ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c78e00c0-8d73-11dc-9b9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 65, person 97, org 9, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v sobotu 10. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 188.
4 article
Horanní a večerní listy předpláci se V Praze v administracit na měslc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou- a měste. n čtvrt ieta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měslo. . . . . 2 K 30 h Poštou nis měsle na evrtieta : . . . k s dvoji zásílkou něsle na štvrt iota: . . . i k d
Praha
5 article
ečerní ámí
6 article
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . vočerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed. Přodplacení a insorty přijímá administraco v Marianské ul., 5. Tam nacházejí se těl Pedakce, tiskárna a sxpedlne „Národnich Listů“ Rukopísy se novracejl
Pedakka
7 title
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
8 article Všechno je rozbito
Všechno je rozbito Z Vídně, 10. července. Všechno je rozbito . . . takový vzkaz přinesi právě v 1 hodinu 30 minut předseda výkonného výboru německých stran dr. Syl- vester, který předsedal v konfereneích klu- bovních, od včera konaných, do velikého vesti- bulu parlamentního paláce, kde bylo shro- mážděno na 100 poslanců a velmi četní žurna- listé jak zdejších, tak mimovideňských listů. Již včera večer byla situace zkalena cestou, kterou podnikli bar. Chiari, dr. Gror s s K. H. Wolf k bar. Bienerthovi, aby jej upo- zornili, že osuuje se akce vlastně proti němu. Dnes ráno pracováno v tom smyslu dále a pů- sobeno bylo na křesťanské sociály, aby nepro- půjčovali se za hrobaře syslemu Bienerthova. nad který nemůže býti pro Němce výhodnějšího. O 10. hodině sešli se poslanci dr. Grosa dr. Lueger a dr. Sylvester s posl. drem. Šusteršicem, Udržalem a Staňkem k poradě, jež trvala do půl 12. hodiny a která byla přerušena, aby stalo se dorozumění s bar. Bienerthem a výkonné výbory jednotlivých stran aby se usnesly. Bylo totiž posl. Šusteršičem žádáno: 1. aby všechny pilné návrhy byly od- volány; 2. aby podán byl pilný návrh toliko jediný, který by se mohl eventuálně projednati 2ž po předlohách obchodně politických a který by se týkal agrární banky bosensko-hercegov- ské; 3. aby sněmovna vyslovila se způsobem závazným, že podporovati bude jen vládu tako- vou, která by vykonala zásady, obsažené ve známých pilných návrzích a resolucích Šuster- šičově a Vukovičově.
doktor Syl Chiari Gror Wolf Bienerth Bienerthův Němec Groso Lueger Sylvester Šusteršic Udržal Staněk Šuster Vukovičův Vídeň Šusteršič
9 article
Bar. Bienerih odmítl přistoupiti na takový projev. Výkonný výbor německých stran za- choval se rovněž záporně, namitaje, že nemůže se vázati pro budouci konstellaci a že nemůže býti laké vláda podrobena pro budoucnost usne- sení, které se stane ve chvíli přílomně. Fakticky však byly motivy politické. Němečti pokrokove bojí se, že křesťanští sociálové vejdou v kon- sreilaci, ve které by sami hráli housle první. strany německo-pokrokové aby vůbec nebyly připuštěny, nebo aby hrály housle druhé,« »Hrozl-li Němcům osud oposice« — pravil nám čelný vůdce německý — »pak jest lépe, aby osud ten nás postihl teprve na podzim, než abychom nyní již sami nosili kamení pro oltář, na kterém postavena bude socha nové většiny proti nám.« V klubu křesťansko sociálním konstatoval dr. Lueger, že nedosažena žádná dohodaa že následkem toho dnes bude říšs ká rada prohlášena uzavřenou a že to bude zejtra ve »Wiener Zigu.« vyhlášeno. Z Vídně, 10. července (K. k.) Jednání, vedeně v posledních dnech a čelíci k dělnosti sněmovny, se nezdařilo. Proslýchá se, že sně- movní zasedání bude neprodleně uza- vřeno. Z Vídně, 10. července. V parlamentě bylo ujišťováno, že řlšská rada sejde se opět teprve v listopadu a že do té doby bude zjednán smír ko- runy s Maďary.
