ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c570c490-8f15-11dd-babd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 91, person 53, org 9, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Hežm
4 masthead
poi
5 masthead
Číslo 214.
6 article
Na ranní a večerní listy předplácí se: V Praze v administraci- na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsl na dvrtist: . K edk ve úilialkách na měsio . . . . . 2 K 80 něstn. Poštou. s dvoji zásilkou na měslo. . . ple na dtvrt lsta . . . I K doh
Praha
7 article
Vládní plán k řešení krise v král. Českém. (Zemská správní komise nemá poli- tického rázu. — Nový politický řád v Čechách. — Volební oprava na zá- kladě zájmových skupin.) Z Vídně, 6. srpna. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše k situ ac včechách: „Nelze se diviti, že nedávná zvláštní opatření učiněná v zájmu dalšího vedení zemské správy v Čechách, trvale zaměst- návají veškeré veřejné mínění v zemi. Proti projevovanému při tom sklonu, aby úmysly vldy při jejím postupu byly kritisovány a vykládány z hledisek vlastních stranni- ckých stanovisek, dlužno ještě jednou se vším důrazem prohlásiti, že propostup vlády byla rozhodnou výhrad- ně věcná nutnost odpomoci ochabnutí zemské správya vzcházejícímu z toho těžkému poškození veškerého obyv a tel- stva. Hájíc dle své povinnosti zájmy ve- řejného dobra, nemohla se vláda mýliti žádnýmni úvahami, které by snad spočívaly ve strannických momentech, vycházejících z její sféry. Tímto zásadním nazíráním byl předem pevně vymězen oborúčielnosti a pů- sobnosti zemské správní ko- mise. Jako orgán pro dočasné zastá- vání ryze správních funkcí nemá polin tického rázu. Důležitý úkol— sjed- nati podklady pro nový poli tický řádvčechách — byl zatím svěřen jinému foru. Tam bude za součinnoVti důvěrníků obyva- telstva opětně podniknut vý- znamný krok kudalšímu vývoji národního práva obou národ- níchkmestů v zemi a k slušné mu vyrovnánijejich národních po- žadavků v mezích jednotného království a se zachováváním sjátních záájmů; sitane se tak sdůraznoů inicliativou, jakou ul52Pstnoruční list eísa- řův vládě.
Čechy Vídeň
8 article
Kulzamýšlenému obnovení ta- kových porad vzniká důtklivá po- bídka a naléhání z všestranného přání, aby zatímní stav v Čechách co možná nejdříve byl nahražen návra- tem nořmálních poměrů, přán to, jež v neposlední řadě i vláda sdílí. Při zahájení tohoto kroku musí zů- stati pevným podkladem vyjednávání, aby v mezích poradní látky bylo v záje m n uvažováno o požadavcjch a zá- rukách, aby tedy takna oboustra- nách dávající část byla so uč as- rlnoni i asl ně přijímající. Vedle a nad národními požadavky musí však pečlivě býti zachováno státu jeho právo, jakého potřebuje vdlajsv vzájmu všelch.
Čechy
9 article
Pokud jde o zamýšlené pojetí re- lormy volebního práva do zem- ského sněmu také do komplexu chystaného nového zřízení, zu- stává vláda věrna dosavadnímu stanovi- sku. Nejde o radikální přeměnu, nýbrž o časovou úpravu voleb- ního práva do sněmu, stupňovi- tého dalšího provedení a pro- pracovánízásady zájmového zastoupení směrem dolů. Srov- nává-li se se spravedlností, aby široké vrstvy obyvatelstva, které dosud nemají volebního práva, napříště byly tohoto prá- va účastny, bude sloučení nových voličů do zvláštní kürie a její vypravení dostateč- ným počtem mandátů způsobilé zajistiti tomuto kruhu inferesentů napříště zákonné spoluurčovací právo ve sněmu. Vycházejíc z poznání oprávněnosti takového nároku, považuje vláda volební refor- mu do sněmu, která přec úzee souvisí věcně iformálně se zemským zřízením, za organi- ckou součástku příštího nové- Hopořádk u. Byla-li volební reforma ve vyrovnávacím období minulého roku, ve kterém zemské zřízení a jazykový zákon vyčnívaly jako vrcholy celkového kom- plexu, na čas odsunuta, náležela po názoru vlády vždycky do to- hoto oborua bude, umístěna na patřičné místo, nejen věcně ne- zbytným, nýbrž spíše ještě po- liticky cenným živlem k dosa- žení žádoucího nového řádu.
