1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu II. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejln
ranní čislo o sobě . . za 8h
vočorni . . . . . . . za 4k
Ve fliálkách na vankově
ranní čislo . . . . . . . l
večerni
lnserátv
plati se hotově napřed-
Předplacení a inserty přijímá
udministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se též
rodakce, tiskárna a expedie
„Národních Listě
Rukopisy se nevracell.
5
article
Před obratem v Anglii?
Před obratem v Anglii?
V tuhém zápase vnitřním, jenž se vede
mezi tradičními politickými stranami
Anglii, ocitla se od r. 1906 strana unioni-
stů (konservativců a odštěpenců liberál-
ních) při volbách do parlamentu v menši-
ně a jak ve staroústavní Anglii samo sebou
se rozumi, vypadlo i kormidlo vládníz
její rukou. Vítězná strana liberální se svý-
mi pobočními skupinami radikální a irskou,
věrna svému programu, prováděla roz-
hodná opatření nejen proti kompetenčním
přehmatům sněmovny lordů, hlavně pokud
zasahovala nezvykle do státního rozpočtu
vzpírajíc se ve své konservativní většině
vůli národa volbami osvědčené, ale při-
kročila i k řešení otázky irské, zasazujíc
se rozhodně o samosprávu Irska, nezapo-
mínajíc při tom ani na potřeby širokých
vrstev lidových ani na přežilé poměryv
držení latifundií. Ve všech těchto směrech
byla dolní sněmovna anglická horlivě čin-
ná, připravujíc a provádějíc pronikající re-
formy.
Všecko úsilí konservativní oposice, jež
na př. v zápase proti irské samosprávě se
nelekala ani hrozeb, že Ulster se opře se
zbraněmi v rukou, aby si připravila ná
vrat ke ztracené moci vládní, selhávalo
ač v řadách svých čítala muže ohromné
ho vlivu a vynikajících schopností politi
ckých.
Konečně po několikaletém bezvýsled-
ném zápasu proti nynější vládě a většině
dolní sněmovny zdá se, že postihla nej
vlastnější příčiny svého pádu i svých po-
savadních nezdarů.
Anglie
Irsko
Ulster
dolní sněmovna
6
article
Právě před deseti lety zahájil totiž je-
den z vůdců konservativní strany, Austen
Chamberlain, nezvykle prudkou a útočnou
agitaci pro politiku ochranných cel a pro
opuštění posavadní politiky volné tržby
Agitace tato napodobila jednak celní po-
litiku středoevropskou, jednak dovoláva-
la se úspěchů německého průmyslu a ob-
chodu na trhu světovém, a zároveň před-
povídala jak úpadek průmyslu a obchodu
anglického, tak ztrátu četných a velikých
osad anglických. Soustava ochranných cel
byla naopak dle Chamberlaina zabezpe-
čením odbytu výrobků anglického prů-
myslu v osadách, kdežto plodinám těchto
se opětně chránila spotřeba anglická.
Chamberlain sice získal tomuto svému
programu většinu mezi konservativci, ale
většina voličstva anaglického se od stran
odvrátila.
Naděje na vítězství při nových vol-
bách jí nepřibylo ani když vláda zakroči-
la proti sněmovně lordů, ani za tuhého z-
pasu o předlohu irskou, ač tato se setka-
la zvláště s ostrým odporem v Ulsteru.
Vláda pozorujíc hnutí toto snaží se
příznivými dodatky na ochranu Ulsterských
zabezpečiti samosprávě irské přízeň ve-
řejného mínění, současně pak neopomíjí
veřejnost upozorňovati na obrovské ho-
spodářské úspěchy, jež její věrnost zása-
dám volné tržby přinesla a na výborný
stav financí státních za vedení energického
kancléře pokladu Lloyda George. Tak pro-
kázala, že za posledních deset let anglický
obchod zahraniční soustavně a důsledně
vzrůstal; v dovozu ze 543 mil. lib. šterl.
r. 1903 na 745 za r. 1912, ve vývozu pak
ze 291 mil. lib. šterl. na 487; vývoz cizích
tovaarů pak vzrostl ze 69 mil. lib. šterl. na
112 mil. lib. šterl. Celkový obchod (dovoz
i vývoz) ze 903 mil. lib. 5terl. na 1344 mil
lib. šterl., čili okrouhle v našich penězích
z dvaadvaceti miliard korun na třicet dvě
miliardy korun ročně.