Němec Lueger Wiener Ziga Maďar Vídeň
10 article
Z Vídně, 10. července. Jednání, kterým přivoděn konec letošní sesse říšské rady, bylo toto: „Dr. Šusteršič žádal, aby v úterý projednal se tento pilný návrh: „Snémovna uka- zuje na své usnesení ze dne 11. března a 8. června t. r. o maďarské bance bosensko-herce- govské a jest pevně odhodlána uplatniti vůli svoji za všech poměrů. Sněmovna tedy vyslo- vuje očekávání nejurčitější a vyzývá kategoricky vládu, aby užívajíc veškerého svého politického vlivu, zmařila fakticky zahájení činnosti k vyva- zení kmetů bosensko-hercegovských agrární pri- vilegovanou bankou bosensko-hercegovskou naopak vymohla, aby vyvazení pozemků v Bosně a Hercegovině dálo se pouze jako záležitost ve- řejná a zemskými prostředky, při čemž by vy- loučen byl každý podnik soukromý, jakož aby vyvazení to dělo se výhradně orgány zemské správy a následkem toho všechny soukromým podnikům se zřetelem k vyvazení kmetů udělené
Šusteršič Vídeň Boseň a Hercegovina
11 article
výsady a výhrady byly prohlášeny neplatnými, aniž by měly nárok na nějakou náhradu.“ V rozpravě na to konané byli zástupcové dosavadních vládních stran proti textu této re- soluce, zejména se žádalo, aby se změnila mi- sta, podle kterých musila by vláda podati de- misi, kdyby nemohla vykonati příkazy touto re- solucí udělované. Zástupcové vládních stran dodali však, že jsou ochotni s jednotlivými kluby se poraditi. Potom se odebrali dr. Sylvester a dr. Lueger k bar. Bienerthovi a sdělili mu znění pilných resolučních návrhů Šusteršičových. Bar. Bienerth odpověděl, že nemůže resoluci přijati ve znění navrženém a udal místa, která by se musila podle jeho mínění změniti, kdyby vláda na resoluci vůbec přistou- pila. Dr. Sylvester a dr. Lueger vrátili se do konference, kdež oba žádali, aby se změnila resoluce, pokud se lýče uplat- nění celého politického vlivu vlády a pokud se dotýče výzvy kategorické na vládu, aby se tato místa vypustila, takže by ministerstvo 9Biener lhovo nemusilo podati demisi, kdyby nemohlo provésti resoluci tu. Zástupcové stran obstruk- čních však odmítli každou změnu a tím bylo jednání definitivně zmařeno.
doktor Sylvester Lueger Bienerth Šusteršičový
12 article
Vládní hlas o krisi. Z Vídně, 10. července. (K. k.) »Fremden- blatt« píše: Kdo se nepředpojatě dívá na prů- běh nynější krise parlamentní od toho okamžiku, kdy byly podány první pilné návrhy, až ke vče- rejší konferenci ministerského předsedy s vůde obstrukčních stran, musí dospěti k poznání, že vláda od prvopočátku trvala na stanovisku, ne- poskytnouti žádných koncesí, ani politických ani národních za odvolání pilných návrhů. Svob. pán Bienerth naopak stále kladl dů raz a potvrzoval názor, že se nesmí couvnoui před touto obstrukcl. S nemalým udivením čte se nyní ve vídeňských telegramech »Franf. Zigu.«, že vláda kapituluje nebo ustupuje před obstrukei, tvrzení to, které znamená pravý opak skulečných poměrů. Zahraničnímu tisku jest ovšem násled- kem měnivých a složitých momentů, které ve věcech rakouských vždycky padají na váhu těžko podati věrný obraz vývoje naší vnitrn politiky. Proto dlužno dvojnásobné toho litovati, když veřejně mínění v Německu nesprávnými a nepřislušnými informacemi, jaké dostaly se do tak váženého a rozšlřeného listu, jako je- »Frankf. Zig«, jest o rakouských poměrech trvale nesprávně informováno.
