2
masthead
V Praze, v pátek dne 8. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Htse
předplácí se:
v Praze v administrael
n lcta . . . . 6 K —h
s dvoji donášken
za něsí
ndntlt. . . . 7 K 50h
za něsío . . . . . . 2 K 30
Teštout
a něsíe, . . . . . . K o0
n čtvrt lela
v drojí zšellkou
na měsí
n nk láa : . . k oi
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6
article
Rusko.
Rusko.
Není za těžko prohlédnouti postup soustavy
která pracuje proti Rusku a pro střízlivého po
suzovatele daného stavu věci bylo zřejmo, že
nutně nastane okamžik, kdy dojde k pobuřování
cizího věřitele Ruska, kdy proveden bude útok
z této strany proti Rusku. Po veliké reformě
flnanční, která zahájena Višněgradským a ukon-
čena Vittem a která přinesla Rusku aktivní roz-
počty i úpravu měny, zpevněn byl měrou ne-
obyčejnou ruský úvěr v cízině. Dnes by Bis-
markův boj proti ruskému rublu, klerým že-
lezný kaneléř chtěl ruskou říši přesvědčovati
o významu Německa, byl nemožností. Pevný
rozvoj ruských financi válkou podlomen nebyl,
ale přece jen působily děje válečné neblaze na
ruské finance polud, že svými úvěrními potře-
bami odkázáno Rusko tim více na cizinu. Veliká
reforma finanční, o které jsme se zmínili, ne-
měla pouze za účel zjednati rovnováhu státních
financí, nýbrž provázena byla snahou další, jejíž
eile byly ovšem vzdáleny. Přimo prohibitivní
ochrana ruského průmyslu, jak ji přinesl režim
Alexandra III. po nesmělých nábězích Alexandra
Vitt
Bis
Rusko
Německo
7
article
II. k soustavě nižších cel, navazovala vědomě
na ideje, které se nesly za vy budováním silného
průmyslu ruského. Měl osamostatniti Rusko
nejen od eizích dodavatelů, ale měl současně
zpevniti majetkový základ národa. Tato politika,
jež pracovala souslavně pomocl cel, dupravní
politiky, subvencí státaích, osvobozování od daní,
skytáním státních dodávek atd. k vybu dování
silného ruského průmyslu, která chlěla země-
dělskou základnu státu rozšířiti o tovární
obchodní podníky, řídila se do jisté míry i v tom
příklady západoevropskými, že připravovala chvíli,
kdy by bylo lze na to pomýšleti, aby ruské
státní renty pozvolna stěhovaly se z ciziny opět
do vlasti. Stát, který svým úvěrem závisí na
cizině, nemá přece jen oně plně samostatnosti,
jaké si nutno přáti. Jest ovšem ještě daleko do
splnění snů velikých Ginančních kruhů, že věřitelé
budou diktovati dlužníkovi jeho polltiku a že ho
budou cele ovládati, protože nad sympalie a
anlipatie politieké sloji tu touha po velkých
výdělcích a dobrém zůročení peněz, nieméně
však musí se správa slátní odkázaná na úvěr
zahraniční ohlížeti po myšlénkových proudeeh
věřitelských zemi, poněvadž ji nemůže být
lhostejným kursovní vývoj rent státu, který po
volána spravovati.
Rusko
8
article
Až do války rusko-japonské byl rozvoj ru-
ských financi státníeh podivuhodný. Tato stránka
trořila světlý bod dosavadního režimu, kterému
bylo lze v jiných směrech tolik vytýkati a který
zasadil Rusku tak hluboké a krvavé rány. Před
válkou dostoupily ruské státní příjmy témět
2 milliard rublů a z přebytků rozpočtových užito
značných obnosů k investicím železničným. To-
vární průmysl, který sice v středu Ruska ne-
mohl se shostiti koloniálního rázu, rozmáhal se
utěšeně. Kdyby ruská vláda v télo době se byl
odhodlala k vážným reformám správním, kul-
turním i sociálním, jak se neodbytně ohlašovaly,
kdyby byla pochopila chvili a příležitost k vy-
budování nového základu ústavního, bylo by
Rusko
9
article
Rusko do zápasu na dálném Východu vstoupilo
zcela jinak připraveno a vyzbrojeno. To však
se nestalo a tak zahájena válka, která nelitostně
odhalila slabiny dosavadního režimu. Bylo nyní
jasno, že dosavadní správa je neudržitelna a že
musí nutně nastati obrat. Že rozhodující kruhy
jsou přes značné kolisání v zásadé ochotny pod-
robiti se nutnosti, bylo a jest zřejmo. Chápalo
se všeobecně, že porážka mukdenská a cušimská
přinesou Rusku týž obrat ústavní, jaký ohlašo-
valo u nás Solferino. Současně ale osvědčila se
ruská flnanční správa skvěle. Půjčky válečné,
které převýšily 1.2 milliardy rublů, byly hladce
umísťovány, a byť bylo nutno povolovati vý-
hodné podmínky, byly přece jen přejímány pro
Rusko příznivě. Ne podružnou úlohu hrála při
tomto vývoji úvaha, že po válce bude nulno
provésti v Rusku pronikavé reformy, které ne-
mohou zůstati bez vlivu na hospodářský rozvoj
říše. Vzpružení hospodářské přinese ale nutně
zpevnění financí státních a tak nejevilo se zatí-
žení ruského rozpočtu státního novým břemenem
zúrokovacím a umořovacím (asi 100 mill. r.)
