1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 3. září 1913.
Praha
4
article
ranní a večerni listy
předplácí sa
v Prane v admainistracií
na měsle
kzl
na čtvrt leta
* dvojí donáškou
a měsíe
na čtvrt iata : . . . ik a
ve ellálkách , K son
na měsle
Poštou.
na rtieta: . . . k
s dvojí násilkoe
dzzr
na čtvrko ieta :
Dnešní číslo pro Prahu jest o 6.
s přílohou pro venkov o 10 stranách.
Praha
5
article
Po návštěvě poznaňské.
Po návštěvě poznaňské.
Od pověstného vyvlastňovacího záko-
na pruského nedocházely z Poznaňska
vzrušující zprávy. Zákon byl oběma pru-
skými sněmovnami schválen a také říšský
sněm německý neshledal nutným vysloviti
se většinou proti němu, ale zdálo se dlou-
ho, že byl odložen do archivu. V polských
kruzích počítalo se to za zásluhu nebožtí-
ka hr. Aehrenthala, že pruská vláda, aby
nepoštvala proti správci rakouské vněj-
ší politiky haličské Poláky, neužila prá-
va, daného jí novým zákonem a až do
roku 1912 žádný polský statek ve východ-
ním Prusku nevyvlastnila. Komise pro
kolonisaci Němců na bývalé půdě polské
hartusila sice proti pruské vládě, že nejeví
dostí odvahy proti tvrdošijným Polákům
ale vláda jakoby toho nedbala.
Ale po čase hr. Aehrenthal zemřel, na-
stala balkánská válka a nový správce ra-
kouské vnější politiky, hr. Berchtold, by
tak zaujat starostmi o Albance a Albanii
že mu nezbylo času starati se o to, co se
děje v Poznaňsku. A tak za řinkotu zbraní
na Balkáně, v době, kdy veliká část halič-
ských Poláků byla zaměstnána šílenou my-
šlenkou nové revoluce v Kongresovce as
horečnou pílí připravovala kádry povstalců
proti Rusku, pruská vláda neočekávaně
použila poprvé vyvlastňovacího zákonaa
vykoupila tři polské statky, jež budou roz-
parcelovány a osazeny německými rolní-
ky. Pruská vláda rozumovala asi tak
Polák
Prusek
Němec
Berchtold
Poznaňsko
Albánie
Balkán
Rusko
6
article
Když se na Balkáně vyvlastňují deseti-
tisíce čtverečních kilometrů půdy strašné-
ho kdysí sultanátu tureckého, aby se staly
kořistí Slovanů a Řeků, proč by se nemohlo
několik čtverečních kilometrů polské půdy
převésti v držení velikého národa něme-
ckého? Vyhoví se tím nedočkavým, hartu-
sícím německým hakatistům a svět se pro
to nezboří. A skutečně. V polských časopi-
sech objevily se žalobné články, v nichž pro-
lity slzy opravdové bolesti nad novou
ztrátou polského dědictví, jiné časopisy za-
znamenaly jen zběžně nový pruský útok
na Poznaňsko, ale ostatní svět byl tak za-
ujat tragedií, odehrávající se na Balkáně.
že si loupeže, spáchané v Poznaňsku, ani
nepovšimnul.
Po této expropriaci přijel císař Vilém
minulý týden poprvé do Poznaně. Byla
tam dovršena stavba císařského resi-
denčního paláce svěcením zámecké kaple.
Císař Vilém, otočen členy své rodiny a ně-
kterými spolkovými knižaty, zúčastnil se
chrámové slavnosti a potom při dvorní ho-
stině, k níž zasedlo také na třícet pozva-
ných členů polské šlechty, promluvil jednu
ze svých nesčetných řečí. Tu tváří v tvář
svým polským hostům pravil: Jest ukonče-
na budova, pevně spojená z harmonických
součástek, svědectví monarchistické moci
a péče, dílo, slavící svého mistra. Nechat
také tak zjevná práce a péče, kterou krá-
lové pruští od mnoha let věnují provinci
poznaňské, přispěje co nejvíce k jejímu vý-
voji jako trvalé a pevné části spanilé bu-
dovy naší pruské, naší německé otčiny.
Nechať její obyvatelé, afsi jakékoli národ-
nosti a jakéhokoli vyznání, se spojí poutem
lásky k svému krásnému kraji a poutem
věrnosti ke králi a vlasti, aby vymoženosti
německékultury staly se i jejich ma-
jetkem, z jehož blaha by mohli kořistiti.
