Číslo 108.

V Praze, dne 21. dubna 1900

Ročník IV.

Asáakos, administrace expodice: Przha, Pštrossova ulice, čí610 200—II. Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí gexapečetěné reklamace jsou porta prosty.

KAl lnserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytnjeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- díně polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází ve 4 hodiny 58 minut ráno. 7 hodin 1 minutu večer.

Slunce zapadá v

JLICKt Sobota: Sv. Anselm, bískup. — Sv. Simeon, arcibiskup. Čtyřicetihodinná pobožnost v ehrámur Páně u sv. Kříže na Volšanech od 19.—22. t. m. Přodplatné pro Praku a donáškou do domn: měsíčně. . . .. 2.80 čtvruletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 83.60 Pro tuzemako pošton: měsíčně.. . .. K 8.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletné . .. K 12.— celoročně. .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Itslio. Bel- le. Anglie a Huska: Štyrtletně . .. K 13.20 eloročně . . . K 52-80 Telefon redakce č. 1126.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 13.) V Praze, 20. dubna. Stávka uhlokopů v království českém dopadla těžkým balvanem na oba národní, bytující v něm kmeny. Čech i Němec bez rozdílu platil za uhlí, aby si uvařil polévku a z nouze trochu se ohřál, cenu nebývalou, přímo hříšnou. A litovati lze, že Čech i Němec ohýbá se pod tímto novýma těžkým, protože docela zbytečným břemenem, ještě i dnes, ačkoliv je stávka již ukončena. Zvítězilit hrabiví majitelé uhelných jam a jejich pasořitní spojenci, velko i maloobchodníci s uhlím. Všichni hromadí přelacino nabyté peníze, o něž spotřebo- vatelé uhlí, chudí i bohatí, stejně jsou ve stínu zlatého telete okrádáni. Než bylo pohříchu souzeno, aby nelidsky vy- volaná stávka stála veliké, zbůhdarma vyhozené peníze také zemi. Byltě známý návrh poslance Kaftana vyřízen teprve dnes, tedy ve čtvrté sněmovní schůzi. A výsledek? Byl přikázán po předběžném hlasování dle jmen, kteréž na novo dotvrdilo, jak málo poslanců se súčastňuje sněmov- ního zasedání, komisí rozpočtové a národohospo- dářské, ve kterých aspoň pro letošek bude — pohřben. Zajímavo jest, že o návrhu vyslovili se mluvčí všech lidových stran. Nepromluvil za to činitel, jenž v první řadě měl promluviti vážné a oprav- dové slovo — nepromluvila vláda. Proč? Proto snad, že jednalo se většinou o zisk a prospěch nenasytných velkokapitalistů, kteří ji svírají ve svých klepetech a bez jejichž podpory by se ne- obešla? Jak vysoko vyniká nad tyto vydřiduchy šlechetný hrabě Sylva-Taroucca, jenž i za největší nouze prodával uhlí ze svých dolů za cenu, jakáž byla obvyklou i před stávkou?

Právem stěžoval si v tomto ohledu na ne- tečnost vlády původce návrhu posl. Kaftan. Jestliže v řeči již odůvodňovací, poukázal výborně na jeho účel i cíl také ve své dnešní řeči závě- reční. Rozdrtil nezvratnými důvody vše, co bylo proti jeho návrhu uvedeno. Dnes ostatně nepadlo proti jeho návrhu ani slova. Zastávalť se ho jak posl. dr. Scharf, jenž příjemně překvapil sněmovnu docela klidnou, věc- nou a nečekanou obranou svých židovských sou- věrců, tak i posl. Gebler, jenž jako opovědný antisemita ujal se v debatě o návrhu Kaftanově slova již po druhé. Příčinu k tomu zavdal ně- mecko-liberální poslanec dr. Leitner, jenž lámal, jak známo, kopí, za židovské uhlobarony. Oba ně- mečtí poslanci střetli se, jak vypisujeme níže, ve- lice ostře, sprostě. Ale, proč by nás Čechy bolela hlava při tom, když německá vzdělanost a ně- mecké »souručenství« ukazují se v tak přejasném světle? Druhým předmětem jednacího pořádku byla zpráva komise rozpočtové o návrhu posl. Antonína Steinera a soudr. ohledně povolení státní po- moci rolníkům v Rudohoří, poškozeným loňskými živelními nehodami, kterýžto návrh jest v plném znění dnes v našem listě uveřejněn. Návrh komise zní, aby sněm vyzval vládu, by vyšetřila tyto škody a zařídila, čeho třeba. Návrhu zastali se kromě jmenovaných posl. Steinerové (z Mostu a z Kadaně) a pak i posl. Horák a dr. Jan Dvořák. První pro- mluvil sice jen krátce, ale obsažně a získal si sym- patií celého sněmu. I Němci uznali jeho vývody.

