ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c6668d50-710f-11dc-8361-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 69, org 11, person 144, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. března 1904. Číslo 68.
4 article
s výslechy. Na každého z nich se dostalo, některým připadlo dokonce 6—9 případů na- jednou. Jediný ze zatčených puštěn byl hned po výslechu. Byl to Vincenc D., 27letý topič ve všeobecné nemocnici. Ostatní pone- cháni všichni ve vazbě z důvodů kolluse. Dne bude v permanenci po celý den radní komora, jež rozhodovati bude o stížnostech vyšetřovaneů do vazby. Pokud jsme zvěděli, odvolají se všichni vyšetřovanci. Před kavárnou »Continental« udál se včera večer kol 7. hodiny připad, jenž jest nanejvýše charakleristickým pro bezpečnostní poměryv Praze a pro zdejší režím policejní. Té doby jakýsi muž, oblečený v železniční uniformě — s dvěma rosotami — dal zatknouti jednoho z českých účastníků demonstrací. Jak tvrdí očití svědkové, již ruči nám za toto sdělení a muže toho velmi dobře znají, není tento vůbec opráv- něn nositi uniformu železniční, protože jes prostě civilním zřízencem policejním. K tomu zajisté není zapotřebí ani poznámky nejmenší.
Praha Continental
5 article
Co mohl předvídati každý, kdo zná veřejné poměry v král. českém a zvlášté ovšem v Praze. stalo se: časopisy německé a s nimi v bratrské harmonii orgán prof. Masaryka namáhají se vše- možně, aby namluvily světu, že nedělní výtrž- nosti způsobeny byly českým lidem, ba dokonce — »Národními Listy«! Probiráme se zprávami a referáty této počestné koalice i shledáváme, že by bylo prací marnou, ba slušného tisku nedůstojnou, kdyby měl vyvraceti všechny lžia nesmyslné argumentace, jimiž roztomilé spřežení od »Tagblattu«, »Montagsblattu«, »Bohemie« až k realistické a sociálně demokratické družině častuje své čtenáře.
profesor Masaryk Montagsblatta Praha Bohemia
6 article
Před čtrnácti dni buršáci Na příkopě se neprali, veřejné pohoršení nezpůsobili, buml jejich v den projevu pro ruské zbraně byl na hodilý a nedělní nevinoučká promenáda z za zpěvu »Wacht am Rhein« na hlavní třídě pražské zbytečně zavdala podnět k nepochopi telnému rozčilení českého obyvatelstva. »Bo- hemie« svorně s hlasatelem Masarykova učení nařiká, že teprve z »Nár. Listů« dovědělo se studentstvo, že buršácké čapky jsou pohanou Prahy. Pražské zastupitelstvo mělo zakročit, mělo zvoliti komitét pořadatelů na ochranu klidu a pořádku. Nemělo pořádati komedie — rozuměj bohoslužby za vítězství ruských zbraní — mělo patrně konati úkol, jejž v neděli pře- vzali palicejní aparát a později chebští myslivci a dragouni, jen aby páni buršáci mezi 11. 12. hod. polední pohodlně zpívati si mohliv Praze »na německé půdě« velkoněmecké písni čky. To všechno čteme v českém časopise, který tvrdí, že prý také slouží zájmům našeho národa. Německý tisk hltavě se toho zmocnil, překládá tyto mízernosti a rozšiřuje je, aby svět poznal, kam dospěli lidé, otráveni učením masarykovským. Pánové však se mýlí. Právě ve chvíli kri- tické, kdy postavili se do jedné řady s nepří telem, objevily se ve světie pravdy všechny jejich šeredné tužby a snaby. Bylo-li ještě třeb důkazu, jak vypadají, podali jej bezděčně sami.
Masarykův Praha Wacht be Rhein
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. března. (Dojem Tiszov návrhu na zostření jednacíh řádu.) V uherském liberálním klubě bylo včera večer neobyčejně živo. Vládní poslanci, kteří se půl druhého roku lhostejně dívali, jak padal je- den jejich kabinet za druhým, nabyli po včerej- ším Tiszově návrhu náhle vědomí, že mají dost síly, aby zmohli jakoukoli sněmovní obstrukci ovšem když ji ministerský předseda připne dříve na ústa řádný náhubek. Počítali ze včera a shle- dali, že liberálů je ve sněmovně dosud 228 a 40 chorvatskými mameluky dokonce 268, kdežto spojená opposice disponuje nejvýše 185 hlasy Mají tedy liberálové většinu 83 hlasů, jimiž do pomohou k platnosti Tiszovu návrhu. Ale našl se v liberálním klubě i lidé poetivější, kteří ne- schvalují vše to, čím Tísza míní obmysliti po- slaneckou sněmovnu. Poslanec Gejza K ubi ny řekl přímo hr. Tiszovi, že za platnosti zostřeného řádu nesmí se vydávati nový jednaeí řád, jímž by se sněmovna spoutala na celou budoucnost Jestli že Tisza bude státi na svém, předpovédě mu, že v rozhodném okamžiku celá řada vskutku liberálních poslanců opusti sněmovnu. Tisza však setrval na svém, tvrdě, že se musí postarati o po- řádek ve sněmovně nejen pro sebe, nýbrž i pro své nástupce.
