ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7737cf0-8f16-11dd-b8dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 81, person 42, org 4, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 3. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 242.
4 article
ranní a večerni listy předplácí sa v Prane v admainistracií na měsle kzl na čtvrt leta * dvojí donáškou a měsíe na čtvrt iata : . . . ik a ve ellálkách , K son na měsle Poštou. na rtieta: . . . k s dvojí násilkoe dzzr na čtvrko ieta : Dnešní číslo pro Prahu jest o 6. s přílohou pro venkov o 10 stranách.
Praha
5 article Po návštěvě poznaňské.
Po návštěvě poznaňské. Od pověstného vyvlastňovacího záko- na pruského nedocházely z Poznaňska vzrušující zprávy. Zákon byl oběma pru- skými sněmovnami schválen a také říšský sněm německý neshledal nutným vysloviti se většinou proti němu, ale zdálo se dlou- ho, že byl odložen do archivu. V polských kruzích počítalo se to za zásluhu nebožtí- ka hr. Aehrenthala, že pruská vláda, aby nepoštvala proti správci rakouské vněj- ší politiky haličské Poláky, neužila prá- va, daného jí novým zákonem a až do roku 1912 žádný polský statek ve východ- ním Prusku nevyvlastnila. Komise pro kolonisaci Němců na bývalé půdě polské hartusila sice proti pruské vládě, že nejeví dostí odvahy proti tvrdošijným Polákům ale vláda jakoby toho nedbala. Ale po čase hr. Aehrenthal zemřel, na- stala balkánská válka a nový správce ra- kouské vnější politiky, hr. Berchtold, by tak zaujat starostmi o Albance a Albanii že mu nezbylo času starati se o to, co se děje v Poznaňsku. A tak za řinkotu zbraní na Balkáně, v době, kdy veliká část halič- ských Poláků byla zaměstnána šílenou my- šlenkou nové revoluce v Kongresovce as horečnou pílí připravovala kádry povstalců proti Rusku, pruská vláda neočekávaně použila poprvé vyvlastňovacího zákonaa vykoupila tři polské statky, jež budou roz- parcelovány a osazeny německými rolní- ky. Pruská vláda rozumovala asi tak
Polák Prusek Němec Berchtold Poznaňsko Albánie Balkán Rusko
6 article
Když se na Balkáně vyvlastňují deseti- tisíce čtverečních kilometrů půdy strašné- ho kdysí sultanátu tureckého, aby se staly kořistí Slovanů a Řeků, proč by se nemohlo několik čtverečních kilometrů polské půdy převésti v držení velikého národa něme- ckého? Vyhoví se tím nedočkavým, hartu- sícím německým hakatistům a svět se pro to nezboří. A skutečně. V polských časopi- sech objevily se žalobné články, v nichž pro- lity slzy opravdové bolesti nad novou ztrátou polského dědictví, jiné časopisy za- znamenaly jen zběžně nový pruský útok na Poznaňsko, ale ostatní svět byl tak za- ujat tragedií, odehrávající se na Balkáně. že si loupeže, spáchané v Poznaňsku, ani nepovšimnul. Po této expropriaci přijel císař Vilém minulý týden poprvé do Poznaně. Byla tam dovršena stavba císařského resi- denčního paláce svěcením zámecké kaple. Císař Vilém, otočen členy své rodiny a ně- kterými spolkovými knižaty, zúčastnil se chrámové slavnosti a potom při dvorní ho- stině, k níž zasedlo také na třícet pozva- ných členů polské šlechty, promluvil jednu ze svých nesčetných řečí. Tu tváří v tvář svým polským hostům pravil: Jest ukonče- na budova, pevně spojená z harmonických součástek, svědectví monarchistické moci a péče, dílo, slavící svého mistra. Nechat také tak zjevná práce a péče, kterou krá- lové pruští od mnoha let věnují provinci poznaňské, přispěje co nejvíce k jejímu vý- voji jako trvalé a pevné části spanilé bu- dovy naší pruské, naší německé otčiny. Nechať její obyvatelé, afsi jakékoli národ- nosti a jakéhokoli vyznání, se spojí poutem lásky k svému krásnému kraji a poutem věrnosti ke králi a vlasti, aby vymoženosti německékultury staly se i jejich ma- jetkem, z jehož blaha by mohli kořistiti.
