ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c6797910-710f-11dc-9bc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 47, person 117, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 9. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 69.
4 article
Na ranní a odpol. listy před plácí se v Praze v administraei na miěsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškoe na dtnt leta . . . . 7 k 60h ve flalch: 2 K 30 na ně-io- Pošteu: měsl n . . . : koi s drejí slallko- ja měsín na čtvit leta . . . . 11 K s0n
Praha
5 article Od Schmerlinga až ke Körbrovi
Od Schmerlinga až ke Körbrovi Ostřeji než katastrofální porážky vojska ra- kouského u Magenty a u Solferina ozářily dvě sensační samovraždy, totiž samovražda rakou- ského ministra financi bar. Brucka a samovražda rakouského generála Eynattenna onu děsnou pro past, na jejížto pokraj dovlekl říši rakouskou pro dlením desíti let četnicko-ministerský absolutis mus Bachův a jeho poněmčující centralisace. Pouhým zázrakem monarchie habsburská vy vázla tenkráte ze záhuby. Ten zázrak provedi diplom říjnový. Všichni národové rakouští hlavně pak Slované a mezi nimi v první řadě Čechové, oddechli si a počali pohlížeti s plnou důvěrou v lepší, šťastnější budoucnost této říše Slyšeliť krásná slova o historicko-politických in- dividualitách, za vlády Bachovy tak krutě po- píraných a poškozovaných. Byliť povoláni k sou- činnosti s korunou v zákonodárství státním i zem- ském, jakož i k dozoru nad finančním hospodář- stvím v říši. Ale tyto krásné naděje netrvaly an plné čtyři měsíce a důvěra národův, že Rakousko konečně v ústrojí svém a ve své správě dá ne- porušený průchod právu a spravedlnosti, byla zklamána nadobro. Provádění diplomu říjnového byloť, bohu- žel, odevzdáno člověku, jenž měl na mysli všechno jiné, než aby právům historicko-politi- ckých individualit, z nichž soustátí habsburské záleží, stalo se zadost a aby všichni národové bez rozdílu mohli se cíliti v tomto soustátí ob- čany stejně oprávněnými a šťastnými.
Schmerling Bruck Bachův Slovan Čecho bůh Rakousko
6 article
Rytíř Antonín Schmerling s několika svým věrnými spolupracovníky v kancelářích minister- ských neměl potřeby ani plných čtyř měsícův, aby porušil co nejhruběji hlavní zásadu vši ústavnosti, dle které zastupitelstvo ústavní i na sněmích zemských i na říšské radě má býti věr- ným obrazem skutečných poměrův statistických, co se týče počtu obyvatelstva dle národnosti i dle jeho síly berní. Ale měl aspoň tolik respektu k této zásadě, že ji hleděl umělým způsobem zastřít a zfalšovat. K tomu cíli vynalezl zcela novou nauku o zastupitelstvu ústavním, nauku, dle něho pojmenovanou, zastoupení zá- jmův. Kdo po čtyřiačtyřiceti letech z občanův rakouských ještě dnes by uznával takovýto zá- klad pro sestavení representace ústavní, za správný, postačitelný a spravedlivý? Kdo ze součastníkův našich, kteří byli a jsou svědky novodobého, mohutného proudění hospodář- ského a sociálního, ještě by pohlížel vážně a bez ironie na Schmerlingovu zásadu o zastoupení zájmův? Však sám tvůrce této nauky, dávno od- klizené a odplavené, sestrojil si tu formuli jen za tím účelem, aby německé menšině, kdekoliv jevila a jeví se na sněmích zemských a zárovei v parlamentě vídeňském, pomohl k většině. Zjednati osmi millionům Němcům rakouským čí- selnou převahu, politickou, ústavní a státní moe nad patnácti milliony Slovanů, tenť byl jediný účel volebních řádův únorových, nikoliv pravá, neporušená a nezkrácená ústavnost, která by říši rakouskou pro všechny další doby zachránila od katastrof a vřadila ji mezi státy právní, nýbrž péče o prospěchy Němectva v této říši vedly Schmerlinga při sestavování volebních řádův, kteréž, bohužel, ihned byly oktrojovány jako platný zákon už pro nejbližší volby do sněmův zemských a do říšské rady vídeňské.
