1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
Praha
6
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se:
V Praze v administraci-
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsl
na dvrtist: . K edk
ve úilialkách
na měsio . . . . . 2 K 80
něstn. Poštou.
s dvoji zásilkou
na měslo. . .
ple
na dtvrt lsta . . . I K doh
Praha
7
article
Vládní plán k řešení krise
v král. Českém.
(Zemská správní komise nemá poli-
tického rázu. — Nový politický řád
v Čechách. — Volební oprava na zá-
kladě zájmových skupin.)
Z Vídně, 6. srpna. (K. k.)
„Fremdenblatt“ píše k situ ac
včechách:
„Nelze se diviti, že nedávná zvláštní
opatření učiněná v zájmu dalšího vedení
zemské správy v Čechách, trvale zaměst-
návají veškeré veřejné mínění v zemi. Proti
projevovanému při tom sklonu, aby úmysly
vldy při jejím postupu byly kritisovány
a vykládány z hledisek vlastních stranni-
ckých stanovisek, dlužno ještě jednou se
vším důrazem prohlásiti, že propostup
vlády byla rozhodnou výhrad-
ně věcná nutnost odpomoci
ochabnutí zemské správya
vzcházejícímu z toho těžkému
poškození veškerého obyv a tel-
stva. Hájíc dle své povinnosti zájmy ve-
řejného dobra, nemohla se vláda mýliti
žádnýmni úvahami, které by snad spočívaly
ve strannických momentech, vycházejících
z její sféry.
Tímto zásadním nazíráním byl předem
pevně vymězen oborúčielnosti a pů-
sobnosti zemské správní ko-
mise. Jako orgán pro dočasné zastá-
vání ryze správních funkcí nemá polin
tického rázu. Důležitý úkol— sjed-
nati podklady pro nový poli
tický řádvčechách — byl zatím
svěřen jinému foru. Tam bude za
součinnoVti důvěrníků obyva-
telstva opětně podniknut vý-
znamný krok kudalšímu vývoji
národního práva obou národ-
níchkmestů v zemi a k slušné mu
vyrovnánijejich národních po-
žadavků v mezích jednotného
království a se zachováváním
sjátních záájmů; sitane se tak
sdůraznoů inicliativou, jakou
ul52Pstnoruční list eísa-
řův vládě.
Čechy
Vídeň
8
article
Kulzamýšlenému obnovení ta-
kových porad vzniká důtklivá po-
bídka a naléhání z všestranného přání, aby
zatímní stav v Čechách co možná
nejdříve byl nahražen návra-
tem nořmálních poměrů, přán
to, jež v neposlední řadě i vláda
sdílí. Při zahájení tohoto kroku musí zů-
stati pevným podkladem vyjednávání, aby
v mezích poradní látky bylo v záje m n
uvažováno o požadavcjch a zá-
rukách, aby tedy takna oboustra-
nách dávající část byla so uč as-
rlnoni i asl
ně přijímající.
Vedle a nad národními požadavky
musí však pečlivě býti zachováno státu
jeho právo, jakého potřebuje
vdlajsv
vzájmu všelch.
Čechy
9
article
Pokud jde o zamýšlené pojetí re-
lormy volebního práva do zem-
ského sněmu také do komplexu
chystaného nového zřízení, zu-
stává vláda věrna dosavadnímu stanovi-
sku. Nejde o radikální přeměnu,
nýbrž o časovou úpravu voleb-
ního práva do sněmu, stupňovi-
tého dalšího provedení a pro-
pracovánízásady zájmového
zastoupení směrem dolů. Srov-
nává-li se se spravedlností, aby široké
vrstvy obyvatelstva, které dosud nemají
volebního práva, napříště byly tohoto prá-
va účastny, bude sloučení nových voličů
do zvláštní kürie a její vypravení dostateč-
ným počtem mandátů způsobilé zajistiti
tomuto kruhu inferesentů napříště zákonné
spoluurčovací právo ve sněmu. Vycházejíc
z poznání oprávněnosti takového nároku,
považuje vláda volební refor-
mu do sněmu, která přec úzee
souvisí věcně iformálně se
zemským zřízením, za organi-
ckou součástku příštího nové-
Hopořádk u. Byla-li volební reforma ve
vyrovnávacím období minulého roku, ve
kterém zemské zřízení a jazykový zákon
vyčnívaly jako vrcholy celkového kom-
plexu, na čas odsunuta, náležela
po názoru vlády vždycky do to-
hoto oborua bude, umístěna na
patřičné místo, nejen věcně ne-
zbytným, nýbrž spíše ještě po-
liticky cenným živlem k dosa-
žení žádoucího nového řádu.