Bienerth Franf Ziga Vídeň Fremden Německo
13 article
Řevnivost mezi německými stranami. Z Vidně, 10. července. Nerozbije-lise dnešní poslední pokus, podniknutý křesťanskými sociály na záchranu dělnosti poslanecké sně- movny v nynějším zasedání, bude to pravý div a zázrak. Rozbije-li se však, bude to nesporně zásluhou tak zvaných německých stran svobudo- myslných, které ze žárlivosti dílo křesťanských sociálů maří, bojíce se, že tito chtějí založiti no- vou koalici, ve které by byli křesťanšti sociálové pány a ve které by zůstali němečtí liberálové buď seděti v koutě nebo by tam vůbec nebyl možni. Tato eventualita byla již ostatně předvi- dána předevčírem, když dr. Gessmann učini první krok ke kompromisu se stranami obstrukč- ními. Tenkráte pravil německo-liberální profesor k žurnalistům: »Uvidite, že černým Petrem budeme zase my. Na nás v poslední chvíli zů- stane vina, že jsme kazimiry.« Čestné doklorství arcivévodovi. Z Pešti, 10. července. (K. k.) Dnešní úřadn list uveřejňuje následující: Na návrh uherského ministra kultu a vyučování dovoluji, aby pešťská Josefova vysoká škola polytechnická jmenovala Jeho c. a k. Výsost arcivévodu Josefa čestným doktorem technických věd a aby mu odevzdala diplom doktorský. Ve Vídni, 28. června 1909. František Josef v. r. Hr. Albert Apponyi v. r. Z francouzských sněmoven. Z Paříže, 9. července. (K. k.) Poslanecká sně movna schválila 409 hlasy proti 59 několik doda- tečných úvěrů, mezi jiným úvěr v obnosu 200.00 franků, určený na zúčastnění se Francie na mezi- národní lovecké výstavě, která se pořádá ve Vídní v r. 1910.
doktor Gessmann Petro Josef František Josef Apponyi Pešť Vídeň Hradec Paříž Francie pešťský Josefov
14 article
Z Paříže, 9. července. (K. k.) Senát schválil 251 hlasy proti 7 osnovu zákona o pensijních požit- cích železničních zřízenců, Za rozpravy vystoupii ministerský předseda Clemenceau proti pozmě- ňovacímu návrhu, kterým se žádalo, aby úřadníkům byla odňata část jejichi pensijních požitků v tom pří- padě, když neoprávněně poruší smlouvu. Odůvod- ňoval své stanovisko tím, že tímto návrhem obme- zuje se zákonem uznané právo na stávku a položil otázku důvěry. Poněvadž navrhovatel upustil o svého pozměňovacího návrhu, prohlásil Clemenceau že otázka důvěry jest bezpředmětnou, Odhalení rovolucionáře Burcova. Z Paříže, 9. července. (K. k.) Notou „Agence Ha vas“ popírá se zpráva, že ministerský předseda Cle- menceau vyjádřil se vůči četným poslancům, že na- byl přosvědčení o totožnosti Hardinga s Lande senem, Zbraně pro kubánskou vládu. Z Havany, 9. července. (K. k.) President Gomez vydal dekret, podle něhož zrušují se smlouvy, ktere uzavřel agent kubánské vlády v Německu a Franci o dodávce děl a ručnic. Zároveň zřizuje se komise sestávající z nejvyššího velitele Pia Guery a dvou důstojníků, která navštíví Spojené státy a Evropua má prostudovati nejlepší modely a uzavříti nové smlouvy. Tato opatření jsou následkem protestu Spo- jených států.
Clemenceau Harding Lande Gomez Franek Pius Guera Paříž Havana Německo spojený stát spo Evropua
15 article
Nepokoje v Bolivii. Z Nového Yorku, 9. července. (K. k.) Z La Pazu (Bolivia) se oznamuje: K vůli rozhodnutí presidenta argentinské republiky v pohraničním sporu mezi Peru a Bolivií, kteréžto rozhodnutí dopadlo úplně ve prospěch Peru, podnikla luza dnes v noci zuřivý útok na argentinské vyslanectví, takže musilo býti vysláno vojsko, poněvadž byly obavy o bezpečnost vyslance Donsecy. Argentinské a peruanské vysla- nectví jest nyní přísně střeženo! Ve všech částech města dochází ku projevům proti Peru a Argentině Revoluce v Persii. Z Teheranu, 9. července. (Reuter.) Sipahdar Sardar-Asad přibyli v čele nacionalistů do Iafzabadu, který leží 5 ml západně od Teheranu. Má se za to že nacionalistické vojsko vnikne v noci do hlavního města. Boje v Marokku. Z Madridu, 9. července. (K. k.) „Heraldo“ ozna- muje z Melily: Dnes dopoledne bylo 5 dělníků, za- městnaných u dolů rifských, kteří pracovali na mo- stě přes Sidi-Musu, přepadeno Maury. Zabiti byli dělníci a pátý byl poraněn. Guverněr odebral se n místo činu v čele vojenského oddílu. Z Melilly lze viděti hořicí vesnice beduinské a slyšeli jest střel bu z ručnic a děl. Z Melilly, 9. července. (K. k.) V 5 hodin odpo ledne byly sem dopraveny mrtvoly důstojníka a ně kolika vojáků. Dále sem byli dopraveni setník, poru čík a přes 30 vojáků, kteří byli v boji poraněni. Z Melilly, 9. července. (K. k.) Podle posledních zpráv zmocnil se guvernér generál Murina Kazbal Xadoru bez všelikého odporu. Kabylové, kteří pro- vedli přepadení, byli těžce potrestáni. Večer byl sen dopraven ještě druhý poraněný poručík. Kabylové zkomolili mitvoly usmrcených dělníků a pokusili s je spáliti, v čemž jim však bylo zabráněno přícho dem vojska.