Rytíř Schmerling Schmerlingův Němec
7 article
Zklamání hlavně národa českého, vzniklé z únorovky, bylo ve všech směrech až příliš odů- vodněno. Dovedlť toho Schmerling svou volební algebrou, že v Čechách dvoutřetinová většina slovanská oetla se v politickém poručnictví jedno- třetinové menšiny německé a na Moravě že to vypadalo ještě hůře, když tam tříčtvrtinová vět- šina slovanská vydána byla v moc jedné čtvrtiny německé. Ale opakujeme, že tyto volební partyky nátisky Schmerling vykonal jen za tím účelem aby německé menšině faktičké a přirozené, zjed nal nadvládu nad přirozenou a faktickou vět šinou českou, a aby tím způsobem zachránil pro své Němce aspoň formální platnost zásady, že uživají na sněmích zemských a v parlamentě vídeňském práv většiny. Sedmnáct let trval se strany národa českého krutý zápas proti nespravedlivostem a neústav- nostem volebních řádův únorových. Největší mu- žové národa českého, v popředí jejich sám František Palacký, potírali nesprávnosti těchto volebních řádů nejpádnějšími důkazy číselnými a ohnivou výmluvností na sněmích zemských na říšské radě. Ovšem marně, poněvadž Schmer- ling v každé opravě svých partyk volebních viděl poškození Němectva, kteréž pro něho v Rakou- sku bylo živlem nejcennějším. Bohužel, že po odstranění únorovky ani nepokusili se ministři
Schmerling Palacká Čechy Morava
8 article
Richard Belcredi, Alfréd Potocki a Karel Hohen- wart, kteří přece měli dobré vědomí, že všechno zlo v ústrojí státním a především v životě ná- roda českého plyne z tohoto pramene. Nejvíce jest litovati, že hrabě Richard Beleredi, byv po- volán v čelo vlády a přesvědčiv panovníka o nut- nosti, aby ústava na čas byla zastavena, při té příležitosti ani se nepokusil o sestavení spra- vedlivějších volebních řádův. Toť Němci, jak- mile zase dosáhli moci vládní, nebyli tak ostý- chaví a využitkovali svého postavení a své doby, aby právům jednotlivých království a národů slo- vanských zasadili ránu ještě bolestnější, než pod kterou trpěli únorovkou. Ministrovi Herbstov pranic nepřekáželo, že se jedná o nové oktrojo- váni na úkor samosprávy, zejmena zemí koruny české, když vymohl na panovníkovi potvrzen oktrojovaného zákona o volbách přímých do říš ské rady, čímž odstraněna byla nenáviděna u všech Němcův svrchovanost sněmův zem- ských, zejmena sněmu českého a moravského nad říšskou radou. Volební řády únorové trvaly ve své svrcho- vané nespravedlivosti k národu českému napořád za všech ministerstev, jež od roku 1867 až do roku 1877 ve Vídni se vystřídala. Za ministra Taaffa stala se v nich jen tím nebezpečnější změna, že teto státník užíval jich v praxi jako
Belcredi Potocki Hohen Beleredi Němec Herbstov Taaff Vídeň
9 article
pohodlné houpačky, na které rozestavoval par- lamentní a národní strany dle svých neupřímných plánův. Za něho přestalo se vůbec už mluvit o potřebě, aby volební řády únorové byly opra- veny podle práva a spravedlnosti, zejmena k ná- rodu českému. Hrabě Taaffe dokázal, že i ústavní většinu dovede udělati v parlamentě a na sněmích zem- ských služebnou menšině, ovšem menšině ně- mecké.
Taaff
10 article
Z pětadvacetileté praxe svých předchůdcův nynější ministerský předsede dr. Körber vybrals naučení, že netřeba, aby si trápil hlavu, mají-l Němci v ústavních sborech většinu nebo men- šinu, všechno záleží na tom, aby dostali do ru- kou moc, aby byli živlem panujícím nad ná- rody slovanskými, především nad národem če- ským, ať nabudou té moci způsobem ústavným nebo protiústavným, zákonným nebo nezákon- V této stránce dr. Körber velmi podstatně rozchází se se Schmerlingem. Tento vytknulsi za účel, opatřiti umělým způsobem většinu v za- stupitelstvech ústavních. Dr. Körber nedbá vů- bec žádných volebních řádův, nestará seo ústavní formy, pro něho neexistuje už dávno zá- sada, podle které v parlamentě a na sněmích většina má rozhodující moc nad menšinou. On sám, jsa ministrem neústavním a neparlament- ním, nemá pro řády ústavní ani nejmenších ohle- dův, jej vede všude a ve všem jediný zřetel, do- pomáhati Němcům v Rakousku beze všeho chledu na konečné cíle jejich politické, ku moci vždy větší a větší. Tak jako Schmerling z plnosti práv království a národa českého plnými hrstmi dával politické presenty tehdejším Něm- cům, tak dr. Körber zasypává je nadbytkem pří zně a podpory ve všem, kdekoliv jen je to možno dělat v moci administrativní na škodu naši. Shodujeť se dr. Körber s rytířem Schmer- lingem také v tom, že pro něho rozkvět a pro- spěch Němectva v Rakousku na úkor hlavně ná- roda českého jest jediným nejvyšším zájmem ústavním. ným.
doktor Körber Němec Schmerling Schmer Rakousko Německo
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna. z Vídně, 8. března.
Poslanecká sněmovna. z Vídně, 8. března. Schůze 236.
