2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. dubna 1904
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraci
na měsie . . . . . . 2 K —
na čtvst leta . . . . 6 K —h
s dvoji čonáškou
K 50
na měsle
na čivit leta . . . . 7 K 50
ve dlialkáchl
na nětíe . . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
Brk lia . . . . 9 k ooh
s dvojí zlsilkeu
za nněsje
na nařsí
ndnt leta . . . . 11 K con
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 6. dubna. (C. B.
Úřadní] Generál Kuropatkin tele-
grafoval včera carovi:
Generál Kačalinský hlásil4.
t. m., že na řece Jalu je všecko
klidno.
Na proti Turmičanu na ostrově
Matucio dobrovolníci měli šarvátku
s předními japonskými strážemiu
Vičžu beze vší ztráty. Japonci měli
šest mrtvých; kolik raněných není
známo.
Sklady v ruské osadě jonamp-
ské byly vydraucovány a zapáleny.
V Jonampu stála hrstka ruských
vojáků proti 300 mužům japonsk
pěchoty.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Kuropatkin
Japonec
Petrohrad
Jal
6
article
Otázka vnitřní kolonisace
v zemích českých.
Otázka vnitřní kolonisace
v zemích českých.
V blízkém našem sousedství, v polskýc
zemích, ujal se již před lety, jak známo, pruský
stát myšlenky, oslabiti živel polský osazováním
v jeho středu německého rolnictva. Vláda si
dala k tomu účelu povoliti sněmem již několik
set millionů marek na zakupování polských
velkostatků, jež rozděluje na rolnické usedlost
a prodává za výhodných podmínek pouze lidu
německému. Vláda pruská sleduje při tom ne-
jen národní a politické cíle, ale i zájmy sociální,
jsouc si vědoma, že stav zemědělský jest nej-
houževnatější vrstvou společenskou, a neméně
i vojenské, ježto venkov opatřuje nejzdatnější
brance.
Rovněž jest známo, že Poláci nezaložili ruee
vůči této akci pruské, že pomocí svých peněž-
ních ústavů chopili se obrany, a že ji prováděj
úspěšně, ač stojí proti obrovské převaze pruské.
Polák
7
article
Myšlenky vnitřní kolonisace chopili sev
posledních letech i Maďaři; i oni sledují při tom
cíle národní i politické, ale k těmto v Uhrách
přistoupily ještě příčiny jiné. Maďaři s obavami
pozorují, že v Uhrách jednak se rozmáhá pře-
chod velkostatků do rukou německých, a to
zvláště v severním, pohraničném pásu, jednak
že zmáhá se ruch vystěhovalecký již i mezi
vlastními Maďary, a to nejen v krajích hornatých
a tudíž hospodářsky chudších, ale i v úrodné
Dolní zemi (Alföldu), chovající hlavní jádro ma-
darského lidu. Řídí se tedy uherská vláda při
své vnitřní kolonisační akci i myšlenkami, za-
meziti přechod velkostatků do rukou cizích, za-
hraničních a zaraziti vystěhovalecký proud mez
lidem maďarským, jenž je pro Maďary tím po-
vážlivějším, že jsou národem poměrně malým
a že mimo to následkem soustavy dvojdětství
některých župách ryze maďarských přirozený
vzrůst obyvatelstva trvale zůstává za průměrným
procentem jeho. Vláda uherská umožňuje tudíž
svou vnitřní akcí kolonisační jednak koupi velko-
statků přislušníky uherskými, ovšem, že přede-
vším Maďary, jednak zřizuje selské usedlosti
parcelací velkých statků, při čem jí pomáhají
jak velkostatkáři na Dolní zemi, tak města
obce, jež mají rozsáhlejší majetek pozemkový.
Maďar
Uhry
Dolní země
Alföld
8
article
U nás v Čechách zvláště po posledním sčí-
tání lidu z r. 1900 nemile zarazilo, že značný
počet hejtmanství, zejmena v jižních Čechách.
vykazuje měně obyvatelstva, než ho bylo př
sčitání předešlém, a že mimo to v dalších hejt-
manstvích vzrůst obyvatelstva byl nepatrnýa
nedosáhl průměrného procenta. Ozvaly se tehdy
ovšem ojedinělé hlasy, volající po nápravě, ale
praktických kroků se dosud neučinilo.
