ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5620a70-8f08-11dd-b72c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 54, work 3, person 42, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu II. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 10.
4 article
V drobném prodejln ranní čislo o sobě . . za 8h vočorni . . . . . . . za 4k Ve fliálkách na vankově ranní čislo . . . . . . . l večerni lnserátv plati se hotově napřed- Předplacení a inserty přijímá udministrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se též rodakce, tiskárna a expedie „Národních Listě Rukopisy se nevracell.
5 article Před obratem v Anglii?
Před obratem v Anglii? V tuhém zápase vnitřním, jenž se vede mezi tradičními politickými stranami Anglii, ocitla se od r. 1906 strana unioni- stů (konservativců a odštěpenců liberál- ních) při volbách do parlamentu v menši- ně a jak ve staroústavní Anglii samo sebou se rozumi, vypadlo i kormidlo vládníz její rukou. Vítězná strana liberální se svý- mi pobočními skupinami radikální a irskou, věrna svému programu, prováděla roz- hodná opatření nejen proti kompetenčním přehmatům sněmovny lordů, hlavně pokud zasahovala nezvykle do státního rozpočtu vzpírajíc se ve své konservativní většině vůli národa volbami osvědčené, ale při- kročila i k řešení otázky irské, zasazujíc se rozhodně o samosprávu Irska, nezapo- mínajíc při tom ani na potřeby širokých vrstev lidových ani na přežilé poměryv držení latifundií. Ve všech těchto směrech byla dolní sněmovna anglická horlivě čin- ná, připravujíc a provádějíc pronikající re- formy. Všecko úsilí konservativní oposice, jež na př. v zápase proti irské samosprávě se nelekala ani hrozeb, že Ulster se opře se zbraněmi v rukou, aby si připravila ná vrat ke ztracené moci vládní, selhávalo ač v řadách svých čítala muže ohromné ho vlivu a vynikajících schopností politi ckých. Konečně po několikaletém bezvýsled- ném zápasu proti nynější vládě a většině dolní sněmovny zdá se, že postihla nej vlastnější příčiny svého pádu i svých po- savadních nezdarů.
Anglie Irsko Ulster dolní sněmovna
6 article
Právě před deseti lety zahájil totiž je- den z vůdců konservativní strany, Austen Chamberlain, nezvykle prudkou a útočnou agitaci pro politiku ochranných cel a pro opuštění posavadní politiky volné tržby Agitace tato napodobila jednak celní po- litiku středoevropskou, jednak dovoláva- la se úspěchů německého průmyslu a ob- chodu na trhu světovém, a zároveň před- povídala jak úpadek průmyslu a obchodu anglického, tak ztrátu četných a velikých osad anglických. Soustava ochranných cel byla naopak dle Chamberlaina zabezpe- čením odbytu výrobků anglického prů- myslu v osadách, kdežto plodinám těchto se opětně chránila spotřeba anglická. Chamberlain sice získal tomuto svému programu většinu mezi konservativci, ale většina voličstva anaglického se od stran odvrátila. Naděje na vítězství při nových vol- bách jí nepřibylo ani když vláda zakroči- la proti sněmovně lordů, ani za tuhého z- pasu o předlohu irskou, ač tato se setka- la zvláště s ostrým odporem v Ulsteru. Vláda pozorujíc hnutí toto snaží se příznivými dodatky na ochranu Ulsterských zabezpečiti samosprávě irské přízeň ve- řejného mínění, současně pak neopomíjí veřejnost upozorňovati na obrovské ho- spodářské úspěchy, jež její věrnost zása- dám volné tržby přinesla a na výborný stav financí státních za vedení energického kancléře pokladu Lloyda George. Tak pro- kázala, že za posledních deset let anglický obchod zahraniční soustavně a důsledně vzrůstal; v dovozu ze 543 mil. lib. šterl. r. 1903 na 745 za r. 1912, ve vývozu pak ze 291 mil. lib. šterl. na 487; vývoz cizích tovaarů pak vzrostl ze 69 mil. lib. šterl. na 112 mil. lib. šterl. Celkový obchod (dovoz i vývoz) ze 903 mil. lib. 5terl. na 1344 mil lib. šterl., čili okrouhle v našich penězích z dvaadvaceti miliard korun na třicet dvě miliardy korun ročně.
