ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c4293390-7127-11dc-9330-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 41, person 80, work 3, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. dubna 1904
Praha
3 masthead
Číslo 97.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci na měsie . . . . . . 2 K — na čtvst leta . . . . 6 K —h s dvoji čonáškou K 50 na měsle na čivit leta . . . . 7 K 50 ve dlialkáchl na nětíe . . . . . . 2 K 30 h Poštou: Brk lia . . . . 9 k ooh s dvojí zlsilkeu za nněsje na nařsí ndnt leta . . . . 11 K con
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 6. dubna. (C. B. Úřadní] Generál Kuropatkin tele- grafoval včera carovi: Generál Kačalinský hlásil4. t. m., že na řece Jalu je všecko klidno. Na proti Turmičanu na ostrově Matucio dobrovolníci měli šarvátku s předními japonskými strážemiu Vičžu beze vší ztráty. Japonci měli šest mrtvých; kolik raněných není známo. Sklady v ruské osadě jonamp- ské byly vydraucovány a zapáleny. V Jonampu stála hrstka ruských vojáků proti 300 mužům japonsk pěchoty. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Kuropatkin Japonec Petrohrad Jal
6 article Otázka vnitřní kolonisace v zemích českých.
Otázka vnitřní kolonisace v zemích českých. V blízkém našem sousedství, v polskýc zemích, ujal se již před lety, jak známo, pruský stát myšlenky, oslabiti živel polský osazováním v jeho středu německého rolnictva. Vláda si dala k tomu účelu povoliti sněmem již několik set millionů marek na zakupování polských velkostatků, jež rozděluje na rolnické usedlost a prodává za výhodných podmínek pouze lidu německému. Vláda pruská sleduje při tom ne- jen národní a politické cíle, ale i zájmy sociální, jsouc si vědoma, že stav zemědělský jest nej- houževnatější vrstvou společenskou, a neméně i vojenské, ježto venkov opatřuje nejzdatnější brance. Rovněž jest známo, že Poláci nezaložili ruee vůči této akci pruské, že pomocí svých peněž- ních ústavů chopili se obrany, a že ji prováděj úspěšně, ač stojí proti obrovské převaze pruské.
Polák
7 article
Myšlenky vnitřní kolonisace chopili sev posledních letech i Maďaři; i oni sledují při tom cíle národní i politické, ale k těmto v Uhrách přistoupily ještě příčiny jiné. Maďaři s obavami pozorují, že v Uhrách jednak se rozmáhá pře- chod velkostatků do rukou německých, a to zvláště v severním, pohraničném pásu, jednak že zmáhá se ruch vystěhovalecký již i mezi vlastními Maďary, a to nejen v krajích hornatých a tudíž hospodářsky chudších, ale i v úrodné Dolní zemi (Alföldu), chovající hlavní jádro ma- darského lidu. Řídí se tedy uherská vláda při své vnitřní kolonisační akci i myšlenkami, za- meziti přechod velkostatků do rukou cizích, za- hraničních a zaraziti vystěhovalecký proud mez lidem maďarským, jenž je pro Maďary tím po- vážlivějším, že jsou národem poměrně malým a že mimo to následkem soustavy dvojdětství některých župách ryze maďarských přirozený vzrůst obyvatelstva trvale zůstává za průměrným procentem jeho. Vláda uherská umožňuje tudíž svou vnitřní akcí kolonisační jednak koupi velko- statků přislušníky uherskými, ovšem, že přede- vším Maďary, jednak zřizuje selské usedlosti parcelací velkých statků, při čem jí pomáhají jak velkostatkáři na Dolní zemi, tak města obce, jež mají rozsáhlejší majetek pozemkový.
