2
masthead
V Praze, v ponděli dne 17. dubna 1905.
Praha
4
article
Na rannta odpol. Msty
plasí se
v Prase v alutatstrae
něnte
Euvrt leta . . . . 6 K —
s drsjí dentepet
u nbloe
n dtvit kati
vo stiskách: „ K 30
na něslt
Poštont
namt lela. . . . . 9 K e0k
s dvají cásešlkea
za nřs
nt . . . .11 K ao
L Z Petrohradu, 16. dubna o 6.50
lod. večer. (Pův. telg. zvl. zprav. » Nár. Listů«.
V Mandžursku pozorováno jest sou-
střeďování velkých sil nepřátelských
poblíž Kirina
Číňané stěhují se s rodinami
1s majetkem svým na sever.
Pro dnešek předpovidá se bitva
námořní jako velmi pravděpodobná.
Dnes o poledni zranil jeden děl-
ník dýkou ředitele železářské továrny
Kislinského.
Události na Rusi.
Bouře v Celjabinsku.
Z Celjabinska, 16. dubna. (C.-B.) Vojáe
místního velitelství vydrancoval
a pobourali 16 domů. Byla rozdána pro-
volání, vyzývající k útokům na židy. Židé
hledaji ochranu v křesťanských domech ; mnoz
cpouštějí město.
Z Jekaterinogradu, 16. dubna. (C.-B.) Do
Celjabinska, kdež od tři dnů nepokoje
kvají, vysláno vojsko.
Vojenský soud.
Z Varšavy, 16. dubna. (C.-B.) Vojenský
soud odsoudil tři osoby pro účastenství v ledno
vých nepokojích k smrti.
Z finského sněmu.
Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.-B.) V odpo-
vědi na trůnní řeč projevil president zemského
sněmu věrnost národa k mocnářovi, jakož i jeho
radost nad tím, že císař Mikuláš některým čá-
stem petice stavů přisvědčil. President projevil
dále přání, aby také ostatní část petice s císa-
lovými záměry shodnou se osvědčila.
Číňan
Mikuláš
Petrohrad
Rus
Celjabinsko
Varšava
Helsingfors
5
article
Amnestie.
Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.-B.) Vypo-
vězení hrabata Creutzové obdrželi dovolen
k návratu do Finska.
K 1. máji na Rusl.
Z Varšavy, 16. dubna. (Pův. zpr. »N. Le)
»Varšavský Dněvnik« uklidňuje obecenstvo zne-
pokojené obavami o bouřích při 1. máji. List
prohlašuje, že kdyby se v den ten stal nějaký
pokus, ohrožující osobní neb majetkovou bez-
pečnost, bude ihned s neuprosnou přísnosti po
lačen.
Ruský patriarchát.
Z Cařihradu, 16. dubna. (C.-B) Arch
nandrita Jakub, představený řeckého klá-
šlera v Moskvě a zástupce ekumenického patri
srchy, oznamuje sem, že ruský synod co nej
dříve písemně požádá, aby ekumenický
patriarchát pronesl své mínění
zamýšleném znovuzřízení patri
archátu ruského.
Z Petrohradu, 16. dubna. (Pův. zpr. »N
L.«) Na doporučení irkutského gen. gubernátora
navrácena budou 55 duchoborcům, de-
portovaným v jakutské oblasti veškerá
práva.
Creutzová
Jakub
jítportovaný
Helsingfors
Finsko
Varšava
Cařihrad
Moskva
Petrohrad
N L
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Stav barona Gautsche.
Z Vídně, 17. dubna. Polepšení, které
mstalo v pátek ve stavu ministerského před-
udy barona Gautsche, potrvalo také včera.
Pokračuje sice pomalu, ale trvale. Císař také
včera dal se ptáti po stavu pacientově.
Bohoslužba za Strossmayera.
Z Vídně, 17. dubna. Po velkonoční prázdni
pořádají slovanští poslanci slavné rekviem za
biskupa Strossmayera.
Uherská krise.
Z Pešti, 17. dubna. Zprávy, že v nejbližších
dnech odjede ministerský předseda hr. Ti s za
do Vídně, aby vyžádal si na panovníkovi opětné
propuštění své, se nepotvrzují. Hrabě T i s z
dnes odjel na svůj statek Geszt, kdež zů-
stane nejspiše přes celé Velikonoce.
Z Pešti, 17. dubna. Liberál n
strany města Debrecina následkem
pensijní afféry Perczelovy usnesly se v
schůzi, v sobotu konané, že přejdou ke
straně neodvislosti. Uenesení to sdě-
leno bude všem liberálním jednotám celé země
s výzvou, aby učinily tolikéž.