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Z Bukureští, 5. srpna. (K. k.) Poně- vadž ani dnešní schůze konference, která byla věnována pouze formálním otázkám, nepřinesla sblížení stanovisek válčících stran, soudí se v informovaných kruzích, že Bulharsko přijme hranice spojenci naposled navržené s nastalými eventuelně ještě změnami, sou- časně však učiní platnost buku- rešťských úmluv závislou na schválení velmocí. Jest dosud ne- jisto, jakou formu bude míti bulharská vý- hrada. Může býti pojata buď do smlouvy míru anebo do protokolu o schůzích. Jest naděje, že odpor spojenců proti bulharské výhradě bude odstraněn vlivem Rumun- ska, jehož nejdůležitějším cílem jest po splnění zvláštních požadavků skončení míru. Dle vojenské situace i mravní váhy Rumunska soudí se, že spojenci vyhoví příslušnému přání Rumunska. Z Bukureští, 6. srpna. (K. k.) Ministerští předsedové Pašič a Venizelos obrátil se včera na krále srbského a řeckého o nové pokyny pro koncese, jež by měli eventuálně ještě učiniti v otázce ohraničování novýcl krajů. Z Bukurešti, 6. srpna. (K, k.) Rumunšt delegáti žádali řecké a srbské delegáty, aby Oromunům na řeckém a srbském území do- stalo se stejných práv, jaká byla slíbena Bul- hary. Z Bukurešti, 6. srpnaj Včera vykonali zá- stupcové Rakousko-Uherska, Ruska, Francie Anglie kolektivní zakročení u balkánských de- legátů. Zástupcové Německa a Italie se z akročenívnezúčastnili. Zakročen mělo za účel vysvětliti zástupcům balkánských států, že jejich usnesení bude revidová- no na evropské konferenei v Lon- dýně, a že by znecnadňování této revise se strany balkánských států bylo povážlivé. nibals
Rumun Pašič Venizelos Oromun Bukurešť Bulharsko Rumunsko RakouskoUhersko Rusko Francie Anglie Německo Italia Lon
12 article
Mír na blízku. v jz Z Bukurešti, 6. srpna. Jest domněn- ka, že Bulharsko vzdá se dnes definitivně Kavaly na prospěch Řecka, a dále že se zřekne Štipu, Radoviště a Kočan, na prospěch Srbska. Bulharsko si však po- diží Strumici. Dnes nebo zítra bu- de mír uzavřen. Z Berlína, 6. srpna. Dle různých soukro- mých zpráv označuje se uzavření míru jako bezprostřední. Tak oznamuje „Vossische Ztg.“ z Bukurešti, že mír bude již dnes uza- vřen. „Berliner Tageblatt“ obdržel pozdě v noci telegram z Bukurešti, dle kterého byl již mír principielně uzavřen. Přístav Kavala při padne Řecku, okolní území Bulharsku. 91 le O Drinopol.