Chamberlain
Lloyd George
Ulster
7
article
Výkazy těmito ovšem zasazeny byly
snahám po ochranných clech smrtelné rá-
ny. Rovněž se nezhoršil poměr osad angli-
ckých k zemi mateřské; naopak osady sa-
my ochotně přispívají k rozvoji námořních
sil anglických okázalými dary po několika
dreadnoughtech!
Nahlédli již i konservativci, že agita-
ce pro ochranná cla jest největší jejich
chybou v očích voličstva, a nutno říci, že
seznavše chyby, nemeškali dlouho s ná-
pravou její.
Když totíž za boje o irskou samosprá-
vu skorem veškeré mimolondýnské listy
konservativní, aby připravily náladu ve
voličstvu, jaly se opouštěti propagandu
ochrany celní, strhly za sebou i vůdčí listy
a politiky ústředního vedení strany, a po
rozpravách, kteréž v lůně strany se vedly
asi tři týdny, křídlo Chamberlainovo do-
brovolně se zřeklo své zamilovanaé my-
šlenky. Tím ovšem docílena nejen vnitřní
jednota v táboře konservativců, ale utu-
ženo i spojení s odštěpenci liberálními.
kteří zásad volné tržby nikdy se ne-
vzdali.
Chamberlainův
8
article
Z tohoto kroku konservativců angli-
ckých se dá souditi, že očekávají asi brzké
vypsání nových voleb do sněmovny po-
slanců a rozpuštění této. Vypustili ze své-
ho programu zejména cla z potravin, aby
si získali opět ztracenou přízeň voličstva
a usnesli se zároveň, že budou působiti.
aby voličstvo se vyslovilo — o politice
vládní. Do voleb pak půjdou s následují-
cím programem: jak soudí národ o samo-
správě irské; jak o postavení církve ve
Walesu; jak o správě volebního práva; jak
o složení nové sněmovny lordů a jak o po-
litice držení půdy? Jest samozřejmo, že
konservativci za to mají, že otázka zave-
dení irské samosprávy bude voličstvem
zodpovězena v jejich smyslu, jinak však
z ostatních částí jejich programu vysvítá.
že se chtějí buď jak buď opět dostat k ří-
zení vládní moci, aby učinili přítrž pokra-
čujícímu zákonodárství proti zastaralým
výsadám, zvláště pak novému způsobu
zdanění latifundií Lloydem Georgem na-
vrženému. V listech svých však mluví
tom, že chtějí zachovati jednotu královst ví.
trvání církve a vlastnictví půdy.
Možno tudíž nadíti se nových událo
stí ve vnitřní politice anglické. Pouze
této?
Lloyd Georg
Wales
9
article
Mezinárodní sltuace
Mezinárodní sltuace
Kollektivná nota velmocí.
—Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Reuterov
kancelář dovídá se z Cařihradu: Včerejší ve-
levyslanecká schůze stanovila text noty, jež
nejspíše v pondělí bude odevzdána Portě. v
notě doporučuje se Portě, aby povolil av
drinopolské otázce, nelze však př
tom mluviti o nějakém nátlaku.
Z Cařihradu, 10. ledna. Včera večer ko-
nala se schůze velevyslanců za předsednictv
dovena hr. Pallavicina, která redigoval-
text kollektivní noty Portě. Byla zjedná-
na plná dohoda. Kollektivní zakročení
stane se v téže formě, jako v tripolském kon-
fliktu, totiž že na Portu dostaví se nejdříve
doven a postupně pak ostatní vyslanci a ode-
vzdají notu. Podrobnosti noty nejsou známy
směr však je prý blahovolný. Text noty byl
telegrafován v noci kabinetům, takže zakro-
čení stane se asi zítra.
Z Kolína n. R., 10. ledna. (Zvl. telege
„Nár. L.“) Ke zprávě, že Turecko jev
větší povolnost, prohlašuje inspirovaná
berlínská depeše „Köln. Ztgu.“, že moe-
nosti na tento krok Porty mnoho nedaj
Pallavicin
Köln
Londýn
Cařihrad
Kolín
Turecko
10
article
a další své jednání zařídí dle turecké od-
povědi na kollektivnou notu. Zatím mo-
hou být upřímní přátelé Turecku radou.
aby neobnovovalo nepřátel-
ství, neboť kdyby tak učinilo, byla by
ohrožena jeho asijská država
Mocnosti očekávají na přátelsky míněné
vážné sdělení dobře rozváženou odpo-
věď. Bylo by žádoucím, aby zprávy
úplné nepovolnosti Turecka a jeho pev-
ném odhodlání obnoviti válku nepotvrdi
ly se v zájmu samotné turecké říše.