Zdá se však, že ani u nás nebude již na
dlouho možno chovati se s posavadní lhostej-
ností k tomuto kormutlivému zjevu, zvláště když.
jak jsme na to včera již upozornili, Němci naši
pomýšlejí na to, sesíliti se vnitřní kolonisaei
zemědělskou. Němci prozatím předstírají, že
jim hlavně záleží na větším přílivu vlastního ně
meckého lidu do řad dělnictva průmyslového.
důsledkem čehož ovšem by bylo zatlačování če
ského živlu ze smíšeného území, ale jest samo-
zřejmě, že by se dostavily i jiné následky, pro-
vázející rozmnožení zemědělské vrstvy obyva-
telstva německého v zemích českých, nehledě
ani k tomu, že Němci již zaujímají velmi pevné
posice v průmyslu a v obchodě.
Němec
Čechy
9
article
Náš národ zůstane přes všecek moderní
vývoj národem převahou zemědělským, a ač jsou
utěšené pokroky, jež učinil jak v průmyslu a ob-
chodu, a že jest si přáti, aby v moderních pro-
duktivních oborech co nejzdárněji pokračoval.
zasluhuje nieméně zachování plné síly jeho pří
slušníků zemědělských a co možná další její roz-
množování nejvyšší péče.
Vždyť i národové, kteří stojí ne vrcholi pod
nikáni průmyslového, těžce nesou (na př. Anglie)
pozbývají-li svého významu zemědělského, ježto
ono jest vydáno mnohem prudčím a nebezpeč-
nějším krisím, než toto, a mimo to zdatnost oby-
vatelstva krajů průmyslových z pravidla jest
menší než obyvatelstva, jež se zabývá polním
hospodářstvím. Již to samo svědčí o příznivěj-
ším působení zemědělství na křepkost národa.
Jest to tedy bezpodmínečně nepříznivým
zjevem, když ve středu našeho národa vykazuje
se úbytek obyvatelstva v krajích zemědělských
mělo by býti přední snahou nejen národních ho-
spodářů, ale všeho našeho národa, aby mu čelil
všemi prostředky a zabýval se odstraněním jeho
tím horlivěji, čím více závisí úspěch ostatních
oborů lidské práce na souměrném vývoji oby-
vatelstva zemědělského, aneb aspoň vrácení jeho
bývalé síle.
Jsou však i další nalehavé okolnosti, jež
nutkají, aby se i mezi námi blíže přihlédlo ke
vnitřní kolonisaci na půdě rodné.
Poměry průmyslové a obchodní nalezají se
již po delší dobu v citelné tísni, a není dosta-
tečné záruky, že ředitelům státu se podaří, záhy
tu zjednati nápravu, jež závisí hlavně na mezi
národním vlivu a významu.
Anglie
10
article
Ohledneme-li se jak v kruzích těchto, tak
v oborech povolání intelligence v užším slova
smyslu, selkáváme se všude s velkým tlakem sou-
těže, jež sama o sobě svědčí o nadbytku sil anebo
aspoň o jejich nedostatečném zaměstnání.
V četných továrnách ubývá dělnictva a snad
pocet jeho bude klesati ještě dále a to po dobu
dosti dlouhou. V různých řemeslech a živnostecl
jeví se mimo to přílišné množství učňů a tak zva
ných „mladších“ pomoeníků, jimž kyne budouc
nost ceny dosti pocbsybné.
11
article
Byť sebe skromnější existence poskytovalo
přece konec koneů jest to jedině zemědělství
jež pilným rukám zabezpečuje existenci poměrn
nejjistější a jež nejer snese rozmnožení pracov-
níků, ale přímo na jejich nedostatek naříká, a jež
provozováno jsouc intensivněji, potřebu tuto
ještě značně dovede zvýšiti.
Na druhé straně jsou to však opět zemědělei
sami, kteříž odchodem svých mladších synůa
dcer k povolání jinému, rozmnožují přitok pra-
cevních sil do měst a do krajů průmyslových.
aniž by tím zabezpečovali snesitelnou jejich bu-
doucnost, a zároveň podporují takto nejen úbytek
sil, zemědělství potřebných, ale odesílají s ním
z domova a z hospodářství i značné kapitály pe-
něžní, o něž polní hospodářství se ochuzuje.
