1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 7. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sea
v Praze v administruel
a měsíc
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí čonáškon
za měste
na čtnt lota . . . . 7 K 50h
ve mlialkéch: a K 30
na měsže .
Poštout
na maěslc .
na čtvrt lota . . . . 9 K 6o
s dvejí zásilkou
na maěníc
na čtvrt leta . . . . 11 K c0
Praha
5
article
Cís. jedn. Pr. I. 18/4
Cís. jedn. Pr. I. 18/4
Jménem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 3.
března 1904 čís. Ss 17/4 takto právem
Obsah článku »Buršácký buml Na příkopě«
odpoledním vydání periodického tiskopisu »Národní
Listy« v Praze tištěného a vydávaného k číslu 6
ze dne 3. března 1904 v rubrice »Denní zprávy-
uveřejněného, zahrnuje v sobě v místech »S nadáv-
kami, jako« až »na delší dobu nesnesitelné« skutko-
vou povabu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu
v § 302. z. tr. naznačeného.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy
odpolední vydání k číslo 63. ze dne 3. března 190
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.
Důvody
Obsahem nahoře naznačených míst podněcujese
k zášti proti pražským studujícím německým jakožto
části národního kmene německého
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 4. března 1904.
C. k. zemský jako trestní soudv Praze
Dr. Wokaun.
Panu Josefu Anýžovi, redaktoru periodického
tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
doktor
Wokaun
Anýž
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 7. března v 7 hodin
55 minut ráno. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«.
Alexějev oznamuje z Port Ar
turu: V neděli v 8 hodin ráno se
ukázalo sedm nepřátelský ch
lodí směrem k ostrovu Askoldu.
V 1 hodinu 30 minut odpoledne
začalo bombardování Vla-
divostok u. Nepřátelská eskádra
složena byla z pěti pancéřníků
dvou křižáků, »Isumo« a »Yakumoe
Střelba trvala padesát pět minut.
Telegrafické spojení mezi Vladi-
vostokem a Port Arturem trvá. Po-
traviny se zdražily. Libra chleba
stojí dvacet pět kopějek. Osoby, do-
šlé sem z Vladivostoku, praví, že
pevnost je dobře opatřena pro vše-
cky případy. Myslí se, že Japonei
mají namířeno na Sachalin.“
(Tuto zprávu našeho zpravodaje v Petro
hradě potvrzují následující telegramy ruské
telegrafní kanceláře.)
Bombardování Vladivostoku.
Z Petrohradu, 6. března. (Pův. zpr.
Dopisovatel »Ruské telegrafní kan-
celáře« telegrafuje z Vladivostoku
(ze včerejška): »Dnes odpoledne o 1.
hod. 25 min. sedm japonských lodí
bombardovalo po 55 minut Vladi-
vostok. Podrobnosti následují.«
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.)
»Ruská telegrafní kancelář« do-
stala z Vladivostoku od svého zpra-
vodaje další depeši o bombardo-
vání města tohoto znění: Dnes o 1
hod. 25 min. odpoledne přiblížilo
se pětjaponských obrněncůa
dva křižáci směrem od ostrova
Yakumoe Střelba
Artur
Japonei
Vlad
Petrohrad
Vlad
Vladivostok
Sachalin
Petra hradit
Port Ara tur
7
article
Askoldu k břehům zátoky usurské,
kde zaujaly bojovné posice proti
zálivům Patroklovu a sobalskému,
načež zahájily ostrou dělostřelbu,
platicí zejmena pobřežním pevno-
stem. Stříleno ze vzdálenosti téměi
osmi verst, avšak právě tato okol-
nost způsobila, že v městě nena-
dělány žádně škody. Většina du-
tých střel nevybuchla, ač naplněny
lydditem. Ruské batterie, u kterých
se nalezali velíci generál Voroněe
a velitel brigády generál Artama-
nov s jinými vyššími důstojníky,
neodpověděly na palbu, neboť na
značnou vzdálenost bylo by to zby-
tečným mrháním střel. Vyčkávaly,
zdali se nepřítel přiblíží do pásma
nosnosti a účinnosti pobřežních
batterií. Ten však toho neučinil,
nýbrž o 2. hod. 20 min. odpoledne,
tedy po 55 minutovém bombardo-
vání města ve střelbě ustal a ustou-
pil nazpět směrem k ostrevu As-
koldu. Zjištěno, že celkem vypá-
leno 200krát. U ostrova Askolda
a u mysu Maidelu objevilo se kromě
toho po dvou torpědových člunech.
