ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7564310-78e7-11dc-a267-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 75, person 100, work 7, org 11
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 17. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 106.
4 article
Na rannta odpol. Msty plasí se v Prase v alutatstrae něnte Euvrt leta . . . . 6 K — s drsjí dentepet u nbloe n dtvit kati vo stiskách: „ K 30 na něslt Poštont namt lela. . . . . 9 K e0k s dvají cásešlkea za nřs nt . . . .11 K ao L Z Petrohradu, 16. dubna o 6.50 lod. večer. (Pův. telg. zvl. zprav. » Nár. Listů«. V Mandžursku pozorováno jest sou- střeďování velkých sil nepřátelských poblíž Kirina Číňané stěhují se s rodinami 1s majetkem svým na sever. Pro dnešek předpovidá se bitva námořní jako velmi pravděpodobná. Dnes o poledni zranil jeden děl- ník dýkou ředitele železářské továrny Kislinského. Události na Rusi. Bouře v Celjabinsku. Z Celjabinska, 16. dubna. (C.-B.) Vojáe místního velitelství vydrancoval a pobourali 16 domů. Byla rozdána pro- volání, vyzývající k útokům na židy. Židé hledaji ochranu v křesťanských domech ; mnoz cpouštějí město. Z Jekaterinogradu, 16. dubna. (C.-B.) Do Celjabinska, kdež od tři dnů nepokoje kvají, vysláno vojsko. Vojenský soud. Z Varšavy, 16. dubna. (C.-B.) Vojenský soud odsoudil tři osoby pro účastenství v ledno vých nepokojích k smrti. Z finského sněmu. Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.-B.) V odpo- vědi na trůnní řeč projevil president zemského sněmu věrnost národa k mocnářovi, jakož i jeho radost nad tím, že císař Mikuláš některým čá- stem petice stavů přisvědčil. President projevil dále přání, aby také ostatní část petice s císa- lovými záměry shodnou se osvědčila.
Číňan Mikuláš Petrohrad Rus Celjabinsko Varšava Helsingfors
5 article
Amnestie. Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.-B.) Vypo- vězení hrabata Creutzové obdrželi dovolen k návratu do Finska. K 1. máji na Rusl. Z Varšavy, 16. dubna. (Pův. zpr. »N. Le) »Varšavský Dněvnik« uklidňuje obecenstvo zne- pokojené obavami o bouřích při 1. máji. List prohlašuje, že kdyby se v den ten stal nějaký pokus, ohrožující osobní neb majetkovou bez- pečnost, bude ihned s neuprosnou přísnosti po lačen. Ruský patriarchát. Z Cařihradu, 16. dubna. (C.-B) Arch nandrita Jakub, představený řeckého klá- šlera v Moskvě a zástupce ekumenického patri srchy, oznamuje sem, že ruský synod co nej dříve písemně požádá, aby ekumenický patriarchát pronesl své mínění zamýšleném znovuzřízení patri archátu ruského. Z Petrohradu, 16. dubna. (Pův. zpr. »N L.«) Na doporučení irkutského gen. gubernátora navrácena budou 55 duchoborcům, de- portovaným v jakutské oblasti veškerá práva.
Creutzová Jakub jítportovaný Helsingfors Finsko Varšava Cařihrad Moskva Petrohrad N L
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Stav barona Gautsche. Z Vídně, 17. dubna. Polepšení, které mstalo v pátek ve stavu ministerského před- udy barona Gautsche, potrvalo také včera. Pokračuje sice pomalu, ale trvale. Císař také včera dal se ptáti po stavu pacientově. Bohoslužba za Strossmayera. Z Vídně, 17. dubna. Po velkonoční prázdni pořádají slovanští poslanci slavné rekviem za biskupa Strossmayera. Uherská krise. Z Pešti, 17. dubna. Zprávy, že v nejbližších dnech odjede ministerský předseda hr. Ti s za do Vídně, aby vyžádal si na panovníkovi opětné propuštění své, se nepotvrzují. Hrabě T i s z dnes odjel na svůj statek Geszt, kdež zů- stane nejspiše přes celé Velikonoce. Z Pešti, 17. dubna. Liberál n strany města Debrecina následkem pensijní afféry Perczelovy usnesly se v schůzi, v sobotu konané, že přejdou ke straně neodvislosti. Uenesení to sdě- leno bude všem liberálním jednotám celé země s výzvou, aby učinily tolikéž. Otázka obchodních smluv. Z Vídně, 17. dubna. »Montagsrevuee oznamuje, že o svém posledním pobytu ve Vídni hr. Tisza projevil ochotu vyko nati vnitřní průpravní práce pro ob- chodní smlouvu se Švýcarskem Rumunskem a Bulharskem a také učiniti, čeho třeba ke skoncování obchodn smlouvy rakousko-italské. Polní zbrojmistr Galgoczy. Z Vídně, 17. dubna. Pondělník jeden ozna- nuje, že vyskytly se pověsti, dle kterých dosa- vadní velitel v Přemyšlu Galgoczy stane se nástupcem prince Lobkowicze v Pešti. Dle našich informací — praví pondělník ten — re servováno je pro Galgoczyho jedno z míst vrch ních vojenských dozorců.
