1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dno 2. února 1904.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. lIsty
přodpláeí ne
v Praze v adininistraci
na měsíe
na čtvrt leta . . .
s dvojí donáškou z K so
na měsí
B dtvit ita . . . . 7 k o9k
ve slstách: 2 K So
na uněsíc .
Poštou:
a m
aria : . . . 9 K oi
s dvojí zásilku
a rř
na čtrrt lota : . . 11 K so
Praha
5
article
Onešní číslo pra Prahu Je a 10 stranácl.
Onešní číslo pra Prahu Je a 10 stranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde ve středu dne
3. února t. r. v obvyklou ho-
dinu ranní.
Praha
6
article
Nesnáze nadešly
Nesnáze nadešly
Vtip pruské politiky odjakživa záležel
v tom, rozdvojovati Rusko a Rakousko vzájem-
nou řevnivosti a používati jednoho proti dru-
hému na svůj probpěch. Vtipem tím pomáhá
sobě i dnes chytrý Bülow při vyjednávání o
nové obchodní smlouvy Německa s Ruskem
Rakouskem. »Ze samé šetrnosti« prý k věr
nému svému spojenci na Dunaji, z »blahovol
ných ohledů« na státoprávní a ústavní jeho ne
snáze domáci nevypověděl Rakousko Uhersku
vyprchávající obchodní smlouvy a nenalehal na
sjednání nových na základě vřízného« prohib
tivního celního tarifu německého, nýbrž jal se
za to tím pilněji vyjednávati o obnovu obchodní
smlouvy Německa — s Ruskem.
Kdyby se vyjednávání s Petrohradem bylo
Němcům žádoucně dařilo, byl by nepochybné
dobrý pan Bülow shovíval a čekal vůči svému
milému spojenci podunajskému ještě hodně
hodně dlouho, nechávaje Körbrovými ducha-
plnými officiosy ve Vídni chválit své šlechetné
spojenecké srdce až do hallelujah. Avšak Ru-
sové jsou na štěstí své aspoň tak bystrýmia
obezřelými obchodníky jako Němci berlinštía
nedají se tak snadno při uzavírání obchodníeh
smluv od dobrých sousedů ošidit; zkrátka;
rozdělané a již hezky pokročilé vyjednávání
mezi Berlínem a Petrohradem asi před měsícem
počalo se příčit a hatit, až k nemalé mrzutost
pánů berlínských téměř uvázlo.
Němec
Bülow
Körbrový
Rusko
Rakousko
Německo
Dunaj
Petrohrad
Vídeň
Berlín
7
article
Nuž, tu si vtipná hlava pojednou vzpomněla
na Rakouskol Což aby s tím počal nyní
honem vyjednávat o novou obchodní smlouvu
Tím by věru učinil na houževnaté Rusy patřičný
nátlak, aby se stali povolnějšími a nutili se
skoncovati obchodní smlouvu svou s Berlínem
dříve než tento uzavře ji s Vídní a Peští. A tak
tedy ohlásil z nenadání — asi před třemi ne-
dělemi — německý vyslanec při dvoře vídeň-
ském hr. Wedel panu Körbrovi, že vláda
německá — nemůže děle čekat, alébrž
snažně si přeje, aby Rakousko již konečně po-
čalo se s Nömeckem o příští obchodní poměr
vvůj pilně smlouvat.
Kdyby to nebylo právě Německo, nebyl by
si snad pan Körber takou urgenci bral přílis
k srdci, nýbrž moudře si pomyslil, že na vyta-
hování rozpálených kaštanů pro cizí je času
dost. Avšak vůči Berlínu kdež pak! — Ještě
před měsícem (9. ledna t. r.) muhl na veřejné
voličské schůzi ve Starém Brně německý posla-
nec Lecher žehrat na Körbra, že nečiní pra-
žádných příprav ku projednání celního tarifu
rakousko-uherského, tohoto předpokladu pro
všechny obchodní smlouvy s cizinou, však hle,
dnes už — vděk pruské urgenci — konuji
delegáti rakouské i uherské vlády ve
Vídní porady o sjednání přišti obchodní smlouvy
Rakousko- Uherska — ne sice s Ruskem — ale
s Německem.
Tím pak nadchází Körbrovi éra stále o
dalovaných, však již neodkladných a nesnad
ných zkoušek státnikových.
