ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c66d0370-7906-11dc-a722-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 70, person 91, work 3, org 1
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 338.
4 article
Na ranní a odpol. Htse předplácí se: v Praze v administrael n lcta . . . . 6 K —h s dvoji donášken za něsí ndntlt. . . . 7 K 50h za něsío . . . . . . 2 K 30 Teštout a něsíe, . . . . . . K o0 n čtvrt lela v drojí zšellkou na měsí n nk láa : . . k oi
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6 article Rusko.
Rusko. Není za těžko prohlédnouti postup soustavy která pracuje proti Rusku a pro střízlivého po suzovatele daného stavu věci bylo zřejmo, že nutně nastane okamžik, kdy dojde k pobuřování cizího věřitele Ruska, kdy proveden bude útok z této strany proti Rusku. Po veliké reformě flnanční, která zahájena Višněgradským a ukon- čena Vittem a která přinesla Rusku aktivní roz- počty i úpravu měny, zpevněn byl měrou ne- obyčejnou ruský úvěr v cízině. Dnes by Bis- markův boj proti ruskému rublu, klerým že- lezný kaneléř chtěl ruskou říši přesvědčovati o významu Německa, byl nemožností. Pevný rozvoj ruských financi válkou podlomen nebyl, ale přece jen působily děje válečné neblaze na ruské finance polud, že svými úvěrními potře- bami odkázáno Rusko tim více na cizinu. Veliká reforma finanční, o které jsme se zmínili, ne- měla pouze za účel zjednati rovnováhu státních financí, nýbrž provázena byla snahou další, jejíž eile byly ovšem vzdáleny. Přimo prohibitivní ochrana ruského průmyslu, jak ji přinesl režim Alexandra III. po nesmělých nábězích Alexandra
Vitt Bis Rusko Německo
7 article
II. k soustavě nižších cel, navazovala vědomě na ideje, které se nesly za vy budováním silného průmyslu ruského. Měl osamostatniti Rusko nejen od eizích dodavatelů, ale měl současně zpevniti majetkový základ národa. Tato politika, jež pracovala souslavně pomocl cel, dupravní politiky, subvencí státaích, osvobozování od daní, skytáním státních dodávek atd. k vybu dování silného ruského průmyslu, která chlěla země- dělskou základnu státu rozšířiti o tovární obchodní podníky, řídila se do jisté míry i v tom příklady západoevropskými, že připravovala chvíli, kdy by bylo lze na to pomýšleti, aby ruské státní renty pozvolna stěhovaly se z ciziny opět do vlasti. Stát, který svým úvěrem závisí na cizině, nemá přece jen oně plně samostatnosti, jaké si nutno přáti. Jest ovšem ještě daleko do splnění snů velikých Ginančních kruhů, že věřitelé budou diktovati dlužníkovi jeho polltiku a že ho budou cele ovládati, protože nad sympalie a anlipatie politieké sloji tu touha po velkých výdělcích a dobrém zůročení peněz, nieméně však musí se správa slátní odkázaná na úvěr zahraniční ohlížeti po myšlénkových proudeeh věřitelských zemi, poněvadž ji nemůže být lhostejným kursovní vývoj rent státu, který po volána spravovati.
Rusko
8 article
Až do války rusko-japonské byl rozvoj ru- ských financi státníeh podivuhodný. Tato stránka trořila světlý bod dosavadního režimu, kterému bylo lze v jiných směrech tolik vytýkati a který zasadil Rusku tak hluboké a krvavé rány. Před válkou dostoupily ruské státní příjmy témět 2 milliard rublů a z přebytků rozpočtových užito značných obnosů k investicím železničným. To- vární průmysl, který sice v středu Ruska ne- mohl se shostiti koloniálního rázu, rozmáhal se utěšeně. Kdyby ruská vláda v télo době se byl odhodlala k vážným reformám správním, kul- turním i sociálním, jak se neodbytně ohlašovaly, kdyby byla pochopila chvili a příležitost k vy- budování nového základu ústavního, bylo by
Rusko
9 article
Rusko do zápasu na dálném Východu vstoupilo zcela jinak připraveno a vyzbrojeno. To však se nestalo a tak zahájena válka, která nelitostně odhalila slabiny dosavadního režimu. Bylo nyní jasno, že dosavadní správa je neudržitelna a že musí nutně nastati obrat. Že rozhodující kruhy jsou přes značné kolisání v zásadé ochotny pod- robiti se nutnosti, bylo a jest zřejmo. Chápalo se všeobecně, že porážka mukdenská a cušimská přinesou Rusku týž obrat ústavní, jaký ohlašo- valo u nás Solferino. Současně ale osvědčila se ruská flnanční správa skvěle. Půjčky válečné, které převýšily 1.2 milliardy rublů, byly hladce umísťovány, a byť bylo nutno povolovati vý- hodné podmínky, byly přece jen přejímány pro Rusko příznivě. Ne podružnou úlohu hrála při tomto vývoji úvaha, že po válce bude nulno provésti v Rusku pronikavé reformy, které ne- mohou zůstati bez vlivu na hospodářský rozvoj říše. Vzpružení hospodářské přinese ale nutně zpevnění financí státních a tak nejevilo se zatí- žení ruského rozpočtu státního novým břemenem zúrokovacím a umořovacím (asi 100 mill. r.) nijak povážlivým, tím měně, že poměr zúročení nových válečných výpůjček ruských v obnosu řádných příjmů posledního rozpočtu činí asi 3 proc. (dle dat Helfarichových). Mimo to opa- třovalo Rusko peníze pro válku výkradně cestou veřejných úvěrních operací, při čemž zlatý po- klad státní banky, tento základ jeho měny, zů- stal nedotčen. Své posici finanční děkovalo právě Rusko své poměrně úspěchy portsmouthské pevnost kursů svých rent.