A přece jest všeobecně uznanou pravdou,
že dítky zemědělců jsou nejlepšími silami pro
vnitřní kolonisaci zemědělskou, o čemž se pře-
svědčila draze zaplacenými zkušenostmi svými
nejen kolonisační komise pruská, ale čehož dů-
kazy podává i způsob kolonisace uherské, jež
pracuje jenom s osadníky z rodin, polnímu ho-
spodaření zvyklými a smysl pro zemědělské po-
volání s sebou přinášejícími. I v bohatém na zku-
šenosti osadnictví ruském osvědčily se tytéž
živly, kdežto osazování na př. kočovníků, židů
a pod. právě tak selhalo, jako v Uhrách a na
Moravě osazování cikánů. Podobně provádí se
vnitřní kolonisace i v Dánsku.
Uhry
Morava
Dánsko
12
article
Nutno tudíž přikročiti — a poněvadž to
u nás jinak než svépomocí nejde a že tento pro-
středek i v této otázce jest úspěšný, svědčí
obrana poznaňských Poláků proti pruské, bohatě
státem finančními prostředky opatřené komisi
kolonisační — i u nás k vnitřní, české akci kolo-
nisační.
Sil ku převzetí úkolů kolonisačních po-
skytne naše zemědělství svými mladšími syny
s dostatek a to jakosti výborné; půdy potřebné
ke zřizování selských menších a prostředníeh
usedlostí skytají, bohužel, nejen časté změny
majitelů jejich, ale i dobrovolné a nucené změny
v držení velkostatků. Snad najdou se mezi na
šimi hojnými světskými i církevními velkostat
káři aspoň tak prozíraví jednotlivci, o budoucnost
svého národa pečliví, jako v Uhrách, a rovněž
některá města naše by mohla svým majetkem
pozemkovým akci kolonisační podporovati. Mim
to jsou četné latifundie, svým zastaralým exten-
sivním hospodařením dávno zralé, aby přešly do
rukou malostatkářských, což by bylo i v zájmu
jejich nynějších majiteln.
Co se týče opatření kapitálů, ty poskytnou
z části zemědělci svým mladším synům sami.
jen když uvidí, že akce se dostala do proudu
a ostatně podnikání to poskytlo by solidnímfi
nančním ústavům, i těch není u nás nedostatek
nový obor zdárné působnosti, pokud by opatřo
valy půdu za ceny přiměřené a spokojily se ta
kovou mírou úrokovou, jaké polní hospodářstv
snese, a jaká stačí na př. Hypoteční a jiným na
šim bankám a spořitelnám.
Myšlenky, tuto snesené, nechtějí býti an
nové, aniž mají za účel vyčerpávati otázku tal
vážnou, stačí, stanou-li se námětem a podněten
k tomu, aby v nalehavé již záležitosti vnitřní ko-
lonisace vzbudil se širší zájem, jenž by vedí
k činu, dávno žádoucímu.
Polák
Uhry
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. dubna. (Německé hněvy
na polské kolo.) Úloky vídeňských orgánů
nynější vlády na polské kolo staly se tak ne
japnými, že i opposiční »Kur. Lwow.« uzna
za nutné, vzíli polskou delegaci ve svou ochranu
Lvovský list se nadál, že ve smifovací akci
zahájené polským kolem za posledního sněmo
vání, bude se pokračovati i o prázdninách par
lamentních. Misto toho — pravi »K. L.« —
můžeme zaznamenati jedině novou kampsň ně
meckého tisku proti polskému kolu za jeho
prostřednictví a za to, že vynutilo na vláde
svolání říšské rady po svátcích. Tato nálada v
vídeňskémtisku dovozuje, že Němci na vy-
rovnání vůbec nepomýšlejí a umírněné podmínky
jež Čechové diktovali působením polského kola
misto aby bylý zmírnily německou rozpálenost,
ještě více ji roznitily, ačkoliv němečti politikové
veřejně to přiznati nechtějí a nesmějí. A vskutku,
čím skrovnější jsou požadavky české, čím více
K L
Němec
Čecho
Praha
14
article
Čechové jeví ochoty k ústupkům, tím zřejměj
kompromitují se pečlivě skrývané, ale přece
zjevné plány Němců, kteři o zhola žádných
ústupeích nemyslí, nýbrž touží jen po bezpod-
mínečné nadvládě a supremacii ve státě. A to
jest nade vší pochybnost hlavní motiv jich ne-
spokojenosti a útoků na polské kolo, že na jeho
radu Čechové, neměníce své obstrukční taktiky.
