3
masthead
18. dubna 1905.
5
article
záhadné tmy. Nějakým závojem sluchovým
kdyby bylo lze polozastříti také zvak těch životne
přiliš povědomých hlasů, snad byste měli blíže
k ponětí žádoucí symboličnosti nálad, o které
+ Z Vídně, 16. dubna. Na jevišti Národ-
ního domu provedena minulé neděle s úspěchem
premiéra původní hry »Léka ř«. Sepsal Adolí
Brabec.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes je prv
reprisa Foerstrovy opery „Jessika“. Novinka tato
těšila se při nedělní premieře velikému úspěchu, který
se manifestoval již během prvního aktu polleskem při
otevřené scéně a stupňoval se od aktu k aktu. Autor
byl mnohokráte vyvolán na jeviště; bude přítomen
i při dnešním představení svého díla. Dnešní předsta-
vení připadá 3. čtvrtce předplatítelů. Operu řídí chěl
opery p. Karel Kovařovic, režii má p. Jos. Šmaha
titulní partii zpívá pohostinsku paní Táňa Umirová
v ostatních hlavních partiích zaměstnáni jsou pon
Maturová a pp. Benoni, Kliment, Pták, Šír, Pollert
Polák a Štork (i. h.). Zejtra odpoledne hráti se bude
francouzská komedie „Oklikou“. Zejtra večer
bude mimo předplacení předslavení ve prospěch
Ústřední jedoty českého hercctva. Hráti se bude Šme-
tanův „Dalibor“', jehož titulní partii zpívati bude
pohostinsku p. Vlad. Florjanský. V partii Milady vy-
stoupí jako host pí. Tereza Škardová. O noremních
dnech 20., 21. a 22. dubna se nehraje. Od skladatele
Rimského Korsakova obdrželo ředitelství Národníhe
divadla dopis, kterým autor „Sněguročky“ žádá, aby
všem účinkujícím vysloveny byly jeho jménem díky
za provedení jeho díla.
Brabec
Foerstrův
Jessika
Kovařovic
Jos
Umirová
Maturová
Benon
Kliment
Pták
Šír
Pollert
Polák
Štork
Dalibor
Vlad
Milada
Škardová
Rimskij Korsakův
Vídeň
národní divadlo
Národníhe divadlo
6
article
+ Lidové divadlo „Urania“ v Prazs, VII. Dne
jest 42. hra v předplacení. Hraje se původní novink
„Trest“. Drama o jednom jednání. Napsal V. Markus
Režisér B. Lachmann. Začátek o 7. hod. večerní
Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy
Zejtra hraje se dvakráte. O 144. hod. odpol. je zvláštn
představení pro dítky, k němuž zvolena pohádka „Zla-
tá husa“ od V. Plumlevské. Ceny míst poloviční. Lístky
lze obdržeti v obvyklých předprodejích. Večer o M/4s
hod. opakuje se parodistická burleska: „Doktor Fou-
sek a Markýtka“. Pořádá dělnictvo strany sociálně-
demokratické v Praze-VIII. a v Karlíně. Ceny mls
poloviční. — Ve čtvrtek dne 27. t. m. jest bene-
liční večer člena p. V. Rábského. Proveden bude obran
ze živola „Z fabriky“ od Roberta Blümsriedera. Pře-
ložil V. Táborský.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje
se v zimním divadle obraz ze živola se zpěvy „Že
lizkovic Fanynka“ s pí. Zleglerovou v titulní úloze
Zejtra v areně jest premiera výpravného vaudevill
„Princezna Co-co-co“ aneb „Žapan v županu“. Na-
psalí Karel Müller a Jos. Kubík, hudba od Müllera
J. Nademlejnského. Titulní roli zpívá slč. Hadrbolcová
režii má Josef Kubík.
+ Pišiěkovo lidové divadlo na Král. Vinohiradech
Dnes hraje se ve prospěch vdov a sirotků vzájemně
se podporujícího spolku železničních zřízenců „Sever
proti jihu.“ Obraz z amerického života o 5 jedn. Na-
psal W. Gillete. Z anzl. přeložil Lad. Fliegeli
+ Známý populární dramatik Rudolf Lotha
autor „Krále Harlekýna“, napsal nevou veselohru
„Královna Cyperská“, kteráž byla hrána s velkým
úspěchem na čelnějších německých jevištích. Vý-
hradní aufor. právo pro český překlad zadal auton
těchto dnů p. Reně J. Zykovi.
Markus
Lachmann
Fa
Markýtka
Blümsrieder
V Táborský
Müller
Jos
J Nademlejnský
Kubík
Král
Loth
J Zyka
Prazs
Praha
Karlín
lidový divadlo
strana sociálnodemokratický
smíchovský divadlo
Pišiěkovo lidový divadlo
8
article
Hudba.
Hudba.
+ „Jessika,“ Zpěvohra o třech jedná-
ních. Báseň napsal dle sujetu Shakes
pearova Jaroslav Vrchlický. Hudbu
složil Jos. B. Foerster.
„Kupec benátský“ čítá se k nejmistrnějším vý-
tvorům Shakespearovým. Živel vážný, skoro až k pa-
thetickým a tragickým přízvukům vyhnaný, slučuje
se tu se živlem veselolierním způsobem tak virtucs
ním a svrchovaně básnickým, že stěží najde se pen-
dantu v dramatickém písemnictví. Motiv o libře masa.