Ale řečník následující, sotva že docela nevinně zmínil se o českém státním právu, jako by byl nalil do žil a do cev posl. dra. Scholinera jedu. Nesnášenlivý ten notář — z Plzně (1) lekl se již pouhé zmínky o českém státním právu jako krocan červeného šátku a jal se útočiti na české poslance, jakoby čekal za to od pátého nebo de- sátého plzeňského pivovaru tučnou tantiému. Po- tázal se však se zlou. Odrazilť útoky jeho nejen posl. dr. Jan Dvořák, nýbrž přímo skvěle posl. dr. Pacák. Po té byla schůze skončena a příští bude v pondělí. Bude podle všeho hlučná a na výsost politická. Bude totiž prvním předmětem jednacího pořádku první čtení návrhu posl. dra. Bedř. Pa- cáka a soudr. ohledně provedení rovného práva jazyka českého při soudech a státních úřadech v království če- ském. Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzio 11. hod. 15 min. dopoledne, načež přikazuje návrh posl. dra. Pacáka na změnu zákona o zastupitel- stvech okresních a návrh posl. P. Opitze ohledně lichvaření s uhlím bez prvního čtení komisím. Návrhy podali poslanci: Formánek ohledně náhrady za poskytnutí přípřeží k účelům vojenským a dr. Jan Dvořák ohledně opatření proti chrožení chovu a vývozu dobytka zavlékáním nakažlivých zví- řecích nemocí z Uher. Posl. Kovařík a soudr. dotazují se místodržitel ohledně nedostatků zařízení poštovních na venkově. Podepsaní se táží: Jest Vaší Ex- cellenci znám tento nedostatečný stav poštovních zaří- zení při doručování poštovních zásilek ve venkovských obcích království českého? Jest zejména Vaší Excel- lenci známo, že nařízení ministerstva obchodu z 25. listopadu 1899 o bezplatném dodávání dopisů a novin v obcích venkovských provedeno není?

Jaké opatření hodlá c. k. vláda učiniti, aby ve smyslu uvedeného již nařízení ministerského, i v ob- cích venkovských v království českém zavedeno bylo všeobecně pravidelné každodenní bezplatné dodávání zásilek poštovních řádnými listonoši? Dále se dotazují místodržitele poslanci: Březnovský a soudí ohledně nesnesitelných poměrů poštovních expeditorek v království českéma dr. Čelakovský a soudr. ohledně sčítání dle ná- rodnosti při nejbližším sčítání lidu. Posl. dru. Kráslovi a dru. Sedlákovi povo- luje se 14denní dovolená; poněvadž oba jsou členy komise školské, jest nutno, aby kurie velkých statků, kterou prvně jmenovaný byl do komise školské zvo- len, vykonala doplňovací volbu. Volbu jednoho člena do komise školské celým sněmem, jímž byl zvolen posl. dr. Sedlák, dá nejv. zem. maršálek na denní pořádek některé z nejbližších schůzí. Přechází se k jednacímu pořádku. Prv- ním předmětem jest pokračování v prvním čtení ná- vrhu posl. inž. Jana Kaftana na vydání zá- kona o prodeji uhlí v království če- ském dobytého. Posl. dr. Scharf dokazuje nejprvé, že mezi pro- středky, jež učinily by návrh posl. Kaftana zbyteč- ným, nepatří od dra. Baxy doporučovaný zákon zr. 1877 a 1881, načež ohradil se proti útokům, jež bě- hem debaty učiněny byly následkem uhelné lichvy na židy. Bylo nám vytýkáno, praví řečník m. j., že ni- kde nenajde se prý žid, který by šel za pluhem, který by se oddával řemeslu, že se žid vůbec vyhýbá těžké práci. Jsem toho náhledu, že právě zástupce dělni- ctva neměl by vyčítati, jestliže rodiče snaží se svým dětem zabezpečiti budoucnost lepší nebo lehčí. Ale kdyby tomu i tak bylo, jest to vina těch, kterým se to vyčítá?

Židé, dokud měli svou národnost a vlasť, zabý- vali se orbou a chovem dobytka a nevyhýbali se těžké práci, jestli však i vývojem společenských poměrů byli stísněni jen do mezí zaměstnání obchodního, ne- mohou za to. Pravilo se, že mrav i kvalifikace židů není taková, jako ostatních. Cifry samy o sobě nejsou ještě statistikou. Mají-li poskytnouti podklad, jest za- potřebí, aby byly uváděny také ve srovnalost s po- měry samotnými. Vyvolalo by veselost, kdybych chtěl tvrditi, že veliká města jsou mravnější než krajiny lesní a do- vozoval to z toho, že veliká města mají příznivější cifry nežli krajiny lesní v pytláctví a lesních kráde- žích. Byly také vytýkány lichva, vysoká procenta, dražby atd. Pokud jde o království české, platí to vše měrou velice malou. Bylo vytýkáno židům ještě lecos jiného, ale v té příčině nejlepší vyvrácení podal řečník, který první o této věci mluvil. Uznával, že židé mají řadu do- brých vlastností a mezi těmi zvláště jmenoval vzorné uspořádání rodinného života. Myslím, že nebude nikdo nic namítati, tvrdím-li, že vzorný rodinný život u da- rebáků možný není. Řečník dotýká se na konec porovnání, které učinil první řečník v této debatě s Catonem, a praví: Když se neustálému volání Marca Portia Catona po- dařilo rozvášniti Řím a strhnouti jej k třetí punské válce, tu arciť Karthago bylo s povrchem země srovnáno. Řím se však zbavil svého mocného soka, a to bylo příčinou jeho pádu. Historia magistra vitae!