Vídeň
13 article
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Na počátku bylo slovo. Měl je dr. Körber ale nedlouho. Mluvil dnes krátce, jen 15 minut. Ani ty nebyl by vyplnil, kdyby nebyli prodlou- žili jeho výklady, sahájící od Asie až po ty rolské Roveredo, projektované sídlo nové vlašské university, Všeněmci a posl. dr. Lecher svým výkřiky. Nebýti těchto, byla by řeč minister- ského předsedy uplynula beze všeho dojmu. Byla krotkou a chabou, nemajíc žádného hrotu a vyzněla vlappell ku práci. Nikdo nehlesl, když domluvil a jest proto smělým falšováním sku- tečnosti, je li ve stenografiekém protokole za- znamenán projev: »Hlučná pochvala.« Rozboru kritického vývody chefa vlády ne- zasluhují, hlavně z té příčiny, že v českém lidu a jeho poselstvu pozbylo veškeré ceny vše, co vláda povídá, slibuje a vykládá, že český národ, jeho zástupci, nedají na nie, leč na po sitivní a hotové skutky. Dr. Kramář navrhl o proslovu Körbrov rozpravu. Tento návrh přijat hlasy Čechů, Slo- vinců, Chorvatů, Poláků, německých lidovců Všeněmců. Když hr. Vetter oznámil výsledek hlasování, přihnal se na praesidium hr. Dubsky a křičel: »To bylo hlasování! Totéž jako návrhu hr. Falkenhayna«. Německý nacionál posl. Erb pak sápal se na hr. Vettra: »Dol s tím presidentem! Pryč s tím neschopným presidentem!« Nemůže býti nižádné pochyby. že zahájena jest proti hr. Vettrovi, který vy- loučil češtinu z protokolů sněmovních, soustavná akce Němců. Vede se mu jako jeho předchůde hr. Fr. Coroninovi. Roku 1879 zvolen byí tento presidentem hlasy všech stran, ale za ne- dlouho levice svými nájezdy vypudila jej z křesla presidiálního. Historie opakuje se v Rakousku Hr. Vetter zasypán bude nevděkem německých stran, kterým slouží.
Körber doktor Lecher Kramář rozprava Čecho Chorvat Polák Vetter Vettr Němec František Coronin Asie Dubsko Rakousko Hradec
14 article
Od 212. do 45. četly se pilně návrhy prosté návrhy, dotazy v doslovném znění. Za- pisovatelé při této funkci seděli, jen Moravané. německý lidovec Albrecht a P. Stojan stáli Při lektuře bavili se četnými episodami, které vzbudily veselý ohlas v posluchačstvu, jež kon- trolovalo, zdali se skutečně také vše čte. Posl. dr. Dvořák podal pilný návrh velké důležitosti pro všechny kraje a města poslední katastrofou živelní postižená. Akce státní k úlevě nouze byla totiž jednak povahy subvenční, jinak záleží ve slevě daní. V tomto druhém směru trpí však předem živnostnictv a obchodnictvo, majitelé pozemků i domů v mě- stech postižených, protože dle dosavadního stavu zákonodárství lze jen nedokonalou měrou z dů- vodu poslední katastrofy docilili odpisu dane výdělkové, osobní z příjmů, kdežto na dani domovní jest odpis téměř vyloučen. Proto stalo se drem Dvořákem, co nepo- píratelně měla učiniti vláda paragrafem 14. v době, kdy akci k úlevě nouze zahájila: po skytnouti totiž zvláštním zákonem úlevu poplat nictvu. V horlivé pěči o poškozené kraje učini zástupce písecké skupiny seč byly jeho síly Jest nyní na stranách sněmovny a na vládě aby zákon českým klubem navržený stal se c nejdřive skutkem. Bylo již 46, když ujal se slova posl. dr. Šílený, by odůvodnil svůj pilný návrh, podaný ve příčině násilností, na Češích spáchaných dne 17. srpna 1902 u příležitosti sokolského sjezdu v Jihlavě. Jakkoliv sněmovna byla již unavena, měl přece moravský poslanec neobyčejně hojně posluchačstva, kleré sledovalo jeho výklady
Moravan Albrecht Posl doktor Dvořák Čech Jihlava strana sněmovna zákon český klub
15 article
hodně kriticky přiostřené a prudce namířené proti nynějšímu systému a jeho vykonávání. Pr tom mluvčí z markrabství pronesl leckteré perné slovo o posledních událostech pražských. Řeč jeho, jakkoliv týkala se událostí, které sběhly se před půl druhým rokem, měla ráz naprosto aktuální. Trvala celou hodinu a provázena byla hlučným potleskem všech poslaneů českých. Z Vídně, 8. března. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1 hod., oznamuje, že říšská rada byla svolána a vítá poslance. Sděluje, že za příčinou úmrtí arcikněžny Klotildy vyslovil císaři a arciknížeti Josefovi i jeho choti nejhlubší soustrast sněmovny a oznamuje je jich díky. Věnuje vřelé vzpomínky zesnulým poslan cům sv. p. Sedlnitzkému a ryt. Dierzerovi. Nově zvolení poslanci Baumgartner, Č pera, Staněk a hr. Sternberg skládají slib Mezi došlými spisy je průkaz o hospodář ství se státním melioračním fondem v r. 1902,cí sařské nařízení o zatímním rozpočtu od 1. ledna do 30. června t. r., o upravení obchodních styků s Italií a Mexikem, další platnosti zákona o podporování obchodního námořnictva a několik menších zákonů místního rázu. V immunitních záležitostech došly přípisy od krajského soudu v Olomouci za vydání posl Reichstädtra, od okr. soudu ve Žďáře za vy- dání posl. Heimricha, v obou případech pro urážku na cti, od okr. soudu v Pizni za vydání posl Fresla pro přestupek dle čl. 19. a 21. tisk. zák., okr. soudu trutnovský odvolává svou žádost za vydání posl. Kaspera. Zemský trestní soud v Brně oznamuje, že rozsudek, kterým posl. Hybeš byl odsouzen dle čl. 493. tr. z. do prostého vězení na 6 neděl, zostřeného postem každých 14 dní, na- byl nyní platnosti.