Ústup srbského vojska z Drače.
Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. (Zvl. telegr
zpráva „Nár. Listů“.) Zpráva o ústupu
srbskéhovojska z Dračebyla při-
jata vširokýchvrstvách se znač-
ným roztrpčením. Zodpovědné poli-
tické kruhy snaží se konejšiti a přirozene
svalují veškeru vinu na Rakousko-Uhersko
Kdyby se přidružilo k tomuto roztrpčen
dalšízklamání přivymezení hra-
nic Albánie, netřeba tajiti, že by
to mělo osudné následky pr
exportní zájmy rakousko-uher-
ské monarchie.
Turecko
Drač
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Albánie
11
article
Drinopol.
Drinopol.
M. Z Kolina n. R., 10. ledna. (Zvl. tel. jN
L.) Londýnský zpravodaj telegrafuje „Köln
Ztgu.“, že velmoci myslí to tenkráte doopravdy
se svým zakročením ve prospěch míru a pro po-
stoupení Drinopole. Na obnovení války ne-
dojde.
Z Říma, 10. ledna. (K. k.) „Tribuna“ uve-
řejňuje telegram z Londýna, že návrh, který
včera ministr Grey učinil Tevfikovi a Reši-
dovi jménem velvyslanců, týkal se postou-
pení Drinopole Bulharsku, při čemž
zabezpečena by byla přednostní práva Turků
na mečety a korunní statky a privileje nábo-
ženské a teritoriální. Zdá se, že Grey dostal
od obou když ne formální, tedy důvěr'né
ubezpečení, že Porta nebude v té
otázce více nesmiřlivou. Zakročen
velmocí zdá se proto býti hotovou věcí a t
jak co do příslušnosti Drinopole, tak také tu-
recko-bulharských hranic v naznačeném smy-
slu. Mocnosti však nezakročí ani dnes, an
zejtra, poněvadž velvyslanci ještě vyjednávaji
Ohledně otázky ostrovů musí býti po-
ukázáno na to, že Turci, povolujicev
otázcedrinopolské, smiřujíse sko-
ro s úplným ústupem do Asie.
Köln
Reš
Turek
Grey
Port
Drinopol
Kolina můj
Řím
Londýn
Bulharsko
Asie
12
article
Otázka ohraničení Albanie.
Otázka ohraničení Albanie.
Z Londýna, 10. ledna. Konference vele-
vyslanců, kterou zaměstnává nyní záležitos
ohraničení Albanska, považuje věc tu přísluš-
nou výlučně do kompetence velmocí. Dohod-
ne-li se o této otázce, což arci může ještě
trvat dlouho, bude její usnesení předloženo
kabinetům k definitivnímu schválení. Otázka
ohraničení Albanska je prý čistě evropskou
záležitostí a jak se zde prohlašuje, neodvislá
od souhlasu některého balkánského státu.
V londýnských diplomatických kruzíeh
se proslýchá, že Italie a Rakousko-Uhersko
jsou v albánské záležitosti úplně jednotny
veškeré pověsti o neshodách mezi těmito vel-
mocemi, zvláště pokud jde o Skadar, ozna-
čují se za nesprávné.
Albánie
Londýn
Rakousko
Uhersko
Skadar
Italia
13
article
Ostrovní otázka.
Ostrovní otázka.
Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) „Temps“ ozna-
muje z Londýna, že francouzský velevyslane
Cambon ve schůzi velevyslanců opětné
přimlouval se, aby ostrovy v Egejském
moři byly ponechány Řecku.
Z Londýna, 10. ledna. Dovídám se z do-
bře informovaného pramenc, že velmoe
nalezly včera na konferencí ve-
levyslanců formuli, kterou se dospěl
Cambon
Paříž
Londýn
Řecko
14
article
k dohodě mezi nimi v otázce ostrov
v Egejském moři.
Velmoci budou prý žádati na Portě, aby
jim postoupila všechna svá práva n
ty to ostrovy, načež se velmoci později
dohodnou, buď že mají býti dány Řecku
nebo aby některé z nich byly vráceny Tu
recku se zvláštním statutem, neb
konečně aby ze všech ostrovů utvo
řen byl celek pod správou, podobnou
správě ostrova Samu.