Buďtež nám dějiny učitelem také pro případ nynějšíl (Výborně!) Posl. Gebler obrací se proti vývodům poslance dra. Leitnera, jenž snažil se obhájiti uhelné lichváře. Posl. Stein: Smutné to věru povolání! Posl. Gebler: Kdybych měl někdy úmysl, ztratiti nějaký proces, vzal bych si dra. Leitnera za zástupce. — Na to dokazuje řečník, že kníže bás- níků Gosthe, jehož dovolával se dr. Leitner, nevážil si zrovna židů. Dal-li si dr. Leitner — pokračuje posl. Gebler — zaplatiti snad za tuto svou obranu od uhelných lichvářů, nesmí se nikdy opovážiti, sta- věti mne na stejný stupeň. (Živé přerušení se strany německo-pokrokových poslanců.) Kdyby se toho od- vážil ještě jednou, mohl by je poznati ještě z jiné strany. (Živý nepokoj mezi Němci.) Nejv. maršálek zemský zvoní: Poslaneo Gebler má slovo. Posl. Gebler: Varuje-li dr. Leitner před ra- dikálními prostředky, děje se proto jen, že sám se nemůže hnouti, poněvadž je tak předpojat, že nemůže nebo nechce viděti otroctví zlatými řetězy. Neroz- hořčuje-li, když několik velkokapitalistů a velko- průmyslníků vykořisťuje bídy lidu? Posk. Iro: Žádný radikalismus není proti tomu dost ostrý. Posl. Gebler: Pane dre. Leitnere, vy jste hrál zde smutnou úlohu. — Škoda, že zde není. Posl. dr. Leitner: Vždyť zde jsem! (Veselost.) Posl. Gebler: Dr. Leitner nevědomky pracoval svou řečí pro antisemitismus. — Na to polemisuje řečník s posl. drem. Žaludem, jemuž dokazuje, že židé jsou zodpovědni za hospodářské rakoviny.

Poněvadž debata o uhlí nedá se mysliti, aby řečníci nedotkli se židů, dlužno podotknouti, že židé sami jsou vinni, šíří-li se antisemitismus, a sice ná- sledkem svých špatných vlastností. Sám osobně anti- semitou nejsem. (Hlučná veselost v celé sněmovně.) Proč pak se smějete, pane dre. Scharfe? Vždyť ne- máte k tomu žádné příčiny. Můžete býti přece mým přítelem, ale nechcete. (Veliký smích.) Posl. Březnovský: Dejte mu hubičku! (Živá veselost.) Posl. Gebler praví na konec, že jest pro za- vedení uhelného monopolu, a protože návrh poslanec Kaftana hnul touto otázkou, bude hlasovati pro jeho přikázání výboru. Posl. Březnovský: To je přece rozumný Němec. Posl. dr. Leitner prohlašuje, že musí rozhodně odmítnouti útoky posl. Geblera, ale že na ně nebude odpovídati, protože je pronesl právě posl. Gebler. (Trvalý hluk a živé přerušení se strany německých radikálů.) Posl. Wolf: Toť je pranový způsob takto od- povídati. Posl. Gebler: Nesrovnávám se svou důstoj- ností, abych vám ještě jednou odpověděl na takovou sprostotu. Takový sprostý chlap! Posl. dr. Leitner: Jděte dál ode mne! Posl. Gebler: Věřím, že bylo by vám pří- jemno, kdybych šel daleko od vás. (Trvalý nepokoj a hluk mezi Němci.) Posl. Gebler: I ten nejšpatnější žid jest proti Leitnerovi ještě kavalírem. (Veselost a nepokoj.) Posl. Kaftan (v závěrečné řeči): Je zajímavo sledovati, jak jednotlivé strany na návrh můj pohlí- žejí a skutečně neopomenula žádná strana precisovati své stanovisko. Jen jediný mocný činitel nejevil v prů- běbu této čtyřdenní debaty o návrh tento žádného interesu a přece myslím, že se mnou každý musí býti za jedno, pravím-li, že neměla vláda dáti sobě ujíti tuto příležitost, aby vyložila, jak ona pohlíží na