Vetter Klotilda Josef Sedlnitzký Baumgartner Staněk Fresl Kasper Hybeš Vídeň Mexiko Olomouc Žďár Brno státní meliorační fond
16 article
M.-p. dr. Körber praví ve svém proslovu, že o posledního zasedání říšské rady vypusla rusko- japonská vojna. Rak. uh. říše, jež považuje zacho- vání světového míru za hlavní úlohu všech států lituje této události a zachová k oběma válčicím stranám náležitou neutrali tu. O balkánských věcech jest úplná shoda s Ru skem a oprávněna naděje, že po provedení reforem v makedonských krajích nastane trvalé upokojen mysli. Lituje, že z dychlivosti po sensačních zprávách a z mrzkých sobětných důvodů rozšiřují se znepo- kojivé zvěsti, jimž věřívá se — třeba jen na chvíli — v širších kruzích a lím způsobuje se nemalá škoda. Parlamentní kontrola a vlastní zodpovědnost přiměla vládu již dávno odložiti zbytečné tajemnůst- kářství a poučit obecenstvo hned o všelikém hro- zivém nebezpečí. Nevydají-li se takové zprávy, oby vatelstvo nemá prý příčiny k obavám. Doporučoval by nepředpojatost povolaným kru- hům vzhledem k uzavření nových obchodních smluv s cizími státy. Konstauje shodu v zásadách obou vlád, jež vědí, že ochrana výroby jednoho i druhého státu prospěje nejdůležitějším zájmům říše. V země dělském oboru obojí přání berou se týmž směrem. souhlas vlády rozumí se teda sám sebou Avšal tské o průmyslu a obchodu mají svorně náhl dy že — mají-li tyto třídy nésti velká berní břemena prospívati, musí se sláti v příštích smluvách při měřená opatření.
doktor Körber
17 article
Cizí vlády jsou ocholny vyjednati nové smlouvy avšak nesmíme si tajiti nesnáze při vyjednávání Každý stát žádá nějaké výhody pro svou výrobu Proto bude třeba velké mírnosti v podrobu stech aby se dosáhlo celku — obchodních smluv. Jsou nezbytnou podmínkou veškerého světového hospo- dářství a proto doufáme ve vzájemný ohled. Při- jmeme každou slušnou smlouvu; která by však byla pouze na náš vrub, ne. V oboru vnitřních záležitostí ohlašuje, že ministi vyučování podá předlohu o zřízení právnické fakulty v Roveredě. (Slyšte! Slyšte!) Poměry v Inšpruku byly nesnesitelny. Vláda uvažovala zrale, kde fa- kultu zříditi. Její zřízení v jmenovaném městě jest oprávněno všeobecným národním vzplanutím. Ne mohli jsme zvoliti místo, kde by ústav byl zase vyvolal národní agitace. (Výkřiky.) Roveredo je ra- kouské město s vlašským obyvatelstvem v čistě vlašském krají. Skrovný objem města a pokojné obchodní a průmyslové obyvatelstvo svědčí našemu rozhodnutí. Mnohé slavné university v Němcíeh jsou také v menších městech a také v Italii. V Ro- veredu je vyšší gymnasium a reálka a vlašský ústav pro vzdělání učitelek. Právnická fakulta může tam také prospivati. Troufá, že Vlaši budou spokojeni s volbou tohoto města. Ministerský předseda zmiňuje se o předlobách. tak rozpočtu na r. 1904, jehož parlamentní provedení nepovažovala by prý vláda za politický zisk, ale za povinnost sněmovny naproti ohroženému pořádku v říšských financích. Vláda nedopustí, aby oslabo- vání trvalo dále nebo pokladní hotovosti se zdražo- valy. Nebude-li úhrady, musí se výdaje přízpůsobiti tomu, co je. (Výkřiky.) Musí sejíti s vydání, jež by vzdor vší důležitosti a prospěšnosti pro veškeré oby- telstvo uhradili se nemohla. Již teď nemohla se pro- váděti dále nouzová akce.