Řek
Vilém
Balkán
Poznaňsko
Poznaň
Slovan
7
article
Nebylo asi volno u srdce těm polským
magnátům, kteří na vyzvání císařovo byli
nuceni pozdvihnouti číše a připíti co
nejrychlejšímu zavodnění polského Po-
znaňska německou kulturou. Lid polský u-
vítal tyto hodovníky na ulicích poznaň-
ských opovržením a div je necejchoval
jménem zrádců. Nenašli ochrany ani v tisku
polském a jediný varšavský list si troufal
konejšiti všeobecné rozhořčení nad zpro-
nevěřilými pány tím těžkým bojem, který
museli sami dříve vybojovati ve svém svě-
domí, než se rozhodli pro menší zlo — při-
jati panovníkovo pozvání k hostině —
před větším zlem, jímž by pro Poláky by-
la urážka císaře, kdyby jeho pozvání od-
mítli.
Zajímavější jsou však hlasy německého
tisku o tomto nejnovějším řečnickém rý-
konu císaře Viléma. Hakatistická „Täg-
liche Rundschau“ má presidentu poznaň-
skému, Schwarzkopfovi, za zlé, že Poláky
na dvorní hostinu vůbec připustil. Zdal
prý oznámil císaři, že ti polští pánové.
kteří přišli ke dvoru, nemají nijakého vlivu
na polské občanstvo a že polský tisk je
nazývá zrádci? Oznámil-li mu, že polští
členové městské rady poznaňské se vyslo-
vili proti slavnostnímu uvítání císaře a že ná-
lada v polském lidu je Němcům stále stejně
nepřátelská?
Liberální „Vossische Zeitung“ shledá-
vá v řečí císaře Viléma značné umírnění
Kdežto v Malborgu mluvil ještě o „sarmat-
ské drzosti“; v Poznani r. 1902 prohlásil
že všechno, co město i provincie má dobré-
ho, má z milosti a péče králů pruských
kdežto ve Hnězdně r. 1905 ještě káral ony
Němce, kteří své statky prodávají Polá-
kům a tím se dopouštějí těžkého hříchu n
své německé vlasti: letos mluvil prý již c
nejmírněji a dokonce podal Polákům ruku
ke smíru.
Polák
Vilém
Schwarzkopf
Němec
Vilém značný
Poznaň
Hnězdno
Vossische Zeitung
8
article
Ale nejsprávněji posoudíla poznaňskou
řeč Vilémovu „Frankfurter Zeitung“, která
nikdy neschvalovala násilností, páchaných
v Poznaňsku na Polácích. Jestliže — praví
— císař chce, aby si Poláci přisvojili vy-
moženosti německé kultury, ať se přede-
vším postará, aby všechny národnosti v
východních provinciích byly spokojeny
Nynější vládní systém nevede k tomu cíl
a vyvlastňování polských statků situaci ne-
zlepší. Přišlo-li několik členů polské
šlechty na slavnosti, nemá to valného vý-
znamu. Rozhoduje smýšlení celé polské
společnosti, a toto smýšlení dokazuje, že
protipolská politika nemá příčiny triumfo-
vat. List zmiňuje se o odporu polských čle-
nů městské rady poznaňské proti úvěru na
slavnostní vítání císaře, o polském tisku
který odsuzuje polské účastníky slavnosti
a vylučuje je dokonce z národa a pak do-
dává: Vzhledem k tomu není příčiny k
triumfování, nýbrž nutno upustiti od dosa-
vadní protipolské politiky, nedrážditi a ne-
šikanovati polské obyvatelstvo, netísniti
je výjimečnými zákony a nevyháněti je z pra-
dědovských sídel. Mají-li si Poláci přisvo-
jiti plody německé kultury, jak si císař tal
horoucně přeje, bude třeba chopiti se
jiných prostředků, neboť dosavadní politi-
ka útisků k cíli nepovede.
Přátelská slova liberálního listu frank
furtského nezmění sice níčeho v krutém o
sudu Poláků pod vládou pruskou, jsou
však důkazem, že mezi říšskými Něme
jsou dosud jasné hlavy, které se neostýchaj
býti spravedlivými.
Polák
Vilémov
Poznaňsko
Frankfurter Zeitung
9
title
Politický přehled.
11
article
Přípravy k německému lídovému sněmu.
Přípravy k německému lídovému sněmu.
