2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. března 1904. Číslo 68.
4
article
s výslechy. Na každého z nich se dostalo,
některým připadlo dokonce 6—9 případů na-
jednou. Jediný ze zatčených puštěn byl hned
po výslechu. Byl to Vincenc D., 27letý
topič ve všeobecné nemocnici. Ostatní pone-
cháni všichni ve vazbě z důvodů kolluse. Dne
bude v permanenci po celý den radní komora,
jež rozhodovati bude o stížnostech vyšetřovaneů
do vazby. Pokud jsme zvěděli, odvolají se
všichni vyšetřovanci.
Před kavárnou »Continental« udál se včera
večer kol 7. hodiny připad, jenž jest nanejvýše
charakleristickým pro bezpečnostní poměryv
Praze a pro zdejší režím policejní. Té doby
jakýsi muž, oblečený v železniční uniformě —
s dvěma rosotami — dal zatknouti jednoho
z českých účastníků demonstrací. Jak tvrdí očití
svědkové, již ruči nám za toto sdělení a muže
toho velmi dobře znají, není tento vůbec opráv-
něn nositi uniformu železniční, protože jes
prostě civilním zřízencem policejním. K tomu
zajisté není zapotřebí ani poznámky nejmenší.
Praha
Continental
5
article
Co mohl předvídati každý, kdo zná veřejné
poměry v král. českém a zvlášté ovšem v Praze.
stalo se: časopisy německé a s nimi v bratrské
harmonii orgán prof. Masaryka namáhají se vše-
možně, aby namluvily světu, že nedělní výtrž-
nosti způsobeny byly českým lidem, ba dokonce
— »Národními Listy«! Probiráme se zprávami
a referáty této počestné koalice i shledáváme,
že by bylo prací marnou, ba slušného tisku
nedůstojnou, kdyby měl vyvraceti všechny lžia
nesmyslné argumentace, jimiž roztomilé spřežení
od »Tagblattu«, »Montagsblattu«, »Bohemie« až
k realistické a sociálně demokratické družině
častuje své čtenáře.
profesor
Masaryk
Montagsblatta
Praha
Bohemia
6
article
Před čtrnácti dni buršáci Na příkopě se
neprali, veřejné pohoršení nezpůsobili, buml
jejich v den projevu pro ruské zbraně byl na
hodilý a nedělní nevinoučká promenáda z
za zpěvu »Wacht am Rhein« na hlavní třídě
pražské zbytečně zavdala podnět k nepochopi
telnému rozčilení českého obyvatelstva. »Bo-
hemie« svorně s hlasatelem Masarykova učení
nařiká, že teprve z »Nár. Listů« dovědělo se
studentstvo, že buršácké čapky jsou pohanou
Prahy. Pražské zastupitelstvo mělo zakročit,
mělo zvoliti komitét pořadatelů na ochranu
klidu a pořádku. Nemělo pořádati komedie —
rozuměj bohoslužby za vítězství ruských zbraní
— mělo patrně konati úkol, jejž v neděli pře-
vzali palicejní aparát a později chebští myslivci
a dragouni, jen aby páni buršáci mezi 11.
12. hod. polední pohodlně zpívati si mohliv
Praze »na německé půdě« velkoněmecké písni
čky. To všechno čteme v českém časopise,
který tvrdí, že prý také slouží zájmům našeho
národa. Německý tisk hltavě se toho zmocnil,
překládá tyto mízernosti a rozšiřuje je, aby
svět poznal, kam dospěli lidé, otráveni učením
masarykovským.
Pánové však se mýlí. Právě ve chvíli kri-
tické, kdy postavili se do jedné řady s nepří
telem, objevily se ve světie pravdy všechny
jejich šeredné tužby a snaby. Bylo-li ještě třeb
důkazu, jak vypadají, podali jej bezděčně
sami.
Masarykův
Praha
Wacht be Rhein
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. března. (Dojem Tiszov
návrhu na zostření jednacíh
řádu.) V uherském liberálním klubě bylo včera
večer neobyčejně živo. Vládní poslanci, kteří se
půl druhého roku lhostejně dívali, jak padal je-
den jejich kabinet za druhým, nabyli po včerej-
ším Tiszově návrhu náhle vědomí, že mají dost
síly, aby zmohli jakoukoli sněmovní obstrukci
ovšem když ji ministerský předseda připne dříve
na ústa řádný náhubek. Počítali ze včera a shle-
dali, že liberálů je ve sněmovně dosud 228 a
40 chorvatskými mameluky dokonce 268, kdežto
spojená opposice disponuje nejvýše 185 hlasy
Mají tedy liberálové většinu 83 hlasů, jimiž do
pomohou k platnosti Tiszovu návrhu. Ale našl
se v liberálním klubě i lidé poetivější, kteří ne-
schvalují vše to, čím Tísza míní obmysliti po-
slaneckou sněmovnu. Poslanec Gejza K ubi ny
řekl přímo hr. Tiszovi, že za platnosti zostřeného
řádu nesmí se vydávati nový jednaeí řád, jímž
by se sněmovna spoutala na celou budoucnost
Jestli že Tisza bude státi na svém, předpovédě
mu, že v rozhodném okamžiku celá řada vskutku
liberálních poslanců opusti sněmovnu. Tisza však
setrval na svém, tvrdě, že se musí postarati o po-
řádek ve sněmovně nejen pro sebe, nýbrž i pro
své nástupce.
Tiszův
Tísza
Gejza
Praha
Tisza
opust sněmovna
8
article
Opposiční strany budou míti v pon
děli na podnět hr. Apponye společnou konferenci.
