ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c554ccc0-8f44-11dd-b920-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 119, place 94, org 12, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
30. října 1913. Číslo 298.
4 article
Posl. Kraft, odůvodňuje návrh, pochyboval, že dosavadní stesky záhy pominou a tázal se mi- nistra obchodu, je-li právda, že 20 mil., jež byly opatřeny jako půjčka na telefony, použilo se na stavby vojenských telefonů (Hlučné: Slyšte! Slyštel) a je-li dále pravda, že vojenská správa zdráhá se vrátiti tento obnos? (Hlučná pochvala.) Ministr obchodu Schuster poukázal na pro- hlášení, že se zřetelem na situaci rozpočtu a ren- tového trhu nemá býti provedeno rozšíření st. te- Jefonu zařaděním přiměřených značných obnosů do rozpočtu nebo vydáním půjčky, nýbrž náklady mají býti uhrazeny annuitními splátkami. V tomto smyslu podnikla tudiž i správa pošt již přiměřené kroky. Vyjednávání je v plném proudu, nepokro- čilo však ještě tak, aby mohl již podati konkretní zprávy. Dle stavu jednání lze však souditi, že je- ště letos bude příznivě ukončeno. Se zřetelem k tomu bude v rozpočtu na prvé pololetí r. 1914 použito jen obnosů, jichž jest třeba k běžnému hospodářství telefonů. Tato okolnost nepřekážela by však neprodle- nému zahájení telefonních investicí ještě v I. půl- letí 1914, protože by náklad hradil se annuitami.
Posl Kraft Schuster
5 article
První annuita na investice, provedené snad v I půlleti 1914, přirozeně zatížila by teprve roční rozpočet červenec 1914 až červen 1915. 20 milionů, jež byly loni věnovány na stavbu telefonů, nepoužilo se jen na stavby vojenských telefonů. Vojenská správa žádala různé stavby telefonů a připojení, které byly tak, jako stavby pro jiné abonenty provedeny, a má též za to pla- lití poplatky. Stran odepřeného používání telefon- ního vedení pro vojenskou správu v Haličí sou- kromými interesenty bez předchozího zaplacení předepsaných obnosů, poukázal ministr na ne- dávný výnos, dle kterého při vypočitávání pří- spěvků interesentů za používání existujícího u telefonního vedení v podstatě má býti vzat za podklad jen náklad na investice, které musí te- prve býti provedeny, aby bylo umožněno připojeni pro interesenty soukromé Ministr zabýval se pak zevrubně otázkou po- čítání telefonních hovorů ve Vídni a končil ubez- pečením, že se vždy vynasnaží odstraniti závady a postarali se, aby telefon byl po každé stráne bezvadný. (Hlučná pochvala.
Halič Vídeň
6 article
Posl. Seliger konstatoval, že Kraftův návrh. podaný před dvěma lety, je dnes tak pilný, jako byl tehdy, protože poměry v oboru telefonů se zatím ještě zhoršily. Účinek stavebního programu není ještě nikde pozorovati. Sněmovna musí pro- saditi svou jednomyslnou vůli v této hospodářské nezbytnosti proti apatii vlády tím, že vřaděním příslušné položky do rozpočtu donulí vládu, aby ji vydala na stavbu telefonů. Řečník zabýval se konečně bídou dělníků a dělnic telefonních a vy- líčil také přetížení telefonistek. Posl. dr. Hoimann šl. Wellenhof rovněž vytkl. že Kraftův návrh nepozbyl na své pilnosti a po- jednal o zvláštních poměrech telefonních ve Štyr- sku a Korutanech. Debata byla uzavřena a hlavními řečníky zvo- leni poslanci Kalina (proti) a Friedmann (pro), na- čež i toto rokování přerušeno.
Posl Seliger Kraftův doktor Hoimann Kalina Friedmann Korutany
7 article
Dotazy ku předsedovi. Posl. Zenker stěžoval si do neobsazen dvou učitelských stolie na akademii výtvarných umění ve Vídni. Posl. Starck urguje svolání výboru pro so- ciální pojištění Posl. dr. Vilém Neumann připomněl, že od 1. ledna 1914 má platiti nový uherský soudní civilní řád, který znemožní v Uhrách zúplna pro- váděti rozsudky rakouských soudů proti uherským dlužníkům a tázal se, chce-li předseda požádati ministerského předsedu a ministra spravedinosti. by se ještě v poslední chvili proti tomu ozvalia nebude-li to míti výsledku, pomýšleli na příslušné represalie. Místopředseda Pernerstorfer byl radou podavateli dotazu, aby právě pronesené vývody opakoval v dotazu k celému ministerstvu. Mezi došlými spisy byl návrh poslance Exnera a soudr. na připuštění řemeslníků k ob- chodu podomnímu a dotazy poslanců: Buřív a- la a s. po útocích proti pražským poštovním ú- řadnikům, přiděleným vlakové poště Praha-Vídeň; Vojty a s. po povolení dobročinné loterie pro spolek „Svaz Němců v Dolních Rakousích“ a Hummera a s. po prominutí příspěvku obce litoměřické pro tamější vyšší státní reálku. Konec schůze v 5 hodin odpol., příští bude zítra s pořadem: 1. Třetí čtení předloh o dani z automobilů, totalisaterů a šumivého vína. 2. Další 2. čtení předloh o dani z lihu, dani osobní a údělach.