Všechny nepřátelské lodi pokryty
byly ledem. Útok, jenž nezpůsobil
v městě žádných škod, stál nepří-
tele více než 200 000 rublů. Nej-
více stříleno ze šesti a dvanácti-
palcových děl. Obyvatelstvo města,
jež bylo již odpoledne připraveno
na bombardování, když oznámily
hlídky, že na obzoru se ukázalo
silné nepřátelské loďstvo, zacho-
valo se ku podivu dosti klidně.
Patroklův
Voroně
Art
8
article
Loďstvo z Vladivostoku a anglické domněnky.
Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Reut. kane
oznamuje z Tokia přes Nový York: Parník,
jenž připlul do Hakodate, hlásil, že ruské loďstv
opusilo vladivostocký přístav dne 29. února.
Anglické listy se domnívají, že manevruje v se-
verních vodách a chytá japonské parníky.
Ruská posila pro přístavy Tichého okeánu.
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Kromě
povolaných již námořních záložníků z obvodu
sibiřského místodržitelství a pěti okresů kavkaz-
ského vojenského okrsku povolání k činné službě
nyní další záložníci z části gubernie vjatskéa
permské a z celé gubernie ufské, aby vykonával
vojenskou službu v přístavech Tichého okeánu
Spiknutí proli svazku Koreje s Japonskem.
Z Londýna, 5. března. (C.-B.) Dle zprávy
jež došla ze Seulu, zapřísáhlo prý se dvace
obchodníků, že zavraždí všechny úřadníky, kteř
přejí svazku s Japonskem. Japonský vyslanee
dozvěděv se o spiknutí, prohlásil korejské vládě
že japonské úřady samy spiklence zatknou, ne
učiní-li tak korejská vláda sama. Na to byl
čtyři vůdcové spiklenců zatčeni.
Vladivostok
Londýn
Tokio
Nová York
Hakodate
Petrohrad
Korea
Japonsko
Seul
9
article
Potvrzení japonských ztrát.
Z Petrohradu, 6. března. (C.-B.) Zpravodaj
»Ruské telegrafní kanceláře« oznamuje z Por
Arturu: »Šanghai Meskary« potvrzuje, že
bitvě u Čemulpa byl zničen japonský křižák
»Tagačičo« a křižák »Asama« silně poškozen.
Při prvém útoku na Port Artur jedna japonská
loď se zvolna ponořila a admirálská loď musila
na rychlo jinou býti odvlečena. »Východoasijský
Lloyd« oznamuje z Tokia, že japonské lodi
»Šikišima uražen komín a zničeny stroje.
Ruské loďstvo z průplavu Suezského.
Z Port Saidu, 6. března. (C.-B.) Dnes od
plulo odtud osm ruských torpédovek, jeden kři
žák a dopravní parník.
Doprava zbraní do Číny pod anglickou vlajkou
zakázána.
Z Tjencinu, 6. března. (C.-B.) »Reuterov
kanc.« oznamuje, že došel telegrafický zákaz
dopravy zbrani do Činy pod an
glickou vlajkou. Zákaz vyvolal značné
překvapení mezi obyvatelstvem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3)
Artur
Port
Lloyd
kanc
Petrohrad
Tokio
Port Said
Čína
Šanghai Meskara
10
article
Buršácké provokace v Praze !
Buršácké provokace v Praze !