Řek Vilém Balkán Poznaňsko Poznaň Slovan
7 article
Nebylo asi volno u srdce těm polským magnátům, kteří na vyzvání císařovo byli nuceni pozdvihnouti číše a připíti co nejrychlejšímu zavodnění polského Po- znaňska německou kulturou. Lid polský u- vítal tyto hodovníky na ulicích poznaň- ských opovržením a div je necejchoval jménem zrádců. Nenašli ochrany ani v tisku polském a jediný varšavský list si troufal konejšiti všeobecné rozhořčení nad zpro- nevěřilými pány tím těžkým bojem, který museli sami dříve vybojovati ve svém svě- domí, než se rozhodli pro menší zlo — při- jati panovníkovo pozvání k hostině — před větším zlem, jímž by pro Poláky by- la urážka císaře, kdyby jeho pozvání od- mítli. Zajímavější jsou však hlasy německého tisku o tomto nejnovějším řečnickém rý- konu císaře Viléma. Hakatistická „Täg- liche Rundschau“ má presidentu poznaň- skému, Schwarzkopfovi, za zlé, že Poláky na dvorní hostinu vůbec připustil. Zdal prý oznámil císaři, že ti polští pánové. kteří přišli ke dvoru, nemají nijakého vlivu na polské občanstvo a že polský tisk je nazývá zrádci? Oznámil-li mu, že polští členové městské rady poznaňské se vyslo- vili proti slavnostnímu uvítání císaře a že ná- lada v polském lidu je Němcům stále stejně nepřátelská? Liberální „Vossische Zeitung“ shledá- vá v řečí císaře Viléma značné umírnění Kdežto v Malborgu mluvil ještě o „sarmat- ské drzosti“; v Poznani r. 1902 prohlásil že všechno, co město i provincie má dobré- ho, má z milosti a péče králů pruských kdežto ve Hnězdně r. 1905 ještě káral ony Němce, kteří své statky prodávají Polá- kům a tím se dopouštějí těžkého hříchu n své německé vlasti: letos mluvil prý již c nejmírněji a dokonce podal Polákům ruku ke smíru.
Polák Vilém Schwarzkopf Němec Vilém značný Poznaň Hnězdno Vossische Zeitung
8 article
Ale nejsprávněji posoudíla poznaňskou řeč Vilémovu „Frankfurter Zeitung“, která nikdy neschvalovala násilností, páchaných v Poznaňsku na Polácích. Jestliže — praví — císař chce, aby si Poláci přisvojili vy- moženosti německé kultury, ať se přede- vším postará, aby všechny národnosti v východních provinciích byly spokojeny Nynější vládní systém nevede k tomu cíl a vyvlastňování polských statků situaci ne- zlepší. Přišlo-li několik členů polské šlechty na slavnosti, nemá to valného vý- znamu. Rozhoduje smýšlení celé polské společnosti, a toto smýšlení dokazuje, že protipolská politika nemá příčiny triumfo- vat. List zmiňuje se o odporu polských čle- nů městské rady poznaňské proti úvěru na slavnostní vítání císaře, o polském tisku který odsuzuje polské účastníky slavnosti a vylučuje je dokonce z národa a pak do- dává: Vzhledem k tomu není příčiny k triumfování, nýbrž nutno upustiti od dosa- vadní protipolské politiky, nedrážditi a ne- šikanovati polské obyvatelstvo, netísniti je výjimečnými zákony a nevyháněti je z pra- dědovských sídel. Mají-li si Poláci přisvo- jiti plody německé kultury, jak si císař tal horoucně přeje, bude třeba chopiti se jiných prostředků, neboť dosavadní politi- ka útisků k cíli nepovede. Přátelská slova liberálního listu frank furtského nezmění sice níčeho v krutém o sudu Poláků pod vládou pruskou, jsou však důkazem, že mezi říšskými Něme jsou dosud jasné hlavy, které se neostýchaj býti spravedlivými.
Polák Vilémov Poznaňsko Frankfurter Zeitung
9 title
Politický přehled.
10 title
Země české.
11 article Přípravy k německému lídovému sněmu.