Asad Maur Murin Kabyl Bolívie Nový York Le Paz Peru Argentina Persie Teheran Sipahdar Sardar Maroko Madrid Sidi Musa Melilla Reuter ml
16 article
Z Madridu, 9. července. (K. k.) Ministr vnit prohlásil, že příhody v Melille ospravedlňují opatře- ní, učiněná z opatrnosti. Poslanecké sněmovně a ministerskému předsedovi byla ihned podána zpráví o příhodách. Zejtra koná se ministerská rada, aby se usnesla o energických opa třeních. Z Paříže, 9. července. (K. k.) S veškerou vý hradou se oznamuje, ze ministr vojenství generá Linares obdržel telegram od zuvernéra melillského v němž tento soudí, že zejtra bude napaden ješťě sil- nějším nepřálelským oddílen. Z Melilly, 9. července. (K. k.) Za včerejšího boje bylo na straně španělské poraněno 20 vojáků a za- jato bylo 12 Kabylů. Počet Kabylů páčí se na 4000 Z Madridu, 9. července. (K. k.) „Mondo“ sděluje že důstojníci, meškající na dovoleně, byli telegrafichy vyzváni, aby se vrátili ke svým sborům. Z Melilly, 9. července. (K. k.) Dělostřelectve srovnalo se zemí beduinské vesnice Mozuzů. Poně vadž Kabylové kladou odpor a mají početní pře- vahu, byly tam odeslány vojenské posily, Má se z to, že boj byl velice divoký. Generál Murina, náčel- nik odeslaněho tam vojska, zmocnil se stratezickě posice Abalaya. Podle posledních zpráv z 5. hod odpol. zdá se, že byl zjednán klid. Hrabě Kazimír Badeni. Polská Halič včera náhlou smrtí hr. Kazi- míra Badena pozbyla vynikajícího silného a vy- soce významného rodáka a vlastence. Mnoho je občanů i ve vlasti naší, kteří stejně jako Po- láci jatí jsou bolestnými pocity ze zprávy o Ba- denové skonu. Truchlí dnes proto, že na poli tickou postavu jeho vzpomínají s vděčností, jíž si polský ministerský předseda od lidu českého opravdu zasloužil.
Kabyl Murin Baden Kazi Madrid Melilla Paříž Linares Halič Z Madrid Mondo Kabyl
17 article
Ať se o podrobnostech Badenova jednání a postupu v roli vůdčího státníka soudí jakkol — soud takový je vždy nekonečně snazší nežl skutečná práce — ať se jakkoliv uvažuje o Ba- denově duchu jeho správní služby v Haliči, my Čechové jednáme správně, jestliže hr. Badena posuzujeme podle jeho hlavních činů povahy celostátní. A tu na prvním místě stojí fakt, že hr Badeni jako předseda ministerstva podníkl, zahájil a provedl — že nikoli na trvalo, nen jeho vinou — zásadní převrat vládní soustavy předlitavské: uznáním zásady plně rovnopráv- nosti a rovnocennosti národa českého i jejím faktickým provedením proslulými i pověstnými jazykovými nařízeními. Tento veliký, dosud největší pro Čechy čin státní politiky uskutečnil hr. Badeni se svolením panovníkovým a jeho zárukou, když byl v oboru správy státní pronikl, zdárně se uplatnil a tak pevného nabyl postavení. Pro posouzení a ocenění tohoto státnického díla nemůže býti směrodatným oportunistická vzpomínka, že jazyková nařízení vyvolala zvý- šený německý boj vyhlazovací proti českým menšinám, protože zápas ten je částí podstaty našeho bytu národního a poněvadž mimo obor tento je záležitostí povahy zákonodárné i správ- ní. Mimo to skutečnost, dějinami doložená, učí nás všechny, že právě český zápas o plnou rovnoprávnost a rovnocennost národa českého dostal v jazykových nařízeních oporu, jejíž mravní význam trvá dosud a která tento oddíl našeho národně-politického snažení povznesla i zmnožila. Tato kniha našeho národního života jest a dlouho ještě zůstane otevřena; jméno h. Kazimíra Badena však je v ní již zaznamenáno na mistě, jež náleží mezi nejčestnější.