Otázka obchodních smluv.
Z Vídně, 17. dubna. »Montagsrevuee
oznamuje, že o svém posledním pobytu ve
Vídni hr. Tisza projevil ochotu vyko nati
vnitřní průpravní práce pro ob-
chodní smlouvu se Švýcarskem
Rumunskem a Bulharskem a také
učiniti, čeho třeba ke skoncování obchodn
smlouvy rakousko-italské.
Polní zbrojmistr Galgoczy.
Z Vídně, 17. dubna. Pondělník jeden ozna-
nuje, že vyskytly se pověsti, dle kterých dosa-
vadní velitel v Přemyšlu Galgoczy stane se
nástupcem prince Lobkowicze v Pešti. Dle
našich informací — praví pondělník ten — re
servováno je pro Galgoczyho jedno z míst vrch
ních vojenských dozorců.
Gautsch
Strossmayer
Uenesení
Tisza
Lobkowicz
Vídeň
Pešť
Debrecina
Švýcarsko
Rumunsko
Bulharsko
Přemyšl
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Mezinárední konference míru.
Z Washingtonu, 15. dubna. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: Ohledně nedávno
Frojeveného přání, aby Spojené státy blíže v-
tsčilv program předmětů, o nichž
druhá mezinárodní konferenee
míru rokovati má, prohlašuje státní departe-
ment, že by přání tomu rád vyhověl, že však
dospěl k přesvědčení, kdyby tak učinil, že by
výsledek konference nejislým se stal, poněvadž
by některé moci asi v pochybnostech byly,
jsou-li odtud vycházející návrhy prosty všeliké
zištnosti. Proto soudí státní departement, že
úkolu svému zadostučiní, když další jednání
správní radě mezinárodního soudu v Haagu
postoupí.
Král Eduard v Alžíru.
Z Alžíru, 16. dubna. (C.-B.) Yachta »Vieto-
ria and Albert«, provázena anglickými váleč-
nými loďmi, vplula o poledni za vzájemné
střelby na pozdrav do přístavu. Na nábřeží oče-
kávaly královské manžele četné davy lidu.
Všechny francouzské a vůbec cizí lodi vztýčily
vlajky.
Z Alžíru, 16. dubna. (C.-B.) Yachta »Victo
ria and Albert« s anglickými královskými man-
želi sem připlula. Král vystoupil na břeh. Lid
dělal mu ovace.
Eduard
Washington
Reut
spojený stát
Haag
Alžír
Vietoria and Albert
Victo ria and Albert
8
article
Balkán.
Z Cařihradu, 15. dubna. (C.-B.) S řecké
strany se tvrdí, že byly Zagoričany ohni-
skem bulharských čet, jež poslední dobou tř
řecké kláštery v témž okresu (kastorijském)
spálily a na Řecích mnohých násilností se do-
pustily. Krvavá událost v Zagoričanech byla prý
tedy jenom od Řekův provedenou odvetou.
Z Cařihradu, 16. dubna. (C.-B.) Bulharský
diplomatický jednatel Načevič přednesl včer
vládě stížnost na průtahy při vyřizování o táz ky
emigrantské a učinil dotaz, je-li turecká
vláda ochotna, prověsti neprodleně návr at
uprehliků do vilajetu drinopol-
ského, aby emigranti nynější příhodné výroční
doby ještě využiti mohli. Načevič připomenul,
že Porta před dvěma měsíci přijala vyznačená
pohraniční místa pro shromáždění a přechod
emigrantů, jež v měsíci březnu začíti měly, ž
však dosud navzdor bulharským úřadním zprá-
vám do dvou pohraničních míst žádná komise
se nedostavila a že ve třetím pohraničním míst
(Kajbelaru) se objevivší komise k návratu při-
pustit chce jenom emigranty v tureckém se-
znamu obsažené, odmitajíc emigranty ze se-
znamu bulharského, ačkoli jejich příslušnostje
dokázána.
Řek
Řekův
Port
Balkán
Cařihrad
9
article
Česká otázka v Anglii.
Česká otázka v Anglii.
Jeden z nejdůležitějších věstníků veřejnéh
mínění anglického, proslulý městčník »Fort-
nightly Review« přinesl v dubnovém se-
šitě článek »The Austrian Problem« od Sira
Rowlanda Blennerhasseta, který způ-
sobil rozruch v politických kruzích londýnských
a který my Čechové musíme uvítati s nadšením
a vděčností. Vynikající muž národa nejosvíce-
nějšího a nejsvobodomyslnějšího, národa, jehož
státníci liberální i konservativní, Gladstone i Pal-
merston mocně podporovali národy, zápasící za
svou svobodu a neodvislost a pomáhali Italům,
Maďarům i Slovanům balkánským, promluvil ve
»Fortnightly Review« o české otázce s takovou
důraznou sympatií a tak výmluvně dokázal jejt
svrchovanou důležitost pro Anglii, že s radosti
zaznamenáváme tento krásný projev z Anglie.