Vůle dra. Titty bude tedy provedena ai
do konce a všech důsledků, dostane svůj vy
toužený Volkstag přes všechna opačná míněn
a usnesení bývalých i nynějších poslaneckých
svazů. V pondělí zajeli k dru. Tittovi do Tře-
benic členové představenstva bývalého svazu
zemských poslanců německých, dvorní rad
dr. Bachmann, dr. Herold, dr. Lodgmann
Pacher, aby se s předsedou Volksratu domlu-
vili o Volkstagu v důsledcích prý usnesení ví-
deňských. Jak známo, znělo jedno z těcht
usnesení, že německého Volkstagu nyní p
projevu německého nacionálního svazu na-
prosto není zapotřebí. Po důkladném prý roz
hovoru s drem. Tittou bylo však usneseno.
aby na pátek svolán byl do Prahy přípravný
výbor ku předporadám o Volkstagu. Dvanácte
členů tohoto výboru zvolil důvěrnický sjezd
v Chomutově, druhých dvanáct jmenoval ně-
mecký Volksrat společně s ústřednami něme-
ckých okresů a měst. Volkstag bude v kaž-
dém případě svolán ještě před zahájením pří-
padných vyrovnacích jednání. Aby všem Něm-
cům v Čechách bylo umožněno hlasu k tomu
pozdvihnouti, bude nepochybně svoláno více
lidových sjezdů v různých částech země. Tal
zní nejnovější ordre de bataille ze sídla gene-
rálního štábu německé politiky z Třebenic
Litoměřičtí důvěrníci se už o jeden ta-
kový Volkstag hlásí, nechtějí-li, aby se u nic
vůbec konal první, jak možno z jich před-
včerejší resoluce souditi.
Posl. dr. Hartl o těžkých bojích v Čechách.
Na komersu spolku „Teutonico“ v Libere
prohlásil říšský poslanec Hartl, že mezi stano-
viskem německých poslanců z Čech a názo-
rem předsedy ministerstva nachází se zející
propast. Není prý tudíž nejmenší pochyby, že
v nejbližší době kyne Němcům těžký boj, kte
rý však nebude vybojován jenom německými
poslanci, do kteréhož musí vstoupiti německé
doktor
Bachmann
Herold
Lodgmann Pacher
Titta
Posl
Hartl
Němec
Praha
Chomutov
Německo
Čechy
Tal
Třebenice
spolek „ Teutonico
12
article
obyvatelstvo jako celek. A tu prý musí posl
Hartl vysloviti upřímnou obavu. Německý lid
v Čechách prý zvykl zbídačelost po-
litických poměrů klásti výhrad-
ně na účet poslanců, aniž by si sám
uvědomil, pokud sám jí zavinil. Jest prý
svrchovaně nutno, aby si německé obyvatel-
stvo a každý jeho jednotlivec uvědomil svě
národní povinnosti lépe než dosud. Češi, jichž
politika těší se přízni různých okolností.
především pak — věrnosti vysoké šlechty k
národu, děkují své národní úspěchy v poslední
linii nadšení národa k největším obětem ochot-
ného. Úkolem poslanců musí býti, rozplame-
niti německý lid také k takovému nadšenía
od neplodného, nespokojeného sočení obrátiti
k národnímu osvědčování. Nastávající doba
vážných zápasů žádá prý nezbytně splnění
tohoto úkolu.
Posl. Hartl odmítá zodpovědnost za si-
tuaci od německých poslanců, je vidět, že má
zdravý smysl pro směry politických větrů —
tentokrát cití jej od Třebenic. Na Volkstagu
chystaném nesmířitelným náčelníkem Volks-
ratu, dojde nepochybně k velmi zevrubnému
účtování nespokojených sočitelů s poslanecký-
mi Verbandy.
Hartl
Čech
Posl
Čechy
Třebenice
13
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
14
article
O vyrovnání v Čechách.
O vyrovnání v Čechách.