Posl Zenker Starck doktor Vilém Neumann Pernerstorfer Exner Vojta Vídeň Uhry Praha Dolní Rakousy spolek „ svaz Němec
8 article
Z parlamentních výborů. Vystěhovalecká panama. Z Vídně, 29. října. (K. k.) Subkomitét pro rokování o jihoamericke paroplavbě pokračoval ve svých poradách. Předseda dr. Steinwender předčital list Grůnhuta, který odmítá všecky útoky a pro- hlažuje, že se svou manželkou žije z důchodů mi- lionového jmění. Posl. dr. Ellenbogen vytýkal býv. ministru dru. Weiskirchnerovi, že podporoval paroplavební kartel. Politika, hájená odb. přednostou Řiedlem. vykonávati vliv na kartelové úmluvy, jest jedním z nejdůležitějších požadavků všech odpůrců kar- telu. Min. obchodu se skutečně snažílo prostřed- nictvím Canadian vykonávati vliv na úmluvy poolu. Jestliže rakouská paroplavební politika do- konce v boji proti poolu pokusila se Rakousko co do světové dopravy učiniti samostatným a světo- vou dopravu neponechati výhradně poolu, dlužno tuto tendenci se stanoviska protikartelového jen uvítati. Ale také vzhledem na otázku vystěhova- leckou třeba osvoboditi se od přemoci poolu. Nejvýznačnější známkou jeho činnosti je jednání pruských kontrolních stanic vůči vy- stěhovalcům rakouským. Každý rakouský vystě- hovalec, přicházející do Německa, nemá-li jízdní lístek poolu, je nejhorším způsobem chikanován.
doktor Steinwender Grůnhut Posl Ellenbogen Vídeň Rakousko Německo
9 article
Je nucen se ztrátou svého jízdního lístku cesto- vati směrem, který mu pool udá, anebo vrátiti se do Rakouska. Přikročí-li tu rakouská vláda k o- svobození vystěhovalců od vykořisťování zahra- ničními společnostmi, nemůže býti úmysl ten vy- týkán. Strana křesťansko-sociální však tento úmysl s velikou vášnivostí potírala. Řečník kritisuje vládní předlohu zákona vystěhova- leckého, který v odporu se zásadami něme- ckého vystěhovaleckého zákona je přímo zrušením zásady svobodného stěhování. Nejsměrodatnějším činitelem vystěhovalectví není ani tak agentství jako spíše okolnost, že v Haliči a Dalma cii neděje se níe pro hospodářské po- vznesení těchto zemí. Že ve vystěhova- lectví nelze spatřovati ohrožení bran- né moci, vysvítá z toho, že Italie, jež zajisté žárlivě střeží svoji brannou moc. vykazuje po- měrně větší vystěhovaleckou číslici než Rakou- sko-Uhersko. Ať se učiní přítrž řemeslu vystěho- valeckých agentur, avšak vláda musí se též sna- žiti, aby čelila loupežným výpravám se- veroněmeckého poolu a dělala dobrou zahraniční politiku.
Rakousko Halič RakaskýUhersko
10 article
Řečník obrátil se pak proti osobnosti svob. Weichse-Glona a proti křesť. sociáln straně, při čemž ho posl. dr. Mataja přerušii výkřikem, aby tuto stranu nechal na pokoji. V tomto případě jde o kampaň, jež se provozuje za patronance zahraničního paroplavebního kartelu vůči protikartelové paroplavební politice rakou- ské vlády, politice to, jež byla většinou poslane- cké sněmovny v zásadě schválena. Bohuželí ne- troufala si vláda hájiti rakouskou politiku proti zahraniční kartelové politice, neobstála proti úto- kům tisku, jež byly inspírovány Grünhutem a bar. Weichsem-Glonem. Posl. Friedmann dovozoval, že mimořádná zdrželivost vlády při zodpovídání otázek je způ- sobena zajisté domněle nutným ohledem na Německe, poněvadž zde jde o německé spo- lečnosti, jež se těší neobyčejné podpoře německé vlády. Avšak nehledě k tomu, že Německo
doktor Mataja Grünhut Posl Friedmann Německo cký sněmovna
11 article
Rakousko-Uhersko musí hájiti své hospodářské zájmy za výhradného zřetele na vlastní potřeby, a ačkoliv je přítelem co největšího hospodářského sbližení s Německem, nesmějí se přece stotožňovat zájmy říše německé se zřejmými zájmy německých společností paroplavebních. Bylo reobyčejně správnou myšlenkou Austro-Americanu vyprostit ze sevření poolem, po případě dáti jí v poolu lepší posici. Dnes však není podíl, který má Austro- Americana v poolu, dostatečný, a poměr Austro- Americany k poolu příčí se po mnohých strán- kách rakouským vystěhovaleckým a paroplaveb- ním zájmům. Řečník zabýval se otázkou, zda úmluva s Ca- nadian je vhodným podkladem k opravě smlouvy poolu, zájmy rakouské poškozující. Tu konstato- val s politováním, že společnosti zahraniční na zádech rakouských úřadů mohly zahájiti konku- renční boj. Tázal se, zda role Grünhutova, pro- tože jako člen Dobrovolného sboru motocyklist- ského meškal v Cetyni, byla podobná, a dává n pováženou, jak osudné následky by byly nastaly. kdyby role Grünbuta jako informatora minister- stva zahraničních věcí byla podobná, jako naproti správě vojenské a vládě.
