních otázkách zjed-
náno jasno i prohlašují už nyní, že za nevy-
hnufelné následky dalšího průtahu učiní zod-
povědnými vládu a parlament.
Posl. Steinwender v Litoměřicích
Posl. dr. Steinwender řečnil v ne-
děli v Litoměřicích, čímž vyhověl pozvání sta-
Bloch
Hart
Schäfer
Posl
Hartl
Glöckner
doktor
Steinwender
Liberec
Litoměřice
National
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Ernst Hardt: Blázen Tantris. Drama-
tická báseň o pěti dějstvích. Z němčiny přeloži
Karel Mašek. Poprvé na Národním divadle v so-
botu 11. října. Režisér J. Kvapil.
Dvorské básnictví severní Francie ve XII. sto-
letí přejalo ze staré gačlské tradice podivuhodné
látky, plně tajemných, mythických a pohádkových
zjevů, mocných postav a skvělých příběhů. Vy-
tvořilo z nich výpravné básně hlubokého citového
výrazu, žbavého koloritu a nédherných scenerií
Postavy a příběhy toho vysněného světa, báječné-
ho království krále Artuše, byly běžné a milé těm
skvělým družinám královských a feudálních dvore
ve Francii i Anglii a putovaly pak po staletí Evro-
pou z epických básní do rytířských románů, lido-
vých kronik i pohádek, měníce háv i duší, až ro-
mantism je oživil ze starých pergamenů v jejich
původní podobě, a umění naší doby vytvořilo z je-
jich dějů nová umělecká díla.
Kdo zná příběh vášnivé, smyslné lásky Tri-
stana a Iseuty jen z Wagnerovy opery, chápe sice
základní ideu, ktercu vdechly tomuto příběhu ji
středověcí básnici, oslavu lásky věčné, silnější nel
smrt a rozbijející slepě všechny překážky života
osudu, dovídá se však jen malý zlomek z té neko-
nečné řady půvabných scén, jež středověk ne-
únavně rozpřádal kolem postav obou milenců. Ji
nejstarší dvě básně z druhé poloviny XII. věku.
Ernst Hardt
Mašek
J Kvapil
Artuš
Iseuta
Wagnerův
Drama
Francie
Anglie
národní divadlo v sobota
blázen Tantris
Tristan
27
article
Anglonormanna Thomase a francouzského Bretance
Béroula, i v těch zlomcích, jež jsou dochovány, liso
se od sebe obsahem a ukazují, jak oblibená a běž-
ná to byla látka. Francouzský literární historik
Bédier sestavil před osmi léty ze zachovaných tro-
sek literární tradice pravděpodobné základní znění
a podal je pěknou, novodobou formou. Vypravuje
původ Tristana, ve smutku zrozeného, Blanche-
fleurou, sestrou krále Marka, po smrti otce Riva-
lena z Loonnois, jeho vychování Garvenalem, jeh
příchod na Tintagel, hrad jeho strýce, krále Marka.
Bédier
Tristan
Marek
Garvenal
Riva
Loonnois
Bretance Béroula
28
article
A pak jeho souboj s irským obrem Morholfem, jeho
pout po moři do lrska, uzdravení Iseutinou mat
kou, návrat k Markovi, nenávist dvořanů, výpravu
pro zlatovlasou Iseutu, boj s drakem a konečně ná-
vrat, na němž nápoj lásky svádí synovce krále
Marka a nevěstu královu k vášnivé, věčné lásce
Obětí oddané Brangeny, která pomáhá Iseutě za-
krýt provinění před Markem, počíná pak řada
úskoků, jimiž milenci překonávají podezření krále
Marka a úklady závistných dvořanů i trpaslíka
Frocina. Středověk kochal se se zálibou v těchto
scenách, opěval je v menších básních, maloval je
na pergameny a vetkával do koberců. Na konec
však Tristan přec jen musí prchnout, pošle ještě
své milce umělého psíčka z drahokamů, Petit-Crů.
jehož rolnička plaší každý smutek, a vraci se de
Loonnois, kde ožení se s Iseutou bělorukou — ne-
může však zapomenout Iseuty zlatovlasé. Vrací se
lajně do Anglie, chtěje aspoň shlédnout svoji lásku.
a tu počíná nová řada lstí a úskoků, jimiž mílenei
překonávají nastražené jim úklady. Ale i tentokrát
osud nad nimi vítězí, Tristan vrací se opět domů.
je raněn otráveným šípem, volá milenku, aby při-
jela jej uzdravit, ale úkladem lseuty běloruké při-
jíždí sokyně její pozdě a umírá na mrivole milen-
čově. Láska jejich překonává však i hrob —
chalcedonu a berylu kamenných rakví, v nichž je
pochoval král Mark na Tintagilu, vyrůstají pře
noc ostružiny a splétají se v loubí.