Je to opět nové povzbuzení činnosti nás všech,
kteří zasazujeme se o propagandu české otázky
za hranicemi, kteří chápeme a cítíme, jak
ohromný význam bude míti pro naši věe českou
získání pozornosti a podpory té Evropy, jež po-
znává nebezpečí idey pangermánské. Během ně-
kolika málo let nastal velký obrat. Styky vyhle-
dávané v cizině, podceňované a posmívané na-
šimi domácími pecivály a ignoranty, nabývají
stále větší intensivnosti a vážnosti. Ve Francii
bylo docíleno již mnoho a zájem pro českou
otázku proniká do všech politických stran re-
publiky. Anglie, dosud tak cizí a netečná, díky
velké a neunavné práci hraběte Lützowa, po-
číná se též vymaňovati ze své nevšimavosti
nejnovější článek »Fortnightly Review« je pozo
ruhodným úkazem tohoto obratu.
Fort
Rowland Blennerhasset
Čecho
Italos
Maďar
Slovan
Lützow
Anglie
Evropa
Francie
Fortnightnout Review
the Austrian Probl
Fortnightnout Review
10
article
Pojednání Sira Rowlanda Blenne-
hasseta zasluhovalo by, aby bylo celé pře-
loženo do češtiny. Je psáno s neobyčejnou jas
nostl, určitostí a věcností.
Každý vývod přesného a výmluvného publi
cisty je opřen o fakt, každý jeho politický ná-
zor je historicky dokumentován. A celý duch
článku, jeho důrazná pointa se shrnuje v pro-
hlášení důležitosti české otázky pro
politiku evropskou a v povzbu-
zení anglického národa, aby stejně
věnoval svou činnou a platno
sympatii Čechům, jako ji poskyti
věci Italů.
Autor zahajuje svůj článek pověstným slo-
vem Palackého o nutnosti Rakouska a staví
v čelo »rakouského problemu« českou otázku.
Pro britskou říši mají tyto záležitosti stále větší
význam. Uherské vyrovnání není nejsložitějším
problemem, který mají rozluštit státníci rakousko-
uherské monarchie.
Je to česká otázka.
Autor praví: »Opravdová existence dynastie
habsburské závisí od intelektuálního a hmot-
ného rozvoje Čech, poněvadž Čechov
představují v říši habsburské je-
dinou národní moc, jež je schopna sou-
střediti 22 míllionů rakouských Slovanů, aby če-
lili rozvratným snahám jiných národností: Vhle-
dem k mezinárodní posici Ra-
kouska je samozřejmo, že evrop-
skou politikunemůže s inteligent-
ním pochopením a zájmem studo-
vati nikdo, kdo neovládá česko
otázku.e
Dále líčí autor stručně historickou a ná-
rodní posici Čechů v rakouské říši, naznačuje
Čecho
Italos
Palacký
Čechov
Rakousko
Čechy
Slovan
Rowland Blenne
11
article
pád národa českého po Bilé Hoře i jeho ujař
mení vídeňskou byrokracii, která je dosud nej-
větší překážkou pokroku Rakouska. Byrokracie
a centralismus jsou podporou německé převahy.
Docela správně vystihuje Sir Rowlan
Blennerhasset hnuti pangermánské i po-
litiku německé nacionální strany. Obě strany
směřují k Berlínu, k podrobení Rakouska Vel-
kému Německu. Proti tomu bojují Čechové
»kteří nechtějí nijak si podrobovati německý
živel a i v krajích, kde mají většinu, žádaji
pouze rovnoprávnost s Němci.« Německá men-
šina mohla by uskutečnit své panovačné plány
jen tehdy, kdyby Rakousko bylo vedoucím stá-
tem v Německu. Ale po Král. Hradci a Sedanu
nastala změna poměrů, již zavinila vláda ra-
kouská, jež nedbala výstrah Palmerstonových
který ji varoval před dobrodružstvím šlesvieko
holštýnským.
Autor dále s mnoha zajímavými podrob-
nostmi vypravuje o činnosti Boustově i o z
sahování Bismarkově do rakouských vnit-
ních záležitostí. Oba tito politikové zmařili vy-
rovnání s Čechy a učinili Rakousko odvislým
od Německa, podrobeným vlivu berlínskému.