Grünhutův Grünbut Rakousko Uhersko Německo Americana Ca
12 article
Přímo politování hodnou známkou desorgani- sace naší správy je Grünhutův případ. Vojenské polícejní otázky na jedné a paroplavební a ob- chodně-politické úvahy na druhé straně nesmějí se navzájem směšovati. Tyto úvahy nesmějí trpěti vo- jenskými a policejními otázkami. Dlužno uvítati všechna opatření, jimiž se povznáší terstská do- prava a podporuje se jeji podíl na domácí paro- plavbě. Přední podmínkou subvencování společ- nosti Austro-Americana jest nostrifikace jejího akciového majetku, změna správní rady stanovení zásady, že obchodní smlouvy nemohou býti uzavřeny bez souhlasu vlády. Austro-Ameri- cana musí dále předložiti svoje smlouvy s ostatní- mi společnostmi nebo cizími vládami. Vláda musí se zřetelem na podporování domácího podniku u- skutečniti smlouvu mezí společností Austro-Ame- ricana a Canadian, po případě mezi liniemi konti- nentálního poolu. Proti tomu, aby zahraniční zájmy vykonávaly vliv na rakouskou správu, musíme se právě tak ohraditi jako dlužno pokárati, že vysoký rakouský úřadník, jenž se zabý- vá paroplavebními záležitostmi, opustil veřejnou službu, aby vstoupil do služeb jistého zahraničné- ho paroplavebního podniku, při čemž musily vznik- nouti konflikty svědomí u zájmů, při nichž stát je zkrácen.
Grünhutův Americana austroame
13 article
Posl. dr. Mataja je srozuměn se zásadami dra Ellenbogena. Ve smutném výsledku aféry kanad- sko-pacilické společnosli spočívá však jednoduché vysvětlení toho, že činitelé, kteří dle svého poli- tického směru jsou zajisté protikarteloví, neschvá- lili jednotlivá opatření vlády. Bylo by však zajistě přeháněním, kdyby se z nezdarů jedné akce odvo- zoval všeobecný závěr na celou paroplavební poli- liku vlády. V boji proti lodnímu kartelu je nutne omeziti vystěhovalectví zákonodárstvím a postu- povati proti vyslěhovaleckým agenturám. Cíle pla- vební politiky — jak zmínil se o nich odborový přednosta Riedl — může schválití každý rakouský politik a také řečníkova strana. Energické, trestně- právní stíhání vinníků bude také druhým společ- nostem, které nepracovaly asi prostředky mnohem lepšími, odstrašujícím přikladem. Křesťanští so- ciálové učiní své stanovisko závislým na trestně- právním stíhání zatčených. Nesmí býti lhostejne jestliže se stále vynořují pověsti, že se na vy- šetřování působí ve smyslu trestní justici nepřizni- vém. Uvázne-li treslní řízení v písku, bylo by t výhodou nejen pro Canadian, ale i pro společnostl. které nedovoleným způsobem provádějí vystěho- valecké řemeslo. Na strannicko-politické a agitač. ní útoky bude řečník reagovati za vhodné příle- žitosti. Příští schůze bude zejtr a odpoledne.
Posl doktor Mataja Ellenbogen Riedl
14 article
Vyučovací výbor Z Vídně, 29. října. (K. k.)
Vídeň
15 article
pokračoval v dnešní schůzi za předsednictví posl dra. Tobolky v rozpravě o zprávě poslanee Kaspera o definitivním ustanovov án okresních školních inspektorů. Byly schváleny 8§ 2. až 9. Příští schůze zítra
Kasper
16 article
Justiční výbor
17 article
pokračoval v projednávání zákona o ulehčení sou- dům. Ustanovení vládní předlohy o konceptních pomocnících byla škrtnuta, poněvadž dle vysvětlení vládního zástupce již dnes na základě platného zá- kona byli ustanoveni takoví konceptní pomocníci ve větším počtu, také se osvědčili, a není tudíž potřeby upravovati zákonem tento druh používánl kancelářských úřadníků. Návrh tiskového zákona ve výboru projednán. Tískový výbor projednal v dnešní schůzi zby- tek tiskového zákona. Zpravodnj dr. Adler pro- hlásil, že přijal své doby zpravodajství pro výbor s výslovnou výhradou, aby projednání tiskového zákona ve výboru podle možnosti podporoval. Ne- může však převziti zastupování zá- kona v poslanecké sněmovně, kdyby mě- lo nu býti svěřeno. Znemožňuje to celá řa- da vážných a rozhodujících zásad- ních námitek proti osnově. Byly pak pro- jednány paragrafy 32. až do konce a schváleny po- dle usnesení tiskového výboru z měsíce července 1910, která se částečně uchylují od návrhu Mübl- wertova. Za účelem konečné redakce koná se příšt týden schůze, ve které bude jmenován také zpra- vodaj pro poslaneckou sněmovnu.