Košutovci měli večer důvěrnou poradu, v níž
předsedající (místo nemocného Františka Košuta)
poslanec Toth nazval Tiszův návrh atentátem
na práva sněmovny. V konferenci usneseno, ž
jednání o Tiszově návrhu nesmí se vůbec ani
připustiti a že je povinnosti strany, tento prot
parlamentarismu směřující útok zamitnouti a li-
mine, na zamezení jeho pak použíti všech vhod-
ných prostředků. Podobné smýšlení o Tiszově
návrhu panuje i ve straně lidové. Appo-
nyovi dissidenti měli také předběžnou poradu,
v níž projeveno mínění, že především nutnos
přičiniti, aby ve sněmovně přesta l
obstrukce, načež bude možno zameziti při
jetí Tiszova návrhu.
Košutovec
Košut
Toth
Tiszův
Appa
práv sněmovna
9
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Návrhy císaře Viléma Rusku.
Petrohradský »Svět« na úvodním místě po-
dává známý náš telegram z Petrohradu o ná-
vrzích, které nedávno cisař Vilém učinil caru
Mikuláši II. K tomu podolýká: Je-li ve zprávě
českého listu jen stín pravdy, i toho stínu bylo
by dosti, aby se vzchopilo všechno Slovanstvo.
Takové podmínky mohly by být
předloženy Rusku jen v tom případě,
kdyby bylo poraženo, ba ani potom nemohly
by býti přijaty, neboť to by znamenalo úplné
pohlcení slovanského světa německým. Rusko
lépe učiní, vzdá-li se svého vlivu v Tibelě,
než svého postavení slovanské velmoci v Evropě.
Koren si Rusko může připojiti bez němenké
pomoci; Korey tak Rusko nepolřebuje jako
Bosporu.
Totě přímá odpověď statečného Rusa
Slovana!
Rusek
Vilém
Mikuláš
Rus
Slovan
Petrohrad
Rusko
Evropa
Korea
Bospor
10
article
Rozumí se, že telegram císaře Viléma ne
bude potvrzen úřadně. »Svět« praví, že podobný
návrh mohl by být učiněn teprve po přemožení
Ruska. Ale nesmí se zapomínali, že západní tisl
už v prvých dnech války líčil položení na bojišti
tak, jakoby Rusko bylo na moři dostalo rozhodnou
ránu a jakoby na souši věc jeho zpředu byla
ztracena proto, že Rusko nemá v Mandžurii
dostatečného počtu vojska. Zajisté, císař Viléms
přechvátil, sanguinický temperament nabyl v jeho
duši převahy a tak se z ní předčasně vynořil plán
který měl býti ještě chován v nejtajnějším jejím
záhybu. Každý čtenář se pamatuje, že samy
německé kanceláře již dvě neděle tomu roz-
šířily zprávu, že se císař Vilém nabídl carovi
za zprostředkovatele míru. Z toho následuje, že
cisař Vilém myslil, že již ta okolnost nastoupila,
o které se zmiňuje »Svět«, a tomu máme dě-
kovati, že tajný plán ze své duše vyňal a carovi
předložil. Jednou tedy zlomyslné německé zkru-
cování a křivé vykládání vykonalo slovanské
věci dobrou službu: víť od nynějška, čeho se
může naditi od Německa v budoucnosti, která
jest před ním. Nyní jest na Slovanstvu, aby
učinilo v čas, čeho je třeba k jeho ochraně od
»německého pohlcení«.
Vilém
Viléms přechvátil
Rusko
Německo
11
article
Postup Angličanů v Tibetu.
Z Kalkuty oznamují, že, jelikož Tibeťané
nedali plukovníku Jounghusbandu žádné uspoko-
jivé odpovědi, tento vydá se co nevidět se svými
3000 muži na další pochod proti nim. Angličané
sami očekávají velmi tuhý odpe
Tibeťanů a tudíž i krvavé boje.
Proces proti králi.
Podrobnosti procesu tohoto sledujeme v ná-
ležité rubrice soudní. Nieméně dlužno zazna-
menati zde aspoň zběžně politické následky pro-
cesu toho. Budeť nepopíratelně důsledkem skan-
dální afféry té větší ještě poklesnutí vážnosti před
králem a to v zemi, kde republikánské hnuti již
tak silně půdy nabylo, že má ve sněmovně již
třetinu zástupců, není bez nebezpečí pro trůn
sám. Praví se, že zástupce princezny Štěpánky.
radikální poslanec i advokát Janson důtklivě dvoru
radil, by proces zamezil; princezna Štépánka,
resp. hraběnka Lonyaiova, byla hotova zříci se
procesu, jest-li že král zaplatí věřitele sestry jeji
princezny Louisy a bude-li jí dále platiti ročn
apanaži. Leč všechny návrhy ty zmařila umíně-
nost a skrblictví královského otce. Rozhodnuti
lékařské komise, že má býti princezna Louisa
jakožto prý choromyslná na dále internována
v léčebném ústavu ve Windenhofu, lid belgi-
cký ostře odsuzuje a zvláště »Soir« podotýká.
že belgická fakulta nebyla zastoupena v komis
té příslušným neodvislým psychiatrem, nýbrž oby-
čejným — dvorním lékařem královým Melisem.
Jak dovede republikánská strana belgická
těžiti ze skandálního procesu královské rodiny
vidno je z toho, že orgán její »Peuple« rozšiřuje
útoky na krále, v příčině této podnikané, ve stech
tisících výtiskův. Propaganda tak mohutná ne-
zůstane jistě bez vážných důsledkův.