Chamberlain Lloyd George Ulster
7 article
Výkazy těmito ovšem zasazeny byly snahám po ochranných clech smrtelné rá- ny. Rovněž se nezhoršil poměr osad angli- ckých k zemi mateřské; naopak osady sa- my ochotně přispívají k rozvoji námořních sil anglických okázalými dary po několika dreadnoughtech! Nahlédli již i konservativci, že agita- ce pro ochranná cla jest největší jejich chybou v očích voličstva, a nutno říci, že seznavše chyby, nemeškali dlouho s ná- pravou její. Když totíž za boje o irskou samosprá- vu skorem veškeré mimolondýnské listy konservativní, aby připravily náladu ve voličstvu, jaly se opouštěti propagandu ochrany celní, strhly za sebou i vůdčí listy a politiky ústředního vedení strany, a po rozpravách, kteréž v lůně strany se vedly asi tři týdny, křídlo Chamberlainovo do- brovolně se zřeklo své zamilovanaé my- šlenky. Tím ovšem docílena nejen vnitřní jednota v táboře konservativců, ale utu- ženo i spojení s odštěpenci liberálními. kteří zásad volné tržby nikdy se ne- vzdali.
Chamberlainův
8 article
Z tohoto kroku konservativců angli- ckých se dá souditi, že očekávají asi brzké vypsání nových voleb do sněmovny po- slanců a rozpuštění této. Vypustili ze své- ho programu zejména cla z potravin, aby si získali opět ztracenou přízeň voličstva a usnesli se zároveň, že budou působiti. aby voličstvo se vyslovilo — o politice vládní. Do voleb pak půjdou s následují- cím programem: jak soudí národ o samo- správě irské; jak o postavení církve ve Walesu; jak o správě volebního práva; jak o složení nové sněmovny lordů a jak o po- litice držení půdy? Jest samozřejmo, že konservativci za to mají, že otázka zave- dení irské samosprávy bude voličstvem zodpovězena v jejich smyslu, jinak však z ostatních částí jejich programu vysvítá. že se chtějí buď jak buď opět dostat k ří- zení vládní moci, aby učinili přítrž pokra- čujícímu zákonodárství proti zastaralým výsadám, zvláště pak novému způsobu zdanění latifundií Lloydem Georgem na- vrženému. V listech svých však mluví tom, že chtějí zachovati jednotu královst ví. trvání církve a vlastnictví půdy. Možno tudíž nadíti se nových událo stí ve vnitřní politice anglické. Pouze této?
Lloyd Georg Wales
9 article Mezinárodní sltuace
Mezinárodní sltuace Kollektivná nota velmocí. —Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Reuterov kancelář dovídá se z Cařihradu: Včerejší ve- levyslanecká schůze stanovila text noty, jež nejspíše v pondělí bude odevzdána Portě. v notě doporučuje se Portě, aby povolil av drinopolské otázce, nelze však př tom mluviti o nějakém nátlaku. Z Cařihradu, 10. ledna. Včera večer ko- nala se schůze velevyslanců za předsednictv dovena hr. Pallavicina, která redigoval- text kollektivní noty Portě. Byla zjedná- na plná dohoda. Kollektivní zakročení stane se v téže formě, jako v tripolském kon- fliktu, totiž že na Portu dostaví se nejdříve doven a postupně pak ostatní vyslanci a ode- vzdají notu. Podrobnosti noty nejsou známy směr však je prý blahovolný. Text noty byl telegrafován v noci kabinetům, takže zakro- čení stane se asi zítra. Z Kolína n. R., 10. ledna. (Zvl. telege „Nár. L.“) Ke zprávě, že Turecko jev větší povolnost, prohlašuje inspirovaná berlínská depeše „Köln. Ztgu.“, že moe- nosti na tento krok Porty mnoho nedaj
Pallavicin Köln Londýn Cařihrad Kolín Turecko
10 article
a další své jednání zařídí dle turecké od- povědi na kollektivnou notu. Zatím mo- hou být upřímní přátelé Turecku radou. aby neobnovovalo nepřátel- ství, neboť kdyby tak učinilo, byla by ohrožena jeho asijská država Mocnosti očekávají na přátelsky míněné vážné sdělení dobře rozváženou odpo- věď. Bylo by žádoucím, aby zprávy úplné nepovolnosti Turecka a jeho pev- ném odhodlání obnoviti válku nepotvrdi ly se v zájmu samotné turecké říše. Ústup srbského vojska z Drače. Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. (Zvl. telegr zpráva „Nár. Listů“.) Zpráva o ústupu srbskéhovojska z Dračebyla při- jata vširokýchvrstvách se znač- ným roztrpčením. Zodpovědné poli- tické kruhy snaží se konejšiti a přirozene svalují veškeru vinu na Rakousko-Uhersko Kdyby se přidružilo k tomuto roztrpčen dalšízklamání přivymezení hra- nic Albánie, netřeba tajiti, že by to mělo osudné následky pr exportní zájmy rakousko-uher- ské monarchie.