Přípravy k německému lídovému sněmu. Vůle dra. Titty bude tedy provedena ai do konce a všech důsledků, dostane svůj vy toužený Volkstag přes všechna opačná míněn a usnesení bývalých i nynějších poslaneckých svazů. V pondělí zajeli k dru. Tittovi do Tře- benic členové představenstva bývalého svazu zemských poslanců německých, dvorní rad dr. Bachmann, dr. Herold, dr. Lodgmann Pacher, aby se s předsedou Volksratu domlu- vili o Volkstagu v důsledcích prý usnesení ví- deňských. Jak známo, znělo jedno z těcht usnesení, že německého Volkstagu nyní p projevu německého nacionálního svazu na- prosto není zapotřebí. Po důkladném prý roz hovoru s drem. Tittou bylo však usneseno. aby na pátek svolán byl do Prahy přípravný výbor ku předporadám o Volkstagu. Dvanácte členů tohoto výboru zvolil důvěrnický sjezd v Chomutově, druhých dvanáct jmenoval ně- mecký Volksrat společně s ústřednami něme- ckých okresů a měst. Volkstag bude v kaž- dém případě svolán ještě před zahájením pří- padných vyrovnacích jednání. Aby všem Něm- cům v Čechách bylo umožněno hlasu k tomu pozdvihnouti, bude nepochybně svoláno více lidových sjezdů v různých částech země. Tal zní nejnovější ordre de bataille ze sídla gene- rálního štábu německé politiky z Třebenic Litoměřičtí důvěrníci se už o jeden ta- kový Volkstag hlásí, nechtějí-li, aby se u nic vůbec konal první, jak možno z jich před- včerejší resoluce souditi. Posl. dr. Hartl o těžkých bojích v Čechách. Na komersu spolku „Teutonico“ v Libere prohlásil říšský poslanec Hartl, že mezi stano- viskem německých poslanců z Čech a názo- rem předsedy ministerstva nachází se zející propast. Není prý tudíž nejmenší pochyby, že v nejbližší době kyne Němcům těžký boj, kte rý však nebude vybojován jenom německými poslanci, do kteréhož musí vstoupiti německé
doktor Bachmann Herold Lodgmann Pacher Titta Posl Hartl Němec Praha Chomutov Německo Čechy Tal Třebenice spolek „ Teutonico
12 article
obyvatelstvo jako celek. A tu prý musí posl Hartl vysloviti upřímnou obavu. Německý lid v Čechách prý zvykl zbídačelost po- litických poměrů klásti výhrad- ně na účet poslanců, aniž by si sám uvědomil, pokud sám jí zavinil. Jest prý svrchovaně nutno, aby si německé obyvatel- stvo a každý jeho jednotlivec uvědomil svě národní povinnosti lépe než dosud. Češi, jichž politika těší se přízni různých okolností. především pak — věrnosti vysoké šlechty k národu, děkují své národní úspěchy v poslední linii nadšení národa k největším obětem ochot- ného. Úkolem poslanců musí býti, rozplame- niti německý lid také k takovému nadšenía od neplodného, nespokojeného sočení obrátiti k národnímu osvědčování. Nastávající doba vážných zápasů žádá prý nezbytně splnění tohoto úkolu. Posl. Hartl odmítá zodpovědnost za si- tuaci od německých poslanců, je vidět, že má zdravý smysl pro směry politických větrů — tentokrát cití jej od Třebenic. Na Volkstagu chystaném nesmířitelným náčelníkem Volks- ratu, dojde nepochybně k velmi zevrubnému účtování nespokojených sočitelů s poslanecký- mi Verbandy.
Hartl Čech Posl Čechy Třebenice
13 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
14 article O vyrovnání v Čechách.