Štip Radoviště Kočan jít mír Bukurešť Bulharsko Řecko Srbsko Berlín Vossische Ztg Berliner Tageblatt le O Drinopol
13 article
Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Instrukce velvyslanců, jak se zdá, nesouhlasí a proto nedošlo dnes ke kolektivnímu za- kročení. Někteří vyslanci však zakročil jednotlivě a dali Portě radu, aby Drinopo byla vyklizena za opravení čáry Midia—Enos a jiné kompensace. Velkovezir dává zápor- né odpovědi. Navštívil včera ruského vel- vyslance a jak se praví, prohlásit formálně že vyklizení Drinopole jest nemožné. Angli- cký diplomatický zástupce, který očekává instrukce, měl dnes dopoledne delší poradu s velkovezírem.o s e vbdlol Z Londýna, 5. srpna (K. k.) „Reuterov kancelář“ se dovídá, že v londýnských bal- kánských kruzích všeobecně převládá názor že Bulharsko spíše povolí v hlavních bodech spojencům, než by se vydalo znovuzahájen války po vypršení příměří příští pátek. Poku jde o postup Turecka, ujišťují jisté kruhy, že Porta oznámila, že nebude trva? na držiení Drinopole přesi odpo velmocí. Ve stanovisku Turecka dlužno spíše spatřovati pokus, aby obnovena byla prestiž otomanské armády a aby Evropa po- skytla Turecku finanční koncese. Až toho Turci dosáhnou, ustoupí pravděpodobně di- plomatickému nátlaku a uchýlí se za čäru Enos-Midia. Z Cařihradu, 6. srpna. Ve zdejších diplo- matických kruzích se věří, že bylo již upu- štěno od společného zakročení velmocí v zále- žitosti Drinopole. Rozhodně považuje se za vyloučeno, že by tento krok byl v nejbližších dnech vykonán. njěs iko
Pok Port Turek Cařihrad Drinopol Angl Londýn Bulharsko Turecko Evropa
14 article
laboszoz žm O Kavalu,volašdo ozuo Z Bukurešti, 6. srpna. Řecko nabí- zí Bulharsku za Kavalu město Dramu i sokolím. Z Vídně, 6. srpna. Bukureštský dopisovatel „Neue Freie Presse“ měl rozmluvu s bulharskými delegáty, za které delegát Radev pravil, že v souhlasu s Tončevem prohlašuje: „V příčině našeho stanoviska vůčí řeckým požadavkům mohu jen opa- kovati, že nejdůležitější otázka: Kavala, není jimi podpořena žádným vážným důvodem. Třeba jen nahlédnouti na mapu, aby se seznalo, že Řecko Kavaly jako přístavu vskušku nepotřebuje. Má jich dosti. Kdyby dostalo i Kavalu, ačkoli má už Solun, hrubě porušena by byla Řeky často vyslovená zásada rovnováhy. Také národnostní důvody nemluví ve prospěch řeckého stanoviska, neboť dle národ- nostní zárady musili by nám Řekové vrátiti města Dojran, Kukuš, Florinu a jiná. Že v Kavale žijí Řekově, je pravda, ale většinu jejího obyvatelstva tvoří Turci a v obcích mluví se jen bulharsky. Zbývá tudíž pouze důvod, který řečtí delegáti do- sud vždy opakovali: „že by se bez Kavaly nemohl vrátití do Athén“. Tento důvod náleží však d vnitřní politiky řecké a v diplomatických záležito- stech není závažným. Stejně mohli by přece říci. že bez Dedeagače nemohli by jíti domů. Pravda vě- zí však někde jinde. Řekové těží z toho, že jsme byli se všech stran napadeni a chtějí nás proto od- říznouti od našeho přirozeného spojení s Egejským mořem. Z Paříže, 6. srpna. („N. W. J.“) „Matin“ pojednává zevrubně o neshodě Francie a Ita- lie v otázce Egejských ostrovů a píše velice ostře proti trojspolku. Poukazuje zejména, že v oficielních kruzích francouzských jsou ve- lice překvapeni chováním se italského tisku v otázce ostrovů. Italský tisk žádá přidělen přístavu Kavaly Bulharsku. Francouzská vlá- da nemá nic jiného na zřeteli, nežli udržení
Neue Frei Radev Tončev Řek Kukuš Florin Kavale Řekův Bukurešť Řecko Bulharsko Drama Vídeň Dojran Turec Atény Paříž Francie Matin
15 article
rovnováhy na Středozemním moři a stále více se zdá, že tato rovnováha není trojspolku pří- jemna, protože křižuje rozpočet trojspolku ve Středozemním a Adriatickém moři. Francie nikdy nestrpí, aby se v této otázce dělaly kon- cese. Francie považuje za svou svatou povin- nost, aby své zájmy v těchto krajínách roz- hodně chránilo. Z Lon-lýna došlé zpživy praví. že Anglie v této otázce souhlasí s Francií. Nemoc korunního prince bulharského. Z Pešti, 6. srpna. Ke krutým ranám osudu kterými byl stížen bulharský král Ferdinand připojila se nová. Nejstarší syn králův, korunní princ Boris, onemocněl těžkou nervovou cho- robou. Zprávy o bojích u Čataldže působíly krutě na mysl 19letého prince, a objevily se u něho těžké neurasthenické záchvaty. Prine příbude záhy k delšímu pobytu na Tatrýa bude bydleti ve vile Tivoli v Tatra-Szeplág- kde se již komnaty pro něho upravují. Z velvyslanecké konference londýnské. Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ oznamuje: Velvyslanci sešli se dnes ku poradě, která trvala 3 hodiny. Konference se pak odročila na pátek. Velvyslanci budou míti také v pondělí poradu. Zabývají se vý hradně otázkou Egejských ostrovů jihoalbánských hranic, nedospěli však k rozhodnutí. Zkoumali návrh státníh tajemníka sira Edvarda Greye aby byla vyslána mezinárodní komise ke stanovení hra- nic proti Epiru. Tento návrh došel až na je- diný bod souhlasu Řecka, které navrhlo, aby národnosti příslušných krajin byly zjištěny plebiscitem. Velvyslanci rokovali povšechně o mandátu a plných mocích této komise. Bu- dou v pátek pokračovati v jednání o tom.