Rusko dálný východ
10 article
Skončení války uklidněním čekaným nepů- sobilo. Vlny odporu v Rusku jen stoupalya nutné i rozumné odsunutí nové ruské půjčky která měla sloužiti přezbrojení armády, výzbroji loďstva, budování železnic a kulturním úkolům. doložilo spekulaci západu jasně, že mír ihned ku příznivým důsledkům hospodářským nepo- vede. Čekané objednávky odloženy a s nimi zklamáno hojně nadějí, kleré vyjádřeny vzestu- pem kursů průmyslových hodnot států, jež měly býti šťastnými dodavateli. Na bursách, které po čas války zářily optimismem, nastalo oslabení a tato chvlle nejistoty byla vhodným momentem pro útok baissy. Po nezdařeném po- kusu berlinském, kde v čas zasaženo a kde obecenstvo nedalo se strhnouti, ozvala se spe- kulační Pařiž. Útok byl dobře volen. Francie má uloženu asi čtvrtinu svých kapitálů v ru- ských papírech, které nalezly v třetí republice proto tolik sympatii, že jich rentabilita je zna- menita a zůročení tak správně placeno a nikol z důvodů politických. Proto šlo spekulaci znepokojení obecenstva, proto začal působi i apparát poplašných a sensačních zpráv, který z 8 obětí sebastopolských nepokojů vojenských učinil jich 1600, proto všemožně pracováno ke zveličování události ruských, psáno o nastá- vajícím finančním krachu (!) atd. V tomto ovzduší došlo ke 4. prosinci k prudkému osla- bení ruských papírů v Paříží.
Rusko Francie Paříž
11 article
Ale v zápěti nastalo vystřízlivění. Vláda francouzská, která se pokládá i za vrchniho opatrovníka jmění národního, bezprostředně zjed- nala si informnace o stavu ruských financí a pro- hlášení ministerského předsedy Rouviera, že jest na 2—3 roky zaručeno již nyní zúročen ruských státních papírů státními pohledávkam v cizíně, jež k účelu tomu věnovány, mělo v zá- pěti klid a nový vzestup rent ruské říše. Usá- zalo se, že i v dobách tísně zůstává Rusko věrno zásadám finanční solidnosti, které mu při- nesly jeho dobrý úvěr, a že jest nepřístupno radám, jež obsaženy současně v obavách, že Rusko stojí před slátním bankrotem. Na dva tři roky postaráno tedy o finančn povinnosti earské říše oproti cizině. Držitelé rus- kých papírů mohou býti tedy klidní. Ale právě odražení posledního útoku může býti ruským rozhodujícím kruhům vážným napomenutím, aby poctivě a pokud možno rychle uváděly na Rus ony svobody a řády nového zřízení, které ohlášeny manifestem říjnovým. Starý režim neodvolatelně pochován a své obrovské síly může rozepnout ruský lid jen lehdy, když prolomena bude dosa- vadní přiliš policejní správa. Své finance do- vedlo Rusko postaviti na základy čistě moderní — proč neučiniti poctivě tak i co do celé správy a ústavního zřízení? Jak se věci mají, není po- chyby o tom, že ve vedoucích kruzích Ruska panuje pevná vůle vytrvati na nové dráze a právě tato úkolnost jest zárukou, že pozvolna dostaví se i ono uklidnění, které bude základem nové práce a které vyloučí vlivy elementů, jímž nejde o povznezení moci a váhy ruského národa a státu, ale o zištné elle vlastní. S tohot hlediska nutno posuzovati převážnou část »sen- sací« posledních dnů.