Též zajímavě vystihuje autor postavu Schäff-
lovu i jeho vystoupení ve prospěch českých
požadavků. Dále výrazně zachycuje osobnosti
vedoucí z české strany vyjednávání s Hohen-
wartem, hr. Clam-Martinice, Palackého, Riegra,
dra. Pražáka.
Bilá
Čecho
Němec
Král
Palmerstonův
Martinic
Palacký
Riegr
Rakousko
Berlín
Vela
Německo
Hradec
Sedan
Čechy
12
article
Správně charakterisuje povahu a smýšlení
Clam-Martinice. O Riegrovi pravi, že »nedovedl
vždy vážiti význam svých slov, nebyl nadán
velkými administrativními vlastnostmi, ale byl
vysoce a spravedlivě vážen«. S mnohými inter-
essantními podrobnostmi vypisuje autor známě
události z r. 1871: ministerstvo Hohenwartovo,
květnovou poradu Schöfflovu v Praze s repre-
sentanty českých požadavků: hr. Clam-Marti-
nicem, Riegrem, Palackým, kníž. Schwarzen-
bergem, kniž. Jiřím Lobkovicem, Braunerem
Sladkovským, drem. Pražákem a hr. Harrachem
i císařský reskript atd. Avšak náhle přičiněním
Bismarkovým bylo zničeno dílo, jež mělo být
upevněním a posilněním Rakouska. Autor uvádí,
jak velkou roli hráli židovští kapitalisté a tk
zvaní liberálové němečtí v intrikách a bojích,
inspirovaných Bismarkem proti Čechům.
Bismarkův povel, zaslaný do Vídně staré
»Presse«, zněl: »Beusta podporovat proti Hohen-
wartovi«. Beuslovou vůdčí myšlenkou bylo udr-
žení německé nadvlády v Cislajtanii a stát prot
všem koncesím, slibovaným Čechům. Bismark
poznovu zvítězil v Rakousku. Beust a Andrassy
stali se jeho sluhy a od té doby » mezinárodní
politika rakouská je řízena z Berlína«, (čehož
nejlepším důkazem je hr. Goluchowski, jak v téže
»Fortnighth Review« před několika léty dovodi
hr. Lützow v článku o Rakousku a české otázce.
Martinic
Riegr
Hohenwartův
Schöfflův
Palacká
Lobkovic
Brauner Sladkovský
Harrach
Bismarkův
Čecho
Beust
Bismark
Andrassy
Goluchowský
Lützow
Praha
Mart
Pražák
Rakousko
Vídeň
Berlín
Fortnighth Review
13
article
Pozn. red.)
Sir Rowland Blennerhasset s vřelostí píše
dále o slovanských snahách českých, vysvětluje
náklonnost českou k Rusku jako obavy před
pohlcením Velkým Německem. K rozluštění ra-
kouského problemu by podle autora přispělo
nejznačněji zrušení parlamentu vídeňskéhoa
nahražení jeho radou, skládající se z nevel-
kého počtu delegátů zemských sněmů. Vnitřní
a zevnější slabost Rakouska dala by se od-
straniti, kdyby nebylo v područí Německa, jež
zavedlo jeho politiku na scestí na Balkáně, nu-
tilo je podporovati Stambulova a Milána a bez-
mála by je vehnalo do války s Ruskem. Ra-
kousko — dle názoru Sir Rowlanda Blenner-
hasseta — mohlo by se státi jedním
z nejmocnějšlch, ano i nejmoc-
nějším státem na kontinentě, kdy
by uspokojilo své slovanské ná-
rody. Docílilo by sympatil Slovanů zahranič-
ních a rozmanitost jeho sociálních podmínek
umožnila by jeho státníkům přiblížiti se k ho
spodářským problemům, které v nejbližších pa-
desáti létech budou zaměstnávati celou Evropu.-
A závěrek pozoruhodně studie anglického
publicisty, jež bude zajisté předmětem mnoha
diskussí, zní takto:
Stambulov
Rowland
Rusko
Německo
Rakousko
Balkán
Milán
Evropa
Rowland Blennerhasset
Slovan
14
article
»Je na čase, aby habsburská dynastie usku
tečnila své pravé poslání, jež spočívá v řízer
císařství, v němž problem různ ých kmenů mus
býti rozluštěn spravedlnosti a rovnoprávností
Katastrofa, hrozicí Rusku, měla by Rakousko
povzbuditi, aby bylo ochrancem slovanských ná
rodů a zastancem svobody a pořádku v jiho-
východní Evropě. První krok k tomu je
vyrovnání s Čechy. Nesmíme si předsta
vovati, že aulonomie Čech znamená pro Rakou-
sko něco podobného jako irská Home rule pro
spojené království britské. Elementární rozdíl je
v tom, že Irčané jsou zapřisáhlými nepřáteli
britského císařství. Čeští vlastenci naproti tomu
jsou věrni Rakousku a mají loyální pocity
k dynastii. Jejich snahou je povznést
císařství k větší vážnosti a moci
nežli jaké dosud dosáhlo. Maj
živou a pevnou víru ve svou věe
Znají její živelní sílu a netouž
po cizí pomoci. Avšak přejí si za-
jisté, aby anglický národ, věrný
své velké tradici svobody neostá-
val lhostejný k jejich zápasua
aby naši veřejní činitelé posky tl
jim tutéž účinnou a důraznou sym-
patii, jakou lord Palmerston věno-
val věci italské, a kterou, kdyby
žil, jistě by neodepřel Čechům.«
Krásná, nezapomenutelná slova zaznívaj
k nám z Anglie a zajisté nezaniknou bez vděč
ného ohlasu v české veřejnosti.