Mezi velmocemi byla by tedy v této otáz
ce úplná dohoda, ale je pochybno, jak Port
jejich intervenci přijme a jaký nátlak jsou od
hodlány po případě v tomto směru provésti.
Coudurier.
Car zamezí válku.
Z Petrohradu, 10. ledna. Při uvítání zá-
stupce ministra vojenství vyslovil se car, ž
štvaní některých ruských listů jej nezviklá
v rozhodnutí zameziti válce. Podobně vyslo-
vil se při přijímání ministra vnitra.
Slavné znovuuvedení rak.-uher. konsula
v Prizrenu a Mitrovici.
Z Bělehradu, 10. ledna. (K. k.) Mezi rak.
uherským vyslancem šl. Ugronem a srbskou
vládou bylo ujednáno, že rak.-uherská konsu
látní vlajka v Prizrenu bude vztýčena slavně
13. t. m. Slavnosti zúčastní se konsul Pro
chaska ve slavnostním stejnokroji. Větší od-
díl srbského vojska za velení důstojníka vzdá
předepsanou čest při vztýčení vlajky. — V
Mitrovici bude dána právě taková satisfakce
v nejbližších dnech.
Sam
Port
Mitrovic
Řecko
Petrohrad
Prizren
Bělehrad
úplný dohoda
15
article
Schůzka hr. Berchtolda s Pašíčem.
Z Vídně, 10. ledna. Před několika dny
se proslýchalo, že bělehradská vláda usiluje
o konferenci m.-p. Pašiče a hr. Berch-
tolda za účelem přímého a bezprostředníh
vyřízení srbsko-rakouského sporu. Předevčí-
rem však bylo oznámeno, že rak.-uherský vy-
slanec v Bělehradě Ugron převzal úlohu spro-
středkovati schůzku mezi Pašičem a Berch-
toldem, ke které by přibyl srbský premier do
Vídně. Ujišťuje se, že prostředkovací činnos
Ugronova vyvijí se tak příznivě, že brzká
schůzka Berchtolda s Pašíčem není vyloučena
Ministr Stojanovič o příštím poměru rakousko-
srbském.
Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. [Zvl. telegr
zpráva „Nár. Listů“.) Ministr obchodu a prů-
myslu Kosta Stojanovič pravil v roz-
mluvě se mnou o příštích obchodn
politických peměrech Srbska k
Rakousko-Uhersku: „Můžete mým jmé-
nem sděliti „Národním Listům“, že Srbsko po-
skytne hospodářským zájmům říše ústupky
jen, vyhoví-li Rakousko nyní zájmům Srbsk
v příčině albánských hranic. Jinak není a
pomyšlení na přátelskou úpravu příštích ob.
chodně politických styků.“
Jednání o Bitolji a Veles.
Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. (Zvl. telegr
„Nár. Listů“.) Poslední dobou pronikaly z po-
litických kruhů pověsti, že vznikají spory
tom, kterému ze spojenců mají připadnouti ně-
která důležitá města v dobytých krajích jak
je: Bitolje. Veles a j. Státníci srbští
bulharští snaží se však tyto sporné otázky roz-
řešiti bez účasti veřejnosti a jak
se mi z kompetentních míst sdě
luje, s úspěchem.
Berchtold
Pašíč
Berch
Stojanovič
Kosta Stojanovič
Bitolja
Veles
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
16
article
Rumunsko-bulharské vyjednávání.
Rumunsko-bulharské vyjednávání.
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) V rozmluv
se zástupcem „Reuterovy kanceláře“ rumun
ský ministr Take Jonescu vyvrátil tvrzení
že Bulharsko mu nabídlo před několika lety
Ruščuk, Varnu a Šumen s podmínkou, že Ru-
munsko uzavře s Bulharskem spolek proti Tu-
recku. Ministr dodal, kdyby taková nabídka
byla bývala učiněna, že byla by odmítnuta.