Rusko
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 362. schůze. Z Vídně, 7. prosince. (Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«) Nevyřídily se dnes oba pilné návrhy Cho cův a Steinův, týkající se poměrů obou polovin říše, nýbrž toliko jeden, který jest ja kýmsi protestem proti zasahování vlády cislaj tánské do záležitostí zalitavských. Kromě na vrhovatele promluvili k této věci ještě posl Fresl a dr. Dulibič. Pilnost byla za mítnuta. Druhý návrh obsahoval požadavek perso nální unie. Dlužno doznati, že jej odůvodňoval jmenovaný všeněmecký poslanec obratně, čini na bar. Gautsche nejprudči nájezdy, jakož útočil na dynastii a císaře. Hrozil, že zavede-l se všeobeené a rovné právo hlasovaci, ze kte- rého zdají se míti pánové z pangermánské la- vice strach, usedne mezi nimi opravdoucí ger- manica irredenta. Nikdo se tohoto strašáka nelekl. Ministerský předseda odpověděl, jak se v takových případech z ministerské lavice od povídá. Návrh sám nazval návrhem na rozbití monarchie. Posl. Berger a Stein volali, když hájil korunu a celisivost říše bez odezvy z la- vie poslaneckých: „Žádný pollesk, žádný pro- jev“. Nebyl také žádný. Pro hospodářskou jed- notu s Uhrami ve vídeňském parlamentě nen nadšenců a ti, kteří nadšeni jsou, mlčí. Na jednacím pořadu schůze příšu, která bude v ponděli odpoledne, rozzpočtové provi- sorium ještě není. Jest pravděpodobno, že ne- jen pondělní, nýbrž i úterní schůze bude vy plněna návrhy pilnými, mezi nimiž veliký pro- stor náleží pilnému návrhu ve příčině událost pražských. K tomuto návrhu promluví posl. dr Baxa, dr. Ryba a Březnovský.
Steinův Fresl doktor Dulibič Gautsch Posl Berger Stein Baxa Ryba Březnovská Vídeň Uhry
13 article
Předseda hr. Veiter zahajuje schůzi v 11 hod 20 min. Od krajského soudu v Litoměřicích došla žá- dost za vydání posl. Hanicha, siihaného pro zlo- čin urážky Veličenstva. Posl. dr. Kramář, Ryba, Březnovský soudr. interpellují ministra zemské obrany pro alfčru 28. pěšího pluku v Čes. Budějovicích V inlerpellaci poukazuje se k tomu, že interpellant bylí 23. lislopadu u ministra války zjednati si aute- tické vyšetření o příčinách potrestání jednotlivých vojáků zmíněného pluku, poněvadž odepřeli občer- slvení nabídnuté jim obcí českobudějovickou. Minisl války prohlásil se zvláštním důrazem, že v toml případě nemůže býti řeči o potréstání mužstva proto. poněvadž odepřelo příjali nabídnůtě mu pivo zdarma atd., nýbrž že jednofliví poddůstojníci a pěšáci byli potrestání proto, poněvadž poddůstojníci odhodlání mužstva, nepřijímati zmíněné občerstvení, neohlá sil dle předpisu setníkovi, kdežto mužstvo bylo polre- stáno proto, poněvadž jednotliví vojáci při této affél dopustili se hrubých nadávek. V odpovědi ministra zemské obrany na interpel laci o télo věci tvrdil však ministr oproti prohlá šení ministra vojenství, že byl vynesen trest, poněvanz odmítnutí jest urážkou a nevšímáním si zákonitě uznané korporace, jež bylo považováno dokonce z politickou demonstraci. Aniž obírali by se věeným obsahem tohoto prohlášení, které domýšlí se o vo- jácích, že přijmou dary a to dary od strany, která je urazila a pohaněla, interpellanti tážou se ministra hodlá-li vysvětliti hluboký, ba přímo křiklavý rozdí mezi oběma projevy?
Veiter Hanich Posl doktor Kramář Ryba Březnovská Litoměřice Čes . Budějovice
14 article
Posl. Wolí a soudr. interpellují pro odeslán telegramu arciknížetem Františkem Ferdinandem po slednímu sjezdu katolíků; posl. dr. Vogler a soudr pro nedávnou řeč purkmistra Luegra, která vedl morální škody, již Vídeň musí utrpěti takovou řečí vyhrůžkami v ní obsaženými vnáší také pochopitelné znepokojení v kruhy židovského obyva telstva. Když byly přečteny došlé spisy, předseda hr Velter odpovídá na včerejší dotaz posl. Schuh- meiera k předsednictvu, že zmíněná osnova zpra vodajova, která byla rozeslána jen členům rozpočto vého výboru na žádost předsedy tohoto výboru, ne dopatřením nebyla podepsána. Předseda pouka zuje ostatně k prohlášení předsedy rozpočtového výboru ve včerejší schůzi výboru. Na to správce ministerstva spravedlnosti dr Klein a ministr orby hr. Buguoy odpovídali na interpellace. Když byly vykonány doplňovací volby do vý boru, sněmovna počala jednati o pilném návrhu posl Choce a soudr. v příčině vměšování se předzedy minislerstva do uherských záležitostí.