Gautsch Strossmayer Uenesení Tisza Lobkowicz Vídeň Pešť Debrecina Švýcarsko Rumunsko Bulharsko Přemyšl
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Mezinárední konference míru. Z Washingtonu, 15. dubna. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje: Ohledně nedávno Frojeveného přání, aby Spojené státy blíže v- tsčilv program předmětů, o nichž druhá mezinárodní konferenee míru rokovati má, prohlašuje státní departe- ment, že by přání tomu rád vyhověl, že však dospěl k přesvědčení, kdyby tak učinil, že by výsledek konference nejislým se stal, poněvadž by některé moci asi v pochybnostech byly, jsou-li odtud vycházející návrhy prosty všeliké zištnosti. Proto soudí státní departement, že úkolu svému zadostučiní, když další jednání správní radě mezinárodního soudu v Haagu postoupí. Král Eduard v Alžíru. Z Alžíru, 16. dubna. (C.-B.) Yachta »Vieto- ria and Albert«, provázena anglickými váleč- nými loďmi, vplula o poledni za vzájemné střelby na pozdrav do přístavu. Na nábřeží oče- kávaly královské manžele četné davy lidu. Všechny francouzské a vůbec cizí lodi vztýčily vlajky. Z Alžíru, 16. dubna. (C.-B.) Yachta »Victo ria and Albert« s anglickými královskými man- želi sem připlula. Král vystoupil na břeh. Lid dělal mu ovace.
Eduard Washington Reut spojený stát Haag Alžír Vietoria and Albert Victo ria and Albert
8 article
Balkán. Z Cařihradu, 15. dubna. (C.-B.) S řecké strany se tvrdí, že byly Zagoričany ohni- skem bulharských čet, jež poslední dobou tř řecké kláštery v témž okresu (kastorijském) spálily a na Řecích mnohých násilností se do- pustily. Krvavá událost v Zagoričanech byla prý tedy jenom od Řekův provedenou odvetou. Z Cařihradu, 16. dubna. (C.-B.) Bulharský diplomatický jednatel Načevič přednesl včer vládě stížnost na průtahy při vyřizování o táz ky emigrantské a učinil dotaz, je-li turecká vláda ochotna, prověsti neprodleně návr at uprehliků do vilajetu drinopol- ského, aby emigranti nynější příhodné výroční doby ještě využiti mohli. Načevič připomenul, že Porta před dvěma měsíci přijala vyznačená pohraniční místa pro shromáždění a přechod emigrantů, jež v měsíci březnu začíti měly, ž však dosud navzdor bulharským úřadním zprá- vám do dvou pohraničních míst žádná komise se nedostavila a že ve třetím pohraničním míst (Kajbelaru) se objevivší komise k návratu při- pustit chce jenom emigranty v tureckém se- znamu obsažené, odmitajíc emigranty ze se- znamu bulharského, ačkoli jejich příslušnostje dokázána.
Řek Řekův Port Balkán Cařihrad
9 article Česká otázka v Anglii.