Také na včerejší den očekávaly se demon
strace v ulicích pražských. Vědělo se, že
statní aparát, počínaje u nejvyšší instance správní
ve Vídni, až do posledního německého policej-
ního koncipisty v Praze, nadšen je pro volnost
a svobodu buršáků a že tato volnost mladých
pánů v červených a modrých čapkách ve přízni
páně Coudenhovově výše je zaznamenána, než
ohled na devadesát procent českého obyvatel-
stva hlavního města Prahy, známo bylo již z pří
padů jiných. Nechceme a nebudeme líčiti, co
včera se přihodilo, o tom zví čtenářstvo na
místě jiném, chceme prostě zaznamenati dojmy.
jež na pozorovatele učinily včerejší události
vyvoditi z nich, potlačujíce oprávněný hněv
roztrpčení, některé poučky a pravdy.
Oč šlo v tomto konfliktu s úřadem, jenž
pečovati má o pořádek v ulicích pražských
o bezpečnost a klid v tomto městě?
O nic jiného, než má-li býti dovoleno zdej
ším německým spolkům buršáckým a kórům
procházeti se po zvyku, přijatém z malých uni-
versitních měst o 10—20 tisících obyvatelích,
kde zcela jiné panují poměry, než ve městě
půlmillionovém, v neděli dopoledne, kdy všechen
svět velkoměstský ze stísněných stěn se vyhrne
na promenádu, právě onou ulici, jež pokládá se
v tomto městě za ulici representační.
Coudenhovův
Praha
Vídeň
11
article
Kdyby šlo o procházku jako každou jinou
kdyby tito páni promenovali Na příkopě bez
odznaků, po různu, neb v menších skupinách
snad nikdo by nic proti tomu nenamítal, v při
padě tom mohlo by se říci: ulice je pro ka-
ždého a nikomu nesmí býti zakázáno v ulici té
či oné volně a slušně se procházeti.
V temto případě mohlo by se mluviti
správu«, však buršáci jsou si jednak vědomi
obliby své v českém obyvatelstvu, obliba ta
není ostatně o nie větší u německého obyvatel-
stva v jiných městech, však mimo to vycházejí
na procházku hromadně, tvoříce prů vody
a hromadně objevují se na prome-
nadě, kterouž nazývají velmi případným jmé-
nem »bummel«, který již sám sebou se
od slušného procházení se lidu rozeznává, že
při této příležitosti mladí, polozpití páni vyři-
zují způsobem ne vždy nenápadným a elegant-
ním spolkové záležitosti své. Jinými slovy, že
pouštějí se tu i tam do sebe na vyšší povzne-
sení slávy německé kultury vůbec a své stu
dentské instituce buršácké zvlášt.
Všude jinde, zejmena ve větších městech
kde naprosto není růzností národnostních a kde
není příčin k obavám, že k vůli těm dojde
k nemilým výstupům pouličním, je tento bumme
zakázán.
Obecenstvo v německých městech bysi
také vyprosilo, aby buršáci bránili obecenstvu
volně promenovati v Berlíně pod Lipami,
Mnichově na třídě Maxmillianově, ve Vratislavi
na třídě Svidnické, v Lipsku na Augustově ná-
městi neb v ulici Universitní tropili to, co Iropív
Praze Na příkopě každou neděli. V těchto mě-
stech by obecenstvo při prvním pokusu pány
burše naučilo moresům způsobem, jaký za hra-
nicemi je zvykem, kde policie není obecenstvu
daleko do té míry prozřetelností jako zde, třeba
o tom u nás nepravý panoval názor. Však co
nostrpí se jinde, to prohlašuje se
Praze státními úřady buršákům
nedotknutelným právem
Augustův
Berlín
Mnichov
Lipsko
Praha
Iropív Praga
12
article
Na tomto stanovisku stojí zeměpanští úřa
dové a z této úcty k tomuto buršácké m
právu vyvolávaji se bouře v ulicích velkého
města a nutí se české obyvatelstvo, nutí se vlastně
celá Praha, aby proti tomuto práv u se po-
stavila.
