ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c46726f0-7127-11dc-991b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 67, person 60, work 8, org 8
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 9. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 99.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v adininistracl na měsíe . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáško na niěsſe nnt leta . . . . 7 K s0k ve flislkácha za měsle . . . . . . 9 K 30h Poštou: n čtvrt lela ! . . . 9 K 60h s dvojí zázilkou a měí hntlea. . . HK ei K doplňovací volbě poslanee říšské rady za města Příbram, Bře- zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto- mice, Dobříš, Radnice, Rokycany Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu pp. důvěrníků za kandidáta pan
Praha Příbram Bra Hořovice Beroun Hosto Dobříš Rokycany Blatná
5 article JU Dr. Ladislav Klumpar,
JU Dr. Ladislav Klumpar, advokát v Praze. Volba koná se dne 11. dubna t.r Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné.
doktor Klumpar Praha
6 article Válka.
Válka. Ze Sebastopole, 8. dubna. (C.- B.) Dne 5. t. m. bylo oznámeno, že mužstvo lodní zálohy se mobilisuje. (Mohli jsme tak sděliti od dopisovatele svého petrohradského již v odpoledníku. Pozn. red.) (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Sebastopola
7 article Ruská mobilisace lodstva na Černém moři.
Ruská mobilisace lodstva na Černém moři. Do pověstí o přípravách mobilisačních s různých stran se vynořujících, a v zápětí po- píraných, vpadá dnes určitá zpráva tiskové kan- celáře, dle níž v úterý dne 5. t. m. vyhlášena byla v Sebastopoli, hlavním ruském vojenském přistavu černomořském, mobilisace z álohy vá- lečného námořního loďstva. Jest těžko vystihnouti okamžitě dosah tétc zprávy, za jejíž pravdivost přejímá zodpověd- nost, uveřejňujíc ji, vídeňská vládní tisková kan celář, ježto dosud odnikud nedochází ani po- tvrzení, ani bližšího vysvětlení. Možná dosti, že jde tu snad pouze o cvičen záložních námořníků, ač služba námořní bývá z pravidla nepřetržitá (u nás na př. čtyřletá), mimo případ mobilisace se mužstve záložní dále nepovolává. Dle toho by tedy nezbylo, než míti za pravdu, že stojíme vůči nové důležité skuteč- nosti — mobilisace ruského loďstva na Černém moři. Za trvání nynější rusko-japonské války vy- skytla se sice již jedenkráte pověst, že Rusko hodlá své loďstvo na Dálném Východě sesíliti loďstvem černomořským, ale proti této do- mněnce uvedeny ihned několikeré námitky. Předně se uvádělo, že Rusko za nynější nejasnosti poměrů v evropském Turecku nemůže oslabiti své postavení na Černém moři, a dále ozvala se ihned pochybnost, zdali by turecká vláda dala svolení ku proplutí válečného loďstva ruského úžinami cařihradskými, jež byla ihned také sesílena hlasy anglickými, kteréž se tako- vému svolení opíraly, dovolávajíce se úmluv, do- sud formálně nezrušených.
Rusko Turecko
8 article
Zatím, jak známo, rozhodlo se Rusko, že vy- pravi z Baltického moře nově utvořené, ze šest- nácti válečných korábů záležející loďstvo, kteréž by — když plavba jeho na sever Ledovým oceánem, ne-li nemožnou, byla by velmi nebez- pečnou — proplulo suezským průplavem, beroue se nejkratší cestou Středozemním mořem. Vzniká snad na Rusi pochybnost, že by pro- plutí tohoto loďstva suezským průplavem mohly činěny býti překážky, hlavně „neutrální“ Anglií. a chystá se Rusko úmysl svůj zdůrazniti mobili- sací loďstva černomořského? Neváháme doznati, že by takovéto vysvětlení mobilisace ruského černomořského loďstva bylo předzvěstí obrovského konfliktu na moři Středo- zemním, jenž by počíti musil vynuceným pro- plutím úžinami cařihradskými, jinými slovy, jenž by byl zahájením zápasu o rovnováhu na Středozemním moři, kterýž by se asi neobmezil pouze na Rusko a Anglii. Této domněnce pro- zatím také odporuje zpráva, že anglické středo- mořské loďstvo odebere se do průplavu lamanš- ského, a že společně s tamním loďstvem angli- ckým bude konati jarní námořní manévry. Proto nutno hledati klíč k ruské mobili- saci černomořského loďstva jiným, bližším smě- rem — a ten by ukazoval na váznoucí reformní akci v Turecku. Přes všecko úsilí Ruska a Ra- kousko-Uherska nepodařilo se dosud přiměti Tu- recko k opravdovému, loyálnímu provádění můrz- stegského reformníhe programu, ač program tento nevybočuje z mezi berlínské smlouvy, dle níž se Turecko zavázalo, že zavede opravy ve svých provineiích evropských. Dle posledních zpráv odhodlalo se sice Turecko, přijati cizí dů- stojníky k řízení sboru čelnického, ale přistou- pilo pouze na počet 25, kdežto velmoci požado- valy, aby jich pro sbor ten přijalo 60.