kterou fanatický lichvář chce se odškodniti za svoje
ztráty a pomstiti za ústrky, sahá daleko až do po-
vídek východních, a již stará perská anekdota zná
vtípné rozhodnutí soudcovské o krvi, jež při vyjmuti
masa nesmí býti prolita. Shakespeare vytvořil ze-
jmena v Shylockovi postavu plnou pravdivého po-
zorování a samu tak z obou živlů, komického a pa-
thetického složenou, že je to tvrdý oříšek pro před-
stavitele, nalézti ty pravé okamžiky a přechody, kdy
komický lakomec mění se v pomstychtivce a fana-
tismus propuká v něm s dramatickou prudkostí. Pa-
rallelně se sporem Antonia a Shylocka běží po-
vabný příběh lásky Porciiny a Bassaniovy, osnovy
zcela veseloherní. Tato dvojilost děje bývala dílu vy-
čítána, ač právě mistrné sloučení obou dějů zasluhuje
největšího obdivu. V té dvojitosti, která zasahá i do
charakteru Shylockova, sluší také asi hledati příčinu
Jessika
Vrchlický
B Foerster
Shakespearův
Shakespeare
Antonius
Shylock
Porciin
Bassaniův
Shylockův
Jos
9
article
proč skladatelé, ač Shakespear jest jim nevyčerpatel-
nou studnou, k níž rádi se ulíkají, skoro úplně vy-
hnuli se „Kupci benátskému.“ Dosud existovala
pokud podařilo se mi zjistiti, jodiná opera J. A. Justa
na ten námět, sehraná v Amsterodamě asi r. 1787
(tím dlužno zkorrigovati výrok na zadní stránce di-
vadelní cedule, že „hudební historie nezaznamenává
žádné opery tohoto jména nebo tohoto sujetu“). Čas
ob čas proslýchalo se o tom či onom proslulém skla-
dateli, že cítí se puzen k zhudebnění „Kupce benát-
ského“, ale z pravidla k tomu nedošlo. Patrně srážel
ošidný problém, jak i v hudbě rozřešiti onen dualis-
mus komiky a tragiky a zachovati přece jednotu
slohu. Někteří dramatičtí uprávcové šli na to tak, že
brzy položili větší důraz na historii Porcie a Bassania,
brzy na smlouvu Antonia se Shylockem, a dle toho
vystoupilo do popředí buď drama, buď veselohra. Tak
i Alfréd de Vigny učinil středem svého zpracování
postavu židovu a vytvořil z „Kupce benátského“, z té
prazvláštní pětiaktovky, jejíž děj končí vlastně již
jednáním čtvrtým, svou tříaktovou komedii „Shylock“
(1828).
Just
Porcius
Bassanio
Antonius
Shylock
Alfréd jít Vigna
židův
10
article
Náš mistr Vrchlický, když snad již bezmála před
dvaceti léty přikročil — tuším pro Karla Bendla —
k opernímu zpracování této látky, šel na to docela
jinou, originální, a řekl bych, skoro příliš odvážnou
cestou. Nechopil se ani jednoho ani druhého z obou
souběžných hlavních dějů, ale učinil střodem a tvo-
řivým jádrem své verse episodu, ba pouhou stafaž
jakou jest Jessika v „Kupci benátském“. Ale jaká
lílezná je to episoda, jaká krásná a typická stafáž —
však pamatujete se asi všichni na Marušku Biltnerovou
jako Jessiku, jaká to byla silně poetická episoda, ktero
— aspoň na našem jevišti se mi vžly zdálo —
přezařovala samu milostnou, neobroženou a ducha-
plnou Porcii. A tak ji také přezářila ve zpracování
Vrchlického. Přirozeno, že také z dlužnické afféry
kupcovy a židovy i z námluv Bassaniových dolehly
sem zvuky, ale jen vzdálené, skoro úplně za kulisu
zatlačené. Librettista naprosto počítá u diváka se zna-
aí předlohy. Znění osudné smlouvy nečte se n
jevišti, jen se kommentuje, odpadá celý výjev soudní.
o Porcii dovídáme se zprvu jen z milostných tužel
Basganiových a setkáváme se s ní teprve, jak za
právníka přestrojena, přichází od vyhrané pře, a jal
za chvíli na to, opět již jako žena, tedy úplně v jiném
pořádku, nežli u Shakespcara, dává skříňkami roz-
hodovati dle příkazu otcova o své ruce. Že právě celý
způsob těchto námluv děje se toliko na otcův nátlak.
ospravedlňuje úplně odchylku našeho básníka, dle
něhož — na rozdíl od Shakespeara — Porcie v pře-
strojení naznačí Bassaniovi, kterou skříňku má voliti.
Vrchlický
Bendl
Jessika
Maruška Biltnerová
Bassaniův
Basganiový
Shakespeare
Bassanio
11
article
Na jeviště přijde pak také jedině výjev s touto skřín-
kou olověnou, kdežto předchozí se zlatou a stříbrnou
odbudou se za oponou loggie. Dovedu si předslaviti.
že ne každý spřátelí se hned na ráz s takovými ra-
díkálními změnami. Ale nesmí se nikdy zapomenouti.
že ani kupce, ani žída, ani Porcii, nýbrž Jessiku učinil
básník středem své komedie. A toho jí nikdo nemůže
upříti, že jest jednolitá, udržujíc stále veseloherní ná-
ladu, že podává jednotlivé postavy plasticky, třeba
většina jich oproti Shakespearovi zatlačena byla de
pozadí (zvláště Antonio). Za to tím více světla jest
na Jessice, která tu září v celém pelu svého kyprého
mládí, a Shylock sám podán je celistvě, ovšem veselo-
herně, ale jak víme ze zpráv Shakespearovy doby.
odpovídá toto pojetí tradici. Již Burbaďge, přítel
Shakespearův, hrál Shylocka „s přídechem komiky
karrikatury“ (Jakub Malý, Shakespear a jeho díla).
Libretto Vrchlického má na jevišti plynulost děje
divadelní vervu a život. přináší scény rušné, vesel
i náladové (zvláště únos Jessiky, v provedení poněku
v náladovosti přerušený příchodem sboru na scénu
a nemístnými kozelci šašků, z čehož prvé stalos
Porcia
Jessika
Shakespeare
Antonio
Shylock
Shakespearův
Malá
Libretto Vrchlický
Shakespear
zpráva Shakespearův doba
12
article
ovšem z příčin akustických, aby sbor při plněm
orchestru právě v tom místě dosti choulostivě do
výše vedený, lépe bylo slyšeti, a z čehoz druhé snadno
se dá odstraniti). Velkou předností jeho jest dále
vzletná a tpytná básnická řeč, verš zvonivý a zpěvný
Textem roztroušeno plno rozkošných písní, tu ero
tických, lahodou přímo okouzlujících, lu neodolatel-
ným humorem dýšících. K těmto patří kuplet Lance-
lola Gobba, nemchoucího se rozhodnout, má-li utéei
číli nic, a humorný obrázek, kdy Shylock vysazuje
Antoniovi dukáty, s vášní lakomce s nimi se loučí
a jeho dcera zatím líbá se s Lorenzem; k oněm hledí
jmenovitě milostné touhy tohoto párku, jakož i stesky
a vzdechy Bassaniovy. Tím vším připravuje obratné
librotto půdu k úspěchu skladatelovu.