Do nedávna stavěl se bezstarostným hrdinou
dne, vyzývajícím nebezpečí a smějícím se všem
nakupeným překážkám na cestě své. Dával nám
Rus
Wedel
Körbr
Körber
Lecher
Berlín
Vídeň
Pešť
Rakousko
Německo
Brno
RakouskoUhersko
Rusko
8
article
svými offieiósy s náramnou srdnatosti zvědět
že se pranic nebojí naši hrozicí obstrukce proti
celnímu tarifu s Uhry, že si ví rady a pomoe
už předem i s uherským vyrovnáním i s ob-
chodními smlouvami s cizinou, že to všechno
dokáže bez nás i proti nám, jen to luskne!
»Vytrvají li Češi v obstrukci, nebude jim
v tom nikdo bránit — zněl zpupný výsměch
jeho tiskových mameluků (»Neue Freie Pressee
jako »Bohemie«) — ale oni budou ještě dále od-
raženi, aniž by svou taktikou dovedli vládu ve
hnati do soutěsky. Jsou to falešní přátelé Čechů
kteří jim namlouvají, že záležitosti obchodně-
politické mohou vládu donutit k uzavření smíru
s obstrukel českou. Jsou to falešní přátelé, po-
něvadž budí v Češích takové naděje, aby je po-
vzbudili ke svěžímu odporu, kdežto skutečnost
a události takovým nadějím a podnětům ne
odpovídají. Lze naopak s největší ji-
stotou poznati, že z věcí obchodne
politických nevzejdou ani vládě
ani státu naprosto žádné nesnáze
a rozpaky, kteréž by straně ob-
strukční mohly přiněsti nějakých
výhod; ani dnes, ani později. ..«
»Nechť si obstrukce česká zabrání parlamentu,
že týž nebude schopen, aby v čas vykázal ra-
kouské obchodní politice dráhy její — však
o tom nieméně není pochybnosti, že vláda do-
vede přes všechnu obstrukci již
všechny hospodářské potřeby státu
obstarati, jak co do poměru k cizině tak
i co do poměru k Uhrám«
Čech
Čecho
Uhry
Bohemia
Neue Frei Pressee
9
article
Ba ani odporu maďarské opposice se trou-
falý »hrdina Körber« nelekal, nýbrž ohlašoval
svými officiosy stále, že i kdyby parlamentní
projednání celního tarifu a obchodních smluv na
krásně v obou parlamentech dualistické říše
habsburské selhalo, nieméně proto přece její
hospodářské a obchodní zájmy budou oběma
vládami v nových smlouvách obchodních v čas
dobře opatřeny. —
Avšak nepodobá se, že by byl všemi těmito
bramarbariadami svých officiosů koho hrubě
přesvědčil a ukonejšil. Ani svých vlastních ně-
meckých stoupencův a pomahačů ne! Z dou-
bravy německo-ústaváckých listů nešumí pra-
žádný ohlas důvěry, naopak ale se všech stran
ozývá se jen panický strach z věcí přištích,
obchodním, továrnickým a průmyslovým světem
německým lomcuje úzkost, jak nás opět Ně-
mecko při obnově obchodních těch smluv ohne,
jako vždy, i když je projednávaly parlamenty
cislajtánský a uherský. Bez brnění, beze
síly, nepřipraveno a rozháráno že vychází
Rakousko do obchodního zápasu s cizinou, která
si asi dá draze zaplatit ty krátké a provi-
sorní obchodní smlouvy, jež může Rakousko
za daných okolností nabídnouti. Většina těchto
žalujících a naříkajících Jeremiášů ovšem klne
nám, že prý jsme vši tou bídou Rakouska vinni,
my Čechové. Nuž — včera a tempo dr. Pacák
lapidárně ukázal na ty pravě a vla s t n
vinníkyl
Körber
Jeremiáš
Čecho
doktor
Pacák
Rakousko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. února. (Polské koloa
české požadavky.) Ve stati „Boj o uni-
versity“ shledává krakovská „Nová Reforma“,
že Čechové, domáhajíce se zřízení druhé české
university se sídlem v Brně, žádají jen to, co jim
vzhledem k jich počtu a poplatnosti náleží prá-
vem, že jich požadavek jest rázu čistě kultur-
ního, kdežto požadavek Němců, aby se v Brně
zřídila nová, již šestá universita německá, jest
požadavek politický. „Národnostní zápas — píše
Čecho
Němec
Praha
Brno
12
article
dále — vytvořil v Rakousku skutečně již ne-
možné poměry, když při zakládání nejvyšších
vzdělávacích ústavů mají rozhodovati jedině
ohledy politické. Proti tomu mají co nejrozhod-
něji protestovati všechny parlamentní kruhy, jež
v zápase tom nemají bezprostředního zájmu.