nijak povážlivým, tím měně, že poměr zúročení
nových válečných výpůjček ruských v obnosu
řádných příjmů posledního rozpočtu činí asi
3 proc. (dle dat Helfarichových). Mimo to opa-
třovalo Rusko peníze pro válku výkradně cestou
veřejných úvěrních operací, při čemž zlatý po-
klad státní banky, tento základ jeho měny, zů-
stal nedotčen. Své posici finanční děkovalo právě
Rusko své poměrně úspěchy portsmouthské
pevnost kursů svých rent.
Rusko
dálný východ
10
article
Skončení války uklidněním čekaným nepů-
sobilo. Vlny odporu v Rusku jen stoupalya
nutné i rozumné odsunutí nové ruské půjčky
která měla sloužiti přezbrojení armády, výzbroji
loďstva, budování železnic a kulturním úkolům.
doložilo spekulaci západu jasně, že mír ihned
ku příznivým důsledkům hospodářským nepo-
vede. Čekané objednávky odloženy a s nimi
zklamáno hojně nadějí, kleré vyjádřeny vzestu-
pem kursů průmyslových hodnot států, jež
měly býti šťastnými dodavateli. Na bursách,
které po čas války zářily optimismem, nastalo
oslabení a tato chvlle nejistoty byla vhodným
momentem pro útok baissy. Po nezdařeném po-
kusu berlinském, kde v čas zasaženo a kde
obecenstvo nedalo se strhnouti, ozvala se spe-
kulační Pařiž. Útok byl dobře volen. Francie
má uloženu asi čtvrtinu svých kapitálů v ru-
ských papírech, které nalezly v třetí republice
proto tolik sympatii, že jich rentabilita je zna-
menita a zůročení tak správně placeno a nikol
z důvodů politických. Proto šlo spekulaci
znepokojení obecenstva, proto začal působi i
apparát poplašných a sensačních zpráv, který
z 8 obětí sebastopolských nepokojů vojenských
učinil jich 1600, proto všemožně pracováno
ke zveličování události ruských, psáno o nastá-
vajícím finančním krachu (!) atd. V tomto
ovzduší došlo ke 4. prosinci k prudkému osla-
bení ruských papírů v Paříží.
Rusko
Francie
Paříž
11
article
Ale v zápěti nastalo vystřízlivění. Vláda
francouzská, která se pokládá i za vrchniho
opatrovníka jmění národního, bezprostředně zjed-
nala si informnace o stavu ruských financí a pro-
hlášení ministerského předsedy Rouviera, že
jest na 2—3 roky zaručeno již nyní zúročen
ruských státních papírů státními pohledávkam
v cizíně, jež k účelu tomu věnovány, mělo v zá-
pěti klid a nový vzestup rent ruské říše. Usá-
zalo se, že i v dobách tísně zůstává Rusko
věrno zásadám finanční solidnosti, které mu při-
nesly jeho dobrý úvěr, a že jest nepřístupno
radám, jež obsaženy současně v obavách, že
Rusko stojí před slátním bankrotem.
Na dva tři roky postaráno tedy o finančn
povinnosti earské říše oproti cizině. Držitelé rus-
kých papírů mohou býti tedy klidní. Ale právě
odražení posledního útoku může býti ruským
rozhodujícím kruhům vážným napomenutím, aby
poctivě a pokud možno rychle uváděly na Rus ony
svobody a řády nového zřízení, které ohlášeny
manifestem říjnovým. Starý režim neodvolatelně
pochován a své obrovské síly může rozepnout
ruský lid jen lehdy, když prolomena bude dosa-
vadní přiliš policejní správa. Své finance do-
vedlo Rusko postaviti na základy čistě moderní
— proč neučiniti poctivě tak i co do celé správy
a ústavního zřízení? Jak se věci mají, není po-
chyby o tom, že ve vedoucích kruzích Ruska
panuje pevná vůle vytrvati na nové dráze
a právě tato úkolnost jest zárukou, že pozvolna
dostaví se i ono uklidnění, které bude základem
nové práce a které vyloučí vlivy elementů, jímž
nejde o povznezení moci a váhy ruského
národa a státu, ale o zištné elle vlastní. S tohot
hlediska nutno posuzovati převážnou část »sen-
sací« posledních dnů.
Rusko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
362. schůze.
Z Vídně, 7. prosince.
(Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«)
Nevyřídily se dnes oba pilné návrhy Cho
cův a Steinův, týkající se poměrů obou
polovin říše, nýbrž toliko jeden, který jest ja
kýmsi protestem proti zasahování vlády cislaj
tánské do záležitostí zalitavských. Kromě na
vrhovatele promluvili k této věci ještě posl
Fresl a dr. Dulibič. Pilnost byla za
mítnuta.