Maďar Uhry Dolní země Alföld
8 article
U nás v Čechách zvláště po posledním sčí- tání lidu z r. 1900 nemile zarazilo, že značný počet hejtmanství, zejmena v jižních Čechách. vykazuje měně obyvatelstva, než ho bylo př sčitání předešlém, a že mimo to v dalších hejt- manstvích vzrůst obyvatelstva byl nepatrnýa nedosáhl průměrného procenta. Ozvaly se tehdy ovšem ojedinělé hlasy, volající po nápravě, ale praktických kroků se dosud neučinilo. Zdá se však, že ani u nás nebude již na dlouho možno chovati se s posavadní lhostej- ností k tomuto kormutlivému zjevu, zvláště když. jak jsme na to včera již upozornili, Němci naši pomýšlejí na to, sesíliti se vnitřní kolonisaei zemědělskou. Němci prozatím předstírají, že jim hlavně záleží na větším přílivu vlastního ně meckého lidu do řad dělnictva průmyslového. důsledkem čehož ovšem by bylo zatlačování če ského živlu ze smíšeného území, ale jest samo- zřejmě, že by se dostavily i jiné následky, pro- vázející rozmnožení zemědělské vrstvy obyva- telstva německého v zemích českých, nehledě ani k tomu, že Němci již zaujímají velmi pevné posice v průmyslu a v obchodě.
Němec Čechy
9 article
Náš národ zůstane přes všecek moderní vývoj národem převahou zemědělským, a ač jsou utěšené pokroky, jež učinil jak v průmyslu a ob- chodu, a že jest si přáti, aby v moderních pro- duktivních oborech co nejzdárněji pokračoval. zasluhuje nieméně zachování plné síly jeho pří slušníků zemědělských a co možná další její roz- množování nejvyšší péče. Vždyť i národové, kteří stojí ne vrcholi pod nikáni průmyslového, těžce nesou (na př. Anglie) pozbývají-li svého významu zemědělského, ježto ono jest vydáno mnohem prudčím a nebezpeč- nějším krisím, než toto, a mimo to zdatnost oby- vatelstva krajů průmyslových z pravidla jest menší než obyvatelstva, jež se zabývá polním hospodářstvím. Již to samo svědčí o příznivěj- ším působení zemědělství na křepkost národa. Jest to tedy bezpodmínečně nepříznivým zjevem, když ve středu našeho národa vykazuje se úbytek obyvatelstva v krajích zemědělských mělo by býti přední snahou nejen národních ho- spodářů, ale všeho našeho národa, aby mu čelil všemi prostředky a zabýval se odstraněním jeho tím horlivěji, čím více závisí úspěch ostatních oborů lidské práce na souměrném vývoji oby- vatelstva zemědělského, aneb aspoň vrácení jeho bývalé síle. Jsou však i další nalehavé okolnosti, jež nutkají, aby se i mezi námi blíže přihlédlo ke vnitřní kolonisaci na půdě rodné. Poměry průmyslové a obchodní nalezají se již po delší dobu v citelné tísni, a není dosta- tečné záruky, že ředitelům státu se podaří, záhy tu zjednati nápravu, jež závisí hlavně na mezi národním vlivu a významu.
Anglie
10 article
Ohledneme-li se jak v kruzích těchto, tak v oborech povolání intelligence v užším slova smyslu, selkáváme se všude s velkým tlakem sou- těže, jež sama o sobě svědčí o nadbytku sil anebo aspoň o jejich nedostatečném zaměstnání. V četných továrnách ubývá dělnictva a snad pocet jeho bude klesati ještě dále a to po dobu dosti dlouhou. V různých řemeslech a živnostecl jeví se mimo to přílišné množství učňů a tak zva ných „mladších“ pomoeníků, jimž kyne budouc nost ceny dosti pocbsybné.
11 article
Byť sebe skromnější existence poskytovalo přece konec koneů jest to jedině zemědělství jež pilným rukám zabezpečuje existenci poměrn nejjistější a jež nejer snese rozmnožení pracov- níků, ale přímo na jejich nedostatek naříká, a jež provozováno jsouc intensivněji, potřebu tuto ještě značně dovede zvýšiti. Na druhé straně jsou to však opět zemědělei sami, kteříž odchodem svých mladších synůa dcer k povolání jinému, rozmnožují přitok pra- cevních sil do měst a do krajů průmyslových. aniž by tím zabezpečovali snesitelnou jejich bu- doucnost, a zároveň podporují takto nejen úbytek sil, zemědělství potřebných, ale odesílají s ním z domova a z hospodářství i značné kapitály pe- něžní, o něž polní hospodářství se ochuzuje. A přece jest všeobecně uznanou pravdou, že dítky zemědělců jsou nejlepšími silami pro vnitřní kolonisaci zemědělskou, o čemž se pře- svědčila draze zaplacenými zkušenostmi svými nejen kolonisační komise pruská, ale čehož dů- kazy podává i způsob kolonisace uherské, jež pracuje jenom s osadníky z rodin, polnímu ho- spodaření zvyklými a smysl pro zemědělské po- volání s sebou přinášejícími. I v bohatém na zku- šenosti osadnictví ruském osvědčily se tytéž živly, kdežto osazování na př. kočovníků, židů a pod. právě tak selhalo, jako v Uhrách a na Moravě osazování cikánů. Podobně provádí se vnitřní kolonisace i v Dánsku.