V. H.
Irčan
Palmerston
Čecho
Rusko
Rakousko
Evropa
Čechy
spojený království
Anglie
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ústup Chamberlainův.
Chamberlain uvedl v sobotu deputaci bliž
ších stoupencův svých k ministerskému předse-
dovi Balfourovi i oznámil mu, že zříká se
zcela celé části programu svého
kteráž by ceny domácích výrobkův průmyslo-
vých v Anglii samé byla zdražila, ostatně že
ale přijímá Balfourovu politiku odvetných cel
jakož i jeho návrhy na novou osadn
konferenci, kteráž zabývati se má otázkou
těsnějšího obchodního přilnuti osad k zemi ma-
teřské. Vystoupení Chamberlaina z ministerstva
před osmnácti měsíci bylo by dle toho úplně
zbytečné. Avšak v liberálních kruzích anglí-
ckých soudí se, že byla jednota konservativn
strany obnovena jen z ohledů na blížící se vše-
obecné volby sněmovní, po nich že ale Cham
berlain zbaví se po případě reservy svojí a vy
tasí se opět a dalekosáhlými plány svými.
Sjezd archaeologů v Athénách.
(Pův. dopis »Národních Listd. -)
V Athénách, 9. dubna 1905.
II.
Chamberlainův
Chamberlain
Balfour
Anglie
Cham
Atény
národní Listd
16
article
Krásná budova universitní, dar národa ře-
ckého samu sobě, byla dnes již od časného
rána oživena přečetnými členy kongresu, zvláště
cizími, kteří po nádherném hlavním schodišt
ubírali se do auly k prvému zasedání archaeolo-
giekého kongresu. An sjezdový výbor ještě se
radí, plnila se aula účastníky ze všech národů
evropských, mezi nimiž byly četné dámy. Ve-
liká obdélníková dvorana rozdělena jest dvěma
štíhlými jonskými sloupy na dvě oddělení.
Menší zadní zdobena jest po stěnách podobiz-
nami zemřelých professorů, delší přední část
vlastní to aula, rozšířena jest po obou stranách
bočními loděmi a galeriemi šesterými sloupy
oddělenými. V pozadí auly byl zřízen stůl pre-
sidiální, po jehož levé straně vztýčen byl prapor
universitní s bohatě vyšívanou postavou bohyně
Pallady Athény, při stěně pak byla tribuna pro
rod královský.
Mezi účasiníky se shromážďujícími upoutá
vali mnozí pozornost postavou i jménem. Im-
posantní byl zjev papežského delegáta msgra.
Marucchi, známého výzkumce římského forai
předmětem obecné pozornosti byli slavný fran-
couzský archaeolog Max Collignon, osobnost
zde v Athénách velice oblíbená, ředitel ruského
archaeologického úslavu v Cařihradě Uspenskij
německý archaeolog prof. dr. Fustwängler
z Mnichova i j. Bylo pozorovati, jak se stare
osobní známosti obnovovaly a nové navazovaly.