Angličan
Tibeťan
Jounghusbanda
Štěpánek
Janson
Lonyaiův
Louisa
Peuple
Kalkuta
Soira
12
article
K úmrtí hraběle Walderzee.
V noci na neděli donesl sem telegram
zvěsť, že v Hannoveru zemřel polní maršál
německý, hr. Waldersee ve věku 72 let. Maršál
tento upoutal několikrát pozornosť i veřejnost
mimoněmecké. Války r. 1866 zúčastnil se jako
pobočník prince Karla, bratra Viléma I., načež
byl velitelem v Hannoveru. Krátce před válkou
r. 1870 byl vojenským zástupeem ve Francii a
poslal Berlínu cenné zprávy o úpadku a ne-
dostateích francouzské armády, jež valně při-
spěly k odhodlání, Francii válku vypověděti.
Jsa oblíbencem eísařovým, hr. Waldersee byo
po demissi Moltkeově jmenován náčelníkem
gen. štábu, ale již po 3 letech místa toho se
zřekl, poněvadž nechtěl se dáti v samostatnosti
své omezovati temperamentním vměšováním se
mladého císaře do záležitostí státních. Byl jme-
nován císařem pak velitelem armádního sboru
v Altoně a generálobristem, později pak gene-
rálním inspektorem 3. armádní inspekce v Han-
noveru, kdež do své smrti prodlel. Mnoho
hluku způsobil hr. Waldersee, když po zabit
německého vyslance v Pekinu jmenován byl
velitelem evropské výpravy v Číně, odkudžsi
zjednal přezdívku »světomaršál«. Role, jíž měl
hr. Waldersee v této tragikomedii, nezjednala
mu ovšem žádných vavřínů; samým řečněním
o tom, jak nepřítele rozdrtí, zdržel se maršál
hr. Waldersee tak, že příbyl — vůdce ! — na
bojiště, když boj byl již vlastně rozhodnut
Karel
Vilém
Hannover
Francie
Berlín
Altona
Waldersee
Peking
Čína
13
article
Ve vnitřní politice německé znám byl mar-
šál jako stoupenec reakce i pravilo se, že umluven
byl režim reakční, v němž hr. Waldersee jako říš-
ský kancléř měl zvláště otázku sociální řešiti —
mečem a v němž církevnický směr Stöckrův
měl úplně ovládnouti. Po vstupu svém na trůn
Vilém II. opětně zamýšlel povolati hr. Walder-
seea k úřadu kancléřskému, leč na konec přeee
vždy rozmyslil se před dalekosáhlým krokem
takým. Ostatně manželka Walderseeova, rozená
Američanka, miss Leeova, byla prvním manže-
lem svým, princem Augustenburg-Noerem, jenž
byl císařovnín strýc, spřizněna s pruským rodem
královským. Hrabě Waldersee byl vyhlédnut
i za vůdce v příští válce Německa, ale bylo
velikou otázkou, jak byl by tu splnil naděje do
ného kladené, neboť i ve vojenských kruzíeh
měli silně pochybnosti o jeho sehopnostech tak
tických i strategických.
Stöckrův
Vilém II
Walderseeův
Američanka
Leeův
Waldersee
Německo
AugustenburgNoer
14
article
V Praze, 7. března.
Bouře proti Pelletanovi.
Nespokojenosť proti ministru Pelletanovi
jejž Combes jako svého politického důvěrníka
byl povolal v čelo námořnietva, aniž měl
tento o věcech námořních vůbec potuchy, roste
ve Francii den za dnem. Již minule — jak
jsme již stručně sdělili — admirál Bienaimé
odhalil ve »Figaru«, že pan ministr po celé
měsíce nechával, zaměstnán jsa zcela politickými
intrikami svými, vyřízení nejnaléhavějších potřeb
námořnictva, opravu lodí atd., stranou. Na př.
návrhy na opravu vojenské lodi »Sully«, jež
měla býti na Východ vyslána, nechal loni v mi-
nistersivu leželi nepovšimnuty od března až do
prosince. Zároveň vytýká admirál ministrovi,
že pod tlakem socialistické skupiny Jaurésovy
zredukoval stav mužstva lodního tak, že by
dnes nestačilo nijak požadavkům válečným.
Pelletan na to vše měl odpověď jedinou: disci-
plinární vyšetřování proti admirálu za to,ž
odvážil se věci ty odhalit. Leč v sobotu
vynesen byl nad ministrem Pelle-
tanem soud ještě nepříznivější
v rozpočtové komisi sněmovní,
v níž má jinak vláda větši nu.
Pelletan
Bienaimý
Figar
Sulla
Jaurésův
Praha
Francie
Pella
15
article
Nejlepší znalec vécí osadních ve Francii,
Etfenne, prohlásil před komisí tou, že, ač po
porážce ve fašodské otázce povoleno bylo
62 millionů na opevnění osad fran-
couzských, byly jen v Diego Su
sasu provedeny práce opevňovae
a že nikde jinde nevykonáno na
obranu osad pranic. Obranné pro-
středky osad jsou nedostatečné
přímo žalostné.
Znalec námořnictví, Chomuel, doka-
zoval, že Pelletan zdržoval stavbu
nových lodí vojenských a jak zvláště
při stavbě lodi »Arnošt Karel« 17 mě-
síců a 3 milliony franků byly pro-
mrhány! Býv. ministr námořnictví Lec kro
doplnil odhalení předchozích řečníkův o hrozném
zanedbání námořní moci francouzské. Výbor
usnesl se předložiti stenogram řečí těchto Pelle-
tanovi, aby se o nich vyjádřil. Hned ale v so
botu, když zvěděl o odhaleních komise, Pelletan
nebyl prý s to, zatajiti veliké rozčilení své, na
veřejnost francouzskou působily pak zprávy z vý-
boru dojmem nejhlubším. Tak stojí, díky kosmo
politické dreyfusardské vládě Combesově, Francie
nepřipravena pro velký zápas světový, jenž snad
již v málo měsících kyne, v němž by snad právě
loďstvo bylo povoláno hráti roli nejdůležitější-
Bestialnost německá v Africe.