Posl František Ferdinand doktor Vogler Luegr Velter Schuh Klein Buguoy Choc Vídeň
15 article
Posl. Choe odůvodňuje pilný návrh o vmějo vání v české řeči, načež pokračuje německy a praví že strana jeho nevzála zpět návrh, poněvadž žádá aby se ministr předseda nemíchal do volební olázky a vůbec ne do uherské otázky, on se michal opětně do uherské volební otázky tim směrem, aby uherská vláda nezavedla rovně právo hlasovací, nýbrž, jako zde vláda chce hájiti německou državu, tak aby v Uhrách byla chráněna maďarská. Volební opra- va Gautschova nestačí; řečníkova strana žádá vše- obecné, rovné právo hlasovací jak pro říšskou radu tak pro sněm. Rečník promlouvá o situaci v Uhrách a pravi že poměry jsou tam stále ještě příznivější, nežli u nás, zvláště pokud de o lásku koruny. V Uhráci mluví císař jinak ke svému lidu a jeho zástupcům nežli k nám a zvláště k Slovanům. Kdežto v Uhrách si nelroufají bez parlamentu vládnouti, vládne s zde se souhlasem parlamentu absolutně. Řečník poukazuje na pokroky Maďarů v otázce jazykove a vojenské. Česká politika jest stále zlabš Dr. Kramář pravil, že nelze dlouho pomýšleti na ulvoření slovanské většiny. Čeští poslanci nevystihli příležitost využitkovati nepříznivé pro říši situace Správa, zvláště místodržitelstv v Čechách, dopouští se největších zlo činů. Jmění královského hradu na Hrad- čanech se prostě cestou správní kon fiskuje a dvornímu eráru přivtěluje.- ſlečník stěžuje na příbývající germanisaci v Če- chách. Ve všech odvětvích panuje něme cká státní řeč, jakoby již zákonně byla zavedena. Slovanští poslanci nekonají v této sně- movně svou povinnost, zejmena Jihoslované a Po- láci. Kdyby Poláci byli dělali slova n- skou politiku, kdyby byli více akcen tovali slovanské souručenství, byl bychom již dále.
Posl Gautschův Maďar Kramář Jihoslovan Polák Uhry Čechy královský hrad na Hrad
16 article
Řečník stěžuje si na neprotokolování slo vanských řečí ve sněmovně a nepřijí mání slovanských podá ní Posl. Fresl: Jest to hanba, že si slovanští poslan ci dají něco podobného líbiti. Posl. Choc v závéreční řeči své praví, že minisl předseda nemá práva agitovati v Uhrách proti vše- obecnému právu hlasovacímu. On tím dokázal, že jest zapřisáhlým odpůrcem lidu. Proto musíme zů- stati v nepřátelském vůči němu postavení. (Souhlas u sloupenců řečníkových.) Posl. Fresl praví, že jest to ničemno st poslati do Čech válečnou výpravu, ab český lid byl provokován. Náš český náro není pohříchu připraven na žádnou revoluci Posl. Winter: Jest dobře, že to slyšíme! Řell „Pohříchu!“ Posl. Fresl: Snad ji budeme moci jednou dělati Dnes to ještě není. Vyskytují se případy jako v( Budějovicích, kde mužstvo bylo potrestáno. protože zdráhalo se dáti se podplatiti obcí.. Posl. Chec: Taschkeml Posl. Fresl: Nezbývá, než též zorgan sovati armádu a jí prohlásili, že má po vinnost provozovati vzpouru zbraně mi, které jí byly dány za peníze jetic otců, aby ji vzbudila proti vlastním krajanům, vrbuditi vzpouru jedno proti zločincům, kteří ii k tomu do nucujti Rečník dovolává se zavedení všeobecného, ro ného práva hlasovacíhog azměny ústavy na zákla státního práva v královatví českém. Nestrpíme pod- vod na českém lidu nesprávným rozdělením okresů volebních. Český lid jests prohlášením Gautschovým naprosto nespokojen a nemá příčiny vzdáti se oppo- sice proti němu. Sociální demokraté nemají žádnéh splnomocnění od českého dělnictva, vyslovit vládě důvěru.