A když se zdráhá, nikoli, kdy
o toto právo s buršáky se dělit
chtěla, tu na ni včera vypravil
všechen policejní aparát: úřadníky.
důstojníky stráže, stráž pěší i jizdeckou
armádu konfidentů a strážníků v kroji občan-
ském. A když lid ten klidně se chvili procházel
když na protidemonstraci proti různým pestrým
čepicím zanotoval píseň »Kde domov můj«, tu
povoláno z blízkých kašáren připravené vojsko.
nejdřiv pěšáci, pak ale také kavalerie, aby
buršácké právo hájila.
Nejmeně dva tisíce lidu byl
včera na nohou, aby uhájili tot
vzácné právo a byl to pohled skvo-
stný na ty strážníky Čechy, na jejich úřadníky
Čechy, na vojáky Čechy i na komandujícího
majora Čecha, jak se namáhali, a by
proti českému obyvatelstvu praž
skému hájili právo buršácké!
Povznášející obraz poměrů v tomto státě.
Prostým zákazem buršáckého bumlu mohl být
zachován klid v ulicích pražských, však zdá se,
že pan dr. Körber má nyní bouří zapotřebi
více než ohledu na ohromnou převahu českého
obyvatelstva pražského, patrně je mu milejšt
přízeň a milost houfce studentských pijaní
kteří, když pod záštitou bodáků
chráněni ozbrojenou mocí, pro-
vedli svou jako vítězové, šklebíce
se potupně na obecenstvo české
ještě více na ty, již jim ochrany
poskytli, zmizeli v jícnu kasi na
aby tam oslavili triumí svůj »frei
suffem«, který jim poskytli patroni jejich
z prvního patra, kteří demonstrativně v oknech
rozloženi dolů pohliželi, jak se jejich mládež činí.
Čecho
doktor
Körber
Praha
Čechy
13
article
Kdo viděti chtěl, jak z nejkrotšího, nej
mírnějšího odehovává se nespokojenec a ne
přítel, kdo zasvětiti se chtěl v umění, jak lic
roztrpčiti a popuditi, měl k tomu včera zvláštn
příležitost.
Stárá nešikovnost objevila se tu opět v pln
záři. Může-li býti cos pro český lid poučnějšího, net
co včera se stalo? Objeví-li se český člověk s něja
kým národním odznakem v některém městě něme
ckém, rozsápat ho může německá luza a c
činí na jeho ochranu mocná ruka státu? Nie-
Odbude Čecha si stěžujícího prostými slovy
proč jsi tam lez ! Český slavnostní průvod i tam
je nemožný, kde Čechové tvoří třetinu obyva
telstva, zakáže se bez ohledu. Však v Praze
vyrukuje veškerá branná moc proli obyvatel-
stvu, aby sto buršákům dopomohla ku vílězné
promenádě. Veškerá branná moc byla mobi-
lisována, aby mohli jásat buršáci, že oni jsou
páni Prahy!
A což kdyby se byli dali, jak v ohromném
davu vždy možno, strhnouti někteří ze zástupu
českého ku vzdoru! Kdo byl by pak odnáše
zodpovědnost za zmařené životy a za neštěstl.
jež by se bylo přihodilo? Kdo?
Nechceme ho označit, ale pán ten špatnou
službu prokázal tím, co včera se přihodilo, ne
pouze své reputaci, ale i tomuto státu.
Ejhle, aktuální moudrost státnickou převe
denou na praktické provádění! Němei mus
dostati se všeho, cokoli si přeje.
Čechu jen to, k čemu Němec svoli.
Na obranu práva buršáckého vy
sílá se vojsko, práva národa če
ského v tomto státě ale noham
se šlapou.
Čecho
Čech
Němec
Praha
14
article
Opětné buršácké provokace v Praze
Porada o bumlu na policejním ředitelství.
V sobotu dopoledne na zvláštní pozvání
dostavili se do policejního ředitelství všichn
přednostové komisařství a velitelé policejní
stráže, aby se zúčastnili porady o tom, jak
opatření učiniti pro nedělní buml buršáků
V této poradě uvedeno, že postavení policejního
ředitele jest velmi těžké. Přistup Čechům na
Přikop zameziti nemůže a buml musí dovolit
na vyšší rozkaz. Zakročil v té příčině německý
rektor dr. Rabl a buml povoliti nařídil místo-
držitel. Šlo tedy policejnímu řediteli jen o to
aby buršáky při bumlu ochránil.