Uhry Morava Dánsko
12 article
Nutno tudíž přikročiti — a poněvadž to u nás jinak než svépomocí nejde a že tento pro- středek i v této otázce jest úspěšný, svědčí obrana poznaňských Poláků proti pruské, bohatě státem finančními prostředky opatřené komisi kolonisační — i u nás k vnitřní, české akci kolo- nisační. Sil ku převzetí úkolů kolonisačních po- skytne naše zemědělství svými mladšími syny s dostatek a to jakosti výborné; půdy potřebné ke zřizování selských menších a prostředníeh usedlostí skytají, bohužel, nejen časté změny majitelů jejich, ale i dobrovolné a nucené změny v držení velkostatků. Snad najdou se mezi na šimi hojnými světskými i církevními velkostat káři aspoň tak prozíraví jednotlivci, o budoucnost svého národa pečliví, jako v Uhrách, a rovněž některá města naše by mohla svým majetkem pozemkovým akci kolonisační podporovati. Mim to jsou četné latifundie, svým zastaralým exten- sivním hospodařením dávno zralé, aby přešly do rukou malostatkářských, což by bylo i v zájmu jejich nynějších majiteln. Co se týče opatření kapitálů, ty poskytnou z části zemědělci svým mladším synům sami. jen když uvidí, že akce se dostala do proudu a ostatně podnikání to poskytlo by solidnímfi nančním ústavům, i těch není u nás nedostatek nový obor zdárné působnosti, pokud by opatřo valy půdu za ceny přiměřené a spokojily se ta kovou mírou úrokovou, jaké polní hospodářstv snese, a jaká stačí na př. Hypoteční a jiným na šim bankám a spořitelnám. Myšlenky, tuto snesené, nechtějí býti an nové, aniž mají za účel vyčerpávati otázku tal vážnou, stačí, stanou-li se námětem a podněten k tomu, aby v nalehavé již záležitosti vnitřní ko- lonisace vzbudil se širší zájem, jenž by vedí k činu, dávno žádoucímu.
Polák Uhry
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. dubna. (Německé hněvy na polské kolo.) Úloky vídeňských orgánů nynější vlády na polské kolo staly se tak ne japnými, že i opposiční »Kur. Lwow.« uzna za nutné, vzíli polskou delegaci ve svou ochranu Lvovský list se nadál, že ve smifovací akci zahájené polským kolem za posledního sněmo vání, bude se pokračovati i o prázdninách par lamentních. Misto toho — pravi »K. L.« — můžeme zaznamenati jedině novou kampsň ně meckého tisku proti polskému kolu za jeho prostřednictví a za to, že vynutilo na vláde svolání říšské rady po svátcích. Tato nálada v vídeňskémtisku dovozuje, že Němci na vy- rovnání vůbec nepomýšlejí a umírněné podmínky jež Čechové diktovali působením polského kola misto aby bylý zmírnily německou rozpálenost, ještě více ji roznitily, ačkoliv němečti politikové veřejně to přiznati nechtějí a nesmějí. A vskutku, čím skrovnější jsou požadavky české, čím více
K L Němec Čecho Praha
14 article
Čechové jeví ochoty k ústupkům, tím zřejměj kompromitují se pečlivě skrývané, ale přece zjevné plány Němců, kteři o zhola žádných ústupeích nemyslí, nýbrž touží jen po bezpod- mínečné nadvládě a supremacii ve státě. A to jest nade vší pochybnost hlavní motiv jich ne- spokojenosti a útoků na polské kolo, že na jeho radu Čechové, neměníce své obstrukční taktiky. značně zmodifikovali své požadavky a došli do určitého minima postulátův. Jestliže Němci ne- chtějí přistoupiti ani na tak mírné podmlnky míru, pak žádají, aby se Čechové poddali bez podmínky, aby hanebně kapitulovali, složili zbraň a prošli pod kaudinským jhem. Tu jest nade vše patrný rozdil mezi smiřlivostí Čechůva neústupnou hrdopyšností německou, takže nejen polské kolo, ale každý nestranný svědek parla- mentních sporů musí uznati, že právo jest na straně Čechů. Proto také jsou směšny nároky poloúřadních německých listů, které svalujíce na polské kolo vinu za to, že delegace nebyl zvolena před svátky, činí Poláky odpovědným za připadný nezdar delegačních voleb po svátcích.
