Ročník XXVI

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Str. 41 1.

Choroby řepy. Skvrnitost řepných listi. Napsal Jan Stříteský. ři této chorobě jest opět postižen list plisněmi, jejichž vlákna pro- nikají buňky listové a je usmrcují, čímž povstanou skvrny, které tím více zmenšují činnou část listů, čím ča- stější a větší jsou a zkáza postoupí často až v odumření celého listu. A poněvadž každé poškození listu má za následek zmenšení sklizně co do množství a ještě více co do jakosti: jest jasno, že i skvrny na listech nám škodu způsobují. Skvrnitost řepných listů způsobuje plísen Cercospora beticola a jsou skvrny způso- bené nápadny svou hnědofialovou obrubou. Skvrny vyskytují se na obou stranách listů a jsou barvy popelavé, v průměru 1—3 mm, tvaru ponejvíce kruhového, neb elip- ticného, zřídka podoby jiné. Na vrchní straně jsou skvrny světlejší, úplně hladké a pokožka není rozrušena; na spodní straně listu jsou skvrny tmavší, poněvadž vynikají tam výtrusy, tvořící prachovitý povlak. Skvrny povstávají již v červnu co ma- linké tečky, které dále se rozlézají, až dosáhne choroba v letních měsících svého vrchole. Obětí plísně stávají se — podobně jako u černě — listy starší, úplně vyvinuté, ač dají se uměle nakaziti výtrusy plísně i listy mladší, srdečkové. Pletivo plísně ne- sahá dále, než pokud sahá skvrna, ostatní části listu jsou úplně zdravé a toliko mezi husteji rozloženými skvrnami zabarvují se do žlutava. Poněvadž zřídka kdy k tomu dochází, aby větší čásť listu byla napadená: nutno vřaditi chorobu tuto mezi choroby méně nebezpečné. Nebylo by ale na místě, abychom k ní zřetele vůbec neobrátili: neboť tak o mnohém dříve nevinném škůdci je známo, že vyvinul se z něho nadmiru ne- bezpečný (plíseň ovoce— monilia fructigena).

Skvrnitost listů vyskytuje se každý rok v míře nestejné. Nákaza rozšiřuje se vý- trusy, které vítr po řepníšti roznáší, vý- trusy na listech vykličí a vlákno z nich vzniklé pronikne nejbližším píchem do vnitřku listu. Přezimování plísně děje se taktéž výtrusy s odumřelých listů na zem spadlými; ale může se nákaza přenéstii semenem, neboť obyčejně plíseň napadá i stonky semenice a dostane se až na klubíčka semenná. Jest zajímavo pozorovati několik odrůd řepy vedle sebe pěstovaných, neb tu jest viděti, že některá odrůda jest silně napadena, jiná málo, jak pozorovali jsme to na zkušebném poli střední hospodářské školy v Chrudimi r. 1898. Z toho lze odvoditi, že některé odrůdy řepné zvláště pro tuto chorobu jsou náchylny.

Co se týče ochrany proti skvrnitosti listů, vyplivá z poznání, že rozšiřuje se jednak v době vegetační výtrusy na spodní straně listu se vyvinujícími, jednak že pře- zimuje plíseň ve výtrusech v zemi. Proto jeví se prospěšným olamování napadených listů, které tak jako tak pro výživu řepy mnoho neznamenají a dříve neb později zacházejí. — Kdyby nemoc zvláště silně se vyvinouti měla, nezbude jiného, než vy- saditi s pěstováním řepy na 2—3 roky na tomtéž poli, za kterouž dobu výtrusy plísně v zemi zahynou. — Poněvadž může i se- meno zárodky plísně přechovávati: odporu- čuje Frank moření semene a sice v bor- doské směsi po 24 hodin. Tuto směs při- pravíme si rozpuštěním 3 kg modré ska- lice ve 100 I vody, ku které se přimísí mléko ze 2 kg vápna. Mořené semeno se na to vodou spláchne a tak dalece osuší aby se mohlo síti. Na rozsah nemoci zdá se míti vliv i hnojení. Tak ukázalo se při pokusech v tom směru prováděných, že ochořely nejvice řepy po silném hnojení vápnem, méně hno- jené ledkem, pak řepy nehnojené a nej- méně postiženy byly řepy hnojené sira- nem amonatým. Plíseň Cercospora není ostatně jedinou.

Obr. 131. Mladý list řepný napa-

dený plísní skvrnitou (Cercospora Obr. 132. Starší list řepný napadený plisní skvrnitou.

beticola). která způsobuje skvrny na listech řepy, jest to ku př. také plíseň zvaná Fusarium Betae, jež způsobuje také červeně ovrou- bené drobné skvrny, ale barvy hnědé, oře- chové, ale poněkud vystouplé. Význačné skvrny způsobuje konečně plíseň Phoma Betae, o níž jinde bude pojednáno. oe

Dvě výborné parní mlátičky. ůležitost parních mláticích strojů jest tak všeobecně uznána, že ne- třeba dokazovati velkou úsporu práce, pohodlí ve statku a úsporu na dobytku, jež stroji těmi se docílí. V následovním přinášíme popis a vy- obrazení dvou moderních parních mlátiček vlasteneckých firem moravských pp. F.J. Kovářík v Prostějově a Ed. Kokora a spol. v Přerově, kteréž obě firmy přízni našeho ct.čtenářstva doporučujeme. Obě mlátičky vystaveny budou na svatojanském výstav- ním hospodářském trhu v Praze. I. Kováříkovo 4koňské motorové parní mláticí složení. Pro majitele větších hospodářství, ná- jemce dvorů a menší parní mlátící druž- stva sestavila strojnická továrna a slé- várna železa F. J. Kovářík v Prostě- jově mlátíci garnituru, která při nízké kupní ceně vyznamenává se tím, že sype do pytlů již úplné čisté, rozdružené obilí. Mláticí složení toto sestává ze 4koňského,

(Cercospora beticola). pojízdného motoru a mlátičky 900 mm světlosti s trojím čistidlem a trieurem. Kotel motoru má tak velkou výhřevnou plochu, jak 4koňská lokomobila, jest vy- zkoušen na 8 atmosfér tlaku a vyzname- nává se malou spotřebou uhlí (150—200 kg. za den). Mlátička vyniká zvláště nad podobné výrobky nabízené a sice novo- tami, které u jiných strojů nenalezáme. V prvé řadě má každá mlátička 3 čistidla a ještě trieur k tomu. Toť nejlepší zá- rukou, že obilí musí býti řádně vyčistěno. Druhá výhoda jest stavění koše mlátícího a třetí, velmi významná výhoda, samo- mazací kroužková ložiska na mlátícím bubně. Každý ví, že ložiska bubnová vy- žadují největší a nejpozornější obsluhy. U Kováříkových mlátiček nemusí se nikdo