Přinesli jsme již v soudní síni zprávy
o procesu s princem Arenbergem v Německu
sdělili jsme, že prine původně pro neoprávněné
ubití domorodce v Africe odsouzený, tentokráte
sproštěn byl žaloby jakožto nepříčelný.
Vojenská správa neviděla v jeho bestial-
nostech žádné choromyslnosti dotud, dokud ji
veřejný tisk a parlament nebyly donutily k pro-
cesu proti tomuto členu vlivuplné rodiny knížecí.
Pelletan
Arnošt Karel
Lec
Francie
Pella
Afrika
Německo
Combesov
16
article
Stojí za to vzpomenouti zde ještě, jak si prine
Arenberg v jihozápadní Afriee počinal, nebo
takovéto brutálnosti a bestialnosti důstojníko
německých proti domorodeům — prine Arenberg
nebyl v nich zajisté ojedinělým, co případů
podobných zůstává utajeno! — teprve ukazuji
jasně příčiny, pro kteréž Hererové nedávno od-
hodlali se k zoufalému odboji proti Němcům.
Okolnosti, za jakýchž dal prine Arenber
jako velitel stanice v Epukinu v jihozápadní
africké osadě německé domorodce Willia Coina
»smrtí potrestati«. Jsou více než strašlivy. Prine
doslechl, že Coin, jenž v Epukinu musil konat
službu policejní, chce od této sběhnouti potaji
na anglické území. Prine odebral se k němu,
ale zastihl místo něho jeho otce, jenž trochu
ostře jej oslovil: »Co tu chcete?, Za to a na
pouhou pověst onu — sledujeme soudní řízeníl
— dal prine domorodce Coina spoutati a kázal
mu 113 hodiny v poutech klečeti. Při tom jej
»vyslýchal«. Když mu řekl, že poručík Relsz
jej viní ze zamýšleněho sběhnutí, odtušil
domorodec: »Tak říká poručik Reisz!« Za toto
»odseknutí« prine jal se Coina tlo u
pěsti do tváře, až mu vytryskla
krev z nosu a úst.
Ke 4. hod. ráno dal prine Caina svléci
z kabátn i bot a položiti ho za studené noci
300 m. od strážního ohně. Později k ránu
kázal prine jezdci Kiebergovi, aby zavlek! Caina
do houští a zalhav mu: »Willy vše doznal,
chce uprchnouti na anglické území«, poručil
Kiebergovi, aby v houštině Caina
zastřelil. Kieberg váhal nejprvé, ale později
příkazu představeného svého vyhověl, s třel il
bezbranného, spoutaného domo-
rodee a trefil jej do stehna. Cain
zvolal německy: »Proč mne zabijíte?
Němec
Willius Coin
Coin
Reisz
Cain
17
article
Nyní přistoupil k němu i prine
Arenberg a střelil sám krvácejí-
ciho domorodce do hlavy ze z braně
svojl. Přes to nešťastník ještě žil
a byl při plném vědomí. Prine ká-
zal však: »Nemohu jinak — mulsí
zemříti!« i poručil Kiebergovi,
aby tasil poboční zbraň a aby
Caina usmrtil. Jezdec poslechl
i tu představeného a bodl Caina
opětně směrem k srdci. Protože
ale domorodec jevil ještě znám ky
života, vrazil mu prine Arenberg,
proraziv nešťastníku lebku, nabíják svůj až
do mozku, načež dodal k německým kavaleri-
stům: »Svědci — otec a bratr zavražděného
— musí býti rovněž odpraveni« (»müssen kalt-
gestellt werden«). Tak chladnokrevně a opatrně
s těží by hleděl šílenec čin svůj zakrýti.
Při líčení vypověděl z podrobností svědek
Kieberg dále ještě, že když trefil Caina pouze
do stehna, princ Arenberg rozkřikl se na něj:
»Střílite jako pr ..... A přece umite dobře
stříleti«. Na to vyňal revolver sám
střelil zraněného do hlavy. Temto
upěje, žádal piti. Arenberg odtušil: »Piti již
nemusíš !« a vstoupil raněnému, ležícímu prsy
k zemi, nohou na záda, otázal se Kieberga,
jak bylo by lze raněného nejlépe dobíti. Potom
zraněného přehodil tak, že zády ležel nyní
na zemi a velel svědku, by ho probodl. Sám
pak ukázal místo u srdce. Na to znovu převrh
raněného a když tento ještě chroptěl, vzal na-
biják, vrazil mu po pět- až šestkrá
nejprv ranou kuli v lebce prora-
ženou, do mozku. Jiný svědek, osadník
Baumann, vyprávěl, že prine Caina dal ubíti
proto, že zmocniti se chtěl krásné ženy jeho
damarského kmene, Jebot zvané. Týž osadník,
jenž byl scéně přítomen, svědčil dále, že prine
Arenberg Caina zakopati velel, an týž
ještě chroptěl!. . . . Vrchní štábní lékat
jako svědek prohlásil, že míval s princem
v Africe dlouhé styky, ale že nic anormál-
ního na něm nepozoroval.