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukureští, 5. srpna. (K. k.) Poně-
vadž ani dnešní schůze konference, která
byla věnována pouze formálním otázkám,
nepřinesla sblížení stanovisek válčících
stran, soudí se v informovaných kruzích,
že Bulharsko přijme hranice
spojenci naposled navržené
s nastalými eventuelně ještě změnami, sou-
časně však učiní platnost buku-
rešťských úmluv závislou na
schválení velmocí. Jest dosud ne-
jisto, jakou formu bude míti bulharská vý-
hrada. Může býti pojata buď do smlouvy
míru anebo do protokolu o schůzích. Jest
naděje, že odpor spojenců proti bulharské
výhradě bude odstraněn vlivem Rumun-
ska, jehož nejdůležitějším cílem jest po
splnění zvláštních požadavků skončení
míru. Dle vojenské situace i mravní váhy
Rumunska soudí se, že spojenci vyhoví
příslušnému přání Rumunska.
Z Bukureští, 6. srpna. (K. k.) Ministerští
předsedové Pašič a Venizelos obrátil
se včera na krále srbského a řeckého o nové
pokyny pro koncese, jež by měli eventuálně
ještě učiniti v otázce ohraničování novýcl
krajů.
Z Bukurešti, 6. srpna. (K, k.) Rumunšt
delegáti žádali řecké a srbské delegáty, aby
Oromunům na řeckém a srbském území do-
stalo se stejných práv, jaká byla slíbena Bul-
hary.
Z Bukurešti, 6. srpnaj Včera vykonali zá-
stupcové Rakousko-Uherska, Ruska, Francie
Anglie kolektivní zakročení u balkánských de-
legátů. Zástupcové Německa a Italie se
z akročenívnezúčastnili. Zakročen
mělo za účel vysvětliti zástupcům balkánských
států, že jejich usnesení bude revidová-
no na evropské konferenei v Lon-
dýně, a že by znecnadňování této revise se
strany balkánských států bylo povážlivé.
nibals
Rumun
Pašič
Venizelos
Oromun
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
RakouskoUhersko
Rusko
Francie
Anglie
Německo
Italia
Lon
12
article
Mír na blízku. v
jz
Z Bukurešti, 6. srpna. Jest domněn-
ka, že Bulharsko vzdá se dnes definitivně
Kavaly na prospěch Řecka, a dále že
se zřekne Štipu, Radoviště a Kočan, na
prospěch Srbska. Bulharsko si však po-
diží Strumici. Dnes nebo zítra bu-
de mír uzavřen.
Z Berlína, 6. srpna. Dle různých soukro-
mých zpráv označuje se uzavření míru jako
bezprostřední. Tak oznamuje „Vossische
Ztg.“ z Bukurešti, že mír bude již dnes uza-
vřen. „Berliner Tageblatt“ obdržel pozdě v
noci telegram z Bukurešti, dle kterého byl již
mír principielně uzavřen. Přístav Kavala při
padne Řecku, okolní území Bulharsku.
91 le
O Drinopol.
Štip
Radoviště
Kočan
jít mír
Bukurešť
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Berlín
Vossische Ztg
Berliner Tageblatt
le O Drinopol
13
article
Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Instrukce
velvyslanců, jak se zdá, nesouhlasí a proto
nedošlo dnes ke kolektivnímu za-
kročení. Někteří vyslanci však zakročil
jednotlivě a dali Portě radu, aby Drinopo
byla vyklizena za opravení čáry Midia—Enos
a jiné kompensace. Velkovezir dává zápor-
né odpovědi. Navštívil včera ruského vel-
vyslance a jak se praví, prohlásit formálně
že vyklizení Drinopole jest nemožné. Angli-
cký diplomatický zástupce, který očekává
instrukce, měl dnes dopoledne delší poradu
s velkovezírem.o s e
vbdlol
Z Londýna, 5. srpna (K. k.) „Reuterov
kancelář“ se dovídá, že v londýnských bal-
kánských kruzích všeobecně převládá názor
že Bulharsko spíše povolí v hlavních bodech
spojencům, než by se vydalo znovuzahájen
války po vypršení příměří příští pátek. Poku
jde o postup Turecka, ujišťují jisté kruhy, že
Porta oznámila, že nebude trva?
na držiení Drinopole přesi odpo
velmocí. Ve stanovisku Turecka dlužno
spíše spatřovati pokus, aby obnovena byla
prestiž otomanské armády a aby Evropa po-
skytla Turecku finanční koncese. Až toho
Turci dosáhnou, ustoupí pravděpodobně di-
plomatickému nátlaku a uchýlí se za čäru
Enos-Midia.