Tísková doktor Adler poslanecký sněmovna
18 article
Sociálně-politický výbor. Posl. dr. Pitacco poukazuje na tvrzení, ob- zažené v přípisu Grüuhatově, že si Grünhut za- opatřil většinu v sociálně-politickém výboru, aby se zajistil proti všem even- tualitám, a táže se předsedy, zda a jaké kroky zahájil nebo zahájití hodlá proti takovému dojista neoprávněnému (vrzení, aby chráněna byla důstoj- nost výboru a vážnost jeho členů. Bylo usnesene ohraditi se proli podezírání, Grün- hutem vyslovenému. V dalším projednávání zákona o ochraně pe- kařů bylo usneseno k návrhu zpravodaje poslance Kratochvíla, aby vládní předloha byla vzata za základ podrobné rozpravy, a po návrhu posl Einspiennera, aby tato předloha byla odkázána užšímu výboru ku podání zprávy do 4 neděl Příští schůze ve středu 5. listopadu s jednacím pořadem: Novelování zákona o sociálním pojišťo- vání
Posl doktor Pitacco Grünhut Kratochvíl Grünhut
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Česko-německá otázka v německém sdružen a v němnac. Svazu. Podle „N. F. Presse“ chystá se v česko- německé otázce obrat do té míry, že němečt poslanci z Čech k tomu se mají především v interních poradách určiti své stanovisko k veškerým vyrovnacím otázkám, i těm, k te- réž dosud nebyly projednávány jako na př. krajské rozdělení, rozhraničení zemská volební oprava, minoritní školy. Jed- notliví poslanci budou prý pověřeni zevrub- nými referáty o této otázce a konkretně for- mulované požadavky německých poslanců z Čech budou pak v důsledcích chomutovské- ho usnesení vládě uvedeny ve známost. V zvláštním výboru, dosazeném německým na- cionálním Svazem pro porady o česko-něme- cké otázce, budou zastoupeny veškeré ko- runní země, neboť účelem tohoto výboru jest, poskytnouti také poslancům mimosudet- ských zemí co nejobšírnější objasnění o sou- časné situaci v Čechách a jejich důsledcích. V německém sdružení z Čech jest prý již po- hotově řada vypracovaných osnov zákonůo některých hlavních otázkách česko-německé dohody, čekají prý již jen na přezkoumání. Německému nacionálnímu Svazu, po případě jeho užšímu výboru bude o veškerých poža- davcích a stížnostech Němců z Čech již v nej- bližších dnech podána zpráva a bude či- něn se strany německých poslan- ců nárok na hájení těchto poža- da vků veškerým Svazem. Neboť sta- novisko, jaké vláda zaujme k těmto požadav- kům, má podle chomutovských usnesení být rozhodujícím pro postavení německých po- slanců k vládě. Jak vidět, provozuje se v německém sdru- žení i Verbandu vše možné pro průtah vy- rovnání i navěšení překážek vyrovnacímu po- stupu a po dlouhých nedělích konec konců vzato nenacházejí se Němci ve své vyrovnac taktice dále, než kde byli bezprostředně po chomutovském sjezdu důvěrnickém.
N F Němec Čechy
21 article Z Moravy.
Z Moravy. (Germanisace úřadni.) V zemědělské radě konala se v sobotu unketa. kterou svolal ústřední sbor a jež jedaala o zamý- sleném vládním zrušení 15proc. refakce na cukr z moravských surováren cestou labských překla- dišť do Ústí dovážený. V anketě byli Němci Češi a význačným zjevem je, že zástupce něme- cké Anglobanky řeč svou začal česky a pak mluvil německy, respektoval fotiž tu okolnost, že Morava je zemí ze tří čtvrtin českou! Za to více- presidení ústředního sboru zemědělské rady dr. Frant. hrabě Deym ve svém nacinnalismu docela zapomenul, že je vícepresideniem zemědělské rady v zemi ze tří člvrtia české a zahájil anketu napřed německy a také většinu svých výkladů jen ně- mecky podával. Bude na čuse, aby panu hrabětí Deymovi zdvořile sice, avšak zcela energicky bylo zástupcí českého zemědělství moravského na pa- měť přivedeno, že musí respektovati české země- dělce, že zemědělská rada není žádným vhodným objektem pro jeho germanisační choutky. Beztoho se již i ve Vídni v ministerstvu orby lituje velice. že dnes jde do Vídně všechno od ústředního sboru po německu. To za dřívějších, také jistě do- bře německých vicepresidentů barona Skene, hraběte Herbersteina, barona Baratty se nedálo, protože oni jako kavalíři respektovali práva če- ského národa na Moravě.
Němec Čech doktor František Deym Skene Herberstein Baratta Morava Ústí Vídeň
22 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23 article Z Korutan.
Z Korutan. V Slovinském Plajberku bylo před časem roz- puštěno obecní zastupitelstvo a správa obce svě- řena komisaři, zarytému Němci. Komisař vypsal nové volby a sice pouze německy. Slovinšti ob- čané podali zemské vládě protest proti čistě ně- mecké vyhlášce, domáhajíce se aspoň dvoujazyčné ale zemská vláda protest prostě zamítla. Byla tedy podána stížnost říšskému soudu a tento zrušil roz- hodnutí zemské vlády korutanské, poněvadž se jín porušuje čl. 19. zákl. zák. st., uznávající rovnopráv nost zemských jazyků a slovinština je — aspoň na papíře — dosuď i v Korulanech zemským jazykem. Tím říšský soud dal za pravdu korutanský Slovincům proti zemské vládě. Ale říšský soud ne- zamezí, aby zemská vláda podobně, jako zemský soud korutanský při nejbližší příležitosti opět ne- rozhodla proti slovinštině na prospěch samospasi- telné němčiny. Nálezy říšského soudu nestačí. Mu- sela by proti svým orgánům v Korutanech zakročito vláda. Ale vláda sama vydala už dávno celé Koru- tany na pospas germanisaci.