Čecho
doktor
Rabl
Praha
15
article
Na policejním ředitelství a u místodržitelstv
dobře věděli, co se v neděli stane, bude-l
buml buršáků povolen. V kruzích českých po
celý týden živě byly posuzovány buršácké pro
vokace z Přikopu a poněvadž oddělení »státní
policie« má v Praze ve všech kruzích špicly.
věděla ozbrojená moc velmi dobře, že prome-
náda buršáků v barevných čapkách je v če-
ském obyvatelstvu Prahy posuzována jako bez-
mezná provokace a úžasné snižování lidu če-
ského. Ale buml byl přece povolen! Policie
věděla dobře o tom, že na včerejší neděli bude
vysláno na buml mnohem více buršáků, než
obvykle. Že přijde jich 400 v barevných čap-
kách a dalších několik set v civilu. Proto tedy
konala se u policejního ředitele porada, aby se
stalo opatření na úplné zabezpečení jistoty bur-
šákům. Porada skončila usnesením, aby povolení
na Příkop přístup komukoli, ale aby zároveň
bylo postaráno o důkladné obsazení Přikopu
policejní stráží. V ochraně buršáků šlose
ještě dále. »Buml musí se konati, i kdyby
mělo býti povoláno vojsko k jeho ochraně !«
Rozkaz zněl příliš zřejmě a proto také místní
velitelství vyrozuměno o eventuelní intervenei
vojska proti českému lidu. A u vědomí, že na
Přikop bude posláno 500 policistů a že i vojsko
v Josefských kasárnách bude v pohotovosti.
ubírali se policejní úřadníci a velitelé stráže ze
sobotní porady na policejním ředitelství.
Buml
Praha
16
article
Čeští poslanci u policejního ředitele.
Dvorní rada a policejní ředitel Křikava by
z českých kruhů v čas varován, aby vynaloži
veškerou rozhodnost k tomu clli, aby bum
buršáků byl zakázán. Nemůže se tedy policejn
ředitel omlouvati, že neměl náležité informace.
Včera dopoledne, v době, kdy ještě měl dosti
času buml zapovědit, odebrali se z usnesen
Národní rady k policejnímu řediteli pp. po
slanoc dr. Baxa a dr. Jindřich Šolc, byvalý
primátor měst pražských. Oba pánové vylíčili
jak s české strany posuzován je buml bur
šáků. V době, kdy ve zněmčeném územ
jsou čeští úřadníci vyháněni a české men
šiny pronásledovány, v té době několik se
buršáků se silnými holemi promenuje po nejži
vější ulici pražské. Poněvadž české obecenstvo
je touto promenádou do duše uraženo, žádali
deputanti, aby byl buml zakázán. Policejní ře-
ditel odpověděl, že žádosti této nemůž
vyhověti, poněvadž má určité roz
kazy s vyšších míst! Deputace odešla
tedy s nepořízenou a u vědomí, že pořádán
bumlu je přímo nařízeno vyššími úřady slát
Ještě jednou byl policejní ředitel o zákar
bumlu požádán a sice Na příkopě poslanci pp.
red. Anýžem a drem. Rybou. Policejn
ředitel stál Na přikopě nedaleko Panské ulice
Obklopen byl několika českými studujícími.
kteří si stěžovali na brutální postup stráže po-
licejní proti českému obecenstvu. Policejní ře
ditel odvětil, že dal rozkaz, aby se orgány po
licejní ke každému chovaly stejně slušně a ku
lantně. Jestli některý policista dle rozkazu toho
se neřídil, slíbil policejní ředitel případ ten vy
šetřit. V tom přistoupili k policejnímu ředitel
poslanci pp. Anýž a dr. Ryba, kteří po tom, ece
vše viděli Na příkopě, upozorňovali policejního
ředitele na následky bumlu buršáků.
