ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c65a5850-710f-11dc-8bec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 38, person 57, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 7. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 67.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí sea v Praze v administruel a měsíc na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvejí čonáškon za měste na čtnt lota . . . . 7 K 50h ve mlialkéch: a K 30 na měsže . Poštout na maěslc . na čtvrt lota . . . . 9 K 6o s dvejí zásilkou na maěníc na čtvrt leta . . . . 11 K c0
Praha
5 article Cís. jedn. Pr. I. 18/4
Cís. jedn. Pr. I. 18/4 Jménem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 3. března 1904 čís. Ss 17/4 takto právem Obsah článku »Buršácký buml Na příkopě« odpoledním vydání periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze tištěného a vydávaného k číslu 6 ze dne 3. března 1904 v rubrice »Denní zprávy- uveřejněného, zahrnuje v sobě v místech »S nadáv- kami, jako« až »na delší dobu nesnesitelné« skutko- vou povabu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu v § 302. z. tr. naznačeného. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy odpolední vydání k číslo 63. ze dne 3. března 190 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem nahoře naznačených míst podněcujese k zášti proti pražským studujícím německým jakožto části národního kmene německého Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 4. března 1904. C. k. zemský jako trestní soudv Praze Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
doktor Wokaun Anýž Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 7. března v 7 hodin 55 minut ráno. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«. Alexějev oznamuje z Port Ar turu: V neděli v 8 hodin ráno se ukázalo sedm nepřátelský ch lodí směrem k ostrovu Askoldu. V 1 hodinu 30 minut odpoledne začalo bombardování Vla- divostok u. Nepřátelská eskádra složena byla z pěti pancéřníků dvou křižáků, »Isumo« a »Yakumoe Střelba trvala padesát pět minut. Telegrafické spojení mezi Vladi- vostokem a Port Arturem trvá. Po- traviny se zdražily. Libra chleba stojí dvacet pět kopějek. Osoby, do- šlé sem z Vladivostoku, praví, že pevnost je dobře opatřena pro vše- cky případy. Myslí se, že Japonei mají namířeno na Sachalin.“ (Tuto zprávu našeho zpravodaje v Petro hradě potvrzují následující telegramy ruské telegrafní kanceláře.) Bombardování Vladivostoku. Z Petrohradu, 6. března. (Pův. zpr. Dopisovatel »Ruské telegrafní kan- celáře« telegrafuje z Vladivostoku (ze včerejška): »Dnes odpoledne o 1. hod. 25 min. sedm japonských lodí bombardovalo po 55 minut Vladi- vostok. Podrobnosti následují.« Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) »Ruská telegrafní kancelář« do- stala z Vladivostoku od svého zpra- vodaje další depeši o bombardo- vání města tohoto znění: Dnes o 1 hod. 25 min. odpoledne přiblížilo se pětjaponských obrněncůa dva křižáci směrem od ostrova
Yakumoe Střelba Artur Japonei Vlad Petrohrad Vlad Vladivostok Sachalin Petra hradit Port Ara tur
7 article
Askoldu k břehům zátoky usurské, kde zaujaly bojovné posice proti zálivům Patroklovu a sobalskému, načež zahájily ostrou dělostřelbu, platicí zejmena pobřežním pevno- stem. Stříleno ze vzdálenosti téměi osmi verst, avšak právě tato okol- nost způsobila, že v městě nena- dělány žádně škody. Většina du- tých střel nevybuchla, ač naplněny lydditem. Ruské batterie, u kterých se nalezali velíci generál Voroněe a velitel brigády generál Artama- nov s jinými vyššími důstojníky, neodpověděly na palbu, neboť na značnou vzdálenost bylo by to zby- tečným mrháním střel. Vyčkávaly, zdali se nepřítel přiblíží do pásma nosnosti a účinnosti pobřežních batterií. Ten však toho neučinil, nýbrž o 2. hod. 20 min. odpoledne, tedy po 55 minutovém bombardo- vání města ve střelbě ustal a ustou- pil nazpět směrem k ostrevu As- koldu. Zjištěno, že celkem vypá- leno 200krát. U ostrova Askolda a u mysu Maidelu objevilo se kromě toho po dvou torpědových člunech. Všechny nepřátelské lodi pokryty byly ledem. Útok, jenž nezpůsobil v městě žádných škod, stál nepří- tele více než 200 000 rublů. Nej- více stříleno ze šesti a dvanácti- palcových děl. Obyvatelstvo města, jež bylo již odpoledne připraveno na bombardování, když oznámily hlídky, že na obzoru se ukázalo silné nepřátelské loďstvo, zacho- valo se ku podivu dosti klidně.