„Zeit“ zabývá se na úvodním místě kris
v Čechách. Od nových dohodovacích konfe-
rencí mnoho si neslibuje, poněvadž dávná zku-
šenost poučila, že k cíli nevedou. Ale „vyrov-
nání v Čechách musí se jednou zdařiti, poně-
vadž bez něho žíti nemůžeme.“ A poněvad
dosavadní konference k cili nevedly, má „Zeit“
za to, že jest třeba, aby oba tábory někdo
dohodě popohnal. Vždyť vlastně celá látk
byla na dosavadních poradách už probrána
diference jsou nepatrné a jest třeba jen ráz-
ného zakročení, které by přimělo obě strany
aby si konečně podaly ruku. „Jinak to ne-
půjde — praví se dále v článku — a také
nejvyšší autorita, koruna, bude nucena, aby
pomohla. Neběži o konstituční pochybnosti
nýbrž o velikou váhu panovníkovy autority
Váhu této autority jsme poznali, když se před
sedmi léty dělala volební oprava na říšské
radě a dodělala se v krátké době přes všechny
překážky a odpory. V Rakousku si politick.
strany navykly, aby při všech velikých otáz
kách byl na ně učiněn jakýsi nátlak, neboť
vlastní síly a na vlastní otlpovědnost nechtěj
nic podnikati. Tak to bylo při otázce říšské
volební reformy a tak bude třeba provést
to také při vyrovnání v Čechách. Vyrovnání
musí býti provedeno a provede se, jen až s pra-
vého místa zavzní s náležitým důrazem pokyn
jemuž všichni porozumějí.
Čechy
Váh
Rakousko
15
article
Terstské hospodářství
Terstské hospodářství
Ke zprávám o schůzi terstského slovin-
ského politického spolku „Edinosti“ dodáváme
některé podrobnosti. Říšský posl. dr. Rybá
ukázal ve své řeči, že cizí úřadníky a dělníky
z Italie nezaměstnává pouze terstský magi-
strát, nýbrž i slavná vláda. Italští dělníci
jsou neb byli zaměstnáváni při stavbě justiční-
ho paláce, tunelu státní dráhy, při stavbách
přístavních atd. Nedávno se zjistilo, že mez
italskými dělníky, zaměstnanými př
stavbě rakouských válečný ch
lodí a pevností, byli též italští dů-
stojníci, kteří tu konali své vládě vy
zvědačské služby. Vláda trpí podnes
že na stavbách, při kterých dle smlouvy maj
býti zaměštnáni pouze rakouští příslušnín-
pracují cizinci z Italie.
Dr. Kisavec, předseda národních slo-
vinských dělníků, pravil mimo jiné, že v le-
tech 1900—1910 vystěhovalo se do cizíny
doktor
Rybý
Kisavec
16
article
Lli
Lli
15.000 domácích lidí a v téže době přistěhovalo
se na Přímoří 12.000 dělníků z Italie. V celém
Přímoří zdržuje se nyní asi 66.000 italských
příslušníků. Italšti příslušníci zaměstnávají se
také v podnicích, stojících pod státním dozo-
rem. Místopředsedou terstské úrazové poji-
šťovny jest dosud Ital.
Tato fakta dokazují, že výnosy prince
Hohenloha byly úplně odůvodněny a že by
také páni ministři měli více dbáti, aby se na
Přímoří výdělek zabezpečil především domá-
cím lidem a pak teprve příslušníkům ital-
ským.
Za hranicemi.
Svůdcí Bulharska.
Sofijský „Dnevnik“ oznamuje, co tam mluvi
nejmenovaný politický agent, přišlý z Vídně.
Bukurešťský mír nazval dočasným, neboťf Ra-
kousko-Uhersko jím spokojeno není a přičiní se
aby byl zvrácen. Rakousko-Uhersko bylo zpředu
zpraveno o smlouvě mezi Bulharskem a Srbskem
a nemělo ničeho proti tomu, aby Bulharsko obdr-
želo celou Makedonii. Ale skutkem nemohlo Bul
harsku pomáhati, protože se musilo starati o rov
nováhu na Adrií. V Londýně Rakousko-Uhersk
vymohlo utvoření nezávislé Albanie a čekalo oo
rozdělí-li se balkánské státy o dobyté země způ-
sobem, který vyhoví jeho velikým politickým i ho-
spodářským zájmům na Balkáně. Vídeň očekávala
že válka, začatá loni proti Turecku, docel
jinak skončí, nežli se stalo. Otevřeněj
pověděno, Rakousko-Uhersko myslilo, že mu válk
spojenců dopomůže, aby nabylo vlastní ce-
sty na Egejské moře. Když se to nesplnilo
Ital
Hohenloha
Adrie
Bulharsko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Makedonie
Londýn
Albánie
Balkán
Turecko
RakouskoUhersko
egejský moře
Italia
RakouskýUhersko
17
article
Rakousko-Uhersko se nemůže smířiti s rozšířenín
Srbska o celou (0) Makedonii a s rozšířením Ře-
cka, jež mu dalo solunský přístav. A kdo ví, jak
se Vídeň leká o trvání Albanie, jež
hraničí pouze s Řeckem, Černou Horou a Srb
skem, ten ví také, že rakousko-uherská diploma-
cie nedá si pokoje, dokud nesestaví hranici Alba-
nie s hranicí Bulharska. Obchodním a politickým
zájmům Rakousko-Uherska na Balkáně vyhoví jen
jedno z dvojího: buď musí být utvořena s a mo-
statná Makedonie aa způsob samo
statné Albanie, se Solunem jako hlavnín
městem, anebo se musí Makedonie dostati Bul
harsku, jež tudy otevře Rakousko-Uhersku ob
chodní cestu na Egejské moře. Na každý způso
Solun nezůstane v rukou Řecka a Makedonie ne
zůstane Srbsku.