O vyrovnání v Čechách. „Zeit“ zabývá se na úvodním místě kris v Čechách. Od nových dohodovacích konfe- rencí mnoho si neslibuje, poněvadž dávná zku- šenost poučila, že k cíli nevedou. Ale „vyrov- nání v Čechách musí se jednou zdařiti, poně- vadž bez něho žíti nemůžeme.“ A poněvad dosavadní konference k cili nevedly, má „Zeit“ za to, že jest třeba, aby oba tábory někdo dohodě popohnal. Vždyť vlastně celá látk byla na dosavadních poradách už probrána diference jsou nepatrné a jest třeba jen ráz- ného zakročení, které by přimělo obě strany aby si konečně podaly ruku. „Jinak to ne- půjde — praví se dále v článku — a také nejvyšší autorita, koruna, bude nucena, aby pomohla. Neběži o konstituční pochybnosti nýbrž o velikou váhu panovníkovy autority Váhu této autority jsme poznali, když se před sedmi léty dělala volební oprava na říšské radě a dodělala se v krátké době přes všechny překážky a odpory. V Rakousku si politick. strany navykly, aby při všech velikých otáz kách byl na ně učiněn jakýsi nátlak, neboť vlastní síly a na vlastní otlpovědnost nechtěj nic podnikati. Tak to bylo při otázce říšské volební reformy a tak bude třeba provést to také při vyrovnání v Čechách. Vyrovnání musí býti provedeno a provede se, jen až s pra- vého místa zavzní s náležitým důrazem pokyn jemuž všichni porozumějí.
Čechy Váh Rakousko
15 article Terstské hospodářství
Terstské hospodářství Ke zprávám o schůzi terstského slovin- ského politického spolku „Edinosti“ dodáváme některé podrobnosti. Říšský posl. dr. Rybá ukázal ve své řeči, že cizí úřadníky a dělníky z Italie nezaměstnává pouze terstský magi- strát, nýbrž i slavná vláda. Italští dělníci jsou neb byli zaměstnáváni při stavbě justiční- ho paláce, tunelu státní dráhy, při stavbách přístavních atd. Nedávno se zjistilo, že mez italskými dělníky, zaměstnanými př stavbě rakouských válečný ch lodí a pevností, byli též italští dů- stojníci, kteří tu konali své vládě vy zvědačské služby. Vláda trpí podnes že na stavbách, při kterých dle smlouvy maj býti zaměštnáni pouze rakouští příslušnín- pracují cizinci z Italie. Dr. Kisavec, předseda národních slo- vinských dělníků, pravil mimo jiné, že v le- tech 1900—1910 vystěhovalo se do cizíny
doktor Rybý Kisavec
16 article Lli
Lli 15.000 domácích lidí a v téže době přistěhovalo se na Přímoří 12.000 dělníků z Italie. V celém Přímoří zdržuje se nyní asi 66.000 italských příslušníků. Italšti příslušníci zaměstnávají se také v podnicích, stojících pod státním dozo- rem. Místopředsedou terstské úrazové poji- šťovny jest dosud Ital. Tato fakta dokazují, že výnosy prince Hohenloha byly úplně odůvodněny a že by také páni ministři měli více dbáti, aby se na Přímoří výdělek zabezpečil především domá- cím lidem a pak teprve příslušníkům ital- ským. Za hranicemi. Svůdcí Bulharska. Sofijský „Dnevnik“ oznamuje, co tam mluvi nejmenovaný politický agent, přišlý z Vídně. Bukurešťský mír nazval dočasným, neboťf Ra- kousko-Uhersko jím spokojeno není a přičiní se aby byl zvrácen. Rakousko-Uhersko bylo zpředu zpraveno o smlouvě mezi Bulharskem a Srbskem a nemělo ničeho proti tomu, aby Bulharsko obdr- želo celou Makedonii. Ale skutkem nemohlo Bul harsku pomáhati, protože se musilo starati o rov nováhu na Adrií. V Londýně Rakousko-Uhersk vymohlo utvoření nezávislé Albanie a čekalo oo rozdělí-li se balkánské státy o dobyté země způ- sobem, který vyhoví jeho velikým politickým i ho- spodářským zájmům na Balkáně. Vídeň očekávala že válka, začatá loni proti Turecku, docel jinak skončí, nežli se stalo. Otevřeněj pověděno, Rakousko-Uhersko myslilo, že mu válk spojenců dopomůže, aby nabylo vlastní ce- sty na Egejské moře. Když se to nesplnilo
Ital Hohenloha Adrie Bulharsko Vídeň Rakousko Uhersko Srbsko Makedonie Londýn Albánie Balkán Turecko RakouskoUhersko egejský moře Italia RakouskýUhersko
17 article
Rakousko-Uhersko se nemůže smířiti s rozšířenín Srbska o celou (0) Makedonii a s rozšířením Ře- cka, jež mu dalo solunský přístav. A kdo ví, jak se Vídeň leká o trvání Albanie, jež hraničí pouze s Řeckem, Černou Horou a Srb skem, ten ví také, že rakousko-uherská diploma- cie nedá si pokoje, dokud nesestaví hranici Alba- nie s hranicí Bulharska. Obchodním a politickým zájmům Rakousko-Uherska na Balkáně vyhoví jen jedno z dvojího: buď musí být utvořena s a mo- statná Makedonie aa způsob samo statné Albanie, se Solunem jako hlavnín městem, anebo se musí Makedonie dostati Bul harsku, jež tudy otevře Rakousko-Uhersku ob chodní cestu na Egejské moře. Na každý způso Solun nezůstane v rukou Řecka a Makedonie ne zůstane Srbsku.