Tiszův Tísza Gejza Praha Tisza opust sněmovna
8 article
Opposiční strany budou míti v pon děli na podnět hr. Apponye společnou konferenci. Košutovci měli večer důvěrnou poradu, v níž předsedající (místo nemocného Františka Košuta) poslanec Toth nazval Tiszův návrh atentátem na práva sněmovny. V konferenci usneseno, ž jednání o Tiszově návrhu nesmí se vůbec ani připustiti a že je povinnosti strany, tento prot parlamentarismu směřující útok zamitnouti a li- mine, na zamezení jeho pak použíti všech vhod- ných prostředků. Podobné smýšlení o Tiszově návrhu panuje i ve straně lidové. Appo- nyovi dissidenti měli také předběžnou poradu, v níž projeveno mínění, že především nutnos přičiniti, aby ve sněmovně přesta l obstrukce, načež bude možno zameziti při jetí Tiszova návrhu.
Košutovec Košut Toth Tiszův Appa práv sněmovna
9 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Návrhy císaře Viléma Rusku. Petrohradský »Svět« na úvodním místě po- dává známý náš telegram z Petrohradu o ná- vrzích, které nedávno cisař Vilém učinil caru Mikuláši II. K tomu podolýká: Je-li ve zprávě českého listu jen stín pravdy, i toho stínu bylo by dosti, aby se vzchopilo všechno Slovanstvo. Takové podmínky mohly by být předloženy Rusku jen v tom případě, kdyby bylo poraženo, ba ani potom nemohly by býti přijaty, neboť to by znamenalo úplné pohlcení slovanského světa německým. Rusko lépe učiní, vzdá-li se svého vlivu v Tibelě, než svého postavení slovanské velmoci v Evropě. Koren si Rusko může připojiti bez němenké pomoci; Korey tak Rusko nepolřebuje jako Bosporu. Totě přímá odpověď statečného Rusa Slovana!
Rusek Vilém Mikuláš Rus Slovan Petrohrad Rusko Evropa Korea Bospor
10 article
Rozumí se, že telegram císaře Viléma ne bude potvrzen úřadně. »Svět« praví, že podobný návrh mohl by být učiněn teprve po přemožení Ruska. Ale nesmí se zapomínali, že západní tisl už v prvých dnech války líčil položení na bojišti tak, jakoby Rusko bylo na moři dostalo rozhodnou ránu a jakoby na souši věc jeho zpředu byla ztracena proto, že Rusko nemá v Mandžurii dostatečného počtu vojska. Zajisté, císař Viléms přechvátil, sanguinický temperament nabyl v jeho duši převahy a tak se z ní předčasně vynořil plán který měl býti ještě chován v nejtajnějším jejím záhybu. Každý čtenář se pamatuje, že samy německé kanceláře již dvě neděle tomu roz- šířily zprávu, že se císař Vilém nabídl carovi za zprostředkovatele míru. Z toho následuje, že cisař Vilém myslil, že již ta okolnost nastoupila, o které se zmiňuje »Svět«, a tomu máme dě- kovati, že tajný plán ze své duše vyňal a carovi předložil. Jednou tedy zlomyslné německé zkru- cování a křivé vykládání vykonalo slovanské věci dobrou službu: víť od nynějška, čeho se může naditi od Německa v budoucnosti, která jest před ním. Nyní jest na Slovanstvu, aby učinilo v čas, čeho je třeba k jeho ochraně od »německého pohlcení«.
Vilém Viléms přechvátil Rusko Německo
11 article
Postup Angličanů v Tibetu. Z Kalkuty oznamují, že, jelikož Tibeťané nedali plukovníku Jounghusbandu žádné uspoko- jivé odpovědi, tento vydá se co nevidět se svými 3000 muži na další pochod proti nim. Angličané sami očekávají velmi tuhý odpe Tibeťanů a tudíž i krvavé boje. Proces proti králi. Podrobnosti procesu tohoto sledujeme v ná- ležité rubrice soudní. Nieméně dlužno zazna- menati zde aspoň zběžně politické následky pro- cesu toho. Budeť nepopíratelně důsledkem skan- dální afféry té větší ještě poklesnutí vážnosti před králem a to v zemi, kde republikánské hnuti již tak silně půdy nabylo, že má ve sněmovně již třetinu zástupců, není bez nebezpečí pro trůn sám. Praví se, že zástupce princezny Štěpánky. radikální poslanec i advokát Janson důtklivě dvoru radil, by proces zamezil; princezna Štépánka, resp. hraběnka Lonyaiova, byla hotova zříci se procesu, jest-li že král zaplatí věřitele sestry jeji princezny Louisy a bude-li jí dále platiti ročn apanaži. Leč všechny návrhy ty zmařila umíně- nost a skrblictví královského otce. Rozhodnuti lékařské komise, že má býti princezna Louisa jakožto prý choromyslná na dále internována v léčebném ústavu ve Windenhofu, lid belgi- cký ostře odsuzuje a zvláště »Soir« podotýká. že belgická fakulta nebyla zastoupena v komis té příslušným neodvislým psychiatrem, nýbrž oby- čejným — dvorním lékařem královým Melisem. Jak dovede republikánská strana belgická těžiti ze skandálního procesu královské rodiny vidno je z toho, že orgán její »Peuple« rozšiřuje útoky na krále, v příčině této podnikané, ve stech tisících výtiskův. Propaganda tak mohutná ne- zůstane jistě bez vážných důsledkův.