Kieberg
Cain
Arenberg
Baumann
Arenberg
Afrika
18
article
Nicméně vojenský soud uznal, bjak řečeno
prince za choromyslného, ač na tomto nikdo
jiný i po léta, jež od bestiálních činů jeho mi-
nula, žádných známek šílenství nepozoroval
Ovšem při ličení hleděli vojenští soudruzi obža-
lovaného vyličiti vůbec jako člověka výstředního.
Vyprávěli o něm, že chytal ryby, vy-
píchal jim oči, rozřízl břich a pak
odhodil, že chytal kočky a uře-
zal jim drábky, aby se nemohli
brániti psům, jež na ně štval, že
velbloudům ohony pálil, ba kdys
i psíku — hedvábnému špiclíku —
jenž mu byl darován, ohon ukous
a že i mužstvo podřízené krutě týral, pročež již
opětně, ale ku pranepatrným trestům — domá-
címu vězení atd. — byl odsouzen. Jedna věc
jest nepopíratelna: že prine se choval ukrutně.
ano bestiálně. Kdyby nebyl princem, viděl by
v tom každý a jistě i třeba týž soud vojenský
kriteria trestního zákona; běželo ale o prince
a tu soud ovšem ve vraždě a v ukrutnostech
jeho viděl pouze příznaky porušené rovnováhy
duševní... Tak beztrestně ubíjí německý dů-
stojník nebožáka bezbranného, jehož tělo, n
smrt zraněné, dá ještě rozbodati bodákem
A tento národ, jehož synové mají řadu takých
surových činů za sebou, volá za svědka celý
svět, dostane li některý jeho příslušník na ulic
všeho všudy nějaký poliček! Jaká to kulturu
— tartufferiel
Obstrukce ve španělské sněmovně.
Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny
španělské zahájily všechny strany menšiny ob
strukci. Budou ji prováděti proti všem před
lohám na tak dlouho, dokud nedostane se jim
zadostučinění od předsedy sněmovny. Tomu vy
týkají, že porušil opětně jednací řád zvláště
také tím, že prohlásil výkřik »Sláva republice«
za nepřipustný. Vláda hrozí pro případ dalšt
obstrukce uzavřením sněmoven.
Sláva republika
poslanecký sněmovna
19
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy.
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy.
Starosta pan dr. Srb zahájil schůzi včera o 1/25.
hod. odpol. a věnoval vřelou posmrinou vzpomínku
zesnulým dvěma členům sboru: vrchnímu ředitel
chudinského ústavu a býv. náměsíku starostovu p.
dru. J. Kühnovi, dále členu městské rady a místo-
předsedovi správní rady elektrických podniků p.J
Hudlovi, jiehž památka uctěna povstáním.
V zasedací síni byly vyloženy četné plány bu
dovy »staré kolkovny« v Dlouhé třídě, proti jejíž
sboření různé korporace se ozvaly.
Před schůzí sboru konaly se doplňovací volby
do městské rady. Na místo p. dra. Kühna za Nové
město byl zvolen do rady městské p. V. Rom
váček, stavitel, a na místo p. J. Hudla za Malou
stranu zvolen p. B. Patočka, soukromník.
Po dotazu dra. Podlipného o předvčerejších bou
livých událostech v Praze a po zvolení deputace, jet
v té příčině vyslána k mistodržiteli, vyřízen byl jed
nací pořad schůze za předsedniciví náměstka pana
dra. Groše.
Vrchním ředitelem ústavu chudin-
ského král. hlav. města Prahy na místě zemřelého
p. dra. Kühna na zbývající období zvolen byl 75 z
76 hlasů m. rada p. Václav Brož, jenž prohlásil, že
v tomto úřadě bude působit spravedlivě a s láskou
k bližnímu. (Výborně!)
Vyhověno stížnostem: H. Veselého proti ne-
udělení povolení ke zřízení přechodní lávky z prv
ního patra domu č. p. 490—III. do mlýna č. p.
489-III.; M. Bauschkové proti nařízenému zabezpe-
čení přízemního bytu v č. 296—III. před vlhkostí
s podmínkou vyhověno stížnosti J. Houdka proti ode-
přenému povolení zřízení provisorní hrazděné kan
celáře u č. p. 389 — II.
doktor
Srb
J Kühn
Kühn
V Rom
Patočka
Podlipný
Groš
Brož
H Veselý
M Bauschek
J Houdek
Praha
chudinský ústav
20
article
Zamítnuty byly stížnosti: A. Kukly prot
stanovení regulační čáry stavební v ulici Smelanově
pro novou budovu školní na pozemcích kláštera uršu
linského; Fr. Hacherové proti vyklízení dílny tru
hlářské; K. Jeřábka proti nepovolení dvou pokojů
pro spaní rozdělením jednoho velkého pokoje vč
4—VIII.; A. Jeřábkové proti odepření propůjčení ulič-
ního pozemku a obecní zdi po domě č. p. 428—1
v ulici Michalské k připevnění výkladní skříně ne
straně domu č. p. 429—I.; V. Poppra proti nařízení
opravy průčelí domu č. p. 513—VII. v Belerediově
třídě; M. Neureuttrové proti nařízenému odstranění
vlhkosti v přízemí domu č. p. 320—I.; správy palác
hr. Šiika na Spálené ulici proti povolení zřízení vý
kladní skříně podéi hraniční zdi domu č. p. 61—II.
J. Freundové proti nařízenému zřízení řádné domovn
kanalisace v č. 108 v Neklanově ulici a připojen
její ke stoce uliční: dra. J. Vinaře a spol. proti naří
zení předložit plány na přístavbu nového záchodu
na rekonstrukci domovní kanalisace v č. 355—I.
dra. A. Mayera proti upravení záchodů na splacho
vání v č. 777—I.; K. Jirmusa proti odepřenému po
volení k obývání přízemní místnosti v č. 468—VII.