Turecko Drač Bělehrad Rakousko Uhersko Albánie
11 article Drinopol.
Drinopol. M. Z Kolina n. R., 10. ledna. (Zvl. tel. jN L.) Londýnský zpravodaj telegrafuje „Köln Ztgu.“, že velmoci myslí to tenkráte doopravdy se svým zakročením ve prospěch míru a pro po- stoupení Drinopole. Na obnovení války ne- dojde. Z Říma, 10. ledna. (K. k.) „Tribuna“ uve- řejňuje telegram z Londýna, že návrh, který včera ministr Grey učinil Tevfikovi a Reši- dovi jménem velvyslanců, týkal se postou- pení Drinopole Bulharsku, při čemž zabezpečena by byla přednostní práva Turků na mečety a korunní statky a privileje nábo- ženské a teritoriální. Zdá se, že Grey dostal od obou když ne formální, tedy důvěr'né ubezpečení, že Porta nebude v té otázce více nesmiřlivou. Zakročen velmocí zdá se proto býti hotovou věcí a t jak co do příslušnosti Drinopole, tak také tu- recko-bulharských hranic v naznačeném smy- slu. Mocnosti však nezakročí ani dnes, an zejtra, poněvadž velvyslanci ještě vyjednávaji Ohledně otázky ostrovů musí býti po- ukázáno na to, že Turci, povolujicev otázcedrinopolské, smiřujíse sko- ro s úplným ústupem do Asie.
Köln Reš Turek Grey Port Drinopol Kolina můj Řím Londýn Bulharsko Asie
12 article Otázka ohraničení Albanie.
Otázka ohraničení Albanie. Z Londýna, 10. ledna. Konference vele- vyslanců, kterou zaměstnává nyní záležitos ohraničení Albanska, považuje věc tu přísluš- nou výlučně do kompetence velmocí. Dohod- ne-li se o této otázce, což arci může ještě trvat dlouho, bude její usnesení předloženo kabinetům k definitivnímu schválení. Otázka ohraničení Albanska je prý čistě evropskou záležitostí a jak se zde prohlašuje, neodvislá od souhlasu některého balkánského státu. V londýnských diplomatických kruzíeh se proslýchá, že Italie a Rakousko-Uhersko jsou v albánské záležitosti úplně jednotny veškeré pověsti o neshodách mezi těmito vel- mocemi, zvláště pokud jde o Skadar, ozna- čují se za nesprávné.
Albánie Londýn Rakousko Uhersko Skadar Italia
13 article Ostrovní otázka.