Druhý návrh obsahoval požadavek perso
nální unie. Dlužno doznati, že jej odůvodňoval
jmenovaný všeněmecký poslanec obratně, čini
na bar. Gautsche nejprudči nájezdy, jakož
útočil na dynastii a císaře. Hrozil, že zavede-l
se všeobeené a rovné právo hlasovaci, ze kte-
rého zdají se míti pánové z pangermánské la-
vice strach, usedne mezi nimi opravdoucí ger-
manica irredenta. Nikdo se tohoto strašáka
nelekl.
Ministerský předseda odpověděl, jak se
v takových případech z ministerské lavice od
povídá. Návrh sám nazval návrhem na rozbití
monarchie.
Posl. Berger a Stein volali, když
hájil korunu a celisivost říše bez odezvy z la-
vie poslaneckých: „Žádný pollesk, žádný pro-
jev“. Nebyl také žádný. Pro hospodářskou jed-
notu s Uhrami ve vídeňském parlamentě nen
nadšenců a ti, kteří nadšeni jsou, mlčí.
Na jednacím pořadu schůze příšu, která
bude v ponděli odpoledne, rozzpočtové provi-
sorium ještě není. Jest pravděpodobno, že ne-
jen pondělní, nýbrž i úterní schůze bude vy
plněna návrhy pilnými, mezi nimiž veliký pro-
stor náleží pilnému návrhu ve příčině událost
pražských. K tomuto návrhu promluví posl. dr
Baxa, dr. Ryba a Březnovský.
Steinův
Fresl
doktor
Dulibič
Gautsch
Posl
Berger
Stein
Baxa
Ryba
Březnovská
Vídeň
Uhry
13
article
Předseda hr. Veiter zahajuje schůzi v 11 hod
20 min. Od krajského soudu v Litoměřicích došla žá-
dost za vydání posl. Hanicha, siihaného pro zlo-
čin urážky Veličenstva.
Posl. dr. Kramář, Ryba, Březnovský
soudr. interpellují ministra zemské obrany pro alfčru
28. pěšího pluku v Čes. Budějovicích
V inlerpellaci poukazuje se k tomu, že interpellant
bylí 23. lislopadu u ministra války zjednati si aute-
tické vyšetření o příčinách potrestání jednotlivých
vojáků zmíněného pluku, poněvadž odepřeli občer-
slvení nabídnuté jim obcí českobudějovickou. Minisl
války prohlásil se zvláštním důrazem, že v toml
případě nemůže býti řeči o potréstání mužstva proto.
poněvadž odepřelo příjali nabídnůtě mu pivo zdarma
atd., nýbrž že jednofliví poddůstojníci a pěšáci byli
potrestání proto, poněvadž poddůstojníci odhodlání
mužstva, nepřijímati zmíněné občerstvení, neohlá sil
dle předpisu setníkovi, kdežto mužstvo bylo polre-
stáno proto, poněvadž jednotliví vojáci při této affél
dopustili se hrubých nadávek.
V odpovědi ministra zemské obrany na interpel
laci o télo věci tvrdil však ministr oproti prohlá šení
ministra vojenství, že byl vynesen trest, poněvanz
odmítnutí jest urážkou a nevšímáním si zákonitě
uznané korporace, jež bylo považováno dokonce z
politickou demonstraci. Aniž obírali by se věeným
obsahem tohoto prohlášení, které domýšlí se o vo-
jácích, že přijmou dary a to dary od strany, která
je urazila a pohaněla, interpellanti tážou se ministra
hodlá-li vysvětliti hluboký, ba přímo křiklavý rozdí
mezi oběma projevy?
Veiter
Hanich
Posl
doktor
Kramář
Ryba
Březnovská
Litoměřice
Čes . Budějovice
14
article
Posl. Wolí a soudr. interpellují pro odeslán
telegramu arciknížetem Františkem Ferdinandem po
slednímu sjezdu katolíků; posl. dr. Vogler a soudr
pro nedávnou řeč purkmistra Luegra, která vedl
morální škody, již Vídeň musí utrpěti takovou řečí
vyhrůžkami v ní obsaženými vnáší také pochopitelné
znepokojení v kruhy židovského obyva telstva.
Když byly přečteny došlé spisy, předseda hr
Velter odpovídá na včerejší dotaz posl. Schuh-
meiera k předsednictvu, že zmíněná osnova zpra
vodajova, která byla rozeslána jen členům rozpočto
vého výboru na žádost předsedy tohoto výboru, ne
dopatřením nebyla podepsána. Předseda pouka zuje
ostatně k prohlášení předsedy rozpočtového výboru
ve včerejší schůzi výboru.
Na to správce ministerstva spravedlnosti dr
Klein a ministr orby hr. Buguoy odpovídali na
interpellace.
Když byly vykonány doplňovací volby do vý
boru, sněmovna počala jednati o pilném návrhu posl
Choce a soudr. v příčině vměšování se předzedy
minislerstva do uherských záležitostí.