Markov
Marek
Tristan
Petit
Loonnois
Mark
Iseut
Anglie
29
article
Hardt vylíčil ve svém veršovaněm dramalu
předposlední ohdobí Tristanovy a Iscutiny lásky
a užil k tomu přesně scén ze starých středověkých
románů. Královna Iseuta teskní již deset let po
svém druhu. Ranní slunce nachází ji bdící na jejím
zámku Saint-Lubin s věrnou Brangenou a s psi-
čkem Petit-Crů. Zahodila jeho rolničku, srdce ob-
veselující, chtějíc tesknit nad ztrátou milence, po
němž zbyla jí jen tato soška, a pak divoký jeho
pes Husdent, který stále vyje na svém řetěze
trhá své strážce. Situaci vykládá rozmluva s páže-
tem a Brangenou
Přichází zpráva, že přístála loď, plující. z Tr-
stanovy země. Iseuta dychti vidět kupce, vyslech-
nout zprávy. Krší vejde však a přeje si, aby se smí-
řila s panem Dinasem. lenž kdysi nsjvíce streín
jí úklady. Iseuta odmítá a pan Dinas hrozí sděle-
ním králi, že spatřil Trislana v zemi. Tristun, od-
cházeje, podepsal s Iseutou úmluvu, že oba majo
propadnout smrti, objeví-li se Tristan cpět v zemi.
Hardt
Tristanův
Petit
Cr
Husdent
Tristan cpět
SaintLubina
Iseut
Iscutina láska
30
article
Dinas splní hrozhu a král volá Bseutu k soudu.
druhém aktu soud pánů marně se snaží zachránie
královnu před hněvem jejího chotě. Král věří Dina-
sovi, a když pánové žádají napřed důkaz, nevynásí
sice rozsudek smrti, a rozhodeje, že vydá Iseutn
na pospas obci malomocných, vyvrhelů společ-
nosti, kteří v středověku sídlivali odděleni od ostat-
ních lidi. I tento hrůzný detail má Hardt přesně
z básně. V třelim aktu vede bosou královnu kat
průvodu do kostela, na prázdné jeviště nahrnou se
malomocní, k nim připojí se neznámý jim nešťast-
ník — přestrojený Tristan. Kat jim vyvede králov-
nu, svlékne jí královský háv, ale Tantris ji obhájí
Dinas zvěděl o příchodu Tristanově, padá však
souboji s ním, Tristan skočí s hradeb a zmízí
Král béře smrt Dinasovu za trest boží a káže od-
nést omdlelou královnu. Ve čtvrtém aktu pánové
kteří se dříve odvrátili od Marka, vracejí se k ně-
mu, sedí podvečer s ním, s královnou a šaškemv
sini — přichází cizí šašek — šílenec. Tantris. HHardt
rozvinul až přebroušenou virtnosilu v rozmluvě
Hardt
Tristan
Tristanův
Marek
HHardt
31
article
Tantrise-Iristana s pány, králem, šaškem i Iseutou.
v níž snaží se milenec dát se poznat své miilence
ale královna necítí přitomnost věrného druha, ne-
poznává rytíře Tristana v šíleném šaškovi, právě
tak, jako jej nepoznala v hávu malomocného, když
ji ochránil od potupy. Nepoznaný milenec zůstává
v neci smuten sám u hasnoucího ohně. V závěreč-
ném aktu Brangena na úsvitě přichází hledat ztra-
cený prsten panin, Tantris nechce jej vydati než
Iseutě. Iseut přichází. Tantris marně ji hledí pře-
svědčit, že je Tristan. Iseut praví, že Husdent jistě
by neublížil svému pánu — a šašek Tantris odcház
bez bázně ke kleci psa, jenž usmrtil už několik
lidí. Po chvíli úzkosti je ticho, a pák spatří obě
ženy v ranním slunci kráčet po plání za hradbami
muže, jejž obskakuje radostně Husdent. Iseut volá
Tristana — ale muž se neohliží.
Hardt držel se sťaré tradiice věrně, tako věnně
Tristan
Husdent
Hardt
32
article
že tim ubližuje i dramatické koncepci, ale zaostři
ideový a citový podklad přejatého děje duchaplně
po svém způsobu. Postavil protí sobě unylou, dvor-
skou lásku Iseuty, a mužnou, bolestně vášnivou
lásku Tristana. Iseuta těší se po deset let neživou
hračkou, psíčkem Petit-Crů, a nechává divokého
věrného druha Tristanova, Husdenta, výt a řádit
kleci. Žije sobecky své vzpomínce, svému zármut-
ku, ale neciti srdcem svým milencovu přítomnost
i když se za ni odvažuje života. Oplakává milence.
ale nechápe muže, hrdinu, jenž na konec odcházt
— to je jediný rys, jímž se Hardt odchýlil od pů
vodní středověké tradice a zdůraznil svoje po-
V scénické úpravě vede si obratně, vystih
šťastně charaktery hlavních postav a pak vytvořil
pěkně rozkošné prostředí a náladu básně. V tom
však Národní divadlo — jež vypravilo hru teprve
po jejím úspěchu na plzeňškém jevišti — nedo-
stihlo básníka. Výprava je sice náladová a živá, ale
postavy, jak je vytvořili naší herci a souhra, nevy-
stihují ani ovzduší hry ani půvabnou náladu ne-
smrtelné písně o věčné lásce dvou sobě úrčených
jetí.