Ostrovní otázka. Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) „Temps“ ozna- muje z Londýna, že francouzský velevyslane Cambon ve schůzi velevyslanců opětné přimlouval se, aby ostrovy v Egejském moři byly ponechány Řecku. Z Londýna, 10. ledna. Dovídám se z do- bře informovaného pramenc, že velmoe nalezly včera na konferencí ve- levyslanců formuli, kterou se dospěl
Cambon Paříž Londýn Řecko
14 article
k dohodě mezi nimi v otázce ostrov v Egejském moři. Velmoci budou prý žádati na Portě, aby jim postoupila všechna svá práva n ty to ostrovy, načež se velmoci později dohodnou, buď že mají býti dány Řecku nebo aby některé z nich byly vráceny Tu recku se zvláštním statutem, neb konečně aby ze všech ostrovů utvo řen byl celek pod správou, podobnou správě ostrova Samu. Mezi velmocemi byla by tedy v této otáz ce úplná dohoda, ale je pochybno, jak Port jejich intervenci přijme a jaký nátlak jsou od hodlány po případě v tomto směru provésti. Coudurier. Car zamezí válku. Z Petrohradu, 10. ledna. Při uvítání zá- stupce ministra vojenství vyslovil se car, ž štvaní některých ruských listů jej nezviklá v rozhodnutí zameziti válce. Podobně vyslo- vil se při přijímání ministra vnitra. Slavné znovuuvedení rak.-uher. konsula v Prizrenu a Mitrovici. Z Bělehradu, 10. ledna. (K. k.) Mezi rak. uherským vyslancem šl. Ugronem a srbskou vládou bylo ujednáno, že rak.-uherská konsu látní vlajka v Prizrenu bude vztýčena slavně 13. t. m. Slavnosti zúčastní se konsul Pro chaska ve slavnostním stejnokroji. Větší od- díl srbského vojska za velení důstojníka vzdá předepsanou čest při vztýčení vlajky. — V Mitrovici bude dána právě taková satisfakce v nejbližších dnech.
Sam Port Mitrovic Řecko Petrohrad Prizren Bělehrad úplný dohoda
15 article
Schůzka hr. Berchtolda s Pašíčem. Z Vídně, 10. ledna. Před několika dny se proslýchalo, že bělehradská vláda usiluje o konferenci m.-p. Pašiče a hr. Berch- tolda za účelem přímého a bezprostředníh vyřízení srbsko-rakouského sporu. Předevčí- rem však bylo oznámeno, že rak.-uherský vy- slanec v Bělehradě Ugron převzal úlohu spro- středkovati schůzku mezi Pašičem a Berch- toldem, ke které by přibyl srbský premier do Vídně. Ujišťuje se, že prostředkovací činnos Ugronova vyvijí se tak příznivě, že brzká schůzka Berchtolda s Pašíčem není vyloučena Ministr Stojanovič o příštím poměru rakousko- srbském. Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. [Zvl. telegr zpráva „Nár. Listů“.) Ministr obchodu a prů- myslu Kosta Stojanovič pravil v roz- mluvě se mnou o příštích obchodn politických peměrech Srbska k Rakousko-Uhersku: „Můžete mým jmé- nem sděliti „Národním Listům“, že Srbsko po- skytne hospodářským zájmům říše ústupky jen, vyhoví-li Rakousko nyní zájmům Srbsk v příčině albánských hranic. Jinak není a pomyšlení na přátelskou úpravu příštích ob. chodně politických styků.“ Jednání o Bitolji a Veles. Slk. Z Bělehradu, 10. ledna. (Zvl. telegr „Nár. Listů“.) Poslední dobou pronikaly z po- litických kruhů pověsti, že vznikají spory tom, kterému ze spojenců mají připadnouti ně- která důležitá města v dobytých krajích jak je: Bitolje. Veles a j. Státníci srbští bulharští snaží se však tyto sporné otázky roz- řešiti bez účasti veřejnosti a jak se mi z kompetentních míst sdě luje, s úspěchem.
Berchtold Pašíč Berch Stojanovič Kosta Stojanovič Bitolja Veles Vídeň Bělehrad Srbsko RakouskoUhersko Rakousko
16 article Rumunsko-bulharské vyjednávání.
Rumunsko-bulharské vyjednávání. Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) V rozmluv se zástupcem „Reuterovy kanceláře“ rumun ský ministr Take Jonescu vyvrátil tvrzení že Bulharsko mu nabídlo před několika lety Ruščuk, Varnu a Šumen s podmínkou, že Ru- munsko uzavře s Bulharskem spolek proti Tu- recku. Ministr dodal, kdyby taková nabídka byla bývala učiněna, že byla by odmítnuta.