Nemá-li nynější kabinet odvahy, aby na Němce
energicky zvolal „quos ego“, pak jest povinnos
přinutiti jej, aby složil vládu do jiných rukou.
Spor česko-německý skládá se dnes tak, že ne-
splní-li se aspoň tento spravedlivý český poža-
davek, nemožno naditi se změny v parlamentn
taktice české delegace a bez té změny jest uzdra-
vení parlamentu nemyslitelno. Jestliže tedy pol-
ské kolo, jak stále o sobě tvrdí, skutečně touži
po uzdravení parlamentu, pak jest povinno
vrhnouti celý svůj vliv na vážku ve prospěch
onoho českého požadavku. V opačném případě
vezme na sebe značnou čásť odpovědnosti za
další, i pro Halič velice škodlivý rozklad rakou-
ského parlamentu.
Němec
Rakousko
Halič
13
article
V Praze, 1. února. (Před schůzí uher
ské delegace.) Prvá schůze uherské dele-
gace, jež se bude konati ve středu o 3. hodino
odpoledne, bude dle „Budap. Tagbl.“ rázu in-
formačního. Bude totiž nutno nejprvé se dohod-
nouti, v jakém pořadu delegační výbory projed-
nají jednotlivé odbory. Nejvíce pozornosti, jak
přirozeno, věnováno bude v Uhrách jednání vý-
boru vojenského, jež má vrhnouti jasné světlo
na veškery sporné otázky vojenské. Opposiční
členové delegace, mezi nimi i hr. Apponyi, dali
se vřaditi vesměs do tohoto výboru. Předsedou
vojenského výboru jest Kolom. Szell, kterýž jest
zároveň místopředsedou celé delegace, ale bude
se moci věnovati jen vojenskému výboru, poně-
vadž předseda delegace hr. Jul. Szapáry jest již
zdráv a bude delegaci předsedati. Ryt. Pitreich
podá v uherském vojenském výboru podobně.
jako v rakouském, obširné exposé, jež se slane
podkladem rozpravy výborové. V peštských poli-
tických kruzích se očekává, že uherská delegace
ukončí své práce asi do 20. února, tak že by
uherská poslanecká sněmovna mohla v ponděli
23. února apočíti opět své práce.
Jula
Ryt
Praha
Uhry
poslanecký sněmovna
delegační výbor
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
V Praze, 1. února.
Praha
16
article
Zmařený finský attentát.
Policejní ředitel finského gubernského města
Vasy kapitán Knegelm obdržel nepodepsané
psaníčko, aby se ten a ten večer dostavil n
milostnou schůzku. Za zehvili přišla k němu
mladá Finka a varovala jej před tím dostave-
níčkem. Vyzradila, že ona sama to psaní psala,
přinucena k tomu dvěma studenty, kteříji
diktovali a polom ozbrojili dýkou, aby ji kapi-
tánu vrazila do srdce. Kapitán na dostaveničko
šel, ale za ním kradli se policejní strážníci.
Oba studenti už tam čekali, aby viděli výjev,
který nastrojili a bude-li třeba, útočnici přispěli
na pomoc. Byli zatčeni. Jeden je farmaceut
helsingforské university Otto Erikson. Druhý se
jmenuje Konrad Westlin. U prvého byl nalezen
nabitý revolver, finský nůž a gutaperčová hůl,
u druhého dva nabitě revolvery, finský nůž a
gulaperčová hůl. Kromě toho Westlin měl při
sobě sňůru, jež byla patrně určena za osidlo
na krk. Na jich udání byl zatčen třetí jejich
druh, železničný mazač Tong, u něhož v bytu
nalezena velká hotovost. Tong byl duší podniku.
Policejnímu řediteli, jakmile byl by postřelen
padl, mělo být na krk zadrhnuto oko a měl
býti zatažen pod led. Vyšetřování se vede.
Knegelm
Finek
Erikson
Westlin
Vasa
Tonga
17
article
Anglický zákon proti přistěhovalcům.
»Daily Express« dovídá se některých po-
drobnosti o zákonu proti přistěhovalcům, kterýž
bude podán anglickému parlamentu tento týden
hned po jeho sestoupení. Dle zákona toho bude
musit na příště každý cizí přistěhovalec před
ložiti průvodní list, jenž obsahovati musí ze-
vrubně udaje o předchozím životé jeho. Bu-
dou-li udaje ty jemu nepříznivé, anglické úřady
nedovoli mu na břeh vstoupiti. Lodi musí pak
osoby takto odmitnuté na vlastní útraty zpět
dopraviti. Vystěhovalci budou podro-
beni po 5 let přehlídce policejní.