Česká otázka v Anglii. Jeden z nejdůležitějších věstníků veřejnéh mínění anglického, proslulý městčník »Fort- nightly Review« přinesl v dubnovém se- šitě článek »The Austrian Problem« od Sira Rowlanda Blennerhasseta, který způ- sobil rozruch v politických kruzích londýnských a který my Čechové musíme uvítati s nadšením a vděčností. Vynikající muž národa nejosvíce- nějšího a nejsvobodomyslnějšího, národa, jehož státníci liberální i konservativní, Gladstone i Pal- merston mocně podporovali národy, zápasící za svou svobodu a neodvislost a pomáhali Italům, Maďarům i Slovanům balkánským, promluvil ve »Fortnightly Review« o české otázce s takovou důraznou sympatií a tak výmluvně dokázal jejt svrchovanou důležitost pro Anglii, že s radosti zaznamenáváme tento krásný projev z Anglie. Je to opět nové povzbuzení činnosti nás všech, kteří zasazujeme se o propagandu české otázky za hranicemi, kteří chápeme a cítíme, jak ohromný význam bude míti pro naši věe českou získání pozornosti a podpory té Evropy, jež po- znává nebezpečí idey pangermánské. Během ně- kolika málo let nastal velký obrat. Styky vyhle- dávané v cizině, podceňované a posmívané na- šimi domácími pecivály a ignoranty, nabývají stále větší intensivnosti a vážnosti. Ve Francii bylo docíleno již mnoho a zájem pro českou otázku proniká do všech politických stran re- publiky. Anglie, dosud tak cizí a netečná, díky velké a neunavné práci hraběte Lützowa, po- číná se též vymaňovati ze své nevšimavosti nejnovější článek »Fortnightly Review« je pozo ruhodným úkazem tohoto obratu.
Fort Rowland Blennerhasset Čecho Italos Maďar Slovan Lützow Anglie Evropa Francie Fortnightnout Review the Austrian Probl Fortnightnout Review
10 article
Pojednání Sira Rowlanda Blenne- hasseta zasluhovalo by, aby bylo celé pře- loženo do češtiny. Je psáno s neobyčejnou jas nostl, určitostí a věcností. Každý vývod přesného a výmluvného publi cisty je opřen o fakt, každý jeho politický ná- zor je historicky dokumentován. A celý duch článku, jeho důrazná pointa se shrnuje v pro- hlášení důležitosti české otázky pro politiku evropskou a v povzbu- zení anglického národa, aby stejně věnoval svou činnou a platno sympatii Čechům, jako ji poskyti věci Italů. Autor zahajuje svůj článek pověstným slo- vem Palackého o nutnosti Rakouska a staví v čelo »rakouského problemu« českou otázku. Pro britskou říši mají tyto záležitosti stále větší význam. Uherské vyrovnání není nejsložitějším problemem, který mají rozluštit státníci rakousko- uherské monarchie. Je to česká otázka. Autor praví: »Opravdová existence dynastie habsburské závisí od intelektuálního a hmot- ného rozvoje Čech, poněvadž Čechov představují v říši habsburské je- dinou národní moc, jež je schopna sou- střediti 22 míllionů rakouských Slovanů, aby če- lili rozvratným snahám jiných národností: Vhle- dem k mezinárodní posici Ra- kouska je samozřejmo, že evrop- skou politikunemůže s inteligent- ním pochopením a zájmem studo- vati nikdo, kdo neovládá česko otázku.e Dále líčí autor stručně historickou a ná- rodní posici Čechů v rakouské říši, naznačuje
Čecho Italos Palacký Čechov Rakousko Čechy Slovan Rowland Blenne
11 article
pád národa českého po Bilé Hoře i jeho ujař mení vídeňskou byrokracii, která je dosud nej- větší překážkou pokroku Rakouska. Byrokracie a centralismus jsou podporou německé převahy. Docela správně vystihuje Sir Rowlan Blennerhasset hnuti pangermánské i po- litiku německé nacionální strany. Obě strany směřují k Berlínu, k podrobení Rakouska Vel- kému Německu. Proti tomu bojují Čechové »kteří nechtějí nijak si podrobovati německý živel a i v krajích, kde mají většinu, žádaji pouze rovnoprávnost s Němci.« Německá men- šina mohla by uskutečnit své panovačné plány jen tehdy, kdyby Rakousko bylo vedoucím stá- tem v Německu. Ale po Král. Hradci a Sedanu nastala změna poměrů, již zavinila vláda ra- kouská, jež nedbala výstrah Palmerstonových který ji varoval před dobrodružstvím šlesvieko holštýnským. Autor dále s mnoha zajímavými podrob- nostmi vypravuje o činnosti Boustově i o z sahování Bismarkově do rakouských vnit- ních záležitostí. Oba tito politikové zmařili vy- rovnání s Čechy a učinili Rakousko odvislým od Německa, podrobeným vlivu berlínskému. Též zajímavě vystihuje autor postavu Schäff- lovu i jeho vystoupení ve prospěch českých požadavků. Dále výrazně zachycuje osobnosti vedoucí z české strany vyjednávání s Hohen- wartem, hr. Clam-Martinice, Palackého, Riegra, dra. Pražáka.
