2
masthead
V Praze, v sobotu 10. července 1909.
Praha
4
article
Horanní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracit
na měslc. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou-
a měste.
n čtvrt ieta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měslo. . . . . 2 K 30 h
Poštou
nis měsle
na evrtieta : . . . k
s dvoji zásílkou
něsle
na štvrt iota: . . . i k d
Praha
6
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . .
vočerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed.
Přodplacení a insorty přijímá
administraco v Marianské ul., 5.
Tam nacházejí se těl
Pedakce, tiskárna a sxpedlne
„Národnich Listů“
Rukopísy se novracejl
Pedakka
7
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
8
article
Všechno je rozbito
Všechno je rozbito
Z Vídně, 10. července.
Všechno je rozbito . . . takový vzkaz
přinesi právě v 1 hodinu 30 minut předseda
výkonného výboru německých stran dr. Syl-
vester, který předsedal v konfereneích klu-
bovních, od včera konaných, do velikého vesti-
bulu parlamentního paláce, kde bylo shro-
mážděno na 100 poslanců a velmi četní žurna-
listé jak zdejších, tak mimovideňských listů.
Již včera večer byla situace zkalena cestou,
kterou podnikli bar. Chiari, dr. Gror s s
K. H. Wolf k bar. Bienerthovi, aby jej upo-
zornili, že osuuje se akce vlastně proti němu.
Dnes ráno pracováno v tom smyslu dále a pů-
sobeno bylo na křesťanské sociály, aby nepro-
půjčovali se za hrobaře syslemu Bienerthova.
nad který nemůže býti pro Němce výhodnějšího.
O 10. hodině sešli se poslanci dr. Grosa
dr. Lueger a dr. Sylvester s posl. drem.
Šusteršicem, Udržalem a Staňkem
k poradě, jež trvala do půl 12. hodiny a která
byla přerušena, aby stalo se dorozumění s bar.
Bienerthem a výkonné výbory jednotlivých stran
aby se usnesly. Bylo totiž posl. Šusteršičem
žádáno: 1. aby všechny pilné návrhy byly od-
volány; 2. aby podán byl pilný návrh toliko
jediný, který by se mohl eventuálně projednati
2ž po předlohách obchodně politických a který
by se týkal agrární banky bosensko-hercegov-
ské; 3. aby sněmovna vyslovila se způsobem
závazným, že podporovati bude jen vládu tako-
vou, která by vykonala zásady, obsažené ve
známých pilných návrzích a resolucích Šuster-
šičově a Vukovičově.
doktor
Syl
Chiari
Gror
Wolf
Bienerth
Bienerthův
Němec
Groso
Lueger
Sylvester
Šusteršic
Udržal
Staněk
Šuster
Vukovičův
Vídeň
Šusteršič
9
article
Bar. Bienerih odmítl přistoupiti na takový
projev. Výkonný výbor německých stran za-
choval se rovněž záporně, namitaje, že nemůže
se vázati pro budouci konstellaci a že nemůže
býti laké vláda podrobena pro budoucnost usne-
sení, které se stane ve chvíli přílomně. Fakticky
však byly motivy politické. Němečti pokrokove
bojí se, že křesťanští sociálové vejdou v kon-
sreilaci, ve které by sami hráli housle první.
strany německo-pokrokové aby vůbec nebyly
připuštěny, nebo aby hrály housle druhé,«
»Hrozl-li Němcům osud oposice« — pravil
nám čelný vůdce německý — »pak jest lépe,
aby osud ten nás postihl teprve na podzim,
než abychom nyní již sami nosili kamení pro
oltář, na kterém postavena bude socha nové
většiny proti nám.«
V klubu křesťansko sociálním konstatoval
dr. Lueger, že nedosažena žádná dohodaa
že následkem toho dnes bude říšs ká
rada prohlášena uzavřenou a že to
bude zejtra ve »Wiener Zigu.« vyhlášeno.
Z Vídně, 10. července (K. k.) Jednání,
vedeně v posledních dnech a čelíci k dělnosti
sněmovny, se nezdařilo. Proslýchá se, že sně-
movní zasedání bude neprodleně uza-
vřeno.
Z Vídně, 10. července. V parlamentě bylo
ujišťováno, že řlšská rada sejde se
opět teprve v listopadu a že do
té doby bude zjednán smír ko-
runy s Maďary.
Němec
Lueger
Wiener Ziga
Maďar
Vídeň
10
article
Z Vídně, 10. července. Jednání, kterým
přivoděn konec letošní sesse říšské rady, bylo
toto: „Dr. Šusteršič žádal, aby v úterý
projednal se tento pilný návrh: „Snémovna uka-
zuje na své usnesení ze dne 11. března a 8.