Patroklův Voroně Art
8 article
Loďstvo z Vladivostoku a anglické domněnky. Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Reut. kane oznamuje z Tokia přes Nový York: Parník, jenž připlul do Hakodate, hlásil, že ruské loďstv opusilo vladivostocký přístav dne 29. února. Anglické listy se domnívají, že manevruje v se- verních vodách a chytá japonské parníky. Ruská posila pro přístavy Tichého okeánu. Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Kromě povolaných již námořních záložníků z obvodu sibiřského místodržitelství a pěti okresů kavkaz- ského vojenského okrsku povolání k činné službě nyní další záložníci z části gubernie vjatskéa permské a z celé gubernie ufské, aby vykonával vojenskou službu v přístavech Tichého okeánu Spiknutí proli svazku Koreje s Japonskem. Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Dle zprávy jež došla ze Seulu, zapřísáhlo prý se dvace obchodníků, že zavraždí všechny úřadníky, kteř přejí svazku s Japonskem. Japonský vyslanee dozvěděv se o spiknutí, prohlásil korejské vládě že japonské úřady samy spiklence zatknou, ne učiní-li tak korejská vláda sama. Na to byl čtyři vůdcové spiklenců zatčeni.
Vladivostok Londýn Tokio Nová York Hakodate Petrohrad Korea Japonsko Seul
9 article
Potvrzení japonských ztrát. Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Zpravodaj »Ruské telegrafní kanceláře« oznamuje z Por Arturu: »Šanghai Meskary« potvrzuje, že bitvě u Čemulpa byl zničen japonský křižák »Tagačičo« a křižák »Asama« silně poškozen. Při prvém útoku na Port Artur jedna japonská loď se zvolna ponořila a admirálská loď musila na rychlo jinou býti odvlečena. »Východoasijský Lloyd« oznamuje z Tokia, že japonské lodi »Šikišima uražen komín a zničeny stroje. Ruské loďstvo z průplavu Suezského. Z Port Saidu, 6. března. (C.-B.) Dnes od plulo odtud osm ruských torpédovek, jeden kři žák a dopravní parník. Doprava zbraní do Číny pod anglickou vlajkou zakázána. Z Tjencinu, 6. března. (C.-B.) »Reuterov kanc.« oznamuje, že došel telegrafický zákaz dopravy zbrani do Činy pod an glickou vlajkou. Zákaz vyvolal značné překvapení mezi obyvatelstvem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3)
Artur Port Lloyd kanc Petrohrad Tokio Port Said Čína Šanghai Meskara
10 article Buršácké provokace v Praze !
Buršácké provokace v Praze ! Také na včerejší den očekávaly se demon strace v ulicích pražských. Vědělo se, že statní aparát, počínaje u nejvyšší instance správní ve Vídni, až do posledního německého policej- ního koncipisty v Praze, nadšen je pro volnost a svobodu buršáků a že tato volnost mladých pánů v červených a modrých čapkách ve přízni páně Coudenhovově výše je zaznamenána, než ohled na devadesát procent českého obyvatel- stva hlavního města Prahy, známo bylo již z pří padů jiných. Nechceme a nebudeme líčiti, co včera se přihodilo, o tom zví čtenářstvo na místě jiném, chceme prostě zaznamenati dojmy. jež na pozorovatele učinily včerejší události vyvoditi z nich, potlačujíce oprávněný hněv roztrpčení, některé poučky a pravdy. Oč šlo v tomto konfliktu s úřadem, jenž pečovati má o pořádek v ulicích pražských o bezpečnost a klid v tomto městě? O nic jiného, než má-li býti dovoleno zdej ším německým spolkům buršáckým a kórům procházeti se po zvyku, přijatém z malých uni- versitních měst o 10—20 tisících obyvatelích, kde zcela jiné panují poměry, než ve městě půlmillionovém, v neděli dopoledne, kdy všechen svět velkoměstský ze stísněných stěn se vyhrne na promenádu, právě onou ulici, jež pokládá se v tomto městě za ulici representační.