Reuterův
Rumunsko
Londýn
Bulharsko
Šumen
17
article
Na ranni avečerní listy
předplácí se:
V Praze v administracir
na měsin. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 R essh
ve Úliálkácht
na měsic . . . . . 2 K 30
Poštoui
na měsic. . . . . . 9i. K
na čtvrt lota . . . . 9 K 60
s dvejí zásílkou
a měsíe
S K SO
na čtvrt leta . . . . 1 K s0
Praha
Úliálkácht
18
article
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Jak se dovíd
»Reuterova kancelář« od rumunského ministra
Jonesca, bylo obnoveno vylednávání mezi Rumun-
skem a Bulharskem. Rumunský vyslanec Mišu měl
včera konferenci s drem. Danevem, který pak n-
vázal telegrafické spojení se Sofijí. Joněscu sdělil
zástupci »Reuterovy kaneeláře«, že nemůže podati
žadné podrobnosti o vyjednávání, poněvadž ta-
kové rozhovory ukládají největší diskretnost.
M. Z Londýna, 10. ledna. (Zvl. tel. »N. L. )
Dle »Timesů« rozhodla se prý rumunská vláda
— protože vyjednávání s Bulharskem nevykazuje
žádný pokrok — obsadit ihned brann
územi, jež považuje za odměnu své neutrality.
avšak na důtklivou domluvu Ruska a
Rakousko-Uherska rozhodla zatím
upustiti od svého úmyslu.
Rumun
Miša
Danev
Reuterův
Londýn
Bulharsko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Reuterův kancelář
Timesy
19
article
Osnova zákona o učitelských
platech ve školské komisi.
Osnova zákona o učitelských
platech ve školské komisi.
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Plenární schůze perm. komise školské
konala se dne 10. ledna o 11. hod, dopol. za před-
sednictví posl. Leglera a za přítomnosti zástup-
ců vlády vicepresidenta c. k. zem, školní rady dra.
Golla, dvor. rady šl. Campe a místodrž. rady
Šindeláře.
Zástupce vlády dvorní rada dr. Goll činí pro-
hlášení k dotazu posl. probošta dra. Buriana, že
v záležitosti změny § 10. osnovy zákona o sdělení
důvodů se strany c. k. okresní školní rady při ne-
šetření terna místní školní rady, jest nutno
vyžádati si souhlas ministerstva kultu
a vyučování a vyslovuje pochybnosti, že komise
školská je k tomu kompetentni.
Komise na to se usnáší, by včerejší usnesení
o presentačním právu bylo revotováno, proti
čemuž posl. Novák ohlašuje minoritní votum.
Potom přechází komise k jednání o navrženém
textu § 17. osnovy zákona, který zní-
Odst. 1. Jde-li o obsazení místa učitelského
přespočetného (extra statum) nebo pro zatímní tří-
du, sluší postupovati obdobně dle předpisů ss
1.—15., avšak jako úřad, jenž obsazuje místo učitel-
ské, nastupuje c. k. školní rada a jako úřad od-
volací v druhé stolici c. k. zemská školní rada.
Odst. 2. Ten, kdo má právo presentační, zvoli
ve smyslu 8§ 5., 6., 7., 9. a 10. toho, jenž se mu zdá
nejzpůsobilejším.
Goll
Camp
doktor
Novák
20
article
Odst. 3. Školní patrou a v městských okre-
sech školních obecní zastupitelstvo učiní oznámení
o tom, který uchazeč byl zvolen, přimo c. k. okres-
ní školní radě. C. k. okresní školní rada vydá zvo-
leněmu dekret o ustanovení za učitele zatímního
a rozhodne zde sama, má-li člen vyslaný z jejiho
středu nebo předseda mistní školní rady jmenova-
ného vzíti ve slib a uvésti ve službu školní
Odst. 4. Každé, dle těchto ustanovení pr
zatímní třídu nebo pro přespočetné (extra statum)
místo učitelské předsevzatě dosazení učitele na
obecných školách s vysvědčením způsobilosti pro
školy obecné, na měšť. školách s vysvědčením způ-
sobilosti pro školy měšťanské jest řádné zatímnt
ustanovení
Odst. 5. Po pětileté nepřetržité a dle povin-
nosti vykonané službě (§ 32.) ustanoví c. k. zem.