Shylock
Antonius
Lorenz
Bassaniův
Lanka
13
article
Možno říci, že „Jessikou“ poznáváme Jos. B
Foerstra zcela s nové strany. Dosud znali jsme je
jako sensitivního lyrika, zpívajícího své touhy v jem-
ných písních, vypravujícího stesky a žaly svého ži-
vola v subjektivně zladěných komorních skladbách
a symfonických básních, jako dramatika, uihnoucího
k palhetickému („Debora“), k bohatě, ba rafinovaně
detailní peychologii hudební a k cilovým výbuchům
(Eva“), vždy uzavřeného dovnitř, do hloubek nitra,
do přediva snů, nestarajícího se mnoho o zevnější
plastiku, o tvarovost skutečného světa a lesk jeho po-
vrchu, jinými slovy, více jako měkkého snílka, čirého
spiritualistu, pro nějž existují jen hlubiny duše a
mimosové pohnutky, a ovšem vždy jako vysloveného
individualistu. Zorný úhel, jímž díval se na svět, by
resignací a vírou mírněný pessimismus. Boly a smutky
vály z jeho ténů. Již ve suitě „Cyrano de Bergerac
zjistili jsme vyslunění, zásvity radostnějšího nazírání
více objektivisace a plastiky. Dnes v „Jessice“ usmívá
se na nás samé světlo. Někdy jsou to ještě magicky
přišeřelé paprsky měsíce, ale je tu všude záře veselí
radosti, štěstí, a v tom osvětlení nabývá vše určitěj-
ších, pozemštějších tvarů, bují vše životem, hárá žha-
vými akcenty lásky. Prvým následkem toho rozjasnění
jest rozvoj melodiky, která v novém jeho díle roz-
kvétá kypícím půvabem, arci neztrácejíc ničeho z p-
vodní jemnosti všech uměleckých projevů Foerstro-
vých. Lze bez nadsázky tvrditi, že lak melodické
zpěvohry — ovšem rozumíme pod tím melodii v do-
brém slova smyslu, ušlechtilou a umělecky účelnou.
Jessika
Foerstr
Debora
Eva
Bol
Cyrano
Jos
14
article
nikoli banální, po jaké shání se dav — již dlouho jsme
v novější tvorbě domácí neslyšeli. K tomu přistupuje
veškerá lechnická dovednost, kterou Foerster vždy
ovládal, vybraná harmonika s interessantními mo-
dulacemi, kontrapunktické vědomosti, bez vtíravost
na pravém místě uplatněné, formální hladkost. Velký
pokrok jeví se v rythmické stránce jeho hudby: jakoby
osvobozující dech vývoje vlil i rythmice jeho více leh-
kosti a svěžesti. Převládají lehké rythmy trojdobé
U Foerstra někdy se stávalo, že dojem instrumento-
vané práce nekryl se zcela — pro posluchače, který
přece vždy musí leprve býti získáván iniencím auto-
rovým — s obrazem, který lanul na mysli aulorovi
Ne že by skladatel nebyl vložil tam ty barvy, ale jiné
vedle a na nich, ještě tísnily jejich vystoupení. Jesti
i plastika instrumentace věcí individuálního vývoje
myšlenky autorovy potřebují těch a těch barev a k těn
se musí dopracovati samy. Již od „Evy“ patrn by
ustavičný vzrůst i léto schopnosti u Foerstra, a dneska
stojíme nad partiturou vyllibenou, jasnou, barvitou
nepteplněnou a přece vždy sytě znějící, v níž ne-
ztrácejí se již žádné linie díla, nýbrž vystupují lak
jak je autor slyšel v tvůrčích snech. A nepochybuji
že té plastiky bude v dílech Foerstrových stále př-
býval, když jednou střásl se sebe okovy pochyl
tvůrčích. Jsem přesvědčen, že také v drama-
tičnosti té velké, spontanní a mocné erupci, jejíž
vlny začínají už doléhati do jeho tvorby, Foerster po-
sílen úspěchy a hledě ustáliti charakter své hudby
dopracuje se téže krystalisace.
Foerster
Eva
Foerstr
Foerstrův
15
article
Tolik k charakteristice povšechně. Mám-li při-
stoupiti k jednollivostem, musím předem dotknouti
se stavby formální. Literární forma libretta vedl
k uzavřeným číslům, písním, ensemblům atd. Foersten
dovedl problém rozřešiti tak, že nikde neztratil plynu-
losti, jednotného toku orchestrálního, jednotlivá čísla
nevtírají se jako samostatné, sobělibé celky, nýbrz
jsou vždy jen části celku vyššího, z něhož vyplývaj
a do něhož zapadají, v určitém poměru podřízenosti
či nadřaděnosti, žádaných zákonem dramatičnosti.
Foersten
16
article
Kdyby byl skladatel některá čísla tvořil po starém
způsobu — řekněme na př. rossiniovsky,, když jsmo
již ve vlašském ovzduší a lak dosti blízko buflě —
byl by docílil na některých místech, myslím především
na rozmarný rozhovor přátel Bassaniových o jeho
peněžitých nesnázích, s refrainem „Pět tisíc!“(u
Shakespeara jsou, tuším, tři tisíce), na Gobbovo uva-
žování o útěku, jež jest hotovým a skvělým kupletem,
na scénu smlouvy atd, eklatantnějšího účinu. Ale
v tom bránila mu jeho umělecká kázeň, jeho moderí
přesvědčení, jeho subtilný smysl pro styl. Foerster
hledal si tu nové cesty výrazu a našel jej, případný
a přece delikátní. Zmíněný dialog má u něho jemnou
pointu, Lancelot Gobbo je vtipně zachycen ve své
zbědovanosti i svém strachu, hbité trioly, sekstolya
kvintoly, suchá pizzicata dobře naznačují jeho my-
šlenky na útěk. Výjev smlouvy podán je přímo vir-
tuosně. Je to vlastně jeden veliký, rozpředený, tu na
ojedinělé hlasy rozstříknutý, tam zase v celý soubor
zhuštěný sextet, jehož celek i jednotlivé fáse odpo-
vídají přesně dramatickým účelům scény. Z fásí jeho
vyniká stejně laškování Lorenzovo a Jessičino, žer-
tovně zachycené ve své erotické prostomilosti, jako
počítání Shylockovo, výborně illustrované celou Iadou
instrumentačních vtipů, kde jmenovitě celá dechová
harmonie ve spolku s nástroji krustickými jen jen
v nadýchaných figurkách zvoní, směje se a švitoří,
jako vylétující z měšce židova zlatí ptáčkové těžce
nastřádaných dukátů. Postava Shylockova je pak vů-
bec v celé zpěvohře výborně hudebně pochycena, ze
zorného úhlu humoru, jak již o tom řeč byla při
librettě. Jemné, většinou sladce kolébavé tóny nalezl
Bassaniův
Shakespeare
Foerster
Lancelot
Lorenzův
Shylockův
17
article
Foerster pro erotiku, ať již se týče Porcie a Bassania,
ať Jessiky a Lorensa; místy snad byste si přáli v ero-
tice té více žáru, smyslnosti, ale ta delikátnost, měk-
kost, zasněnost je právě individuálním rysem skla-
datelovým a dlužno s ním počítati jako s danou veli-
činou při celém rozvrhu díla. K nejroztouženějším
akcentům pozvedá se lyrika Foerstrova ve zpěvu Bas-
saniově před volbou ve výjevu volby a v následujícím
dvojzpěvu s Porcií. Velké náladovosti právě v eroti-
ckém směru dosahuje skladatel na různých místech
partitury lu lehkým podmalováním zpěvu, neb jeho
úvodu sólovými houslemi, tu violou, tu sladce lkavým
violoncéllem.