Badenův Čecho Baden Halič
18 article
Před jazykovými nařízeními provedl hrabe Badeni jiný velký čin politický: změnu voleb- ního řádu pro říšskou radu tím způsobem, že zřízena byla všeobecná třída voličská s vše- obecným, rovným a tajným právem hlasovacím. Mnobo bylo těch, kdož tuto volební novelu zavrhovali jako zastanci všeobecného práva vo- lebního, a dosti bylo těch, kdo ji zamítali jako odpůrci této volební soustavy. Všeobecná třída voličská náleží již jen minulosti, je zřízením do- živším a odbytým, ale tato skutečnost neumen- šuje zásluhu hr. Badena o vývoj volebního prá- va v Předlitavsku. Dvojí význam měla: jednak prolomila německou zásadu zájmového zastou- pení, jednak byla prvním, byť jen částečným nedokonalým úspěchem ideje všeobecného práva hlasovacího, a zajisté svou měrou usnadnilat její vítězství, které dovršeno bylo uzákoněním všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího pro volby poslanců říšské rady.
Baden Předlitavsko
19 article
Historický zápas česko-německý sklonil se právě za hr. Badena na stranu českou; že při ní nezůstal, nezavinili ani poslanci čeští, an hr. Badeni, a nerozhodla snad ani německá ulice v Brně, v Aši, v Chebu v Žatci, ve Štyrském Hradci, v Linci a ve Vídni, nýbrž činitelé jiní naprosto chránění před otevřeným úsudkem Padá-li část viny na hr. Badena, spočívá v tom že všecku skoro německou byrokracii nechal na jejich místech, zahřívaje hady na svých prsou. Tito jeho nepřátelé náleželi mezi nejlepší informatory a pomoeníky německé obstrukce. A co všichni tito odpůrci spravedlnosti nedoká- zali, dovršila obnova rakousko-uherského vy rovnání, ku provedení předepsaná na lhůtu ne- dosažitelnou. Na tomto poli byl hr. Badeni po- ražen, padl však pro kus spravedlnosti, který uskutečnil českému národu; to je historická pravda, kterou každý pravdymilovný Čech uzná s projevem úcty k jejímu tvůrci.
Baden Brno Aš Cheb Žatec Štyrský Hradec Linec Vídeň Čechy
20 article
Český lid uznal ji hned po pádu hr. Ba- dena: projevem Prahy královské a českých měst i okresův, konečně obrovskými demonstracemi nejširších vrstev lidových. Od té doby uplynulo téměř dvanáct let, ale myšlenka rovnoprávné vládní soustavy, v rada koruny tehdy nastolená hr. Badenem, žije dosud a zůstává i pro budoucnost prvořadou složkou vnitropolitickou. A tím způsobem trvá i dobrá památka hr. Badena v letopisech novodobé po- litiky české. Ze Lvova, 10. července. (K. k.) Pohřeb ze- snulého bývalého ministerského předsedy hra- běte Badena koná se v pondělí 12. t. m v 11 hod. dopoledne v Busku. Ze Lvova, 10. července. Smrt br. Kazimira Badena nebyla náhlou. Již před několika měslci zjisti lékaři, že jeho stav jest beznadéjný. Paciont sám tušil, že jeho dnové jsou sečtení a byl oddán svému osudu. Ačkoliv byl fysicky zlomen, přece sledoval se vzácnou bystrostí du- ševní a nevšedním zájmem veškeré události ve- řejného života. Ještě předevčírem napjatě se tázal, jaký výsledek mělo jednání s obstrukčními stranami na říšské radě. Zvláštní osud tomu chtěl, že zemřel on, kterého povalila německá obstrukce, ve chvíli, kdy Slované provádějl obstrukci na říšské radě. Z Vídně, 10. července. Císař zaslal kon- dolenci vdově po hr. Kazimíru Badenovia jeho bratru maršálku hr. Stanislavu Bade- novi. Císař bude na pohřbu zastoupen.