značně zmodifikovali své požadavky a došli do
určitého minima postulátův. Jestliže Němci ne-
chtějí přistoupiti ani na tak mírné podmlnky
míru, pak žádají, aby se Čechové poddali bez
podmínky, aby hanebně kapitulovali, složili zbraň
a prošli pod kaudinským jhem. Tu jest nade
vše patrný rozdil mezi smiřlivostí Čechůva
neústupnou hrdopyšností německou, takže nejen
polské kolo, ale každý nestranný svědek parla-
mentních sporů musí uznati, že právo jest na
straně Čechů. Proto také jsou směšny nároky
poloúřadních německých listů, které svalujíce
na polské kolo vinu za to, že delegace nebyl
zvolena před svátky, činí Poláky odpovědným
za připadný nezdar delegačních voleb po svátcích.
Čecho
Němec
Polák
15
article
Jestlíže Čechové po sváteích budou chtita
zmaří volby delegační, mohli to beze vší po-
chybnosti učiniti také před svátky a českou
obstrukci nejsou vinni Poláci, nýbrž jen a jedině
zarytá nadutost Němců.
V Praze, 6. dubna. (Pokusy o zří-
zení konservativní strany
Uhrách.) Oba orgány lidové strany uherské,
»Mag. Hirlap« a »Alkotmány« uveřejnílyo
sváteích statí o potřebě konservativní strany
Uhrách, v níž by se sloučily všechny konse va
tivné živly uherského parlamentu. Dle »Mag
Hirl.« v čele tohoto hnutí stojí hr. Jan Zichy
mladší, býv. předseda lidové strany a ten prý
jest vyhlědnut i za přištiho předsedu strany
konservalivní. Konservativný smír má býti uve-
den jak do olázek státoprávních a církevně po-
litických, tak i sociálních a hospodářských.
Nová strana má pečovali o sílení dynastického
citu v Uhrách a trvati pevně na vyrovnání
Čecho
Polák
Němec
Mag
Hirlap
Alkotmat
Mag Hirl
Zich
Praha
Uhry
16
article
r. 1867, odmitajíc myšlenky samostatného cel
ního území. Netrvala by na revisi církevné po
litických zákonů, ale vzepřela by se dalšímu
jich rozvíjení. Strana hledala by stoupence
zvláště mezi katolickými magnáty a katolickou
hierarchií. »Alkotmány« rozvijí tutéž myšlenku,
ale přimlouvá se už předem, aby nová strana
utvoří-li se, vstoupila v přátelské styky se sta
rou stranou lidovou (klerikální), tak abyse
navzájem nepotíraly ani v parlamentě ani
okresich.
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 6 dubna.
Praha
19
article
Očekávaji se nové židovské nepokoje v Rusku
„Tägliche Rundschau“ v Berlíně dovídá s
z Petrohradu, že tento týden očekávají se v Ru
sku nové židovské výtržnosti, jež mají dát
látku k novým štvanicím proti Rusku. Berlínský
list sám viní ruské Židy z- podkopných agitací.
Mezi lidem roztrušují na statisíce revolučných
proklamací, jejichž původ prozrazuje se častým
opakováním slova „židovský“. „Jak ale mohou
se Židé dovolávati ochrany vlády,“ táže se list,
„když proti její autoritě pracují nejmizernějším
prostředky?“ A dodává: „Židé ruští uškodili si
nahoře i dole. V této době, kdy všechno obyva-
telstvo Ruska vzplanulo vlasteneckým nadšením
a obětavostí, jen oni zůstali chladni. Kromě zá-
sadných revolucionářů není té chvíle v Rusku
žádné strany, žádného stavu, který by schváli
jednání vlády, kdyby brala Židy v ochranu.
Možná, že nebezpečí ještě jednou míne, ale ne
na dlouho; vysype se při nejmenšiní podnětu.
Král španělský do Katalonie.
Král Alfons XIII. odjel včera do Barcelony.
do starého střediska revolučních snah ve Špa-
nělsku, vynikajícího i průmyslem rozkvetlým
veledůležilým přístavem obchodním. Cesta tato
sleduje se ovšem v celém Španělsku s napje
tím velikým. V Madridě koluji pověsti, že
reakcionářský ministerský předseda Maura bude
při svém příjezdu do Barcelony vypískán.
Žid
Alfons XIII
Maur
Rusko
Manche Rundschau
Berlín
Petrohrad
Barcelona
Španělsko
Madrid
20
article
Vilém II. a Pius X.