Vlach Rovereda právnický fakulta všeobecný národní vzplanutí
18 article
Mezi opozděnými předlohami je také celní tarií jenž by měl býti pevným podkladem při všelikém vyjednávání, dále celní a obchodní spolek, jenž má býti na delší dobu regulativem hospodářství každého poplatníka. Dále připomíná nevyřízený tiskový zákon a konstatuja, že třeba schválit asi 70 císařských na- řízení (Výkřiky), také takové, jež týkají se důležilých hospodářských a průmyslových záležitostí jako liho- vého kontingentu, cukerní otázky, zamezení moru mezi vepřovým dobytkem. Dále není schváleno cís. nařízení o berních výhodách pro Lublaň po země- třesení v roce 1895. Není projednána 101 předloha (hospodářské a sociální), 9 usnešení panské sně- movny, 3 výroční zprávy kontrolní komise státního dluhu. Věru, toť obraz mrtvého města parlamentního (Souhlas a výkřiky. Předseda zvoní.) Dnes prosí vláda sněmovnu mým prostředni- ctvím za povolení braneckého kontingentu letošního vzhledem k politické siluaci, jež — ač není naší říši hrozivou — vyžaduje přece, aby všecky vojenské záležitosti byly spořádány. Také obyvatelstvo oče- kává, že bude se míti slušný zřetel na jeho největší břímě. Odkládaný odvod způsobuje velké škody a to by se nemělo opakovati. Na tom záleží také dovo- lené v čas žní. (Posl. Iro: Obyvatelstvo nechce, aby je měli za blázna! Vezměte karabáč na Čechy Hluk a opětné výkřiky Irovy a Malikovy. Předseda žádá, by bylo ticho.) Ministerský předseda opakuje, že povolen branců je nejprvnější povinností sněmovny. Nevyři- řízené předlohy vypočetl, nové budou následovati.
Posl Čecho Irův Malikův Lublaň
19 article
Vláda koná svou povinnost, starajíc se o jejich vy- řízení. Nechceme zpronevěřiti se svým zásadám proto také — třeba vyzýváni — vystříháme se všeliké repliky na kritiky a všeliké provokace. Připomíná jen, že vše nutí k rozhodnutí. Všecky kmeny v Rakousku smýšlejí národně. Jest jim to ke cti. Avšak jen duchovní a hmotné bohat- ství přispívá, aby národy mohly zbudovati trvalé pomníky své sily. Stát zůstane vždy dosti silným aby mohl odmítnouti neoprávněné požadavky. Je to pravdou, že k osvědčení největšího národního smý- šlení je třeba obětovati pokrok ve všech oborech také tam, kde všichni zabezpečení národové spo- lečně mohou a mají zápoliti stejnou energil? Ná- rodní věrnost a kulturní pokrok jsou duchy času a ústava naše otvírá jim dráhu. (Výkřiky.) Na pra- covním stole před vámi leží národní stla a blahoby národů, leží vnitřní mlr- Předseda: Poslanec dr. Kramář má slovo chce učiniti formální návrh. (Hlučné výkříky mez Všeněmci.) Poslanec dr. Kramář: Vývody předsedy mini sterstva nevynikají z rámce obyčejných frásí, a bychom — jak sám řekl — v tak vážné době bývali očekávali zcela jiná slova. Neřekl nám nic nového, ale výkřiky za jeho řeči projevovaly vůli sněmovny zahájit o ní debatu. (Hlučné výkřiky posl. Ira a Ma- lika a výkřiky Všeněmců: Jednací řád !) Této debaty je třeba tím spíše, protože předseda ministerstva dnes ubezpečoval! . ..
doktor Kramář Ir Rakousko Ma
20 article
Předseda: Prosím, račte omezili se a podat formální návrh. Poslanec dr. Kramář: Věru došlo to již daleko v této sněmovně, když poslanec Iro staví se za an- děla strážce jednacího řádu. To je více, než člověl s klidem sněsti může. (Ustavičné výkřiky a hluk mezi Všeněmci.) Předseda ministerstva řekl, že ne- bude odpovídati na nájezdy a útoky, činěné na jeho vládu, nechtěje prý obnovovati vášnivou debatu. (Opětné výkřiky mezi Všeněmci.) Předseda vyzývá poslance dra. Kramáře, aby podal svůj formální návrh. Posl. dr. Kramář: Připustíte, že vím, co jednac řád dovoluje. Učiním návrh, avšak musím jej též odů- vodniti. (Ustavičné výkřiky mezi Všeněmci.) Nebojíme se vládní odpovědi a proto navrhuji, aby v příští schůzi zahájila se debata o prohlášení ministerského předsedy. (Pochvala mezi Čechy; ustavičné výkřiky a hluk mezi Všeněmci.) Předseda vyzývá poslance, aby šli na svá místa, že se bude hlasovati. (Ustavičný hluk. Steln a Iro pokřikují. Opětný hluk.) Kramářův návrh na zahájení debaty o prohlášení ministerského předsedy byl přijat. (Výkřiky a hluk.) Čicu se došlé spisy doslova. Posl. dr. Pacák, har. Pražák a zoudr. podávaj tento pilný návrh: Opětovně udály se případy, že k vyřízení zále- žitosti právní, u některého soudu v král. českém zahá- jené, musil býti ustanoven soudce od soudu jiného poněvadž nižádný z funkcionářů soudcovských u ono- ho soudu zřízených české řeči nebyl mocen. Tak stalo se na př. u okr. soudu ve Vyšším Brodě v záležitosti Jakuba Máchy proti Ant. Todovi peto 80 K, k jíž vyřízení byl vyslán soudní sekretář Bosák z Budějovic, poněvadž — jak okresní soud ve Vyš.