Coudenhovův Praha Vídeň
11 article
Kdyby šlo o procházku jako každou jinou kdyby tito páni promenovali Na příkopě bez odznaků, po různu, neb v menších skupinách snad nikdo by nic proti tomu nenamítal, v při padě tom mohlo by se říci: ulice je pro ka- ždého a nikomu nesmí býti zakázáno v ulici té či oné volně a slušně se procházeti. V temto případě mohlo by se mluviti správu«, však buršáci jsou si jednak vědomi obliby své v českém obyvatelstvu, obliba ta není ostatně o nie větší u německého obyvatel- stva v jiných městech, však mimo to vycházejí na procházku hromadně, tvoříce prů vody a hromadně objevují se na prome- nadě, kterouž nazývají velmi případným jmé- nem »bummel«, který již sám sebou se od slušného procházení se lidu rozeznává, že při této příležitosti mladí, polozpití páni vyři- zují způsobem ne vždy nenápadným a elegant- ním spolkové záležitosti své. Jinými slovy, že pouštějí se tu i tam do sebe na vyšší povzne- sení slávy německé kultury vůbec a své stu dentské instituce buršácké zvlášt. Všude jinde, zejmena ve větších městech kde naprosto není růzností národnostních a kde není příčin k obavám, že k vůli těm dojde k nemilým výstupům pouličním, je tento bumme zakázán. Obecenstvo v německých městech bysi také vyprosilo, aby buršáci bránili obecenstvu volně promenovati v Berlíně pod Lipami, Mnichově na třídě Maxmillianově, ve Vratislavi na třídě Svidnické, v Lipsku na Augustově ná- městi neb v ulici Universitní tropili to, co Iropív Praze Na příkopě každou neděli. V těchto mě- stech by obecenstvo při prvním pokusu pány burše naučilo moresům způsobem, jaký za hra- nicemi je zvykem, kde policie není obecenstvu daleko do té míry prozřetelností jako zde, třeba o tom u nás nepravý panoval názor. Však co nostrpí se jinde, to prohlašuje se Praze státními úřady buršákům nedotknutelným právem
Augustův Berlín Mnichov Lipsko Praha Iropív Praga
12 article
Na tomto stanovisku stojí zeměpanští úřa dové a z této úcty k tomuto buršácké m právu vyvolávaji se bouře v ulicích velkého města a nutí se české obyvatelstvo, nutí se vlastně celá Praha, aby proti tomuto práv u se po- stavila. A když se zdráhá, nikoli, kdy o toto právo s buršáky se dělit chtěla, tu na ni včera vypravil všechen policejní aparát: úřadníky. důstojníky stráže, stráž pěší i jizdeckou armádu konfidentů a strážníků v kroji občan- ském. A když lid ten klidně se chvili procházel když na protidemonstraci proti různým pestrým čepicím zanotoval píseň »Kde domov můj«, tu povoláno z blízkých kašáren připravené vojsko. nejdřiv pěšáci, pak ale také kavalerie, aby buršácké právo hájila. Nejmeně dva tisíce lidu byl včera na nohou, aby uhájili tot vzácné právo a byl to pohled skvo- stný na ty strážníky Čechy, na jejich úřadníky Čechy, na vojáky Čechy i na komandujícího majora Čecha, jak se namáhali, a by proti českému obyvatelstvu praž skému hájili právo buršácké! Povznášející obraz poměrů v tomto státě. Prostým zákazem buršáckého bumlu mohl být zachován klid v ulicích pražských, však zdá se, že pan dr. Körber má nyní bouří zapotřebi více než ohledu na ohromnou převahu českého obyvatelstva pražského, patrně je mu milejšt přízeň a milost houfce studentských pijaní kteří, když pod záštitou bodáků chráněni ozbrojenou mocí, pro- vedli svou jako vítězové, šklebíce se potupně na obecenstvo české ještě více na ty, již jim ochrany poskytli, zmizeli v jícnu kasi na aby tam oslavili triumí svůj »frei suffem«, který jim poskytli patroni jejich z prvního patra, kteří demonstrativně v oknech rozloženi dolů pohliželi, jak se jejich mládež činí.