Posl
František Ferdinand
doktor
Vogler
Luegr
Velter
Schuh
Klein
Buguoy
Choc
Vídeň
15
article
Posl. Choe odůvodňuje pilný návrh o vmějo
vání v české řeči, načež pokračuje německy a praví
že strana jeho nevzála zpět návrh, poněvadž žádá
aby se ministr předseda nemíchal do volební olázky
a vůbec ne do uherské otázky, on se michal opětně
do uherské volební otázky tim směrem, aby uherská
vláda nezavedla rovně právo hlasovací, nýbrž, jako
zde vláda chce hájiti německou državu, tak aby
v Uhrách byla chráněna maďarská. Volební opra-
va Gautschova nestačí; řečníkova strana žádá vše-
obecné, rovné právo hlasovací jak pro říšskou radu
tak pro sněm.
Rečník promlouvá o situaci v Uhrách a pravi
že poměry jsou tam stále ještě příznivější, nežli u
nás, zvláště pokud de o lásku koruny. V Uhráci
mluví císař jinak ke svému lidu a jeho zástupcům
nežli k nám a zvláště k Slovanům. Kdežto v Uhrách
si nelroufají bez parlamentu vládnouti, vládne s
zde se souhlasem parlamentu absolutně. Řečník
poukazuje na pokroky Maďarů v otázce jazykove
a vojenské.
Česká politika jest stále zlabš
Dr. Kramář pravil, že nelze dlouho pomýšleti na
ulvoření slovanské většiny. Čeští poslanci nevystihli
příležitost využitkovati nepříznivé pro říši situace
Správa, zvláště místodržitelstv
v Čechách, dopouští se největších zlo
činů.
Jmění královského hradu na Hrad-
čanech se prostě cestou správní kon
fiskuje a dvornímu eráru přivtěluje.-
ſlečník stěžuje na příbývající germanisaci v Če-
chách. Ve všech odvětvích panuje něme
cká státní řeč, jakoby již zákonně byla
zavedena. Slovanští poslanci nekonají v této sně-
movně svou povinnost, zejmena Jihoslované a Po-
láci. Kdyby Poláci byli dělali slova n-
skou politiku, kdyby byli více akcen
tovali slovanské souručenství, byl
bychom již dále.
Posl
Gautschův
Maďar
Kramář
Jihoslovan
Polák
Uhry
Čechy
královský hrad na Hrad
16
article
Řečník stěžuje si na neprotokolování slo
vanských řečí ve sněmovně a nepřijí
mání slovanských podá ní
Posl. Fresl: Jest to hanba, že si slovanští poslan
ci dají něco podobného líbiti.
Posl. Choc v závéreční řeči své praví, že minisl
předseda nemá práva agitovati v Uhrách proti vše-
obecnému právu hlasovacímu. On tím dokázal, že
jest zapřisáhlým odpůrcem lidu. Proto musíme zů-
stati v nepřátelském vůči němu postavení. (Souhlas
u sloupenců řečníkových.)
Posl. Fresl praví, že jest to ničemno st
poslati do Čech válečnou výpravu, ab
český lid byl provokován. Náš český náro
není pohříchu připraven na žádnou revoluci
Posl. Winter: Jest dobře, že to slyšíme! Řell
„Pohříchu!“
Posl. Fresl: Snad ji budeme moci jednou dělati
Dnes to ještě není. Vyskytují se případy jako v(
Budějovicích, kde mužstvo bylo potrestáno.
protože zdráhalo se dáti se podplatiti obcí..
Posl. Chec: Taschkeml
Posl. Fresl: Nezbývá, než též zorgan
sovati armádu a jí prohlásili, že má po
vinnost provozovati vzpouru zbraně
mi, které jí byly dány za peníze jetic
otců, aby ji vzbudila proti vlastním
krajanům, vrbuditi vzpouru jedno
proti zločincům, kteří ii k tomu do
nucujti
Rečník dovolává se zavedení všeobecného, ro
ného práva hlasovacíhog azměny ústavy na zákla
státního práva v královatví českém. Nestrpíme pod-
vod na českém lidu nesprávným rozdělením okresů
volebních. Český lid jests prohlášením Gautschovým
naprosto nespokojen a nemá příčiny vzdáti se oppo-
sice proti němu. Sociální demokraté nemají žádnéh
splnomocnění od českého dělnictva, vyslovit
vládě důvěru.
Posl
Choc
Fresl
Winter
Gautschův
Uhry
Čechy
Budějovice
Taschkeml Posl
17
article
Posl. Schuhmeier: C. pak jsme udělali? Vy lžel
ještě více, než křesťanští sociálově!
Posl. Slurm: No, nol
Mezi poslancem Steinem a Schuhmeie
rem dochází ke srážce slovní
Posl. Fresl praví, že se v Praze nic nestalo, a
byli lidé postříleni, popěvadž klidně demonstroval
pro všeobecné právo hlasovací.