Z Cařihradu, 6. srpna. Ve zdejších diplo-
matických kruzích se věří, že bylo již upu-
štěno od společného zakročení velmocí v zále-
žitosti Drinopole. Rozhodně považuje se za
vyloučeno, že by tento krok byl v nejbližších
dnech vykonán.
njěs iko
Pok
Port
Turek
Cařihrad
Drinopol
Angl
Londýn
Bulharsko
Turecko
Evropa
14
article
laboszoz žm O Kavalu,volašdo ozuo
Z Bukurešti, 6. srpna. Řecko nabí-
zí Bulharsku za Kavalu město
Dramu i sokolím.
Z Vídně, 6. srpna. Bukureštský dopisovatel
„Neue Freie Presse“ měl rozmluvu s bulharskými
delegáty, za které delegát Radev pravil, že v
souhlasu s Tončevem prohlašuje: „V příčině našeho
stanoviska vůčí řeckým požadavkům mohu jen opa-
kovati, že nejdůležitější otázka: Kavala, není
jimi podpořena žádným vážným důvodem. Třeba
jen nahlédnouti na mapu, aby se seznalo, že Řecko
Kavaly jako přístavu vskušku nepotřebuje. Má jich
dosti. Kdyby dostalo i Kavalu, ačkoli má už Solun,
hrubě porušena by byla Řeky často vyslovená zásada
rovnováhy. Také národnostní důvody nemluví ve
prospěch řeckého stanoviska, neboť dle národ-
nostní zárady musili by nám Řekové vrátiti města
Dojran, Kukuš, Florinu a jiná. Že v Kavale žijí
Řekově, je pravda, ale většinu jejího obyvatelstva
tvoří Turci a v obcích mluví se jen bulharsky.
Zbývá tudíž pouze důvod, který řečtí delegáti do-
sud vždy opakovali: „že by se bez Kavaly nemohl
vrátití do Athén“. Tento důvod náleží však d
vnitřní politiky řecké a v diplomatických záležito-
stech není závažným. Stejně mohli by přece říci.
že bez Dedeagače nemohli by jíti domů. Pravda vě-
zí však někde jinde. Řekové těží z toho, že jsme
byli se všech stran napadeni a chtějí nás proto od-
říznouti od našeho přirozeného spojení s Egejským
mořem.
Z Paříže, 6. srpna. („N. W. J.“) „Matin“
pojednává zevrubně o neshodě Francie a Ita-
lie v otázce Egejských ostrovů a píše velice
ostře proti trojspolku. Poukazuje zejména, že
v oficielních kruzích francouzských jsou ve-
lice překvapeni chováním se italského tisku
v otázce ostrovů. Italský tisk žádá přidělen
přístavu Kavaly Bulharsku. Francouzská vlá-
da nemá nic jiného na zřeteli, nežli udržení
Neue Frei
Radev
Tončev
Řek
Kukuš
Florin
Kavale
Řekův
Bukurešť
Řecko
Bulharsko
Drama
Vídeň
Dojran
Turec
Atény
Paříž
Francie
Matin
15
article
rovnováhy na Středozemním moři a stále více
se zdá, že tato rovnováha není trojspolku pří-
jemna, protože křižuje rozpočet trojspolku ve
Středozemním a Adriatickém moři. Francie
nikdy nestrpí, aby se v této otázce dělaly kon-
cese. Francie považuje za svou svatou povin-
nost, aby své zájmy v těchto krajínách roz-
hodně chránilo. Z Lon-lýna došlé zpživy praví.
že Anglie v této otázce souhlasí s Francií.
Nemoc korunního prince bulharského.