Čecho doktor Körber Praha Čechy
13 article
Kdo viděti chtěl, jak z nejkrotšího, nej mírnějšího odehovává se nespokojenec a ne přítel, kdo zasvětiti se chtěl v umění, jak lic roztrpčiti a popuditi, měl k tomu včera zvláštn příležitost. Stárá nešikovnost objevila se tu opět v pln záři. Může-li býti cos pro český lid poučnějšího, net co včera se stalo? Objeví-li se český člověk s něja kým národním odznakem v některém městě něme ckém, rozsápat ho může německá luza a c činí na jeho ochranu mocná ruka státu? Nie- Odbude Čecha si stěžujícího prostými slovy proč jsi tam lez ! Český slavnostní průvod i tam je nemožný, kde Čechové tvoří třetinu obyva telstva, zakáže se bez ohledu. Však v Praze vyrukuje veškerá branná moc proli obyvatel- stvu, aby sto buršákům dopomohla ku vílězné promenádě. Veškerá branná moc byla mobi- lisována, aby mohli jásat buršáci, že oni jsou páni Prahy! A což kdyby se byli dali, jak v ohromném davu vždy možno, strhnouti někteří ze zástupu českého ku vzdoru! Kdo byl by pak odnáše zodpovědnost za zmařené životy a za neštěstl. jež by se bylo přihodilo? Kdo? Nechceme ho označit, ale pán ten špatnou službu prokázal tím, co včera se přihodilo, ne pouze své reputaci, ale i tomuto státu. Ejhle, aktuální moudrost státnickou převe denou na praktické provádění! Němei mus dostati se všeho, cokoli si přeje. Čechu jen to, k čemu Němec svoli. Na obranu práva buršáckého vy sílá se vojsko, práva národa če ského v tomto státě ale noham se šlapou.
Čecho Čech Němec Praha
14 article
Opětné buršácké provokace v Praze Porada o bumlu na policejním ředitelství. V sobotu dopoledne na zvláštní pozvání dostavili se do policejního ředitelství všichn přednostové komisařství a velitelé policejní stráže, aby se zúčastnili porady o tom, jak opatření učiniti pro nedělní buml buršáků V této poradě uvedeno, že postavení policejního ředitele jest velmi těžké. Přistup Čechům na Přikop zameziti nemůže a buml musí dovolit na vyšší rozkaz. Zakročil v té příčině německý rektor dr. Rabl a buml povoliti nařídil místo- držitel. Šlo tedy policejnímu řediteli jen o to aby buršáky při bumlu ochránil.
Čecho doktor Rabl Praha
15 article
Na policejním ředitelství a u místodržitelstv dobře věděli, co se v neděli stane, bude-l buml buršáků povolen. V kruzích českých po celý týden živě byly posuzovány buršácké pro vokace z Přikopu a poněvadž oddělení »státní policie« má v Praze ve všech kruzích špicly. věděla ozbrojená moc velmi dobře, že prome- náda buršáků v barevných čapkách je v če- ském obyvatelstvu Prahy posuzována jako bez- mezná provokace a úžasné snižování lidu če- ského. Ale buml byl přece povolen! Policie věděla dobře o tom, že na včerejší neděli bude vysláno na buml mnohem více buršáků, než obvykle. Že přijde jich 400 v barevných čap- kách a dalších několik set v civilu. Proto tedy konala se u policejního ředitele porada, aby se stalo opatření na úplné zabezpečení jistoty bur- šákům. Porada skončila usnesením, aby povolení na Příkop přístup komukoli, ale aby zároveň bylo postaráno o důkladné obsazení Přikopu policejní stráží. V ochraně buršáků šlose ještě dále. »Buml musí se konati, i kdyby mělo býti povoláno vojsko k jeho ochraně !« Rozkaz zněl příliš zřejmě a proto také místní velitelství vyrozuměno o eventuelní intervenei vojska proti českému lidu. A u vědomí, že na Přikop bude posláno 500 policistů a že i vojsko v Josefských kasárnách bude v pohotovosti. ubírali se policejní úřadníci a velitelé stráže ze sobotní porady na policejním ředitelství.