Rus Rusko Anglie Turecko RakouskoUhersko
9 article
Upozornili jsme svým časem na to, že dle všech zkušeností, s Tureckem nabytých, toto v bec není schopné přikročiti ku provádění oprav vedle toho se připomíná, že jsou si toho vědomy jak Rusko, tak Rakousko-Uhersko, a neméně i ostatni mocnosti, a že tudiž zahájená, tak zvaná reformni akce ješt pouhým úvodem k řešení otázky evropského Turecka prostředky rozhod- nějšími. Také jsme nedávno zaznamenali názor petrohradského „Nového Vremene“, že mocnesti nemíní dlouho přihlížeti k otálení a vykrucování Turecka a že jsou odhodlány, chopiti se pro- středků účinnějších, jež nedají na sebe dlouho čekati. Při roztřidění důstojníků, určených pro re- formní sbor tureckého četnictva stala se mezi interessovanými mocnostmi dohoda, že každé z pěti velmocí přikázán bude určitý obvod, v němž budou bdíti nad prováděním oprav,a při tom prý vyšlo na jevo, že ve příčině Soluně nemohlo se dosíci souhlasu — poněvadž na ni činí nároky tři velmoci: Rakousko-Uhersko, Ru- sko a Anglie.
Turecko Rusko RakouskoUhersko Nový Vremen Soluň Anglie
10 article
Dále prý vznikle podezření v Cařihradě z roztřídění cizích důstojníků dle určitého území, že interessované mocnosti tím zároveň vymezily obvod svých zájmů v Turecku, t. j., že načrily jaksi hranice počínajícího dělení Turecka, Při této akci o vymezeni obvodů působnosti cizích důstojníků v Turecku dosáhlo prý se i úplné dohody mezi Rakousko-Uherskem a Italií ve příčině Albanie, kteráž přes vše popírání byla kamenem úrazu mezi těmito dvěma spojenci trojspolkovými. Za doklad této dohody lze po- važovati i schůzi ministrů zahraníč- ních záležitostí, rakousko-uherského italského. Jest prý samozřejmo, praví na př. přední list vídeňský, že na schůzi této budese mluviti o nejpalčivějších problémech dne. „Pa- tria“ římská má za to, že schůzka tato jest známkou pevnějšího semknutí států, kteréž s zasazují za neporušené zachování posavadní evrepské rovnováhy na Balkáně a také jsou od- hodlány zastati se jí. „Capitale“ vidí ve schůzi té zřejmé osvědčení shody Italie a Ra- kousko-Uherska, a „Mattino“ v ni shledává do- slov k obtížnému politickému a hospo- dářskému vyjednávání. Souvislost schůzky této s poměry balkánskými připouští i vládní „Pest.
Mattin Cařihrad Turecko Rakousko Uhersko Albánie Balkán Italia RakouskýUhersko
11 article
Lloyd“ slovy: Styky obou vlád byly co nej- lepší (?) i v době, kdy italské veřejné mínění bylo naplněno proti Rakousko-Uhersku pode- zřením následkem pověstí o jeho dalekosáhlých plánech balkánských. I v tom nastala v posled- ních dnech změna; vyjednáváním v komisi čet- nické v Cařihradě projeveno upřímné smýšlen Rakousko-Uherska k Italii a také uznali v Itali tuto ochotu. Než tomuto doznanému polepšení styků Ra- kousko-Uherska a Italie předcházel znamenitý námořní výlet německého císaře, kterýž setkal se při tom s panovníky španělským, italskýma ubírá se dále do vod řeckých, kdež v Korfu se setká ještě s panovníkem řeckým. V Italii byla mu, jak známo, podána i zpráva, že bude se konati schůze zahraničních ministrů, rakousko- uherského a italského, kteroužto zprávu přijal velmi blahosklonně.