Bilá Čecho Němec Král Palmerstonův Martinic Palacký Riegr Rakousko Berlín Vela Německo Hradec Sedan Čechy
12 article
Správně charakterisuje povahu a smýšlení Clam-Martinice. O Riegrovi pravi, že »nedovedl vždy vážiti význam svých slov, nebyl nadán velkými administrativními vlastnostmi, ale byl vysoce a spravedlivě vážen«. S mnohými inter- essantními podrobnostmi vypisuje autor známě události z r. 1871: ministerstvo Hohenwartovo, květnovou poradu Schöfflovu v Praze s repre- sentanty českých požadavků: hr. Clam-Marti- nicem, Riegrem, Palackým, kníž. Schwarzen- bergem, kniž. Jiřím Lobkovicem, Braunerem Sladkovským, drem. Pražákem a hr. Harrachem i císařský reskript atd. Avšak náhle přičiněním Bismarkovým bylo zničeno dílo, jež mělo být upevněním a posilněním Rakouska. Autor uvádí, jak velkou roli hráli židovští kapitalisté a tk zvaní liberálové němečtí v intrikách a bojích, inspirovaných Bismarkem proti Čechům. Bismarkův povel, zaslaný do Vídně staré »Presse«, zněl: »Beusta podporovat proti Hohen- wartovi«. Beuslovou vůdčí myšlenkou bylo udr- žení německé nadvlády v Cislajtanii a stát prot všem koncesím, slibovaným Čechům. Bismark poznovu zvítězil v Rakousku. Beust a Andrassy stali se jeho sluhy a od té doby » mezinárodní politika rakouská je řízena z Berlína«, (čehož nejlepším důkazem je hr. Goluchowski, jak v téže »Fortnighth Review« před několika léty dovodi hr. Lützow v článku o Rakousku a české otázce.
Martinic Riegr Hohenwartův Schöfflův Palacká Lobkovic Brauner Sladkovský Harrach Bismarkův Čecho Beust Bismark Andrassy Goluchowský Lützow Praha Mart Pražák Rakousko Vídeň Berlín Fortnighth Review
13 article
Pozn. red.) Sir Rowland Blennerhasset s vřelostí píše dále o slovanských snahách českých, vysvětluje náklonnost českou k Rusku jako obavy před pohlcením Velkým Německem. K rozluštění ra- kouského problemu by podle autora přispělo nejznačněji zrušení parlamentu vídeňskéhoa nahražení jeho radou, skládající se z nevel- kého počtu delegátů zemských sněmů. Vnitřní a zevnější slabost Rakouska dala by se od- straniti, kdyby nebylo v područí Německa, jež zavedlo jeho politiku na scestí na Balkáně, nu- tilo je podporovati Stambulova a Milána a bez- mála by je vehnalo do války s Ruskem. Ra- kousko — dle názoru Sir Rowlanda Blenner- hasseta — mohlo by se státi jedním z nejmocnějšlch, ano i nejmoc- nějším státem na kontinentě, kdy by uspokojilo své slovanské ná- rody. Docílilo by sympatil Slovanů zahranič- ních a rozmanitost jeho sociálních podmínek umožnila by jeho státníkům přiblížiti se k ho spodářským problemům, které v nejbližších pa- desáti létech budou zaměstnávati celou Evropu.- A závěrek pozoruhodně studie anglického publicisty, jež bude zajisté předmětem mnoha diskussí, zní takto:
Stambulov Rowland Rusko Německo Rakousko Balkán Milán Evropa Rowland Blennerhasset Slovan
14 article
»Je na čase, aby habsburská dynastie usku tečnila své pravé poslání, jež spočívá v řízer císařství, v němž problem různ ých kmenů mus býti rozluštěn spravedlnosti a rovnoprávností Katastrofa, hrozicí Rusku, měla by Rakousko povzbuditi, aby bylo ochrancem slovanských ná rodů a zastancem svobody a pořádku v jiho- východní Evropě. První krok k tomu je vyrovnání s Čechy. Nesmíme si předsta vovati, že aulonomie Čech znamená pro Rakou- sko něco podobného jako irská Home rule pro spojené království britské. Elementární rozdíl je v tom, že Irčané jsou zapřisáhlými nepřáteli britského císařství. Čeští vlastenci naproti tomu jsou věrni Rakousku a mají loyální pocity k dynastii. Jejich snahou je povznést císařství k větší vážnosti a moci nežli jaké dosud dosáhlo. Maj živou a pevnou víru ve svou věe Znají její živelní sílu a netouž po cizí pomoci. Avšak přejí si za- jisté, aby anglický národ, věrný své velké tradici svobody neostá- val lhostejný k jejich zápasua aby naši veřejní činitelé posky tl jim tutéž účinnou a důraznou sym- patii, jakou lord Palmerston věno- val věci italské, a kterou, kdyby žil, jistě by neodepřel Čechům.« Krásná, nezapomenutelná slova zaznívaj k nám z Anglie a zajisté nezaniknou bez vděč ného ohlasu v české veřejnosti. V. H.