Němec Korutany zákon . st
24 article Uherský tiskový zákon.
Uherský tiskový zákon. Předloha nového tiskového zákona, kte- rou uherská vláda podala sněmovně, děsí oposicí a její tisk. Kdyby se předloha stala zákonem, přestala by dle minění oposičních listů vlastně všechna svoboda tísku v Uhrách. Každý herec na př., když bude nespokojen * kritikou, v časopise uveřejněnou, má míti právo stíhati redaktora nejen trestně, ale před soudem civilním. Sazeč má míti právo odmítnoutí práci, shledá-li některý článek zá- vadným. Novináří z oposičních listů měli již schůzi, jíž se účastnili též četní poslanci a tu konstatovali, že po uzákonění vládní předlohy žádná oposice v Uhrách by nebyla možna, po- něvadž po zostření sněmovního jednacího řá- du, jenž prý umlčel oposíci ve sněmovně, má býti umlčen i oposiční tisk, takže vláda a její tisk bude neobmezeným pánem v celé zemi. Hr. Jul. Andrássy také jíž odsoudil vládní tiskovou předlohu. Dnes oposice drží se v zemi jen pomocí tisku. Po reformě má i v tisku zavládnouti násili. Kolportáž bude záviseti na milosti vlády, vydávání časopisů se ztíží, obchodní volnost vydavatelů bude omezena. Tresty se zvyšují a odpovědnost za časopis se novými předpisy rozšiřuje a zo- střuje. Vládní orgány naopak tvrdí, že i po re- formě Uhry budou míti nejliberálnější tiskový zákon. Až předloha bude dána na jednací po- řad, někteří řečníči prý dokáží, že projekt no- vého tiskového zákona, vypracovaný nynější oposicí, když byla v koaliční vládě, kterýžte projekt se zachoval v ministerstvě spravedl- nosti, byl mnohem více zpáteční- cký, než nynější vládní projekt. Nynější maďarská oposice má vůbec ma- lér. Kdykoli začne kritisovat postup nynější vlády, vždy se jí dokáže, že sama, když byla u vesla, byla ještě horší a bezohlednější, než vláda nynější.
Jula Andrássy Uhry Hradec
25 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nespravedlívost Evropy k Srbsku. „Samouprava“ si stěžuje: Ani jedna vel- mocenská vláda se nenašla, která by třeba jen formálně protestovala proti tomu, že va- lonská vláda, nařídivši vpád do Srbska, krva- vě pošlapala i nejelementárnější jeho práva. Ale když Srbsko s velikým náporem a obět- mi, a zvláště s ohromnou škodou svého vnitř- ního obchodu odrazilo napadáče, má býti do- nuceno, aby srbské území opět otevřelo vpá- dům albánských rozbojníků, a srbské obyva- telstvo aby jim bylo vydáno na milost a ne- milost. Tu jest očividno, že Evropě spíše jde o to, aby zločín Albanců zůstal nepotrestán, než aby vyhověno bylo nejzákonitějšímu přán napadeného, jemuž by dokonce upírali i práve brániti se. Totě zajisté kuriosum v mezinárod- ních poměrech kulturného světa! Vidíme, ž všechna mezinárodní práva i vše- chny ohledy slušnosti se šlapou když jde o Srbsko a jeho nepopíratelná práva, přes něž velmoci přecházejí, jakoby jich nebylo.
Evropa Srbsko
26 article
Parlament a tisk v Rusku. Nenormálnost postavení svobody slova v ru- ské dumě a uveřejňování dumských řečí horší se krok za krokem. Vláda začala býti nejprve ne- spokojena s tím, že se v novinách uveřejňují často velmi obšírné řeči oposičních poslanců, kdežto řeči vládních poslanců bývají zkracovány. Vidí v tom trestuhodnou neúměrnost a prohlašuje, že jen ta- kové uveřejnění zpráv o jednání v dumě jest bez- trestné, které podává řeči všech rokujicích po- slanců v úplném znění nebo ve stejném zkrácení Ministr vnitra, Maklakov, jde ještě dále shledává, že je nutno pro referáty o dumském ro- kování zavéstí předchozí censuru. Úřadní list „Ros- sija“ dosud přinášel stenografické zápisy dumské- ho rokování v piném znění, na příště zavede se censura, aby tak podle slov krajně pravých orgánů nekonala se „revoluční propaganda na erární útra- ty“ rozšiřováním řečí oposičních poslanců, Již předem za toto nastávající omezení od- pykal redaktor polského „Dziennika Petersbur- ského“. Grosstern. Grosstern uveřejnil své doby několik slov z řeči posl. Rodičeva, vyškrtnutých z oficiální stenografické zprávy, za něž byl posl. Rodičev vyloučen z dumských schůzí na 5 dní. Soud odsoudil Grossterna za tento „zločin“ na jeden rok do pevnostil Rozladění mezí Anglií a Spojenými státy Přes oficiosní popírání přiostřuje se stále roz- por mezi Anglií a Spojenými státy pro politiku v Mexiku, poslednim projevem presidenta Wilsona pak se vzájemné rozladění jistě značně sesill.