Srb
RakouskoUhersko
Srbsko
Makedonie
Vídeň
Albánie
Řecko
Černá Hora
Bulharsko
Balkán
Rakousko
Uhersko
egejský moře
18
article
Z nejmenovaného vídeňského agenta promlu
vil dr. Friedjung, on žene Rakousko-Uherskod
této nesmyslné politiky, jež vynesla hr. Berchtol
doví fiasko na celé čáře. Bulhaři by se sami do
bili, kdyby jednali podle rad těchto svůdců. V
čerpanému Bulharsku musí se dostati delšího mí
ru a odpočinku, aby se mohlo sebrati. Řečí o ne-
pevnosti bukurešťského míru jsou pouhé žvasty
Berlínský mír také byl považován za nepevný
hned, jak byl ujednán, a přece trval 35 let. Berlín
ský mír ukřivdil tak velikému a mocnému státu
jako Rusko, a i jemu nezbylo, než se mu podrobiti
Ani Bulharsku nezbude, než přijmouti podmínky
bukurešťského míru. Je to tím nutnější, že souse
dé Bulharska hned by byli s donucovacími pro
středky pohotově, kdyby se Bulharsko chtělo bu
kurešťskému míru zprotiviti, a Bulharsko bys
podruhé musilo podčiniti. Velmoci, jež se ne
zmohly na ochranu a provedení míru londýnského
Bulharsko by nevytrhly. Čím dříve se Bulharsk
smíří se svým osudem, tím lépe pro ně, tím dříve
nabere nových sil. Velmoci mu nepomohly v pří
čině Drinopole a Kavaly, a podobně bude i s M
kedonií a Solunem.
doktor
Friedjung
Bulhar
Rakousko
Bulharsko
Berlín
Rusko
Drinopol
19
article
Pro nás je mluvení rakousko-uherského agen
ta v Sofiji zajímavo něčím jiným. Vysvítá z něho
že hr. Berchtold byl před válkou spojenců na
proti Turecku dohodnut s Bulharskem o rozdě
lení dobytého území. Berchtold tedy věděl ví
než Srbsko, jež toho území svou krví dobýval
že Srbsko, ačkoli bylo spojencem Bulharska, ne-
V drobném prodejle
ranní čisle s sobě . . 5a k
večernl
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo . . .
večerní
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a insorty přijím
administrace v Marianské ul.. a
Tam nacházejl se tál
redakce, tlskárna a sxpudloe
„Národnich Llstě-
Rukopisy se nevracoj
Berchtold
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Národnich Llstě
20
article
vědělo o těchto plánech či úmluvách, vysvítáz
věci samé. Srbsko tedy bylo vyhlédnuto k tomu.
aby Makedonii dobylo Bulharsku a Albanie —
pardon, albanské nezávislosti — Rakousko-Uher-
sku. Tím jsme blíže na stopě ujednání, které král
Ferdinand učinil loňského roku před válkou ve
Vídní. O tomto ujednání se dosud trousily jen ne-
určité pověsti. Pověsti nyní nabývají určitější po-
doby.
Friedjungovská politika, kterou vídeňský a-
gent v Sofiji tlumočil, není naproti Bulharsku po-
ctivá, neboť je v největší krisi svádí na cestu ne-
rozvahy. Ale i se stanoviska rakousko-uherskéh
je pochybená, nemoudrá a zhola dobrodružná.
Potřebuje-li Rakousko-Uhersko pro svůj obcho
východ na Egejské moře, může jej mit i územím
srbským, přestane-li srbskému národu hroziti roz-
ložením a srbskému státu zničením, vstoupí-li se
Srbskem do dobrého sousedského poměru a nebu-
de-li klásti překážek vývozu srbského masa a su-
rovin do Rakousko-Uherska. Rakousko-uherský
obchod nepotřebuje zničení Srbska, nýbrž dobré
vůle s ním, a v tom směru nechť rakousko-uher-
ský obchod působí na rakousko-uherskou poli-
tiku.