Srb RakouskoUhersko Srbsko Makedonie Vídeň Albánie Řecko Černá Hora Bulharsko Balkán Rakousko Uhersko egejský moře
18 article
Z nejmenovaného vídeňského agenta promlu vil dr. Friedjung, on žene Rakousko-Uherskod této nesmyslné politiky, jež vynesla hr. Berchtol doví fiasko na celé čáře. Bulhaři by se sami do bili, kdyby jednali podle rad těchto svůdců. V čerpanému Bulharsku musí se dostati delšího mí ru a odpočinku, aby se mohlo sebrati. Řečí o ne- pevnosti bukurešťského míru jsou pouhé žvasty Berlínský mír také byl považován za nepevný hned, jak byl ujednán, a přece trval 35 let. Berlín ský mír ukřivdil tak velikému a mocnému státu jako Rusko, a i jemu nezbylo, než se mu podrobiti Ani Bulharsku nezbude, než přijmouti podmínky bukurešťského míru. Je to tím nutnější, že souse dé Bulharska hned by byli s donucovacími pro středky pohotově, kdyby se Bulharsko chtělo bu kurešťskému míru zprotiviti, a Bulharsko bys podruhé musilo podčiniti. Velmoci, jež se ne zmohly na ochranu a provedení míru londýnského Bulharsko by nevytrhly. Čím dříve se Bulharsk smíří se svým osudem, tím lépe pro ně, tím dříve nabere nových sil. Velmoci mu nepomohly v pří čině Drinopole a Kavaly, a podobně bude i s M kedonií a Solunem.
doktor Friedjung Bulhar Rakousko Bulharsko Berlín Rusko Drinopol
19 article
Pro nás je mluvení rakousko-uherského agen ta v Sofiji zajímavo něčím jiným. Vysvítá z něho že hr. Berchtold byl před válkou spojenců na proti Turecku dohodnut s Bulharskem o rozdě lení dobytého území. Berchtold tedy věděl ví než Srbsko, jež toho území svou krví dobýval že Srbsko, ačkoli bylo spojencem Bulharska, ne- V drobném prodejle ranní čisle s sobě . . 5a k večernl Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . večerní lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a insorty přijím administrace v Marianské ul.. a Tam nacházejl se tál redakce, tlskárna a sxpudloe „Národnich Llstě- Rukopisy se nevracoj
Berchtold Turecko Bulharsko Srbsko Národnich Llstě
20 article
vědělo o těchto plánech či úmluvách, vysvítáz věci samé. Srbsko tedy bylo vyhlédnuto k tomu. aby Makedonii dobylo Bulharsku a Albanie — pardon, albanské nezávislosti — Rakousko-Uher- sku. Tím jsme blíže na stopě ujednání, které král Ferdinand učinil loňského roku před válkou ve Vídní. O tomto ujednání se dosud trousily jen ne- určité pověsti. Pověsti nyní nabývají určitější po- doby. Friedjungovská politika, kterou vídeňský a- gent v Sofiji tlumočil, není naproti Bulharsku po- ctivá, neboť je v největší krisi svádí na cestu ne- rozvahy. Ale i se stanoviska rakousko-uherskéh je pochybená, nemoudrá a zhola dobrodružná. Potřebuje-li Rakousko-Uhersko pro svůj obcho východ na Egejské moře, může jej mit i územím srbským, přestane-li srbskému národu hroziti roz- ložením a srbskému státu zničením, vstoupí-li se Srbskem do dobrého sousedského poměru a nebu- de-li klásti překážek vývozu srbského masa a su- rovin do Rakousko-Uherska. Rakousko-uherský obchod nepotřebuje zničení Srbska, nýbrž dobré vůle s ním, a v tom směru nechť rakousko-uher- ský obchod působí na rakousko-uherskou poli- tiku. Srbsko Rakousko-Uhersku dobrou vůli uká- zalo, když o to šlo, aby Drač byl jeho. Tehdy sa- mo nabízelo Rakousko-Uhersku dračský přístav k dovozu do Srbska a ukazovalo, že je to nejkratšt a nejlacinější cesta. Pražská obchodní komora tehdy tomu rozuměla, ale rakousko-uherská za- hraniční politika nikoli. Rakousko-Uhersko jia nemůže déle dopouštět, aby friedjungovská poli- tika na Balkáně hromadila chybu na chybu, hřích na hřích. Ne se stanoviska balkánských států nýbrž se stanovíska hospodářských zájmů a dobré- ho jména Rakousko-Uherska tu věc považujtel