doktor Kramář Posl Pacák Mácha Antonín Bosák Čechy vysoký Brod Budějovice
21 article
Brodě sám v usnesení stranám, doručeném z 5. ledna 1904 čl. I. 66/3-3, konstatoval — ani tamější před- nosta soudu ani samosoudce, vedoucí oddělení II.. nebyli pro úplnou neznalost jazyka českého k vyřízen této záležitosti způsobilými. Poněvadž poměry tyto nejen odporují zák. před- pisům, nýbrž i znemožňují správný výkon služby. poněvadž dále toto obsazení soudcovských míst oso- bami jazykově nekvalifikovanými strany poškozuje i pokladny státní, která nese náklady vyslání soudce cizího k soudu příslušnému, se dotýká, navrhuje se Sněmovna račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá I. aby zajistila ustanovením úřad- níků jazykově způsobilých u všech soudů a úřadů v Čechách i na Moravě bezvadné provádění zásady, že práv při všech úřadech obou oněch zemí jak v řeči české, tak i německé může hle- dáno a musí nalezeno býli; II. aby učinila opatření, by, kde trva jící stav personální tomuto požadavku nevyhovuje. nutnými změnami perso- nálními ihned zjednána byla náprava Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podali tento pilný návrh: Slavná sněmovno, račiž se usněsti o tomto návrhu zákona: Zákon ze dne ....... o odpisu neb slevě dan z důvodu živelních škod z r. 1903. Se souhlasem obou sněmoven rady říšské vidí se mi naříditi, jak násle- duje: § 1. Poplatníkům, stiženým v r. 1903 živelním pohromami, má se z daní pozemkové, domovní, vše- obecné výdělkové a osobní z příjmu kvota, vypadající na druhé pololetí 1903 vždy dle stupně snížení výnosu příslušného objektu, resp. dle stupně výloh, učiněných k odstranění následkův oněch škod, zcela nebo z části odepsati.
Posl doktor Lada Dvořák Brod Čechy Morava
22 article
§ 2. Ve případech, kde Bez zavinění poplatníkov nebylo lze do konce r. 1903 odstraniti následky škod může se odpis nebo sleva uvedených daní také pro r. 1904 povoliti. § 3. Také v příčině daní předepsaných těmto po platníkům mohou k nekolkovaným žádostem povoleny býti lhůty, a to nehledě ke splatnosti daní § 4. Tento zákon nabude platnosti dnem prohlá- § 5. Mému finančnímu ministru se ukládá, aby tento zákon provedl. Tento návrh budiž jako pilný se všemi zkralkam jednacího řádu projednán. Posl. dr. Fiedler podal pilný návrh na změnu předpisu § 194. cís. patentu ze dne 9. srpna 1851 ř. z. č. 208, v příčině sirotčí jistoty pr vklady spořitelní Další pilné návrhy podali poslanci Köni g sp. na změnu zákona o agrárních operacích : — Ryba a spol. na stanovení lhůty, kdy bude předlo- žena výborová zpráva a novém tiskovém zákoně — Fresl a spol. ve věcech nouze. Prosté návrhy podali poslanci Nowak a sp.a Schücker a spol. ve věcech vybírání veřejných dávek a důchodů; Noske a spol. na zákon vymě- řování poplatků pro otevřené společnosti obchodní. Dotazy podali poslanci Brdlík a Dyk v při- ině neoprávněného zasahování do záležitosti trest- ního stihání Taschka a soudr. v Budějovicích pro známé defraudace v pivovaře budějovickém. Posl. dr. Fiedler podal tylo do t a zy 1. na ministra obchodu, vytýkaje nedosta- tečnost místností poštovního úřadu v Karlíně se žádostí, aby stala se v té příčině náprava a rozmnožen byl počet úřadníků na poště té; 2. na ministra vnitra, aby upuštěno bylo od na- řízení politických úřadů, kterými nařizuje se ne- mocenským pokladnám, aby reservní své fondy ukládaly do spořitelen jen do výše 1050 K 3. na ministra financí, aby poučeny byly finančn úřady, že nemají odmítati spořitelní vkladn knížky, užívá-li se těchto k složení kauci.