Irčan Palmerston Čecho Rusko Rakousko Evropa Čechy spojený království Anglie
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ústup Chamberlainův. Chamberlain uvedl v sobotu deputaci bliž ších stoupencův svých k ministerskému předse- dovi Balfourovi i oznámil mu, že zříká se zcela celé části programu svého kteráž by ceny domácích výrobkův průmyslo- vých v Anglii samé byla zdražila, ostatně že ale přijímá Balfourovu politiku odvetných cel jakož i jeho návrhy na novou osadn konferenci, kteráž zabývati se má otázkou těsnějšího obchodního přilnuti osad k zemi ma- teřské. Vystoupení Chamberlaina z ministerstva před osmnácti měsíci bylo by dle toho úplně zbytečné. Avšak v liberálních kruzích anglí- ckých soudí se, že byla jednota konservativn strany obnovena jen z ohledů na blížící se vše- obecné volby sněmovní, po nich že ale Cham berlain zbaví se po případě reservy svojí a vy tasí se opět a dalekosáhlými plány svými. Sjezd archaeologů v Athénách. (Pův. dopis »Národních Listd. -) V Athénách, 9. dubna 1905. II.
Chamberlainův Chamberlain Balfour Anglie Cham Atény národní Listd
16 article
Krásná budova universitní, dar národa ře- ckého samu sobě, byla dnes již od časného rána oživena přečetnými členy kongresu, zvláště cizími, kteří po nádherném hlavním schodišt ubírali se do auly k prvému zasedání archaeolo- giekého kongresu. An sjezdový výbor ještě se radí, plnila se aula účastníky ze všech národů evropských, mezi nimiž byly četné dámy. Ve- liká obdélníková dvorana rozdělena jest dvěma štíhlými jonskými sloupy na dvě oddělení. Menší zadní zdobena jest po stěnách podobiz- nami zemřelých professorů, delší přední část vlastní to aula, rozšířena jest po obou stranách bočními loděmi a galeriemi šesterými sloupy oddělenými. V pozadí auly byl zřízen stůl pre- sidiální, po jehož levé straně vztýčen byl prapor universitní s bohatě vyšívanou postavou bohyně Pallady Athény, při stěně pak byla tribuna pro rod královský. Mezi účasiníky se shromážďujícími upoutá vali mnozí pozornost postavou i jménem. Im- posantní byl zjev papežského delegáta msgra. Marucchi, známého výzkumce římského forai předmětem obecné pozornosti byli slavný fran- couzský archaeolog Max Collignon, osobnost zde v Athénách velice oblíbená, ředitel ruského archaeologického úslavu v Cařihradě Uspenskij německý archaeolog prof. dr. Fustwängler z Mnichova i j. Bylo pozorovati, jak se stare osobní známosti obnovovaly a nové navazovaly. Přesně o desáté hodině utichly šum i hovo a vše náhle obracelo se k vestibulu, kudy při- cházela rodina královská, král Jiří, vysoký suchý a poněkud bledý pán v uniformě řeckého admi- rála, královna Olga, zjev posud mladistvě i ele- gantně se representující, korunní prine Kon stantin v uniformě řeckého generála, prine On- dřej a princezna Helena. V družině královské místo obvyklé na západě šlechty, již řecká ústava nezná, byli athénský starosta nebo dhimarchos
Pallas Collignon profesor doktor Fustwängler Jiří Olga Helena Atény Imo Cařihrad Mnichov kongres Kon
17 article
Merkuris, někteří bývalí ministři, učenci, poslanei a také důstojníci. Rodina královská usadila se na tribuně, načež za obecného ticha povstal korunní princ a jal se jazykem francouzským vyzývati zástupce státův a učených korporací, aby předložili adressy svých mandalářův, při čemž jmenoval jednotlivé z přítomných dele- gátů a oznámil i jména zvolených předsedů od- borů sjezdových. Následovala oslovení nejpřed- nějších zástupců, z nichž nejvýznamnější byla řeč rektora universitního Spyridiona Lambraa také dostalo se jí nejživějšího souhlasu. V ní byla skvěle objasněna zásada, dle níž má se říditi poměr universit zvláště k tak zvaným malým národům. Řečník vytkl úkol archaeologie objasňovati život a umění zašlých pokolení dovodil, že klassický a specificky řecký oddí archaeologie jest národům evropským zdrojem poučení a nadšení, Řekům však povinnosti vla- steneckou. Doložil polom způsobem vzletným. co vše vykonala řecká společnost archaeologická, a posoudil i účastenství, jež v té příčině m universita athénská. Dle jeho slov slavná míst výkopy přezkoumaná nejsou již prázdnými jmény »z jejich kamenů a z jejich hrobů, z jejich pomníků a jejich nápisů ožila minulost a ob- rodil se nový život jejich.