Ferdinand Makedonie Bulharsko Albánie Rakousko Uhry Vídeň RakouskoUhersko egejský moře Srbsko Uhersko Drač Balkán
21 article
Před návštěvou chéta rakouského generál- ního štábu v Římě. Vůdčí politické kruhy v Římě soudí o pří- padně návštěvě chéfa rakouského generálního štábu v Římě takto: Návštěva by zajisté byla politickým projevem trvalé ceny. Přijde-li generál. bude srdečně vítán. Styky Italie s Rakousko- Uherskem ostatně nemusejí býti posilovány. Terst- ské události ovšem je na okamžik zkalily. Italské kruhy se neohradily proti vnitropolitickým naří- zením prince Hohenloha, ani nežádaly jejich od- volání. Ale ovšem upozornily hraběte Berchtold a vyslance Mereye, že budí výnosy roztrpčení. Vůdčí státníci si opět a opět vzhledem k oblížn situaci ukládají, že budou přísně bdíti, aby styky mezi oběma říšemi byly uchráněny trapných při- hod. Italie to splnila. Ovšem, jí to bylo snazší ne Rakousko-Uhersku.
Hohenloha Berchtold Řím Rakousko Uhersko Terst RakouskoUhersko
23 article
Oproti zprávě „Agence Havas“, která tvrdila, že Delcassé se vráti na své místo do Petrohradu mezi 15.—20. říjnem, tvrdí „Liberté“, že Deleassé odevzdá v říjnu svůj odvolací list. Skupina jeho voličů žádá, aby Deleassé svému voličstvu podal zprávu. Tomuto přání nebude vyhověno, neboť — jak tvrdí jeho přátelé — jest Deleassé o vnitřních věcech příliš málo, o zahraničních příliš dobře zpraven. Německá a francouzská armádní organi- sace.
Havas Delcassé Deleassé Petrohrad
24 article
V „Revue Bleu“ srovnává nepodepsaný gene- rál příští pohotovost francouzské a německé ar- mády. Připouští možnost, že zavedena budev Německu také třiletá služba vojenská a tím bude umožněno utvořiti deset nových armádních sborů. ale vidí tuto možnost odsunutu do vzdálené bu- doucnosti z důvodů rozpočtových. Německu ostatně netřeba tříleté služby vojenské, neboť má jeho armádní správa velmi cennou pomůcku pro zvýšení pohotovosti armády v tom, že povinně jsou povoláváni záložníci k cvíčením i v zimě. Tak bude míti Německo v každé roční době dva úplně vycvičené ročníky pod prapory a tím i převahu nad Francií. V tomto důležitém bodu zůstane Fran- cie dlouho za svým sousedem za Rýnem. Vyjednávání o bagdadskou dráhu. „Temps“ mluvě znovu o chystaném vyjedná- vání mezi Paříží a Berlinem o bagdadskou dráhu, praví, že vyjednávání bude rozšířeno na všechen komplex zájmů německých a francouzských v Tu- recku. Vlády obou říší prý přejí brzké celkov úpravě. Na německé straně se toto Ivrzení přijímá nikoli bez nedůvěry
Bleu Německo Francie Rýn Temps Paříž Berlín
