Strana 2.

„Nový Jihočeský Dělník“

na „Moravě v Čechách ve Slezsku poštval. Vedle toho žádal, by mu dělníci vymohli subvenci a slevu daní, by nemusil závod zavříti. Po propuštění dělnictva se objevilo, že se továrníkovi jednalo o odstranění nepohodlných dělníků a zničení organisace. A to se mu za pomoci národních dělníků, kteří v „Obr. Lidu“ postavili se mu po bok, podaří. Týž se jim asi jistě odmění. Ničemné jednání národních dělníků jest tím horší, že jedná se o továrníka, který dělnictvo systematicky vykořisťoval. Dělníci musí se postaviti po bok vyloučenému dělnictvu, a zvláště do té doby neodebírati zboží z této továrny (trikotové, galanterní) dokud dělníky zpět nevezme a s nimi se nevyrovná.

Věstník domkářů — malorolníku. Skupina Velešín. V neděli dne 11. t. m. koná se veřejná schůze s pořadem: Hnutí dom- ikářů v místnosti spolkové u Hansů o 9. h. dop. Sv. Jan. Ločenice. V neděli dne 11. t. m. pořádá svaz jihoč. domkářů a malorolníků veřejnou schůzi v místnosti p. Schůsla o 2. hod. odp. s pořadem: Hnutí domkářů, při které ustaví se místní skupina pro Sv. Jan a Ločenice.. — Večer o 6. hoď. koná se schůze s týmž pořadem v Ločenicích v místnosti p. V. Blažka. Veselí - Mezimostí. Ustavující valná hromada místní skupiny Veselí n. L. koná se dne 18. t. m. o 9. hod. ráno v hostinci p. Jos. Nerada. Referuje soudr. Pešula. Hrožnovice. Místní skupina Hrožnovice zaslala na pohořelého soudr. V. Strofa v Římově obnos 2 K na sběrací listinu č. 6. Zprávy tržní. V ó. Budějovicích, dne 1. prosince 1910. Ceny za 1 hl. Žito K 11-80 až 12-—, pšenice 16-40 až 17-—.ječmen —•—, oves 8.— až 8-20, hrách —•—. Brambory strycb K 5-40. Seno 100 kg K 7-— až K 8'—. Sláma dlouhá K 4-—, krmná 4-20, stelná 3 60. 1 kg másla čerstvého K 2'90, přepouštěného K 3-—, tvarohu K —'54, sýra —'48. 10 vajec K 1-—. V Tábore, dne 30. listopadu. Za 50 kg. Pšenice K 10-40 až 10-7 0, žito K 8-3 0 až 8-40, ječmen K 7-8 5 až 7-95, oves K 7-70 až 7'80, hrách K —-—, brambory K 0-00, zelí K 0 00 až 0-—. Za 100 kg: Seno K 6-4 0, sláma dlouhá K 5-50, krmná K—•—, cuchanka K—-—, 1 kg másla čerstvého K 2-80, převařeného K—-—, tvarohu K —-37, 100 vajec K 9 80. Husa K 5’40 až 7-—. zajíc K 3'40 až 4-—, pár kuřat K 1-60 až 3’—, pár holoubat K —0 0 až 0.00.

Strana agrární. V roce 1899 sešlo se v Praze několik bohatých statkářů z Čech, nespokojených s mladočeskou vládní politikou (Dr. Kaizl byl ministrem financí) a založili si vlastní stranu a vydali heslo: „Sedláci, volte jen sedláky!“ Ve volbách říšských i zemských podařilo se agrární straně mladočechy na venkově porazit. Charakteristickým způsobem zvolen byl ku příkl. Karel Prášek — vůdce strany agrární. Rok po ustavení se strany agrární byla rozpuštěna sněmovnav a vypsány byly nové volby. Prášek, statkář ze Řivna dělal korteše mladoče- skému kandidátu Srdínkovi ve venkovském okrese Benátky—Nymburk. Celý okres sjel a asi 14 dní před volbami prohlásil svoji kandidaturu, byl zvolen — úskokem. Pro zvolení jiného působil a pak nenechav odpůrci času, prohlásil kandidaturu vlastní. Agrární strana ustavena byla a výhradně působí pro statkáře. Šlechtici a velkostatkáři vůbec jsou členy a velkými přispívateli této politické strany — která je dědicem dříve výhradné moci šlechtické ve státě a zemi, dnes s přibráním též statkářů plebejského původu a různých politických dobrodruhů, kteří kloní se tam, kde kyne jim prospěch a zisk osobní.