Buml Praha
16 article
Čeští poslanci u policejního ředitele. Dvorní rada a policejní ředitel Křikava by z českých kruhů v čas varován, aby vynaloži veškerou rozhodnost k tomu clli, aby bum buršáků byl zakázán. Nemůže se tedy policejn ředitel omlouvati, že neměl náležité informace. Včera dopoledne, v době, kdy ještě měl dosti času buml zapovědit, odebrali se z usnesen Národní rady k policejnímu řediteli pp. po slanoc dr. Baxa a dr. Jindřich Šolc, byvalý primátor měst pražských. Oba pánové vylíčili jak s české strany posuzován je buml bur šáků. V době, kdy ve zněmčeném územ jsou čeští úřadníci vyháněni a české men šiny pronásledovány, v té době několik se buršáků se silnými holemi promenuje po nejži vější ulici pražské. Poněvadž české obecenstvo je touto promenádou do duše uraženo, žádali deputanti, aby byl buml zakázán. Policejní ře- ditel odpověděl, že žádosti této nemůž vyhověti, poněvadž má určité roz kazy s vyšších míst! Deputace odešla tedy s nepořízenou a u vědomí, že pořádán bumlu je přímo nařízeno vyššími úřady slát Ještě jednou byl policejní ředitel o zákar bumlu požádán a sice Na příkopě poslanci pp. red. Anýžem a drem. Rybou. Policejn ředitel stál Na přikopě nedaleko Panské ulice Obklopen byl několika českými studujícími. kteří si stěžovali na brutální postup stráže po- licejní proti českému obecenstvu. Policejní ře ditel odvětil, že dal rozkaz, aby se orgány po licejní ke každému chovaly stejně slušně a ku lantně. Jestli některý policista dle rozkazu toho se neřídil, slíbil policejní ředitel případ ten vy šetřit. V tom přistoupili k policejnímu ředitel poslanci pp. Anýž a dr. Ryba, kteří po tom, ece vše viděli Na příkopě, upozorňovali policejního ředitele na následky bumlu buršáků.
Křikava doktor Baxa Šolc Anýž Ryba panská ulice
17 article
Poslanec Anýž pravil policejnímu ředi teli Krikavovi: »To je bumi pod ochranou policie !« Policejní ředite! odvětil: » Je to něco nezákonného ?« Poslanec Anýž: »Ano! To není nikde dovoleno, aby buršáci provokovali obecenstvo !« Policejní ředitel: »Každý má zde stejné právo !e Poslanec Anýž: »Z toho, co jsem zde viděl, mám celkový dojem, že policie chrání buml, aby buršáci mohli provokovat!« Hlučný souhlas ozval se po těchto slovech od četně shromážděného obecenstva, V tom již přihnal se okresní inspektor Klaus, který jak smyslů zbavený vrazil do hloučku, jímž byl obklopeni oba poslanci s policejním feditelem všechny chtěl rozehnati. Teprve když viděl po- licejního ředitele, chvatně se obrátil a šel svou rozhánčcí horlivost uplatňovati jinam. Ani po tomto opětném upozornění na vážné následky provokativního bumlu buršáků nestalc se žádoucí opatření.
Anýž Krikava Klaus
19 article
Jak vypadal Příkop před buršáckou provokací Přikop byl už před 9. hodinou dopoledn ve stavu obležení. Rozkaz ministra dra. Körbr a místodržitele hr. Coudenhova, aby o ochranu provokujících buršáků bylo náležitě postaráno způsobil toto obležení. Na Příkop bylo vysláne čtyři sta padesát pěších a dvace jízdních policistů. Pěší policisté po obou chod- nících byli rozestaveni od sebe na každých pět kroků. Policisté u kraje chodníku byli obrácen čelem k průčelím domů, aby viděli promenující lid a mimo to proti nim byli postaveni policisté u zdí domů, čelem k jizdní dráze. Sesflené hlídky policistů mimo to procházely po jízdn dráze. Dále bylo na Příkop vysláno 15 kon ceptních úřadníků policejních. Dalších dvě stě policistů uzavíralo dvojnásobnými kordony ve- škeré ulice, směřující na Havlíčkovo náměsti, kde se nalezají místnosti konsulátů německého, anglického a amerického. Poněvadž celá poli- cejní posádka pražská čítá 1000 mužů, byl k ochraně provokujících buršáků vyslány celé dvě třetiny policistů. Mužstvo staženo bylo do vnitřního města z celého pražského policejního obvodu. Lid český, vida toto kromobyčejné policejní opatření, pochopitelně byl dychtiv, co se stane. Panoval všeobecný náhled, že buršákům nebude buml dovolen a že neděle uplyne v klidu. Leč jinak bylo usouzeno těmi kteři lid český provokací uminili si podráždit
Příkop Coudenhove škerý ulice Havlíčkův
20 article
Předzvěsti bumlu.