Baden Kazimira Baden Paciont Slovan Badenovius Bade Baden Lvov Busk Vídeň
21 article Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštaího zpravodaje »Národních Listů«.) V Záhřebě, 8. července 1909. Svědek Trbojevič Dane dva měsíce vězení si odseděl, protože jako písař u policie zneužil svého úřadu. Dru. Žárko Miladinovičovi vystavil cestovní pas do celého světa, ale poutník svět světem nechal a jen do Bělehradu dojíždíval. K němu zase do Rumi hosté ze Srbska přicházivali. Tu i tam zjevil se i ně- který vojvoda z Makedonie, jeden dokonce až z měsla Bilolje. Kočí Gloke svědkovi vyprávěl, že dr. Miladinovič sbíral peníze i šat pro po- vstalce v Makedonii. Tarrabochio s dnešní výpovědí Trbojevi- čovou spokojen není a vytýká mu, že »lo jeu dijametralnoj opreci (rozporo) sa onim, što (co) sje u iztrazi (vyšetřování) govorili.« Dabič Cojetko ve vězení bývá jako doma. Dnes odhaluje roušku z tajemství vele- zrádných příprav. Opravdu, Rakousko mělo na kahánku. To jakýsi Aca Lucič z Bělehradu tajné depeše dru. Miladinovičovi nosil. Jednou nedopatřením jednu kterémus policajtovi předal. Pěkné věci byly v depeši. Šedesát tisíc vele- zrádců jako jeden muž stálo a ani jeden Austrie se nebál. Na slovo čekali. To padnout a Bosnu pro Rskousko navždy byla ztracena. A to »ná- rodní« vojsko dr. Miladinovič vydržoval. V Srb- stvu jich měl šest set. Ano, zle bylo! Kte- rýsi finanční dozorce svědkovi ukázal na jednu loď. Pane, bylo na ní zboží! Zvláště pušek, v sluneční záři jen jen se leskly.
Trbojevič Miladinovič doktor Aca Lucič Srb Záhřeb Bělehrad Srbsko Makedonie Trbojevi Rakousko Bosna
22 article
Směl! a neopatrní byli ti velezrádei l Svědek proto nic se nediví, že Srbsko z Rakouska žádný respekt nemělo. Chudák Dabič. V Šabci ho vězníli. Nalupali mu jich tam jako hloupému Honzovi v pohádce. Stravu Srbům nepochválil — ve vězeních bánoviny lépe mu chutná. Proto byl rád, když ho pustili. Předseda srdečně ho politoval: »Onda su vas dobro izlemali (napráskali) i poslali kuči (domů).« Pustili ho. Domlouvali mu Srbáčkové, aby proti dru. Miladinoviči nesvědčil i dinary do kapes mu nastrkali. Ale přišli na pravého. Ne a ne peníze vzít. A dnes svědčí. Poslechněme však, co »poctivec« v Šabci mluvil. Tam před soud- cem (chycen byl v špehování) nařikal, že vyše- třujíel soudce dr. Košutič ho chytil za hrdloa že naň se rozkřiknul: »Vlašino. Ti sve (vše) znáš. Ovdje nema Srba. Vi ste prokleti Srbi.« Obhájcové mu to, co v Šabci mluvil, předčitají. Ale ferina i tu si ví rady. Řekl to tak Srbům, ano. Ale co máš dělat? Duše ti je drahá. Slovo snadno pustiš, ale jak jednou duše z těl vyjde — ach, potom . ..