Ferdinand Boris Reuterův Grey Francie Lon Pešť Tivoli Londýn Epirus Řecko TatraSzeplág
16 article
Turci v bulbarském území. -lleoe Ze Solije, 5. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Dl vyšetření vojenských úřadů pozůstávají ture- cké sbory, soustředěné u Lozengradu, z jedne divise, složené ze tří druhů zbraně. Turci prý prohlásili, že opustí obrazené území teprve až úplně spustoší a vypáli celou zem. Sklizeř všech vesnic dopravuje se do Čataldže. U Lo- zengradu a Bunarhisaru byly spáchány pleny všeho druhu na škodu Bulharům. i Pro samostatnost Makedonio ž 5nea5 Ze Soffje, 5. srpna. (B. t. a.) Dnes konal se velká schůze makedonských uprchlíků, kte- ré se zúčastnili také vynikající zástupci bul- harského obyvatelstva, uprehlého z Makedo- nie před pronásledováním Srbů a Řeků. By zvolen výbor, jemuž shromáždění uložilo do- hodnouti se s organisacemi a kruhy mohante- dánů, židů a Kucovlachů, aby ve spojení s ni- mi bylo vymoženo zařízení autonomního reži- mu v Makedonii, který by zajistil svobodný vývoj všech národností v provincii té bydl cích. Sobrání skončeno. Ze Sofije, 5. srpna. (K. k.) Mimořádne zasedání sobrání bylo nzavřeno,ih o v larýan
Turek Bulhar Srba Řek Makeda Makedonie U Lo Bunarhisar
17 article Hrůzy války
Hrůzy války Ze Soluna, 5. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Parla- mentní komise, která byla pověřena vyšetřováním ukrutností, spáchaných Bulhary, oznamuje z Xanti, že Bulhaři odtáhli, nezpůsobiv še v městě škod. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Opětné zvýšení vojenského kontingentu. Z Vídně, 6, srpna. (K. k.) „Militärisch Rundschau“ píše k nezbytnému zvýšení stavů a rozmnožení v naší branné moci: Jak již známo, a na tomto místě několikráte proje- veno, činí evropské velmoci nyní dalekosáhlá opatření na posílení svých branných sil. Ob- dobná opatření lze s bezpečností očekávati tak u balkánských států. Pro naše mocnář- ství vyplývá z toho pudem sebezachování diktovaný příkaz, aby se ve vojenském vy- budování pokročilo aspoň do té míry, aby jakost a válečná pohotovost c. a k. branné moci co možná odpovídala obdobným pomě- rům ostatních států. Naše odvody v minulém roce vykazovaly přebytek proti nutnému kon- tingentu okrouhle o 50.000 schopných branců. Kdežto jiné státy musí pomýšleti na zvláštní prostředky, aby mohly ještě provésti zvýšení branné způsobilosti [tak Italie snížením pod- mínek schopnosti a Francie návratem k tří- leté služební době) není našemu mocnářství zapotřebí sahati k takovým prostředkům, po- něvadž, jak jsme viděli, i dle nové branné re- formy má dostatečné zálohy schopného muž- stva. Přes nepoměrně větší snadnost, s jakou naše mocnářství mohlo by vybudovati svou brannou moc, lze míti za to, že vojenská sprá- va, berouc plně zřetel na naše národohospo- dářské poměry, obmezí se na nejnezbytnější požadavky a v žádosti za vyšší kontingent branců nepůjde ani tak daleko, jak nám je k disposici přebytek schopných branců.