Úřady mají právo zakazovati jim usídlení vji-
stých okreslch, kde už jest veliký nával cizineů.
Možno jest prý, že také cizinci, v Anglii již
prodlévající, budou na čas policejní dohlíde
podrobeni.
Anglie
Daily Express
18
article
Nové zasedání sněmovny anglické,
jež zahájena bude tento týden, bude, jak jsme
minule již podotkli, ve znamení fiskální politiky.
Politika ta vynesla již na povrch pověsti, že z
zasedání toho dojde i k utvoření nové střední
strany, jejímiž vůdci mají býti lord Rosebery
vévoda z Devonshiru. Oba shodnouti se chtějí
prý na základě, že by Rosebery, dosud předák
opposičních liberálův, opustil nadobro politiku
samosprávy pro Irsko, kterouž opustil dříve už
na polo, a že by vévoda zřekl se známé osnovy
zákona vyučovacího, proti němuž vytrvale vy-
stupují obce odštěpencův ústavních. Více snad
zvíme o novém utvoření strany na schůzi. libe-
rálních unionistů, kterou Chamberlain svolal na
3. únor a kdež chce žádati za schválení toho
že užil peněz celé strany té k propagandě pro
celní projekty své, ač těchto neschvaluje c elá
strana ta a — ne na shromáždění ve staré rad-
nici londýnské, kdež má mluviti vévoda z De-
vonshiru. Zde ovšem po ukončení řeči neděje
se usnesení o resoluci, nýbrž hlasuje se prostě
o projevu díků vévodovi. Lord major sám bude
tu předsedati.
Rosebery
Chamberlain
jítvonshir
Devonshire
Irsko
19
article
Doživolní senátoři francouzští.
Úmrtím senátora Deschanela počet doži
votních senátorů francouzských klesl La 10.
Osm z nich bylo v prosinci 1875 při ustavení
republikánského senátu národním shromážděním
zvoleno. Jest mezi nimi i Wallou, otec nynější
ústavy francouzské, Berenger, dále věvoda
d'Audiffret a j. Dále zvoleni byli Berthelot 1881
a 1884 Marciěre senátem samým. Od r. 1884,
kdy zastavena byla volba doživotních senátorů,
zemřelo těchto 65 a nahraženi byli senátory
volenými departementy. Los nyní rozhodne, kte
rému departementu mandát po Deschanelovi
připadne. Kraj sekvanský má ještě právo na dvě
nová místa v senátu, vedle těch pak devět de
partementů má právo každý na jedeu taký
mandát senátorský.
Nový řád pro konklave.
Dřívější zprávy své v záležitosti té doplňu-
jeme ještě těmito zprávami: Starý, nynějším
poměrům již nevyhovující řád pro konklave,
zaměněn bude Piem X. řádem novým. Za místo
konklave má na příště výslovně býti určen Řím,
leda že by se naskytly překážky nepřekonatelné.
Právo veta jednotlivých národů bude budoucně
kanonicky odstranéno ustanovením, že každý
kardinál při vstupu do konklave musí odpři-
sáhnouti, že nedá žádným vlivem cizím př
výkonu volby na sebe působiti. Kdož jednuti
Berenger
Audiffret
Berthelot
Stará
Pius
Řím
Walla
20
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vd polední
. . . ua zk
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
edpolední . . . . . . . . 3h
Inserá ty
plati se hotově rapřed
Přadplscení a inserty přijímá sdminí-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těk redakee
tiskárna a eapečico „ Národnich Liistá“.
Rukopiky so novzacují.
Marinnský ulice
Národnich Liistat
Inserý
21
article
budou jinak, budou potrestáni vyloučením z
konklave, ano i vyobcováním. Také velmi vy-
soké poplatky při jmenování kardinálův mají
býti odstraněny. Ve Vatikánu jsou velmi rozzlo-
beni zprávami pařížského tisku o chatrném
zdraví papeže. Osoby, jež se s Piem X. stý-
kají, ujišťují, že zprávy ty jsou bezpodstatny
Prazvláštní plány Německa.
Petrohradský dopisovatel pařížské »Patrie
sděluje listu svému: »Osoba, jež svým postave-
ním může býti o věcech těch spolehlivě infor-
mována, ujišťuje mne, že mezi Dánskem
Německem uzavřena byla smlou va.