Srbsko Rakousko-Uhersku dobrou vůli uká-
zalo, když o to šlo, aby Drač byl jeho. Tehdy sa-
mo nabízelo Rakousko-Uhersku dračský přístav k
dovozu do Srbska a ukazovalo, že je to nejkratšt
a nejlacinější cesta. Pražská obchodní komora
tehdy tomu rozuměla, ale rakousko-uherská za-
hraniční politika nikoli. Rakousko-Uhersko jia
nemůže déle dopouštět, aby friedjungovská poli-
tika na Balkáně hromadila chybu na chybu, hřích
na hřích. Ne se stanoviska balkánských států
nýbrž se stanovíska hospodářských zájmů a dobré-
ho jména Rakousko-Uherska tu věc považujtel
Ferdinand
Makedonie
Bulharsko
Albánie
Rakousko
Uhry
Vídeň
RakouskoUhersko
egejský moře
Srbsko
Uhersko
Drač
Balkán
21
article
Před návštěvou chéta rakouského generál-
ního štábu v Římě.
Vůdčí politické kruhy v Římě soudí o pří-
padně návštěvě chéfa rakouského generálního
štábu v Římě takto: Návštěva by zajisté byla
politickým projevem trvalé ceny. Přijde-li generál.
bude srdečně vítán. Styky Italie s Rakousko-
Uherskem ostatně nemusejí býti posilovány. Terst-
ské události ovšem je na okamžik zkalily. Italské
kruhy se neohradily proti vnitropolitickým naří-
zením prince Hohenloha, ani nežádaly jejich od-
volání. Ale ovšem upozornily hraběte Berchtold
a vyslance Mereye, že budí výnosy roztrpčení.
Vůdčí státníci si opět a opět vzhledem k oblížn
situaci ukládají, že budou přísně bdíti, aby styky
mezi oběma říšemi byly uchráněny trapných při-
hod. Italie to splnila. Ovšem, jí to bylo snazší ne
Rakousko-Uhersku.
Hohenloha
Berchtold
Řím
Rakousko
Uhersko
Terst
RakouskoUhersko
23
article
Oproti zprávě „Agence Havas“, která tvrdila,
že Delcassé se vráti na své místo do Petrohradu
mezi 15.—20. říjnem, tvrdí „Liberté“, že Deleassé
odevzdá v říjnu svůj odvolací list. Skupina jeho
voličů žádá, aby Deleassé svému voličstvu podal
zprávu. Tomuto přání nebude vyhověno, neboť —
jak tvrdí jeho přátelé — jest Deleassé o vnitřních
věcech příliš málo, o zahraničních příliš dobře
zpraven.
Německá a francouzská armádní organi-
sace.
Havas
Delcassé
Deleassé
Petrohrad
24
article
V „Revue Bleu“ srovnává nepodepsaný gene-
rál příští pohotovost francouzské a německé ar-
mády. Připouští možnost, že zavedena budev
Německu také třiletá služba vojenská a tím bude
umožněno utvořiti deset nových armádních sborů.
ale vidí tuto možnost odsunutu do vzdálené bu-
doucnosti z důvodů rozpočtových. Německu
ostatně netřeba tříleté služby vojenské, neboť má
jeho armádní správa velmi cennou pomůcku pro
zvýšení pohotovosti armády v tom, že povinně
jsou povoláváni záložníci k cvíčením i v zimě. Tak
bude míti Německo v každé roční době dva úplně
vycvičené ročníky pod prapory a tím i převahu
nad Francií. V tomto důležitém bodu zůstane Fran-
cie dlouho za svým sousedem za Rýnem.
Vyjednávání o bagdadskou dráhu.
„Temps“ mluvě znovu o chystaném vyjedná-
vání mezi Paříží a Berlinem o bagdadskou dráhu,
praví, že vyjednávání bude rozšířeno na všechen
komplex zájmů německých a francouzských v Tu-
recku. Vlády obou říší prý přejí brzké celkov
úpravě. Na německé straně se toto Ivrzení přijímá
nikoli bez nedůvěry
Bleu
Německo
Francie
Rýn
Temps
Paříž
Berlín
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Večerumoře.] Košaté koruny drobno-
listých dubů splývaly zvolna v hluboké, bez-
tvárně stíny, řádky útlých, pýřitých listů na
netýkavých akáciích se zavíraly, opožděné
sněžné kalichy v lesklém listí magnolií dýcha-
ly slabou vůní do horkého vzduchu prolnuté-
ho ostrým výparem pryskyřice pinií, a na
okřídlenou chimerou, hlídající bílý řecký zá-
mek u tmavomodrého moře, vynořil se z ble-
dého nebe třpytivý Jupiter.