Posl. Wolí: Nepokoje směřovaly proti Němcůn
Dochází na srážku mezi posl. Wolfem a Freslem
Mistopředseda žádá opětně posl. Wolfa, aby
nevyrušoval řečníka.
Posl. Franl prohlašuje posléze, že č eský li.
nemá důvěry k vládě.
Míslopředseda dodatečně volá posl. Fresla
k pořádku, poněvadž v řeči své o armádi
vyzýval přímo ke zločinu
Posl. Choc a Fresl rozhorleně volají: Pak ne-
posílejte žádnou válečnou výpravu d
Čechl
Posl Dulibič pojednává o dalmatské otázce
a praví. že na základě zákonných ustanovení pat
Dalmacie k Chorvatsku. Nynějšímu stavu musí být
učiněn konec a k tomu směfejě rěcká resoluce. Chor-
valé a Srbové dalmatšti žádají přivtělení a budou
neustále za své dobré právo bojovati. Nynější oka-
mžik jest zvláště příhodný, požadavek ten prosaditi
Chorvatsko a Uhry musí společně postupovati a s
vzájemně podporovati.
Posl. Choc děkuje řečníkovi, že vzal jeho podně
na vědomí a jest ochoten postupovali se svými kol
V drobném prodeji-
ranní číslo o sobě . . . za 8b
odpolední
. . za2
Ve filialkšch na vonkově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . B
Inserá ty
platí se hotově tapře
Přidplacení a inserty přijímna z deri
strace v Marianské ulici č.z.
Tam eseházsif se těž redatae
Hvkěraa s eapedice -Národních I.iste-
Rukopisy so nevracejí.
Posl
Stein
Fresl
Wolf
Mistopředseda
Choc
Srba
Praha
Dalmacie
Chorvatsko
Uhry
18
article
legy dál v záležitosti přivtělení Dalmacie. Státní
zákl, zákon uherský obsahuje ustanovení, jímž Uhr
zavazují se podporovati rejnkorporací Dalmacie. Vy-
släni snémovní deputace dalmatské v té otázceje
oprávněno. Píše se v Uhrách, že je tak zv. státní
rada na základě zákona z r. 1848. Chorvaté maje
právo žádati, by tato státní rada byla svolána k dal-
šímu vyjednávání s Uhrami.
Přechází se k hlasovánl.
Posl. Choc volá: Sněmovna nemůže se usná-
šeli a posl. S tei n žádá, by se konstatoval pomě
hlasů.
Chorvat
Posl
Choc
Dalmacie
Uhry
19
article
Fři hlasování zamítá se silnost návrhu Chocona
Fři hlasování zamítá se silnost návrhu Chocona
102 preti 3 hlasům.
Na to projednává se pilnost návrhu Stei
na a soudruhů o personální unii.
Posl. Stein dovozuje, že vláda snažila se zasta-
vili hnutí »Pryč od Úher«. Zákonodárská činnost
v Rakousku i Uhrách byla mařena a svádělo s
sliby a koncesemi. V nejnovější době inscenována
za týmž účelem vřava s volebním právem. Pojedná-
vaje o vývodech min. předsedy stran volebního práva,
praví, že je národně sebevědomým Němcům velic
nemilo, že vláda drží s anarchisty a socialisty.
Ustavíčná povolnost a jalové přeskakování v otázc
poměru mezi Rakouskem a Úhrami zmátly většinu
vojska. Posledními událostmi odcizil si předseda
ministerstva také byrokracii a šlechtu, dosavadní
opory koruny. Poukazuje na rozdíl v programním
prohlášení Fejervárově a Gautschově o volebním
právu. Všeněmci nejsou odpůrci rozšíření volebního
práva, ale posuzují věc pouze s národního stano-
viska. Sněmovna osvědčila kabinetu nejednou ocholu,
ale tu chvíli, kdy volební oprava bude na újmu ná-
rodní državě německé, opře se, aby volební reforma
p dla a s ní také bar. Gautsch. Konstatuje nápadný
zjev, že všichni nepřátelé Němců zastávají se
obecného volebního práva. Vzhledem k moravskému
kompromisu Němci musí se míti na pozoru. Broí
proti stejnému a tajněmu volebnímu právu a varuje
předsedu ministerstva, aby nepodporoval tuto stejnost.
Vládní program povede k úplné anarchii.
Posl
Stein
Němec
Fejervárův
Gautschův
Gautsch
Rakousko
Uhry
20
article
Doráží prudce na sociální demokracii, jež nez
stává se obecného a stejného vnlebního práva z oprav-
dového přesvědčení, nýbrž jen proto, aby nabyia
mandátů. Mají strach z Čechů tak jako bar. Gautsch
Dokazuje to účasť posl dra. Eilenbogena a Eldersche
na demonstraci, u pořádané českými radíkály pro Iv
kurii na českém snému.