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Večerumoře.] Košaté koruny drobno- listých dubů splývaly zvolna v hluboké, bez- tvárně stíny, řádky útlých, pýřitých listů na netýkavých akáciích se zavíraly, opožděné sněžné kalichy v lesklém listí magnolií dýcha- ly slabou vůní do horkého vzduchu prolnuté- ho ostrým výparem pryskyřice pinií, a na okřídlenou chimerou, hlídající bílý řecký zá- mek u tmavomodrého moře, vynořil se z ble- dého nebe třpytivý Jupiter. Sestupovali jsme v záhonech růžových pelargonií a modrých svlačců hájem roztřepe- ných palem k moři. Za námi řadami černých. nehybných cypřiší prosvital ve stříbrném opa- ru zjasněného západu rozeklaný horský hřbet sbíhaje kaskádou obrovských balvanů a kol mých stěn za obzor k moři. Tatarská vesní čka s plochými stříškami a štíhlými minarety v klínu zelených pahrbků pod skalní stěnou tratila se již v šerých stínech horstva. Pohádková krajina sklesla za stromy, břeh se snížil do tříště balvanů, rozžhavených slun- cem, pod nimiž šplounalo moře; lísalo se ke skalnatému pruhu půdy pod sypkou strání na níž se suché tamaryšky zachycovaly zaprá- šenými větvemi, bilo do ostrých hran vápen- cových kamenů, rozstřikovalo hustou pěnu p oslizlých, hladkých plochách, rozlévalo s měkkými hřebeny šumivé pěny po vlhkém pí sku, a po tmavé vodě, kolísající těžkým tem- pem až v šerý obzor, poletovaly sinavé od- lesky. Žhavý východní vítr z asijských step vanul po nesmírné hladině a rozpaloval ztem nělý vzduch pod černým, rozjiskřeným nebem Noční stíny mihaly se střelhbitě nad nekoneč nou, pohyblivou plání, hovořící tichým šumem a z dalekého obzoru, kde splývala voda s ne bem, tetelila se kymácející světla neviditel ných lodí.
26 article
Chodili jsme tiše po pískovém břehu po dél živého plotu nízké terasy, poslouchali ho vor moře a dívali se do zálivu, jehož tmavé stráně rozhořely růženci svítilen. Ztichl vit a ztichlo moře v jeden tichý táhlý souzvuk. kraj pozbyl skutečnosti a měnil se v snovou vidinu: nebylo země, jen nehybná vodní pláň horský hřbet s úzkým jazykem pobřeží splynu v pohádkovou dračí obludu, která se ježila nakrčeným, kostrbatým břbetem na západním obzoru a skláněla protáhlou ploskou tlamu se žhavýma očima světélek do černé vody.
27 article
Vraceli jsme se od pustého, kamenitého břehu ku tropickému parku na úbočí: země nasáklá za dne slunečním žárem dýchala těž- ce, a moře oddychovalo slanými výpary pohy- blivé vody, šeptajíc tichými nárazy a šplíchá- ním vln jako ve snu. Z ostře vztýčených stvolů cypřiší vysvitl bílý řecký zámek s arkádou štíhlých sloupů ovitých vinnými révami a nad ním hořelo hvězdami černé nebe. Z loggie li- nula do parku žlutavá zář a barevná okna jí. delny prosvitala v bílých zdech řecké archi- tektury. V salonu před loggií bylo temno. V širo kém vlysu pod stropem bělal se průvod ští hlých dívčích postav na pozadí rozkvétajícím těžkými hrozny bílého bezu a otevřeným dveřmi vanuly do temna nad mořem melan cholické rythmy piana. Po hladkých, červe- ných stěnách vysoké loggie pobíhaly třesavé svity lampy, hořící pod žlutým hedvábným stí- nitkem z čínské vásy, poseté modrými kvítky a třpytilo se v zlatých rýhách nástěnného or- namentu. Žlutí, nehybní lvi, kráčející v mo- drém vlysu pod pestrým stropem, mizeli téměi v stínech noci, jež houstly mezi bílými sloupy loggie, otevřené k moři a splývaly v černou stěnu, jež pohltila žhavé barvy květin na te- rase a světlé odlesky moře. Z tmavé hloubí zněl do nočního ticha jen zvonivý tón fisíce- rých křidélek cikád, zvučících chvějivou pisní
28 article