Lloyd Rakousko Uhersko Cařihrad Italia RakouskýUhersko Italia
12 article
Souvislost této návštěvy s dohodou italsko- rakouskou o věcech balkánských jest tedy pa- trna, zajížďka pak na ostrov Korfu naznačuje, že i Řecko náleží do sboru činitelů, s nimiž troj- spolková politika východní počítá. Celá plavba pak zdá se tomu nasvědčovati, že s otázkou bal- kánskou uzrává i otázka rovnováhy na Středo- zemním moři. Záhodno vzpomenouti si při zprávě o mobi- lisaci ruského loďstva černomořského ještě na tyto další okolnosti. Současně takřka odbylo se opětné setkání našeho panovníka s králem švéd ským a koná se návštěva anglických královských manželů v Kodani. Jest tento neobyčejný cestovn ruch mezi panovníky v době tak záhadné opravdu pouhou náhodou, aneb jsou to viditelné doslovy dokonaných politických transakci? Budoucnost snad již velmi blízká dá nám jesnější od- pověd. Záhy po vypuknuti války rusko-japonské vy- nořily se ve vídeňském časopisectvu, připomí- náme zvláště „Reichswehr“, úvahy o tom, ne- utrpí-li akce reformní tím, že Rusko jest část svých válečných sil upoutáno na Dálný Východ, ježto tato válka se může déle protáhnouti, že by mohlo Rakousko-Uhersko býti nuceno vykro- čiti činně, aby v Purecku uhájilo své zvláštn zájmy. Tyto pochybnosti sice opět umlkly, ale za to se rozmohly pověsti o domnělých přípra- vách Rakousko-Uherska, jež nejen neutuchají ale novými a novými zvěstmi se sesilují. Jest snad mobilisace ruského černomoř- ského lodstva výstrahou, že Rusko nemíní přihlí- žeti lhostejně k tomu, co se dále bude díti na poloostrově balkánském?
Korf Řecko Kodaň Rusko dálný východ RakouskoUhersko
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. dubna. (Uherské vyrov- nání s obchodni smlouvy.) Otiskli jsme včera dle peštských listů pracovní program přištího zasedání uherské sněmovny. Rakousko uherské vyrovnání v tom programu schází. „Bud Tagbl.“ ukazuje dnes na tuto mezeru a soudí že vláda hr. Tiszy úmyslně se vyhýbá choulo- stivé otázce rakouskouherského vyrovnání, poně- vadž nechce zavdati podnět k novým bouřím ve sněmovně, která teprve nedávno nabyla klidu. IIr. Tisza vyhne prý se otázce vyrovnací aspon do té doby, dokud se nevyjasní poměry v rakou- ském parlamentě, na všechen způsob tody aspoř do podzima. Jiná jest však otázka, učiní-li totéž i strany opposiční, které budou v novém zase- dání cítiti potřebu zablesknouti se před volič a k tomu jim může nejlépe posloužiti otázka vy- revnací. „Neboť — dovozuje „B. T.“ — žádný člen vlády, ani vládní strany netají si, že se vy- rovnáni, uzavřenému mezi Szellem a Körbrem dá ledace vytýkati. Každý kompromis má tu vadu, že obě smlouvající strany musejí si činiti ústupky a proto na obou stranách vzniká nespo- kojenost. Těto nespokojenosti opposice chce nyní užiti k útoku proti vládě a při té příležitost vypáliti opět několik červeno-zeleno-bílých raket aby posílile svou vážnost mezi voliči.“ List soud však, že společnému úsilí vlády i vládní většiny se podaří překonati i tyto nové obtiže, aby se mohly věnovati důležitým otázkám obchodně- politickým, v prvé řadě pak obchodní smlouvě s Italií. V té věci sděluje „B. T.“, že následkem návštěvy Miragliovy v Pešti připravuje se kom- promis a že i nejhorlivější agrární odpůrci do- vozu vlašského vína uznají, že Italii jako spojene
Tisza Italia Praha Rakousko Pešť uherský sněmovna Buda Tagblishing Italia
14 article
Rakouska spíše možno učiniti ústupek v oboru hospodářském, než všem státům jiným. Totéž platí prý i o Rakousku. I kdyby bylo pravda, co se mluví a píše o výhodách celní rozluky s Ra- kouskem, bude přece vždy vítanější jistota v pří tomnosti, než mlhavá možnost v budoucnosti Zápasů v parlamentě možno se tedy nadíti, ale konečný jich výsledek nemůže býti pochybný Z Lublaně, 6. dubna. (Jubileum Jos Gorupa.) Dnes dovršil Jos. Gorup šl. Sla- vinský, velkoobchodník v Terstě, sedmdesátý rok svého záslužného života. Jos. Gorup jest ode