Angličan Tibeťan Jounghusbanda Štěpánek Janson Lonyaiův Louisa Peuple Kalkuta Soira
12 article
K úmrtí hraběle Walderzee. V noci na neděli donesl sem telegram zvěsť, že v Hannoveru zemřel polní maršál německý, hr. Waldersee ve věku 72 let. Maršál tento upoutal několikrát pozornosť i veřejnost mimoněmecké. Války r. 1866 zúčastnil se jako pobočník prince Karla, bratra Viléma I., načež byl velitelem v Hannoveru. Krátce před válkou r. 1870 byl vojenským zástupeem ve Francii a poslal Berlínu cenné zprávy o úpadku a ne- dostateích francouzské armády, jež valně při- spěly k odhodlání, Francii válku vypověděti. Jsa oblíbencem eísařovým, hr. Waldersee byo po demissi Moltkeově jmenován náčelníkem gen. štábu, ale již po 3 letech místa toho se zřekl, poněvadž nechtěl se dáti v samostatnosti své omezovati temperamentním vměšováním se mladého císaře do záležitostí státních. Byl jme- nován císařem pak velitelem armádního sboru v Altoně a generálobristem, později pak gene- rálním inspektorem 3. armádní inspekce v Han- noveru, kdež do své smrti prodlel. Mnoho hluku způsobil hr. Waldersee, když po zabit německého vyslance v Pekinu jmenován byl velitelem evropské výpravy v Číně, odkudžsi zjednal přezdívku »světomaršál«. Role, jíž měl hr. Waldersee v této tragikomedii, nezjednala mu ovšem žádných vavřínů; samým řečněním o tom, jak nepřítele rozdrtí, zdržel se maršál hr. Waldersee tak, že příbyl — vůdce ! — na bojiště, když boj byl již vlastně rozhodnut
Karel Vilém Hannover Francie Berlín Altona Waldersee Peking Čína
13 article
Ve vnitřní politice německé znám byl mar- šál jako stoupenec reakce i pravilo se, že umluven byl režim reakční, v němž hr. Waldersee jako říš- ský kancléř měl zvláště otázku sociální řešiti — mečem a v němž církevnický směr Stöckrův měl úplně ovládnouti. Po vstupu svém na trůn Vilém II. opětně zamýšlel povolati hr. Walder- seea k úřadu kancléřskému, leč na konec přeee vždy rozmyslil se před dalekosáhlým krokem takým. Ostatně manželka Walderseeova, rozená Američanka, miss Leeova, byla prvním manže- lem svým, princem Augustenburg-Noerem, jenž byl císařovnín strýc, spřizněna s pruským rodem královským. Hrabě Waldersee byl vyhlédnut i za vůdce v příští válce Německa, ale bylo velikou otázkou, jak byl by tu splnil naděje do ného kladené, neboť i ve vojenských kruzíeh měli silně pochybnosti o jeho sehopnostech tak tických i strategických.
Stöckrův Vilém II Walderseeův Američanka Leeův Waldersee Německo AugustenburgNoer
14 article
V Praze, 7. března. Bouře proti Pelletanovi. Nespokojenosť proti ministru Pelletanovi jejž Combes jako svého politického důvěrníka byl povolal v čelo námořnietva, aniž měl tento o věcech námořních vůbec potuchy, roste ve Francii den za dnem. Již minule — jak jsme již stručně sdělili — admirál Bienaimé odhalil ve »Figaru«, že pan ministr po celé měsíce nechával, zaměstnán jsa zcela politickými intrikami svými, vyřízení nejnaléhavějších potřeb námořnictva, opravu lodí atd., stranou. Na př. návrhy na opravu vojenské lodi »Sully«, jež měla býti na Východ vyslána, nechal loni v mi- nistersivu leželi nepovšimnuty od března až do prosince. Zároveň vytýká admirál ministrovi, že pod tlakem socialistické skupiny Jaurésovy zredukoval stav mužstva lodního tak, že by dnes nestačilo nijak požadavkům válečným. Pelletan na to vše měl odpověď jedinou: disci- plinární vyšetřování proti admirálu za to,ž odvážil se věci ty odhalit. Leč v sobotu vynesen byl nad ministrem Pelle- tanem soud ještě nepříznivější v rozpočtové komisi sněmovní, v níž má jinak vláda větši nu.
Pelletan Bienaimý Figar Sulla Jaurésův Praha Francie Pella
15 article
Nejlepší znalec vécí osadních ve Francii, Etfenne, prohlásil před komisí tou, že, ač po porážce ve fašodské otázce povoleno bylo 62 millionů na opevnění osad fran- couzských, byly jen v Diego Su sasu provedeny práce opevňovae a že nikde jinde nevykonáno na obranu osad pranic. Obranné pro- středky osad jsou nedostatečné přímo žalostné. Znalec námořnictví, Chomuel, doka- zoval, že Pelletan zdržoval stavbu nových lodí vojenských a jak zvláště při stavbě lodi »Arnošt Karel« 17 mě- síců a 3 milliony franků byly pro- mrhány! Býv. ministr námořnictví Lec kro doplnil odhalení předchozích řečníkův o hrozném zanedbání námořní moci francouzské. Výbor usnesl se předložiti stenogram řečí těchto Pelle- tanovi, aby se o nich vyjádřil. Hned ale v so botu, když zvěděl o odhaleních komise, Pelletan nebyl prý s to, zatajiti veliké rozčilení své, na veřejnost francouzskou působily pak zprávy z vý- boru dojmem nejhlubším. Tak stojí, díky kosmo politické dreyfusardské vládě Combesově, Francie nepřipravena pro velký zápas světový, jenž snad již v málo měsících kyne, v němž by snad právě loďstvo bylo povoláno hráti roli nejdůležitější- Bestialnost německá v Africe. Přinesli jsme již v soudní síni zprávy o procesu s princem Arenbergem v Německu sdělili jsme, že prine původně pro neoprávněné ubití domorodce v Africe odsouzený, tentokráte sproštěn byl žaloby jakožto nepříčelný. Vojenská správa neviděla v jeho bestial- nostech žádné choromyslnosti dotud, dokud ji veřejný tisk a parlament nebyly donutily k pro- cesu proti tomuto členu vlivuplné rodiny knížecí.