Agrární strana, jako strana protilidová stála v nejostřejším odporu proti všeobecnému právu volebnímu do říšské rady. Statkáři agrární prohlašovali na všech schůzích, že nemohou připustit, aby statkář byl tak ponížen, aby měl čeledín takové právo, jako on. Když však provedeny byly stranou sociálně-de- mokratickou obrovské demonstrace za všeobecné právo volební — nuceni poměry, obratili i agrárníci ale do poslední chvíle — než byla volební reforma provedena zákonem, agrární strana hrozila ji zpro- vozením ze světa. Když stal se rovnocenný čeledín se statkářem, když přiznáno stejné právo v říši též malorolníkům a domkářům, prohlašují agrárníci, že venkov je jedna rodina. Těm nejchudším venkovanům namlouvají, že jejich spása je ve straně agrární. Dříve než probereme činnost strany agrární a srovnáme ji s potřebami, které má domkář-malo- rolník, poukazujeme na skutečného činitele v zemědělství, na rozděleni půdy. Veškeré půdy jest v Rakousku 30 millionů hektarů a z toho jest na Moravě 2,222.216 ha, v Čechách 5,194.810 ha a ve Slezsku 514.678 ha (1 hektar = 5 měřic). Zdaněno: v Rakousku 28,249.864 hektarů 94-17% 2,151.216 5,019.313 498.872

96-84°/0 96-62% 96-93% Daně prosto: 1,750.929 hektarů v Rakousku na Moravě 70.316 v Čechách

175-497 15.806 ve Slezsku

Polí a luk jest: 13,696.582 hektarů v Rakousku na^Moravě 1,371.626 v Čechách 3,142.681 284.134 ve Slezsku

Zahrad a vinic jest: v Rakousku 603.305 hektarů na „Moravě

38.680 v Čechách

70.105 ve Slezsku (zahrad) 6.695 „ Lesů a pastvin jest: v Rakousku 12,432.797 hektarů 736.948 na „Moravě v Čechách 1,767-762 207.894 ve Slezsku

Jezer, močálů a strání jest: v Rakousku 106.445 hektarů na .Moravě 4.541 „ v Čechách

39.704 ve Slezsku 149 „ Čechy dle statistiky mají při plošném obsahu 5,194.518 ha 1,237.085 držitelů statků. Z těchto 43% všech držitelů pozemků nemají více půdy než půl hektaru (27Ž měřice). Celkem osmdesát jedno procento majitelů půdy vlastní úhrnem 12'5% půdy. Naproti tomu 762 osob vlastní 35’6% vší půdy a z toho je 151 šlechticů. Zájmy obyvatelů venkova jsou rozdílné; jiný zájem má 760 velkostatkářů a jiný zájem má 81 procent obyvatelstva venkovského vůbec. Zájmy posledních jsou výlučně proletářské. Výtěžek jejich polí nemůže je uživit. Ti všichni v dohledné době poznají, že nutno nynější schátralý společenský řád odstranit. Jedině zpátečnický stav, v němž vychován byl venkovský lid, umožňuje, že mohou agrárníci domkáře a malorolníky odda- lovati snahám socialismu. (Dokončení.)

íTlístní zpráog.

* II. přednáška v cyklu pořádaném místní od borovou komisí Č. O. S koná se tuto neděli 11. t. m. o 3. hod. odpolední v sále Dělnického domu, „Jak má dělník rozumně žíti“. Přednášeti bude p. Kiihnel z Prahy. Ve víru denní práce a starostí občanských zapomínáme příliš často na své vlastní já a osobní stránku života svého. A přece jest každému život milý a hledí si jej prodloužiti. Docílí toho ale jen rozumnou životosprávou. Thema hořejší nás o tom v mnohém poučí. * Vánoce — pro dítky. Pro dobu vánoční, která pro každé dítko má býti dobou radosti a štědrosti dle tradic panujícího křesťanského světa, připravila naše organisace zábavu, která má výhradně býti věnována dítkám, a jejíž program také přizpůsoben tomu, aby našel porozumění v mysli dětské. Bude to zábava prvá toho druhu. Děti našich proletářů v průvodu svých matek shromáždí se kolem stromku, odkazu to pohanských zvyků, křesťanstvím přejatých, a vyslechnou původ jeho. Z řad jejich pronese dítko proslov, řiditel panáčkového divadla sehraje tklivou tragedii; ostatní program nesmíme dosud prozradit. Poděleny různými dárky vrátí se pak dítky do svých domovů. * Skupina kamenodělníků koná členskou schůzi v neděli dne 11. t. m. o 10. hod. dopol. v Dělnickém domě. * Kovodělníci konají členskou schůzi v neděli dne 11; prosince y 10 hodin dopol. v Dělnickém domě. Účast nutna.