Z Pešti, 6. srpna. Ke krutým ranám osudu
kterými byl stížen bulharský král Ferdinand
připojila se nová. Nejstarší syn králův, korunní
princ Boris, onemocněl těžkou nervovou cho-
robou. Zprávy o bojích u Čataldže působíly
krutě na mysl 19letého prince, a objevily se
u něho těžké neurasthenické záchvaty. Prine
příbude záhy k delšímu pobytu na Tatrýa
bude bydleti ve vile Tivoli v Tatra-Szeplág-
kde se již komnaty pro něho upravují.
Z velvyslanecké konference londýnské.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ oznamuje: Velvyslanci sešli se dnes
ku poradě, která trvala 3 hodiny. Konference
se pak odročila na pátek. Velvyslanci budou
míti také v pondělí poradu. Zabývají se vý
hradně otázkou Egejských ostrovů
jihoalbánských hranic, nedospěli
však k rozhodnutí. Zkoumali návrh státníh
tajemníka sira Edvarda Greye aby byla
vyslána mezinárodní komise ke stanovení hra-
nic proti Epiru. Tento návrh došel až na je-
diný bod souhlasu Řecka, které navrhlo, aby
národnosti příslušných krajin byly zjištěny
plebiscitem. Velvyslanci rokovali povšechně
o mandátu a plných mocích této komise. Bu-
dou v pátek pokračovati v jednání o tom.
Ferdinand
Boris
Reuterův
Grey
Francie
Lon
Pešť
Tivoli
Londýn
Epirus
Řecko
TatraSzeplág
16
article
Turci v bulbarském území. -lleoe
Ze Solije, 5. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Dl
vyšetření vojenských úřadů pozůstávají ture-
cké sbory, soustředěné u Lozengradu, z jedne
divise, složené ze tří druhů zbraně. Turci prý
prohlásili, že opustí obrazené území teprve
až úplně spustoší a vypáli celou zem. Sklizeř
všech vesnic dopravuje se do Čataldže. U Lo-
zengradu a Bunarhisaru byly spáchány pleny
všeho druhu na škodu Bulharům. i
Pro samostatnost Makedonio ž 5nea5
Ze Soffje, 5. srpna. (B. t. a.) Dnes konal
se velká schůze makedonských uprchlíků, kte-
ré se zúčastnili také vynikající zástupci bul-
harského obyvatelstva, uprehlého z Makedo-
nie před pronásledováním Srbů a Řeků. By
zvolen výbor, jemuž shromáždění uložilo do-
hodnouti se s organisacemi a kruhy mohante-
dánů, židů a Kucovlachů, aby ve spojení s ni-
mi bylo vymoženo zařízení autonomního reži-
mu v Makedonii, který by zajistil svobodný
vývoj všech národností v provincii té bydl
cích.
Sobrání skončeno.
Ze Sofije, 5. srpna. (K. k.) Mimořádne
zasedání sobrání bylo nzavřeno,ih o v
larýan
Turek
Bulhar
Srba
Řek
Makeda
Makedonie
U Lo
Bunarhisar
17
article
Hrůzy války
Hrůzy války
Ze Soluna, 5. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Parla-
mentní komise, která byla pověřena vyšetřováním
ukrutností, spáchaných Bulhary, oznamuje z Xanti,
že Bulhaři odtáhli, nezpůsobiv še v
městě škod.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Opětné zvýšení vojenského kontingentu.
Z Vídně, 6, srpna. (K. k.) „Militärisch
Rundschau“ píše k nezbytnému zvýšení stavů
a rozmnožení v naší branné moci: Jak již
známo, a na tomto místě několikráte proje-
veno, činí evropské velmoci nyní dalekosáhlá
opatření na posílení svých branných sil. Ob-
dobná opatření lze s bezpečností očekávati
tak u balkánských států. Pro naše mocnář-
ství vyplývá z toho pudem sebezachování
diktovaný příkaz, aby se ve vojenském vy-
budování pokročilo aspoň do té míry, aby
jakost a válečná pohotovost c. a k. branné
moci co možná odpovídala obdobným pomě-
rům ostatních států. Naše odvody v minulém
roce vykazovaly přebytek proti nutnému kon-
tingentu okrouhle o 50.000 schopných branců.