Reuterův Rumunsko Londýn Bulharsko Šumen
17 article
Na ranni avečerní listy předplácí se: V Praze v administracir na měsin. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsic. . . . na čtvrt leta . . . . 7 R essh ve Úliálkácht na měsic . . . . . 2 K 30 Poštoui na měsic. . . . . . 9i. K na čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvejí zásílkou a měsíe S K SO na čtvrt leta . . . . 1 K s0
Praha Úliálkácht
18 article
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Jak se dovíd »Reuterova kancelář« od rumunského ministra Jonesca, bylo obnoveno vylednávání mezi Rumun- skem a Bulharskem. Rumunský vyslanec Mišu měl včera konferenci s drem. Danevem, který pak n- vázal telegrafické spojení se Sofijí. Joněscu sdělil zástupci »Reuterovy kaneeláře«, že nemůže podati žadné podrobnosti o vyjednávání, poněvadž ta- kové rozhovory ukládají největší diskretnost. M. Z Londýna, 10. ledna. (Zvl. tel. »N. L. ) Dle »Timesů« rozhodla se prý rumunská vláda — protože vyjednávání s Bulharskem nevykazuje žádný pokrok — obsadit ihned brann územi, jež považuje za odměnu své neutrality. avšak na důtklivou domluvu Ruska a Rakousko-Uherska rozhodla zatím upustiti od svého úmyslu.
Rumun Miša Danev Reuterův Londýn Bulharsko Rusko Rakousko Uhersko Reuterův kancelář Timesy
19 article Osnova zákona o učitelských platech ve školské komisi.
Osnova zákona o učitelských platech ve školské komisi. (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Plenární schůze perm. komise školské konala se dne 10. ledna o 11. hod, dopol. za před- sednictví posl. Leglera a za přítomnosti zástup- ců vlády vicepresidenta c. k. zem, školní rady dra. Golla, dvor. rady šl. Campe a místodrž. rady Šindeláře. Zástupce vlády dvorní rada dr. Goll činí pro- hlášení k dotazu posl. probošta dra. Buriana, že v záležitosti změny § 10. osnovy zákona o sdělení důvodů se strany c. k. okresní školní rady při ne- šetření terna místní školní rady, jest nutno vyžádati si souhlas ministerstva kultu a vyučování a vyslovuje pochybnosti, že komise školská je k tomu kompetentni. Komise na to se usnáší, by včerejší usnesení o presentačním právu bylo revotováno, proti čemuž posl. Novák ohlašuje minoritní votum. Potom přechází komise k jednání o navrženém textu § 17. osnovy zákona, který zní- Odst. 1. Jde-li o obsazení místa učitelského přespočetného (extra statum) nebo pro zatímní tří- du, sluší postupovati obdobně dle předpisů ss 1.—15., avšak jako úřad, jenž obsazuje místo učitel- ské, nastupuje c. k. školní rada a jako úřad od- volací v druhé stolici c. k. zemská školní rada. Odst. 2. Ten, kdo má právo presentační, zvoli ve smyslu 8§ 5., 6., 7., 9. a 10. toho, jenž se mu zdá nejzpůsobilejším.
Goll Camp doktor Novák
20 article
Odst. 3. Školní patrou a v městských okre- sech školních obecní zastupitelstvo učiní oznámení o tom, který uchazeč byl zvolen, přimo c. k. okres- ní školní radě. C. k. okresní školní rada vydá zvo- leněmu dekret o ustanovení za učitele zatímního a rozhodne zde sama, má-li člen vyslaný z jejiho středu nebo předseda mistní školní rady jmenova- ného vzíti ve slib a uvésti ve službu školní Odst. 4. Každé, dle těchto ustanovení pr zatímní třídu nebo pro přespočetné (extra statum) místo učitelské předsevzatě dosazení učitele na obecných školách s vysvědčením způsobilosti pro školy obecné, na měšť. školách s vysvědčením způ- sobilosti pro školy měšťanské jest řádné zatímnt ustanovení Odst. 5. Po pětileté nepřetržité a dle povin- nosti vykonané službě (§ 32.) ustanoví c. k. zem. škol. rada řádně dosuzeného zatimního učitele de- finitivním učitelem ad personam na oné škole, na které v době uplynutí tohoto pětiletí působil. Za tím účelem učiní c. k. okresní škol. rada, předložie jednací spisy jeho se týkající do 3 neděl c. k. zem škol, radě, oznámení o tom, že služební pětiletí uplynulo; teto pětiletí sluší čitati ode dne prvního nastoupení služby jako řádně ustanovený zatímní učitel. Dosazení na různá místa učitelská za učitele zatímního průběhem tohoto pětiletí nelze pova- žovati za přerušení této pětileté služby.“ —