škol. rada řádně dosuzeného zatimního učitele de-
finitivním učitelem ad personam na oné škole, na
které v době uplynutí tohoto pětiletí působil. Za
tím účelem učiní c. k. okresní škol. rada, předložie
jednací spisy jeho se týkající do 3 neděl c. k. zem
škol, radě, oznámení o tom, že služební pětiletí
uplynulo; teto pětiletí sluší čitati ode dne prvního
nastoupení služby jako řádně ustanovený zatímní
učitel. Dosazení na různá místa učitelská za učitele
zatímního průběhem tohoto pětiletí nelze pova-
žovati za přerušení této pětileté služby.“ —
jítfinitivní
21
article
Spoluzpravodaj posl. Kafka vykládá zásady, na
kterých jest konstraován tento paragraf a ohlašuje
celou řadu dodatečných návrhů, podaných
jednak organisacemi učitelskými, jednak v zájmu
právních poměrů menšinového školství českého
Zpravodaj posl. Morawetz v delší řeči hájí
usnesení komitétu referentů a navrhuje, aby para-
graf ten ponechán byl beze změny
Spoluzpravodaj posl. Kaika výslovně upozor-
ňuje, že bude nutno, aby uloženo bylo komitétu
referentů vypracování návrhu zákona o za-
stupevání sil učitelských
Posl. Ingrisch a rovněž posl. probošt dr. Bu-
rian přimlouvají se za to, aby na dívčích školách
nebyla činěna ujma při obsazování definitivních
míst ad personam a za tím účelem text § 17. ná-
ležitě byl upraven.
Posl. Trojan navrhuje, aby § 17. byl projednán
dle odstavců.
Posl. Kloláč protestuje proti nepravdivé zprá-
vě „Prager Tagblattu“, který v referátu ze sně-
movní komise píše, že Češi chtějí úpravě učitel-
ských platů činiti obtiže. Protože pravý opak toho
Kafka
Morawetz
Ingrisch
Posl
Trojan
Prager
Čech
23
article
se člověk naučil vytvářet hmotně svou vlastn
podobu, mohl připadnout na myšlenku, utvořit s
stin lidské podoby, neodvislý od lidské postav
poslušný lidských rozkazů.
(Stin.) Od okamžíku, kdy první člověk se
První loutku vytvořil si člověk jistě v pra-
objevil na zemi, objevil se i jeho nerozlučný druh.
dávných dobách, — ale teprve mnohem, mnohem
stín; a sotva si byl poprvé člověk vědom sebe.
později podařilo se mu na průsvžtné stěně umě-
dojista znepokojil jej ihned jeho neodbytný prů-
lým světlem vyvolat stinovou podobu člověka dl
vodce, jenž tančil na slunci před ním i za ním,
svého vkusu, pobybující se dle vůle tvůrce. By
šel po jeho stopách, krčil a ježil se po balvanech.
to objev, jenž zaujmul živě lidskou mysl. Pozoru-
prodlužoval se obrovitě v podvečerním šeru.
Stin
24
article
jeme to z vášnivé záliby, kterou dosud stinová
vyziral na svého pána v životní podobě z vodní
hra vyvolává u východních národů, a z láskyplné
hladiny, mizel střelhbitě ve vlnách, a zatoulal se
péče, kterou věnují figurkám stínových her a re-
často pryč za šerých, podmračných dnů. Jak zá-
produkční technice stinových divadel. Byla to vždy
hadnou asi a znepokojivou bytostí byl pro první
jen hra fantasie, třeba někdy i obřadná a vážným
lidi jejich stin, — živý, těkavý tvor, nepostiži-
cenemoniím sloužici, objevovala se na různých mí-
telný, proměnlivý, zdánlivě neodvislý a nezkrotný
stech, v různých podobách, trvala po staletí, zani-
a přec zas neodbytný nohsled, jenž člověka ně-
kala s různými kulturami, ale vracela se stálee
kdy i vyděsil, zjevil-li se náhle, neočekávaně,
stále, podněcována vždy znovu pitvorným skřít-
nezvyklém prostředí. Druhé já, dvojník, rozmarný.
nevyzpytatelný, němý a přec tak nápadný svými
25
article
kem, oddaně sledujícím člověka. Na Ceyloně
vznikly nádherné hry, „wajaug“ s uměle řezaným
fantastickými, skreslenými obrysy, svou groteskní
loutkami z průsvítné, barevné a zlacené buvol
gestikulací a střelhbítými změnami — živý, sku-
tečný sen, jejž možno pozorovat, zastavit, ne všal
kůže, jež znázorňují složité příběhy z národnícl
indických epů, srážky celých vojsk, taneční scény
postihnout, ani zničit, dokud neuzdá se mu samému
zmizet. Zmizel-li však člověk, zmizel i jeho stin,
průvody, zápasy bohů, opic i lidt. V Siamu hrai
odešel s nim do kraje bez návratu — vracejes
se dlouhá dramata s bohatě zdobenými figurkami
jen v neklidných snech a snad v přitmi, kde zne-
jichž obrysy prozařují v jískerkách tisícerým
pokojené oči soudruhů domnivaly se postihovatv
propíchanými dírkami. Číňané a Japonci umějí vy-
temnu paseky neb v přitmí stanu aspoň stín zmi
volávat úchvatné náladové scény, zbožné zázraky
zelého druha.