21 article
Záhy přesvědčil se lid český ve velikých nepřehledných massách na obou chodnícíeh Přikopu shromážděný, že provokační buml bur- šáků přece se bude konati. Již o 10. hodině dopol. přišli Na příkop dva buršáci v červenýeh čapkách. Každý měl silnou hůl, dle vzezření byli to židé. Šli v zástupu nerušeně od Bazaru až k Singrovu závodu se šicími stroji. Tam velký zástup lidu českého zastavil. Voláno »Hanba! To je neslýchaná provokace! Naším bratřím ve zněmčeném území rozrážíte lebky a zde si dovolujete nás urážeti? Zpátky !« A už oba jinoši v barevných čapkách musili nastoupi zpáteční pochod do kasina. Lid český zapěl jim na cestu »Hej, Slované!« Buršáky prová- zelo do kasina deset policistů. Byl to předvoj bumlu. Ojediněle buršáci v barevných čapkách přicházeli Na příkop, aby ohromnou massu lidu českého dráždili. Čím dále tím větší nával Čechů panoval Na příkopě, kde zpival »Hej, Slované!« a »Kde domov můj?« Tak promenovalo se, ovšem velmi pozvolna, po obou širokých chodnících. Za chvil opět se ukázal buršák v zelené čapce. Byl při- vítán hlučným »Pereat!« Došel z kasina jen k domu Průmyslové banky. Tam byl obklopen a k návratu do kasina přinucen. Šest policistů jej tam vedlo a dva dofektivové. Jeden mladik byl při tom zatčen. Za opětného zpévu »Kde v drobném prodeji ranní č6lo o sobě . . . za edpoledtní . . . za 2k Ve fllalkách za vonkorě ranní říslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Insera ty platí se hotevél rapřel. Předplaeení a inserty přijímá dmini- strace v Márianské ulici č.z. Tam nachizejí se též ročslee tlskárna a eapudice ,Ná oduích Llsti“ Bukoplvy se nevraceji
Singrův Slovan Čecho Došela Inser Márianský ulice
22 article
domov můj?« postupoval lid směrem k Můstku Dále ještě dva buršáci přišli v modrých čap- kách a byli opět zatlačeni do kasina. K jich ochraně vysláni 4 pěší a 2 jízdní policisté. Při tom zatčen student s baretem na hlavě. To vše bylo předzvěsti vážných ná- sledků provokace buršáků a ab další příliv Čechů Na příkop byl za- mezen, byly policejními kordony uza- vřeny veškeré ulice, směřující N příkop. Kordon ani dámy nepro- pouštěl. Buršácký buml pod ochranou policie. Bylo 311. hod. dopol., když tvářnost Pr- kopu nabyla mimořádného vzezření. Došlo opravdu k tomu, že proti vůli lidu českého povolen byl buršákům buml, promenáda po Přikopě, která nemá žádný jiný účel, než uká- zati, že Němec má všude nejkrásnější volnos i s prušáckými barvami. Sotva že několik prvních »volavek« bur- šáckých v barevných čapkách bylo zahnáno do kasina, otevřela se o 311. hod. vrata kasína z nich vyšli buršáci všech spolků s různo- barevnými čapkami. Šli v sevřených řadách, vždy po dvou. V čapkách bylo jich na 300. Mnoho jich šlo také v civilu, také několik »starých pánů« se dostavilo, z nichž zejmena jeden v uniformě státního úřadníka těšil se značné pozornosti. Buršáky doprovázelo mnoho »pěnkavek«, t. j. německých studentů, kteří nenáleží k žádnému buršáckému sdružení.