jítfinitivní
21 article
Spoluzpravodaj posl. Kafka vykládá zásady, na kterých jest konstraován tento paragraf a ohlašuje celou řadu dodatečných návrhů, podaných jednak organisacemi učitelskými, jednak v zájmu právních poměrů menšinového školství českého Zpravodaj posl. Morawetz v delší řeči hájí usnesení komitétu referentů a navrhuje, aby para- graf ten ponechán byl beze změny Spoluzpravodaj posl. Kaika výslovně upozor- ňuje, že bude nutno, aby uloženo bylo komitétu referentů vypracování návrhu zákona o za- stupevání sil učitelských Posl. Ingrisch a rovněž posl. probošt dr. Bu- rian přimlouvají se za to, aby na dívčích školách nebyla činěna ujma při obsazování definitivních míst ad personam a za tím účelem text § 17. ná- ležitě byl upraven. Posl. Trojan navrhuje, aby § 17. byl projednán dle odstavců. Posl. Kloláč protestuje proti nepravdivé zprá- vě „Prager Tagblattu“, který v referátu ze sně- movní komise píše, že Češi chtějí úpravě učitel- ských platů činiti obtiže. Protože pravý opak toho
Kafka Morawetz Ingrisch Posl Trojan Prager Čech
22 title
FEUILLETON.
23 article
se člověk naučil vytvářet hmotně svou vlastn podobu, mohl připadnout na myšlenku, utvořit s stin lidské podoby, neodvislý od lidské postav poslušný lidských rozkazů. (Stin.) Od okamžíku, kdy první člověk se První loutku vytvořil si člověk jistě v pra- objevil na zemi, objevil se i jeho nerozlučný druh. dávných dobách, — ale teprve mnohem, mnohem stín; a sotva si byl poprvé člověk vědom sebe. později podařilo se mu na průsvžtné stěně umě- dojista znepokojil jej ihned jeho neodbytný prů- lým světlem vyvolat stinovou podobu člověka dl vodce, jenž tančil na slunci před ním i za ním, svého vkusu, pobybující se dle vůle tvůrce. By šel po jeho stopách, krčil a ježil se po balvanech. to objev, jenž zaujmul živě lidskou mysl. Pozoru- prodlužoval se obrovitě v podvečerním šeru.
Stin
24 article
jeme to z vášnivé záliby, kterou dosud stinová vyziral na svého pána v životní podobě z vodní hra vyvolává u východních národů, a z láskyplné hladiny, mizel střelhbitě ve vlnách, a zatoulal se péče, kterou věnují figurkám stínových her a re- často pryč za šerých, podmračných dnů. Jak zá- produkční technice stinových divadel. Byla to vždy hadnou asi a znepokojivou bytostí byl pro první jen hra fantasie, třeba někdy i obřadná a vážným lidi jejich stin, — živý, těkavý tvor, nepostiži- cenemoniím sloužici, objevovala se na různých mí- telný, proměnlivý, zdánlivě neodvislý a nezkrotný stech, v různých podobách, trvala po staletí, zani- a přec zas neodbytný nohsled, jenž člověka ně- kala s různými kulturami, ale vracela se stálee kdy i vyděsil, zjevil-li se náhle, neočekávaně, stále, podněcována vždy znovu pitvorným skřít- nezvyklém prostředí. Druhé já, dvojník, rozmarný. nevyzpytatelný, němý a přec tak nápadný svými
25 article
kem, oddaně sledujícím člověka. Na Ceyloně vznikly nádherné hry, „wajaug“ s uměle řezaným fantastickými, skreslenými obrysy, svou groteskní loutkami z průsvítné, barevné a zlacené buvol gestikulací a střelhbítými změnami — živý, sku- tečný sen, jejž možno pozorovat, zastavit, ne všal kůže, jež znázorňují složité příběhy z národnícl indických epů, srážky celých vojsk, taneční scény postihnout, ani zničit, dokud neuzdá se mu samému zmizet. Zmizel-li však člověk, zmizel i jeho stin, průvody, zápasy bohů, opic i lidt. V Siamu hrai odešel s nim do kraje bez návratu — vracejes se dlouhá dramata s bohatě zdobenými figurkami jen v neklidných snech a snad v přitmi, kde zne- jichž obrysy prozařují v jískerkách tisícerým pokojené oči soudruhů domnivaly se postihovatv propíchanými dírkami. Číňané a Japonci umějí vy- temnu paseky neb v přitmí stanu aspoň stín zmi volávat úchvatné náladové scény, zbožné zázraky zelého druha.