« Řečníku, který byl oděn salonně a měl na hrdle trojitý zlatý řetěz na znamení své hod- nosti, dostalo se všestranného potlesku, rovněž i Collignonu, kterýž po něm slova se ujal zástupci archaeologů anglických Charlesu Wald- steinovi. Bylo právě 11 hodin, když odehodem rodiny královské sedění ukončeno. Širé náměst universitní plnily po celý čas nepřehledně zá- stupy lidu, který všude pozornost věnuje členům kongressu, dle pěkného odznaku znalým, kdekol se objeví.
Řek Charles Wald
18 article
Ustavujíci schůze Spolku pro zalesnění a okrášleni okoli Prahy konala se včera dopoledne v přízemním sále Mě šťanské besedy pražské za pěkného účastenství všech kruhů obyvatelstva pražského, jež vychází sympa- tické myšlence tím vstříc a dojista až sezná zúplna ušlechtilé tendence nového spolku, provodí činnost jeho i svou všestrannou podporou. Nadějí takovou vyzněla aspoň většina řečí, včera v shromáždění pro- nesených, a dobrým znamením shledáváno, že při- hlásil se i značný již počet jak přispívajících, tak za- kládajících i činných členů. Mezi shromážděnými příznivci myšlenky byli mimo předsedu Svazu okra- šlovacích spolků českých prot. dra. J. Urbana Jar- níka, delegát městské rady pražské dr. Jan Pod- lipný, poslanec a redaktor Jos. Anýž, členové městského zastupitelstva Kasalický, Prášek, Decastello, inž. Fischer, prof. C. Horáček. prof. dr. Zeithammer, prol. V. Klíma, dr. Kri- štůfek, sl. L. Jakubíčkova, dr. Lub. J elá- V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 h. odpolední . . . . . . . za 2 Ve flialkách na venkově: rasní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Insera t, platí se hotové napřea Předplaceni a inserty přijtmá udmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí ne téš redskce. tiskársa a ezpedice „Národnich Listi“. Rukopiry se novraceji.
doktor Jan pod Anýž Prášek Decastello Ing Fischer profesor C Horáček Zeithammer V Klím Kri L Jakubíčkův Luba Národnich Praha Urbano Marisnský ulice svaz okra J elý
19 article
bek, nadlasní Ad. Midloch, četní delegáti praž- ských spolků, zástupcové obcí předměstských a sou- sedních, zástupcové kruhů učitelských a j. Jednání zahájil a po zvolení svém za předsedu dále i řídil prol. dr. J. U. Jarnik, jenž proslovil úvodní řeč, ve které vysvětlil vlastní účel a snahy spolku. Objasniv účel Švazu spolků okrašlovacích a jeho stanovisko ke spolku novému, pravila »Zakládajíce nový tento spolek doufáme, že se tím zavděčíme nejenom obyvatelstvu král. hl. města Prahy a okolí, nynějšímu i příštímu, nýbrž i celému národu českému v zemích koruny české, anoi každému věrnému příslušníku jeho, ať se usídlil kdekoliv. Praha má pro nás význam nejenom jako hlavní město království, Praha jest pro každého z nás mě- stem posvátným. S Prahou jsou nerozlučitelně spo- jeny upomínky bolestné, upomínky na největší úpa- dek a ponížení naše, zároveň však i upominky ra- dostné, upomínky na doby nehynoucí slávy našeho národa. Proto bere každý věrný Čech vřelou účasť na osudu matičky Prahy, a je-li mu tato naše matka rubínem, není mu nikterak lhostejno, kterak jest drahokam ten zasazen, i zdá se mi, že k rubinu nade všechny jiné se hodí obruba smaragdová.