(Toto tvrzení bylo námi dříve již zaznamenáno
z jiného pramene.) Kdyby Anglie byla stržena
Japonskem do války s Ruskem, Německo obsa-
dilo by bezprostředně na to se značnými silami
a v přátelském úmyslu Kodaň, uzavírajíc tak
moře Baltické a zamezujíc tím ruským lodem
z moře vyplouti a anglickým do moře toho
vniknouti. Vilém II. dychtí po zně m-
čených přístavech ruských Rize
a Revalu. Ten či onen, neb oba mohly by
Německu býti postoupeny Ruskem, válkou vy-
čerpaným, náhradou za ochranu zmíněnou, jež
by mu mohla býti zvláště užitečnou v takové
době kritické. Při neodvratném dělení Číny, jež
by nadešlo za války, Německo chce vy-
hraditi sobě Pekin a provincie okolní.
Pozoruhodno jest, že Němci radili nedávno již
Dánům, aby zřídili tvrz, určenou k obraně Ko-
daně, jež by se budovala pod jich dozorem.
Netřeba také zapomenouti nedávné oficiální ná-
vštěvy Viléma II. v Kodani, při níž byl prová-
zen kaneléřem Bülowem, jakož i pozdější ná-
vštěvy dánského následníka v Berlíně«. Rozumí
se, že všechno toto tvrzení »Patrie« podáváme
s reservou.
Pius
Vilém II
Reval
Němec
Dán
Bülow
Vatikán
Německo
Dánsko
Anglie
Japonsko
Rusko
Kodaň
Čína
Peking
Berlín
Patria
22
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
na včerejší odpoledne byl svolán ke druhé řádně le-
tošní schůzi, aby vyřídil třiatřicet odstavců jednacího
pořadu. Jedna záležitost, která vzbudila nemalý roz-
ruch a zájem majitelů a přátel psů, na jednací pořad
vůbec nebyla položena, t. j. návrh na zvýšení dávky
ze psů z 8 na 15 K ročně. Protest majitelů psů byl
ze schůze na Střeleckém ostrově tak mohutný, že
návrh ten snad vůbec ani nebude dán k rozhodnutí
sboru a že asi při opětném uvažování v radě měst-
ské bude definitivně pochován. Válečné tažení slovem
i písmem a tiskem zahájené na zachování staré kol-
kovny v Dlouhé třídě bylo poněkud předčasné, nebol
otázka zbouráni tohoto domu ani nebyla dána na
jednací pořad včerejší schůze. Zdá se však, že obhájci
další existence kolkovny nezvítězí, neboť v žádné
straně na staroměstské radnici nejevi se velké nadšeni
a zvláštní zalíbení pro zachování kolkovny. — V kru-
zích řemeslnických za to tím značnější pozornost
vzbudila otázka postavení obecního domu, v němž
by byla umístěna některá řemesla. Odmítavé stano-
visko technické komise vzbudilo roztrpčení, kterému
měl býti dán výraz při debatě ve sboru. — Kluba
sdružení svobodomyslných obecních starších konaly
před schůzí sboru porady.
Praha
obecní dom
23
article
Schůzi sboru zahájil starosta p. dr. Srb v přílom-
nosti obou náměstků pp. dra. Groše a Seiferta po 1/45.
hodině odpol. Galerie velmi četně navštívena
Starosta p. dr. Srb věnoval vřelou vzpomínku
zesnulému členu sboru p. Aug. Marsanovi, jehož pa-
mátce vzdali členové sboru čest povstáním.
Při interpellacích ujal se slova nejprvé ob. st. pan
Prášek, jenž slěžoval si, že od zemské obrany pro-
střednicivím doručovatelů magistrátu dostává německá
sdělení. Poněvadž příjem německých listin odepřel,
zřízenci připevnili je na dvéře bylu. Řečník zmíniv
se o tom, že bylo by nejlépe, kdyby zemská
obrana a domobrana byla spravována
zemskou správou, jak tomu je v Uhrách, žádal
p. starostu, aby k tomu působil, by magistrát praž-
ský českým občanům jen české přípisy vojenské do-
Srb
Groš
Seifert
Aug
Prášek
Uhry
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na slovanský vzduch
Rok za rokem v naší společnosti turistika
nabývá větší a větší obliby. Zapadněte do kte-
réhokoliv kouta světa, za kterékoliv doby roční.
jsou-li tam vůbec turisté, budou tam jistě i zá-
stupci české obce cestovatelské. Přes to však
u nás posud cestuje se takořka beze vší soustavy
Náhoda slepá a ještě slepější moda určují popud
i směr většiny připadů naší turistické mobilisace.