Pelletan Arnošt Karel Lec Francie Pella Afrika Německo Combesov
16 article
Stojí za to vzpomenouti zde ještě, jak si prine Arenberg v jihozápadní Afriee počinal, nebo takovéto brutálnosti a bestialnosti důstojníko německých proti domorodeům — prine Arenberg nebyl v nich zajisté ojedinělým, co případů podobných zůstává utajeno! — teprve ukazuji jasně příčiny, pro kteréž Hererové nedávno od- hodlali se k zoufalému odboji proti Němcům. Okolnosti, za jakýchž dal prine Arenber jako velitel stanice v Epukinu v jihozápadní africké osadě německé domorodce Willia Coina »smrtí potrestati«. Jsou více než strašlivy. Prine doslechl, že Coin, jenž v Epukinu musil konat službu policejní, chce od této sběhnouti potaji na anglické území. Prine odebral se k němu, ale zastihl místo něho jeho otce, jenž trochu ostře jej oslovil: »Co tu chcete?, Za to a na pouhou pověst onu — sledujeme soudní řízeníl — dal prine domorodce Coina spoutati a kázal mu 113 hodiny v poutech klečeti. Při tom jej »vyslýchal«. Když mu řekl, že poručík Relsz jej viní ze zamýšleněho sběhnutí, odtušil domorodec: »Tak říká poručik Reisz!« Za toto »odseknutí« prine jal se Coina tlo u pěsti do tváře, až mu vytryskla krev z nosu a úst. Ke 4. hod. ráno dal prine Caina svléci z kabátn i bot a položiti ho za studené noci 300 m. od strážního ohně. Později k ránu kázal prine jezdci Kiebergovi, aby zavlek! Caina do houští a zalhav mu: »Willy vše doznal, chce uprchnouti na anglické území«, poručil Kiebergovi, aby v houštině Caina zastřelil. Kieberg váhal nejprvé, ale později příkazu představeného svého vyhověl, s třel il bezbranného, spoutaného domo- rodee a trefil jej do stehna. Cain zvolal německy: »Proč mne zabijíte?
Němec Willius Coin Coin Reisz Cain
17 article
Nyní přistoupil k němu i prine Arenberg a střelil sám krvácejí- ciho domorodce do hlavy ze z braně svojl. Přes to nešťastník ještě žil a byl při plném vědomí. Prine ká- zal však: »Nemohu jinak — mulsí zemříti!« i poručil Kiebergovi, aby tasil poboční zbraň a aby Caina usmrtil. Jezdec poslechl i tu představeného a bodl Caina opětně směrem k srdci. Protože ale domorodec jevil ještě znám ky života, vrazil mu prine Arenberg, proraziv nešťastníku lebku, nabíják svůj až do mozku, načež dodal k německým kavaleri- stům: »Svědci — otec a bratr zavražděného — musí býti rovněž odpraveni« (»müssen kalt- gestellt werden«). Tak chladnokrevně a opatrně s těží by hleděl šílenec čin svůj zakrýti. Při líčení vypověděl z podrobností svědek Kieberg dále ještě, že když trefil Caina pouze do stehna, princ Arenberg rozkřikl se na něj: »Střílite jako pr ..... A přece umite dobře stříleti«. Na to vyňal revolver sám střelil zraněného do hlavy. Temto upěje, žádal piti. Arenberg odtušil: »Piti již nemusíš !« a vstoupil raněnému, ležícímu prsy k zemi, nohou na záda, otázal se Kieberga, jak bylo by lze raněného nejlépe dobíti. Potom zraněného přehodil tak, že zády ležel nyní na zemi a velel svědku, by ho probodl. Sám pak ukázal místo u srdce. Na to znovu převrh raněného a když tento ještě chroptěl, vzal na- biják, vrazil mu po pět- až šestkrá nejprv ranou kuli v lebce prora- ženou, do mozku. Jiný svědek, osadník Baumann, vyprávěl, že prine Caina dal ubíti proto, že zmocniti se chtěl krásné ženy jeho damarského kmene, Jebot zvané. Týž osadník, jenž byl scéně přítomen, svědčil dále, že prine Arenberg Caina zakopati velel, an týž ještě chroptěl!. . . . Vrchní štábní lékat jako svědek prohlásil, že míval s princem v Africe dlouhé styky, ale že nic anormál- ního na něm nepozoroval.