Posl Choc Fresl Winter Gautschův Uhry Čechy Budějovice Taschkeml Posl
17 article
Posl. Schuhmeier: C. pak jsme udělali? Vy lžel ještě více, než křesťanští sociálově! Posl. Slurm: No, nol Mezi poslancem Steinem a Schuhmeie rem dochází ke srážce slovní Posl. Fresl praví, že se v Praze nic nestalo, a byli lidé postříleni, popěvadž klidně demonstroval pro všeobecné právo hlasovací. Posl. Wolí: Nepokoje směřovaly proti Němcůn Dochází na srážku mezi posl. Wolfem a Freslem Mistopředseda žádá opětně posl. Wolfa, aby nevyrušoval řečníka. Posl. Franl prohlašuje posléze, že č eský li. nemá důvěry k vládě. Míslopředseda dodatečně volá posl. Fresla k pořádku, poněvadž v řeči své o armádi vyzýval přímo ke zločinu Posl. Choc a Fresl rozhorleně volají: Pak ne- posílejte žádnou válečnou výpravu d Čechl Posl Dulibič pojednává o dalmatské otázce a praví. že na základě zákonných ustanovení pat Dalmacie k Chorvatsku. Nynějšímu stavu musí být učiněn konec a k tomu směfejě rěcká resoluce. Chor- valé a Srbové dalmatšti žádají přivtělení a budou neustále za své dobré právo bojovati. Nynější oka- mžik jest zvláště příhodný, požadavek ten prosaditi Chorvatsko a Uhry musí společně postupovati a s vzájemně podporovati. Posl. Choc děkuje řečníkovi, že vzal jeho podně na vědomí a jest ochoten postupovali se svými kol V drobném prodeji- ranní číslo o sobě . . . za 8b odpolední . . za2 Ve filialkšch na vonkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . B Inserá ty platí se hotově tapře Přidplacení a inserty přijímna z deri strace v Marianské ulici č.z. Tam eseházsif se těž redatae Hvkěraa s eapedice -Národních I.iste- Rukopisy so nevracejí.
Posl Stein Fresl Wolf Mistopředseda Choc Srba Praha Dalmacie Chorvatsko Uhry
18 article
legy dál v záležitosti přivtělení Dalmacie. Státní zákl, zákon uherský obsahuje ustanovení, jímž Uhr zavazují se podporovati rejnkorporací Dalmacie. Vy- släni snémovní deputace dalmatské v té otázceje oprávněno. Píše se v Uhrách, že je tak zv. státní rada na základě zákona z r. 1848. Chorvaté maje právo žádati, by tato státní rada byla svolána k dal- šímu vyjednávání s Uhrami. Přechází se k hlasovánl. Posl. Choc volá: Sněmovna nemůže se usná- šeli a posl. S tei n žádá, by se konstatoval pomě hlasů.
Chorvat Posl Choc Dalmacie Uhry
19 article Fři hlasování zamítá se silnost návrhu Chocona
Fři hlasování zamítá se silnost návrhu Chocona 102 preti 3 hlasům. Na to projednává se pilnost návrhu Stei na a soudruhů o personální unii. Posl. Stein dovozuje, že vláda snažila se zasta- vili hnutí »Pryč od Úher«. Zákonodárská činnost v Rakousku i Uhrách byla mařena a svádělo s sliby a koncesemi. V nejnovější době inscenována za týmž účelem vřava s volebním právem. Pojedná- vaje o vývodech min. předsedy stran volebního práva, praví, že je národně sebevědomým Němcům velic nemilo, že vláda drží s anarchisty a socialisty. Ustavíčná povolnost a jalové přeskakování v otázc poměru mezi Rakouskem a Úhrami zmátly většinu vojska. Posledními událostmi odcizil si předseda ministerstva také byrokracii a šlechtu, dosavadní opory koruny. Poukazuje na rozdíl v programním prohlášení Fejervárově a Gautschově o volebním právu. Všeněmci nejsou odpůrci rozšíření volebního práva, ale posuzují věc pouze s národního stano- viska. Sněmovna osvědčila kabinetu nejednou ocholu, ale tu chvíli, kdy volební oprava bude na újmu ná- rodní državě německé, opře se, aby volební reforma p dla a s ní také bar. Gautsch. Konstatuje nápadný zjev, že všichni nepřátelé Němců zastávají se obecného volebního práva. Vzhledem k moravskému kompromisu Němci musí se míti na pozoru. Broí proti stejnému a tajněmu volebnímu právu a varuje předsedu ministerstva, aby nepodporoval tuto stejnost. Vládní program povede k úplné anarchii.