Čecho Němec Polák
15 article
Jestlíže Čechové po sváteích budou chtita zmaří volby delegační, mohli to beze vší po- chybnosti učiniti také před svátky a českou obstrukci nejsou vinni Poláci, nýbrž jen a jedině zarytá nadutost Němců. V Praze, 6. dubna. (Pokusy o zří- zení konservativní strany Uhrách.) Oba orgány lidové strany uherské, »Mag. Hirlap« a »Alkotmány« uveřejnílyo sváteích statí o potřebě konservativní strany Uhrách, v níž by se sloučily všechny konse va tivné živly uherského parlamentu. Dle »Mag Hirl.« v čele tohoto hnutí stojí hr. Jan Zichy mladší, býv. předseda lidové strany a ten prý jest vyhlědnut i za přištiho předsedu strany konservalivní. Konservativný smír má býti uve- den jak do olázek státoprávních a církevně po- litických, tak i sociálních a hospodářských. Nová strana má pečovali o sílení dynastického citu v Uhrách a trvati pevně na vyrovnání
Čecho Polák Němec Mag Hirlap Alkotmat Mag Hirl Zich Praha Uhry
16 article
r. 1867, odmitajíc myšlenky samostatného cel ního území. Netrvala by na revisi církevné po litických zákonů, ale vzepřela by se dalšímu jich rozvíjení. Strana hledala by stoupence zvláště mezi katolickými magnáty a katolickou hierarchií. »Alkotmány« rozvijí tutéž myšlenku, ale přimlouvá se už předem, aby nová strana utvoří-li se, vstoupila v přátelské styky se sta rou stranou lidovou (klerikální), tak abyse navzájem nepotíraly ani v parlamentě ani okresich.
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 6 dubna.
Praha
19 article
Očekávaji se nové židovské nepokoje v Rusku „Tägliche Rundschau“ v Berlíně dovídá s z Petrohradu, že tento týden očekávají se v Ru sku nové židovské výtržnosti, jež mají dát látku k novým štvanicím proti Rusku. Berlínský list sám viní ruské Židy z- podkopných agitací. Mezi lidem roztrušují na statisíce revolučných proklamací, jejichž původ prozrazuje se častým opakováním slova „židovský“. „Jak ale mohou se Židé dovolávati ochrany vlády,“ táže se list, „když proti její autoritě pracují nejmizernějším prostředky?“ A dodává: „Židé ruští uškodili si nahoře i dole. V této době, kdy všechno obyva- telstvo Ruska vzplanulo vlasteneckým nadšením a obětavostí, jen oni zůstali chladni. Kromě zá- sadných revolucionářů není té chvíle v Rusku žádné strany, žádného stavu, který by schváli jednání vlády, kdyby brala Židy v ochranu. Možná, že nebezpečí ještě jednou míne, ale ne na dlouho; vysype se při nejmenšiní podnětu. Král španělský do Katalonie. Král Alfons XIII. odjel včera do Barcelony. do starého střediska revolučních snah ve Špa- nělsku, vynikajícího i průmyslem rozkvetlým veledůležilým přístavem obchodním. Cesta tato sleduje se ovšem v celém Španělsku s napje tím velikým. V Madridě koluji pověsti, že reakcionářský ministerský předseda Maura bude při svém příjezdu do Barcelony vypískán.