K. Hladíkové protí povolení přístavby druhého patr
na domě č. p. 362—VII.; L. Köppela proti nařízenému
předložení plánu na úpravu domovního odvodněn
v č. 1417—II.; zastupitelstva židovské nábožensk
obce proti nařízenému vyklizení tří místností vč
5—V.; firmy bratří Jerusalemové proti nařízenému
odstranční závadného mezistropí v č. 1586—Il.
V. Budky proti odeprení povolení k obývání míst-
ností v č. 215—I.
A Kukla
Smelanův
K Jeřábek
A Jeřábek
V Poppr
M Neureuttrová
J Freund
J Vinař
A Mayer
K Jirmus
K Hladík
L Köppel
Jerusalemová
Francie
Belerediov třída
Spálená ulice
Neklanův ulice
21
article
Schválen byl návrh, aby pro jarní výstavu hospo
dářskou ve dnech 15.—23. května 1964, pořádanou
Ústřední hospodářskou společností pro král. české
bylo povoleno 5 stříbrných a 10 bronzových medalll
a 10 diplomů uznání.
Na farní beneficium v Kojeticích 37 hlasy ze 7
zvolen byl P. Frant. Lásko, kaplan v Podskalí; 36
hlasů obdržel P. Dlouhý Pokorný.
K návrhu p dra. Vlčka usneseno, aby pro po-
kročilost času o 347. hod. več. byla schůze skončena.
Láska
P Dlouhý Pokorná
Kojetice
Podskalí
22
article
Splavnění Vltavy.
Splavnění Vltavy.
Klub voličů noveměstských svolal na včerejší
večer klubovní schůzi do velkého sálu restaurace „U
labutě“ na Poříčí a pozval do ní staveb. radu a ředitele
kanalisační kanceláře pro splavnění Vltavy a Labe,
p. V. Rubína, by pojednal o splavnění Vlta-
vy se zřetelem na král. hlav, město
Prahu.
K poutavé a poučné této přednášce dostavili se
kromě velkého počtu členů klubu také četní inter-
essenti a odbornici, zejmena pp. posl. Macháček,
za exposituru ředitelství pro stavbu vodních cest
její ředitel stavební rada Schuk, vrchní inženýr
Hromas, jeho náměstek inženýr Langr a j., za
místodržitelství vrchní inženýři Podhájský, Hav-
líček. Kožíšek a j., za komisi pro splavnění
Vltavy a Labe zástupce ředitele vrchní inženýr
Zimmler, vrchní inženýři Kohout, Müller.
Petřík a j., za zemský výbor vrchní stav. rada
baron Spens-Booden a vrchní inženýr Kuneš,
za železniční oddělení zemského výboru vrchní in-
ženýr Lederer a inženýr Grégr, za stavební
úřad městský vrchní stav. rada Gröger, stavební
rada Soukup, slav. rada Holub, vrchní inženýr
Dvořák, za zemědělskou radu vrchní inženýr Ko-
pecký, za městskou kanalisaci pražskou vrchní in-
žnýr Heineman, dále pp. inspektor c. k. státních
dráh Neumann, inspektor Kres!, inspektor R-
sický, architekt Kříženecký, Vyskoči!, úř
aut. inženýr Kindl, architekt ryt. Klenka, inž
Dikopf, Leithold a j., členové sboru obecních
starších pp. náměstek starosty Seifert, dr. Frií.
Mellan, Kreutzer, Schrötter, Vaníček,
Šindelář, Havlíček, Trnka, Košťál, dr.
Černohorský, Pinz, Svét, inž. Zvěřina
dr. Jeřábek, Červený. Bubeníček, Novák.
Koubek, Ticháček a j., za paroplavební spo-
lečnost správce Venca, za Průmyslovou jednotu
inž. chemie Schiller, inž. Dvořák, JUDr. rytíi
Nejedlý a j. — Omluvili se pp. vrch. stav. rada
Rytíř a stav. rada Kress.
V Rubín
Macháček
Hromas
Langr
Hav
Kožíšek
Müller
Petřík
Spens
Booden
Lederer
Grégr
Gröger
Soukup
Dvořák
Neumann
Kres
Kříženecký
Vyskoč
Kindl
Klenk
Leithold
Seifert
doktor
Frie
Mellan
Kreutzer
Schrötter
Vaníček
Šindelář
Havlíček
Trnka
Košťál
Černohorský
Pinz
Svét
Ing
Zvěřina
Jeřábek
Červená
Bubeníček
Novák
Koubek
Ticháček
Schiller
JUDr
Nejedlá
Rytíř
Vltava
Praha
Schuk
rada Kress
Rsický
Ing Dikopf
23
article
Schůzi zahájil po 8. hodině předseda klubu
prvý náměstek starosty král. hlav. města Prahy pan
dr. K. Groš. Pravil, že příroda nadala Prahu takovou
krásou, jako málo které z velkých měst, a postarala
se, aby toto krásné město mělo všechny podmínky
zdárného vývoje. Mezi oběma velkými díly města
protéká také široká, silná a dosti hluboká řeka, naše
stříbropěnná Vltava.
Leč tyto dary přírody nebyly dosud dostatečným
způsobem využitkovány. Vltava protéká Prahou.
ale nepřináší ií úspěchu, zdaru a výhod, jakých
může městu přinášeti tak silný a velký tok při ná-
ležitém zužitkování.