Německý císař poslal — dle zpráv řím-
ských — papeži z Neapole telegram, v něm
projevuje politování své, že nemohl přijeti do
Říma a papeže navštíviti. Středomořská cesta
že mu byla doporučena ale jen z důvodů zdra-
votních a že se musí tudíž Říma vzdalovati
Tilloni a Goluchowski.
Přes Německo dochází zpráva, že italský
ministr vnějších věcí navštíví hr. Goluchowskéh
v Opatiji. Kdy, není ještě známo. Goluchowsk
hodlá ztráviti v Opatiji týden.
Nová odhalení o Dreyfusovi.
Včera již zaznamenali jsme, že bývalá po-
klízitelka v německém vyslanectví paní Bastia
nová udala před kasačním soudem, že spatřila
Dreyfusa — ovšem před jeho zatčením — na
vyslanectvu samém. Paní Bastianová doložila ale
teď, že dříve již byla několika osobám vyprá-
věla, že Dreyfusa na vyslanectvu viděla. Dreyfus
zúčastnil prý se také plesu vyslanectva a viděla
prý ho tehdy zvláště ve společnosti jednoh
tajemníka vyslaneckého. Soudce jeden se tázal
»Odkud jste Dreyfusa znala?« — »Plukovník
Henry ukázal mi jednoho večera pod svítilnou
na ulici Dreyfusovu podobiznu,« odtušila talo
nová svědkyně.
Boj proti řeholím ve Francii.
Na návrh ministerského předsedy Combesa
odňal předseda republiky Loubet autorisaci jep
tiškám řádu »De refuge de Tours« a nařidi
rozpuštění rádu toho.
Rozpuštění stalo se následkem vykořisťo
vání práce dětské, jež soud orleanský jeptiškám
těm za vinu přiřkl.
První český hudební festivai
v Praze.
Třetí koncert festivalu
Odvážiti se do velikých rozměrů průmyslového
paláce s hudbou komorní, prostou písní a samotným
Vilém
Pius
Tillon
Goluchowský
Dreyfus
Bastia
Bastianová
Henry
Combesa
Loubet
jít Tours
Neapol
Řím
Německo
Opatiji
Dreyfusův podobizna
Francie
Praha
22
article
klavírem, byl pokus dosti nebezpečný. Jen umělcům
prvého řádu, jako Českému kvartettu, jež
vyniká krásou a mohutností zvuku nedostižitelnou.
jen pěvci tak nesoucího se hlasu, jakým vládne Karel
Burian. a virtuosovi tak čistého zrna, jejž máme
v Joselu Jiránkovi, známém svým barvitým,
skvělým úhozem, nesnadná úloha podařiti se mohla
s takovým úspěchem! Intimní genre volá po intimní
posluchárně, aby plně byl okoušen až do těch nej-
niternějších záchvěvů. Našim umělcům povedl se
div. Zintiměli nám samu rozsáhlou dvoranu výstavni.
České kvartet!o vestylisovalo do ní svůj výkon
zvlášť obdivuhodně. Přidalo s mistrností sobě pří-
značnou několik stupňů síly rovnoměrně všem svým
odstínům a dosáhlo tím náležitého poměru zvuku
k místnosti, že ani nepozorovali jste valně rozdílu
mezi úterním a obvyklým zněním jejich celku. Kvar-
telisté vybrali z domáci tvorby dvě rázovitá díla,
Smetanovo „Z mého živola“ r Bendlův kvar-
tet z F-dur. Bendl teprve skoro na konci svého
života podtalého předčasně, právě když duch jeho
chystal se v rozlet k výtvorům nejzralejším, přiklonil
se k hudbě komorní. Stalo se to právě vlivem Če-
ského kvartetta, jejž měl příležitost bedlivě př
studiu pozorovati. Bendl tak vžil se do komorního
slchu, že na ráz, hned první ukázkou toho druhu vy-
tvořil dilo ceny nemijivé, a jedno ze svých nejkrasších
vůbec. Jestit v něm tolik půvabu melodického, tolik
myšlenek markantních a duchaplných, tolik samo-
rostlého v citu a náladě, kontrastujícího tu vzletema
Burian
Jiránek
Smetanův
Bendlův
Bendl
Kvara
Fdur
23
article
energií životní, tam bolestným rozechvěním a hořem
bezmezným, jakoby se staré rány srdce otvíraly a
předtucha konce jasnou jiskru oka zakalovala, v ne-
poslední pak míře vyclání se tu tolik vybroušenosti
formální — ne, taková díla psána celou duší, ba tako-
tka celým životem, se nezapomínají, byť se kolem
nich vkus doby jakkoli otočil. České kvartetto
věnovalo reprodukci své přízvuky nejvroucnější a nej-
čistší. Jak teprve zázářilo jejich umění v skladbě, jež
nikdy neopouští jejich repertoár, a jež jest východi-
ském jejich stávy! Že tragédie Smetanova života,
kterou úchvatně líčí jeho kvartet z E-moll, nalezia
v pp. Hoffmannovi, Sukovi, Nedbalovi
a Vihanovi tlumače přímo ideální, jest známoa
bylo by dříví do lesa nositi, kdybychom znovu měli
chváliti tklivou mluvu Hoffmannových houslí
či Nedbalovy violy, který právě v tomto díle hází
na váhu průbní zrno svého ojedinělého mistrovství,
nebo decentně v jednotu skvostně vyrovnaného celku
splývající sekund Sukův či dokonce sladce mohutný
tón violoncella Vihanova. Je to prostě výkon ve-
liký, důstojný díla geniálního, tak hluboce do proudu
žití a tajin srdce sáhnuvšího.