června t. r. o maďarské bance bosensko-herce-
govské a jest pevně odhodlána uplatniti vůli
svoji za všech poměrů. Sněmovna tedy vyslo-
vuje očekávání nejurčitější a vyzývá kategoricky
vládu, aby užívajíc veškerého svého politického
vlivu, zmařila fakticky zahájení činnosti k vyva-
zení kmetů bosensko-hercegovských agrární pri-
vilegovanou bankou bosensko-hercegovskou
naopak vymohla, aby vyvazení pozemků v Bosně
a Hercegovině dálo se pouze jako záležitost ve-
řejná a zemskými prostředky, při čemž by vy-
loučen byl každý podnik soukromý, jakož aby
vyvazení to dělo se výhradně orgány zemské
správy a následkem toho všechny soukromým
podnikům se zřetelem k vyvazení kmetů udělené
Šusteršič
Vídeň
Boseň a Hercegovina
11
article
výsady a výhrady byly prohlášeny neplatnými,
aniž by měly nárok na nějakou náhradu.“
V rozpravě na to konané byli zástupcové
dosavadních vládních stran proti textu této re-
soluce, zejména se žádalo, aby se změnila mi-
sta, podle kterých musila by vláda podati de-
misi, kdyby nemohla vykonati příkazy touto re-
solucí udělované.
Zástupcové vládních stran dodali však, že
jsou ochotni s jednotlivými kluby se poraditi.
Potom se odebrali dr. Sylvester a dr.
Lueger k bar. Bienerthovi a sdělili mu
znění pilných resolučních návrhů Šusteršičových.
Bar. Bienerth odpověděl, že nemůže
resoluci přijati ve znění navrženém a udal
místa, která by se musila podle jeho mínění
změniti, kdyby vláda na resoluci vůbec přistou-
pila. Dr. Sylvester a dr. Lueger vrátili
se do konference, kdež oba žádali, aby
se změnila resoluce, pokud se lýče uplat-
nění celého politického vlivu vlády a pokud se
dotýče výzvy kategorické na vládu, aby se tato
místa vypustila, takže by ministerstvo 9Biener
lhovo nemusilo podati demisi, kdyby nemohlo
provésti resoluci tu. Zástupcové stran obstruk-
čních však odmítli každou změnu a tím bylo
jednání definitivně zmařeno.
doktor
Sylvester
Lueger
Bienerth
Šusteršičový
12
article
Vládní hlas o krisi.
Z Vídně, 10. července. (K. k.) »Fremden-
blatt« píše: Kdo se nepředpojatě dívá na prů-
běh nynější krise parlamentní od toho okamžiku,
kdy byly podány první pilné návrhy, až ke vče-
rejší konferenci ministerského předsedy s vůde
obstrukčních stran, musí dospěti k poznání, že
vláda od prvopočátku trvala na stanovisku, ne-
poskytnouti žádných koncesí, ani politických ani
národních za odvolání pilných návrhů.
Svob. pán Bienerth naopak stále kladl dů
raz a potvrzoval názor, že se nesmí couvnoui
před touto obstrukcl. S nemalým udivením čte
se nyní ve vídeňských telegramech »Franf. Zigu.«,
že vláda kapituluje nebo ustupuje před obstrukei,
tvrzení to, které znamená pravý opak skulečných
poměrů. Zahraničnímu tisku jest ovšem násled-
kem měnivých a složitých momentů, které ve
věcech rakouských vždycky padají na váhu
těžko podati věrný obraz vývoje naší vnitrn
politiky. Proto dlužno dvojnásobné toho litovati,
když veřejně mínění v Německu nesprávnými
a nepřislušnými informacemi, jaké dostaly se
do tak váženého a rozšlřeného listu, jako je-
»Frankf. Zig«, jest o rakouských poměrech
trvale nesprávně informováno.
Bienerth
Franf
Ziga
Vídeň
Fremden
Německo
13
article
Řevnivost mezi německými stranami.