Křikava
doktor
Baxa
Šolc
Anýž
Ryba
panská ulice
17
article
Poslanec Anýž pravil policejnímu ředi
teli Krikavovi: »To je bumi pod ochranou
policie !«
Policejní ředite! odvětil: » Je to
něco nezákonného ?«
Poslanec Anýž: »Ano! To není nikde
dovoleno, aby buršáci provokovali obecenstvo !«
Policejní ředitel: »Každý má zde
stejné právo !e
Poslanec Anýž: »Z toho, co jsem zde
viděl, mám celkový dojem, že policie chrání
buml, aby buršáci mohli provokovat!«
Hlučný souhlas ozval se po těchto slovech
od četně shromážděného obecenstva, V tom již
přihnal se okresní inspektor Klaus, který jak
smyslů zbavený vrazil do hloučku, jímž byl
obklopeni oba poslanci s policejním feditelem
všechny chtěl rozehnati. Teprve když viděl po-
licejního ředitele, chvatně se obrátil a šel svou
rozhánčcí horlivost uplatňovati jinam.
Ani po tomto opětném upozornění na vážné
následky provokativního bumlu buršáků nestalc
se žádoucí opatření.
Anýž
Krikava
Klaus
19
article
Jak vypadal Příkop před buršáckou provokací
Přikop byl už před 9. hodinou dopoledn
ve stavu obležení. Rozkaz ministra dra. Körbr
a místodržitele hr. Coudenhova, aby o ochranu
provokujících buršáků bylo náležitě postaráno
způsobil toto obležení. Na Příkop bylo vysláne
čtyři sta padesát pěších a dvace
jízdních policistů. Pěší policisté po obou chod-
nících byli rozestaveni od sebe na každých pět
kroků. Policisté u kraje chodníku byli obrácen
čelem k průčelím domů, aby viděli promenující
lid a mimo to proti nim byli postaveni policisté
u zdí domů, čelem k jizdní dráze. Sesflené
hlídky policistů mimo to procházely po jízdn
dráze. Dále bylo na Příkop vysláno 15 kon
ceptních úřadníků policejních. Dalších dvě stě
policistů uzavíralo dvojnásobnými kordony ve-
škeré ulice, směřující na Havlíčkovo náměsti,
kde se nalezají místnosti konsulátů německého,
anglického a amerického. Poněvadž celá poli-
cejní posádka pražská čítá 1000 mužů, byl
k ochraně provokujících buršáků vyslány celé
dvě třetiny policistů. Mužstvo staženo bylo do
vnitřního města z celého pražského policejního
obvodu. Lid český, vida toto kromobyčejné
policejní opatření, pochopitelně byl dychtiv,
co se stane. Panoval všeobecný náhled, že
buršákům nebude buml dovolen a že neděle
uplyne v klidu. Leč jinak bylo usouzeno těmi
kteři lid český provokací uminili si podráždit
Příkop
Coudenhove
škerý ulice
Havlíčkův
20
article
Předzvěsti bumlu.
21
article
Záhy přesvědčil se lid český ve velikých
nepřehledných massách na obou chodnícíeh
Přikopu shromážděný, že provokační buml bur-
šáků přece se bude konati. Již o 10. hodině
dopol. přišli Na příkop dva buršáci v červenýeh
čapkách. Každý měl silnou hůl, dle vzezření
byli to židé. Šli v zástupu nerušeně od Bazaru
až k Singrovu závodu se šicími stroji. Tam
velký zástup lidu českého zastavil. Voláno
»Hanba! To je neslýchaná provokace! Naším
bratřím ve zněmčeném území rozrážíte lebky a
zde si dovolujete nás urážeti? Zpátky !« A už
oba jinoši v barevných čapkách musili nastoupi
zpáteční pochod do kasina. Lid český zapěl
jim na cestu »Hej, Slované!« Buršáky prová-
zelo do kasina deset policistů. Byl to předvoj
bumlu. Ojediněle buršáci v barevných čapkách
přicházeli Na příkop, aby ohromnou massu
lidu českého dráždili. Čím dále tím větší
nával Čechů panoval Na příkopě, kde zpival
»Hej, Slované!« a »Kde domov můj?«
Tak promenovalo se, ovšem velmi pozvolna,
po obou širokých chodnících. Za chvil
opět se ukázal buršák v zelené čapce. Byl při-
vítán hlučným »Pereat!« Došel z kasina jen
k domu Průmyslové banky. Tam byl obklopen
a k návratu do kasina přinucen. Šest policistů
jej tam vedlo a dva dofektivové. Jeden mladik
byl při tom zatčen. Za opětného zpévu »Kde
v drobném prodeji
ranní č6lo o sobě . . . za
edpoledtní
. . . za 2k
Ve fllalkách za vonkorě
ranní říslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Insera ty
platí se hotevél rapřel.