Dnes je u nás modou, a sice otrocky, bezhlavě
od sousedů odpůrců přijímanou módou, jezditi
ku pobřeží německého moře. Mořské lázně He-
ringsdorf, Misdroy, Ostende i Blankenberghe
vítají české cestovately v hojném počtu. Ne roz-
mysl vlastní, ale společenská (davová) nák a za
(co slyším, že provedl soused, dostanu chuť, pro-
vésti sám), je tu hlavním pružidlem jednání.
Ostatně i blízkost příležitosti, pohodlí, komuni-
kace, komfort spolupůsobí na úkor vlastní idey
a potřeby. Také v turistice horské není lépe. Ně
mecké Alpy hemží se českými horolezci. Jsme
i v těch oborech zapřaženi do vleku sousední
starši kultury. Je na snadě, nemáme-li v tom
spřežení úplně pozbýti vši schopnosti osobitěj-
šího počinu, že třeba postupovati vědomě a sou-
stavně. A tato potřeba svébylnosti vede v oboru
turistickém k cestování — do slovanskýeh
zemí.
Ostende
Heringsdorf
Misdroy
25
article
Možnost, na štěstí, je dána a není daleka.
Chcete mořské lázně? Od Crkvenice na ji
všecko pobřeži chorvatsko-dalmatské až ke Ko-
toru skýtá rozkošná místečka, jež plně nahradi
pochybnou hostinnost břehů baltických. Chcete
na hory? Jsou tu Slovanské Alpy, plné vděčných
partií, jsou rozkošná střediska na Bledu, Jezer-
sku, jsou tu slovanské Tatry s útulným Zako-
paným, kde všude lze okřáti mezi bratry . ..
Jen dobré vůle je třeba a trocha vymanění
z otěží paní Módy. Až v naší turistické společ-
nosti nabude vrchu zásada: „především užšt
vlasť, pak země slovanské a pak teprve cizina!“
začne vše také jinak vypadati s naší, tak bolest-
nou dosavad vzájemností slovanskou, slovy hlá-
sanou, ale skutky málo dokazovanou!
Věru, vděčné jsou výlety do zemí slovan-
ských a kdokoliv z našich s porozuměním a bez
předsudků vyjel si do slovanské země, nikdo
nelitoval.
Chci také o podobné cestě vypravovati.
Šlo o výlet na slovanský Jih. Máme smlu-
veno dostaveníčko na Velikonoce v Dubrovníku.
Není mnoho času na zbyt a tentokráte má jíti
cesta nikotiv po moři! Tedy zadem, letem pře
Bosnu! Představte si scenerii: jarní nálada, ná-
draží v Pešti. Malý vagon II. třídy, určený ku
přímé dopravě až na hranice Bosny, je přecpán.
ko
Alpy
Bled
Dubrovník
Bosna
Pešť
26
article
Stěží našlo se místečko v koutě. Obecenstvo, po
většině Turci a Semité obchodníci, Kupé na-
plněno dýmem laciného tabáku, hovory o drahém
zboží... Uháníme už pustami uherskými. Miji
hodina za hodinou, nic nenaskýtá se oku než
pláň, tu tam vesnička, hejno čápů, stádo roz-
běhlých koní... Mimo Subotici a Sombor není
pozoruhodnější stanice. Nekonečná, umořujíeí
jednotvárnost kraje, snad ještě podpíraná nudnou
náladou nedělního odpoledne, která i z města
ven daleko do prázdna přírody vyzařuje. Šeří
se a za Samborem konečně změna! Letíme kolem
— hořící vesnice. Ponurý effekt! Požár v pustě!
Řezavý kontrast do obrazu turistické nálady!
U Gomboše přeplavili vlak na prámu přes
Dunaj, rozvlněný, třpytující bledým svitem mě-
síce. Za Dunajem přisedl do kupé bratr Polák
z Krakova, obchodní cestující. Nabízí v těchto
končinách patentní zámky, krakovský saláma
ruské cigarety.
Kolem 11. hod. vyjíždíme do nádherné,
maurským slohem provedené budovy nádražní
v Bosenském Brodě. První a poslední pěkná bu-
deva staniční. Dále do země jsou stanice —
výstavnosti našich lokálek.
Vsedáme do bosenského vlaku. Vagony jsou
pohodlny, dvě osoby se v nich pohodlně vyspí.
Nás je více. Možno leda chvílemi podřimnout.