Z Vidně, 10. července. Nerozbije-lise
dnešní poslední pokus, podniknutý křesťanskými
sociály na záchranu dělnosti poslanecké sně-
movny v nynějším zasedání, bude to pravý div
a zázrak. Rozbije-li se však, bude to nesporně
zásluhou tak zvaných německých stran svobudo-
myslných, které ze žárlivosti dílo křesťanských
sociálů maří, bojíce se, že tito chtějí založiti no-
vou koalici, ve které by byli křesťanšti sociálové
pány a ve které by zůstali němečtí liberálové
buď seděti v koutě nebo by tam vůbec nebyl
možni. Tato eventualita byla již ostatně předvi-
dána předevčírem, když dr. Gessmann učini
první krok ke kompromisu se stranami obstrukč-
ními. Tenkráte pravil německo-liberální profesor
k žurnalistům: »Uvidite, že černým Petrem
budeme zase my. Na nás v poslední chvíli zů-
stane vina, že jsme kazimiry.«
Čestné doklorství arcivévodovi.
Z Pešti, 10. července. (K. k.) Dnešní úřadn
list uveřejňuje následující: Na návrh uherského
ministra kultu a vyučování dovoluji, aby pešťská
Josefova vysoká škola polytechnická jmenovala
Jeho c. a k. Výsost arcivévodu Josefa čestným
doktorem technických věd a aby mu odevzdala
diplom doktorský.
Ve Vídni, 28. června 1909.
František Josef v. r.
Hr. Albert Apponyi v. r.
Z francouzských sněmoven.
Z Paříže, 9. července. (K. k.) Poslanecká sně
movna schválila 409 hlasy proti 59 několik doda-
tečných úvěrů, mezi jiným úvěr v obnosu 200.00
franků, určený na zúčastnění se Francie na mezi-
národní lovecké výstavě, která se pořádá ve Vídní
v r. 1910.
doktor
Gessmann
Petro
Josef
František Josef
Apponyi
Pešť
Vídeň
Hradec
Paříž
Francie
pešťský Josefov
14
article
Z Paříže, 9. července. (K. k.) Senát schválil
251 hlasy proti 7 osnovu zákona o pensijních požit-
cích železničních zřízenců, Za rozpravy vystoupii
ministerský předseda Clemenceau proti pozmě-
ňovacímu návrhu, kterým se žádalo, aby úřadníkům
byla odňata část jejichi pensijních požitků v tom pří-
padě, když neoprávněně poruší smlouvu. Odůvod-
ňoval své stanovisko tím, že tímto návrhem obme-
zuje se zákonem uznané právo na stávku a položil
otázku důvěry. Poněvadž navrhovatel upustil o
svého pozměňovacího návrhu, prohlásil Clemenceau
že otázka důvěry jest bezpředmětnou,
Odhalení rovolucionáře Burcova.
Z Paříže, 9. července. (K. k.) Notou „Agence Ha
vas“ popírá se zpráva, že ministerský předseda Cle-
menceau vyjádřil se vůči četným poslancům, že na-
byl přosvědčení o totožnosti Hardinga s Lande
senem,
Zbraně pro kubánskou vládu.
Z Havany, 9. července. (K. k.) President Gomez
vydal dekret, podle něhož zrušují se smlouvy, ktere
uzavřel agent kubánské vlády v Německu a Franci
o dodávce děl a ručnic. Zároveň zřizuje se komise
sestávající z nejvyššího velitele Pia Guery a dvou
důstojníků, která navštíví Spojené státy a Evropua
má prostudovati nejlepší modely a uzavříti nové
smlouvy. Tato opatření jsou následkem protestu Spo-
jených států.
Clemenceau
Harding
Lande
Gomez
Franek
Pius Guera
Paříž
Havana
Německo
spojený stát
spo
Evropua
15
article
Nepokoje v Bolivii.
Z Nového Yorku, 9. července. (K. k.) Z La Pazu
(Bolivia) se oznamuje: K vůli rozhodnutí presidenta
argentinské republiky v pohraničním sporu mezi
Peru a Bolivií, kteréžto rozhodnutí dopadlo úplně
ve prospěch Peru, podnikla luza dnes v noci zuřivý
útok na argentinské vyslanectví, takže musilo býti
vysláno vojsko, poněvadž byly obavy o bezpečnost
vyslance Donsecy. Argentinské a peruanské vysla-
nectví jest nyní přísně střeženo! Ve všech částech
města dochází ku projevům proti Peru a Argentině
Revoluce v Persii.
Z Teheranu, 9. července. (Reuter.) Sipahdar
Sardar-Asad přibyli v čele nacionalistů do Iafzabadu,
který leží 5 ml západně od Teheranu. Má se za to
že nacionalistické vojsko vnikne v noci do hlavního
města.
Boje v Marokku.