Posl doktor Fiedler Köni Ryba Fresl Nowak Brdlík Dyk Budějovice Karlín
23 article
Další dotazy podali poslanci: Kittel a sp. p složení vyvlastňovacích komisí a upravení výkupného řízení, — po šetření dobrozdání zemědělských korpo- rací při ročním stanovení úrokové míry pro kapitali- sování zemědělských pozemků vrchními zemskými soudy; — Karbus a sp. po trestním a disciplinár ním vyšetřování univ. prof. dra. Pavla Dittricha v Praze jako důvěrníka dělnické úrazovny pro krá- lovství české; — Lindner a sp. po obsazování úřadnických a j. míst při státních dráhách v ně- meckých krajích Čechy; — Albrecht a sp. po chování se českých soudců v německých městech v Čechách: — L. Steiner a sp. po nejistotě cel- ního poměru s Italií; — Schüeker a sp. po obsazení uprázdněných soudcovských míst v Čecbách; — Bendel a spol. po postupu českého odboru zemské školní rady pro Čechy v okresu budějovi- ckém: — Hauck a spol. po postátnění Hermannovy hutě; — Ryba a spol. po přesazení českých úřad- níků od podmokelské pošty do českých krajin; — Schuhmeier a spol. po dovozu zámořského masa do Vídně; — Breiter a spol. po novinových pověstech o mobilisaci a jejích příčinách; — Cho a spol. po bratrských pokladnách české báňskéa pražské železářské společnosti na Kladně a po na - kládání s dělnictvem při kladení druhých kolejí na tratí z atičan do Vršovic na dráze Františka Josef šení
Kittel Karbus profesor doktor Pavel Dittrich Lindner Albrecht L Steiner Hermannův Ryba František Josef Praha Čechy Čecby Vídeň Kladno Vršovice
24 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h od poledni . . . . za t Ve slialkách na venkorša ranní čhlo. . . . .. odpolední . . . . . . . . 3 h Inserát plati se hotevě 1spřeě. Fředplacení a inserty přijomná s dnial. strace v Marinnské ulicdi č. s. Tas nacházojí se těž redakce. tiskárna a eapedice „Národnich Listá“, Rukopisy su novrncnjl.
Národnich Listat
25 article
Po posledních udalostech v král. hlav. městě Praze posl. dr. Baxa podal dotaz na m. p. Körbra. V něm zmiňuje se nejprvé o provádění t. zv. bumlu německými sudenty na nejživější ulici pražské. Jak se ukázalo, mají tyto bumly ráz provokativní, ne- hledě ani k tomu, že tím velice trpí i obchodníci a živnostníci, kteří stěžují si, že následkem toho obecenstvo raději se vybýbá této třídě a tím že oni valně jsou poškozováni. Ale tyto bumly odporují ustanovení § 3. zák z 15. list. 1867 č. 135, neboť bumly se provádějí en masse v řadách, jsou to tedy průvody v pravém smyslu slova, ovšem průvody nedovolné. Vzdor tomu nemělo dosud pražské polic. ředitel- ství tolik zmužilosti, aby tyto nezákonné a provo- kační průvody zakázalo. České obecenstvo si celkem málo všímalo těchto provokací. Teprvé rvačky, které se v únoru 1904 při bumlu mezi samými německými studenty přihodily. upozornily českou veřejnost na tyto provokacní průvody.
doktor Baxa Körbr Praha
26 article
Při rvačkách německých studentů nezakročovala policie s tou přísností, jako se stalo na týchž mí- stech, když se jednalo o české obecenstvo. V dotazu se obšírně posuzují jednání pražské policie a pražského zemského trestního soudu v při- čině posuzování deliktů, kdykoli se jedná o české demonstranty. Co pro Němce je pouhý přestupek, to se proti Čechu užije jako zločin veřejného násilí § 85. a ná- sledující tr. zák. Zde provozuje policie, návladnictví i trestní soud nejhrubši nespravedlnost a strannictví proti če- ské národnosti. Pokud se týče událostí 28. února a 6. března nelze vůbec mluviti o nějaké demonstraci z české strany. Že české obecenstvo naplňuje hlavní třídy svého hlavního města, že po případě zpívá české písně, není přece demonstrací. Jinak tomu bylo na straně německé. Jednání německých studentů směřo- valo k tomu, vyprovokovatí české obecenstvo. Ta to provokace byla však od vlády nejen dovolena, ale přímo vyvolána.
Němec Čech
27 article
Od vlády Körbrovy byly vydány přímé rozkazy na pražské policejní ředitelství, aby toto nejen ve- řejný průvod německých sludentů, tak zvaný buml povolilo, ale aby s užitím sesílené moci policejnía moci vojenské provokaci jejich podporovalo. Aby tuto provokaci mohli němečtí studenti provésti, mu- silo více než 1000 strážníků a dokonce i vojsko jim býti postaveno do služeb. Kdežto rektoři obou vysokých škol českých napomínali české studenty k mirnosti, vyzýval rekto německé university své studentstvo přímo k prove- dení provokace. A že byla se strany německého studentstva provokace připravována, o tom svědčí zpívání ně- mecké hynshy »Wacht am Rhein« na nejživější ulici pražské. A k vůli takové provokaci musilo býti použito polici a vojska — proti českému obyvatelstvu. Je to hanbou pro c. a k. vojsko, že se ho užívá k takovým ůčelům a nejvyšší velitel vojska by měl dobře uvážiti, zdali je radno používati vojska proti bezbrannému obyvatelstvu za úče- lem tím, aby provokatérské agitaci německé sloužilo. Taková tažení nepřinesou rakouské armádě mnoho slávy. Víme, že se 6. března nejen německému student- stvu, ale přímo min. Körbrovi o to jed- nalo, aby byly v Praze velké výtržnosti vyvolány. Jen za tím účelem dal min. Körber rozkaz, že se buml musí provésti a že k provedení toho musí býti i policie i vojsko nápomocno. Že při této příležitosti bylo dovoleno polici použiti všech způsobů brutality, nespravedlivého zalýkání a pod. netřeba vylíčovati, ač neplatí to arciť o všech zřízencích.