Náladových momentů je vůbec v opeře mnoho
roztroušeno. Již vstup, píseň gondoliera, sbory ry-
bářů, loďařů, vedením hlasů nejpozoruhodnější sbor
přijíždějících nejsou účelem samy sobě, nýbrž slouži
k získání pevného podkladu pro náladu všeho, co bude
následovat, pro celý ten sladce šplounavý a tiše třpy-
tivý, usměvavý a lehce si tancující ráz, pro ten n
snad realisticky, ale skrze zrcadlo duše básníka v to-
nech promílnutý a z vidin a snů zachycený benátský
kolorit, v němž co do prošlého českým prostředím
italského názvuku Foerster stojí si tu blízko s Weisso-
vou „Violou“. Troly sordinami ztlumeného, rozdě-
leného smyčcového sboru, s táhlým flageoletem prvých
houslí, s trilky klarinetů a bublavými figurkami těchto
i flét přenášejí nás jako rázem na laguny, do mo-
drého snu měsla „z vody a kamene““. Nejnáladovějším
je však rozhodně linale druhého dějství, začínajíeí
mezihrou (andante moderato, zmíravé v pianissimech
a uvolňující se ještě v průběhu, aby potom
zrychieným pohybez zpěvu Jessičina získán byl
jakýsi kontrast i v těchto jemně šelestících zvucích).
Foerster
Porcius
Bassanio
Jessika
Lorensa
Foerstrův
Porcia
Viola
18
article
pokračující bohalě opředeným a účelně symfonií ná-
strojů přerývaným tklivým zpěvem Jessičiným, de
něhoz vpadávající echa blízícího se průvodu karne-
valního, smyslných baskických bubínků, harfových
glissand, chřest trianglu vnáší stále více vzruchu
dráždivosti, až scéna v bujarém vivace končí kořist
lásky, únosem. A zbývalo by dotknouti se ještě jiných
a jiných půvabných podrobností, kdyby byl čas
místo. Krásný zevní úspěch, o němž jsme již zpravili
jakož i výborně sladěné provedení, jehož jednotlivost
také jsme se již v předběžném referátu dotkli, by
odměnou dílu tak jemně umělecky koncipovanému
a doufáme, že bude úspěch ten také trvalý. Od Foerstra
po tomto rozhodném kroku můžeme pak očekávat
nyní čilý vzrůst, sesílení vervy, rkystalisací svérázul
+ Z Plzně. (Nová opera Stanislava Su-
dy.) Skladatel známé jednosktové opery „U. božích
muk“ zadal Národnímu dvadlu již druhou operu
Foerstr
Stanislav
Plzeň
Nová opera
U . boží muka
19
article
„Lešetínský kovář“, která došla před 2 roky na jevišti
městského divadla v Plzni vřelého přijetí. Dnes pro-
vedena byla zde s rozhodným úspěchem třetí zpě-
vohra téhož skladatele a sice „Bar Kochba“ na slova
redaktora Karla Jonáše. Toto dílo Sudovo lišt
se úplně od předešlých praci tím, že zdařitým librettem
dán jest skladateli souvislý podklad pro líčení drama-
tické, kterým proniknut jest celý děj dramatu od po-
čátku až kekonci a milým kontrastem jsou mu zpěvy
milostně, sbory žen a tance, které děj osvěžují a s ním
těsně splývají. V této nové opeře jeví se Suda již jako
hotový umělec, skladatel operního dramatu v modern
stavbě s příznačnými motivy a symíonickým průvo-
dem orchestru. Pro každý význačný moment drama-
lický nachází Suda případný výraz v orchestrua
jeho zpěvy těsně splývají se smyslem slova libretta,
tak jak to spatřujeme jen u vyvolených operních skla-
datelů. Z každé částí této veliké práce Sudovy zírá
k posluchači vážné pojímání věci, jste jati neobyčejnou
krásou jeho hudby, která půsohi na cit i zanícuje a
strhuje vaši mysl úplně k ději na jeviští odehráva-
nému. Jeho zpěvy nesou se správnou českou dek lamací.
Kochba
Karel Jonáš
Sudův
Sud
Plzeň
20
article
recitativy vesměs jsou melodické a vkusné, odpoví-
dající případné náladě osoby, která je pronáší. Nechci
úplně tvrditi, že Suda by byl dnes již v tomto díle
úplně svým, ale jisto jest, že veliký Bedřich Smetana
má v něm následníka a ctitele tak celým srdcem odda-
ného, že splývá tu velmi úzce vliv Smetanův do
výlevů vlastních Sudových; přece ale tak, že neni
to pouhá kopie smetanismu, nýbrž spíše vlastní vy-
nalezavost dle vzoru velikého operního mistra. Spříz-
něnost tato vyplývá zvláště též z lé příčiny, že slo-
vanský nádech hudby je Sudovi takřka vrozený,a
on je prodchnut celým nitrem slovanskou písní a do-
cela vedle sudo-smetanismu vykvétá původní slovan-
ský ráz jeho vlastní hudby a zpěvu. Takovýchto krás-
ných dokladů je v opeře „Bar Kochba“ nepočetně
mnoho. Mezi vynikající místa opery patří: Originální
houslové sólo v předehře s průvodem smetanovským.
tanec pastýřů v 1. jednání s neodolatelně půsohivou
hudbou pastoráiní se slovanským nádechem, modlitba
rabího Akiby se vznešeným průvodem orchestru, citu-
plná arie Egly „Onť nebem mým“ a jiné. Ve druhém
aktu jímá čarokrásná píseň sopránová: „O cedr stála
opřená... s průvodem harfy. O této písni možno říci
že je to božský úděl hudební krásy. Melodie prostá
ale přece tak nevýslovně žalná a touhou roznícená
nevyzpytatelná v jejím krásném originálním složení
Sud
Smetan
Smetanův
Kochba
Akiba
21
article
Zpěv Bar Kochbův dramaticky sytý později se spoj
v úchvatné duo s Římankou Fulvií při mistrně vede-
ném orchestru. Slavnostní pochod je zajímavé orche-
strální číslo druhého jednání.