Z Madridu, 9. července. (K. k.) „Heraldo“ ozna-
muje z Melily: Dnes dopoledne bylo 5 dělníků, za-
městnaných u dolů rifských, kteří pracovali na mo-
stě přes Sidi-Musu, přepadeno Maury. Zabiti byli
dělníci a pátý byl poraněn. Guverněr odebral se n
místo činu v čele vojenského oddílu. Z Melilly lze
viděti hořicí vesnice beduinské a slyšeli jest střel
bu z ručnic a děl.
Z Melilly, 9. července. (K. k.) V 5 hodin odpo
ledne byly sem dopraveny mrtvoly důstojníka a ně
kolika vojáků. Dále sem byli dopraveni setník, poru
čík a přes 30 vojáků, kteří byli v boji poraněni.
Z Melilly, 9. července. (K. k.) Podle posledních
zpráv zmocnil se guvernér generál Murina Kazbal
Xadoru bez všelikého odporu. Kabylové, kteří pro-
vedli přepadení, byli těžce potrestáni. Večer byl sen
dopraven ještě druhý poraněný poručík. Kabylové
zkomolili mitvoly usmrcených dělníků a pokusili s
je spáliti, v čemž jim však bylo zabráněno přícho
dem vojska.
Asad
Maur
Murin
Kabyl
Bolívie
Nový York
Le Paz
Peru
Argentina
Persie
Teheran
Sipahdar Sardar
Maroko
Madrid
Sidi
Musa
Melilla
Reuter
ml
16
article
Z Madridu, 9. července. (K. k.) Ministr vnit
prohlásil, že příhody v Melille ospravedlňují opatře-
ní, učiněná z opatrnosti. Poslanecké sněmovně a
ministerskému předsedovi byla ihned podána zpráví
o příhodách. Zejtra koná se ministerská rada, aby
se usnesla o energických opa třeních.
Z Paříže, 9. července. (K. k.) S veškerou vý
hradou se oznamuje, ze ministr vojenství generá
Linares obdržel telegram od zuvernéra melillského
v němž tento soudí, že zejtra bude napaden ješťě sil-
nějším nepřálelským oddílen.
Z Melilly, 9. července. (K. k.) Za včerejšího boje
bylo na straně španělské poraněno 20 vojáků a za-
jato bylo 12 Kabylů. Počet Kabylů páčí se na 4000
Z Madridu, 9. července. (K. k.) „Mondo“ sděluje
že důstojníci, meškající na dovoleně, byli telegrafichy
vyzváni, aby se vrátili ke svým sborům.
Z Melilly, 9. července. (K. k.) Dělostřelectve
srovnalo se zemí beduinské vesnice Mozuzů. Poně
vadž Kabylové kladou odpor a mají početní pře-
vahu, byly tam odeslány vojenské posily, Má se z
to, že boj byl velice divoký. Generál Murina, náčel-
nik odeslaněho tam vojska, zmocnil se stratezickě
posice Abalaya. Podle posledních zpráv z 5. hod
odpol. zdá se, že byl zjednán klid.
Hrabě Kazimír Badeni.
Polská Halič včera náhlou smrtí hr. Kazi-
míra Badena pozbyla vynikajícího silného a vy-
soce významného rodáka a vlastence. Mnoho
je občanů i ve vlasti naší, kteří stejně jako Po-
láci jatí jsou bolestnými pocity ze zprávy o Ba-
denové skonu. Truchlí dnes proto, že na poli
tickou postavu jeho vzpomínají s vděčností, jíž
si polský ministerský předseda od lidu českého
opravdu zasloužil.
Kabyl
Murin
Baden
Kazi
Madrid
Melilla
Paříž
Linares
Halič
Z Madrid
Mondo
Kabyl
17
article
Ať se o podrobnostech Badenova jednání
a postupu v roli vůdčího státníka soudí jakkol
— soud takový je vždy nekonečně snazší nežl
skutečná práce — ať se jakkoliv uvažuje o Ba-
denově duchu jeho správní služby v Haliči, my
Čechové jednáme správně, jestliže hr. Badena
posuzujeme podle jeho hlavních činů povahy
celostátní. A tu na prvním místě stojí fakt, že
hr Badeni jako předseda ministerstva podníkl,
zahájil a provedl — že nikoli na trvalo, nen
jeho vinou — zásadní převrat vládní soustavy
předlitavské: uznáním zásady plně rovnopráv-
nosti a rovnocennosti národa českého i jejím
faktickým provedením proslulými i pověstnými
jazykovými nařízeními.
Tento veliký, dosud největší pro Čechy čin
státní politiky uskutečnil hr. Badeni se svolením
panovníkovým a jeho zárukou, když byl v oboru
správy státní pronikl, zdárně se uplatnil a tak
pevného nabyl postavení.