Smetanův
Hoffmann
Sukův
Nedbal
Vihan
Hoffmannův
Nedbalův
Vihanův
Emoll
24
article
Poskvtla-lí festivalu česká tvorba komorní dva
své nejzářivější korunty, česká píseň obroubila je roz-
tomilými perličkami, Pisně, jako Holimeistrovu
žhavou „Jak mám tě rád“, Foersterov u hlubokou
„Vy oči dávno zavřeně“,, Nedbalova národně
humorného „Dudáka“ a „Oči“ dlužno slyšeti v podání
p. Burianově, aby vycítili jsle celý jejich půvb
Karel Burián jde ve svém přednesu až na samý
keřen písně a její nálady, odhalí nerv, kde se to
v cilu skladatelově nejvíce chvělo. A dobře umí voliti
Co vybral z Chvály, Knitla, Steckra i jiných
jeví rozhled a vkus
Holimeistrův
Nedbalův
Dudák
Burianův
Burián
Knitl
Stecker
25
article
Jos. Jiránek poslední dobou měně často vystu-
puje, věnuje se úsilněji činnosti paedagogické v praxi
i v theorii. Ale kdykoli přece ukáže se na veřejnosti
zaskvěje se jako virtuos vzácné ušlechtilosti. Jeho
technika je brillantní, pochopení hluboké. Při tom
ovládá jako málo kdo českou literafuru klavírní. Se-
hrál skladby svého mistra — Smetanov u effeklní
etudu „Na břehu mořském“, upomínku to na Švénsko,
a prvé číslo ze „Snů“, La bonheur éteint — skladly
svého kollegy, prof. Jindřicha z Kůanů pitto-
reskní obrázky „Na loďce“, „Zastaveníčko“ a „Vod-
níkova říš“, načež obrátil zřetel k mladší generaci
jíž jest vždy horlivým fedrovatelem. J. Sukovy ná-
lady „V roztoužení“ a jarní svěžestí dýšící „Vánek
obě plny myšlenkové i formální noblessy, neměně
nežli rázovité obrázky Vítězslava Nová ka
„Zpěv vánoční noci“ a slovácky bujarý „U muziky“
hlásající ducha směle původního a složitého, podaly
spolu s předcházejícími skladbami průkaz pokročilos
také tohoto odvětví české tvorby.
Druhá čásť pořadu věnována byla opět velkým
dílům orchestrálním, jimž vedle velikých děl orator-
ních a kantátních přísluší vlastně hlavní nárok n
zastoupení o festivalu. Dvořákova E-moll symfonie
„Z nového světa“, značící vrchol mistrova symfoni-
ckého tvoření, poutá vždy neskonale svým originál-
ním smísením exotiky se živlem domacím. Rythmická
Jiránek
profesor
Jindřich
J Sukův
Vítězslav
Dvořákův
Kůan
lada
Emoll
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bt či nebýt.
Ke vztahům česko-slovenským. )
Mihla se literární zprávička: básník slo
venský, Hviezdoslav, přeložil Shakespearov
„Hamleta“, ale Slováci mají leda ochotnická i
vadla a pro ochotníky, kteří hrají dvakráte do
roka, se Hamlet přece jenom nehodí. Zůstane
tedy „Hamlet“ Slovákům jen knihou, jen tiště
ným slovem.