Ře ník stýská si na terrorismus sociálních dema
kratů pod židovským velením a prohlašuje za proti
monarchistické počínání, spolčuje- li se vláda se so-
cialisty a anarchisty. Nejjednodušším prostředkem
k zničení sociální demokracie je provedení sociál-
ních reforem a povznešení stavů úřadnického, sel
ského a živnostenského. Na to vláda nemá peněr.
ale žádá se, aby se zrušila civilní lista. Takovým
způsobem vychovává se anarchie a socialismus.
Také Všeněmci považují nynější volební právo
za nespravedlivé a vytkli ve svém programu reformni
návrhy. Radikální strany nejsou vinny skrovnou čin-
ností parlamentu, ale ustavičné zločinné používání
§ 14. Řečník naráží také na korunu, pročež volán
k pořádku. Varuje vládu, aby nevypuzovala volební
opravou Všeněmce ze sněmovny, mohla by povstati
irredenta germanica.
Přecházeje k svému návrhu dovozuje nutnos
bezodkladného provedení osobní unie, odvolávaje s
na záříjový program. Měly li Rakousko a Uhry někůy
společné zájmy, teď jich nemají. Uhrům záleží sice
ještě na spolku s Rakouskem, ale rakouské zájmy
leží za hranicemi Německa. Z dosavadního poměru
k Uhrám má Rakousko jen škodu. Vinou těch poměrů
je zločinná lelikomyslnost, s jakou pořízeny vyrovná-
vací zákony z r. 1887 a jejich neslejné textování.
Čecho
Gautsch
Iva
Uher
Rakousko
Uhry
Německo
21
article
Jeho strana chce, aby každý etat vydržoval si své
vojsko sám, žádá, by se zruštly delegace, vrátilo par-
lamentu budžetní právo vojenské a zrušily společné
instituce. Přimlouvá se za úpiné rozdělení obou částl
říše a provedení osobní unie. Opakuje programni
požadavek všeněmecký, aby se bývalé spolkové zemi
rakouské spojily s Německem, vyloučila Hlalič a Dal-
macie a ustanovila státní němčina. Vyčítá sněmov
ním stranám zbabělost, protože nevěnují ani pozor-
nost jeho návrhu a končí cilátem z Zeisigovy bro-
žury, aby rakouští Němci hledali svou budoucnost
Německu.
M.-p. bar. Gautsch odporuje vyčilaným stykům
vlády se sociálně demokralickou stranou. (Poslane
Stein hlučně pokřikuje.) Protestuje proti zataho-
vání dynastie do debaty a doufá, že většina snč-
movny nesdlli Steinovy náhledy. O volební opravé
promiuví jindy, při jiné příležitosti a dovede zastu-
povati vládní náhledy bez ohledu na to, jaké by
mohla míti následky pro vládu resp. pro něho. Ne-
bude také reagovati na to, co řeklo se o našem po-
měru k Uhrám. Sněmovna zná příslušně náhledy
vlády. Avšak jedno jest jasno. Návrh, o němž s
jedná, má způsobiti pouze zkázu říše. S takým návrhem
vláda souhlasiti nemůže a prolo žádá sněmovnu, by
zamítla jeho pilnost. (Výkříky.
Rokování přerušuje se,
Posl. Schuhmeier (v dotazu) protestoval
znovu proti rozdávání nepodepsaných referentských
osnov a ohlásil jménem své slrany tuhý odpor proli
předloze o úpravě duchovenských platů.
Dal
Němec
Gautsch
Poslane Stein
Steinův
Posl
Schuhmeier
Německo
Zeisigův bro
Uhry
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Charbina.
26. října (8. listop.) 1905.
Krajanský list.
Prvního května vyjeli jsme za veselýcl
zvuků májové hudby z Nechanic do daleké
Mandžurie. Jeli jsme přes Prusko do Varšavy
Bylo právě po uličných bojich, všude samé voj-
sko, obchody zavřeny. Procházet se po chod-
níku bylo nebezpečno. Rádi jsme se oetli zase
ve vlaku z Varšavy k Moskvě. Na staniei
Vjazma přesádka. Také všude plno vojska,
určeného na daleký Východ.
Na každé stanici vojáků do vlaku přibý
valo. Odchrávaly se srdcervoucí a zároveň ne-
pěkné výjevy. Rodiče vyprovázejí syna. Na
peroně celá vesnice. Vše zpito. Pláč, divoké
písně, pisklavé zvuky harmoniky. Konečně se
vlak hnul. Ve voze nás nabito jako slanočků.
Vojáci většinou opilí. Někteří si počínají jako
zviřata. Tak až do Čeljabinska, hranice sibiř-
ské. Zde na nádraží ležení vystěhovalců z Ru-
ska na Sibiř a do Přímořské oblasti. Sedí tu
3—4 neděle. Sdělují nám, že vojsko do vlaku
osobního se nepoušti. Místo ve vlaku třeba si
vybojovat, jezdi jediný denně do Iiikutska.
bývá přeplněn. Z Čeljabinska trať jde po rovné
stepi až k městu Kurganu, na řece Tobolu.