Tristan
Petit
Cr
Tristanův
Husdent
Hardt
národní divadlo
33
article
srdci.
+ Koncerty české Filharmonie I. První sym-
fonický koncert letošní saisony byl pro pražský
hudební život jubilejním svým programem, n
nějž položena Berliozova dramatická symfonie
»Romeo a Julie«. V brzku bude tomu padesát let.
co hrána tato symfonie v Praze naposledy.
V dubnu r. 1864 pořádala »Umělecká besedae
oslavu třístaletých narozenín Shakespearových
tu stěžejným bodem koncertu, pořádaného v No-
voměstském divadle, byla právě symfonie »Romeo
a Julie«, kterou byl před tím v roce 1846 řídil
v Praze sám Berlioz. Při oslavě Shakespearově
dávána ze symfonie čtyři první čísla, řídil Bedřich
Smetana, sola zpívali pl. M. Procházková a p.
Lukes. Tato oslava Shakespearova byla jedním
z prvních a nejvýznamnějších uměleckých projevů
ryze českých v české Prazej úspěch její byl ve-
liký a uznáván byl i hlasy německými. Od té
doby byla z této symfonie Berliozovy provozo-
vána občas dvě nebo tři čístě orkestralní čísla
tak že dílo celé dnešní generace slyšely poprvé.
Spojení prostředků instrumentálních s vokálními
v symfonii bylo v letech třicátých, kdy symfonie
Bertiozova vznikla, uměleckým činem novotářským
a neobyčejně smělým. Stejně i konkrétní drama-
tické cíle, které položil Berlioz svému dílu, jež
chce býti dramatem i symfonií zároveň. Pokud
jde o bohatství invenční, o sílu a origin- litu
výrazu a o poeticky náladové kouzlo hudby.
patří symfonická tragedie veronských milenců
k nejpřednějším skladbám Berliozovým. Ale jako
celek tento nový útvar hudebního tvoření selhal.
Berliozův
Shakespearův
Berlioz
Smetan
M Procházková
Lukes
Bertiozův
Praha
český filharmonie I
Romeo a Julie
34
article
Právě proto, že není žádným celkem, nýbrž sdru-
žením celků výrazovými prostředky i slohem dispa-
rátních a jednotnou hudební ideou nesoustře-
děných. Že symfonie této vždy podrží vrch
celek přetrvají části čistě instrumentální: životem
kypící a zvukovým leskem zářící »Ples u Kapu-
letů«, čarovné, pavučinově jemné kouzlo »Královny
Mab« a svrchovaně poctická, neodolatná »Mi-
lostná scéna«. V těchto částech partitury vítězí
též mistrovství geniálního koloristy hudebního.
Z partií symfonie, v nichž lidský hlas má účast.
nejzdařilejší je a hluboký dojem zanechává pláč
nad smrtí Juliinou. Zde smuteční pochod v orchestru
rozlívá se v širokém hlavním thematě a nad ním
psalmoduje na tónu e sbor. V druhé pak části,
v níž skladba přechází v E-dur, orchestr a sbor
rolé si vyměňují. Celé toto číslo jest hodno ge-
niální ruky Berliozovy. — Provedení dramatické
symfonie »Romeo a Julie« orchestrem České Fil-
harmonie za řízení p. dra. Zemánka podalo jasný
obraz celého díla. Altové sólo zpívala velmi uhla-
zeně a s osvědčenou svojí svědomitostí pí. B.
Tůmová. Zpěvům pátera Lorenza dobře odpovidal
zvukově jadrný a mohutný bas p. Humlův, u něhož
vadilo poněkud neklidné tvořeni tónů. Choulostivé
sólo tenorové slušně zdolal p. J. Hájek. Početně
nevelký sbor »Oratorního sdružení« p. Doušova
učinil tím vystoupením slibný počátek své příští
činnosti v oboru orntorní reprodukee.
aš.
Mab
Juliin
Berliozův
Zemánek
Tůmová
Lorenzo
Humlův
J Hájek
Doušův
Kapa
Edur
Český Fil
smuteční pochod
Romeo a Julie
35
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České filharmonie. Dnes o 8. hod. večer
koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob-
vyklý úterní koncert. Provedeny budou skladby
od Wagnera (ouv. k op. „Rienzi“), Rubinsteina
(dva tance z opery „Feramors“), Želeňského ( V
Tatrách“, symí. obraz), Čajkovského (Capriccio
italien), Dvořákova (Slovanská rhapsodie č. 1.)
Gounoda (Meditace na Bachovo praeludium). Win-
dersteina (Valse caprice) a Glinky (96« 1 p.
„Ruslan a Ludmila“). Vstupenky po 70 hal.. rodinný
listek (3 osoby) po 1 K 90 hal., lože po 5 K, pro-
dávají se od 7. hod. večer u pokladny.
Wagner
Rubinstein
Želeňský
Čajkovský
Dvořákův
Gounod
Bachův
Win
Glinka
Ruslan
Ludmila
Smetanův
Český filharmonie
obecní dom
V tatra