Kdežto jiné státy musí pomýšleti na zvláštní
prostředky, aby mohly ještě provésti zvýšení
branné způsobilosti [tak Italie snížením pod-
mínek schopnosti a Francie návratem k tří-
leté služební době) není našemu mocnářství
zapotřebí sahati k takovým prostředkům, po-
něvadž, jak jsme viděli, i dle nové branné re-
formy má dostatečné zálohy schopného muž-
stva. Přes nepoměrně větší snadnost, s jakou
naše mocnářství mohlo by vybudovati svou
brannou moc, lze míti za to, že vojenská sprá-
va, berouc plně zřetel na naše národohospo-
dářské poměry, obmezí se na nejnezbytnější
požadavky a v žádosti za vyšší kontingent
branců nepůjde ani tak daleko, jak nám je k
disposici přebytek schopných branců.
Ath
Bulhar
Soluna
Vídeň
Ob
Militärisch Rundschau
18
article
Vojenská správa vystačí dle odhadu se
zvýšenou potřebou asi 36.000—40.000 branců.
z čehož asi 20.000 mužů připadá na c. ak.
vojsko, asi 2000 na válečné loďstvo a po
8—9000 na obě zeměbrany. Největší část zvý-
šeného vojenského kontingentu bude nutno po-
užíti ke zvýšení stavů, čímž v prvé řadě voj-
sko pohraničních obvodů má býti uvedeno aa
nezbytně nutný stav a vyšší pohotovost, aby
v kritických situacích mohlo samostatně pro-
vésti své mnohostranné úkoly, aniž by za po-
litického napětí bylo třeba zvláštních opa-
tření. Nové zařadění vojska ze zvýšeného kon-
tingentu bude provedeno povšechně jen u dě
lostřelectva, počtem dosud nedostatečného.
amí
Při návratu záložníků
Z Lublaně, 6. srpna. Nekonfiskovaný „Sl
vinský Národ“ oznamuje: V neděli v noci při-
jel do Lublaně vojenský vlak, který vezl zá-
ložníky z Dalmacie propuštěné na 21denní do-
volenou. V Lublani měli záložníci, kteří do-
sud jeli v osobních vozech, vstoupiti do vozů
pro dobytek. Záložníci se zdráhali a přednost
stanice chtěl je k tomu přinutiti. Z toho vznikla
na nádraží skutečná revoluce. Záložníci kři-
čeli, že jsou státní občané a nikoliv dobytek,
a pohrozili, že použijí násilí, kdyby měli být
přinuceni vstoupiti do vozů pro dobytek. Jeden
Lublaň
Dalmacie
19
article
setník ,který chtěl vojáky uklidniti, byl ohro-
žován. Proto byla povolána pohotovost 27. pě-
šího pluku, ale tato vzhledem na rozčilení zá-
ložníků zdráhala se zakročiti. Bylo by zcela
jistě došlo k velké srážce, kdyby nádražnímu
inspektorovi nepodařilo se vojáky uklidniti
mírnou přímluvou. Podařilo se mu pohnout
velkou část vojáků k další cestě. Jen asl 6
záložníků trvalo na tom, že do dobytčích vozů
nevštoupí. Co se s nimi stalo, znám
není. Zachovává se o tom míčení. Ze zálož-
níků byla většina Němců (Deutschmeist
z Vídně), dosti čechů a asi 500 Maďarů a Slo-
váků. Bylo pozorovati, že záložníe
svorně bez rozdilu národnosti há-
ili svoje práva.
Hj n
lantns
Štvaní proti Čechům a Jihoslovanům v Uhrách
o Z Pešti, 6. srpna. V Uhrách zahájena by-
la, jak se zdá, nová kampaň proti nemaďar-
ským nářodnostem. „Pesti Napló“ oznamuje
že spousta českých agitátorů potuluje sev
horních Uhrách a haranguje tam proti maďar-
ské národnosti a proti státu. Jest třeba prý
bdíti, poněvadž čeští agitátořin jsou prý vždy
nebezpečnými elementy. Také proti Jihoslo-
vanům brojí zmíněný list, poněvadž prý stále
pracují se všemi prostředky, aby uskutečněna
byla myšlenka trialismu. Projevy tohoto šovi-
nistického listu zůstaly málokdy bez ohlasu.