Přesně o desáté hodině utichly šum i hovo
a vše náhle obracelo se k vestibulu, kudy při-
cházela rodina královská, král Jiří, vysoký suchý
a poněkud bledý pán v uniformě řeckého admi-
rála, královna Olga, zjev posud mladistvě i ele-
gantně se representující, korunní prine Kon
stantin v uniformě řeckého generála, prine On-
dřej a princezna Helena. V družině královské
místo obvyklé na západě šlechty, již řecká ústava
nezná, byli athénský starosta nebo dhimarchos
Pallas
Collignon
profesor
doktor
Fustwängler
Jiří
Olga
Helena
Atény
Imo
Cařihrad
Mnichov
kongres
Kon
17
article
Merkuris, někteří bývalí ministři, učenci, poslanei
a také důstojníci. Rodina královská usadila se
na tribuně, načež za obecného ticha povstal
korunní princ a jal se jazykem francouzským
vyzývati zástupce státův a učených korporací,
aby předložili adressy svých mandalářův, při
čemž jmenoval jednotlivé z přítomných dele-
gátů a oznámil i jména zvolených předsedů od-
borů sjezdových. Následovala oslovení nejpřed-
nějších zástupců, z nichž nejvýznamnější byla
řeč rektora universitního Spyridiona Lambraa
také dostalo se jí nejživějšího souhlasu. V ní
byla skvěle objasněna zásada, dle níž má se
říditi poměr universit zvláště k tak zvaným
malým národům. Řečník vytkl úkol archaeologie
objasňovati život a umění zašlých pokolení
dovodil, že klassický a specificky řecký oddí
archaeologie jest národům evropským zdrojem
poučení a nadšení, Řekům však povinnosti vla-
steneckou. Doložil polom způsobem vzletným.
co vše vykonala řecká společnost archaeologická,
a posoudil i účastenství, jež v té příčině m
universita athénská. Dle jeho slov slavná míst
výkopy přezkoumaná nejsou již prázdnými jmény
»z jejich kamenů a z jejich hrobů, z jejich
pomníků a jejich nápisů ožila minulost a ob-
rodil se nový život jejich.«
Řečníku, který byl oděn salonně a měl na
hrdle trojitý zlatý řetěz na znamení své hod-
nosti, dostalo se všestranného potlesku, rovněž
i Collignonu, kterýž po něm slova se ujal
zástupci archaeologů anglických Charlesu Wald-
steinovi. Bylo právě 11 hodin, když odehodem
rodiny královské sedění ukončeno. Širé náměst
universitní plnily po celý čas nepřehledně zá-
stupy lidu, který všude pozornost věnuje členům
kongressu, dle pěkného odznaku znalým, kdekol
se objeví.
Řek
Charles Wald
18
article
Ustavujíci schůze
Spolku pro zalesnění a okrášleni
okoli Prahy
konala se včera dopoledne v přízemním sále Mě
šťanské besedy pražské za pěkného účastenství všech
kruhů obyvatelstva pražského, jež vychází sympa-
tické myšlence tím vstříc a dojista až sezná zúplna
ušlechtilé tendence nového spolku, provodí činnost
jeho i svou všestrannou podporou. Nadějí takovou
vyzněla aspoň většina řečí, včera v shromáždění pro-
nesených, a dobrým znamením shledáváno, že při-
hlásil se i značný již počet jak přispívajících, tak za-
kládajících i činných členů. Mezi shromážděnými
příznivci myšlenky byli mimo předsedu Svazu okra-
šlovacích spolků českých prot. dra. J. Urbana Jar-
níka, delegát městské rady pražské dr. Jan Pod-
lipný, poslanec a redaktor Jos. Anýž, členové
městského zastupitelstva Kasalický, Prášek,
Decastello, inž. Fischer, prof. C. Horáček.
prof. dr. Zeithammer, prol. V. Klíma, dr. Kri-
štůfek, sl. L. Jakubíčkova, dr. Lub. J elá-
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8 h.
odpolední . . . . . . . za 2
Ve flialkách na venkově:
rasní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Insera t,
platí se hotové napřea
Předplaceni a inserty přijtmá udmini-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházejí ne téš redskce.
tiskársa a ezpedice „Národnich Listi“.
Rukopiry se novraceji.
doktor
Jan pod
Anýž
Prášek
Decastello
Ing
Fischer
profesor
C Horáček
Zeithammer
V Klím
Kri
L Jakubíčkův
Luba
Národnich
Praha
Urbano
Marisnský ulice
svaz okra
J elý
19
article
bek, nadlasní Ad. Midloch, četní delegáti praž-
ských spolků, zástupcové obcí předměstských a sou-
sedních, zástupcové kruhů učitelských a j.
Jednání zahájil a po zvolení svém za předsedu
dále i řídil prol. dr. J. U. Jarnik, jenž proslovil úvodní
řeč, ve které vysvětlil vlastní účel a snahy spolku.