Posl Stein Němec Fejervárův Gautschův Gautsch Rakousko Uhry
20 article
Doráží prudce na sociální demokracii, jež nez stává se obecného a stejného vnlebního práva z oprav- dového přesvědčení, nýbrž jen proto, aby nabyia mandátů. Mají strach z Čechů tak jako bar. Gautsch Dokazuje to účasť posl dra. Eilenbogena a Eldersche na demonstraci, u pořádané českými radíkály pro Iv kurii na českém snému. Ře ník stýská si na terrorismus sociálních dema kratů pod židovským velením a prohlašuje za proti monarchistické počínání, spolčuje- li se vláda se so- cialisty a anarchisty. Nejjednodušším prostředkem k zničení sociální demokracie je provedení sociál- ních reforem a povznešení stavů úřadnického, sel ského a živnostenského. Na to vláda nemá peněr. ale žádá se, aby se zrušila civilní lista. Takovým způsobem vychovává se anarchie a socialismus. Také Všeněmci považují nynější volební právo za nespravedlivé a vytkli ve svém programu reformni návrhy. Radikální strany nejsou vinny skrovnou čin- ností parlamentu, ale ustavičné zločinné používání § 14. Řečník naráží také na korunu, pročež volán k pořádku. Varuje vládu, aby nevypuzovala volební opravou Všeněmce ze sněmovny, mohla by povstati irredenta germanica. Přecházeje k svému návrhu dovozuje nutnos bezodkladného provedení osobní unie, odvolávaje s na záříjový program. Měly li Rakousko a Uhry někůy společné zájmy, teď jich nemají. Uhrům záleží sice ještě na spolku s Rakouskem, ale rakouské zájmy leží za hranicemi Německa. Z dosavadního poměru k Uhrám má Rakousko jen škodu. Vinou těch poměrů je zločinná lelikomyslnost, s jakou pořízeny vyrovná- vací zákony z r. 1887 a jejich neslejné textování.
Čecho Gautsch Iva Uher Rakousko Uhry Německo
21 article
Jeho strana chce, aby každý etat vydržoval si své vojsko sám, žádá, by se zruštly delegace, vrátilo par- lamentu budžetní právo vojenské a zrušily společné instituce. Přimlouvá se za úpiné rozdělení obou částl říše a provedení osobní unie. Opakuje programni požadavek všeněmecký, aby se bývalé spolkové zemi rakouské spojily s Německem, vyloučila Hlalič a Dal- macie a ustanovila státní němčina. Vyčítá sněmov ním stranám zbabělost, protože nevěnují ani pozor- nost jeho návrhu a končí cilátem z Zeisigovy bro- žury, aby rakouští Němci hledali svou budoucnost Německu. M.-p. bar. Gautsch odporuje vyčilaným stykům vlády se sociálně demokralickou stranou. (Poslane Stein hlučně pokřikuje.) Protestuje proti zataho- vání dynastie do debaty a doufá, že většina snč- movny nesdlli Steinovy náhledy. O volební opravé promiuví jindy, při jiné příležitosti a dovede zastu- povati vládní náhledy bez ohledu na to, jaké by mohla míti následky pro vládu resp. pro něho. Ne- bude také reagovati na to, co řeklo se o našem po- měru k Uhrám. Sněmovna zná příslušně náhledy vlády. Avšak jedno jest jasno. Návrh, o němž s jedná, má způsobiti pouze zkázu říše. S takým návrhem vláda souhlasiti nemůže a prolo žádá sněmovnu, by zamítla jeho pilnost. (Výkříky. Rokování přerušuje se, Posl. Schuhmeier (v dotazu) protestoval znovu proti rozdávání nepodepsaných referentských osnov a ohlásil jménem své slrany tuhý odpor proli předloze o úpravě duchovenských platů.
Dal Němec Gautsch Poslane Stein Steinův Posl Schuhmeier Německo Zeisigův bro Uhry
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Charbina. 26. října (8. listop.) 1905. Krajanský list. Prvního května vyjeli jsme za veselýcl zvuků májové hudby z Nechanic do daleké Mandžurie. Jeli jsme přes Prusko do Varšavy Bylo právě po uličných bojich, všude samé voj- sko, obchody zavřeny. Procházet se po chod- níku bylo nebezpečno. Rádi jsme se oetli zase ve vlaku z Varšavy k Moskvě. Na staniei Vjazma přesádka. Také všude plno vojska, určeného na daleký Východ. Na každé stanici vojáků do vlaku přibý valo. Odchrávaly se srdcervoucí a zároveň ne- pěkné výjevy. Rodiče vyprovázejí syna. Na peroně celá vesnice. Vše zpito. Pláč, divoké písně, pisklavé zvuky harmoniky. Konečně