Nepřekvapilo by tudíž, kdyby došly brzy zprá-
vy o persekuci domnělých českých agitátorů
Němec
Maďar
Čecho
Jihoslovan
Vídeň
Uhry
Pešť
Jihoslo
Pest Napló
20
title
Užší volby v Gorici,lemoz lavr
Gorica
22
article
Z Lublune, 6 srpna. („Fremdenbl.), „Sl -
venec oznamuje z Gorice: Při užších volbách
do zemského sněmu, které se konají dnes v
italských skupinách měst a městysů, odevzdají
slovinské strany své hlasy kandidátům ital-
ské lidové strany, čímž je zvolení jejich zaji-
štěno. Příští většina na gorickém zemském
sněmu bude následkem toho sestávati z ital-
ské lidové strany a ze slovinské strany po-
krokově. Ve venkovské kurii propadlý vůdo
starokleríkální slovinské strany dr. Grego-
čič kandidován bude na základě dohodyse
slovinskou pokrokovou stranou do zemského
sněmu v kurii velkostatkářské.
lsil odi
Tunel mezi Anglií a Francií. usod
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Ministerský
předsedaA sauith přijal dnes odpoledne
deputaci poslanců všech stran v dolní sně-
movně zasloupených, která se vyslovila pro
plán podmořského tunelu pod průplavem. Po-
ukázav na odpor, jaký vláda dosud kladla to-
muto projektu, uznal Asquith, že jsou nyní
té věci nová hlediska. Nejnadějnějším a v
mnohém směru nejdůležitějším jest zřízen
pevného neochvějného základu v poměru Vel-
ké Britanie k Francii. Vláda vždycky věno-
vala pozornost tomuto předmětu, ujme se
nyní s nepředpojatostí tohoto plánu a podrob
ho zevrubnému studiu.
doktor
Grego
Asquith
Gorica
Anglie
Francie
Londýn
Vela
Británie
23
article
Anglie nezúčastní se světové výstavy v Sar
nbae jeFrancisku,shaí tove i e
Z Londýna, 5. srpna. [K. k.) V dolní sně-
movně odpovídal sir Edvard Grey na dolaz,
že anglická vláda dospěla k závěru, že by se za
nynějších okolností nemohlo právem žádati na
zemi, aby přejala tak těžké úkoly, jaké se poža-
dují pro účast na světové výstavě v San Francisku.
Toto rozhodnutí, pravíl, zakládalo se z části na
odhadnutínákladů pro representativní obchodn
výstavu. Byly odhadnuty na 1/4 mil. lib. šterlinků.
Konečně neodpovídaly by takové částce ani mož-
né obchodní výhody a výsledek. Ani dotazy v ob-
chodních střediseích neziistily skutečné přání z-
častniti se výstavy. Podmínky, kladené výstavními
úřady, znemožnily dosíci skutečně národního od-
dělení jako na dřívějších výstavách. O otázce té
se uvažovalo a vyjednávalo, aniž při tom hrály
nějakou roli poplatky za Panamský průplav. Willi-
amson se tázal, zúčastní-li se výslavy Německoa
ostatní země. Grey odpověděl: Neslyšel jsemo
tom, že by se Německo zúčastnilo, ale přesvědčím
se, máme-li o tom informace
Willi
Grey
Anglie
Sara
Londýn
Edvard Grey
San Francisko
Německoa
Německo
24
article
Námořní politika Anglie v horní sněmovně.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) V horní sněmovně
upozorňoval Earl of Selborne na námořní po-
litiku vlády. Stěžoval si, že nebyla zachována pře-
vaha 60%, poněvadž v r. 1915 bude míti Německo
26 dreadnoughtů, kdežto Velká Britanie bude mimo
osadní loďstvo miti 39. Převaha o 502 jest žá-
doucí jedině pro obranu vlasti a ve Středozemním
moři dlužno tudíž se spoléhati na jednu nebo dvě
lodi z osad (z Malajského Archipelu a Nového Z“-
landu) s možným doplněním dreadnoughty lordů
Nelsona a Agamemnona. Ve Středozemním moř
však je rozhodně 13 italských a rakouských lodí
proti těmto čtyřem lodím. Možno se vším právem
domnfvati, že Rakousko-Uhersko a Italie rozšíř
svůj lodní stavební program, takže r. 1916 budou
jejich námořní síly ještě značnější. Ukáže-li se tote
na neštěstí pravdou, bude situace Velké Britanie.
ač již r. 1915 bude nebezpečnou, v r. 1916 ještě
nebezpečnější a kritičtější.