Před každým mostem do vlaku přisedají vojáci
dozorčí. Mají úkolem dohlížet, aby oknaa
všechny východy z vozu byly uzavřeny. Petro-
pavlovsk na řece Išimu má asi 14.000 obyv.
vějšinou Tatarů, velké obchody s hovězím do-
bytkem z kirgyzských stepí odchovává. Minuli
jemne Novo-Nikolajevsk, Omsk — stanici Tajeu,
Petro
Tatar
Nechanice
Mandžurie
Prusko
Varšava
Moskva
Čeljabinsk
Sibiř
Kurgan
Tobol
Išim
Nikolajevsk
Omsk
Tajeu
23
article
kde odbočuje dráha do Tomska. Dále Marijinsk
a potom Ačinsk, městečka malá. Na čtvrtý den
přijíždíme do Krasnojarska, na levém břehu
Jeniseje. V městě, asi o 30.000 obyv., nic vy-
nikajícího není. Z Krasnojarska dva dny do
Irkutska. Město na pohled krásné je nespo-
řádáno, až na několik větších ulic. Na Nábřežné
nad řekou Angarou je pěkný dvorec irkutského
generál-gubernátora. Pěkné místní museum,
4 pivovary, továrny žádné, jako v celé Sibiř
není. Hezké městské divadlo. Irkutsk má aspoi
60.000 obyvatelů. Poděl Angary dorazili jsme
k Bajkalu. Kotví zde parolodi „Bajkal“ a „An-
gara“, dříve převážely. Nyní běží dráha kolem
jezera, mnoho tunelů. Objíždíme Bajkal celý
den. Na druhý den z Mysovska hornatou
krajinou podél řeky Selengy k městu Verch-
něndinsku, kde obchod nejvíce je v rukou
Židů. Mají zde pěknou synagogu. Dále gubern-
ské město Čita, asi s 16.000 obyv. Skdllo ata-
mana zabajkalských vojsk, zároveň guberná
tora. Dráha se vine po levém břehu řeky In-
gody. Na pátý den dojiždíme hranici Mlan-
džurie. Ruch velký. Musíme čekati dva dny
Nastává přísná procedura, pravý za živa oči
stec. Předně se třeba proukázat dovolením
generála Nadarova, bez něhož četnictvo ne-
propustí. Měli jsme dovolení a tak vesele po-
spíchali jsme do kanceláře pro potvrzenku.
Chyba lávky! V zástupu asi dvou set lidi všech
národností bylo nám čekati venku před kan
celáří od 11. hod. ráno do 8. hod. večer
Úřadní hodiny si tu každý ustanovuje sám. Ko-
nečně majestátným krokem blíží se rytmistr.
Přehlédl dav velitelským pohledem, zavřel se
do kanceláře a jednoho pasažera po druhém
k sobě pouštěl. Mnozí vycházeli s obličejem
radostným, druzí smutným. Nedostali dovolen
Ana
Žid
Nadarův
Tomsk
Krasnojarsk
Jenisej
Irkutsk
Angara
Sibiř
Selenga
Verch
ko
zabajkalský vojsko
24
article
do Mandžurie. Konečně řada na nás. Po dlouho
vyptávačee dosáhli jsme potvrzenky. Vyhlado
vělí, žízniví usedli jsme v nádražní rostauraei
Sklepnik podle řeči nebyl Rus, ale Jihoslovan
Býval jsem v těch stranách.
— Štaj radiš ordje, momaku! oslovin
muže.
Jaká radost! Uslyšel mateřštinu. Sklepníe
zde velké peníze vydělávají. Ale nechal všecky
druhé hosty a sedl si k nám. Chválil si, že vy-
dělá denně 50—100 rublů. Vlak měl odjeti dc
Charbina na druhý den ráno. Postavili jsme
se ku pokladně asi o půl noci, bylo mnoho lidu
a stáli jsme do 5. hod. ranní. S jakou toužeb-
ností jeme očekávali, kdy se okénko otevřel
Ze zadu tlačili, že nebylo možno se ubrániti.
Konečně, lístky! A jedeme k Charbinu, kam
jsme beze všech událostí dojeli. Nebyl jsem
v Charbině od šesti měsíců, však jsem se ne-
mohl ani vyznati! Co nových staveb! Ulice
dřive blátivé, kde koně i s kočáry se topili
dnes vydlážděna. A jaký ruch! A lidu jak
hmyzu. Nejvíce dojíždí poslední dobou Židů,
dříve je do Charbina nepouštěli. Město je stále
obléháno Gruziny, někdejšími Sachalinei, kteří
odbyvše si trest, anebo prchnuvše z ostrova,
sem se utekli. Vraždy a krádeže jsou zde n
denním pořádku.
Do domu, kde jsem bydlel, kde bylo ná-
jemníků okolo dvou sel, příšlo jednoho dne as
20 ozbrojených vojáků s nasazenými bodák:
a policistů, s náčelníkem polieie v čele. Za
čuli z ničeho nie vytloukat okna a vylamova
dvéře a vykonavše to, odešli.