doktor Jarnik Praha Čechy
20 article
Avšak založení nového spolku může míti též daleko- sáhlý vliv na činnost okrašlovací i v ostatních čá- stech naší vlasti. Příklad Prahy působil vždy a působí až dosu na místa ostatní, lze tudíž očekávati, že spolkem pražským, bude-li zdárně působiti, se podnití zaklá- dání nových spolků po našem venkově a pak že se vzpruží činnost mnohých spolků již existujících, které snad tu a tam během času polevily ve své horlivosti. Netřeba býti přílišným optimistou a přece lze věstíti novému spolku budoucnost skvělou, především v příčině prostředků hmotných. Ovšem jest právě toto podmínkou naprosto nezbytnou, poněvadž obor pů- sobnosti jeho jest obrom ný. Jestiť význam slova »okolí« a — o okolí pražské přece hlavně jde — velice elastický, ano byly již vysloveny obavy, aby k vymezení pojmu toho ne- vznikly výboru jakési nesnáze. Obavy ty, zdá se mi, jsou upřílišněný. Výbor spolku si po této stránce obéře asi za zá- sadu a jakýsi symbol, kruhy, které se tvoří v klidné hladině vodní tím, že do ní vhozen kámen. Nejprve bude spolek náš zalesňovati a okrašlovati okolí nej- bližší, když pak zde bude vše provedeno, bude roz- šiřovali obor své působnosti vždy dále a dále, takže s úkolem svým nebude vlastně nikdy úplně hotov.
Praha
21 article
Tu pak doufám, že i po této stránce bude nový spolek dobrým příkladem pro nesčetná menší stře- diska po českém venkově; také zde jest žádoucno, aby spolky okrašlovací těchto středtsk, nepřestávaly na okrašlování a zalesňování nejbližšího svého okoli, nýbrž aby obor své působnosti rozšiřovaly čím dále tím více ve prospěch i dalšího svého okolí. Nebot bude-li se takto na všech stranách svědomité a nad- šeně pracovati, pak teprve budou o vlasti naší v plné míře platiti slova národní hymny naší: »Zemský ráj to na pohled«. A aby naděje, které v nový spolek skládáme, se vyplnily co nejdříve, aby zkvétal a mohutněl na ve- liký prospěch král. hlavního města Prahy a okolí, jakož i celé naší vlasti, tomu provolávám upřímné, z hloubí srdce jdoucí »Na zdar!« (Potlesk a souhlas.) Druhý řečník, dr. Luboš Jeřábek vyslovil v ůvodu řeči své politování, že téměř všechny kulturní a ideálné snahy národa českého musí se díti na základě své- pomoci, z vlastní kapsy. To platí také o zalesňování a okrašlování, jež jinde připadá na starost státu a autonomie, u nás však zapotřebí k tomu zakládati spolků dobrovolných, aby věc stala se skutkem. Řečník ukazuje na řadu měst evropských, Drážďany, Floren- cii, Mnichov a j. v., jež v ohledu tom daleko jsou šťastnějšími, nežli naše ubohá Praha, jež honosí se krásami a památnostmi umění stavitelského, avšak daleko za nimi zůstává, pokud se týče jejich okolí. Horuje pro zřízení čtvrtí villových a kotážových, pro znovuzřízení sešlých a zpustošených zahrad starších, pro vysázení pustých strání v nejbližším okolí prat- ském a vítá konečně myšlenku zařízení spolku a vy- bízí k čilé agitaci pro ni ve všech vrstvách obyvatel- stva pražského, (Souhlas.