Ve třetím jednání vyniká píseň Římanky „Již sly-
ším dusot římských legionů“, píseň to bojovného
rázu, při níž je pozoruhodné líčení orchestru v pizzi-
kátech smyčcových nástrojů zvláště v kontrabasech
rhytmický případně voleném a znázorňujícím chva
vojska a koní. Vznešená je píseň rabího Akiby: „Vi-
dím zkázu národa svého.“ Pokud se týče sborů, s těmi
zachází Suda jako pravý moderní skladatel hudeb-
ního dramatu. Jak působivé ale jsou zpěvy lidu v jeho
podání! Uvádím slova tázajícího se lidu: „Nuž, řekni
— rabí — co se má teď stát?“ a působivé sbory v I
jednání vůbec. Sbory ženské ve druhém a třetím
jednání jímají lahodou melodie a jsou rovněž ozdobou
celého díla. Divoký tanec ve III. jednání patří k ob-
divuhodné originalitě Sudově. Provedení nové téte
opery bylo velmi zdařilé, výprava v pravdě skvostná.
Skladatel i librelista musili se při premiéře více než
6krát nadšenému obecenstvu děkovati. Velkou zá-
sluhu o nastudování a provedení této zdařilé práce na-
šich umělců má první kapelník p. Antonín Kol.
bar Kochbův
Římanka Fulvie
Římanka
Akiba
Sud
Antonín
22
article
Lad. Černý
+ Koncert pěveckého sdružení učitelů morav
ských koná se za protektorátu Moravsko slezské be-
sedy dne 24. t. m. Lístky jsou v předprodeji v hu-
debním závodě Mojmíra Urbánka, Jungmannova třída
č. 14. Hlávkův palác.
+ Koncert zoukromého spolku k podporování d
mácích chudých v Praze koná se v sobotu dne
29. dubna o 7. hod. večerní v Rudolfině.
+ Hudební produkce v soukromém ústavu pr
vychování a léčení chudých slepých děší a na oč
chorých na Hradčanech pořádá se v pondělí dne
24. dubna o 4. hod. odpol.
+ Zpěvácký spolek »Bendl« (Letná) zúčastní s
župní zkoušky, konané v úterý dne 18. t. m, v Ma-
lostranské besedě. Schůzka o 1/48. hod. pod lano-
vou dráhou.
+ Podbělohorská pěvecká župa. Zkouška n
»Stabat mater« koná se dnes 18. dubna v sále
Malostranské besedy o 1/28. hod. več. Účast všech
spolků nutná. Pp. archiváři přinestež s sebou noty.
+ Zpěvácký spolek »Vitkov« v Žižkově cvič
dnes v úterý. Po cvičení porada výletního odboru.
Hudební odbor má cvičení ve čtvrtek 20. t. m. Spol-
ková místnost v hostinci p. Konáše na Kostuickém
náměstí.)
+ Pěvecký kroužek v Chotělově pořádá v ponděl
velikonoční 24. dubna v místnostech hostince »u ná-
draží« akademii za spoluúčinkování koncertní pěv-
kyně slč. B. Schmelzerovy z Prahy a pp. Svárov-
ského a Strnada. Začátek o 3. hod. odpol. Čistý
výnos ve prospěch českých škol »Komenského« ve
Vídni.
+ Učebnice houslové, kterou vydává Rom an
Nejedlý na Král. Vinohradech, vyšel 12. sešit
za 1 K 20 hal. Prvních 5 sešitů vydáno v novém
vydání. Obsahy a seznamy zašlou se gratis.
Černá
Urbánek
Hlávkův
Bendl
Konáš
B Schmelzerův
Strnad
Komenský
Rom
Nejedlá
Král
Jungmannův třída
Praha
Hradčany
Letná
Ma
Žižkov
Kostuický náměstí
Chotělov
Svárov
Vídeň
koncert pěvecký sdružený učitel morav
zpěvácký spolek
Vitkov
pěvecký kroužek
palác . + koncert
24
article
Z říšského seudu.
Z říšského seudu.
V otázce povinného užívání obou zemských ja-
zyků u samosprávných úřadů v království českém
učinil včera zásadní a směrodatné rozhodnutí nyní
také říšský soud — dík rozhodnosti a vytrvalosti
libereckého českého advokáta p. dra. Josefa Hli-
ňáka. Dr. Hliňák totiž loni v červenci od libereckého
magistrátu oblažen byv v exokuční záležitosti vý-
měrem německým, vrátil jej se žádostí za překlad na
radnici, odkud poslali mu výměr německý znovu,
Advokát podal k magistrátu stížnost, ale obdržel od-
pověď zhola odmítavou, ježto prý stížnost se
psána jest v nosrozumitelném jazyku.
Dr. Hliňáka však nezarazila ani tato vytáčka: napsal
český rekus znovu a předložil jej místodržitelství s
žádostí, by vyřídilo nejen záležitost projednávanou,
nýbrž poučilo také liberecký magistrát o povinnosti
přijímati a vyřizovati rekurs, sepsaný jazykem v zemí
obvyklým. Místodržitelství a v poslední instanci také
ministerstvo vnitra rozhodly sice o věci exekuční, ale
z „opatrnosti“ o jazykovou otázku sporu ani ne-
zavadily. Obrátil se tudíž dr. Hliňák za těchto okol-
ností na říšský soud, dovodiv v nové stížnosti, že
výměrem libereckého magistrátu byla
porušena rovnoprávnost, zaručená
19. státních základních zákonů. A říšslý
soud v tomto smyslu také rozhodl, doloživ ve vče-
rejším nálezu svém, že magistrát liberecký
je povinen české podání nejen přijati
nýhrži vyříditi, ježto — dle důvodů nálezu —
Čechy jsou zemí se dvěma rovnopráv-
nými jazyky a úřady tamější že tudíž
mají povinnost vyřizovati podání tím
či oním jazykem v zemi této obvyklým
Josef
Hliňák
doktor
25
article
Ze soudu sborového.