Žid Alfons XIII Maur Rusko Manche Rundschau Berlín Petrohrad Barcelona Španělsko Madrid
20 article
Vilém II. a Pius X. Německý císař poslal — dle zpráv řím- ských — papeži z Neapole telegram, v něm projevuje politování své, že nemohl přijeti do Říma a papeže navštíviti. Středomořská cesta že mu byla doporučena ale jen z důvodů zdra- votních a že se musí tudíž Říma vzdalovati Tilloni a Goluchowski. Přes Německo dochází zpráva, že italský ministr vnějších věcí navštíví hr. Goluchowskéh v Opatiji. Kdy, není ještě známo. Goluchowsk hodlá ztráviti v Opatiji týden. Nová odhalení o Dreyfusovi. Včera již zaznamenali jsme, že bývalá po- klízitelka v německém vyslanectví paní Bastia nová udala před kasačním soudem, že spatřila Dreyfusa — ovšem před jeho zatčením — na vyslanectvu samém. Paní Bastianová doložila ale teď, že dříve již byla několika osobám vyprá- věla, že Dreyfusa na vyslanectvu viděla. Dreyfus zúčastnil prý se také plesu vyslanectva a viděla prý ho tehdy zvláště ve společnosti jednoh tajemníka vyslaneckého. Soudce jeden se tázal »Odkud jste Dreyfusa znala?« — »Plukovník Henry ukázal mi jednoho večera pod svítilnou na ulici Dreyfusovu podobiznu,« odtušila talo nová svědkyně. Boj proti řeholím ve Francii. Na návrh ministerského předsedy Combesa odňal předseda republiky Loubet autorisaci jep tiškám řádu »De refuge de Tours« a nařidi rozpuštění rádu toho. Rozpuštění stalo se následkem vykořisťo vání práce dětské, jež soud orleanský jeptiškám těm za vinu přiřkl. První český hudební festivai v Praze. Třetí koncert festivalu Odvážiti se do velikých rozměrů průmyslového paláce s hudbou komorní, prostou písní a samotným
Vilém Pius Tillon Goluchowský Dreyfus Bastia Bastianová Henry Combesa Loubet jít Tours Neapol Řím Německo Opatiji Dreyfusův podobizna Francie Praha
22 article
klavírem, byl pokus dosti nebezpečný. Jen umělcům prvého řádu, jako Českému kvartettu, jež vyniká krásou a mohutností zvuku nedostižitelnou. jen pěvci tak nesoucího se hlasu, jakým vládne Karel Burian. a virtuosovi tak čistého zrna, jejž máme v Joselu Jiránkovi, známém svým barvitým, skvělým úhozem, nesnadná úloha podařiti se mohla s takovým úspěchem! Intimní genre volá po intimní posluchárně, aby plně byl okoušen až do těch nej- niternějších záchvěvů. Našim umělcům povedl se div. Zintiměli nám samu rozsáhlou dvoranu výstavni. České kvartet!o vestylisovalo do ní svůj výkon zvlášť obdivuhodně. Přidalo s mistrností sobě pří- značnou několik stupňů síly rovnoměrně všem svým odstínům a dosáhlo tím náležitého poměru zvuku k místnosti, že ani nepozorovali jste valně rozdílu mezi úterním a obvyklým zněním jejich celku. Kvar- telisté vybrali z domáci tvorby dvě rázovitá díla, Smetanovo „Z mého živola“ r Bendlův kvar- tet z F-dur. Bendl teprve skoro na konci svého života podtalého předčasně, právě když duch jeho chystal se v rozlet k výtvorům nejzralejším, přiklonil se k hudbě komorní. Stalo se to právě vlivem Če- ského kvartetta, jejž měl příležitost bedlivě př studiu pozorovati. Bendl tak vžil se do komorního slchu, že na ráz, hned první ukázkou toho druhu vy- tvořil dilo ceny nemijivé, a jedno ze svých nejkrasších vůbec. Jestit v něm tolik půvabu melodického, tolik myšlenek markantních a duchaplných, tolik samo- rostlého v citu a náladě, kontrastujícího tu vzletema
Burian Jiránek Smetanův Bendlův Bendl Kvara Fdur
23 article
energií životní, tam bolestným rozechvěním a hořem bezmezným, jakoby se staré rány srdce otvíraly a předtucha konce jasnou jiskru oka zakalovala, v ne- poslední pak míře vyclání se tu tolik vybroušenosti formální — ne, taková díla psána celou duší, ba tako- tka celým životem, se nezapomínají, byť se kolem nich vkus doby jakkoli otočil. České kvartetto věnovalo reprodukci své přízvuky nejvroucnější a nej- čistší. Jak teprve zázářilo jejich umění v skladbě, jež nikdy neopouští jejich repertoár, a jež jest východi- ském jejich stávy! Že tragédie Smetanova života, kterou úchvatně líčí jeho kvartet z E-moll, nalezia v pp. Hoffmannovi, Sukovi, Nedbalovi a Vihanovi tlumače přímo ideální, jest známoa bylo by dříví do lesa nositi, kdybychom znovu měli chváliti tklivou mluvu Hoffmannových houslí či Nedbalovy violy, který právě v tomto díle hází na váhu průbní zrno svého ojedinělého mistrovství, nebo decentně v jednotu skvostně vyrovnaného celku splývající sekund Sukův či dokonce sladce mohutný tón violoncella Vihanova. Je to prostě výkon ve- liký, důstojný díla geniálního, tak hluboce do proudu žití a tajin srdce sáhnuvšího.