Dověděli jsme se následující: Dřívější ma-
jitel prodal dům jinému s podmínkou, že je
rozbourá. Ale v Charbině jsou teď byty drah
kupci bylo lito bourati a bral proto nájenine
Rus
Jihoslovan
Žid
Charbin
Charbina
25
article
dále. Dřívější majitel žaloval a soud rozhodl
aby byl dům zbourán.
Byli jsme bez přístřeší. Přes 14 dní jsmo
zůstávali ve sklepě u známých mezi naloženým
okůrkami a zelím. Nyní máme byt v přízemku
kuchyň a světnici za sto rublů na měsíc
Strašná drahota. Nejdražší je dříví, byt a vodk
(kořalka). Vypije se vodky nesmírné množství
Mám známého, má dřevěnou boudu s ob
chodem. Prodal vodky za měsíc září za 6095
rublů. Aby si čtenář mohl představiti, připomí
nám, že vědro vodky stojí 12—18 rublů
vědro = 20 láhví (lánev asi M/4 litru). Be
vodky se nic zde neobejde. Co je v Rusku
státní prodej kořalky, píje se více, než dříve
V Mandžurii státní prodej není.
Shromáždil se v Charbině právě třináctý
armádní sbor. Na bojiště už nešel. Přehližel jei
zde hlavní velitel, děduška Liněvič, mezi No-
vým a Starým Charbinem. Stařec drží sev
sedle jako mladik, pravý ruský voják. Nadšeně
ho vítalo vojsko. Mocné „urá!“ od jednoho od-
dílu ke druhému letělo jako bouřlivá ozvěna.
Pěkný oddil jízdy charbinských dobrovolců
dovršoval velkolepé divadlo. Oddily Červenéh
křiže už opouštějí svá stanoviska. Vše se vypro-
dává a personál se vrací do Ruska. Jsou vlaky
přeplněny. Nádraží připomíná první dny vojny.
Je v Charbině na 10 parních mlýnů, velk
závod železářský, čtyři mydiärny, čtyři pivt
vary a asi 20 kořalečních závodů. Jiných to-
váren zde není. Obchod je nejvíc v rukou Žida
a Tatarů. Je zde pěkný círk Borovského, t
divadelní trupy, též trupa operní, mnoho chan-
tánů, vůbec veselosti dost. Prostitutek armáda.
Podle výkazu zdejšího oddělení rusko-čínské
banky poslaly židovky- prostítutky do Oděssy a
Žid
Tatar
Borovski
Rusko
Charbin
láhev
litr
26
title
Varšavy přes 9 millionů rublů za jediný rok.
Varšava
27
article
Posl. Straucher a sp. dolazovali se vlády
Posl
28
article
Dobré obchody zde dělají obchodníci s ry-
binou, již přivážejí z Nikolajevska a Chaba-
rovska, mezi nimi i náš krajan Josef Bárti.
Letos již po druhé ryby dovezl a pěkné peníze
vydělal. Na budoucí rok chce stavěti pivovan
kdesi v usurijském kraji. Člověk podnikavý.
Rodinnými poměry donucen, opustil vlast, má
doma slušný statek ve Viticích u Ledče u Ce-
ského Brodu. Má zde též obchod. Česká osada
je dosti četná. Bratři Ermlové, dříve polulní
hudebníci, ve spolku s Pokorným mají pivo-
var, starší Erml obchod s hudebninami. U nich
jsou sládky Černohorský a Nápravník. Krajané
Zák a Pánec mají též pivovar, mají sládky Čer-
máka a Laušmana, ve třetím, kde je majitel
Němec, vaří pivo Pařizek. Nejvíce je nás zde
hudebníků. Mnoho je Čechů kapelníků.
Číňané jsou nejvíce kupci a síly pracovn.
Je několik čínských divadel a nejvíc heren,
kam Číňané z nižší třidy své těžce vydélaně pe-
níze zanášejí. Hrají nazardně. Mají též své jí-
delny, do ulice otevřené. Špinavý Číňan má
přes šíji přehozené těsto, naplije si na ruce
v rukou těsto zpracovává, zajede si prstem do
vlasů, vytáhne něco živého, podívá se, za-
kousne a odříkává monolog: „Tvoja, moja
kusaj-la, moja tvoja tože kusaj-la!“ totiž: „Ty's
kousala mě, teď já tebe!“ Číňané jedí pomoci
dvou hůlek. Vidliček, lžie neznají. Mnoho po-
jedí vepřoviny, rýže a budda (jako proso)a
k tomu všeliké trávy. Piji nejvíce chanžu (druh
kořalky), nyní i mezi Rusy oblíbené, protože
lacinější. Náruživě kouři opium, ač je prodej
zakázán. Číňanek je málo. S Rusy se Čínan
těžko přátelí, ba přímo je nenávidí, obzvlášta
vejáka. Byli jsme svědky velikého svátku pro-
hlášení konstituce, o čemž bu
Jan Dvořák.
Bárt
Erml
Pokorná
Nápravník
Laušman
Němec
Pařizek
Čecho
Číňan
Rus
Dvořák
Nikolajevsk
Chaba
Vitice
Ledeč u Ce
ský Brod