Sestupovali jsme v záhonech růžových
pelargonií a modrých svlačců hájem roztřepe-
ných palem k moři. Za námi řadami černých.
nehybných cypřiší prosvital ve stříbrném opa-
ru zjasněného západu rozeklaný horský hřbet
sbíhaje kaskádou obrovských balvanů a kol
mých stěn za obzor k moři. Tatarská vesní
čka s plochými stříškami a štíhlými minarety
v klínu zelených pahrbků pod skalní stěnou
tratila se již v šerých stínech horstva.
Pohádková krajina sklesla za stromy, břeh
se snížil do tříště balvanů, rozžhavených slun-
cem, pod nimiž šplounalo moře; lísalo se ke
skalnatému pruhu půdy pod sypkou strání
na níž se suché tamaryšky zachycovaly zaprá-
šenými větvemi, bilo do ostrých hran vápen-
cových kamenů, rozstřikovalo hustou pěnu p
oslizlých, hladkých plochách, rozlévalo s
měkkými hřebeny šumivé pěny po vlhkém pí
sku, a po tmavé vodě, kolísající těžkým tem-
pem až v šerý obzor, poletovaly sinavé od-
lesky. Žhavý východní vítr z asijských step
vanul po nesmírné hladině a rozpaloval ztem
nělý vzduch pod černým, rozjiskřeným nebem
Noční stíny mihaly se střelhbitě nad nekoneč
nou, pohyblivou plání, hovořící tichým šumem
a z dalekého obzoru, kde splývala voda s ne
bem, tetelila se kymácející světla neviditel
ných lodí.
26
article
Chodili jsme tiše po pískovém břehu po
dél živého plotu nízké terasy, poslouchali ho
vor moře a dívali se do zálivu, jehož tmavé
stráně rozhořely růženci svítilen. Ztichl vit
a ztichlo moře v jeden tichý táhlý souzvuk.
kraj pozbyl skutečnosti a měnil se v snovou
vidinu: nebylo země, jen nehybná vodní pláň
horský hřbet s úzkým jazykem pobřeží splynu
v pohádkovou dračí obludu, která se ježila
nakrčeným, kostrbatým břbetem na západním
obzoru a skláněla protáhlou ploskou tlamu se
žhavýma očima světélek do černé vody.
27
article
Vraceli jsme se od pustého, kamenitého
břehu ku tropickému parku na úbočí: země
nasáklá za dne slunečním žárem dýchala těž-
ce, a moře oddychovalo slanými výpary pohy-
blivé vody, šeptajíc tichými nárazy a šplíchá-
ním vln jako ve snu. Z ostře vztýčených stvolů
cypřiší vysvitl bílý řecký zámek s arkádou
štíhlých sloupů ovitých vinnými révami a nad
ním hořelo hvězdami černé nebe. Z loggie li-
nula do parku žlutavá zář a barevná okna jí.
delny prosvitala v bílých zdech řecké archi-
tektury.
V salonu před loggií bylo temno. V širo
kém vlysu pod stropem bělal se průvod ští
hlých dívčích postav na pozadí rozkvétajícím
těžkými hrozny bílého bezu a otevřeným
dveřmi vanuly do temna nad mořem melan
cholické rythmy piana. Po hladkých, červe-
ných stěnách vysoké loggie pobíhaly třesavé
svity lampy, hořící pod žlutým hedvábným stí-
nitkem z čínské vásy, poseté modrými kvítky
a třpytilo se v zlatých rýhách nástěnného or-
namentu. Žlutí, nehybní lvi, kráčející v mo-
drém vlysu pod pestrým stropem, mizeli téměi
v stínech noci, jež houstly mezi bílými sloupy
loggie, otevřené k moři a splývaly v černou
stěnu, jež pohltila žhavé barvy květin na te-
rase a světlé odlesky moře. Z tmavé hloubí
zněl do nočního ticha jen zvonivý tón fisíce-
rých křidélek cikád, zvučících chvějivou pisní
28
article
v horkém temnu, jímž vznívaly z dálky šplou-
navé nárazy vln. V bezedném černu beztvárn
noci zjevila se pod hvězdami tři barevná svě
télka, sunoucí se tiše mezi sloupy a zář nevi
ditelného parníku tančila chvíli po úzkém
pruhu lesklých vlnek, zažehujících se v čern
stěně.