Číňan Japonec Siam
26 article
divoké frašky pohyblivými postavičkami, zavěše- Zvykl si člověk na svůj stín, stal se lhostej- nými na celé předivo tenounkých nitek. V Persii ným k jeho neúčinnému pitvoření, ale vzbuzený v Turecku, v celém musulmanském světě o rama- nepokoj zůstal, stínové, snové, přízraky plnily zanu oživuje v tmavých místnostech osvětlen lidskou fantasii podivuhodnými postavami, jež žily plátno stínovýmí krajinkami, a žraavý, lativý, poži- svým stínovým životem v tradici. Ale stin sám ne- vačný Karagöz provozuje v těch stínových kra- ustával, provázel člověka, dráždil jeho zvědavost jích lidské fantasie nejdivočejší a nejhrubší žerty jeho přání, podrobit si toho nezbedného zmetka Vládci této říše stinů nabyli tradici a výcvikea jenž se mu věšel na paty. Nevime, jest-li vzbudil zázraačné dokonalosti v té primitivní hře a zkro- ceným lídským stínem a vděčné jejich obecenstve v něm myšlenku zachytit obrys té tmavé podoby hrudkog na hladké skalní ploše, ale teprve když má stále ještě dosti živé fantasie, aby nalézalo
Persie Turecko
27 article
zálibu v těchto hřičkách, jež jsou patrně již jen odumírající ozvěnou staršího, myšlenkově ušlechti- lejšího umění Zatím však objevil lidský um jiný, zázračný prostředek, jak vytvořit stinový obraz, skleněnou čočku, vrhající do tmavé komory zmenšený, po- hyblivý a barevný obraz světa skutečného, a pro mítající na plátno průsvitné obrázky ve zvětšen podobě. Odkrýl tajemství zdánlivě kouzelných účinků kombinace zrcadel a skleněných ploch, jimiž ize vyvolávat barevný stín živých lidí jako samotné stinové bytosti na jevišti — stín ožilv nové podobě jako mocné dráždidlo lidské fanta- sie. Kouzla laterny magiky dlouho zjednával šarlatánům nebezpečnou proslulost čarodějů, než užito vynález k praklickým, obecně prospěšným účalám. Teprve když zdažilo se stín vnějšího světa promítnutý čočkou do temné komory, zachytit ztrvalit v obraz na citlivé desce, počíná opravdo- vě podrobení stánu do služeb lidstva. Z hračky z kouzla stává se vzácný, neocenitelný prostředel k zobrazení skotečnosti, zachycující věrnějí než lidské oko veškeren život, od světel vesmíru a po mikroskopické tvorstvo země. Stín stává s sám kouzelníkem, jenž poslušen svého mistra, vy- volává nesčetné nové obrazy všeho světa, do- stupného lidským smyslům. A z jeho podnětu vy- růstá obrovská industrie, obracející miliardov kapitály, zaměstnávající statisice lídí, šiřící pozná- ní, kulturu, osvětu, sbližující společným poznáním světa lidstvo.