Číňan
Japonec
Siam
26
article
divoké frašky pohyblivými postavičkami, zavěše-
Zvykl si člověk na svůj stín, stal se lhostej-
nými na celé předivo tenounkých nitek. V Persii
ným k jeho neúčinnému pitvoření, ale vzbuzený
v Turecku, v celém musulmanském světě o rama-
nepokoj zůstal, stínové, snové, přízraky plnily
zanu oživuje v tmavých místnostech osvětlen
lidskou fantasii podivuhodnými postavami, jež žily
plátno stínovýmí krajinkami, a žraavý, lativý, poži-
svým stínovým životem v tradici. Ale stin sám ne-
vačný Karagöz provozuje v těch stínových kra-
ustával, provázel člověka, dráždil jeho zvědavost
jích lidské fantasie nejdivočejší a nejhrubší žerty
jeho přání, podrobit si toho nezbedného zmetka
Vládci této říše stinů nabyli tradici a výcvikea
jenž se mu věšel na paty. Nevime, jest-li vzbudil
zázraačné dokonalosti v té primitivní hře a zkro-
ceným lídským stínem a vděčné jejich obecenstve
v něm myšlenku zachytit obrys té tmavé podoby
hrudkog na hladké skalní ploše, ale teprve když má stále ještě dosti živé fantasie, aby nalézalo
Persie
Turecko
27
article
zálibu v těchto hřičkách, jež jsou patrně již jen
odumírající ozvěnou staršího, myšlenkově ušlechti-
lejšího umění
Zatím však objevil lidský um jiný, zázračný
prostředek, jak vytvořit stinový obraz, skleněnou
čočku, vrhající do tmavé komory zmenšený, po-
hyblivý a barevný obraz světa skutečného, a pro
mítající na plátno průsvitné obrázky ve zvětšen
podobě. Odkrýl tajemství zdánlivě kouzelných
účinků kombinace zrcadel a skleněných ploch,
jimiž ize vyvolávat barevný stín živých lidí jako
samotné stinové bytosti na jevišti — stín ožilv
nové podobě jako mocné dráždidlo lidské fanta-
sie. Kouzla laterny magiky dlouho zjednával
šarlatánům nebezpečnou proslulost čarodějů, než
užito vynález k praklickým, obecně prospěšným
účalám.
Teprve když zdažilo se stín vnějšího světa
promítnutý čočkou do temné komory, zachytit
ztrvalit v obraz na citlivé desce, počíná opravdo-
vě podrobení stánu do služeb lidstva. Z hračky
z kouzla stává se vzácný, neocenitelný prostředel
k zobrazení skotečnosti, zachycující věrnějí než
lidské oko veškeren život, od světel vesmíru a
po mikroskopické tvorstvo země. Stín stává s
sám kouzelníkem, jenž poslušen svého mistra, vy-
volává nesčetné nové obrazy všeho světa, do-
stupného lidským smyslům. A z jeho podnětu vy-
růstá obrovská industrie, obracející miliardov
kapitály, zaměstnávající statisice lídí, šiřící pozná-
ní, kulturu, osvětu, sbližující společným poznáním
světa lidstvo.