doktor Jeřábek Praha Drážďany Florena Mnichov
22 article
Nadlesní pan Ad. Midloch promluvil o historii myšlenky zalesnění okolí Prahy. Není nikterak no- vou a první její stopy hledati dlužno již v akci Karla IV. a několika potomních panovníků. Žel, že práce jejich z pravidla zmařeny byly opětně vypuk- nuvšími válkami. Přiblíživ se k době dnešní, jako odborný znalec uvádí řečník, že d sažení účelu není tak snadným, jak by se zdálo, neboť vyžaduje veli- kých obětí hmotných, času, píle, porozumění a pod- pory se strany všemožných činitelů. Byl by příliš- ným optimistou, kdo by se domníval, že brzo se zazelenají stráně okolí Prahy. Práce, kterou spolek podniká, platí více pro generace příští, jež vděčiti budou svým předkům. Vykládá postup, jakého bude zapotřebí při pracích zalesňovacích. Nejdříve musí býti založen katastr všech zalesnění schopných po- zemků a to dle půdy, spodiny a exposic. Pak teprve bude (ze stanoviti postup zalesňování. (Pochvala.) Projev, který došel všeobecného uznání a sou- hlasu, učinil předseda Ústředního spolku českých zahradníků pan J. Batěk. Prohlásil jménem spolku, že čeští zahradníci se sympatiemi pohlížejí vstříc k nově založenému spolku a nabízejí mu svoji ne- zištnou podporu, dobrovolně se příhlašujíce k práci zalesňovací. (Výborně !) Professor C. Horáček porovnav vzrůst města s počtem a rozměry sadů, poukázal na cizinu, jež dovede oceniti význam stromoví v blízkosti měst věnuje zakládání sadů mnobem větší péči, nežli s tak děje u nás. Vzpomíná starších, veřejnosti pří- stupných zahrad a sadů, jež zmizely z okolí praž- ského, ustoupivše spekulaci, vzpomíná vinic, jež dříve vroubily Prahu. Přeje si, aby naléháno bylo na vy- dání zákona zalesňovacího.
Ada Karel Iva J Batěk C Horáček Praha
23 article
Slečna L. Jakubíčkova uvádí na přetřes známou otázku vandalství nejen dětí, nýbrž i dospělých. Soudí, že jest to otázkou výchovy vésti děti k lásce ke stromoví a spolehá, že po télo stránce vydatného pomocnika nalezne spolek ve všem učitelstvu, jež již ve směru tomto konalo vždy svou povinnost Oproti zlomyslnému poškozování a svévolnosti ovšem zapotřebí radikálnějšího dozoru, jejž opět vykonávati by mělo uvědomělé obyvatelstvo. Vítá založení spolku a přeje mu rozkvětu a zdaru. (Souhlas.) Dr. Krištůžek žádá pro idey spolkové vydatné podpory se strany především komuny pražské, pak všech obecních, městských a okzesních zastupi- telstev. Pan Řezníček upozorňuje na obtíže, jaké na- mnoze činěny budou spolku se strany majitelů po- zemků a soudí, že ochrany po této stránce mělo by se hledati cestou zákonitou. Ob. starší pan Prášek zmiňuje se o zákazech vstupu do lesů v okolí pražském a soudí, že také po této stránce bude dlužno spolku pracovati, aby vstup byl dovolen, než podaří se zalesniti do té míry stromovím okolí pražské, aby bez poškození mohlo sloužiti procházkám. Delegát obce pražské p. dr. Podlipný ujišťuje, že tlumočiti bude v městské radě pražské přání spolku a vynasnaží se, aby dostalo se spolku co nejvydat- nější podpory jak hmotné tak morální. (Výborně!) Předsedající dává pak hlasovali o stanovách, jež rozdány tiskem. Byly schváleny a návrh v příčině změny příspěvku odkázán přištímu výboru. Tento po vykonaných volbách ustavil se takto- Za členy výboru zvoleni pp.: MUDr. Alfred Baštýř, zubní lékař, obecní starši, Ladislav Čupr, továrník, obecní starší, Karel Görner, vrchní rada, Karel Heyrovský, vrchní lesní rada, Ludmila Jakubíčková, učitelka, MUDr.
L Jakubíčkův Krištůžek Řezníček Prášek doktor Podlipná MUDr Baštýř Čupr Görner Heyrovský Jakubíčková Ob vrchní lesní rada