Ath Bulhar Soluna Vídeň Ob Militärisch Rundschau
18 article
Vojenská správa vystačí dle odhadu se zvýšenou potřebou asi 36.000—40.000 branců. z čehož asi 20.000 mužů připadá na c. ak. vojsko, asi 2000 na válečné loďstvo a po 8—9000 na obě zeměbrany. Největší část zvý- šeného vojenského kontingentu bude nutno po- užíti ke zvýšení stavů, čímž v prvé řadě voj- sko pohraničních obvodů má býti uvedeno aa nezbytně nutný stav a vyšší pohotovost, aby v kritických situacích mohlo samostatně pro- vésti své mnohostranné úkoly, aniž by za po- litického napětí bylo třeba zvláštních opa- tření. Nové zařadění vojska ze zvýšeného kon- tingentu bude provedeno povšechně jen u dě lostřelectva, počtem dosud nedostatečného. amí Při návratu záložníků Z Lublaně, 6. srpna. Nekonfiskovaný „Sl vinský Národ“ oznamuje: V neděli v noci při- jel do Lublaně vojenský vlak, který vezl zá- ložníky z Dalmacie propuštěné na 21denní do- volenou. V Lublani měli záložníci, kteří do- sud jeli v osobních vozech, vstoupiti do vozů pro dobytek. Záložníci se zdráhali a přednost stanice chtěl je k tomu přinutiti. Z toho vznikla na nádraží skutečná revoluce. Záložníci kři- čeli, že jsou státní občané a nikoliv dobytek, a pohrozili, že použijí násilí, kdyby měli být přinuceni vstoupiti do vozů pro dobytek. Jeden
Lublaň Dalmacie
19 article
setník ,který chtěl vojáky uklidniti, byl ohro- žován. Proto byla povolána pohotovost 27. pě- šího pluku, ale tato vzhledem na rozčilení zá- ložníků zdráhala se zakročiti. Bylo by zcela jistě došlo k velké srážce, kdyby nádražnímu inspektorovi nepodařilo se vojáky uklidniti mírnou přímluvou. Podařilo se mu pohnout velkou část vojáků k další cestě. Jen asl 6 záložníků trvalo na tom, že do dobytčích vozů nevštoupí. Co se s nimi stalo, znám není. Zachovává se o tom míčení. Ze zálož- níků byla většina Němců (Deutschmeist z Vídně), dosti čechů a asi 500 Maďarů a Slo- váků. Bylo pozorovati, že záložníe svorně bez rozdilu národnosti há- ili svoje práva. Hj n lantns Štvaní proti Čechům a Jihoslovanům v Uhrách o Z Pešti, 6. srpna. V Uhrách zahájena by- la, jak se zdá, nová kampaň proti nemaďar- ským nářodnostem. „Pesti Napló“ oznamuje že spousta českých agitátorů potuluje sev horních Uhrách a haranguje tam proti maďar- ské národnosti a proti státu. Jest třeba prý bdíti, poněvadž čeští agitátořin jsou prý vždy nebezpečnými elementy. Také proti Jihoslo- vanům brojí zmíněný list, poněvadž prý stále pracují se všemi prostředky, aby uskutečněna byla myšlenka trialismu. Projevy tohoto šovi- nistického listu zůstaly málokdy bez ohlasu. Nepřekvapilo by tudíž, kdyby došly brzy zprá- vy o persekuci domnělých českých agitátorů
Němec Maďar Čecho Jihoslovan Vídeň Uhry Pešť Jihoslo Pest Napló
20 title
Užší volby v Gorici,lemoz lavr
Gorica
22 article