se vlak hnul. Ve voze nás nabito jako slanočků. Vojáci většinou opilí. Někteří si počínají jako zviřata. Tak až do Čeljabinska, hranice sibiř- ské. Zde na nádraží ležení vystěhovalců z Ru- ska na Sibiř a do Přímořské oblasti. Sedí tu 3—4 neděle. Sdělují nám, že vojsko do vlaku osobního se nepoušti. Místo ve vlaku třeba si vybojovat, jezdi jediný denně do Iiikutska. bývá přeplněn. Z Čeljabinska trať jde po rovné stepi až k městu Kurganu, na řece Tobolu. Před každým mostem do vlaku přisedají vojáci dozorčí. Mají úkolem dohlížet, aby oknaa všechny východy z vozu byly uzavřeny. Petro- pavlovsk na řece Išimu má asi 14.000 obyv. vějšinou Tatarů, velké obchody s hovězím do- bytkem z kirgyzských stepí odchovává. Minuli jemne Novo-Nikolajevsk, Omsk — stanici Tajeu,
Petro Tatar Nechanice Mandžurie Prusko Varšava Moskva Čeljabinsk Sibiř Kurgan Tobol Išim Nikolajevsk Omsk Tajeu
23 article
kde odbočuje dráha do Tomska. Dále Marijinsk a potom Ačinsk, městečka malá. Na čtvrtý den přijíždíme do Krasnojarska, na levém břehu Jeniseje. V městě, asi o 30.000 obyv., nic vy- nikajícího není. Z Krasnojarska dva dny do Irkutska. Město na pohled krásné je nespo- řádáno, až na několik větších ulic. Na Nábřežné nad řekou Angarou je pěkný dvorec irkutského generál-gubernátora. Pěkné místní museum, 4 pivovary, továrny žádné, jako v celé Sibiř není. Hezké městské divadlo. Irkutsk má aspoi 60.000 obyvatelů. Poděl Angary dorazili jsme k Bajkalu. Kotví zde parolodi „Bajkal“ a „An- gara“, dříve převážely. Nyní běží dráha kolem jezera, mnoho tunelů. Objíždíme Bajkal celý den. Na druhý den z Mysovska hornatou krajinou podél řeky Selengy k městu Verch- něndinsku, kde obchod nejvíce je v rukou Židů. Mají zde pěknou synagogu. Dále gubern- ské město Čita, asi s 16.000 obyv. Skdllo ata- mana zabajkalských vojsk, zároveň guberná tora. Dráha se vine po levém břehu řeky In- gody. Na pátý den dojiždíme hranici Mlan- džurie. Ruch velký. Musíme čekati dva dny Nastává přísná procedura, pravý za živa oči stec. Předně se třeba proukázat dovolením generála Nadarova, bez něhož četnictvo ne- propustí. Měli jsme dovolení a tak vesele po- spíchali jsme do kanceláře pro potvrzenku. Chyba lávky! V zástupu asi dvou set lidi všech národností bylo nám čekati venku před kan celáří od 11. hod. ráno do 8. hod. večer Úřadní hodiny si tu každý ustanovuje sám. Ko- nečně majestátným krokem blíží se rytmistr. Přehlédl dav velitelským pohledem, zavřel se do kanceláře a jednoho pasažera po druhém k sobě pouštěl. Mnozí vycházeli s obličejem radostným, druzí smutným. Nedostali dovolen
Ana Žid Nadarův Tomsk Krasnojarsk Jenisej Irkutsk Angara Sibiř Selenga Verch ko zabajkalský vojsko
24 article
do Mandžurie. Konečně řada na nás. Po dlouho vyptávačee dosáhli jsme potvrzenky. Vyhlado vělí, žízniví usedli jsme v nádražní rostauraei Sklepnik podle řeči nebyl Rus, ale Jihoslovan Býval jsem v těch stranách. — Štaj radiš ordje, momaku! oslovin muže. Jaká radost! Uslyšel mateřštinu. Sklepníe zde velké peníze vydělávají. Ale nechal všecky druhé hosty a sedl si k nám. Chválil si, že vy- dělá denně 50—100 rublů. Vlak měl odjeti dc Charbina na druhý den ráno. Postavili jsme se ku pokladně asi o půl noci, bylo mnoho lidu a stáli jsme do 5. hod. ranní. S jakou toužeb- ností jeme očekávali, kdy se okénko otevřel Ze zadu tlačili, že nebylo možno se ubrániti. Konečně, lístky! A jedeme k Charbinu, kam jsme beze všech událostí dojeli. Nebyl jsem v Charbině od šesti měsíců, však jsem se ne- mohl ani vyznati! Co nových staveb! Ulice dřive blátivé, kde koně i s kočáry se topili dnes vydlážděna. A jaký ruch! A lidu jak hmyzu. Nejvíce dojíždí poslední dobou Židů, dříve je do Charbina nepouštěli. Město je stále obléháno Gruziny, někdejšími Sachalinei, kteří odbyvše si trest, anebo prchnuvše z ostrova, sem se utekli. Vraždy a krádeže jsou zde n denním pořádku. Do domu, kde jsem bydlel, kde bylo ná- jemníků okolo dvou sel, příšlo jednoho dne as 20 ozbrojených vojáků s nasazenými bodák: a policistů, s náčelníkem polieie v čele. Za čuli z ničeho nie vytloukat okna a vylamova dvéře a vykonavše to, odešli. Dověděli jsme se následující: Dřívější ma- jitel prodal dům jinému s podmínkou, že je rozbourá. Ale v Charbině jsou teď byty drah kupci bylo lito bourati a bral proto nájenine