Objasniv účel Švazu spolků okrašlovacích a jeho
stanovisko ke spolku novému, pravila
»Zakládajíce nový tento spolek doufáme, že se
tím zavděčíme nejenom obyvatelstvu král. hl. města
Prahy a okolí, nynějšímu i příštímu, nýbrž i celému
národu českému v zemích koruny české, anoi
každému věrnému příslušníku jeho, ať se usídlil
kdekoliv.
Praha má pro nás význam nejenom jako hlavní
město království, Praha jest pro každého z nás mě-
stem posvátným. S Prahou jsou nerozlučitelně spo-
jeny upomínky bolestné, upomínky na největší úpa-
dek a ponížení naše, zároveň však i upominky ra-
dostné, upomínky na doby nehynoucí slávy našeho
národa. Proto bere každý věrný Čech vřelou účasť na
osudu matičky Prahy, a je-li mu tato naše matka
rubínem, není mu nikterak lhostejno, kterak jest
drahokam ten zasazen, i zdá se mi, že k rubinu
nade všechny jiné se hodí obruba smaragdová.
doktor
Jarnik
Praha
Čechy
20
article
Avšak založení nového spolku může míti též daleko-
sáhlý vliv na činnost okrašlovací i v ostatních čá-
stech naší vlasti.
Příklad Prahy působil vždy a působí až dosu
na místa ostatní, lze tudíž očekávati, že spolkem
pražským, bude-li zdárně působiti, se podnití zaklá-
dání nových spolků po našem venkově a pak že se
vzpruží činnost mnohých spolků již existujících, které
snad tu a tam během času polevily ve své horlivosti.
Netřeba býti přílišným optimistou a přece lze
věstíti novému spolku budoucnost skvělou, především
v příčině prostředků hmotných. Ovšem jest právě toto
podmínkou naprosto nezbytnou, poněvadž obor pů-
sobnosti jeho jest obrom ný.
Jestiť význam slova »okolí« a — o okolí pražské
přece hlavně jde — velice elastický, ano byly již
vysloveny obavy, aby k vymezení pojmu toho ne-
vznikly výboru jakési nesnáze. Obavy ty, zdá se mi,
jsou upřílišněný.
Výbor spolku si po této stránce obéře asi za zá-
sadu a jakýsi symbol, kruhy, které se tvoří v klidné
hladině vodní tím, že do ní vhozen kámen. Nejprve
bude spolek náš zalesňovati a okrašlovati okolí nej-
bližší, když pak zde bude vše provedeno, bude roz-
šiřovali obor své působnosti vždy dále a dále, takže
s úkolem svým nebude vlastně nikdy úplně hotov.
Praha
21
article
Tu pak doufám, že i po této stránce bude nový
spolek dobrým příkladem pro nesčetná menší stře-
diska po českém venkově; také zde jest žádoucno,
aby spolky okrašlovací těchto středtsk, nepřestávaly
na okrašlování a zalesňování nejbližšího svého okoli,
nýbrž aby obor své působnosti rozšiřovaly čím dále
tím více ve prospěch i dalšího svého okolí. Nebot
bude-li se takto na všech stranách svědomité a nad-
šeně pracovati, pak teprve budou o vlasti naší v plné
míře platiti slova národní hymny naší: »Zemský ráj
to na pohled«.
A aby naděje, které v nový spolek skládáme, se
vyplnily co nejdříve, aby zkvétal a mohutněl na ve-
liký prospěch král. hlavního města Prahy a okolí,
jakož i celé naší vlasti, tomu provolávám upřímné,
z hloubí srdce jdoucí »Na zdar!« (Potlesk a souhlas.)
Druhý řečník, dr. Luboš Jeřábek vyslovil v ůvodu
řeči své politování, že téměř všechny kulturní a ideálné
snahy národa českého musí se díti na základě své-
pomoci, z vlastní kapsy. To platí také o zalesňování
a okrašlování, jež jinde připadá na starost státu
a autonomie, u nás však zapotřebí k tomu zakládati
spolků dobrovolných, aby věc stala se skutkem. Řečník
ukazuje na řadu měst evropských, Drážďany, Floren-
cii, Mnichov a j. v., jež v ohledu tom daleko jsou
šťastnějšími, nežli naše ubohá Praha, jež honosí se
krásami a památnostmi umění stavitelského, avšak
daleko za nimi zůstává, pokud se týče jejich okolí.