Dabič Srba Srbáčková Miladinovič doktor Košutič Srb Srbsko Rakousko Šabac
23 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Ecole des Hautes Etudes Sociales Talo vysoká škola pařížská, jež bobatost látky, která se na ní přednáší ve čtyřech oddě- lených kursech (1. Ecole de Morale, de Philo- sophie et de Pědagogie, 2. Ecole Sociale,3 Řeole de Journalisme, 4. Ecole d'Art) a význa- mem i zvučnými jmény přednášejících, mezi nimiž jsou přední representanti francouzského světa vědeckého, politického, uměleckého i žur- nalistického, rozesilá v těchto dnech svoje pro- gramy s rozvrhem látky pro přiští rok (1909/ 10). v nichž zejmena seznam lekcí přednášených v oddělení školy žurnalistické poutt pozornost. Vedení školy spočívá v rukou předsedy. jímž jest Eugěne Fournire a místo- předsedy, gen. sekretáře listu »Journal des D - bats« Eug. Ripaulta. Týž přednášeti bude v přištím roce také ve svém kursu o professio- nálním turnalismu o těchto předmětech : Tisk a jeha akoly morální i sociální. — Moderní žurnalisnika, její kategorie a karakteristiky. — Sestav žurnálů: články, informace, feuilleton, různé rubriky, atd. — Praktické cvičení žurna- listické provede Henri Guernit. — O otáz- kách dramatické kritiky (s praktickými ovičení- mi) přednášeti bude G. Timm o ry.
Morale jít Phit jít Pědagogie jít Journalisme Henri Guernit G Timm Hautes Etude Tala vysoký Ecol Sociale Ecol d ' Art
24 article
Z nejzajímavějších kursů dalších jsou Prof. Charles Seignobos: O politické výchvvě žurnalisty. — Albert Thomas, redaktor »L'Humanité«: O sociální výchově žur- nalisty. — M. Jean-Bernard: O historické výchově žurnalisty. — Edmund Hermance advokát apelačního dvora: O právnické výchově žurnalisty. — Jednotlivé conference v různých oborech moderního žurnalismu míti budou nej přednější žurnalisté pařižští, tak Raymo n Recony, redaktor »Tempsu« (o politice za- hraniční), Ludovic Naudeau, redakton »Journalu« (o zpravodajství válečném), Andre Morizet, red. »L'Humanité« (o politice so- ciální) Francis Delaisi, red. » Nouveliese (o politice finanční) atd. Podrobné informace a programy zašle ochotně sekretariát školy (16, rue de Sorbonne)
Seignobos Thomas Jean Bernard Edmund Hermance Temps Andr Delaisi Sorbonne Ludovic Naudeau Nouvelies
25 article
V Dublině (v Irsku) zemřel ředite tamního L abbey-theatru a přední dra- matik irský John Syndge, jenž jako spiso- vatel i jako ředitel divadelní mnoho zásluhsi ziskal o národní drama irské. V pozůstalosti po Jonasu Lie, ze- snulém spisovateli norském, vedle jeho zápisek. o nichž jsme obšírnější zprávu přinesli, nale- zena byla také kniha původních bájek, sbor- ník úplně připravený do tisku, z néhož dosu nic nebylo vydáno. Kniha vyjde tiskem na pod- zim v Kristianii. Ředitel berlínského »Lessingtheatru« O tto Brahm vyznamenán byl od švédského krále řádem Olafovým za skvělé provedení Ibsenova cyklu. Brahmův ensembl má dnes ve svém středu všeobecně za nejlepší uznávané představitele dramat Ibsenových. Z podnětu rektora pařížské university Li- arda založena známým mecenášem a podpůr cem vědeckého bádání Albertem Kah- nem zvláštní nadace 2,000.000 franků z nichž úroků má býti užíváno tímto způsobem Učenci z celého světa, kteří učiní nějaký vý- znamný objev, nebo novými theoriemi v jakém- koli oboru vědeckého bádání budou zasluhovati pozornosti vědeckého svěla, budou pozvání na universitu pařížskou k přednášce, po případě k serii přednášek. Samozřejmě i francouzským učencům v obdobném případě má býti umožněno, aby na pozvání ciziny mohli tam jeti za účelem výkladu či obhájení svého vynálezu či svojí theorie. pe zož s za boera
Syndge Lie Brahm Olafův Ibsenův Brahmův Kah Dublin Irsko Kristiania
26 title
Různé zprávy.
27 article K psychologii koček.