Pro posouzení a ocenění tohoto státnického
díla nemůže býti směrodatným oportunistická
vzpomínka, že jazyková nařízení vyvolala zvý-
šený německý boj vyhlazovací proti českým
menšinám, protože zápas ten je částí podstaty
našeho bytu národního a poněvadž mimo obor
tento je záležitostí povahy zákonodárné i správ-
ní. Mimo to skutečnost, dějinami doložená, učí
nás všechny, že právě český zápas o plnou
rovnoprávnost a rovnocennost národa českého
dostal v jazykových nařízeních oporu, jejíž
mravní význam trvá dosud a která tento oddíl
našeho národně-politického snažení povznesla
i zmnožila. Tato kniha našeho národního života
jest a dlouho ještě zůstane otevřena; jméno h.
Kazimíra Badena však je v ní již zaznamenáno
na mistě, jež náleží mezi nejčestnější.
Badenův
Čecho
Baden
Halič
18
article
Před jazykovými nařízeními provedl hrabe
Badeni jiný velký čin politický: změnu voleb-
ního řádu pro říšskou radu tím způsobem, že
zřízena byla všeobecná třída voličská s vše-
obecným, rovným a tajným právem hlasovacím.
Mnobo bylo těch, kdož tuto volební novelu
zavrhovali jako zastanci všeobecného práva vo-
lebního, a dosti bylo těch, kdo ji zamítali jako
odpůrci této volební soustavy. Všeobecná třída
voličská náleží již jen minulosti, je zřízením do-
živším a odbytým, ale tato skutečnost neumen-
šuje zásluhu hr. Badena o vývoj volebního prá-
va v Předlitavsku. Dvojí význam měla: jednak
prolomila německou zásadu zájmového zastou-
pení, jednak byla prvním, byť jen částečným
nedokonalým úspěchem ideje všeobecného práva
hlasovacího, a zajisté svou měrou usnadnilat
její vítězství, které dovršeno bylo uzákoněním
všeobecného, rovného, přímého a tajného práva
hlasovacího pro volby poslanců říšské rady.
Baden
Předlitavsko
19
article
Historický zápas česko-německý sklonil se
právě za hr. Badena na stranu českou; že při
ní nezůstal, nezavinili ani poslanci čeští, an
hr. Badeni, a nerozhodla snad ani německá ulice
v Brně, v Aši, v Chebu v Žatci, ve Štyrském
Hradci, v Linci a ve Vídni, nýbrž činitelé jiní
naprosto chránění před otevřeným úsudkem
Padá-li část viny na hr. Badena, spočívá v tom
že všecku skoro německou byrokracii nechal
na jejich místech, zahřívaje hady na svých
prsou. Tito jeho nepřátelé náleželi mezi nejlepší
informatory a pomoeníky německé obstrukce.
A co všichni tito odpůrci spravedlnosti nedoká-
zali, dovršila obnova rakousko-uherského vy
rovnání, ku provedení předepsaná na lhůtu ne-
dosažitelnou. Na tomto poli byl hr. Badeni po-
ražen, padl však pro kus spravedlnosti, který
uskutečnil českému národu; to je historická
pravda, kterou každý pravdymilovný Čech uzná
s projevem úcty k jejímu tvůrci.
Baden
Brno
Aš
Cheb
Žatec
Štyrský Hradec
Linec
Vídeň
Čechy
20
article
Český lid uznal ji hned po pádu hr. Ba-
dena: projevem Prahy královské a českých měst
i okresův, konečně obrovskými demonstracemi
nejširších vrstev lidových.
Od té doby uplynulo téměř dvanáct let, ale
myšlenka rovnoprávné vládní soustavy, v rada
koruny tehdy nastolená hr. Badenem, žije dosud
a zůstává i pro budoucnost prvořadou složkou
vnitropolitickou. A tím způsobem trvá i dobrá
památka hr. Badena v letopisech novodobé po-
litiky české.
Ze Lvova, 10. července. (K. k.) Pohřeb ze-
snulého bývalého ministerského předsedy hra-
běte Badena koná se v pondělí 12. t. m
v 11 hod. dopoledne v Busku.
Ze Lvova, 10. července. Smrt br. Kazimira
Badena nebyla náhlou. Již před několika měslci
zjisti lékaři, že jeho stav jest beznadéjný.