Maklakov Dziennik Petersbur Grosstern Wilson Rusko Anglie spojený stát Mexiko
27 article
President Wilson prohlásil na obchodním sjezdu Jihu, že Spojené státy nechtějí získati ani čtvereční stopu dobytím, Unie musí prý národům své polokoule přispěti v osvobození od hmotných zájmů jiných národů, aby mohlí neobmezeně uží- vali svých ústavních svobod. V románské Americe se udělují cizímu kapitálu koncese, což jest privi- lejem, ve Spojených stálech nedostávají cizinci žádných koncesí, tam jsou jen zvání investovat kapitál. Ve stálech, které jsou nuceny ke konce- sím, mohly by cizi zájmy snadno dospěti k ovlád- nutí vnitřních záležitostí. Unie pokládá za svou po- vinnost, osvoboditi je od této nesnesitelné podři- zenosti. — President vyslovil pak naději, že roz- voj země po otevření panamského průplavu se stane významným činitelem, aby románská Ame- rika byla osvobozena od své závislosti na cizím kapitálu Projevem timto mohou se cítiti dotčeny všechny evropské mocnosti, jež mají finanční zájmy v jižní Americe, ale americké listy nezůsta- vují žádné pochybnosti, že řeč presidentova byla namířena především proti obchodnímu postupu an- glického kapitálu v jihoamerických republikách za nímž stojí britská vláda.
Wilson spojený stát románský Amerika spojený stály jižní Amerika
28 article
Po volbách v Ilalií. Posavadní výsledek parlamentních voleb Italii, na jehož všeobecném rázu užší volby ji mnoho nezmění, dopadl tak, jak se předvídalo, ve složení sněmovny nenastává podstatná změna účastenství analfabetů při hlasování neohrozilo ci- telně projev vůle národa. Počet socialistů vzrostl na 56, z nichž je 39 oficiálních a 17 dissidentů, kdežto v dřívější sně- movně měla tato strana jen 34 poslance. Úspěchů dobyla zvláště ve velkých městech jako Palermu, Bologni, Florencii, Benátkách, Miláně, Parmě, Tu- rině a Janově. Také počet poslanců katolických vzrostl na 20 proti 10 v dřívější snémovně. Nej- větší ztráty utrpěla strana republikánská, kdežto liberálové celkem zachovali své posice. Stoupenci Giolittiho mají mezi nimi velikou většinu, pro urči- té seskupení však nutno výčkati hlasování v příšt sněmovně, ježto stoupenci Giolittiho a jeho od- půrci v liberální straně mají téměř stejný program.
Giolitti Palermo Bologna Florencie Benátky Milán Parma Janov
29 article
Posice vlády zůstala pevnou, neboť úspěchy socialistů jsou do jisté míry vyváženy značným oslabením republikánské strany. Oficiosní „Tribu- na“ vysvětluje tyto úspěchy socialistů rozšířením hlasovacího práva, ale znepokojuje se pro ně, ne- boť v severní ltalii nebyly větší než se předvídalo a v jižní Italii jsou vyváženy úspěchy liberálů. Že socialisté nedosáhli větších úspěchů, způ- sobily zejména hlasy katoliků, kterým Vatikán do- volil podporovati umírněné kandidáty všude, kde se oclli v nebezpečí. Tak byli na mnohých místec poražení kandidáti socialističtí, republikánští a r- dikální, které katolíci horlivě potírali, dávajíce hla- sy liberálům, podporovaným vládou. Dohoda s ka- tolíky Giolittimu velmi prospěla, ježto jinak nebylo vyloučeno vítězství krajních stran. Jestliže pak katoličtí poslanci nevstoupí do sněmovny v počtu ještě větším, je to jen proto, že Vatikán si nepřeje utvoření katolické strany v ital- ském parlamentě, takže místo aby stavěl své kan- didáty, obmezil se raději na podporu umírněných. Úspěch katolíků je tudíž méně zjevný, ale nelze jej popírati. Důsledkem toho asi bude, že vláda přes to, že krajní levice si zachovala asi stejný význam, bude nucena vyloučiti ji ze své většiny, aby neuvedla do choulostivého postavení poslance liberální a na- cienalistické, kteři děkují za své zvolení hlasům katoliků, jimž v některých případech dokonce uči- nili závazky o svém postupu v určitých otázkách. To by ovšem znamenalo značný posun směrem ku pravici.