Kieberg Cain Arenberg Baumann Arenberg Afrika
18 article
Nicméně vojenský soud uznal, bjak řečeno prince za choromyslného, ač na tomto nikdo jiný i po léta, jež od bestiálních činů jeho mi- nula, žádných známek šílenství nepozoroval Ovšem při ličení hleděli vojenští soudruzi obža- lovaného vyličiti vůbec jako člověka výstředního. Vyprávěli o něm, že chytal ryby, vy- píchal jim oči, rozřízl břich a pak odhodil, že chytal kočky a uře- zal jim drábky, aby se nemohli brániti psům, jež na ně štval, že velbloudům ohony pálil, ba kdys i psíku — hedvábnému špiclíku — jenž mu byl darován, ohon ukous a že i mužstvo podřízené krutě týral, pročež již opětně, ale ku pranepatrným trestům — domá- címu vězení atd. — byl odsouzen. Jedna věc jest nepopíratelna: že prine se choval ukrutně. ano bestiálně. Kdyby nebyl princem, viděl by v tom každý a jistě i třeba týž soud vojenský kriteria trestního zákona; běželo ale o prince a tu soud ovšem ve vraždě a v ukrutnostech jeho viděl pouze příznaky porušené rovnováhy duševní... Tak beztrestně ubíjí německý dů- stojník nebožáka bezbranného, jehož tělo, n smrt zraněné, dá ještě rozbodati bodákem A tento národ, jehož synové mají řadu takých surových činů za sebou, volá za svědka celý svět, dostane li některý jeho příslušník na ulic všeho všudy nějaký poliček! Jaká to kulturu — tartufferiel Obstrukce ve španělské sněmovně. Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny španělské zahájily všechny strany menšiny ob strukci. Budou ji prováděti proti všem před lohám na tak dlouho, dokud nedostane se jim zadostučinění od předsedy sněmovny. Tomu vy týkají, že porušil opětně jednací řád zvláště také tím, že prohlásil výkřik »Sláva republice« za nepřipustný. Vláda hrozí pro případ dalšt obstrukce uzavřením sněmoven.
Sláva republika poslanecký sněmovna
19 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy.
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy. Starosta pan dr. Srb zahájil schůzi včera o 1/25. hod. odpol. a věnoval vřelou posmrinou vzpomínku zesnulým dvěma členům sboru: vrchnímu ředitel chudinského ústavu a býv. náměsíku starostovu p. dru. J. Kühnovi, dále členu městské rady a místo- předsedovi správní rady elektrických podniků p.J Hudlovi, jiehž památka uctěna povstáním. V zasedací síni byly vyloženy četné plány bu dovy »staré kolkovny« v Dlouhé třídě, proti jejíž sboření různé korporace se ozvaly. Před schůzí sboru konaly se doplňovací volby do městské rady. Na místo p. dra. Kühna za Nové město byl zvolen do rady městské p. V. Rom váček, stavitel, a na místo p. J. Hudla za Malou stranu zvolen p. B. Patočka, soukromník. Po dotazu dra. Podlipného o předvčerejších bou livých událostech v Praze a po zvolení deputace, jet v té příčině vyslána k mistodržiteli, vyřízen byl jed nací pořad schůze za předsedniciví náměstka pana dra. Groše. Vrchním ředitelem ústavu chudin- ského král. hlav. města Prahy na místě zemřelého p. dra. Kühna na zbývající období zvolen byl 75 z 76 hlasů m. rada p. Václav Brož, jenž prohlásil, že v tomto úřadě bude působit spravedlivě a s láskou k bližnímu. (Výborně!) Vyhověno stížnostem: H. Veselého proti ne- udělení povolení ke zřízení přechodní lávky z prv ního patra domu č. p. 490—III. do mlýna č. p. 489-III.; M. Bauschkové proti nařízenému zabezpe- čení přízemního bytu v č. 296—III. před vlhkostí s podmínkou vyhověno stížnosti J. Houdka proti ode- přenému povolení zřízení provisorní hrazděné kan celáře u č. p. 389 — II.
doktor Srb J Kühn Kühn V Rom Patočka Podlipný Groš Brož H Veselý M Bauschek J Houdek Praha chudinský ústav
20 article
Zamítnuty byly stížnosti: A. Kukly prot stanovení regulační čáry stavební v ulici Smelanově pro novou budovu školní na pozemcích kláštera uršu linského; Fr. Hacherové proti vyklízení dílny tru hlářské; K. Jeřábka proti nepovolení dvou pokojů pro spaní rozdělením jednoho velkého pokoje vč 4—VIII.; A. Jeřábkové proti odepření propůjčení ulič- ního pozemku a obecní zdi po domě č. p. 428—1 v ulici Michalské k připevnění výkladní skříně ne straně domu č. p. 429—I.; V. Poppra proti nařízení opravy průčelí domu č. p. 513—VII. v Belerediově třídě; M. Neureuttrové proti nařízenému odstranění vlhkosti v přízemí domu č. p. 320—I.; správy palác hr. Šiika na Spálené ulici proti povolení zřízení vý kladní skříně podéi hraniční zdi domu č. p. 61—II. J. Freundové proti nařízenému zřízení řádné domovn kanalisace v č. 108 v Neklanově ulici a připojen její ke stoce uliční: dra. J. Vinaře a spol. proti naří zení předložit plány na přístavbu nového záchodu na rekonstrukci domovní kanalisace v č. 355—I. dra. A. Mayera proti upravení záchodů na splacho vání v č. 777—I.; K. Jirmusa proti odepřenému po volení k obývání přízemní místnosti v č. 468—VII. K. Hladíkové protí povolení přístavby druhého patr na domě č. p. 362—VII.; L. Köppela proti nařízenému předložení plánu na úpravu domovního odvodněn v č. 1417—II.; zastupitelstva židovské nábožensk obce proti nařízenému vyklizení tří místností vč 5—V.; firmy bratří Jerusalemové proti nařízenému odstranční závadného mezistropí v č. 1586—Il. V. Budky proti odeprení povolení k obývání míst- ností v č. 215—I.