Paciont sám tušil, že jeho dnové jsou sečtení
a byl oddán svému osudu. Ačkoliv byl fysicky
zlomen, přece sledoval se vzácnou bystrostí du-
ševní a nevšedním zájmem veškeré události ve-
řejného života. Ještě předevčírem napjatě se
tázal, jaký výsledek mělo jednání s obstrukčními
stranami na říšské radě. Zvláštní osud tomu
chtěl, že zemřel on, kterého povalila německá
obstrukce, ve chvíli, kdy Slované provádějl
obstrukci na říšské radě.
Z Vídně, 10. července. Císař zaslal kon-
dolenci vdově po hr. Kazimíru Badenovia
jeho bratru maršálku hr. Stanislavu Bade-
novi. Císař bude na pohřbu zastoupen.
Baden
Kazimira Baden
Paciont
Slovan
Badenovius
Bade
Baden
Lvov
Busk
Vídeň
21
article
Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštaího zpravodaje »Národních Listů«.)
V Záhřebě, 8. července 1909.
Svědek Trbojevič Dane dva měsíce
vězení si odseděl, protože jako písař u policie
zneužil svého úřadu. Dru. Žárko Miladinovičovi
vystavil cestovní pas do celého světa, ale
poutník svět světem nechal a jen do Bělehradu
dojíždíval. K němu zase do Rumi hosté ze
Srbska přicházivali. Tu i tam zjevil se i ně-
který vojvoda z Makedonie, jeden dokonce až
z měsla Bilolje. Kočí Gloke svědkovi vyprávěl,
že dr. Miladinovič sbíral peníze i šat pro po-
vstalce v Makedonii.
Tarrabochio s dnešní výpovědí Trbojevi-
čovou spokojen není a vytýká mu, že »lo jeu
dijametralnoj opreci (rozporo) sa onim, što (co)
sje u iztrazi (vyšetřování) govorili.«
Dabič Cojetko ve vězení bývá jako
doma. Dnes odhaluje roušku z tajemství vele-
zrádných příprav. Opravdu, Rakousko mělo na
kahánku. To jakýsi Aca Lucič z Bělehradu
tajné depeše dru. Miladinovičovi nosil. Jednou
nedopatřením jednu kterémus policajtovi předal.
Pěkné věci byly v depeši. Šedesát tisíc vele-
zrádců jako jeden muž stálo a ani jeden Austrie
se nebál. Na slovo čekali. To padnout a Bosnu
pro Rskousko navždy byla ztracena. A to »ná-
rodní« vojsko dr. Miladinovič vydržoval. V Srb-
stvu jich měl šest set. Ano, zle bylo! Kte-
rýsi finanční dozorce svědkovi ukázal na
jednu loď. Pane, bylo na ní zboží! Zvláště
pušek, v sluneční záři jen jen se leskly.
Trbojevič
Miladinovič
doktor
Aca Lucič
Srb
Záhřeb
Bělehrad
Srbsko
Makedonie
Trbojevi
Rakousko
Bosna
22
article
Směl! a neopatrní byli ti velezrádei l
Svědek proto nic se nediví, že Srbsko
z Rakouska žádný respekt nemělo. Chudák
Dabič. V Šabci ho vězníli. Nalupali mu jich
tam jako hloupému Honzovi v pohádce. Stravu
Srbům nepochválil — ve vězeních bánoviny
lépe mu chutná. Proto byl rád, když ho pustili.
Předseda srdečně ho politoval: »Onda su vas
dobro izlemali (napráskali) i poslali kuči (domů).«
Pustili ho. Domlouvali mu Srbáčkové, aby proti
dru. Miladinoviči nesvědčil i dinary do kapes
mu nastrkali. Ale přišli na pravého. Ne a ne
peníze vzít. A dnes svědčí. Poslechněme však,
co »poctivec« v Šabci mluvil. Tam před soud-
cem (chycen byl v špehování) nařikal, že vyše-
třujíel soudce dr. Košutič ho chytil za hrdloa
že naň se rozkřiknul: »Vlašino. Ti sve (vše)
znáš. Ovdje nema Srba. Vi ste prokleti Srbi.«
Obhájcové mu to, co v Šabci mluvil, předčitají.
Ale ferina i tu si ví rady. Řekl to tak Srbům,
ano. Ale co máš dělat? Duše ti je drahá. Slovo
snadno pustiš, ale jak jednou duše z těl
vyjde — ach, potom . ..