v horkém temnu, jímž vznívaly z dálky šplou- navé nárazy vln. V bezedném černu beztvárn noci zjevila se pod hvězdami tři barevná svě télka, sunoucí se tiše mezi sloupy a zář nevi ditelného parníku tančila chvíli po úzkém pruhu lesklých vlnek, zažehujících se v čern stěně. Světlo lampy tříštilo se zpod stínítka po stole v křišťálovém skle jiskřivými zásvity jančilo po příborech, rozlévalo se po bílén ubrusu a ozařovalo tváře kolem stolu měkce rozptýleným svitem. Ovanul nás dech kouzel né jižní noci, a na několik okamžiků jakoby se zastavil chod věčnosti, zmizel prostor vesmír byl jen čarovnou dekorací oné nálady srdce, která se zažehuje odleskem věčna v lid ském nitru v takových chvílích, vyvírá z ne- známých hlubin podvědomí a chvěje se podi vuhodným rythmem v souzvuku se záchvěvy nepostižitelného Života. Nelze vymyslit roz- umem ono úchvatné splynutí tlukotu vlastního srdce s věčným přibojem proudu žití, jehož nepostřehují naše smysly, jenž se však ozve někdy, ve vzácných, jedinečných okamžicích. tichým souzvukem se zrychleným tempem na- šeho vlastního života v rozechvěné hrudi — a nelze zachytit ono bezměrné, chvilkové ště. stí slovy. Hovořili jsme všichni, a všední věci; leh- kým proudem slovních hříček a běžných ná- padů, přeskakujíce z milých vzpomínek na drobné denní události, a nikdo neodvážil se dotknout slovem toho zázračného, pramene hlubokých citů, jimiž přetékala srdce, chvějící se touhou, prodloužit podivuhodné ty oka- mžiky, v nichž splývají vzájemně duše, hledíci bojácně něžnými němými dotyky rozzvučet se v hloubi jedinou jásavou písní, neznatelným chvěním, jež probíhá celou přírodou, zdánlivě spící. A zatím co osvětlenou loggií zvučel živý. všední hovor, zněla ve všech srdcích stále mocněji piseň věčného života, již v nočním ti-
29 article
chu ze sna zpívá Země. Veselý hovor ji ne- ruší: šumí jen, jako zčeřené vlny povrchu mo- ře, v jehož hlubinách zatím miliony živoucích tvorů se rozvíjí život ke svým neznámým cílům. Konečně však tichl i hovor: hvězdy zvěro- kruhu pobledly ve svitu neviditelného měsíce mléčná dráha se rozplynula ve stříbrném tem- nu, a jen Jupiter končil svoji pout mezi ře- ckými sloupy a skláněl se za tmavý stín pa- horku nad mořem. Hasnoucí rozechvění vystu- povalo z hlubin duší na povrch vědomí a do- znívalo tesklivými myšlenkami o neznámých světech a miliardách živých bytostí, rodících se a mroucích na světlých jiskrách, zářících k nám z našeho nebe, jež je jen nitrem jedné kapky nekonečného vesmíru. Pak ztichla loggie, lampa uhasla, a bílý zámek spal tiše nad modrým mořem, k němuž nehybně hleděly s výše ploché střechy pod hvězdným nebem okřídlené chiméry. Zářivý sen shasl: sedím v hlubokém noč- ním tichu u okna svého pokoje, pod nímž še- lestí píseň cikád, a vzpomínám na duši, která stvořila z vyprahlé půdy na břehu moře ten kout pozemského ráje a vtělila v něj svůj sen o věčné kráse. Jak mocným rythmem věč- ného Života chvěla se hruď, z níž vykvetla čarovná ta vidina, jak úchvatné nálady proží- valo srdce, jež procítilo zázraky hellénského světa, a vytvořilo v tropickém háji řecký zá- mek, svítící nad černým mořem! V jakém sou- ladu s duší vesmíru žíje ono svůj vnitrný ži- vot, když pouhá ozvěna téte harmonie konejší mne v sen, že na okamžik aspoň jsem stálu pramene žití. Vím — nevrátí se již ten zářivý sen, ale celým životem bude mi svítit odlesk těchto okamžiků, prožitých v bílém zámku nad černým mořem, provázený vzpomínkou na duši žijící celý život sen o věčné kráse.
Jupiter