Gorup Jos Rakousko Lublaň Terstě
15 article
dávna předním štědrým podporovatelem všech národních, hospodářských i osvětových snah slo- vinských, tak že není ani jediného národního podniku slovinského, aby nečítal Gorupa mezi své hlavní podporovatele. Pro chovanky dívči školy a pro posluchače vysokých škol zřídil mnoho nadaci, jimiž umožnil návštěvu těchto škol i synům a dcerám nezámožných rodičů slo- vinských. Proto také z vděčnosti jmenován čest- ným měšťanem, občanem a členem 51 slovin- ských měst a obcí e 24 národních spolků. Dnes pak celý slovinský národ zahrnul svého mece- náše srdečnými pozdravy a vřelým přáním dlou- hého věku. Ze Lvova, 6. dubna. (Z haličskéh školství.) Zemská školní rada haličská vy- dala zprávu o haličském národním školství zar.
Gorup Lvov národní spolek
16 article
1902—1903. Jako v roce předchozím, tak i v tomto školním roce jeví se pokrok, ovšem nepatrný u porovnání s tím, co se má v oboru národního školství v Haliči ještě vykonati. Počet dětí, národní školy navštěvujících, vzrostl totiž o 52.059, počet dětí, navštěvujících školy po- kračovací vzrostl o 15.033. Počet učitelůa učitelek rozmnožil se o 627, počet žáků a žaček učitelských ústavů o 158. Všech dětí, jež na- vštěvovaly národní školy veřejné i soukromé. bylo 800.113, školy pokračovací navštěvovalo celkem 164.451 žáků a žákyň. Učitelských si bylo 9414, z nich však bylo ještě 1013 nekvalifi- kovaných. Počet obcí, které nemají školy, ani nejsou přiškoleny k jiné obci a jichž bylo v před- chozím roce 1062, sklesl na 981. Děti z těchto obci neměly tedy vůbec příležitosti, aby nabyly školního vzdělání. Počítá-li se, že ve školním roce, o němž vydána zpráva, bylo v Haliči 1,401.421 dětí, povinných školou, shledá se, že bez školního vzdělání zůstávalo ještě n 600.000 dětí, t. j. tři sedminy vší mládeže. Po- kud se týče jazyka vyučovacího, bylo škol pol- ských 2228, škol maloruských 2218. Ve školách polských vyučuje se výhradně polsky, maloruský jazyk jest v nich nezávazný; ve školách ruských jest však polština všude povinným předmětem a učitelům ukládá se za povinnost, naučiti ruské děti správně polsky mluviti a psáti. Tím jsou ruské školy ovšem ve značné nevýhodě v porov- nání se školami polskými, kterážto nevýhoda vzrůstá ještě tím, že na ruských školách působ zhusta učitelé a učitelky, vyučovacího jazyka nedostatečně znalé.
Halič
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Rusové o anglickém vraždění v Tibetě. Dojem Rusů z anglického vraždění mírných a předpotopně ozbrojených Tibeťanů „Novoje Vremja“ vyjadřuje slovy: „Sedm set Tibeťanů v osudech světové historie: co to značí? Zejtra budou zapomenuti. Ale cynismu, s kterým se vede tato vojna, zapomenuto nebude. Veliká Britanie v osobě lorda Curzona nestará se již ani o slušnosť. Výbojná válka v nejnestydatějším smyslu toho slova povýšena Anglií na politický princip. Silný může zachvacovat, ubíjet, loupit, vnucovati své protektoráty, rouhati se suveren- ným právům Číny, vysmívati se spravedlivosti a právu. Sedm set pobitých Tibeťanů zajdev historii beze stopy. Ale nezajde beze stopy to zdivočení mezinárodních poměrů, jež bude ne- zbytným následkem „junáctví“ p. Younghus- banda. Neshody v socialistické straně německé. Známá ztráta volebního okresu marienberg ského vedla na socialistickém sjezdu za králov- ství saské, jenž v Kamenici zasedá, k živým půtkám. Posl. Grenz pravil, že na lonském drá- žďanském sjezdu strany vřed strany se sice provalil, ale vymačkání a vyčistění jeho, nej- obtižnější práce, že ještě zbývá. V drobném prodejí: paní číslo o sobě . . . za 8h . . . . za2h Pl poledtní Ve slislkách na venkově: ranní česlo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty platí se hotově napřsd. Předplanení n inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam sacházejí se též rodakce. tiskárna a ezpudice „Národnich Liatě“. Rukopisy se nevracejí.