Z Lublune, 6 srpna. („Fremdenbl.), „Sl - venec oznamuje z Gorice: Při užších volbách do zemského sněmu, které se konají dnes v italských skupinách měst a městysů, odevzdají slovinské strany své hlasy kandidátům ital- ské lidové strany, čímž je zvolení jejich zaji- štěno. Příští většina na gorickém zemském sněmu bude následkem toho sestávati z ital- ské lidové strany a ze slovinské strany po- krokově. Ve venkovské kurii propadlý vůdo starokleríkální slovinské strany dr. Grego- čič kandidován bude na základě dohodyse slovinskou pokrokovou stranou do zemského sněmu v kurii velkostatkářské. lsil odi Tunel mezi Anglií a Francií. usod Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Ministerský předsedaA sauith přijal dnes odpoledne deputaci poslanců všech stran v dolní sně- movně zasloupených, která se vyslovila pro plán podmořského tunelu pod průplavem. Po- ukázav na odpor, jaký vláda dosud kladla to- muto projektu, uznal Asquith, že jsou nyní té věci nová hlediska. Nejnadějnějším a v mnohém směru nejdůležitějším jest zřízen pevného neochvějného základu v poměru Vel- ké Britanie k Francii. Vláda vždycky věno- vala pozornost tomuto předmětu, ujme se nyní s nepředpojatostí tohoto plánu a podrob ho zevrubnému studiu.
doktor Grego Asquith Gorica Anglie Francie Londýn Vela Británie
23 article
Anglie nezúčastní se světové výstavy v Sar nbae jeFrancisku,shaí tove i e Z Londýna, 5. srpna. [K. k.) V dolní sně- movně odpovídal sir Edvard Grey na dolaz, že anglická vláda dospěla k závěru, že by se za nynějších okolností nemohlo právem žádati na zemi, aby přejala tak těžké úkoly, jaké se poža- dují pro účast na světové výstavě v San Francisku. Toto rozhodnutí, pravíl, zakládalo se z části na odhadnutínákladů pro representativní obchodn výstavu. Byly odhadnuty na 1/4 mil. lib. šterlinků. Konečně neodpovídaly by takové částce ani mož- né obchodní výhody a výsledek. Ani dotazy v ob- chodních střediseích neziistily skutečné přání z- častniti se výstavy. Podmínky, kladené výstavními úřady, znemožnily dosíci skutečně národního od- dělení jako na dřívějších výstavách. O otázce té se uvažovalo a vyjednávalo, aniž při tom hrály nějakou roli poplatky za Panamský průplav. Willi- amson se tázal, zúčastní-li se výslavy Německoa ostatní země. Grey odpověděl: Neslyšel jsemo tom, že by se Německo zúčastnilo, ale přesvědčím se, máme-li o tom informace
Willi Grey Anglie Sara Londýn Edvard Grey San Francisko Německoa Německo
24 article
Námořní politika Anglie v horní sněmovně. Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) V horní sněmovně upozorňoval Earl of Selborne na námořní po- litiku vlády. Stěžoval si, že nebyla zachována pře- vaha 60%, poněvadž v r. 1915 bude míti Německo 26 dreadnoughtů, kdežto Velká Britanie bude mimo osadní loďstvo miti 39. Převaha o 502 jest žá- doucí jedině pro obranu vlasti a ve Středozemním moři dlužno tudíž se spoléhati na jednu nebo dvě lodi z osad (z Malajského Archipelu a Nového Z“- landu) s možným doplněním dreadnoughty lordů Nelsona a Agamemnona. Ve Středozemním moř však je rozhodně 13 italských a rakouských lodí proti těmto čtyřem lodím. Možno se vším právem domnfvati, že