Předplaeení a inserty přijímá dmini-
strace v Márianské ulici č.z.
Tam nachizejí se též ročslee
tlskárna a eapudice ,Ná oduích Llsti“
Bukoplvy se nevraceji
Singrův
Slovan
Čecho
Došela
Inser
Márianský ulice
22
article
domov můj?« postupoval lid směrem k Můstku
Dále ještě dva buršáci přišli v modrých čap-
kách a byli opět zatlačeni do kasina. K jich
ochraně vysláni 4 pěší a 2 jízdní policisté.
Při tom zatčen student s baretem na hlavě.
To vše bylo předzvěsti vážných ná-
sledků provokace buršáků a ab
další příliv Čechů Na příkop byl za-
mezen, byly policejními kordony uza-
vřeny veškeré ulice, směřující N
příkop. Kordon ani dámy nepro-
pouštěl.
Buršácký buml pod ochranou policie.
Bylo 311. hod. dopol., když tvářnost Pr-
kopu nabyla mimořádného vzezření. Došlo
opravdu k tomu, že proti vůli lidu českého
povolen byl buršákům buml, promenáda po
Přikopě, která nemá žádný jiný účel, než uká-
zati, že Němec má všude nejkrásnější volnos
i s prušáckými barvami.
Sotva že několik prvních »volavek« bur-
šáckých v barevných čapkách bylo zahnáno do
kasina, otevřela se o 311. hod. vrata kasína
z nich vyšli buršáci všech spolků s různo-
barevnými čapkami. Šli v sevřených řadách,
vždy po dvou. V čapkách bylo jich na 300.
Mnoho jich šlo také v civilu, také několik
»starých pánů« se dostavilo, z nichž zejmena
jeden v uniformě státního úřadníka těšil se
značné pozornosti. Buršáky doprovázelo mnoho
»pěnkavek«, t. j. německých studentů, kteří
nenáleží k žádnému buršáckému sdružení.
Čecho
Přikopa
Němec
23
article
Objevení se buršáků v barevných čapkách
způsobilo ohromný rozruch v nepřehledném
zástupu Čechů. Voláno bylo na ně: »Je to
hanba, styďte se! Provokace! Pereat !« Kordon
jízdní a pěší policejní stráže na chodniku od
Prašné brány k Můstku obmezil svoji činnost
na to, že lid český udržoval na chodníku, aby
nemohl nikdo přeběhnouti na protější chodník
k buršákům. Buršáci musili obvyklý svůj buml
přeložiti na chodník u Zemské banky. Tento-
kráte provokativní jejich promenáda byla ovšem
velice stížena ohromným počtem Čechů- Jen co
noha nohu mine, mohli buršáci postupovati ku
předu. U Zemské banky musili vůbec zastavit,
neboť dav lidu českého nepustil je dále.
V tu chvíli, kdy nastalo všeobecné roze-
chvění, dostavil se Na přikop policejní ředitel,
dvorní rada Křikava a mohl z vlastního názoru
posoudit onu spoustu a ohromné rozčilení,
které nastalo povolením bumlu. Na příkop přišel
také rektor prof. dr. Strouhal a německý rektor
prof. dr. Rabl, jehož objevením buršáci byli
posilněni ve své provokativní odvaze.