Ráno, s probuzením jsme v novém světě. Divoká
krajina, plná bystřin, hučících řek, vodopádů
skalnatých, romantických tvarů horských, ori-
ginálních tureckých hnízd, přilepených na skály
— bývalých hradů loupežných — obyvatelstvo,
sám turecký kroj, scenerie tak zvláštní, pestrá,
slevanskému oku i sluchu tak zajímavá!
Jen toho lijáku kdyby nebylo, spokojenost
byla by úplná. V Sarajevě je půlhodinná za-
stávka. Kupé se vyprázdnilo, zůstal jen Vídeňan,
jedoucí na návštěvu k synovi, dobrovolníkuv
Turek
Gomboš
Vídeňan
Subotica
Dunaj
Krakov
bosenský Brod
Sarajevo
27
article
Mostaru; vedle v damském oddílu je jeho žena
a dcera. Vstupují dva srbští popové. Jeden kolos,
zarostlý mohutným, černým plnovousem, druhý
slabý, s pichlavým hlasem. Je ponděli ráno,
přede mnou na stolku leží sobotní „Národní
Listy“. Hřebíček k navázání známosti. Už jsme
také v živém rozhovoru. Pomáhám si ruštinou,
srozumujeme se dokonale. Oba popové jsou ne-
únavní ciceroni. Vykládají, co z okna zahlédneš
a když hustá metelice zakryla vyhlídku, vyptávají
se na české věci. I malou lekci z národní poesie
a hudby jsem dostal. Notují úryvky národního
zpěvu hrdinského s takovou vřelostí, až ubohý
Němeček bere do zaječích, hledaje útulku v sou-
sedním damském kupé.
Jedou se mnou skoro až do večera . . . až
za starobylý, originální Mostar. Tu tam, na sta-
nici vítá je deputace popů a měšťanů. Shledávám
čím dále zřetelněji, že se nacházím vlastně ve
společnosti vynikajících sloupů zdejší pravo-
slavné církve. Na jedné stanici dosáhl projev
úcty rozměrů až obdivuhodných. Bylo to v Ja-
blanici. Na perroně čeká statný nadporučík ra-
kouského vojska, přiskakuje k vozu a div di-
vouci! líbá uetivě ruce obou popů ... Je to je-
jich žák, přidělen je posádkou do české Plzně.
tráví však doma v Jablanici tříměsíčnou do-
volenou . ..
Hřebíček
Němeček
Mostar
Jablanica
28
article
Seří se. Popové blíží se k domovu. Jeden
z nich vyžádal si ode mne „Národní Listy“
Klade číslo opatrně do spodní kapsy černé řízy
povídá polo žertem, polo vážně:
— Teď mám bombu v kapse ... Kdyby
ji tak u mne našli! ..
Osaměl jsem v kupé. Trať stále stoupá. Nej-
krásnější čásť serpentinami se vine stále výša
výše... Pod námi do široké dálky prozírá kra
hercegovský. Už jen skály a kosodřevina mihají
se v šeru. Tu tam stádo beranů, pasák, tulící se
do hrubě houně... pak vše se noří do tmy. Řada
malých, opuštěných stanic. Mám pocit, že už
nikdy nedojedeme živějšího kraje... Dostupu-
jeme hřebenu pohoří, odtud budeme zase kle-
sat... až k samému moři.
Na hřebenu chudé stromovi prohýbá se
pod nárazy zuřivé bory. Pozoruji vzrůstající
vzteky rozpoutaného živlu. Vlak pádí srázně
dolů... V závratné výši, když měsíc vysvitl,
zamíhl se čarovný pohled v zátoku mořskou.
Řeka Ombla zde vyvěrá ze skály a v nedlouhé
pouti své vlévá se do moře... Cítím už chlad
přímořského vánku. Ještě ostrý zákrut v levo za
skálu a z temna noci vynořila se světla. Jsme
v Gruži, přístavné stanici dubrovnické. Po tří-
denní skoro cestě, jako z klece vyprostěn, vyska-
kuji radostně na perron. Čeká mne otevřená ná-
ruč. V uzavřeném povoze jedeme podél obruby
šlehaného vichrem moře do Dubrovníka. Vichr
úporně duje do kočáru; zdá se co chvíli, že ná
převrhne. Konečně předměstí Píle, villová čtvrt,
kde mezi zahradami spletitou uličkou zdí ubí-
ráme se k rodinnému obydlí. Pozdě do noci na
verandě, s vyhlídkou na rozbouřenou hladinu.
těšíme se svému shledání ...
Rozkošné dny dubrovnického jaral
Na obzoru ani mráčku, jasně modrá nebes
báně radostně se klene nad široširým zrcadlem
mořským.