Rakousko-Uhersko a Italie rozšíř svůj lodní stavební program, takže r. 1916 budou jejich námořní síly ještě značnější. Ukáže-li se tote na neštěstí pravdou, bude situace Velké Britanie. ač již r. 1915 bude nebezpečnou, v r. 1916 ještě nebezpečnější a kritičtější. Velkokancléř Haldane odpověděl: Poku jde o relativní poměr Velké Britanie k Německu, bude Německo teprve v druhém čtvrtletí r. 1916 míti 26 dreadnoughtů a Velká Britanie měla by 43. Do té doby zachová Velká Britanie převabu o 50 v domácích vodách s přebytkem. Skutečn potíž se naskytá při posuzování situace ve Stře- dozemním moři, poněvadž Anglie musila počítati s možhostí, že se změní lodni stav Rakousko-Uher- ska a ltalie. Nynější loďstva světa jsou rozdělena. Nemáme spolků, ale připouštím, že při svých vý- počtech nemůžete vyloučiti seskupení, které se patrně utvoří v budoucnosti. Náš poměr k zemím které náležejí k jiným skupinám, jest přátelskéh doido vrožaždoiodiei onalaůz altj
Nelson Agamemnon Velkokancléř Haldane Pok Anglie Londýn Německo Velká Británie RakouskoUhersko Rakousko Uhry
25 article
V drobnám prodeji ranní čislo o soba za s Ve filiálkách na venkově ranni cislo večerní . ... . 1 5i večerni lnseráts platí se hoto ve papře Předplšcení a inserty přiji sdministrace v Marianské ul.,3 oházeli se ve
26 article
or aeab
27 article
redakce, tiskárna a sxpodie „Národních Llstů Rukopisy se nevracei
28 article
lneaq leěon
33 article
rázu a doufám, že zůstane přátelským. Mám za to, že u jednotlivých skupin jest snaha úžeji se semk- nouti a cheete-li na žákladě tohoto seskupení či- niti výpočty, musím se zmíniti o tom, že Francie má ve Středozemním moři loďstvo, které jest skoro tak velké, jako spojená loďstva Rakousko-Uherska a Italie. Uvážíte-li při svých výpočtech, že jsme v přátelském poměru k Francii a že Francie má ve Středozemním moři mohutné loďstvo, máte tu situaci, která není neuspokojivá. Pokud jde o dre- adnoughty ve Středozemním moři, jest možno před- vídati situaci, jaká by mohla nastatí. Jest možno. že dojde ke sdružení Italie, Rakousko-Uherska Německa proti tomuto ojedinělému území. Dojde-l však k takovým věcem, jsem nucen opakovati slo- va Moltkeova. Když mu kdosi řekl, že organisoval německou armádu a stvořil vojsko, které může Německo brániti protí dvěma mocnostem, a pak se ptal, co by se stalo, kdyby se třetí velmo s těmito spojila, odpověděl Moltke: „Ponechám to prozřetelnosti.“ Jest nemožno předem se starati o každou náhodnost. Největším zdrojem naší síly jest naše finanční posice. Řečník pojednával o nákladech a zásadách výcviku a pravil: Vláda byla dříve přesvědčena, že neujmeme-li se vážně vý- cviku těch, kdož budou našimi pracovníky v bu- doucnosti. Velká Britanie zůstane za 15 let za ostatními zeměmi. Nebezpečí bylo stejně velké jako nebezpečí, které se uvádí v souvislost s lod- stvem. Naše převaha v průmyslu zůstane zdrojem našich příjmů a kdyby tento pramen příjmů nebyl zajištěn, byla by ohrožena převaha našeho loďstva.