A Kukla Smelanův K Jeřábek A Jeřábek V Poppr M Neureuttrová J Freund J Vinař A Mayer K Jirmus K Hladík L Köppel Jerusalemová Francie Belerediov třída Spálená ulice Neklanův ulice
21 article
Schválen byl návrh, aby pro jarní výstavu hospo dářskou ve dnech 15.—23. května 1964, pořádanou Ústřední hospodářskou společností pro král. české bylo povoleno 5 stříbrných a 10 bronzových medalll a 10 diplomů uznání. Na farní beneficium v Kojeticích 37 hlasy ze 7 zvolen byl P. Frant. Lásko, kaplan v Podskalí; 36 hlasů obdržel P. Dlouhý Pokorný. K návrhu p dra. Vlčka usneseno, aby pro po- kročilost času o 347. hod. več. byla schůze skončena.
Láska P Dlouhý Pokorná Kojetice Podskalí
22 article Splavnění Vltavy.
Splavnění Vltavy. Klub voličů noveměstských svolal na včerejší večer klubovní schůzi do velkého sálu restaurace „U labutě“ na Poříčí a pozval do ní staveb. radu a ředitele kanalisační kanceláře pro splavnění Vltavy a Labe, p. V. Rubína, by pojednal o splavnění Vlta- vy se zřetelem na král. hlav, město Prahu. K poutavé a poučné této přednášce dostavili se kromě velkého počtu členů klubu také četní inter- essenti a odbornici, zejmena pp. posl. Macháček, za exposituru ředitelství pro stavbu vodních cest její ředitel stavební rada Schuk, vrchní inženýr Hromas, jeho náměstek inženýr Langr a j., za místodržitelství vrchní inženýři Podhájský, Hav- líček. Kožíšek a j., za komisi pro splavnění Vltavy a Labe zástupce ředitele vrchní inženýr Zimmler, vrchní inženýři Kohout, Müller. Petřík a j., za zemský výbor vrchní stav. rada baron Spens-Booden a vrchní inženýr Kuneš, za železniční oddělení zemského výboru vrchní in- ženýr Lederer a inženýr Grégr, za stavební úřad městský vrchní stav. rada Gröger, stavební rada Soukup, slav. rada Holub, vrchní inženýr Dvořák, za zemědělskou radu vrchní inženýr Ko- pecký, za městskou kanalisaci pražskou vrchní in- žnýr Heineman, dále pp. inspektor c. k. státních dráh Neumann, inspektor Kres!, inspektor R- sický, architekt Kříženecký, Vyskoči!, úř aut. inženýr Kindl, architekt ryt. Klenka, inž Dikopf, Leithold a j., členové sboru obecních starších pp. náměstek starosty Seifert, dr. Frií. Mellan, Kreutzer, Schrötter, Vaníček, Šindelář, Havlíček, Trnka, Košťál, dr. Černohorský, Pinz, Svét, inž. Zvěřina dr. Jeřábek, Červený. Bubeníček, Novák. Koubek, Ticháček a j., za paroplavební spo- lečnost správce Venca, za Průmyslovou jednotu inž. chemie Schiller, inž. Dvořák, JUDr. rytíi Nejedlý a j. — Omluvili se pp. vrch. stav. rada Rytíř a stav. rada Kress.
V Rubín Macháček Hromas Langr Hav Kožíšek Müller Petřík Spens Booden Lederer Grégr Gröger Soukup Dvořák Neumann Kres Kříženecký Vyskoč Kindl Klenk Leithold Seifert doktor Frie Mellan Kreutzer Schrötter Vaníček Šindelář Havlíček Trnka Košťál Černohorský Pinz Svét Ing Zvěřina Jeřábek Červená Bubeníček Novák Koubek Ticháček Schiller JUDr Nejedlá Rytíř Vltava Praha Schuk rada Kress Rsický Ing Dikopf
23 article
Schůzi zahájil po 8. hodině předseda klubu prvý náměstek starosty král. hlav. města Prahy pan dr. K. Groš. Pravil, že příroda nadala Prahu takovou krásou, jako málo které z velkých měst, a postarala se, aby toto krásné město mělo všechny podmínky zdárného vývoje. Mezi oběma velkými díly města protéká také široká, silná a dosti hluboká řeka, naše stříbropěnná Vltava. Leč tyto dary přírody nebyly dosud dostatečným způsobem využitkovány. Vltava protéká Prahou. ale nepřináší ií úspěchu, zdaru a výhod, jakých může městu přinášeti tak silný a velký tok při ná- ležitém zužitkování. O této otázce rokovalo se celá desetiletí a te- prve v posledních dobách přiblížila se ke zdárnému vývoji a možno konstatovati, že nadešla nyní doba, ve které očekáváme, by Vítava byla řádným způso- bem splavněna a zregulována. Správní výbor klubu voličů novoměstských, uznávaje důležitost a zájem občanstva pražského na otázce této, svolal schůzi na místo, jež regulací dozná velké změny.