O této otázce rokovalo se celá desetiletí a te-
prve v posledních dobách přiblížila se ke zdárnému
vývoji a možno konstatovati, že nadešla nyní doba,
ve které očekáváme, by Vítava byla řádným způso-
bem splavněna a zregulována.
Správní výbor klubu voličů novoměstských,
uznávaje důležitost a zájem občanstva pražského na
otázce této, svolal schůzi na místo, jež regulací
dozná velké změny.
doktor
K Groš
Praha
Vltava
24
article
Za referenta získán odborník na slovo vzatý,
který do všech podrobností regulace Vltavy jest
zasvěcen. (Výborně ! Potiesk.)
Stavební rada a ředitel kanalisační komise pr
splavnění Vltavy a Labe p. inž. V. Rubin pojednal
o splavnění Vltavy se zřetelem na král.
hlav. město Prahu.
Zmínil se o provedených právě pracích na Vltavě
a Labi a podal stručný obraz historického vývinu
kanalisování Vltavy a Labe; uvedl zejmena, že
hlavní zásluha o uskutečnění této veliké práce pří-
sluší bývalému ministerskému předsedovi Badenovi
a přičinění posl. inž. Kaftana. Rečník vylíčil stav sta-
velních prací na Vllavě, zmínil se zevrubně o ho-
tových zdýmadlech u Troje, Klecan, Libšic, Miřovie
a o pobočním průplavu z Vraňan do Hořína, vy-
tknuv dříve povšechné zásady kanalisování a uplav-
nění řek vůbec a vysvětlil jakým způsobem se u nás
v Čechách kanalisační práce provádějí.
Ing
V Rubin
Baden
Kaftan
Miřovie
Vltava
Praha
Trója
Klecany
Libšice
Vraňany
Hořín
Čechy
25
article
Dokončením pobočního kanálu z Vraňan do Ho-
řína bude celá vltavská trať z Prahy až do Mělníka
přístupna velikým nákladním lodím, které již dnes
za příznivých stavů vody až do Mělníka, Částečně
i do Prahy se dostanou. Tím bude otevřena cesta
plavbě z Hamburku až do Prahy a jest tudíž i na
čase, aby i Vltava uvnítř Prahy přístupnou se stala
pro plavbu nákladních lodí a způsobilou k překládání
zboží z lodí na dráhu. Přípravy k uskutečnění tohoto
úkolu staly se již v dřívějších letech. Praha má jiz
nyní doslatečný počet přístavů: na Smíchově, v Po-
nolí, v Kariíně, v Libni a v Holešovicích, avšak nemá
ještě dráhy, ktera k ním by vedla.
Jest tudiž pochopitelno, že již dlouhou dobu inler-
essované kruhy se o to zasazují, aby i Praha do
vodní cesty pojata byla. Snahy ty sahají zpět až do
roku 1886, kdy již zvláštní anketa zabývala se
otázkou, jakým způsobem lze Vltavu uvnitř Prahy
splavniti a doporučovala, aby se do jezů vestavěl
komorová plavidla a aby se zároveň zbudovaly pří-
stavy v Holešovicích a na Císařské louce. Místodržitel-
ství tehdy vypracovalo projekt, o němž se také vodo-
právní řízení zavedlo, které však pro odpoc majitelů
vedních závodů nemohlo býti přivedeno k úspěšněmu
konci. V roce 1901 pověřila vláda kanalisační komisi,
které svěřeno jest provedení staveb kanalisačních na
Vltavě a Labi vůbec, aby vypracovala na základě
svých zkušeností také projekt na uprůplavnění Vltavy
uvntř Prahy. Kanalisační komise tomuto úkolu vy-
hověla a dala ve své technické kanceláři vypracovati
nový projekt, který také zásadně schválen minister-
stvem.
Vraňany
Praha
Mělník
Hamburk
Vltava
Smíchov
Libeň
Holešovice
26
article
Na základě vyvěšeného situačního plánu král.
hlav. města Prahy, jakož i detailních projektů na
usplavnění Vltavy vysvětluje pan přednášející ze-
vrubně, jakým způsobem Vllava uvnit Prahy dle
tchoto projektu kanalisační komise upravena býti má
Zásady, od nichž při pracovním plánu se vyšlo, jsou
následující:
1. Hladina Vltavy uvnitř Praby má k vůli maleb-
nosti pohledu zachována býti pokud možná ve dneš-
ním stavu;
2. v Praze možny jsou pouze pevné jezy, jelikež
by při pohyblivých jezech základy pobřežních staveb
a mostů byly ohroženy;
3. místo nynějších 4 zdrží maji býti upraveny
pouze dvě zdrže
4. pro náklad. lodi a osobní parníky mají býti upra-
vena od sebe neodvislá plavídla komorová tak, aby
osobňí parníky nerušeně Prahou projížděti a kdekoliv
přistáti mohly;
5. pro vory zřízeny býti mají vorové propusi
v šířce 12 m. jako na dolejší Vltavě.
Praha
Vltava
27
article
Projekt navržený jest následovní: Pod Šítkov-
ským jezem zřízen býti má v mírném oblouku ve
stejné výšce jako nynější jez nový, pevný, načež se
ovšem jez šítkovský odstraní. Nový jez situován jest
od špičky Žofínského ostrova na prodlouženou špičku
Židovského ostrova, který se s Petržilkovým ostrovem
spojí. Vodní síly na levém břehu Vltavy se vyvlastní,
kdežto městská vodárna na pravém břehu jakoži
Vávrův mlýn mají býti zachovány. Ostatní mlýny Šít-
kovské a Serlínské skupiny byly již obcí pražskou
k účelu stavby nábřeží od Palackého nábřeží k Ná-
rodnímu divadlu vykoupeny. Na pravém břehu vedle
Žofinského ostrova umistěno býti má komorové pla-
vidlo pro osobní parníky o délce 55 m. a šířce 11 m.