Rus Tibeťan Curzon Posl Grenz Tibet Anglie Čína Kamenica Novoj Vremja Národnich Liata
18 article
Posl. Kander odsuzoval ostře jednání Göhreovo v boji volebním. Na sjezdu drážďan- ském projevila prý se očividně nekázeň ve straně. Posl. Sehuppel, proti němuž sociali- stická delegace na říšském sněmu své doby uveřejnila prohlášení, vytýkajíc mu jeho stano- visko k ochranným clům, dovodil, že musí si rozmysliti ještě velice, zdaž ono prohlášení vůbee na vědomí přijme. Jest prý jeho dobrým právem, pronášeti v rámci strany i odchylné mínění. Toto právo nedá prý si odniti žádnými křiklouny a žádnými sjezdy, ač si také on přeje, aby třenice ve straně ustaly.
Posl Kander Göhreův
19 article
Ke schůzce Goluchowského s Tittonem. Milánský »Secolo«, list radikální, připojuje k setkání rakouského ministra vnějších věci s italským ministrem zahraničným, o němž uva- žujeme dnes na místě úvodním, několik zajíma- vých poznámek. Táže se, proč vláda italská hle- děla schůzku utajiti do poslední chvíle a do- kládá: Ministr Tittoni vyplížil se z ministerstva svého jakoby po špičkách a vymluvil se n rodinnou záležitost, aby se mohl odebrati do horní Italie. A nyní dělá to jemu i jeho úřad- nikům veliké starosti, že tajuplný plán cestovní byl odhalen. A proč? Cití snad nevčasnost schůzky té? Pravi se, že Tittoni jde do Opatije na podnět Luzzatta, aby tam vyložil politi- cké důvody pro příznivé rozřešení otázky vi- nařské. Je-li tomu tak, lze proti schůzce na- mítnouti, že okamžik pro ni mohl býti vhodněji volen a že bude v každém případě z byteč- nou a neužitečnou. Kdyby však schůzka byla bývala smluvena proto, aby význam slavnostní návštěvy Loubeto vy v Římě byl snížen, musil by se italský lid proti tomu ohraditi, neboť úmysl takový byl by bláhovým a nedůstojným sebe- vědomého národa. — Cokoli se mluví o sblí- žení Italie s Rakouskem v době nejposlednější v některých jiných listech, vidno jest z projevu zde položeného, že sblížení to o převelikou část lidu italského opírati by se nemohlo.
Goluchowský Titton Tittoni Luzzatt Opatije Řím Rakousko
20 article
Vážný stav Viléma II.? Anglické listy přes nedávné dementi » Nordd. Allg. Zlgu.« trvají na tom, že stav německého císaře jest velmi povážlivý, že týž vypadá na nejvýš chorobně a že jest o vážných důsled- cích choroby své uvědoměn, což ale projevilo se u něho velikou sklíčeností duševní. »Bir- mingham Post«, list blízký Chamberlainovi, jenž ted rovněž v Středozemním moři prodlévá, zvě- děl prý z nejspolehlivějších pramenů, že dva specialisté v Neapoli prohlédli důkladně hrdlo císaře, ale že vrátili se druhého dne do Némecka. Výsledek jejich prohlédnuti jest neznám, avšak jest prý známo, že specialisté výsledku tomu přičítají velikou váhu, ovšem dle toho, co ješté po neapolském pobytu císařově sděleno bylo listy o velmi živé a dlouhé jeho zábavě s čet- nými dámami messinskými, jež byl pozval Vi- lém II. hromadně na yachtu svou, zdá se býti tvrzení o jeho duševní sklíčenosti za poněkud přepjaté. Je-li stav Viléma II. skutečně tak vážný, má o něm sotva pravé vědomí.
Vilém II Vilém Bira Neapol
21 article
V Praze, 8. dubna.