Körbrův Körber Praha Wacht be Rhein
28 article
Poněvadž víme, že nedělní provokace německých studentů v Praze se dála s vědomím a přímo pod ochranou min. Körbra, tážeme se: Chceli min. vnitra dr. Körber jím dovolené a jím dokonce vyvolané pro- vokace německého studentstva v Praze zastaviti, pražské obecenstvo od ta- kovýchto agitací na dále ušetřiti a podřízeným orgánům naříditi, aby těmto protičeským demonstracím provokacím rychlý konec učinili? Poslanci Březnovský, inž. Kaflan, dr. Pantáček a spol. podávají ve přičině nedělních buršáckých vý- tržností Na přikopě v Praze tento pilný návrh: Klid a pořádek v král. hlavním městé Praze byl v po- slední době rušen způsobem povážlivým živly, které si obraly za úkol, klidné spolužití českého a něme- ckého obyvatelstva v Praze znemožňovati. Velký počet německých buršů s barevnými čapkami pořádal po několik neděl a svátků v nejživější třídě pražské Na příkopě tak zvané bumly, kterými volná chůze citelně se omezuje a které daly podnět ku prudkým výstupům, jež dosáhly poslední neděle vrcholea zavdaly úřadu bezpečnosti příčinu k rozvinutí velké vojenské moci. Aby král. hlavní město Praha byla na příště takového rušení pořádku veřejného ušetřena, činíme návrh: Sněmovna račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby neprodleně vykonala nestranné a přísné šetření v tom směro, aby se odkryly motivy a původy zmí- něných buršáckých bumlů německými studenty v po- slední době ostentativně pořádaných, jakož aby od- klidily se příčiny tohoto politování hodného porušo- vání veřejného pokoje a řádu. Další dotazy po těcliže událoslech podali posl.
doktor Körber Březnovská Ing Pantáček Praha
29 article
Bareuther (uveřejnili jsme již včera), dále dr- Kindermann a spol., tážíce se, jak chová se vláda k nenávisti Čechů proti německému obyva- telstvu pražskému a co myslí o vychvalování »ha- nebnosti české luzy« českými novinami a dosavad- ním hanebném chováni se »Prag. Abendblattu«, zda příslušné úřady, zvláště policejní ředitelství v Praze dostačí a co hodlá vláda učinit, aby poskytla něme- ckým studentům náležitou ochranu. Posl. dr. Schücker a spol. v téže věci ptají se, není li třeba nejostřejších opatření a vydatné pěče, aby německému obyvatelstvu v Praze dostalo se ná- ležité zákonné ochrny a vinníci násilností byli přísně potrestáni. Posl. Schreiter a sp. by rádi věděli, po- staral li se předseda ministerstva, aby se budoucně neopakovaly projevy české nenávisti k Němcům a pražští Němci byli náležitě chráněni, kdyby se chy- staly takové události jako v r. 1897 a přičinil-li se, aby pražští buršáci dle zaručeného práva mohli no- siti své barvy a nebyli obtěžování českou brutálností. Čtení došlých spisů trvalo do 4.15 hod. odpol., načež rokovalo se o pilném návrhu posl. dra. Šíle- ného a sp. o událostech za sokolské slavnosti v Jihlavě dne 17. srpna 1902.
Kindermann Čecho Praga Posl doktor Schücker Němec Šíl Praha Jihlava
30 article
Posl. dr. Šílený: V Rakousku správce vniterní politiky jest pod tlakem části německé menšiny. Jí k vůli šlape se právo majority nohama, zásady ma- jority a tím i veškerá práce v parlamentě činí se nemožnou. V télo době Rakousko uchází se o přízeň Slovanů zahraničních, avšak tuzemští Slované ve vlastní zemi jsou jako pariové. Německé násilnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se množí. Ně- mecké výtržnosti seznali jsme v neděli v Praze způ- sobem nejvydatnějším. Tyto výtržposti nabubřeny byly na velkou politickou událost a nemíneme se s pravdou, řekneme-li, že byly ode dávna připraveny. (Souhlas.) Důsledky jich padají zpět na pořadatele,
Posl doktor Slovan Rakousko Čechy Morava Slezsko Praha