Moltke Francie RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Německo Velká Británie Italia Italia
34 article
Pokud jde o kanadské lodi, odmítl Haldane uva- žovati, jaký kurs zahájí Kanada. Vláda zahájila mezi tou dobou jedině správný kurs tím, že urych- Iila stavbu tří lodí ve svém programu v takové míře, že tyto lodi byly dříve hotovy, než by byly bývaly dohotoveny kanadské lodi. S malajskými loděmi byly by tudíž k disposici ve Středozemním moři 4 lodi, které spolu s ostatními použitelnými pomocnými zdroji učiní středomořské loďstvo rov- nocenným Ve stručné řečí, v niž shrnul výsledky této diskuse, pravil Earle of Selborn, že fakta, jež uvedl, nebyla vyvrácena. R. 1915 bude. Velká Bri- tanie míti ve Středozemním moři pouze 4 moderí lodi. Nikdy by s tím nesouhlasil, aby Velká Bri- tanie za míru nebo války závisela jedině na fran- couzském lodstvu. Anglie musí míti pro čest krá- lovství i pro zajištění svých zájmů silné loďstv ve Středozemním moři avo Pověsti o smrti presidenta Ariagy. i Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Havasova agence oznamuje z Lisabonu: Pověsti o smrti president Ariagy označují se dle informací v paláci presiden- tově za úplně bezdůvodné. Naopak zlepšení ve sta- vu presidentově pokračuje. Z Loudýna, 6. srpna. Zdejší večerní listy ozna- mují ze Sevilly, že president portugalské republi- ky před třemi dny zemřel. Vláda však tufo zprávu tají, aby nepropukla revoluce
Haldane Earl Ariaga Havasův Kanada Anglie Paříž Lisabon Sevilla Velká Bri
35 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Včerejší schůze a usnesení býv. zemských poslanců německých. Výsledky včerejší porady býv. zemských poslanců německých jsou tyfo: provolání k ně- meckému lidu, vyslání deputace k ministerské- mu předsedovi a ku předsedovi zemské správ- ní komise za účelem informování o stanovisku Němců k nynějším poměrům v Čechách, úspěch německých politiků nad Tittovým „Volksra- tem“ a denunciace českého národa. Průběh a usněsení včerejší porady sotva psi podepře snahy o pokud možno nejochotnější postup Němců v Čechách poněvadž, jak čteme v„„Bo- hemii“, zejména usnesení porady německých politiků neuspokojilo všechno německé přání a ranou, kterou zasadil Tittovu „Volks- ratu“ (usnesením z říditistálýsborz em- skýchdůvěrníků německých vedle nebo snad dokonce i protin (Volksratu''y bude německá veřejnost v čechách rozpoltěna v vb ašn dva tábory. „Bohemia“, ze které mluví Tittův „Volks- rat“, shledává, že nejdůležitějším výsledkem schůze bývalých německých poslanců je p ro- volání, jež neobsahuje nic nového proti pro- jevu, vydanému sesíleným představenstvem býv. svazu německých poslanců na sněmu českém.
Němec Čechy Bohemia
36 article
„Bohemia“ sice uznává, že provolání vyvozuje energické důsledky z postavení Němců ve stá- tě, jež staví vládě na oči, „leč“ — praví dále — právě proto zdá se trochu podivným, že y úvodě tohoto provolání postup vlády bere se zadostučiněním na vědomí a schvaluje se. Dal- ší otázka, která se vtírá při pročítání tohoto provolání, je ta, proč vedle osvětlení dané si- tuace úplně scházejí směrnice pr budoucí postup v akcich, které v této situaci mohou nastati. Nebylo by dobře, dáti německému lidu nějakou direktivu pro jeho chování se k rozmanitým událostem, jež v blízké budoucnosti jsou možné nebo pravděpodobné? Projevy z německého tábora nikdy, zejména v posledních týdnech, neschá- zely. V čem se chybílo a v čem stále ještě se chybuje, jest jasný výklad o nejbližších věc- ných opatřeních, jež by byla s to, přiblížiti německou politiku k dávno touženému cíli samosprávy. Schůze důvěrníků dne 17. srpna nesplní vkládaných do ní očekávání, bude-li jejím výsledkem opět jen — provolání.“ Oba německé pražské listy zakrývají po- rážku, kterou ve včerejší schůzi utrpěl dr. Titta z Třebenic a jeho „Volksrat“, Porážka „Volksratu“ je tím důkladnější, že jeho úsil po diktátu směrnice a taktiky německé poli- lice v Čechách padlo za obět několik vynika- jících německých politiků, tak na př. zesnulý už poslanec dr. M a lly, který r. 1910 složiv mandát, odsoudil poručníkování německých poslanců Volksratem. Už tehdla vyskytl se pro- jekt, včerejší schůzí realisovaný, dr. Titta však dovedl jej v zárodku zmařiti. Dle zprávy „Bo- hemie učinila včerejší schůze německých po- litiků „Volksratu“ jen ty dvě koncese, že l. „Volksrat“ bude spolusvolavatelem sboru ně- meckých důvěrníků zemských a 2, že prtn jeho valná schůze nebude svolána až v září nýbrž dne 17. srpna. uvao ndal nkvovinsísov hnllinob
Němec Titt Volksrat doktor Bo Třebenice Čechy Bohemia