Plavidlo to obdrží také střední vrala, aby malé par-
níky rychle proplaveny býti mohly. Na levém břehu
v rameni mezi Ferdinandovým nábřežím a Židovským
cstrovem umistěna býti mají pak plavidla pro nákladní
lodi a sice jsou to plavidla dvě, sdružená za sebou,
v nichž bude lze proplaviti buď jednotlivé lodi, anebo
dvě velké lodi s vlečným parníkem. Tato vlaková pla-
vidla vykazují užitečnou délku 175 m. a šířku 11 m.
Plavidlo odděleno jest středními vraty na dvě plavidla,
z nichž hořejší bude míti 98 m. užitečné délky, tak
že pojme jednu labskou loď, mající 73 m. délkya
vléčný parník o délce 221/2. Nynější staroměstský jez
má býti úplně zrušen, takže hladina vodní kolem
Petržilkův
Vávrův
Palacký
Ferdinandová
Vltava
Ná
28
article
Střeleckého ostrova sníží se o 04 cm., o kteroužto
míru také řečistě bude prohloubeno. Tím povstane
nejen výhoda, že vysoké vody v obvodu tomto budou
značně sníženy a tím inundace (zaplavení) níže po-
ložených částí Starého města bude zmírněna, nýbrž
docilí se tím také, že niveau Střeleckého a Žolinského
ostrova bude nad normální vodou a 94 cm. vyšší než
dnes a tudíž ostrovy ty při povodních nebudou tak
vysoko zaplaveny. Jelikož nynější Šítkovský jez má
spádu 1.26 m. bude tedy obnášeti spád nového šít-
kovského jezu 2.20 m. Př volbě polohy plavidla pro
osobní parmíky a lodi nákladní ve zdrži žofínské vzat
byl především ohled na bezvadné přistání parníků
poblíže Františkova nábřeži, na zamezení křižování
voroplavby s plavbou parolodí a konečně na snadný
viezd a výjezd lodí nákladních, které nemají takovou
pohyblivost, jako parolodi. Vorová propusť zřízena
bude uprostřed nového jezu šitkovského, čímž se do-
cílí, že voroplavba nebude ani dopravě parních ani
nákladních lodí překážeti. Horní kanál vlakového pla-
vidla vedle Ferdinandova nábřeží na Smíchově vy-
tvoří zvláštní přístav a aby chráněn byl před zácpou
ledu a velkou vodou, zřídí se u vjezdu do něho uza-
vírka, ke kterémuž účelu navrhuje se zbourání staré
vedárenské věže na Smichově. Při vypracování pro-
jektu hledělo se k tomu, aby zachovány byly pokud
možná starožitnosti naší Prahy a to zejmena krásné
skupiny staroměstských mlýnů a šítkovské věže. Věž
vodárenská na straně smíchovské nezdá se míti veliké
architektonické neb starožitné ceny a proto navrženo
také její zbourání, ačkoliv vypracována jest kromě
toho také alternativa, při kteréž by tato věž zacho-
vána býti mohla.
Šítkovský
Františkův
Ferdinandův
Smíchov
Praha
staroměstský mlýn
centimetr
29
article
Aby se staroměstské mlýny mohly zachovati, jest
nutno přiváděti jim zvláštním průplavem potřebnou
vodu z nádrže nad šítkovským jezem. K tomu účelu
zřídí se od špičky Žollnského ostrova přes první pilii
Františkova mostu a dále rovnoběžně s Františkovým
nábřežím až k staroměstským mlýnům zvláštní náhon,
který sloužiti může i jako promenáda, jelikož bude
5—6 m. široký. Mezi Uímto náhonem a nábřežím Fer-
dinandovým přitěkati bude voda od Šítkovských mlý-
nů a výtok do tohoto průplavu regulován bude zvlášt-
ní stavidlovou uzavírkou. K napájení Čertovky, jež se
má zachovati, projektuje se přiváděcí kanál podle Fer-
dinandova nábřeží, který současně sloužiti bude k
ochraně nábřežní zdi, jejíž základy jsou velice mělcé
založeny. Na místo staroměstské náplavky navrhuje
se nová náplavka pod Křižovnickým klášterem. Pro
Malou stranu zřízena býti má náplavka mezi Čer-
tovkou a Odkolkovými mlýny. Pro Smíchov pro-
jektována jest náplavka poblíže Dinzenhoferova pa-
villonu v bývalé botanické zahradě. V dolejší trati na
Františku až k ústí příslavu v Karlíně projektuje se
odtranění jezu novomlýnského a rekonstrukce, vlastnů
znovuzbudování helmovského jezu na výšku novo-
mlýnského. Plavidla pro osobní dopravu i pro nákladní
lodi projektují se v rameni vltavském mezi ostrovy
Štvanicí a Korunním. Při volbě polohy těchto plavidel
vzal byl zřetel na využitkování projektovaného pře-
kladiště ve čtvrti svatopetrské, na průtoční profil
viaduktu rak.-uh. spol. státní dráhy jakož i na chráa
něnou polohu tohoto místa. Spád nového helmovského
jezu a tedy i spád plavidel, která vykazují tytéž di-
mense jako v žolinské zdrži, obnášeti bude 4.40 m
Františkův
Šítkovský
František
Fery
Čertovka
Čer
Smíchov
Karlín
Odkolkový mlýn
Františkův most