28 article
Naše pokolení zažilo úžasný rozmach a netu- šené zdokonalení těchto objevů lidského duchav všech jeho formách. Pomineme jejich vliv na vědu a ohromný převrat, jež způsobily v pozná- vání skutečnosti. Nestaly se však jen muajetke vědy, ale vyvolaly novou zvědavost. novou touh po umělecké hře se stínem. I nejprimitivnější jej podoba, stinové divadlo, rozkvetla znovu v P- říži koncem minulého století v rozkošný uměleck útvar. Satirické karikatury, vážné náladov scény, žertovně zázraky vytvořeny v kabaret Chat Noir a jeho odnožích opravdovými umělei Skioptikon stal se běžnou, neocenitelnou pomůckou vyučování a vzdělání lidu. Nová kombinace zrea- del a čoček vyvolala nový umělecký dojem i živě drobné lidské figurky, plastické, barevné, pouhý stin skutečných lidí za scénou, jenž však obrat ným scénováním činí dojem živých postavičel míšeňského porculánu, tak dokonale vystiženýcl do nejmenších detailů, jak se to nikdy nepodař umělci. „Tanagra“, jak nazvána talo rozkošn hříčka světel, barev a stínů, je novým, velmi účin- ným podnětem lidské fantasie a má svoji budouc- Vedle tohoto oživování starších útvarů stínove hry nastal však nový převrat: mechanické zpodo- bování živého světa stínem, kinematograf. Jal prostě a bezvýznamne vypadá sám vynález: složk fotografií, pohyblivého předmětu, rychle po sobo následujících, stejně rychle promitaných na plátno
Noir stinová divadlo
29 article
Technické obtíže této myšlenky byly rychle o- straněny, a zajímavá technická bračka v několik létech změnila se v průmysl, velkolepě organiso- vaný po celém světě, skytající milionům zcel nové sensace a živící jiné miliony lidí. Kdož vi nebude-li jednou v dějinách lidské kultury tento objev staven na roveň vynálezu tisku — ovšen rozvine-li se v dokonalejší a účelnější formy, nel jsou dosavadní. Je to dojista nejúčinnější, nejrych lejší a nejsnadnější prostředek sdělovací, jenž j s to, aby za krátký poměrně čas uniformoval ne- tušeným způsobem myšlení lidstva. Radost z no- vého objevu vedla ovšem ku povážlivým výstřel- kům. Vedle rapraduket přírody, jež v dokonnlé po- době předvádaií v nejedlehlejší vesnici události kroje, příběhy a život celého světa, lákala snadno vytváření i neskutečných výjevů k žertovným. při šerným, kouzelným scénám, jež jsou sice mocným
kouzelný scéna
30 article
nost. dráždidlem lidské fantasie, ale tím nebezpeěnějsi lidskému myšlení, na něž zrakový dojem má velmí účinný vliv. Je podivno, že tento vynález, tak vděčný, tak ohromného rozvoje schopný, octl se především v rukou obchodníků, jimž rychlý zisk byl jediným voditkem. Krvavé romány, banální re- produkce reklamně známých divadel, všechno li- terární smetí, jímž jsou živeny široké vrstvy, ob- jevilo se jako první „umělecký“ výtvor na plátně kinematografu vedle původnich snimků — a vládne převahou dosud. Bude trvat léta, než přestane ki- nema těžit z podrážděné zvědavosti, a bude nu- ceno k účelnějšímnu a umělečtějšímu programu, jeet dnes je výjimkou. Ale bylo by směšno bojovat proti tomuto novému vzácnému objevu jen proto. že octl se na počátek často v nesvědomitých rukou. Bylo ovšem základní chybou, že od po- čátku rozhodující kruhy neměly té proziravost aby tušily význam objevu, a ponechaty jeho vedent náhodě a obchodním zájmům. Ještě dnes není tom nápravy, a objev, jenž bude mít v budouenu ohromný vliv a bude obrovskou mocí v rukou. které jej dovedou ovládnouti, je pouhou zábavou. nejvýš pokusem o vědeckou popularisaci a přede. vším prostředkem k výdělku.
31 article
Řeknete snad, že je to pouhou fantasií — uvažte však, jaký vliv bylo by možno provozovat na lid- ské mysli účelně, programem za jistým cilem voleným. Žádná kniha, žádná řečnická výmluvnost žádné noviny nebudou mocí závoditi s vlivem, který bude miti kinema na cítění a myšlení lidských mass, ovládne-li je jedno ústřední vedení, jež me- chanicky a rychle vychrlí po celé zeměkouli sta- tisíce obrazů a výjevů, jimiž bude postupně při- pravovati jistý názor, jisté smýšlení — jistý pře- vrat. Nepozorované, zdáplivě bezúčelnými, žertov- nými i tragickými scenami, i přírodními snímky bude možno suggerovati lidstvu záliby i nenávisti přesvědčení i nadšení, rozněcovat lidské mysli vésti je za určitým cílem. Co vykonal až dosu