Jakmile policejní ředitel zpozoroval,ž
buršáci jsou českým lidem sevřeni tak, že ne-
mohou bumlovati, dal rozkaz: »Chodník vy-
prázdnit !«, t. j., aby buršáci mohli ku předu.
Čecho
Křikava
profesor
doktor
Strouhal
Rabl
Pereat
24
article
Jeden mladík na chodníku byl zatčen a šest
policistů zápolilo s ním, jako by chytili nebez-
pečného loupežného vraha. Veškeré toto počí-
nání bylo sledováno od tisícihlavého zástupu
Čechů na protějším chodníku, kteři když ne-
mohli roztrpčení svému dáti jiného výrazu, s
sevřenými pěstmi provolávali buršákům »Pereat !«
Když volání nabývalo bouřlivého ohlasu, vjel
jízdní policista na chodník, bodal koně a nie
nedbal, že množství lidí může přijít k úrazu.
Voláno bylo: »To je neslýchaná surovosť ! Tak
se chová policie k Čechům a Némce nechá
provokovat!« Pěší policisté vrazili do zástupu
a výsledek byl ten, že několik jinochů bylo
zatčeno.
V zatýkání vyznamenal se zvláště policejní
praktikant Klima, do nedávna český student.
Ten měl zvláštní způsob intervence. Z nenadání
vrazil do zástupu Čechů a namátkou vzal toho,
kdo se mu nejprvé do ruky dostal a ten pak
byl pěti policisty odvlečen do separace. Oprav-
dové řádění tohoto úřadníka nabývalo rázu tak
ukrutného, že sám policejní ředitel uznal z
vhodné jej upozorniti, aby si počínal mírněji.
Za nedlouho potom byl praktikant Klíma z Při-
kopu odvolán. Ale kolika lidem dopomohl do
separace! Vždyť několik Čechů bylo zatčeno
jen proto, že sestoupili s chodníku do jízdní
dráhy. Jsou to oni, kteří mají v zatýkací listině
uvedeno, že se dopustili »neuposlechnut
stráže«.
Čecho
Klim
Pereat
25
article
Mezi tím vycházely z německého kasina
další řady buršáků v čapkách. Centrální inspe-
ktor policejní stráže Rehne zvolal: »Ven s nimi,
ale hned!« a v zápětí vyřítily se z úkrytu v ně-
meckém kasíně ostatní zálohy jízdní a pěší poli-
cejní stráže, určené k tomu, aby chránily buršáky
na bumlu. »Hanba!« a »Pereat!« z tisícerých
úst bylo voláno v ústrety novým řadám buršáků,
ozbrojených smrtonosnými klacky. U Zemské
banky buršáci, nemohouce pro velký dav Čechů
postupovati ku předu, vybočili z chodníku do
jízdní dráhy, kde ovšem byli by mohli pohodlněji
provokativní procházku dokončit. Jakmile to
spozorovali Čechové na protějším chodníku, pro-
testovali proti tomu a volali: »Ejhle, ta rovno-
právnost policie! Nás zatýká, když vystoupím
do jizdní dráhy a buršáci mohou na jízdní dráze
provokovati! Pereat! Hurrá, na ně!« A jen
dvojnásobný kordon policistů zabránil vtrhnutí
rozezleného lidu mezi řady Němců, obušky
ozbrojených, aby je zahnal pod střechu kasína.
Několikráte byl kordon proražen, ale jízdní
policisté vždy zabránili další postup. S několik
stran byv interpellován, policejní ředitel, na Pří-
kopě dal rozkaz, aby buršáci v čapkách z jízdní
dráhy opět zabočili na chodník. Rozkaz byl
ihned proveden a tak se buršáci dostali opět
na chodník.
Český právník p. Vychodil stěžoval si poli-
cejnímu řediteli na strannické počínání policej-
ních zřízenců. A policejní ředitel mu odpo-
věděl: »Každému je dovoleno chodit na Při-
kopě, ať je to Cech nebo Němec, jen když i
Čecho
Pereat
Vychodil
Němec