Laciná offerta. Pražský majitel realit p. Karel
K. letos po Novém roce pojal úmysl, opatřiti dlažbou
dvorek svého domu v Karlíně, ale netroufal si přikro-
čiti k provedení zmíněného plánu z důvodů úspor-
ných. Za dnešní doby přijde dlazba větší plochy dosti
draho a měří-li dvorek přes padesát čtverečních
metrů, pohltí slušnou hromádku kamene, který po ná-
zoru pana domácího měl býti aspoň prostřední ja-
kosti. Nahodilá okolnost však spořivého občana přece
přiměla k rozhodnému kroku. Přihlásil se mu totiž
koncem února offerent, jehož nabídka slučovala všecky
cnosti, jaké nabízená práce míti má. Syn majitelky
dlaždičské firmy v Žižkově, 18letý Bohumil Ž., pro-
jevil vůči panu domácímu ochotu, provésti úkol žá-
daný za cenu vůči jakosti nahízeného kamene opravdu
velice nízkou a tak stalo se, že spořivý pan domácí
dal sobě tentokráte říci a že plocha nádvoří honosila
se již po několika dnech bělí pěkné, úpravné dlažby,
již si libovali nejen majitel domu, nýbrž laké páni
nájemníci. Ale jako neříká se nadarmo, že neradno
chváliti dne před večerem, lak v tomto případě pan
domácí dospěl k peznání, že i nejvýhodnější offerta
může se po případě špatně vyplatiti. Dnes aspoň,
kdyby mohl, poslal by pan K. novopečenou dlažbu
do horoucích pekel a dokonce ne bez příčiny. Za-
kusil s ní už hotový očistec a podnes se mu známí
smějí pro její historii. A ta byla opravdu šlakovitá
neboť — jak se dodatečně zjistilo — byl dvorel
vydlážděn nakradeným kamenem...
Karlín
Žižkov
26
article
Jenom náhodou vyšlo toto tajemství na jevo. Po-
vozník R., jenž už po léta obstarává dovoz znám
pražské firmě Ruth a Kafka, šel jednoho dne kolem
domu spořivého pana domácího a všiml sobě ná-
pedné podobnosti kamenů u chodníku na hromádce
pohozených s materiálem, jejž znal jako specialitu
zmíněné firmy. Bělavý kámen onen, zvaný „modlák“
pochází z lomů šternberských, jež náležejí závodu
Ruth a Kafka a poněvadž nikde jinde nelze kámen
tento dostati, než právě z lorů zmíněných, zeptal
se povozník při příležitosti dlaždičského mistra firmy
pana T., kdo as kámen do Karlína dovezl. Mistr byí
dotazem tímto nemálo překvapen. Do všech prac
byl přece zasvěcen, ale o téhle nevěděl a nevědě
o ní ani jeden z dělníků. Jednak ze zvědavosti, jednak
puzen zviáštní předluchou, zašel sobě do zmíněného
domu na dvorek a první pohled přesvědčil ho již, ž
podezření jeho není bezdůvodné. Dotazem u domácího
bylo jméno offerenta lehce zjištěno a soudním še-
tením vyšlo na jevo i tajemství laciné offerty. 18letý
offerent Bohumil Ž., přiznal se totiž kajicně, že kámen
Kafka
Ruth
Karlín
Ruth
pan T
27
article
ke dlažbě užitý dal potají časně ráno odvézti synem
povozníka V. z hromady před vinohradskou tržnicí
na svůj vlastní vrub a že mu při nakládání pomáha
24letý bratr Rudolí Ž. A k doznání tomu připoji
mladý spekulaní laké důvod svého jednání: když prý
sobě po přijetí nabídky zhotovil rozpočet, shledal prý
že by za daných podmínek prodělal o proto prý ohlědl
se po materiálu — lacinějším. „Modlák“ za pět prstů
koupený ovšem hověl těmto předpokladům — jinak
ale pohlížely na věc okradení, jimiž byli jednak vino-
hradská obec, jednak firma Ruth a Kavka, jimž ná-
ležel kámen u tržnice. Firma poškozena byla o 108 K
85 h, obec vinohradská o 123 K 23 h a ohlásily ovšem
také svoje nároky, jež jim tou či onou stranou musí
býti nahraženy. Pro offerenta Bohumila Ž. sama bude
nad to ještě afféra míti nepříjemné dozvuky: po vče-
rejším líčení diktoval mu trestní senát za předsed-
nictví vrch. rady p. Hofmanna pro zločin krádeže
šestinedělní těžký žalář jako dodatečnou „pro-
visi“, sprostiv jeho brarta Rudolfa obžaloby je-
nem pro nedostatek důkazů. Špatně se tedy vyplatil
tahle offerta ..
Kavka
Hofmann
Rudolf
Ruth
Rudolit Ž
offerent Bohumil Ž
28
article
Ze soudů cizich.
Jakým víno býti nemá. Dle chvalného zvyku
panujícího už od dob starodávných, přechovávaj
páni vinárnfei révový mok ve sklepě za tím účelem,
aby jakosť jeho nedoznala poruchy. Pohříchu — jak
četné afféry dokazují — ve Vídni zvyk zmíněný
v moderní době vykládali sobě v nejednom případě
trochu víc než »liberálně« a uvázla postupem času
celá řada moderních vinárníků tamějších v klepe-
tech spravedlnosti. Nejnověji zavřeli z moci úřadní
ve Vídni zase jeden »velkozávod«, kterýž pěstil víno
ve sklepě, aniž by byl tento obor svého působení
dal vyznačiti v obchodním rejstříku. »Velkobrynda-
lové«, jejichž so bchodní tajem ství« stal
se předmětem trestního řízení u okresního soudu
ve vídeňském Josefově, slují Jan Neub au e
a Jan Rodler a zejmena prvý z nich provo-
zoval umělou výrobu vína ve velkých rozměrech. —
Ve sklepech jeho, nalezajících se ve III. okresu, ob-
jevila létací komise magistrátní přes 100 hektolitru
nevykvašeného vína, které nad to ještě »zušlechfa-
váno« bylo přísadou vinného kamene, Glauberovy soli
a glycerinu, Rodler pak choval ve sklepích svého
společníka zásobu pouhého polovíne, jež přes to jako
pravý výrobek za plnou cenu prodával. Oba velko-
bryndalové odsouzeni byli pro přestupek zákona o po
travinách a sice Neubauer na měsíc, Rodle
na čtyři dny do vězení.
Neub
Rodler
Glauberův
Vídeň
vídeňský Josefov
Rodle
29
article
Hlidání soukromým detektivem urážkou? Berlfnský
soud zabýval se těchto dnůajímavou otázkou, jel
hlídání privátním detektivem urážkou oné osoby, jíž
věnována je pozornost neoficiálního čmuchala a zavdai
ke sporu tomu podnět spor, jejž vedl doktor práv
Kornelius Löwe proti známému berlínskému velko
nakladateli Augustu Scherlovi. Soukromý ža-
lobce, který býval druhdy předním úřadníkem závodu
Scherlova a který podal později na obžalovaného
žalobu pro porušení autorského práva v jistém pří-
padě, znamenal několikrát, že sledují ho krok za
krokem neznámé osoby. Aby zjistil, co mají za
lubem, dal jednoho ze slídičů policií zadežeti a tu
zvěděl k nemalému úžasu, že soukromého detektiva
zjednal bývalý zaměstnavalei jeho Scheri ke hlídání
vlastní jeho osoby. Maje za to, že již prosté zjednání
detektiva, jehož povoláním bývá pátrati po činech
trestných a nemravných, znamená těžkou urážku pro
bezúhonného člověka, žaloval Scherla pro urážku n
cti, uváděje jako přitěžující okolnost, že majitel de-
tektivního ústavu byl hodnosti důstojnické zbaven
že vyslanému slidiči patrně běželo o to, aby dopídi
se nějaké stopy, z niž by po případě konstruovat
podezření vymyšleného nečestného činu na úkor cti
jeho jako žalobce. Naproti tomu Schenk tvrdil, ž
snažil se zjistiti, není li žalobce spofčen se zřízenci
závodu, z něhož byl před tím propuštěn. Soud
osvobodil obžalovaného Schenka, seznav sice,
že hlídání detektivem za daných okolností mů že
býti urážkou prohlásiv však zároveň, že v tomto
případě obžalovaný nařídil detektivovi pouze pátrání
po domnělých stycích žalobcových a že za způsob.