Velkokancléř Haldane odpověděl: Poku
jde o relativní poměr Velké Britanie k Německu,
bude Německo teprve v druhém čtvrtletí r. 1916
míti 26 dreadnoughtů a Velká Britanie měla by
43. Do té doby zachová Velká Britanie převabu
o 50 v domácích vodách s přebytkem. Skutečn
potíž se naskytá při posuzování situace ve Stře-
dozemním moři, poněvadž Anglie musila počítati
s možhostí, že se změní lodni stav Rakousko-Uher-
ska a ltalie. Nynější loďstva světa jsou rozdělena.
Nemáme spolků, ale připouštím, že při svých vý-
počtech nemůžete vyloučiti seskupení, které se
patrně utvoří v budoucnosti. Náš poměr k zemím
které náležejí k jiným skupinám, jest přátelskéh
doido vrožaždoiodiei onalaůz altj
Nelson
Agamemnon
Velkokancléř Haldane
Pok
Anglie
Londýn
Německo
Velká Británie
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhry
25
article
V drobnám prodeji
ranní čislo o soba
za s
Ve filiálkách na venkově
ranni cislo
večerní . ... . 1 5i
večerni
lnseráts
platí se hoto ve papře
Předplšcení a inserty přiji
sdministrace v Marianské ul.,3
oházeli se ve
27
article
redakce, tiskárna a sxpodie
„Národních Llstů
Rukopisy se nevracei
33
article
rázu a doufám, že zůstane přátelským. Mám za to,
že u jednotlivých skupin jest snaha úžeji se semk-
nouti a cheete-li na žákladě tohoto seskupení či-
niti výpočty, musím se zmíniti o tom, že Francie
má ve Středozemním moři loďstvo, které jest skoro
tak velké, jako spojená loďstva Rakousko-Uherska
a Italie. Uvážíte-li při svých výpočtech, že jsme
v přátelském poměru k Francii a že Francie má
ve Středozemním moři mohutné loďstvo, máte tu
situaci, která není neuspokojivá. Pokud jde o dre-
adnoughty ve Středozemním moři, jest možno před-
vídati situaci, jaká by mohla nastatí. Jest možno.
že dojde ke sdružení Italie, Rakousko-Uherska
Německa proti tomuto ojedinělému území. Dojde-l
však k takovým věcem, jsem nucen opakovati slo-
va Moltkeova. Když mu kdosi řekl, že organisoval
německou armádu a stvořil vojsko, které může
Německo brániti protí dvěma mocnostem, a pak
se ptal, co by se stalo, kdyby se třetí velmo
s těmito spojila, odpověděl Moltke: „Ponechám to
prozřetelnosti.“ Jest nemožno předem se starati
o každou náhodnost. Největším zdrojem naší síly
jest naše finanční posice. Řečník pojednával o
nákladech a zásadách výcviku a pravil: Vláda byla
dříve přesvědčena, že neujmeme-li se vážně vý-
cviku těch, kdož budou našimi pracovníky v bu-
doucnosti. Velká Britanie zůstane za 15 let za
ostatními zeměmi. Nebezpečí bylo stejně velké
jako nebezpečí, které se uvádí v souvislost s lod-
stvem. Naše převaha v průmyslu zůstane zdrojem
našich příjmů a kdyby tento pramen příjmů nebyl
zajištěn, byla by ohrožena převaha našeho loďstva.
Moltke
Francie
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Německo
Velká Británie
Italia
Italia
34
article
Pokud jde o kanadské lodi, odmítl Haldane uva-
žovati, jaký kurs zahájí Kanada. Vláda zahájila
mezi tou dobou jedině správný kurs tím, že urych-
Iila stavbu tří lodí ve svém programu v takové
míře, že tyto lodi byly dříve hotovy, než by byly
bývaly dohotoveny kanadské lodi. S malajskými
loděmi byly by tudíž k disposici ve Středozemním
moři 4 lodi, které spolu s ostatními použitelnými
pomocnými zdroji učiní středomořské loďstvo rov-
nocenným
Ve stručné řečí, v niž shrnul výsledky této
diskuse, pravil Earle of Selborn, že fakta, jež
uvedl, nebyla vyvrácena. R. 1915 bude. Velká Bri-
tanie míti ve Středozemním moři pouze 4 moderí
lodi. Nikdy by s tím nesouhlasil, aby Velká Bri-
tanie za míru nebo války závisela jedině na fran-
couzském lodstvu. Anglie musí míti pro čest krá-
lovství i pro zajištění svých zájmů silné loďstv
ve Středozemním moři
avo
Pověsti o smrti presidenta Ariagy.
i Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Havasova agence
oznamuje z Lisabonu: Pověsti o smrti president
Ariagy označují se dle informací v paláci presiden-
tově za úplně bezdůvodné. Naopak zlepšení ve sta-
vu presidentově pokračuje.