Smetanův Hoffmann Sukův Nedbal Vihan Hoffmannův Nedbalův Vihanův Emoll
24 article
Poskvtla-lí festivalu česká tvorba komorní dva své nejzářivější korunty, česká píseň obroubila je roz- tomilými perličkami, Pisně, jako Holimeistrovu žhavou „Jak mám tě rád“, Foersterov u hlubokou „Vy oči dávno zavřeně“,, Nedbalova národně humorného „Dudáka“ a „Oči“ dlužno slyšeti v podání p. Burianově, aby vycítili jsle celý jejich půvb Karel Burián jde ve svém přednesu až na samý keřen písně a její nálady, odhalí nerv, kde se to v cilu skladatelově nejvíce chvělo. A dobře umí voliti Co vybral z Chvály, Knitla, Steckra i jiných jeví rozhled a vkus
Holimeistrův Nedbalův Dudák Burianův Burián Knitl Stecker
25 article
Jos. Jiránek poslední dobou měně často vystu- puje, věnuje se úsilněji činnosti paedagogické v praxi i v theorii. Ale kdykoli přece ukáže se na veřejnosti zaskvěje se jako virtuos vzácné ušlechtilosti. Jeho technika je brillantní, pochopení hluboké. Při tom ovládá jako málo kdo českou literafuru klavírní. Se- hrál skladby svého mistra — Smetanov u effeklní etudu „Na břehu mořském“, upomínku to na Švénsko, a prvé číslo ze „Snů“, La bonheur éteint — skladly svého kollegy, prof. Jindřicha z Kůanů pitto- reskní obrázky „Na loďce“, „Zastaveníčko“ a „Vod- níkova říš“, načež obrátil zřetel k mladší generaci jíž jest vždy horlivým fedrovatelem. J. Sukovy ná- lady „V roztoužení“ a jarní svěžestí dýšící „Vánek obě plny myšlenkové i formální noblessy, neměně nežli rázovité obrázky Vítězslava Nová ka „Zpěv vánoční noci“ a slovácky bujarý „U muziky“ hlásající ducha směle původního a složitého, podaly spolu s předcházejícími skladbami průkaz pokročilos také tohoto odvětví české tvorby. Druhá čásť pořadu věnována byla opět velkým dílům orchestrálním, jimž vedle velikých děl orator- ních a kantátních přísluší vlastně hlavní nárok n zastoupení o festivalu. Dvořákova E-moll symfonie „Z nového světa“, značící vrchol mistrova symfoni- ckého tvoření, poutá vždy neskonale svým originál- ním smísením exotiky se živlem domacím. Rythmická
Jiránek profesor Jindřich J Sukův Vítězslav Dvořákův Kůan lada Emoll
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bt či nebýt. Ke vztahům česko-slovenským. ) Mihla se literární zprávička: básník slo venský, Hviezdoslav, přeložil Shakespearov „Hamleta“, ale Slováci mají leda ochotnická i vadla a pro ochotníky, kteří hrají dvakráte do roka, se Hamlet přece jenom nehodí. Zůstane tedy „Hamlet“ Slovákům jen knihou, jen tiště ným slovem. Všimli jste si zprávičky, ale knihu samu níkdo asi neviděl za výkladními skříněmi an v Praze ani kdekoliv jinde. Ovšem je otázka. jaký by mělo význam, kdyby „Hamlet“ v pře- kladu Hviezdoslavově skvěl se třeba za každou výkladní skříni. Kolik lidí by si knihy povšim nulo? A hlavně: kolik by ji koupilo? Slovenskou knížku, dokonce překlad do slovenštiny; věci které máme už dávno češtinou pořízené! A přece ten překlad vybízí k