Praha
22 article
K domnělému attentátu na Alfonsa XIII. O záhadném výbuchu na hlavní třídě bar- celonské v okamžiku, kdy třídou tou jel špa- nělský král, není dnes ještě podrobnějších zpráv. Oficislní depeše pak o attentátu téměř se ani nezmiňují. Potvrzuje se ale dnes již mínění naše, včera vyslovené, že policie použije vý- buchu, celým svým původem velmi podezřelého, k reakcionářským bpatřením. Dnes již netrp v Barceloně policie nikoho na ulici a jak shlédne více než 3 osoby pohromadě, káže jim rozejíti se. Ovšem jest nepopíratelno, že v Bar-
Alfonso Barcelona
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ruský román a ruské národní hoře. [Ex oriente lux salutis ?]*) Má se za to, že ráz a síla ruského románu spočívá v jeho přisném realismu a hlubokém psychologismu. Než, ač jest v nich ruské uměn mistrem, závodí s ním v těchto přednostech čestně i umění západní a ony mu nedodávají ni- jaké zvláštní, speciálně národní povahy. Nie- méně jest román ruský zcela nepodobný román západnímu i ač svrchovaností sily své ovlád svět, přece zůstal nenapodoben. To proto, že jest nenapodobitelný: má jistou uměleckou hod- notu, které mu dodává národní povaha ruská. jedna síla ruské duše, kterou duše ostatních ná- rodů ještě nevybavily a ta ho zabarvuje zvlášt- ním rusky národním rázem. Říká se, že ruští psychologové líčí povahy výjimečné, lidi více méně duševně chorobné podiviny. Není pravda. Říká se to, protože západ jim nerozumí, při vší panegyrické oslavě ruského románu posud ho nepochopil. Zcela, jak to praví západník Majakin: Rozkývala se Rus, vše sebou hnulo... všichni řvou různými hlasy a co kdo chce, nikdo nerozumí. V pravdě však žádný román nelíčí tak důsledně, ač různým hlasem, pořád jednoho a téhož člověka, jednu a touž pořád stejnou duši, jako román ruský ruskou duši, zvláštní silu v ruské duši. Tolstý jako Do- stojevský, Gorký jako Tolstý, všichni, menší i starší. Jsou-li oni a lidé jich podivíni, je ruská národní duše mezi ostatními podivínská: Možná. Dostojevský, nejhlubší znatel její, praví v před- mluvě k „Bratřím“: „Podivin nejen nebývá vždy zvláštností a osobitostí, nýbrž naopak přihází se, že právě on snad nosí v sobě leckdy jádro celku“ a tim předem vyvrátil výtku zvlášt jemu činívanou. Podivín v tom případě není po- *) Ze soutěže feuilietonů.
Tolstá Gorká Dostojevský národní hoře Rus Podivín
24 article
divín, jen se tak zdá, nýbrž předčasně uzrálý plod na velikém štěpu národní bytosti, který už z daleka vidíme žlutěti se mezi plody ještě ne- zralými a zelenými. A která je ta zvláštní síla ruského umění? O soucitu ví se, ale dí se, že vyznačuje ruské spisovatele, ruský román. Nikoliv román, nýbrž vůbec ruskou duši, která se v umění jen obráží. Ruská duše pátrá po smyslu života (ter- minus technicus): proč žijeme? jak žít? Tolstý po celý život úsilně o něj zápasí (traktáty) a jak on, zápasí i hrdinové jeho (Levin, Olenin). Jak on vítězí, vítězí i oni (Vzkříšení). Tím vitěz- stvím nastává v duši člověka nový život. Vítězí i Razkolnikov. Ku podivu, že už Dostojevský zcela týmiž slovy zakončil „Vinu a trest“, jako Tolstý „Vzkříšení“: perspektivou nového života. obrození. Ale jiné duše ještě zápasí a v celé duši národní nebude zápas vybojován ještě dlouho.