Z Loudýna, 6. srpna. Zdejší večerní listy ozna-
mují ze Sevilly, že president portugalské republi-
ky před třemi dny zemřel. Vláda však tufo zprávu
tají, aby nepropukla revoluce
Haldane
Earl
Ariaga
Havasův
Kanada
Anglie
Paříž
Lisabon
Sevilla
Velká Bri
35
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Včerejší schůze a usnesení býv. zemských
poslanců německých.
Výsledky včerejší porady býv. zemských
poslanců německých jsou tyfo: provolání k ně-
meckému lidu, vyslání deputace k ministerské-
mu předsedovi a ku předsedovi zemské správ-
ní komise za účelem informování o stanovisku
Němců k nynějším poměrům v Čechách, úspěch
německých politiků nad Tittovým „Volksra-
tem“ a denunciace českého národa. Průběh
a usněsení včerejší porady sotva psi podepře
snahy o pokud možno nejochotnější postup
Němců v Čechách poněvadž, jak čteme v„„Bo-
hemii“, zejména usnesení porady německých
politiků neuspokojilo všechno německé
přání a ranou, kterou zasadil Tittovu „Volks-
ratu“ (usnesením z říditistálýsborz em-
skýchdůvěrníků německých vedle
nebo snad dokonce i protin (Volksratu''y bude
německá veřejnost v čechách rozpoltěna v
vb ašn
dva tábory.
„Bohemia“, ze které mluví Tittův „Volks-
rat“, shledává, že nejdůležitějším výsledkem
schůze bývalých německých poslanců je p ro-
volání, jež neobsahuje nic nového proti pro-
jevu, vydanému sesíleným představenstvem býv.
svazu německých poslanců na sněmu českém.
Němec
Čechy
Bohemia
36
article
„Bohemia“ sice uznává, že provolání vyvozuje
energické důsledky z postavení Němců ve stá-
tě, jež staví vládě na oči, „leč“ — praví dále —
právě proto zdá se trochu podivným, že y
úvodě tohoto provolání postup vlády bere se
zadostučiněním na vědomí a schvaluje se. Dal-
ší otázka, která se vtírá při pročítání tohoto
provolání, je ta, proč vedle osvětlení dané si-
tuace úplně scházejí směrnice pr
budoucí postup v akcich, které v
této situaci mohou nastati. Nebylo by
dobře, dáti německému lidu nějakou direktivu
pro jeho chování se k rozmanitým událostem,
jež v blízké budoucnosti jsou možné nebo
pravděpodobné? Projevy z německého tábora
nikdy, zejména v posledních týdnech, neschá-
zely. V čem se chybílo a v čem stále ještě se
chybuje, jest jasný výklad o nejbližších věc-
ných opatřeních, jež by byla s to, přiblížiti
německou politiku k dávno touženému cíli
samosprávy. Schůze důvěrníků dne 17. srpna
nesplní vkládaných do ní očekávání, bude-li
jejím výsledkem opět jen — provolání.“
Oba německé pražské listy zakrývají po-
rážku, kterou ve včerejší schůzi utrpěl dr.
Titta z Třebenic a jeho „Volksrat“, Porážka
„Volksratu“ je tím důkladnější, že jeho úsil
po diktátu směrnice a taktiky německé poli-
lice v Čechách padlo za obět několik vynika-
jících německých politiků, tak na př. zesnulý
už poslanec dr. M a lly, který r. 1910 složiv
mandát, odsoudil poručníkování německých
poslanců Volksratem. Už tehdla vyskytl se pro-
jekt, včerejší schůzí realisovaný, dr. Titta však
dovedl jej v zárodku zmařiti. Dle zprávy „Bo-
hemie učinila včerejší schůze německých po-
litiků „Volksratu“ jen ty dvě koncese, že l.
„Volksrat“ bude spolusvolavatelem sboru ně-
meckých důvěrníků zemských a 2, že prtn
jeho valná schůze nebude svolána až v září
nýbrž dne 17. srpna. uvao ndal
nkvovinsísov hnllinob
Němec
Titt
Volksrat
doktor
Bo
Třebenice
Čechy
Bohemia