Giolitti Trib Vatikán
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pravda o volebním boji pražské opo- sice. Orgán semilské korupce (Beneš—dr. Hajn—dr. Novotný) byl usvědčen ze lži věe- rejším večerním „Prag. Tagblattem“, který napsal: „Samostatnost“ sdělila tučnými lite- rami, že pražští Němci volí radniční kandi- dáty a že „Pr. Tagblatt“ proto mlčí pode- zřele o posledních událostech. Tato zpráva je v obou směrech volební lži. Pražští Něm- ci se po léta voleb neúčastní a podezřívání domněnky nemůže opakovati seriosní list, ne- má-li hodnověrných důkazů...“ Ka- rakteristická slova z úst národního odpůrce, který by přece v první řadě se nerozpakoval využíti dokázané korupce a nepo- ctivosti nejen proti pražské radnici, nýbrž i proti celému národu českému. „Pr. Tagbl.“ nazval celý bojovný agitační mate- riál oposice podezříváním a do- mněnkami bez hodnověrných dů- kazů zcela po pravdě a skutečnosti. — Cyklus sociálních přednášek pro ženy uspořádá Ústřední spolek českých žen. Soci- ální reformy, které provádí stát, země a obec. stále více vyžadují spolupůsobení ženy. By- tové inspektorky, poručnické opatrovnice poručnice, dozorkyně ve vychovatelnách všech institucí humanitních, učitelky a vychovatelky ústavní, tovární, policejní a živnostenské asi- stentky, jež moderní stát a komuny zaměst- návají, nutně potřebují vzdělání, jež jejich vlastní cítění sociální činí uvědomělým a cíle- vědomým. I v Rakousku chystají se velké zá- kony sociální, týkající se: Sociálního pojišťo- vání (v němž i pojišťování mateřské je obsa- ženo), ochranné výchovy (pro děti ohrožené a zpustlé), bytové otázky, domácké práce dětské práce. V provádění zákonů těchto, jež
Beneš doktor Hajn Novotná Němec Německo Ka Rakousko Praga
31 article
přímo dotýkají se statisíců žen i dětí, budou se moci ženy výborně uplatniti. V Německu je celá řada sociálních škol pro ženy, ve Ví- dni rovněž škola dvouletá, vedená známou pracovnicí sociální slečnou Arletovou. Absol- ventky těchto škol jsou přijímány jako ředi- telky nebo úřadnice do ústavů humanitních, angažovány obcemí pro úřady sociálních po- mocnic, jako úřadnice ve spolcích humanit- ních, v přijímárnách nemocnic ženských i dět- ských, chorobincích atd. Ale i bez tohoto cíle, směřujícího k povoláním výdělečným, naše české ženy, jež dobrovolně vykonávají vel- kou práci humanitní, zajisté s radostí uvítají, že Ústřední spolek českých žen uspořádá sy- stematický cyklus přednášek, v němž podáno bude hlubší poučení a širší přehled o jedno- tlivých otázkách. Přednášky jednati budouo thematech: „Ochrana dětí a mládeže za ny- nějšího zákonodárství“, „Předlohy zákona o ochranné výchově, dětské práci a domácké prácí“, „Pojišťování“, „živnostenské a tovární inspektorky“, „Zaopatřování práce“, „Bytová otázka a působení ženy při bytovém dozoru“, „Veřejná hygiena“, „Prostituce“, Alkoho- lismus“, „Chudinství“. Vycházky do všech hu- manitních ústavů v Praze budou připojeny. Přednášky tyto jsou přípravou, která má vzbuditi zájem pro sociální působení žen následovati jim má — podle projeveného zá- jmu — řádný kurs sociální s programem roz- šířeným o vychovatelství, zdravotnictví, ná- rodní hospodářství, občanskou vědu, sociální politiku. Jednotlivě přednášky oznamovány budou denními listy a konati se budou v sále Ústředního spolku českých žen, Spálená ulice čís. 34. — Z tajností církevni hierarchie v Čechách.
Arletův Německo Praha Čechy
32 article
Teplická „Deulsche Zeitung““ přinesla zajimavý komentář ke zprávě listů o koupi zámku a panství Hartenbergu na Chebsku řádem beuronských mni- chů Benediktinů. List konstatuje, že tento řád zámek a panství Hartenberg nekoupil, nýbrž že je obdržel darem od zemřelé majitelky baronky Marie Kopalové zásluhou důvěrníka jejího, ny- nějšího litoměřického biskupa dra. Grosse. Dr. Gross je jntimním přítelem generalissima klerika- lismu katolického v Rakousku opata Benediktinů v klášteře emausském v Praze, P. Albana Schachleltnera, který dru. Grossovi v uzná- ní jeho zásluh o získáni zámku a panství Harten- berka pro řád beuronských Benediktinů vymohl litoměřické biskupství. Dle další zprávy „Deutsche Zeitung“ zřídí Benediktini v Hartenberku opat- ství s klášterním vyučovacím ústavem. Je zají- mavo, že Benediktiní usazují se na Chebsku, kd- je přímo ohniště radikálního německého naciona- lismu a všeněmectví Následník trůnu arcikníže František Ferdi- nand jel dnes v noci přes Prabu do Pruska na vel- ké hony, k nimž ho pozval německý císař Vi- lém II.
Kopal Gross doktor P Schachleltner Harten Ferdi Chebsko Rakousko Praha Hartenberk Deulsche Zeitung Hartenberg Deutsche Zeitung
33 article
— Vyslanec Spojených států severoamerických pro země balkánské, p. Karel J. Vopička, přijede dle telegrafické zprávy došlé Národní rady české v Praze, po včerejším příjezdu z Brém do Berlína, do Prahy nejspíše v sobotu, dne 1. listopadu odpoledne na cestě do úřadního svého působiště na Balkáně. Jak známo, jest tento nově jmenovaný vyslanec americké Unie pro státy balkánské Čech, narozený v Dolních Hbitech u Příbrami vr. 1857, tedy 56 let stár. Studoval na akademickém gymnasiu a obchodní akademii v Praze, načež po odborné praxí odejel v r. 1880 do Ameriky, kde po těžkých počátcích propracoval se vlastní vytrva- lostí a zdatností na seriosního a velice zámožného průmyslníka. Všeobecně jsa vážen v kruzích ame- rických, zůstal také uvědomělým Čechem a zastá- val až do svého jmenování vyslancem též místo- předsednictví v Česko-americké národní radě v Chicagu-Illin., jejížto jménem rozloučit se s ním její předseda, spísovatel a vědecký cestovatel E.