28
article
Naše pokolení zažilo úžasný rozmach a netu-
šené zdokonalení těchto objevů lidského duchav
všech jeho formách. Pomineme jejich vliv na
vědu a ohromný převrat, jež způsobily v pozná-
vání skutečnosti. Nestaly se však jen muajetke
vědy, ale vyvolaly novou zvědavost. novou touh
po umělecké hře se stínem. I nejprimitivnější jej
podoba, stinové divadlo, rozkvetla znovu v P-
říži koncem minulého století v rozkošný uměleck
útvar. Satirické karikatury, vážné náladov
scény, žertovně zázraky vytvořeny v kabaret
Chat Noir a jeho odnožích opravdovými umělei
Skioptikon stal se běžnou, neocenitelnou pomůckou
vyučování a vzdělání lidu. Nová kombinace zrea-
del a čoček vyvolala nový umělecký dojem i živě
drobné lidské figurky, plastické, barevné, pouhý
stin skutečných lidí za scénou, jenž však obrat
ným scénováním činí dojem živých postavičel
míšeňského porculánu, tak dokonale vystiženýcl
do nejmenších detailů, jak se to nikdy nepodař
umělci. „Tanagra“, jak nazvána talo rozkošn
hříčka světel, barev a stínů, je novým, velmi účin-
ným podnětem lidské fantasie a má svoji budouc-
Vedle tohoto oživování starších útvarů stínove
hry nastal však nový převrat: mechanické zpodo-
bování živého světa stínem, kinematograf. Jal
prostě a bezvýznamne vypadá sám vynález: složk
fotografií, pohyblivého předmětu, rychle po sobo
následujících, stejně rychle promitaných na plátno
Noir
stinová divadlo
29
article
Technické obtíže této myšlenky byly rychle o-
straněny, a zajímavá technická bračka v několik
létech změnila se v průmysl, velkolepě organiso-
vaný po celém světě, skytající milionům zcel
nové sensace a živící jiné miliony lidí. Kdož vi
nebude-li jednou v dějinách lidské kultury tento
objev staven na roveň vynálezu tisku — ovšen
rozvine-li se v dokonalejší a účelnější formy, nel
jsou dosavadní. Je to dojista nejúčinnější, nejrych
lejší a nejsnadnější prostředek sdělovací, jenž j
s to, aby za krátký poměrně čas uniformoval ne-
tušeným způsobem myšlení lidstva. Radost z no-
vého objevu vedla ovšem ku povážlivým výstřel-
kům. Vedle rapraduket přírody, jež v dokonnlé po-
době předvádaií v nejedlehlejší vesnici události
kroje, příběhy a život celého světa, lákala snadno
vytváření i neskutečných výjevů k žertovným. při
šerným, kouzelným scénám, jež jsou sice mocným
kouzelný scéna
30
article
nost.
dráždidlem lidské fantasie, ale tím nebezpeěnějsi
lidskému myšlení, na něž zrakový dojem má velmí
účinný vliv. Je podivno, že tento vynález, tak
vděčný, tak ohromného rozvoje schopný, octl se
především v rukou obchodníků, jimž rychlý zisk
byl jediným voditkem. Krvavé romány, banální re-
produkce reklamně známých divadel, všechno li-
terární smetí, jímž jsou živeny široké vrstvy, ob-
jevilo se jako první „umělecký“ výtvor na plátně
kinematografu vedle původnich snimků — a vládne
převahou dosud. Bude trvat léta, než přestane ki-
nema těžit z podrážděné zvědavosti, a bude nu-
ceno k účelnějšímnu a umělečtějšímu programu, jeet
dnes je výjimkou. Ale bylo by směšno bojovat
proti tomuto novému vzácnému objevu jen proto.
že octl se na počátek často v nesvědomitých
rukou. Bylo ovšem základní chybou, že od po-
čátku rozhodující kruhy neměly té proziravost
aby tušily význam objevu, a ponechaty jeho vedent
náhodě a obchodním zájmům. Ještě dnes není
tom nápravy, a objev, jenž bude mít v budouenu
ohromný vliv a bude obrovskou mocí v rukou.
které jej dovedou ovládnouti, je pouhou zábavou.
nejvýš pokusem o vědeckou popularisaci a přede.
vším prostředkem k výdělku.
31
article
Řeknete snad, že je to pouhou fantasií — uvažte
však, jaký vliv bylo by možno provozovat na lid-
ské mysli účelně, programem za jistým cilem
voleným. Žádná kniha, žádná řečnická výmluvnost
žádné noviny nebudou mocí závoditi s vlivem, který
bude miti kinema na cítění a myšlení lidských
mass, ovládne-li je jedno ústřední vedení, jež me-
chanicky a rychle vychrlí po celé zeměkouli sta-
tisíce obrazů a výjevů, jimiž bude postupně při-
pravovati jistý názor, jisté smýšlení — jistý pře-
vrat. Nepozorované, zdáplivě bezúčelnými, žertov-
nými i tragickými scenami, i přírodními snímky
bude možno suggerovati lidstvu záliby i nenávisti
přesvědčení i nadšení, rozněcovat lidské mysli
vésti je za určitým cílem. Co vykonal až dosu