úvahám. Hviezdoslav je duch širokého rozpjetí a ve- liké síly. Podívejte se do tří foliantů jeho epik a lyriky — a užasnete. U nás o básníku tak mo hutném a vlastně našem téměř se neví. Nacházíme u něho překlady Schillera Goethea, Miekiewicze, Slowackého — překlady Shakespearova „Julia Caesara“ a „Hamleta“ vše, co už dávno máme sami přeloženo. Snad to vše lze připočísti na vrub osobní záliby básníkovy. *) Ze soutěže feuilletonů Ale i něco jiného možno z toho vyvozovati Či v tom není jakási stopa snahy, osamostatněti slovenskou spisbu od české? Jakési pokračován toho, co bylo započato pověstným „odtržením“ Dnes ještě možno pokládati slovenskou spisbu za součást písemnictví českého. Něco takového, jako provencalská literatura ve fran- couzské. Však dejme tomu, že by příklad Hvie- zdoslavův mezi literáty slovenskými došel ná- sledování, že by dle návodu dra. Czambela vět- šina Slováků intelligentních nechtěla se už při znávat k úzkému duchovnímu svazku s Čechy a snad více příbuzenství nacházela u bratří Ru- sínů, než u nás.
Hviezdoslav Shakespearov Hamlet Slovák Hviezdoslavův Schiller Goethea Miekiewicz Slowacký Shakespearův Julio Caesar Praha Čechy
27 article
Následek by byl: samostatná literatura slo venská, na věčnou škodu Slováků, ale především i — naší. Není tak tragické, že se Slováci kdysi „od trhli“, jako že se to „odtržením“ nazvalo a že se o tom stále v tom smyslu mluví. Mnoho na šinců o Slovácích jiného téměř nevi, nežli že „se odtrhli“. Vše ostatní se jim tratí v mlhách fantastických. A přece nemožno se tak lehce smířit s hlá saným stavem věcí. Nejde jen o slovenštinu. dialekt češtiny. Jde o celou národně kulturn historii naši i našich bratří. Osudy Slováků stý- kají se v minulosti téměř s osudy našimi. Jdou někdy souběžně s našimi a mnohdy směřuj k jednomu cíli — ale netvoří ovšem osud jedi- ného sloučeného národního útvaru. Dnes konečně jsme politicky rozděleni a drobné naše zájmy se různí. Lid slovenský češtině spisovné ani ne- může rozuměti. Ještě dnes slovenské časopisy proň určené, ač mají archaickou úpravu a tištěný jsou švabachem, jen aby spíše mu byly při stupny, musí být psány co nejjednodušším slo hem, aby lidu byly přístupny Nelze tedy neuznati, že Slováci měli nejen právo, ale i potřebu, založiti vlastní svůj jazyl spisovný. Národní výchova přes násili maďarisačn byla, jest a dlouho ještě bude možna, jen na základě slovenštiny. Mezera, zející podnes mez demoralisovaným lidem a intelligenci sloven skou, může se časem nenáhle vyrovnávat jen spo lečnou slovenštinou. Nebylo šťastnější myšlenky než lidu vrátit slovenštinu, ačkoliv lid po evange lických dědinách rozumí biblické češtině a čte modlitební knihy české. Však také žádná čeština není tak vzdálena dnešní spisovné češtiny, jako ona biblická, kterou lid na Slovensku svým způ sobem vyslovuje. Ještě dnes třeba v lidu na mnoze teprve probouzet vědomí, kdo slovensky mluví, že patří také mezi lidi.