jakým detektiv daný rozkaz prováděl, nemůže býti
přičítána zodpovědnost Schenkovi. — Jak viděti, maji
v Berlíně také o detektivech svoje zvláštní vysi
názory . ..
Löw
Augusta Scherl
Scherlův
Scherl
Schenk
Berlín
30
article
Z Temešváru, 17. dubna. (C. B.) Před zdejším
porotním soudem konalo se dnes líčení s rumunským
výpomocným farářem M. Gasparem, advokátem
Št. Petrovičem a redaktorem K. Čurkou, ob-
viněným ze štvaní proti maďarské národnosti, jehož
prý se dopustili v článku uveřejněném v časopise
»Drapelulu« v září m. r. Na základě výroku poroty
odsouzev byl farář Gaspar lk 10 měsí
nímu státnímu vězení a 400 K poku ty.
advokát Petrovič köměsíčnímu státní mu
vězení a 200 K pokuty a redaktor Čurka
k Směsíčnímu státnímu vězení a 400
pokuty a všickni tři k uveřejnění rozsudku v časo
pise »Drapelul«.
št
Petrovič
Temešvár
31
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Tělocvičná jednota Sokol ve Veselí nad Lužnic
dostaví lelos v červnu svoji tělocvičnu, která 23. čer
vence za sletu a veřejného cvičení župy »Žižkovye
slavnostně otevřena bude.
Sokol
Veselí nad Lužnice
32
article
Vástník živnostenský a dělnický.
Vástník živnostenský a dělnický.
* Městské průmyslové museum pro severový
chodní čásť království českého v Hradci Králové po
řádá za přispění technologického musea obchodnía
živnost. komory v Praze ve dnech od čtvrtka dne
20. do neděle dne 30. dubna 1905 výslavu moder-
ních obálek knižních s výstavou předsádkových
obalových papírů, jakož i praci z knihařských kursů,
pořádaných technologickým museem v Praze Vý
stava zahájena bude v úterý dne 18. dubna 1905 o
8. hod. več. přednáškou p. L. Weignera, inspektora
technologického musea v Praze: »O moderním prů-
myslu knižním«, která se koná v čítárně průmyslo-
vého musea v budově c. k. odb. školy v přízemí
v levo. Výstava nalezá se ve slavnostní síni ob
chodní akademie a otevřena jest denně od 9.—12.
hod. a od 2.—5. hod. odpol. Vstup volný
* Společenstvo soustružníků, deštníkářů atd. koná
dnes v úterý 18. dubna v Remeslnicko-živnostenské
besedě v Praze (Františkovo nábřeží) řádnou schůz
čtvrtletní.
* Spolek dílovedoucích (stárků) mlýnů česko-
moravských v Praze má v neděli dne 23. dubnao
2. hod. odpol. v místnostech Průmyslové jednoty(u
sv. Havla) výroční valnou bromadu.
* Z Washingtonu, 17. dubna. (C.-B.) Dnes uve-
řejněno bylo rozhodnutí nejvyššího soudu, kterým
prohlašuje se novoyorský zákon, jímž stanoví se
pracovní doba v pekárnách na 10 hodin denně a
60 hodin týdně, jako protiústavní, protože odporuje
svobodnému vykonávání práva při smlouvách.
távkv.
* Z Velkého Varadu, 17. dubna. Dnes zahájen
zde všeobecná stávka všech dělníků. Žádají 30 proe
zvýšení mzdy a 9hodinnou pracovní dobu.
L Weigner
Havel
Hradec Králové
Praha
Washington
technologický muzeum v Praga
Remeslnickoživnostenský beseda v Praga
Františkův
spolek dílovedoucí
33
article
Bouřlivá stávka v Limogesu.
Z předního města francouzského departemenl
Hante-Vienne Limogesu docházejí po nějaký tae
zprávy o prudkých nepokojích dělnictva. Limnoget
jest jedním z největších sídel keramického průmyslu
Již v 15. stoletf slýnulo město provozováním emailo-
vých maleb. Dnes čítá Limoges, kde žije 84.000
obyvatel, 35 továren na výrobu porcelánového zbolí.
v nichž zaměstnáno jest přes 5000 dělnictva. Take
jiná průmyslová odvětví jsou v Limogesu četně zn-
stoupena, zvláště vynikají tam továrny na sukna,
kašmír, flanel a na t. zv. anglickou kůži (Cuirs de
laine)
Většina obecní správy sestává ze zástupnl
sociátní demokracie, z jejíž středu také zvolen při
posledních volbách purkmistr měsla.
Dělníci továren na porcelán dožadovali se v po-
slední době 10% zvýšení mzdy, za kterýmž cílem
prácí ve všech podnicích zastavili. V pátek o pole-
dnách roznesla se na dělnické burse zvěsť, žes
v některých podnicích, kde byla práce zastavena,
potají pracuje. To stávkující pobouřilo i žádali, aby
u závodů oněch byly zotvírány vchody. A když s
tak nestalo, podnikaut byl na továrny útok. Sociá lně
demokratičtí zástupcové obecní správy rozčilené dav
krotili a hleděli všemožným způsobem zjednati kli
a pořádek. Avšak námaha jejich zůstala marnon
se strany útočících došlo k bouřlivým scénám
O průběhu jich docházejí z Paříže zprávy velmi
vážné.
Limoges
Paříž
Vienne Limoges
Cuir jít laine
34
article
Předevčírem vnikli stávkující do několika skli-
dišť střelných zbraní, zmocnili se pušek a revolverů
jakož i nábojů. Prozpěvujíce pak revoluční pían,
ubíraly se zástupy za rudým praporem k továrn
Američana Avellana, rozbily vrata hlavního vchodu
vníkly do místností a zničily veškeré bohale
zásoby porcelánového zboží. Sociali-
stický poslanec a starosta limogesský snažil se na-
prosto marně uklidniti rozechvělé mysli davu a víd
že jest námaha jeho marnou, přenesl policejní mo
na městského prefekta. Ten vypravil pak proti stáv-
kujícím setninu myslivců. Slávkující pořídili barikády
a jali se na vojsko útočiti kamením. Mimo to
krvava zbili jednoho z továrníků, jenž se zatíms
svým svakem na ulici objevil.