Všimli jste si zprávičky, ale knihu samu
níkdo asi neviděl za výkladními skříněmi an
v Praze ani kdekoliv jinde. Ovšem je otázka.
jaký by mělo význam, kdyby „Hamlet“ v pře-
kladu Hviezdoslavově skvěl se třeba za každou
výkladní skříni. Kolik lidí by si knihy povšim
nulo? A hlavně: kolik by ji koupilo? Slovenskou
knížku, dokonce překlad do slovenštiny; věci
které máme už dávno češtinou pořízené! A přece
ten překlad vybízí k úvahám.
Hviezdoslav je duch širokého rozpjetí a ve-
liké síly. Podívejte se do tří foliantů jeho epik
a lyriky — a užasnete. U nás o básníku tak mo
hutném a vlastně našem téměř se neví.
Nacházíme u něho překlady Schillera
Goethea, Miekiewicze, Slowackého — překlady
Shakespearova „Julia Caesara“ a „Hamleta“
vše, co už dávno máme sami přeloženo. Snad to
vše lze připočísti na vrub osobní záliby
básníkovy.
*) Ze soutěže feuilletonů
Ale i něco jiného možno z toho vyvozovati
Či v tom není jakási stopa snahy, osamostatněti
slovenskou spisbu od české? Jakési pokračován
toho, co bylo započato pověstným „odtržením“
Dnes ještě možno pokládati slovenskou
spisbu za součást písemnictví českého. Něco
takového, jako provencalská literatura ve fran-
couzské. Však dejme tomu, že by příklad Hvie-
zdoslavův mezi literáty slovenskými došel ná-
sledování, že by dle návodu dra. Czambela vět-
šina Slováků intelligentních nechtěla se už při
znávat k úzkému duchovnímu svazku s Čechy
a snad více příbuzenství nacházela u bratří Ru-
sínů, než u nás.
Hviezdoslav
Shakespearov
Hamlet
Slovák
Hviezdoslavův
Schiller Goethea
Miekiewicz
Slowacký
Shakespearův
Julio Caesar
Praha
Čechy
27
article
Následek by byl: samostatná literatura slo
venská, na věčnou škodu Slováků, ale především
i — naší.
Není tak tragické, že se Slováci kdysi „od
trhli“, jako že se to „odtržením“ nazvalo a že
se o tom stále v tom smyslu mluví. Mnoho na
šinců o Slovácích jiného téměř nevi, nežli že
„se odtrhli“. Vše ostatní se jim tratí v mlhách
fantastických.
A přece nemožno se tak lehce smířit s hlá
saným stavem věcí. Nejde jen o slovenštinu.
dialekt češtiny. Jde o celou národně kulturn
historii naši i našich bratří. Osudy Slováků stý-
kají se v minulosti téměř s osudy našimi. Jdou
někdy souběžně s našimi a mnohdy směřuj
k jednomu cíli — ale netvoří ovšem osud jedi-
ného sloučeného národního útvaru. Dnes konečně
jsme politicky rozděleni a drobné naše zájmy
se různí. Lid slovenský češtině spisovné ani ne-
může rozuměti. Ještě dnes slovenské časopisy
proň určené, ač mají archaickou úpravu a tištěný
jsou švabachem, jen aby spíše mu byly při
stupny, musí být psány co nejjednodušším slo
hem, aby lidu byly přístupny
Nelze tedy neuznati, že Slováci měli nejen
právo, ale i potřebu, založiti vlastní svůj jazyl
spisovný.
Národní výchova přes násili maďarisačn
byla, jest a dlouho ještě bude možna, jen na
základě slovenštiny. Mezera, zející podnes mez
demoralisovaným lidem a intelligenci sloven
skou, může se časem nenáhle vyrovnávat jen spo
lečnou slovenštinou. Nebylo šťastnější myšlenky
než lidu vrátit slovenštinu, ačkoliv lid po evange
lických dědinách rozumí biblické češtině a čte
modlitební knihy české. Však také žádná čeština
není tak vzdálena dnešní spisovné češtiny, jako
ona biblická, kterou lid na Slovensku svým způ
sobem vyslovuje. Ještě dnes třeba v lidu na
mnoze teprve probouzet vědomí, kdo slovensky
mluví, že patří také mezi lidi.