Světlo lampy tříštilo se zpod stínítka po
stole v křišťálovém skle jiskřivými zásvity
jančilo po příborech, rozlévalo se po bílén
ubrusu a ozařovalo tváře kolem stolu měkce
rozptýleným svitem. Ovanul nás dech kouzel
né jižní noci, a na několik okamžiků jakoby
se zastavil chod věčnosti, zmizel prostor
vesmír byl jen čarovnou dekorací oné nálady
srdce, která se zažehuje odleskem věčna v lid
ském nitru v takových chvílích, vyvírá z ne-
známých hlubin podvědomí a chvěje se podi
vuhodným rythmem v souzvuku se záchvěvy
nepostižitelného Života. Nelze vymyslit roz-
umem ono úchvatné splynutí tlukotu vlastního
srdce s věčným přibojem proudu žití, jehož
nepostřehují naše smysly, jenž se však ozve
někdy, ve vzácných, jedinečných okamžicích.
tichým souzvukem se zrychleným tempem na-
šeho vlastního života v rozechvěné hrudi —
a nelze zachytit ono bezměrné, chvilkové ště.
stí slovy.
Hovořili jsme všichni, a všední věci; leh-
kým proudem slovních hříček a běžných ná-
padů, přeskakujíce z milých vzpomínek na
drobné denní události, a nikdo neodvážil se
dotknout slovem toho zázračného, pramene
hlubokých citů, jimiž přetékala srdce, chvějící
se touhou, prodloužit podivuhodné ty oka-
mžiky, v nichž splývají vzájemně duše, hledíci
bojácně něžnými němými dotyky rozzvučet se
v hloubi jedinou jásavou písní, neznatelným
chvěním, jež probíhá celou přírodou, zdánlivě
spící. A zatím co osvětlenou loggií zvučel živý.
všední hovor, zněla ve všech srdcích stále
mocněji piseň věčného života, již v nočním ti-
29
article
chu ze sna zpívá Země. Veselý hovor ji ne-
ruší: šumí jen, jako zčeřené vlny povrchu mo-
ře, v jehož hlubinách zatím miliony živoucích
tvorů se rozvíjí život ke svým neznámým
cílům.
Konečně však tichl i hovor: hvězdy zvěro-
kruhu pobledly ve svitu neviditelného měsíce
mléčná dráha se rozplynula ve stříbrném tem-
nu, a jen Jupiter končil svoji pout mezi ře-
ckými sloupy a skláněl se za tmavý stín pa-
horku nad mořem. Hasnoucí rozechvění vystu-
povalo z hlubin duší na povrch vědomí a do-
znívalo tesklivými myšlenkami o neznámých
světech a miliardách živých bytostí, rodících
se a mroucích na světlých jiskrách, zářících
k nám z našeho nebe, jež je jen nitrem jedné
kapky nekonečného vesmíru. Pak ztichla
loggie, lampa uhasla, a bílý zámek spal tiše
nad modrým mořem, k němuž nehybně hleděly
s výše ploché střechy pod hvězdným nebem
okřídlené chiméry.
Zářivý sen shasl: sedím v hlubokém noč-
ním tichu u okna svého pokoje, pod nímž še-
lestí píseň cikád, a vzpomínám na duši, která
stvořila z vyprahlé půdy na břehu moře ten
kout pozemského ráje a vtělila v něj svůj
sen o věčné kráse. Jak mocným rythmem věč-
ného Života chvěla se hruď, z níž vykvetla
čarovná ta vidina, jak úchvatné nálady proží-
valo srdce, jež procítilo zázraky hellénského
světa, a vytvořilo v tropickém háji řecký zá-
mek, svítící nad černým mořem! V jakém sou-
ladu s duší vesmíru žíje ono svůj vnitrný ži-
vot, když pouhá ozvěna téte harmonie konejší
mne v sen, že na okamžik aspoň jsem stálu
pramene žití. Vím — nevrátí se již ten zářivý
sen, ale celým životem bude mi svítit odlesk
těchto okamžiků, prožitých v bílém zámku
nad černým mořem, provázený vzpomínkou na
duši žijící celý život sen o věčné kráse.
Jupiter