Na to přepadli opět skladiště jiné na střelno
zbraně, vybrali odtnd 30 pušek a 400 revolverů
před jednou z továron vypálili nékolik ran, aniž pi
té příležitosti někoho poškodili.
De dalších zpráv pařížských bylo v Limoges
trvale konsignováno vojsko všech kategorií.
Včera konána tam schůze zaměstnavatelů. Vše
obecně převládá mezi nimi náhled, že asi sv
tovární závody na dobro zavnou, ana letošn
sezona skytá prý špatné obchodní vyhlídky.
Obecní rada usnesla se, aby ve školních budo-
vách zřízeny byly pro případ výluky dělnické ku-
chyně, kdež by se nezaměstnaným rozdávala po-
lévka a chléb.
* Z Nantesu, 17. dubna. (C. B.) Výtržnosti stáv-
kujícího dělnictva v dokách nabyly dnes hroz
vého rázu. Nedaleko pracovní bursy bylo pora
něno kamením asi 10 četníků. Většina krámo
v této čtvrti je zavřena. Několik osob bylo zatčeno.
* Z Malmě, 17. dubna. (C-B) Dnes vyloučeni
všichní dělníci domáckého průmyslu asi 1000 osob.
Američan
Nantes
Malma
Limoges
35
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** »Pilgrims«, tak pokřtěno severosnglické kom
binované amatérské mužstvo, které hraje dne 29.
30. dubna se Slavil. O svátcích velikonočních hrají
»Pilgrims« ve Vidni proti »W. A. C.« a proli
»Cricketerůme
** V neděli brál v Kolíně »A. F. K. Kolfn I
proti »Novoměstskému sportovnímu klubu« v poměru
4: 4 (3:2). Zápas hrán za ohromného větru, násled-
kem toho všecka kombinace byla marná a mimo t
spousty prachu metány hrácům do očí. Hra byla ne-
urovnaná, avšak úplně fnir. Soudce pan Schermen
z Prahy uspokojil obě strany. Návštěva obecenstv
byla slušná. Dne 23. a 24. t. m. hraje v Kolině S.
K. Čechie« z Karlína.
** Uherské mistrovství v zápase řecko-římském
vybojováno bude dnes v Pešti. Profektorátem závodů
jest arcivévoda Josef August a čestným předsedou
miništr kultu dr. Albert z Berzeviců. Obhájcem mi-
strovství jest R. Weisz.
* Vídeňská »Cricketa« bude prý ještě letos
na podzim hráti v Paříži a Londýně.
Z oyklistského ruch u.
** Světový rekord na jednu hodinu povedlos
Gurgnardovi dne 12. t. m. v Paříži překonati, neb
ujel 89 km 904 m.; tím překonal rekord Darragonův
km. 87 859 m. (15. listo padu 1904).
** Čivrtou závodní dráhu budou mít nejspiše
v Paříži. Projekt nové dráhy jest ve spojení s časo-
pisem »Les Sports«, kterému není po chuti, že do-
savadní tři dráhy stojí pod praporcem »Auto«. Mimo
to, jak známo, mají v Paříži ještě městskou d áh
ve Vincennes, na které každoročně koná se »Gran
prixe.
** V neděli konán v Paříži match Kramer
(Amerika) s Jacquelinem, ve kterém v obou bězíc
zvítězil Američan. Závod o »cenu Zimmermanovue
vyhrál Friol před Poulainem. V závodě na 10 km.
prvním Darragon za 7 ninut 47 3/% vt., Simar s
vzdal; též závod na 20 km. vyhrá! Darragon z
18 minut 461% vteřin, Simar čtyři dráhy zpé
druhým.
A F K Kolfn
Schermen
Josef August
doktor
Albert
R Weisz
Darragonův
Kramer
Jacquelin
Američan
Zimmermanovue
Friol
Poulain
Darragon
Kolín
Praha
Karlín
Pešť
Paříž
Londýn
Vincennes
Amerika
Kolina S . K . Čechie
Les Sport
km
36
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty pošumavské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
18. dubna přesně o 1/27. hod. večerní v místnosteci
jednoty (nároží ulice Vodičkovy a Školské, v dom
Národní kavárny)
ZNárodníjednoty severočeské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
18. dubna přesně o 6. hodině večerní v místnostecl
jednoty ve Spálené ulici č. 26, II. patro
Vodičkův
37
article
Veliká železniční stávka
Veliká železniční stávka
v rtalii-
Z Řím2, 17. dubna. (C.-B.) Sněmovna
zahájila poradu o sestátnění železnic.
Poslanec Caopinna projevuje ochotu
povoliti vládě veškeru plnou moc jako protest
proti nátlaku, který se železniční personál pe-
kusil ciniti na parlament. (Hlučný souhlas.)
Poslanec Alessio vyslovuje jménem r-
dikální strany politování, že stávka železničních
zřízenců nabývá rázu vykořisťování a odními
tím sněmovně jasnost úsudku, kterého jestz
potřebí k luštění těžkých problémů železnictv
Vystupování želozničního personálu jest vzpou
rou proti zastupitelstvu lidu a proti státu. Radi
kální strana nemůže připustiti takové vzpour
proti státu, který jest výrazem práva a obětaves
občanů. (Pochvala.)
Posl. Annaboldi prohlašuje, že, ač je
odpůrcem sestátnění, hlasovati bude pro o-
stavee o trestu pro železniční personál, prolož
jsou prostředkem, který poskytuje vládě me
v okamžiku, kdy má hájiti tak velké zájmy zeml.
Posl. Colajanni (republikán) sehvaluje
korrektnost, s jakou vystoupil včerr Fortis
přeje si, aby všichni poslanci bez rozdilu strn
při hlasování a ve svém jednání stejně se zache-
vali. Dnes jedná se o to, nalézti prostředek, by
se hospodářsky nebezpečné a protinárodní hnt
při vši úctě ku právu a spravedlnosti potřelo
(Souhlas.)
Požadavky železničního personálu jsou pře
pjaté a neospravedlněné, což dokázáno také kl
ným a velice reservovaným chováním se socil
stických poslanců. Kdyby byli přesvědčeni,
stávkářské požadavky jsou oprávněné, zaujali b
Caopinn
Alessio
Posl
Colajanni
Řím
Fortis