Čecho Přikopa Němec
23 article
Objevení se buršáků v barevných čapkách způsobilo ohromný rozruch v nepřehledném zástupu Čechů. Voláno bylo na ně: »Je to hanba, styďte se! Provokace! Pereat !« Kordon jízdní a pěší policejní stráže na chodniku od Prašné brány k Můstku obmezil svoji činnost na to, že lid český udržoval na chodníku, aby nemohl nikdo přeběhnouti na protější chodník k buršákům. Buršáci musili obvyklý svůj buml přeložiti na chodník u Zemské banky. Tento- kráte provokativní jejich promenáda byla ovšem velice stížena ohromným počtem Čechů- Jen co noha nohu mine, mohli buršáci postupovati ku předu. U Zemské banky musili vůbec zastavit, neboť dav lidu českého nepustil je dále. V tu chvíli, kdy nastalo všeobecné roze- chvění, dostavil se Na přikop policejní ředitel, dvorní rada Křikava a mohl z vlastního názoru posoudit onu spoustu a ohromné rozčilení, které nastalo povolením bumlu. Na příkop přišel také rektor prof. dr. Strouhal a německý rektor prof. dr. Rabl, jehož objevením buršáci byli posilněni ve své provokativní odvaze. Jakmile policejní ředitel zpozoroval,ž buršáci jsou českým lidem sevřeni tak, že ne- mohou bumlovati, dal rozkaz: »Chodník vy- prázdnit !«, t. j., aby buršáci mohli ku předu.
Čecho Křikava profesor doktor Strouhal Rabl Pereat
24 article
Jeden mladík na chodníku byl zatčen a šest policistů zápolilo s ním, jako by chytili nebez- pečného loupežného vraha. Veškeré toto počí- nání bylo sledováno od tisícihlavého zástupu Čechů na protějším chodníku, kteři když ne- mohli roztrpčení svému dáti jiného výrazu, s sevřenými pěstmi provolávali buršákům »Pereat !« Když volání nabývalo bouřlivého ohlasu, vjel jízdní policista na chodník, bodal koně a nie nedbal, že množství lidí může přijít k úrazu. Voláno bylo: »To je neslýchaná surovosť ! Tak se chová policie k Čechům a Némce nechá provokovat!« Pěší policisté vrazili do zástupu a výsledek byl ten, že několik jinochů bylo zatčeno. V zatýkání vyznamenal se zvláště policejní praktikant Klima, do nedávna český student. Ten měl zvláštní způsob intervence. Z nenadání vrazil do zástupu Čechů a namátkou vzal toho, kdo se mu nejprvé do ruky dostal a ten pak byl pěti policisty odvlečen do separace. Oprav- dové řádění tohoto úřadníka nabývalo rázu tak ukrutného, že sám policejní ředitel uznal z vhodné jej upozorniti, aby si počínal mírněji. Za nedlouho potom byl praktikant Klíma z Při- kopu odvolán. Ale kolika lidem dopomohl do separace! Vždyť několik Čechů bylo zatčeno jen proto, že sestoupili s chodníku do jízdní dráhy. Jsou to oni, kteří mají v zatýkací listině uvedeno, že se dopustili »neuposlechnut stráže«.
Čecho Klim Pereat
25 article
Mezi tím vycházely z německého kasina další řady buršáků v čapkách. Centrální inspe- ktor policejní stráže Rehne zvolal: »Ven s nimi, ale hned!« a v zápětí vyřítily se z úkrytu v ně- meckém kasíně ostatní zálohy jízdní a pěší poli- cejní stráže, určené k tomu, aby chránily buršáky na bumlu. »Hanba!« a »Pereat!« z tisícerých úst bylo voláno v ústrety novým řadám buršáků, ozbrojených smrtonosnými klacky. U Zemské banky buršáci, nemohouce pro velký dav Čechů postupovati ku předu, vybočili z chodníku do jízdní dráhy, kde ovšem byli by mohli pohodlněji provokativní procházku dokončit. Jakmile to spozorovali Čechové na protějším chodníku, pro- testovali proti tomu a volali: »Ejhle, ta rovno- právnost policie! Nás zatýká, když vystoupím do jizdní dráhy a buršáci mohou na jízdní dráze provokovati! Pereat! Hurrá, na ně!« A jen dvojnásobný kordon policistů zabránil vtrhnutí rozezleného lidu mezi řady Němců, obušky ozbrojených, aby je zahnal pod střechu kasína. Několikráte byl kordon proražen, ale jízdní policisté vždy zabránili další postup. S několik stran byv interpellován, policejní ředitel, na Pří- kopě dal rozkaz, aby buršáci v čapkách z jízdní dráhy opět zabočili na chodník. Rozkaz byl ihned proveden a tak se buršáci dostali opět na chodník. Český právník p. Vychodil stěžoval si poli- cejnímu řediteli na strannické počínání policej- ních zřízenců. A policejní ředitel mu odpo- věděl: »Každému je dovoleno chodit na Při- kopě, ať je to Cech nebo Němec, jen když i
Čecho Pereat Vychodil Němec