Karel Vopička Čecho spojený stát Brémy Berlín Praha Balkán Čechy Dolní Hbity Příbram Amerika Chicago došlý národní rada český v Praga
34 article
St. Vráz velmi srdečně na čestném večeru dne 16. října. Vyslanec K. J. Vopička jmenoval svým tajemníkem známého amerického publicistu p. Bernarda Kendrika, který p. vyslance do- provází už při této cestě z Ameriky do Čech na Balkán. Povolané české kruhy naše přivitají p. vyslance Vopičku v Praze zajisté s upřímnými sympatiemi, provázejíce jeho cestu k nastoupení tak významného a zodpovědného úřadu diplomati- ckého v zastoupení největší republiky světa přá- ním plného zdaru. — Ze služby zdravotnické. Okresní zvěrolé kaři Frant. Kraus, Josef Douša, Vet. dr. Leo N a- gel. Václav Kacerovský a Josef Grosam byli místodržitelem jmenováni vrchními okresními zvěrolékaři v IX. hodnostní třídě ad personam. — Zemská správní komise král. Českého vy- řídila ve své schůzi, konané dne 29. října za před- sednictví J. Exc. Vojt. hr. Schoenborna mezi ji- nými též tyto záležitosti: Referát člena komisec. k. dvur. rady Přecechtěla: V záležitostech obecních vzat byl na vědomi nález c. k. správ- ního soudu, jímž zamítnuta byla stížnost J. V. Hyblera a syna v Benešově (okr. Semily) v zále- žitosti vrácení obecních přirážek. — Vyhověno bylo stížnostem: Obce Votmíčů a Václava Mužika a soudr. v přičině užívání obecního statku. Jos. Mráze v příčině zahražení cesty ve Zboníně, Václ. Krejčíka a soudr. do rozhodnutí okresního výboru v Přelouči ze dne 25. července 1913 č. 1585 v pří- čině obecního hospodářství v Přelovicích, a obee Tojic v příčině povinnosti starousedlých v Toji- cích hraditi schodek v obecním rozpočtu. — Za- mítnuty byly stížnosti: Obce Votmíčů v příčině propachtování obecní louky. Jana Sedláčka Hlinsku v příčíně zcízení uličních pozemků. Václ.
Stanislav Vráz Vopička Kendrik František Kraus Douša doktor Kacerovská Grosam Přecechtěl Hybler Votmíč Václav mužik Mráz Václ Krejčík Sedláček Amerika Čechy Balkán Praha Benešov Semily Zbonín Přelovice Toj Hlinsko okresní výbor v Přelouč obec Votmíč
35 article
Krejčíka do rozhodnutí okres. výboru v Přelouči ze dne 25. července 1913 č. 1462 v příčině obec- ního hospodářství v Přelovicích. Jaroslava Bičov- ského ve Dvoře Králově (okr. Beroun) v příčině obecních účtů. Víléma Jägera a soudr. v Martině- vsi v příčině prodeje obecního lesa v Jílovém, obce Oskořínku v příčině nákladu na stavbu okr. silnice. — Referát člena komise c. k. dvor. rady Stitzenbergera: V souhlasu s c. k. místo- držitelstvím potvrzeno bylo jmenování MUDra. Ericha Gürsche sekundářem v. v. nemocnicev Broumově, a MUDra. Jaroslava Krámského III. sekundářem v. v. nemocnice v Benešově. — Dále potvrzeno jmenování MUDra. Karla Petráně prov. obvodním lékařem v Bečvárech (okr. Kouřim)a MUDra. Aloisa Kvíze def. obvodním lékařemv Plaňanech (okr. Kouřím). — Mimo to vyřízena byla řada záležitostí zdravotních. — Referát člena ko- míse c. k. dvor. rady Kvěcha: Zástupci zemské správní komise v příslušných okresních podpůr- ných komisích byli jmenováni: Cyrill Papoušek, okr. starosta v Ml. Boleslavi. JUDr. Čeněk Langer, okres. starosta v Rychnově n. Kn., dr. Eduard Guldener, okres. starosta v Plzni. Alfred Sommer, okres. starosta v Čes. Lípě. Josef G. Krisch, ná- městek okres. starosty v Duchcově, Josef Schöffl, okres. starosta v Jáchymově a Jindř. Ehrlích, okr. starosta v Mostě. — Mimo to vyřízeno několik záležitostí, týkajících se zem. financí, král. čes. zem, divadla, zemských polepšoven a ubytování četnictva. — Referát člena komise c. k. míst. rady Dostrašila: Zamítnuty byly stížnosti: Honeb. výboru v Domanicích, jakož i Frant. Kořínka ve Střížovících v příčině pronájmů společ. honiteb. —
Krejčík Jaroslav Bičov Víléma Jäger Stitzenberger Mudra Gürsch Krámský Petráň Kvíz Kvěch JUDr Langer Rychnův doktor Guldener Sommer G Krisch Schöffl Jindřichův František Kořínek Přelouč Přelovice Králov Beroun Martin Jílové Broumov Benešov Bečváry Kouřim Plaňany Boleslav Kněžná Plzeň Duchcov Jáchymov Most obec Oskořínek Cyrill Papoušek