Tolstá Levin Dostojevský
25 article
Co ve vzdělanci Tolstém a jeho hrdinách křičí, žalostňá otázka života: proč žijí, jakým právem se kochají lepším životem, než mužík (Levin),a trudné poznání, že tak žíti nelze (Olenin), vý- čitky svědomi (Tolstý), to v Gorkého nevědomei Fomě Gordějevu přímo řve: jak žit, jak žít? Což pak, praví, proto člověk se rodí, aby pracoval, peněz nadělal, dům vystavěl, děti plodil a ze- mřel? Ne, život sám sebou něco znamená. Nutno na mou duší, aby všichni věděli, proč žijí. Není smyslu v našem životě, není v něm žádného smyslu... Oh, teskno, teskno! Duše boli . .. tak nelze žít! Bratří, zabte mne, rád bych ze- mřel, pláču, celý náš život je zbytečný! — Tak v něm „posvátné řeči mluvi vlhké ruské svě- domí.“ A takovou hudou všichni: Ljuba, Ježov, Medynská, nevěstka Šáša, „taky z takových“ a utápějí hoře své v hýření. Ale jen télo jest opilé, křičí Ježov, duše však je střízlivá a všecko cítí. Oh, bože můj, čím mám žít? K čemu přilnouti duší? Kdo uhasí její žízeň přátelství, lásky, po- svátné práce? a pláče do země. I ve „Třech“ Ilja, Jakov, Paška lámou si hlavu otázkou ži- vota, proč žijí a jak žíti čistě. Taras, západník
Tolstý Levin Tolstá Gorký Gordějev Ljuba Šáša bůh Ilja Jakov Pašek Taras Ježov Medynský
26 article
radí Fomě: pracuj, štěstí toť ukojení potřeb. Ale Foma: Práce není pro člověka všechno. Peněz mám, mohu tě jimi udusiti. L.žeš, zde schází ještě něco... Pracující jsou nešťastn koňové, mají však před bohem ospravedlnění. Zeptaji se jich: jak žili? Odpoví: neměli jsme času, o tom přemýšleti, pracovali jsme po celý život. Jaká však omluva pro mne?... Pracuji dí ruský člověk Foma, ale život je mi stejné prázdný. Což, nahromadil jsem statků, všecky po- třeby ukojil a přece mne svírá strašná tiseň. Olázka: co nyní, co ještě? Už nic? Zajisté něco Ale toto něco mladý nevědomý Foma nemůže roz řešiti, 50 let to řešil Tolstý a mamut Foma ma jen rozumu, co „připadá na maličkého člověka“ „Zab mne, ale pouč mne, jak žit, co dát lidem? chodí a ptá se všade. — Fomism jest něco, c práce neukáji a jeví ho v různých slabších, ne- vědomých formách už Rudin, Oblomov, Pečorin — Foma má jasné chvilky, táhne ho to k lidem chce uvolniti život. Jednou naň přišla taková chvilka, strašně vyčiníl kupcům a řeřavou fili piku končí: „srdce mne rozbolelo, já pravdu cítím“, načež praktický filosof, strýe Majakin; „pravda se nechytá srdeem, ale rozumem“ a dá Fomu do blázince.
L žeš Tolstá ma Rudin Oblomov Pečorin Foma
27 article
Ale věru tato pravda se chytá srdcem, nebot co hlasem lvovým ve Fomě řve, to jest potřeba lásky k bližnímu. Tu práce neukojí. Foma jest Tolstý, jak zápasi, jen že zápas Fomůvje mnohem hroznější. „Ježíší Kriste!“ křiči, „proč jsem tak bídný, Ježiší Kriste! Jsem zdráv zrovna jako železo, piju, hýřím, ale télo nerezaví, jen duše bolí!...“ Týž zápas, jako u Tolstého, v prsou šlechtických, bouří živelní silou i v prsou hrdinů Gorkého a to je zásluha jeho genia, že nám jej ukázal i v prsou bosáckých a ku- peckých. Docela, jak dí Ježov, když Fomu nad životem duše bolí: „toť zajímavé, je-li to pravdivé a hluboké, neboť to dokazuje, že svatý duch nespokojenosti se životem vnikl již i do kupeckých ložnic, na smrtelná lůžka duší uto- pených v tučném ščí a jezeře čaje.“- Ano, je-l
Tolstá Tolstý Gorký Ježov Ježsat Krist Ježišit Krist
28 article
to pravdivé a hluboké, pak ruská národní duše těžce pracuje ku porodu nového života. Roz kývala se Rus a vše se hnulo... hnula se až sama duše carská. Rozkývané moře národní duše posledními úměrnými vlnami doráží až ke stup ňům trůnu. Tři lidé žijí na Rusi, jež zná celý svět: Maxim, Lev a Mikuláš, bosák, hrabě car, ale ve všech táž jedna duše ruská, ve všech se projevil stejný ruský člověk. Ruská národní duše hledá smysl života život vidí se jí strastně zařízen, má pud, na- praviti ho, ale nemá ještě dost síly ani rozumu co třeba s ten úkol. A pod tím vnitřním zápasem trpí a to jest ruské národní hoře. Doeel tak, jak dí stařec Zosima k jednomu z „Bratří“ v tom spočívá veliké vaše hoře, že otázka ta nen ve vašem nitru ještě rozhodnuta a přece žádá si úporně rozhodnutí.