Dabič
Srba
Srbáčková
Miladinovič
doktor
Košutič
Srb
Srbsko
Rakousko
Šabac
23
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ecole des Hautes Etudes Sociales
Talo vysoká škola pařížská, jež bobatost
látky, která se na ní přednáší ve čtyřech oddě-
lených kursech (1. Ecole de Morale, de Philo-
sophie et de Pědagogie, 2. Ecole Sociale,3
Řeole de Journalisme, 4. Ecole d'Art) a význa-
mem i zvučnými jmény přednášejících, mezi
nimiž jsou přední representanti francouzského
světa vědeckého, politického, uměleckého i žur-
nalistického, rozesilá v těchto dnech svoje pro-
gramy s rozvrhem látky pro přiští rok (1909/ 10).
v nichž zejmena seznam lekcí přednášených
v oddělení školy žurnalistické poutt
pozornost.
Vedení školy spočívá v rukou předsedy.
jímž jest Eugěne Fournire a místo-
předsedy, gen. sekretáře listu »Journal des D -
bats« Eug. Ripaulta. Týž přednášeti bude
v přištím roce také ve svém kursu o professio-
nálním turnalismu o těchto předmětech : Tisk
a jeha akoly morální i sociální. — Moderní
žurnalisnika, její kategorie a karakteristiky. —
Sestav žurnálů: články, informace, feuilleton,
různé rubriky, atd. — Praktické cvičení žurna-
listické provede Henri Guernit. — O otáz-
kách dramatické kritiky (s praktickými ovičení-
mi) přednášeti bude G. Timm o ry.
Morale
jít Phit
jít Pědagogie
jít Journalisme
Henri Guernit
G Timm
Hautes Etude
Tala vysoký
Ecol Sociale
Ecol d ' Art
24
article
Z nejzajímavějších kursů dalších jsou
Prof. Charles Seignobos: O politické
výchvvě žurnalisty. — Albert Thomas,
redaktor »L'Humanité«: O sociální výchově žur-
nalisty. — M. Jean-Bernard: O historické
výchově žurnalisty. — Edmund Hermance
advokát apelačního dvora: O právnické výchově
žurnalisty. — Jednotlivé conference v různých
oborech moderního žurnalismu míti budou nej
přednější žurnalisté pařižští, tak Raymo n
Recony, redaktor »Tempsu« (o politice za-
hraniční), Ludovic Naudeau, redakton
»Journalu« (o zpravodajství válečném), Andre
Morizet, red. »L'Humanité« (o politice so-
ciální) Francis Delaisi, red. » Nouveliese
(o politice finanční) atd.
Podrobné informace a programy zašle
ochotně sekretariát školy (16, rue de Sorbonne)
Seignobos
Thomas
Jean
Bernard
Edmund Hermance
Temps
Andr
Delaisi
Sorbonne
Ludovic Naudeau
Nouvelies
25
article
V Dublině (v Irsku) zemřel ředite
tamního L abbey-theatru a přední dra-
matik irský John Syndge, jenž jako spiso-
vatel i jako ředitel divadelní mnoho zásluhsi
ziskal o národní drama irské.
V pozůstalosti po Jonasu Lie, ze-
snulém spisovateli norském, vedle jeho zápisek.
o nichž jsme obšírnější zprávu přinesli, nale-
zena byla také kniha původních bájek, sbor-
ník úplně připravený do tisku, z néhož dosu
nic nebylo vydáno. Kniha vyjde tiskem na pod-
zim v Kristianii.
Ředitel berlínského »Lessingtheatru« O tto
Brahm vyznamenán byl od švédského krále
řádem Olafovým za skvělé provedení
Ibsenova cyklu. Brahmův ensembl má
dnes ve svém středu všeobecně za nejlepší
uznávané představitele dramat Ibsenových.
Z podnětu rektora pařížské university Li-
arda založena známým mecenášem a podpůr
cem vědeckého bádání Albertem Kah-
nem zvláštní nadace 2,000.000 franků
z nichž úroků má býti užíváno tímto způsobem
Učenci z celého světa, kteří učiní nějaký vý-
znamný objev, nebo novými theoriemi v jakém-
koli oboru vědeckého bádání budou zasluhovati
pozornosti vědeckého svěla, budou pozvání na
universitu pařížskou k přednášce,
po případě k serii přednášek. Samozřejmě
i francouzským učencům v obdobném případě
má býti umožněno, aby na pozvání ciziny mohli
tam jeti za účelem výkladu či obhájení svého
vynálezu či svojí theorie.
pe
zož s
za boera
Syndge
Lie
Brahm
Olafův
Ibsenův
Brahmův
Kah
Dublin
Irsko
Kristiania
27
article
K psychologii koček.
K psychologii koček.