Vichr
polo žert
29
article
Vůkol nás k rozpuku se hlásí květena
v pravdě tropická: palmy, cypřišové háje, mohut
né listy aloi, oranžerie a citronové stromy, vše
plno ovoce ... Oku našince pastva překvapu-
jíci na přírodu, sálající zde všemi kouzly žha
vého jihu.
Břeh terasovitě se zvedá nad hladinu ve
randovité naší zahrádky — rozhlížíme se v pravo
v levo, po sousedních letohrádeích, rovněž ob
klopených zahrádkami, jako nalepených na vy
sokou stráň, již vévodí mohutná tvrz Imperial.
Pod námi, v levo, vlastní Dubrovník, obtočený
starou massivní hradbou. Projdete-li branou.
octnele se na hlavní třídě Stradoně, vedoue
ku protější druhé bráně táhlého městečka. O
Stradony v pravo, v levo, přímočarně odbočuj
uzounké uličky, křižovány jinými rovnoběžkami.
Pyšný Dubrovník, přes drobounkou svoji bytost.
nezapře svůj aristokratism, ani u výstavnosti.
Aspoň na hlavní třídě. Zdejší „Široká ulice“ nen
snad ani 3 metry široká, ostatní uličky jsou
značně užší. Dojem čistě italský: prádlo — ne
vždy půvabné — vyvěšeno z okna a nečistoty a
špíny dost a dost.
Cizinci usazují se raději před branou, ve
villovém předměsti Píle. Zde je vskutku rozkoš,
najati si byt na nějaký týden, v době, kdy u nás
trvá počasí drsné a stráviti zde nejrozkošnější
jaro uprostřed skvostné scenerie ryzího slovan-
ského kraje.
Imperial
Dubrovník
30
article
Vyjdeme-li ze Stradonu 2. branou na silnici
podél moře k jihu, staneme oslněni pohledem
na věčně zelený ostrůvek Lakromu. Asi 5 minut
trvá přeprava parníčkem. Rajský zde koutek
— plný palem, pomerančů, citronů a cypřišů,
druhdy majetek nešťastného Maxmiliána ameri-
ckého, dnes ve správě klášterníků... V opu-
štěné pevnůstce rakouské na vrcholu Lakromy
našel jsem řadu českých jmen.
Život proudí Dubrovníkem v pravdě jižní.
Od rána plní se ulice venkovany a venkovankami
z Hercegoviny i z jiných končin. Vedle dalmat-
ských nosičů a prodavačů, nejpestřejší kroj mají
Konavljanky a Hercegovky. Na tržišti vedle ob-
vyklých potravin prodávají na malých mističkách
kelečka smetanového škraloupu do kávy a
čerstvě nalovené ústřice..
Odpoledne pálí slunce a Dubrovník je
pustý... Za to večer začíná živá promenáda.
Po Stradonu valí se davy, pestře promichané.
Lid mísi se tu s pány, hlučí, směje se a baví.
Maxmilián
Dubrovník
Hercegovina
Lido
31
article
Občas za krásných nocí bývají koncerty na ná-
městí před radnicí (kapelník — to se ví! —
Čech, pan Čížek, ochotný průvodce po Dubrov-
níku) a když pozdě v noci vrátili jste se domůa
sladce usínáte, vzbudí vás z uličky mezi zahra-
dami tóny sladké mandolináty a krásný mužský
sbor, vyburcují obyvatelstvo z vill. Dámy v sou-
sedství mají podnět k samolibým domyslům ...
Zachce-li se vám výletů, je Dubrovník
stvořen východiskem. Ku pramenům Ombly,
k obrovským platanům v Kanosse, do čarovné
boky Kotorské a na Černou Horu... Co může
býti lákavějšího?
Zimní a jarní doba je výletu na slovanský
jih nejpříznivější.
V nejvíce navštíveném „Hötelu de la Ville“
skoro po celý loňský týden velkonoční zaujímala
česká společnost stálou velikou tabuli o 30—40
osobách! Denně se arci mnoho měnilo, ale stá-
lých nás zůstávalo přece aspoň 15. A nebyli
jsme nikterak smluveni z domova! Sjeli jsme se
zcela náhodou, jen tím, že všichni vedeni jsme
byli myšlenkou, poznati čarovný, pohostinný,
slovanský jih!
A nelitoval z nás nikdo!
Čo
Čížek
Dubrov
Ombl
Dubrovník
Černá Hora
Hötel jít le Villa
32
article
Dr. B. Prusík
Prusík