doktor K Groš Praha Vltava
24 article
Za referenta získán odborník na slovo vzatý, který do všech podrobností regulace Vltavy jest zasvěcen. (Výborně ! Potiesk.) Stavební rada a ředitel kanalisační komise pr splavnění Vltavy a Labe p. inž. V. Rubin pojednal o splavnění Vltavy se zřetelem na král. hlav. město Prahu. Zmínil se o provedených právě pracích na Vltavě a Labi a podal stručný obraz historického vývinu kanalisování Vltavy a Labe; uvedl zejmena, že hlavní zásluha o uskutečnění této veliké práce pří- sluší bývalému ministerskému předsedovi Badenovi a přičinění posl. inž. Kaftana. Rečník vylíčil stav sta- velních prací na Vllavě, zmínil se zevrubně o ho- tových zdýmadlech u Troje, Klecan, Libšic, Miřovie a o pobočním průplavu z Vraňan do Hořína, vy- tknuv dříve povšechné zásady kanalisování a uplav- nění řek vůbec a vysvětlil jakým způsobem se u nás v Čechách kanalisační práce provádějí.
Ing V Rubin Baden Kaftan Miřovie Vltava Praha Trója Klecany Libšice Vraňany Hořín Čechy
25 article
Dokončením pobočního kanálu z Vraňan do Ho- řína bude celá vltavská trať z Prahy až do Mělníka přístupna velikým nákladním lodím, které již dnes za příznivých stavů vody až do Mělníka, Částečně i do Prahy se dostanou. Tím bude otevřena cesta plavbě z Hamburku až do Prahy a jest tudíž i na čase, aby i Vltava uvnítř Prahy přístupnou se stala pro plavbu nákladních lodí a způsobilou k překládání zboží z lodí na dráhu. Přípravy k uskutečnění tohoto úkolu staly se již v dřívějších letech. Praha má jiz nyní doslatečný počet přístavů: na Smíchově, v Po- nolí, v Kariíně, v Libni a v Holešovicích, avšak nemá ještě dráhy, ktera k ním by vedla. Jest tudiž pochopitelno, že již dlouhou dobu inler- essované kruhy se o to zasazují, aby i Praha do vodní cesty pojata byla. Snahy ty sahají zpět až do roku 1886, kdy již zvláštní anketa zabývala se otázkou, jakým způsobem lze Vltavu uvnitř Prahy splavniti a doporučovala, aby se do jezů vestavěl komorová plavidla a aby se zároveň zbudovaly pří- stavy v Holešovicích a na Císařské louce. Místodržitel- ství tehdy vypracovalo projekt, o němž se také vodo- právní řízení zavedlo, které však pro odpoc majitelů vedních závodů nemohlo býti přivedeno k úspěšněmu konci. V roce 1901 pověřila vláda kanalisační komisi, které svěřeno jest provedení staveb kanalisačních na Vltavě a Labi vůbec, aby vypracovala na základě svých zkušeností také projekt na uprůplavnění Vltavy uvntř Prahy. Kanalisační komise tomuto úkolu vy- hověla a dala ve své technické kanceláři vypracovati nový projekt, který také zásadně schválen minister- stvem.
Vraňany Praha Mělník Hamburk Vltava Smíchov Libeň Holešovice
26 article
Na základě vyvěšeného situačního plánu král. hlav. města Prahy, jakož i detailních projektů na usplavnění Vltavy vysvětluje pan přednášející ze- vrubně, jakým způsobem Vllava uvnit Prahy dle tchoto projektu kanalisační komise upravena býti má Zásady, od nichž při pracovním plánu se vyšlo, jsou následující: 1. Hladina Vltavy uvnitř Praby má k vůli maleb- nosti pohledu zachována býti pokud možná ve dneš- ním stavu; 2. v Praze možny jsou pouze pevné jezy, jelikež by při pohyblivých jezech základy pobřežních staveb a mostů byly ohroženy; 3. místo nynějších 4 zdrží maji býti upraveny pouze dvě zdrže 4. pro náklad. lodi a osobní parníky mají býti upra- vena od sebe neodvislá plavídla komorová tak, aby osobňí parníky nerušeně Prahou projížděti a kdekoliv přistáti mohly; 5. pro vory zřízeny býti mají vorové propusi v šířce 12 m. jako na dolejší Vltavě.