Psychologie zvířat zabývá se ode dávna obtíž-
ným problemem, zdali u zvířat kromě neuvědomě-
lého a instinktivního pudu napodobení existuje jaké
vědomé a úmyslné napodobování. Pokusy, jež byly
v poslední době konány s kočkami, pokud se týče
nejoblíbenějšího zaměstnání těchto zvířat, totiž chy-
tání myší, vedly k zajímavým výsledkům, jež do-
volují odpověděti na otázku kladně.
V „Century Magazine“ sděluje profesor Harvard
ské university Robert Yerkes v delším článku někter
podrobnosti těchto pokusů, které konal společně s
drem. Berryem. Již před deseli lety zabýval se pro
Thorndike stejným problemem, dospěl však při svýeh
pokusech k výsledkům úplně negativním. Nové po-
kusy měly proto lepší výsledek, že byly prováděny
s větším počtem koček a po delší dobu. Po celých
šest měsíců bylo devět koček pozorováno každý den
tři hodiny.
Thorndike
Harvard ský univerzita Robert Yerke
Centura magazín
28
article
Nejlépe hodila se k pokusům kočka z ostrova
Manu se svými třemi koťaty. Zvířata byla dána do
klecí, z nichž se mohla navzájem zcela dobře po-
zorovati, a ukázalo se, že kofata, viděla-li starou
kočku šestkrát nebo vícekrát něco dělati, naučila se
od ní různým kouskům, na příklad odsunouti zá-
vorku u dvířek, píti nléko z láhve nebo kutáleti míč
do díry. Otevírati dvířka naučilo se jedno kotě za
dvacet minut, druhé asi za stejnou dobu, třetí však
nemohlo to dovésti ani za pět dní, ačkoli se velmi
namáhalo. Chápání zvířat pokračovalo pomalu, ale
schopnost vědomého napodobení ukázala se u nich
vyvinuta
Nejzajímavější experiment záležel ve zkoumání
jak se kočka učí chytati myši. Kotata byla ve věku
pěti měsíců, kdy byla již dosti velká i silná, aby
mohla usmrtiti třeba velkou myš, zavřena do velké
klece společně s myší. Ovšem se přihlíželo k tomu
aby nikdy před tím neviděla myš chytnouti nebo
usmrtiti. Kočičky se z počátku velké černé myší
trochu bály a blížily se k ní velmi opatrně. Když
myš, celá vyděšená, utíkala, běžely za ní a počaly
Kočička
29
article
si s ní hráti, aniž by ji nějak škrábly nebo jí jinak
ublížily. Za hodinu byla myš bez nejmenší pohromy
odstraněna z klece.
Při těchto několikráte opakovaných pokusech ne-
jevily kočky nejmenšího instinktivního pokusu myš
chytrouti, vsmrtiti a sežrati. Ponenáhlu přivykala
koťata nové živé hračce, někdy také zasáhla jí dráp-
ky silněji, ale nikdy nezranila myš vážně, ani když
byla 24 hodiny ponechána o hladu. Po temto šesti-
nedělním uvykání na myš byla kofatům dána při-
ležitost viděti starou kočku, jak usmrtila a žrala
myš. Mělo se konstatovati, zdali se aspoň nyní na-
učí chytání myší, které se posud pokládalo za in-
stinkt kočkám vrozený.
Když si právě jedno kotě s myší hrálo, byl
náhle do klece puštěna stará kočka, která hned myš
usmrtila a sežrala před očima kotěte. Na to byla
stará kočka opět odstraněna z klece a kotěti dána
jiná myš. Hrálo si s ní jako si dříve hrálo s jinými.
bez nejmenší známky, že by si bylo pamatovalo.
co právě vidělo. Teprve, když stará kočka několi-
kráte před kofaty usmrtila myši a dala jim také žráli
jejich maso, naučila se kotata ponenáhlu také chytati
myši.
Tímto pokusem Bylo tedy dokázáno, že kotatn
ve věku do pěti až sedmi měsíců nemají žádné in-
stinktivní náchylnosti k chytání a usmrcování myší.
nýbrž že se tomu učí teprve častějším pozorováním
staré kočky, činí to tedy vědomým a úmyslným na-
podcbováním. Ovšem to bylo zjištěno posud jenu
jednoho druhu koček, totiž z ostrova Manu. Jako
výsledek všech svých četných pokusů o schopnosti
napodobení u koček zjistil dr. Berry, že se u nich
jeví vědomě napodobováni, že kočky do jistého stup-
ně napedobují také výkony člověka a že neusmrcují
a nežerou myši instinktivně, nýbrž učí se tomu te-
prve napodobením.