* Dopravní a obchodní zřízenci konají členskou schůzi v sobotu 11. t. m. o půl 9. hod. več. v Dělnickém domě. * Divadlo v Dělnickém domě. V neděli dne 11. prosince t. r. sehraje Dramatický odbor na všeobecnou žádost poutavý obraz z vesnického života: „Černý kříž v lese.“ Doufáme, že hojná návštěva bude našim ochotníkům nejlepší odměnou za jejich námahu a pili. Vstupenky na sedadla v předprodeji u s. Procházky v Dělnickém domě. * XXI. Beseda pro ženy a dívky pořádaná ženským odborem tělocvičné jednoty „Sokol I.“ v Č. Budějovicích konati se bude v pondělí dne 12. prosince t. r. ve velké dvoraně besední. — Pořad: 1. Oko a jeho choroby. (Přednese p. dr. J. Pícha.) 2. Dr. A. Dvořák: Sonatina pro housle a klavír. (Hrají pp. prof. J. Burget a J. V. Novák.) 3. E. Grieg: Písně. (Zapěje slč. Horákova.) 4. Svatopluk Cech: Sníh. (Recituje slč. Jana Maškova.) 5. J. V. Novák: Serenada pro dva klarinety a klavír. (Hrají p. prof. J. V. Novák se svým žákem a p. prof. Ant. Šebestík.) 6. Schneider-Trnavský: Slovácké písně. (Zapěje slč. Horákova. U klavíru p. prof. Šebestík.) Vstup volný. Začátek v 8 hodin večer. * Asyl pro lidi bez přístřeší. V obecním rozpočtu zařaděna byla položka 60.000 K na stavbu asylu pro osoby a rodiny jsoucí bez přístřeší. Asyl bude vystavěn mezi „Slaměným dvorem“ a silnicí „U pěti domů“.

5’83% 3-16% 3’37% 3-07% 48-50% 63-76% 62-62% 51'02% 1-18% 1’75% 6-40% 1'34% 44-01% 34-26% 35-57% 41-67% 0'35% 0-23% 0-04%

* Z tabákové továrny. Do zdejší továrny jest dováženo tolik surového tabáku, že není ve skladištích místa, by tam mohl býti složen. Přes to ale chytré hlavy si umějí v nouzi pomoci. Když není ve skladišti místo, složí tabák na dvoře továrním v hromadu, přikryjí jej přikrývkou neb starýma spu- křelýma hadrama. Tento venku složený tabák do sebe vssaje vlhkost ze země, zmokne a pak hnije. Když si chytré staré hlavy vzpomenou, že by se měly podívati na tabák venku složený, shledají, že jest shnilý. Co potom se shnilým tabákem? Každý rozumný člověk v zájmu konsumentů nechal by jej spáliti v peci k tomu určené, neb zavěsti do hnoje.

Riditel tohoto závodu si patrně myslí, že do kuř- lavého obyčejného tabáku, který kouří většinou dělnictvo, může i takový hnůj zamíchati. Nařídil, by tabák shnilý byl do zdravého tabáku zamíchán a zpracován. Provedl-li se rozkaz řiditelův nevíme, avšak přec pochybujeme. Dělnictvo si muselo dr- žeti nos, šlo-li okolo přes příliš „pácovaného“ shnilého tabáku, štítilo se jej vzíti do rukou, a nyní měl by se konsumovat a kouřit ? Když některá dělnice nevinně zapracuje do výrobku vlas neb se smetáku štětinu, a úředník na to při prohlídce přijde, tak jí trestá. Když ale úředník, třeba to byl řiditel, nařídí zpracovat několik paků shnilého ta- báku-hnoje, není nikoho, kdo by mu řekl, že jest to otrava a zároveň trestné? O to snad mají býti tabákové výrobky lepší, když se pomýšlí na jejich zdražení? Pochybujeme, že by se s tímto správa tabákové režie konsumentům zavděčila. Když dělnictvo žádá to, co podniku by prospělo a zjednalo lepší pověsti, to řiditel Haselbauer zavrhuje. Když žádá dělnictvo nějakou nápravu neb zlepšení, tu starý pán posílá dělnictvo za vrata, a říká, že dostane hodného dělnictva dosti. Ale že by mohl on již jíti a uvolnit místo jinému, to se mu nezdá.