K psychologii koček. Psychologie zvířat zabývá se ode dávna obtíž- ným problemem, zdali u zvířat kromě neuvědomě- lého a instinktivního pudu napodobení existuje jaké vědomé a úmyslné napodobování. Pokusy, jež byly v poslední době konány s kočkami, pokud se týče nejoblíbenějšího zaměstnání těchto zvířat, totiž chy- tání myší, vedly k zajímavým výsledkům, jež do- volují odpověděti na otázku kladně. V „Century Magazine“ sděluje profesor Harvard ské university Robert Yerkes v delším článku někter podrobnosti těchto pokusů, které konal společně s drem. Berryem. Již před deseli lety zabýval se pro Thorndike stejným problemem, dospěl však při svýeh pokusech k výsledkům úplně negativním. Nové po- kusy měly proto lepší výsledek, že byly prováděny s větším počtem koček a po delší dobu. Po celých šest měsíců bylo devět koček pozorováno každý den tři hodiny.
Thorndike Harvard ský univerzita Robert Yerke Centura magazín
28 article
Nejlépe hodila se k pokusům kočka z ostrova Manu se svými třemi koťaty. Zvířata byla dána do klecí, z nichž se mohla navzájem zcela dobře po- zorovati, a ukázalo se, že kofata, viděla-li starou kočku šestkrát nebo vícekrát něco dělati, naučila se od ní různým kouskům, na příklad odsunouti zá- vorku u dvířek, píti nléko z láhve nebo kutáleti míč do díry. Otevírati dvířka naučilo se jedno kotě za dvacet minut, druhé asi za stejnou dobu, třetí však nemohlo to dovésti ani za pět dní, ačkoli se velmi namáhalo. Chápání zvířat pokračovalo pomalu, ale schopnost vědomého napodobení ukázala se u nich vyvinuta Nejzajímavější experiment záležel ve zkoumání jak se kočka učí chytati myši. Kotata byla ve věku pěti měsíců, kdy byla již dosti velká i silná, aby mohla usmrtiti třeba velkou myš, zavřena do velké klece společně s myší. Ovšem se přihlíželo k tomu aby nikdy před tím neviděla myš chytnouti nebo usmrtiti. Kočičky se z počátku velké černé myší trochu bály a blížily se k ní velmi opatrně. Když myš, celá vyděšená, utíkala, běžely za ní a počaly
Kočička
29 article
si s ní hráti, aniž by ji nějak škrábly nebo jí jinak ublížily. Za hodinu byla myš bez nejmenší pohromy odstraněna z klece. Při těchto několikráte opakovaných pokusech ne- jevily kočky nejmenšího instinktivního pokusu myš chytrouti, vsmrtiti a sežrati. Ponenáhlu přivykala koťata nové živé hračce, někdy také zasáhla jí dráp- ky silněji, ale nikdy nezranila myš vážně, ani když byla 24 hodiny ponechána o hladu. Po temto šesti- nedělním uvykání na myš byla kofatům dána při- ležitost viděti starou kočku, jak usmrtila a žrala myš. Mělo se konstatovati, zdali se aspoň nyní na- učí chytání myší, které se posud pokládalo za in- stinkt kočkám vrozený. Když si právě jedno kotě s myší hrálo, byl náhle do klece puštěna stará kočka, která hned myš usmrtila a sežrala před očima kotěte. Na to byla stará kočka opět odstraněna z klece a kotěti dána jiná myš. Hrálo si s ní jako si dříve hrálo s jinými. bez nejmenší známky, že by si bylo pamatovalo. co právě vidělo. Teprve, když stará kočka několi- kráte před kofaty usmrtila myši a dala jim také žráli jejich maso, naučila se kotata ponenáhlu také chytati myši. Tímto pokusem Bylo tedy dokázáno, že kotatn ve věku do pěti až sedmi měsíců nemají žádné in- stinktivní náchylnosti k chytání a usmrcování myší. nýbrž že se tomu učí teprve častějším pozorováním staré kočky, činí to tedy vědomým a úmyslným na- podcbováním. Ovšem to bylo zjištěno posud jenu jednoho druhu koček, totiž z ostrova Manu. Jako výsledek všech svých četných pokusů o schopnosti napodobení u koček zjistil dr. Berry, že se u nich jeví vědomě napodobováni, že kočky do jistého stup- ně napedobují také výkony člověka a že neusmrcují a nežerou myši instinktivně, nýbrž učí se tomu te- prve napodobením.