Rus Jihoslovan Žid Charbin Charbina
25 article
dále. Dřívější majitel žaloval a soud rozhodl aby byl dům zbourán. Byli jsme bez přístřeší. Přes 14 dní jsmo zůstávali ve sklepě u známých mezi naloženým okůrkami a zelím. Nyní máme byt v přízemku kuchyň a světnici za sto rublů na měsíc Strašná drahota. Nejdražší je dříví, byt a vodk (kořalka). Vypije se vodky nesmírné množství Mám známého, má dřevěnou boudu s ob chodem. Prodal vodky za měsíc září za 6095 rublů. Aby si čtenář mohl představiti, připomí nám, že vědro vodky stojí 12—18 rublů vědro = 20 láhví (lánev asi M/4 litru). Be vodky se nic zde neobejde. Co je v Rusku státní prodej kořalky, píje se více, než dříve V Mandžurii státní prodej není. Shromáždil se v Charbině právě třináctý armádní sbor. Na bojiště už nešel. Přehližel jei zde hlavní velitel, děduška Liněvič, mezi No- vým a Starým Charbinem. Stařec drží sev sedle jako mladik, pravý ruský voják. Nadšeně ho vítalo vojsko. Mocné „urá!“ od jednoho od- dílu ke druhému letělo jako bouřlivá ozvěna. Pěkný oddil jízdy charbinských dobrovolců dovršoval velkolepé divadlo. Oddily Červenéh křiže už opouštějí svá stanoviska. Vše se vypro- dává a personál se vrací do Ruska. Jsou vlaky přeplněny. Nádraží připomíná první dny vojny. Je v Charbině na 10 parních mlýnů, velk závod železářský, čtyři mydiärny, čtyři pivt vary a asi 20 kořalečních závodů. Jiných to- váren zde není. Obchod je nejvíc v rukou Žida a Tatarů. Je zde pěkný círk Borovského, t divadelní trupy, též trupa operní, mnoho chan- tánů, vůbec veselosti dost. Prostitutek armáda. Podle výkazu zdejšího oddělení rusko-čínské banky poslaly židovky- prostítutky do Oděssy a
Žid Tatar Borovski Rusko Charbin láhev litr
26 title
Varšavy přes 9 millionů rublů za jediný rok.
Varšava
27 article
Posl. Straucher a sp. dolazovali se vlády
Posl
28 article
Dobré obchody zde dělají obchodníci s ry- binou, již přivážejí z Nikolajevska a Chaba- rovska, mezi nimi i náš krajan Josef Bárti. Letos již po druhé ryby dovezl a pěkné peníze vydělal. Na budoucí rok chce stavěti pivovan kdesi v usurijském kraji. Člověk podnikavý. Rodinnými poměry donucen, opustil vlast, má doma slušný statek ve Viticích u Ledče u Ce- ského Brodu. Má zde též obchod. Česká osada je dosti četná. Bratři Ermlové, dříve polulní hudebníci, ve spolku s Pokorným mají pivo- var, starší Erml obchod s hudebninami. U nich jsou sládky Černohorský a Nápravník. Krajané Zák a Pánec mají též pivovar, mají sládky Čer- máka a Laušmana, ve třetím, kde je majitel Němec, vaří pivo Pařizek. Nejvíce je nás zde hudebníků. Mnoho je Čechů kapelníků. Číňané jsou nejvíce kupci a síly pracovn. Je několik čínských divadel a nejvíc heren, kam Číňané z nižší třidy své těžce vydélaně pe- níze zanášejí. Hrají nazardně. Mají též své jí- delny, do ulice otevřené. Špinavý Číňan má přes šíji přehozené těsto, naplije si na ruce v rukou těsto zpracovává, zajede si prstem do vlasů, vytáhne něco živého, podívá se, za- kousne a odříkává monolog: „Tvoja, moja kusaj-la, moja tvoja tože kusaj-la!“ totiž: „Ty's kousala mě, teď já tebe!“ Číňané jedí pomoci dvou hůlek. Vidliček, lžie neznají. Mnoho po- jedí vepřoviny, rýže a budda (jako proso)a k tomu všeliké trávy. Piji nejvíce chanžu (druh kořalky), nyní i mezi Rusy oblíbené, protože lacinější. Náruživě kouři opium, ač je prodej zakázán. Číňanek je málo. S Rusy se Čínan těžko přátelí, ba přímo je nenávidí, obzvlášta vejáka. Byli jsme svědky velikého svátku pro- hlášení konstituce, o čemž bu Jan Dvořák.
Bárt Erml Pokorná Nápravník Laušman Němec Pařizek Čecho Číňan Rus Dvořák Nikolajevsk Chaba Vitice Ledeč u Ce ský Brod