Asi z obavy, že by se takový dobrodinec pro kle- rikální kliku neb Taschkovu nenašel, který by jim držel palec a ochotou přijímal do továrny jejich odporučence. * Turnusové poměry strojního personálu c. k. státních drah v topírně česko-budějovické. Při dnešním tantiemovém systému pánů představených sešnérovávají se turnusy personálu, aby co možná nejvíce s tím „živým materiálem“ se šetřilo (! ?). Bezpečnost dopravy stává se čím dále tím více těmto lidem cizí, jenom když oni nahoru mohou se nějak redukovanou četou vykázati. Tyto poměry v čes.-budějovické topírně 1., hlavně v létě, když více osobních vlaků jezdí, nabývají svého vrchole, když správa topírny s tímtéž personálem jako v zimě (za dopravy slabší) veškeru dopravu osobní chce obstarati. Vzhledem k těmto okolnostem, jakož i k tomu, že personál nebývá při sdě- lávání turnusů ani v nejmenšim respektován, podána soudruhem poslancem Remešem v 65. sezení v červenci t. r. říšské rady interpelace, na kterou dochází jej následující odpověď: „V turnusové skupině I. budějovické topírny kritisované používání strojního personálu od vlaku č. 12 ve 12 hod. 8 min. v noci do Budějovic přijíždějícího k topírenské pohotovosti ráno od 6 hodin,, neodpovídá případným předpisům, když by dotyčný personál k nějaké službě byl potahován; třeba by toto ojediněle se přiházelo, bude patřičná změna turnusu nařízena. Oproti tomu od vlaku č. 10 (v 1 hod. 56 m. odpol.) až k vlaku č. 1, stojí k disposici patřičný více 10 hodin trvající a není tudíž změna nutna.

Poukaz, že personál turnusové skupiny č. I. jenom 6hodinný odpočinek denně má, nebo že personál skupiny č. II. žádnou noc v celém měsíci doma nedlí, se neshoduje, poněvadž personál v prvém případě průměrně 8’5 hod. denně službu koná, v případě druhém pravidelně 15, třeba ne celých nocí v měsíci doma dlí.“ To jest odpověď ministra železnic, která ovšem byla po důkladném prozkoumání a s pořádnou porcí opatrnosti sestavena. A přiznává-li se v prvém bodě pravda, nemohla přece ve všech bodech býti přiznána, neboť tím by byla prokázána naprostá neschopnost představených v topírně. Však z odpovědi vysvítá, že není všechno v pořádku a jsme proto nyní žádostivi, jak rychle budou nepořádky v česko-budějovické topírně odstraňovány. * Pracují si do rukou. Čím dále tím lepší je to v té okresní nemocenské pokladně. Vedena jest v duchu národně sociálním — když dělník přijde a hlásí se nemocen ukazuje se mu, kde nechal tesar díru. S dělníkem jedná se přísně, úředně, komisně.

Zaměstnavatel může pokladnu poškozovati jakkoliv — ovšem ku škodě dělnictva — zejména je-li tak trochu vlastenec. S tím si správa pokladny rozumí, pracují si do rukou. U kamenického mistra Zemana pracovali do 5. prosince dva dělníci, kteří nastydnuvši, onemocněli. Když hlásili se v pokladně, bylo jim řečeno, že jsou již od 22. listopadu zaměstnavatelem odhlášeni — jednomu dán byl lístek k lékařské prohlídce a druhému odepřen; podpora nemocenská byla však odepřena oběma. A Zeman jim ještě dne 3. prosince strhl příspěvky na nemocenskou pokladnu. Pokladna byla v případě tomto povinna nemocenskou podporu oběma onemocnělým poskytnouti, a hojiti se na zaměstnavateli, který odhlasovací manipulací příspěvky dělníkům stržené pokladně neodvedl. To však páni v pokladně neučiní, nesmí si rozhněvati zaměstnavatele, kteří pomáhají národním socialistům, aby pokladna byla v jejich rukách. Dělnictvo ale trpí tímto stavem hrozně.