Slovák Slovensko
28 article
Nastal by skutečný zmatek, kdyby dnes na Slovensku psalo se pro intelligenci česky a pro lid slovensky. Jak by se teprve rozšířila propas mezi lidem a vzdělanci! Možno si zcela dobře představiti jednotu literatury s dvojím spisovným jazykem, českým a slovenským. Slovenština ve svých poměrech jistě zna menitě je uplatněna v belletrii a vykazuje i po- zoruhodné práce poučné, určené pro lid. Slo- vensky psaná slovenská belletrie má svůj smysl pro celou literaturu a měla by se číst i u nás Za to vědeckou literaturu najdou Slováciv
Slovensko
29 article
češtině — a kdo ze Slováků pracuje vědecky. vydává svá díla po česku. Vůbec je intelligene lhostejno, čte-li česky nebo slovensky: vždy citi, že čte svoje. České romány leží na stolku vedle slovenských, slovenské básně vedle če ských. V českých čítárnách najdete HIviezdoslavovy básně, Kukučinovy lidové spisy, Vajanského no- velly. Jednou český měsíčník přinášel kterousi no vellu Hurbana-Vajanského. Nevím, jak se t tehdy osvědčilo. Jisto jest, že nemělo zůstati na pouhém pokuse. I německé revue přinášely svého času jako zvláštní delikatessu dolnoněme- cky psané skvostně obrázky Reuterovy a fran couzské sborníky těžko srozumitelné provencal- ské poesie Mistralovy. Jen že u nás má česko-slo venský domácí poměr ještě daleko hlubší význam a neměl by mít teprve zapotřebí povzbuzován na německém příkladě. Znenáhla začíná se věc osvědčovati. Slo- vensko má novou generaci, jež opírá se o lite- rární bohatství české, tvoří už nejen přiměřeněj- době, nýbrž i lehčeji a radostněji. V denníeh listech našich mihne se občas slovenský feuille- ton, drobná, rázovitá črta ze života slovenskéh lidu — i v našich belletristických listech se tkáváme se s charakteristickými novellami a ro mány ze života lidu i intelligence na Slovensku. i s rozkošnými básněmi slovenskými. Slováe chodí si k nám pro podklad, základ práce — naši umělcí chodí si na Slovensko pro vzpru- žení a vybavení sebe. Jako svěží, čistý potůček vniká Slovensko do maličkého veletoku našeh
Slovák HIviezdoslavův Kukučinův Vajanský Hurban Mistralův Slovensko Reuterův
30 article
vzdělaného díla. Cítite jeho účinky tu a tam písemnictví, v malířství, v sochařství, v hudbě. V národním hospodářství čekalo na Sloven- sku tolik půdy, kdy se nad ní smiluje někdo jiný než cizinec! Nebylo kapitálu, nebylo schopných rukou. Pomalu nachází se i kapitál i schopní lidé. Zní to dnes už konkretněji refrénem: „O Šumavy k Tatrám“, než před léty. Leč, abychom nezabíhali do fantasií. Pro- zatím třeba ovšem nezapominati na maďarské orgány vládní, na trvající stále nevyjasněnost poměrů mezi Čechy a Slováky, na četná nedoroz- umění a bolestné nevraživosti, které zkalují po- měr vzájemný! Jsou tc přirozené následky ne- úspěchů chvíle, jimiž se nesmíme dát odstrašiti. Propast, zející dosud v poměrech mezi Šu- mavou a Tatrami nelze překlenouti, než velikou uvědomělou prací obou stran. Kolik předsudků musí však dříve padnout na obou stranách, co neporozumění třeba ještě odstraňovatl Ale všechno může být vykonáno! Jen začít a — vytrvat! Otázka jednotnosti literární i kulturní mezi námi a Slováky je stejně důležitá pro nás, jako pro Slováky. Pro nás znamená nutnou reservu životní síly plemenné v další budoucnosti, pro Slováky pak přímo otázka existenční. A tak, abych s Hamletem skončil, jak jsem začal, bylo by na čase, vzit už jednou do ruky lebku a zamyslit se nad svým: —vl— Být či nebýt?
Slovák Hamlet Šumava Tatry Čechy Tatra