Slovák
Slovensko
28
article
Nastal by skutečný zmatek, kdyby dnes na
Slovensku psalo se pro intelligenci česky a pro
lid slovensky. Jak by se teprve rozšířila propas
mezi lidem a vzdělanci!
Možno si zcela dobře představiti jednotu
literatury s dvojím spisovným jazykem, českým
a slovenským.
Slovenština ve svých poměrech jistě zna
menitě je uplatněna v belletrii a vykazuje i po-
zoruhodné práce poučné, určené pro lid. Slo-
vensky psaná slovenská belletrie má svůj smysl
pro celou literaturu a měla by se číst i u nás
Za to vědeckou literaturu najdou Slováciv
Slovensko
29
article
češtině — a kdo ze Slováků pracuje vědecky.
vydává svá díla po česku. Vůbec je intelligene
lhostejno, čte-li česky nebo slovensky: vždy
citi, že čte svoje. České romány leží na stolku
vedle slovenských, slovenské básně vedle če
ských.
V českých čítárnách najdete HIviezdoslavovy
básně, Kukučinovy lidové spisy, Vajanského no-
velly.
Jednou český měsíčník přinášel kterousi no
vellu Hurbana-Vajanského. Nevím, jak se t
tehdy osvědčilo. Jisto jest, že nemělo zůstati na
pouhém pokuse. I německé revue přinášely
svého času jako zvláštní delikatessu dolnoněme-
cky psané skvostně obrázky Reuterovy a fran
couzské sborníky těžko srozumitelné provencal-
ské poesie Mistralovy. Jen že u nás má česko-slo
venský domácí poměr ještě daleko hlubší význam
a neměl by mít teprve zapotřebí povzbuzován
na německém příkladě.
Znenáhla začíná se věc osvědčovati. Slo-
vensko má novou generaci, jež opírá se o lite-
rární bohatství české, tvoří už nejen přiměřeněj-
době, nýbrž i lehčeji a radostněji. V denníeh
listech našich mihne se občas slovenský feuille-
ton, drobná, rázovitá črta ze života slovenskéh
lidu — i v našich belletristických listech se
tkáváme se s charakteristickými novellami a ro
mány ze života lidu i intelligence na Slovensku.
i s rozkošnými básněmi slovenskými. Slováe
chodí si k nám pro podklad, základ práce —
naši umělcí chodí si na Slovensko pro vzpru-
žení a vybavení sebe. Jako svěží, čistý potůček
vniká Slovensko do maličkého veletoku našeh
Slovák
HIviezdoslavův
Kukučinův
Vajanský
Hurban
Mistralův
Slovensko
Reuterův
30
article
vzdělaného díla. Cítite jeho účinky tu a tam
písemnictví, v malířství, v sochařství, v hudbě.
V národním hospodářství čekalo na Sloven-
sku tolik půdy, kdy se nad ní smiluje někdo jiný
než cizinec! Nebylo kapitálu, nebylo schopných
rukou. Pomalu nachází se i kapitál i schopní
lidé. Zní to dnes už konkretněji refrénem: „O
Šumavy k Tatrám“, než před léty.
Leč, abychom nezabíhali do fantasií. Pro-
zatím třeba ovšem nezapominati na maďarské
orgány vládní, na trvající stále nevyjasněnost
poměrů mezi Čechy a Slováky, na četná nedoroz-
umění a bolestné nevraživosti, které zkalují po-
měr vzájemný! Jsou tc přirozené následky ne-
úspěchů chvíle, jimiž se nesmíme dát odstrašiti.
Propast, zející dosud v poměrech mezi Šu-
mavou a Tatrami nelze překlenouti, než velikou
uvědomělou prací obou stran. Kolik předsudků
musí však dříve padnout na obou stranách, co
neporozumění třeba ještě odstraňovatl
Ale všechno může být vykonáno! Jen začít
a — vytrvat!
Otázka jednotnosti literární i kulturní mezi
námi a Slováky je stejně důležitá pro nás, jako
pro Slováky. Pro nás znamená nutnou reservu
životní síly plemenné v další budoucnosti, pro
Slováky pak přímo otázka existenční.
A tak, abych s Hamletem skončil, jak jsem
začal, bylo by na čase, vzit už jednou do ruky
lebku a zamyslit se nad svým:
—vl—
Být či nebýt?
Slovák
Hamlet
Šumava
Tatry
Čechy
Tatra