Praha Vltava
27 article
Projekt navržený jest následovní: Pod Šítkov- ským jezem zřízen býti má v mírném oblouku ve stejné výšce jako nynější jez nový, pevný, načež se ovšem jez šítkovský odstraní. Nový jez situován jest od špičky Žofínského ostrova na prodlouženou špičku Židovského ostrova, který se s Petržilkovým ostrovem spojí. Vodní síly na levém břehu Vltavy se vyvlastní, kdežto městská vodárna na pravém břehu jakoži Vávrův mlýn mají býti zachovány. Ostatní mlýny Šít- kovské a Serlínské skupiny byly již obcí pražskou k účelu stavby nábřeží od Palackého nábřeží k Ná- rodnímu divadlu vykoupeny. Na pravém břehu vedle Žofinského ostrova umistěno býti má komorové pla- vidlo pro osobní parníky o délce 55 m. a šířce 11 m. Plavidlo to obdrží také střední vrala, aby malé par- níky rychle proplaveny býti mohly. Na levém břehu v rameni mezi Ferdinandovým nábřežím a Židovským cstrovem umistěna býti mají pak plavidla pro nákladní lodi a sice jsou to plavidla dvě, sdružená za sebou, v nichž bude lze proplaviti buď jednotlivé lodi, anebo dvě velké lodi s vlečným parníkem. Tato vlaková pla- vidla vykazují užitečnou délku 175 m. a šířku 11 m. Plavidlo odděleno jest středními vraty na dvě plavidla, z nichž hořejší bude míti 98 m. užitečné délky, tak že pojme jednu labskou loď, mající 73 m. délkya vléčný parník o délce 221/2. Nynější staroměstský jez má býti úplně zrušen, takže hladina vodní kolem
Petržilkův Vávrův Palacký Ferdinandová Vltava Ná
28 article
Střeleckého ostrova sníží se o 04 cm., o kteroužto míru také řečistě bude prohloubeno. Tím povstane nejen výhoda, že vysoké vody v obvodu tomto budou značně sníženy a tím inundace (zaplavení) níže po- ložených částí Starého města bude zmírněna, nýbrž docilí se tím také, že niveau Střeleckého a Žolinského ostrova bude nad normální vodou a 94 cm. vyšší než dnes a tudíž ostrovy ty při povodních nebudou tak vysoko zaplaveny. Jelikož nynější Šítkovský jez má spádu 1.26 m. bude tedy obnášeti spád nového šít- kovského jezu 2.20 m. Př volbě polohy plavidla pro osobní parmíky a lodi nákladní ve zdrži žofínské vzat byl především ohled na bezvadné přistání parníků poblíže Františkova nábřeži, na zamezení křižování voroplavby s plavbou parolodí a konečně na snadný viezd a výjezd lodí nákladních, které nemají takovou pohyblivost, jako parolodi. Vorová propusť zřízena bude uprostřed nového jezu šitkovského, čímž se do- cílí, že voroplavba nebude ani dopravě parních ani nákladních lodí překážeti. Horní kanál vlakového pla- vidla vedle Ferdinandova nábřeží na Smíchově vy- tvoří zvláštní přístav a aby chráněn byl před zácpou ledu a velkou vodou, zřídí se u vjezdu do něho uza- vírka, ke kterémuž účelu navrhuje se zbourání staré vedárenské věže na Smichově. Při vypracování pro- jektu hledělo se k tomu, aby zachovány byly pokud možná starožitnosti naší Prahy a to zejmena krásné skupiny staroměstských mlýnů a šítkovské věže. Věž vodárenská na straně smíchovské nezdá se míti veliké architektonické neb starožitné ceny a proto navrženo také její zbourání, ačkoliv vypracována jest kromě toho také alternativa, při kteréž by tato věž zacho- vána býti mohla.
Šítkovský Františkův Ferdinandův Smíchov Praha staroměstský mlýn centimetr
29 article
Aby se staroměstské mlýny mohly zachovati, jest nutno přiváděti jim zvláštním průplavem potřebnou vodu z nádrže nad šítkovským jezem. K tomu účelu zřídí se od špičky Žollnského ostrova přes první pilii Františkova mostu a dále rovnoběžně s Františkovým nábřežím až k staroměstským mlýnům zvláštní náhon, který sloužiti může i jako promenáda, jelikož bude 5—6 m. široký. Mezi Uímto náhonem a nábřežím Fer- dinandovým přitěkati bude voda od Šítkovských mlý- nů a výtok do tohoto průplavu regulován bude zvlášt- ní stavidlovou uzavírkou. K napájení Čertovky, jež se má zachovati, projektuje se přiváděcí kanál podle Fer- dinandova nábřeží, který současně sloužiti bude k ochraně nábřežní zdi, jejíž základy jsou velice mělcé založeny. Na místo staroměstské náplavky navrhuje se nová náplavka pod Křižovnickým klášterem. Pro Malou stranu zřízena býti má náplavka mezi Čer- tovkou a Odkolkovými mlýny. Pro Smíchov pro- jektována jest náplavka poblíže Dinzenhoferova pa- villonu v bývalé botanické zahradě. V dolejší trati na Františku až k ústí příslavu v Karlíně projektuje se odtranění jezu novomlýnského a rekonstrukce, vlastnů znovuzbudování helmovského jezu na výšku novo- mlýnského. Plavidla pro osobní dopravu i pro nákladní lodi projektují se v rameni vltavském mezi ostrovy Štvanicí a Korunním. Při volbě polohy těchto plavidel vzal byl zřetel na využitkování projektovaného pře- kladiště ve čtvrti svatopetrské, na průtoční profil viaduktu rak.-uh. spol. státní dráhy jakož i na chráa něnou polohu tohoto místa. Spád nového helmovského jezu a tedy i spád plavidel, která vykazují tytéž di- mense jako v žolinské zdrži, obnášeti bude 4.40 m
Františkův Šítkovský František Fery Čertovka Čer Smíchov Karlín Odkolkový mlýn Františkův most