Roza Rus Lev a Mikuláš
29 article
Duše boli... Boli tím více, čím zápa větší. Síla srdce už jest veliká, ale rozum ještě malý. Ruský národ, toť Foma. Hrušky nejdřív uzrávající bývají červivé: nihilism, duchoborci sekty, Sám Tolstý jeví citelně nedostatek sou stavnosti v ruském vzdělání. Jeho traktáty jsou pro člověka s vyrovnaným rozumem hrozné čtení. I jemu platí poučení starého Gordějeva sekyrou třeba seknouti po kládě, ne po noze. Ale to vše samo opadá, nebo se nalezne, jako se nalezl nihilista Razkolnikov. Přijde doba, při- jde i rozum. Počervivých dozrají i plody zdravé. A západ nahnívá, čas, by východ měl se k zrání. Duše bolí: má pocit viny, lítost. V tom hoře. Pravý ruský člověk cítít tou duší náro- dovou, cítí se vinen za všecky, solidárně, jak d právník. A pravda to jest, protože s polečnos jest celek. Tuto pravdu, na západě i nejvyš- šímu rozumu těžko pochopitelnou, všelikými mou- chami individualismu pomatenou a zastřenou, ruský člověk hluboce eítí. A v tom je podstatn rozdílu mezi ruskou duší a duší — západní vzdě- lanosti, „Pánové, nechte toho, není to hezké, všichni jsme hříšníky, rozhodně všichni, věřte mně, křičí jakýs člověk, když Fomě, kážícímu
Hruška Tolstá Počervivý Foma
30 article
v krčmě lotříkům, vyčítají bohatství. A ptáš-li se jak to: eh, tak, což já vím? Všichni jsme podlí a život náš je podlý“ křičí dobrák šlechetný RRja- buškin (Michajlov, Cizí hříchy) a „všichni jsme vinni za všechny,“ učí dokonalý stařec Zosima. Pokorná duše ruského člověka zmučena jest ho- řem, neustálým hříchem jak svým vlastním, tak obecným, praví Dostojevský. Proto ruský člověk jest trpělivý, bližnímu odpouští a smiřuje se. Nutno, aby člověk od- pouštěl, smířiš-li se, žiješ, nesmiřiš se, zemři, rozumuje Rjabuškin. A stařec Zosima a učedník jeho Aleša všecky lidi miloval, ale nejvíc největší hříšníky. Ruský člověk odpouští, sám však z viny s kaje. A kaješ-li se, už miluješ, vysvětluje Zo- sima statkářce. Věru správně. Jestiť litost bolest z utrpení bližního, jemuž's ublížil, soucit. Od- pouštět a kát se tudíž obé stejné jest: slitovávati se, milovat. Je v ruské duši zločin, ale je i pocit viny a je-li ten, je i pokání. Velicí jsou kajíeníci ruské slovesnosti (jinak se ona se zločinem ne- zabývá), to jsou samí vítězové, jichž duši pro- budil hřích, bolest viny, ale to je celá kapitola. Jsou i kajícníci za viny obecné. Tak posvátné řeči mluví vlhké ruské svě- domí k světu. Rozkývala se duševní Rus a vše se hnulo... Co zplodí to tvůrčí hnutí, v co se vtělí. až uzrá doba? A pohnou se od něho národové? Ve Quo vadis táže se Vinicius apoštola „Řecko dalo světu krásu, Řím pak přinesi moe avšak co přinášite vy? A onen dí: lásku. Věru zdá se, že tak na otázku národů románských: my obnovili krásu a umění a germánských: my při- nesli práci, bohatství a moc, avšak co přinášíte světu vy, plémě slovanské? — ruský národ dá za ně odpověd: My, bratří, my přinášíme obrození zá- Ninus Karo. kona mravníhol
Michajlov Dostojevský Vinicius Řecko Řím Ninus Karo