Horuje pro zřízení čtvrtí villových a kotážových, pro
znovuzřízení sešlých a zpustošených zahrad starších,
pro vysázení pustých strání v nejbližším okolí prat-
ském a vítá konečně myšlenku zařízení spolku a vy-
bízí k čilé agitaci pro ni ve všech vrstvách obyvatel-
stva pražského, (Souhlas.
doktor
Jeřábek
Praha
Drážďany
Florena
Mnichov
22
article
Nadlesní pan Ad. Midloch promluvil o historii
myšlenky zalesnění okolí Prahy. Není nikterak no-
vou a první její stopy hledati dlužno již v akci
Karla IV. a několika potomních panovníků. Žel, že
práce jejich z pravidla zmařeny byly opětně vypuk-
nuvšími válkami. Přiblíživ se k době dnešní, jako
odborný znalec uvádí řečník, že d sažení účelu není
tak snadným, jak by se zdálo, neboť vyžaduje veli-
kých obětí hmotných, času, píle, porozumění a pod-
pory se strany všemožných činitelů. Byl by příliš-
ným optimistou, kdo by se domníval, že brzo se
zazelenají stráně okolí Prahy. Práce, kterou spolek
podniká, platí více pro generace příští, jež vděčiti
budou svým předkům. Vykládá postup, jakého bude
zapotřebí při pracích zalesňovacích. Nejdříve musí
býti založen katastr všech zalesnění schopných po-
zemků a to dle půdy, spodiny a exposic. Pak teprve
bude (ze stanoviti postup zalesňování. (Pochvala.)
Projev, který došel všeobecného uznání a sou-
hlasu, učinil předseda Ústředního spolku českých
zahradníků pan J. Batěk. Prohlásil jménem spolku,
že čeští zahradníci se sympatiemi pohlížejí vstříc
k nově založenému spolku a nabízejí mu svoji ne-
zištnou podporu, dobrovolně se příhlašujíce k práci
zalesňovací. (Výborně !)
Professor C. Horáček porovnav vzrůst města
s počtem a rozměry sadů, poukázal na cizinu, jež
dovede oceniti význam stromoví v blízkosti měst
věnuje zakládání sadů mnobem větší péči, nežli s
tak děje u nás. Vzpomíná starších, veřejnosti pří-
stupných zahrad a sadů, jež zmizely z okolí praž-
ského, ustoupivše spekulaci, vzpomíná vinic, jež dříve
vroubily Prahu. Přeje si, aby naléháno bylo na vy-
dání zákona zalesňovacího.
Ada
Karel Iva
J Batěk
C Horáček
Praha
23
article
Slečna L. Jakubíčkova uvádí na přetřes známou
otázku vandalství nejen dětí, nýbrž i dospělých.
Soudí, že jest to otázkou výchovy vésti děti k lásce
ke stromoví a spolehá, že po télo stránce vydatného
pomocnika nalezne spolek ve všem učitelstvu, jež
již ve směru tomto konalo vždy svou povinnost
Oproti zlomyslnému poškozování a svévolnosti ovšem
zapotřebí radikálnějšího dozoru, jejž opět vykonávati
by mělo uvědomělé obyvatelstvo. Vítá založení spolku
a přeje mu rozkvětu a zdaru. (Souhlas.)
Dr. Krištůžek žádá pro idey spolkové vydatné
podpory se strany především komuny pražské, pak
všech obecních, městských a okzesních zastupi-
telstev.
Pan Řezníček upozorňuje na obtíže, jaké na-
mnoze činěny budou spolku se strany majitelů po-
zemků a soudí, že ochrany po této stránce mělo by
se hledati cestou zákonitou.
Ob. starší pan Prášek zmiňuje se o zákazech
vstupu do lesů v okolí pražském a soudí, že také
po této stránce bude dlužno spolku pracovati, aby
vstup byl dovolen, než podaří se zalesniti do té míry
stromovím okolí pražské, aby bez poškození mohlo
sloužiti procházkám.
Delegát obce pražské p. dr. Podlipný ujišťuje, že
tlumočiti bude v městské radě pražské přání spolku
a vynasnaží se, aby dostalo se spolku co nejvydat-
nější podpory jak hmotné tak morální. (Výborně!)
Předsedající dává pak hlasovali o stanovách, jež
rozdány tiskem. Byly schváleny a návrh v příčině
změny příspěvku odkázán přištímu výboru. Tento po
vykonaných volbách ustavil se takto-
Za členy výboru zvoleni pp.: MUDr. Alfred
Baštýř, zubní lékař, obecní starši, Ladislav
Čupr, továrník, obecní starší, Karel Görner,
vrchní rada, Karel Heyrovský, vrchní lesní
rada, Ludmila Jakubíčková, učitelka, MUDr.
L Jakubíčkův
Krištůžek
Řezníček
Prášek
doktor
Podlipná
MUDr
Baštýř
Čupr
Görner
Heyrovský
Jakubíčková
Ob
vrchní lesní rada